iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 6. 2003
16:30 na ČT1

1 2 3 4 5

2 hlasy
29433
zhlédnutí

Otevři oči

Hana Maciuchová v dramatickém příběhu o lásce a vydírání.

74 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Otevři oči

  • 00:00:08 HLAS TATÍNKA:
    Na shledanou na Vánoce, holky.
  • 00:00:12 Nezapomeňte psát.
    Kristýno, dávej pozor na Evičku.
  • 00:00:17 Buď opatrná, zamykej.
    Zavírej plyn, zavírej plyn...
  • 00:00:23 HUDBA.
  • 00:01:01 BRZDY AUTA.
  • 00:02:26 VYPNULA HUDBU.
  • 00:02:29 HOUKÁNÍ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY.
  • 00:02:42 HOUKÁNÍ POLICIE.
  • 00:03:38 HOUKÁNÍ ZÁCHRANKY.
  • 00:03:52 TIKOT BUDÍKU.
  • 00:04:06 FILMOVÁ HUDBA.
  • 00:05:12 PÍSNIČKA:
    Na víčkách mám závaží,
  • 00:05:16 tíhu chvíle,
    chvíle týdny vzdálené.
  • 00:05:22 Na víčkách máš závaží,
  • 00:05:26 tak zkus bdít
    a sfouknout dávné zmýlené.
  • 00:05:32 Vím, že se stává.
    Vím, proč se stává.
  • 00:05:39 Když ráno vstávám.
    Když ráno vstáváš.
  • 00:05:46 Oči dál zamčené jako mříž.
  • 00:05:53 Nač se bát?
    Podívej, podívej, uvidíš.
  • 00:05:59 Život rád si hrává.
  • 00:06:06 To se vážně stává.
  • 00:06:18 Ve skřínce nad vanou
    je nový kartáček.
  • 00:06:22 Cože?
  • 00:06:25 Kartáček na zuby je ve skřínce.
  • 00:07:57 -Co tady děláte?
    -Rád bych usmažil vajíčka.
  • 00:08:01 To by mohl říct každý.
  • 00:08:07 Já jsem...
  • 00:08:11 Maminka mě tady nechala přespat,
    abych, abych...
  • 00:08:20 Abych měl kde spát.
  • 00:08:24 -Jaká maminka?
    -Přece tvoje maminka.
  • 00:08:30 To je nesmysl!
  • 00:08:34 Kde máte košili?
  • 00:08:38 Já jsem se koupal.
  • 00:08:41 -Jak se jmenuješ?
    -Evička. A vy?
  • 00:08:44 Černý.
  • 00:08:55 -Ty už chodíš do školy, viď?
    -Dneska je přece sobota.
  • 00:09:02 Ta cibule už bude stačit.
  • 00:09:15 Málem jsem ti pokazil snídani.
  • 00:09:19 Já vajíčka stejně nejím,
    obsahují cholesterol.
  • 00:09:25 Jděte si pro košili,
    ať tady nestrašíte.
  • 00:10:24 Tady.
  • 00:10:30 Proč jsi mi neřekla, že máš dceru?
    Mně to samozřejmě nevadí, ale...
  • 00:10:39 Byla to trapná situace,
    především pro ni.
  • 00:10:47 Probudí se, cizí chlap v kuchyni,
    a ještě k tomu krájí cibuli.
  • 00:10:57 S tím si nemusíš dělat starosti.
  • 00:11:03 To už je holčička tak vycvičená,
    že umí před tatínkem mlčet?
  • 00:11:13 Šel jsi mě doprovodit,
    pozvala jsem tě na kafe.
  • 00:11:18 Teď je ráno. A to je všechno.
    Nemusíme se urážet.
  • 00:11:23 Zavaž si tu kravatu a jdi.
  • 00:11:29 Promiň.
  • 00:11:33 Prosím?
  • 00:11:39 Ty lístky včera na Cyrana
    vedle sebe nebyla náhoda.
  • 00:11:50 Jenom abys to věděla.
  • 00:11:55 Ukaž, prosím tě.
  • 00:12:03 Tak co je?
    Mám tu snídani sníst sama?
  • 00:12:10 Tak to je moje sestra, víš?
  • 00:12:14 Evičko, chtěla jsem tě
    o něco poprosit.
  • 00:12:21 -Neříkej mu, že umím řídit.
    -Proč?
  • 00:12:25 Proč?
  • 00:12:28 Už jsem dlouho nejezdila
    a bylo by dobré, kdyby jel sám.
  • 00:12:35 Bude nás vozit
    a bude legrace.
  • 00:12:41 Říkáš legrace?
  • 00:12:45 Seskoč a dones to do vozu.
  • 00:12:55 -A jaká legrace?
    -Slib, že nic neřekneš.
  • 00:13:01 Běž.
  • 00:13:06 -To je výprava.
    -Prosím, jdi otevřít garáž.
  • 00:13:11 -A ty?
    -Jděte spolu, já se zatím obléknu.
  • 00:13:30 Děkuju.
  • 00:13:34 Tak jdeme, ne?
  • 00:13:40 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
  • 00:13:44 -Dobrý den, Kristýno.
    -Dobrý den.
  • 00:13:48 -Neruším?
    -To ne, vůbec.
  • 00:13:52 -My totiž...
    -Tak tedy ruším.
  • 00:13:57 To nevadí, já přijdu večer.
  • 00:14:01 Večer přijde jedna tatínkova známá.
  • 00:14:05 Z VENKU JE SLYŠET TROUBENÍ AUTA.
  • 00:14:10 Milane, abych pravdu řekla,
    my s Evičkou strašně spěcháme.
  • 00:14:19 Takže kolik potřebujete?
  • 00:14:28 -Ale já jsem vás nechtěla urazit.
    -To je v pořádku.
  • 00:14:37 Tentokrát bych ale potřeboval víc.
  • 00:14:42 Samozřejmě.
    Evička má něco našetřeno.
  • 00:14:46 Tak 3 tisíce.
  • 00:14:49 Nebo 2 by snad mohly stačit.
  • 00:14:53 TROUBENÍ AUTA.
  • 00:14:57 Tolik peněz doma nemám.
  • 00:15:00 Vy si asi myslíte,
    když vidíte ten byt...
  • 00:15:04 Ale moje není nic,
    všechno patří tatínkovi.
  • 00:15:08 V pondělí beru a něco si vypůjčím,
    spolehněte se.
  • 00:15:13 TROUBENÍ AUTA.
  • 00:15:23 -Tak já přijdu zítra.
    -Ano. A nezlobte se, prosím vás.
  • 00:15:37 Kristýno, co je s tebou?
  • 00:15:45 Nic.
  • 00:16:14 BRZDY AUTA.
  • 00:17:05 Milan! Můžeme ho vzít s sebou.
  • 00:17:09 Tak zastavte přece!
  • 00:17:11 Jen jeď.
  • 00:17:46 -Nějak ti to nejde.
    -Tobě taky ne.
  • 00:17:51 -Měla jsi mu říct, že řídíš.
    -Tobě se ten výlet nelíbil?
  • 00:17:56 -Slibovala jsi legraci.
    -A nebyla?
  • 00:18:00 Když se couráte lesem,
    držíte se za ruce
  • 00:18:03 a takhle se na sebe koukáte,
    to má být legrace?
  • 00:18:08 -Nemám ti pomoct?
    -Nemusíš.
  • 00:18:11 Ukaž.
  • 00:18:13 Proč jsme radši nevzali Milana?
  • 00:18:17 -Třeba si s ním taky vyjedeme.
    -Jenom jestli.
  • 00:18:23 -Nedávno jsme byli na groteskách.
    -To už je měsíc.
  • 00:18:29 S Milanem si nepřipadám,
    že dělám křena.
  • 00:18:33 Žádného křena neděláš.
  • 00:18:37 Koukej dopsat ten úkol.
    V osm je v televizi ta detektivka.
  • 00:18:43 ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ.
  • 00:18:47 A to se zase budu koukat sama?
  • 00:19:01 Ano, pojďte dál.
  • 00:19:03 -To je Milan! Ahoj!
    -Ahoj Evičko!
  • 00:19:09 Teď jsme si o tobě povídali.
  • 00:19:12 -Evičko, nemůžeš...!
    -My si tykáme, viď?
  • 00:19:16 S tím už se, Kristýno,
    nedá nic dělat.
  • 00:19:20 Evičko!
  • 00:19:23 Bolí to moc?
  • 00:19:34 -Máte chuť na kafe?
    -To bych si dal.
  • 00:19:42 Co to děláš?
  • 00:19:47 To je taková naše hra, viď?
  • 00:19:56 Počkej.
    Tak co, jak se máš?
  • 00:20:00 Proč jsi včera nezamával?
    Musel jsi nás vidět.
  • 00:20:04 Půjdeme zase na grotesky?
    Počkej, to se nasmějete.
  • 00:20:09 -Jenom jestli.
    -Jak to?
  • 00:20:11 Za Kristýnou totiž chodí...
  • 00:20:23 -Chceme se dívat na detektivku.
    -Tak já nebudu zdržovat.
  • 00:20:29 Můžeš se přece dívat s námi.
    A já mám stejně radši grotesky!
  • 00:20:35 Kafe bude za chvilku.
  • 00:21:07 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:21:09 -Asi to nebude nic pro děti.
    -Copak Evička je dítě?
  • 00:21:16 Prosím?
  • 00:21:22 To jsi ty?
  • 00:21:28 Díváme se na televizi.
  • 00:21:38 Ano. To víš, že ano.
  • 00:21:45 Řekneme si to zítra.
  • 00:21:53 Nebo ti zavolám později, ano?
  • 00:21:57 Počkej.
  • 00:22:04 Mám.
  • 00:22:09 Tak zatím.
    Ahoj.
  • 00:22:14 Kristýno?
  • 00:22:19 Teď ji zabije.
  • 00:22:25 Nespálíte konvici?
  • 00:22:32 -Teď jsi přišel a už zase jdeš?
    -To bych ti neudělal.
  • 00:22:38 Já bych tě stejně nepustila.
  • 00:23:05 Prosím.
  • 00:23:11 Jen si to přepočítejte.
  • 00:23:16 -Nezeptáte se, na co je potřebuji?
    -Každý si občas potřebuje půjčit.
  • 00:23:23 -Jenomže já vám nikdy nic nevrátil.
    -Až dostudujete, všechno vrátíte.
  • 00:23:29 Myslíte si, že sem chodím
    jen pro peníze?
  • 00:23:34 -Ale to ne.
    -Ale ano.
  • 00:23:46 Neměl jsem k vám vůbec chodit.
    Vůbec nikdy.
  • 00:23:51 Milane, já jsem ráda,
    že jsem vám mohla pomoct.
  • 00:23:56 Máte pocit, že si tím něco
    kupujete. A to já nechci.
  • 00:24:03 Ne, vůbec jsem si o to
    neměl říkat.
  • 00:24:09 Ale chápejte, Kristýno,
  • 00:24:11 kluci mi nepůjčí,
    když už nejsem na koleji.
  • 00:24:15 Vy už nebydlíte na koleji?
  • 00:24:24 Vyhodili mě z fakulty.
  • 00:24:29 Co budete dělat?
  • 00:24:31 Děkan mi doporučil, abych na rok
    přerušil a pak to zkusil znovu.
  • 00:24:40 Ale mě studování stejně nebavilo.
    Aspoň začnu dělat něco pořádného.
  • 00:24:47 -Horší je, že jsem nejel do Řecka.
    -Do Řecka?
  • 00:24:51 Víte, předtím jsem hrával házenou.
    Nebylo to nic moc.
  • 00:24:57 Ale kluci teď jeli
    na mistrovství do Atén.
  • 00:25:01 Že jste o tom nikdy nemluvil?
  • 00:25:06 Nechtěl jsem vám zbytečně
    přidělávat starosti.
  • 00:25:11 Aspoň si teď můžu
    bez výčitky zakouřit.
  • 00:25:15 A že mi teď přiděláváte starosti,
    to vám nevadí?
  • 00:25:22 Že vás vyhodili z fakulty,
    to je přece moje vina.
  • 00:25:27 -Ale ne.
    -Ale ano.
  • 00:25:31 Je to kvůli tomu,
    že jste semestr ležel v nemocnici.
  • 00:25:36 To se tak nedá říct.
    Mohl jsem se přece učit i tam.
  • 00:25:41 To koleno sice hodně bolelo,
    ale měl jsem tam knihy a všechno.
  • 00:25:48 Co jsem neměl,
    to jste mi přinesla vy.
  • 00:25:56 Byla jste na mě opravdu moc hodná.
  • 00:26:00 Děkuju vám.
  • 00:26:07 -Tak já jdu.
    -Milane?
  • 00:26:10 Posaďte se.
  • 00:26:13 Prosím vás.
  • 00:26:17 A co z toho?
  • 00:26:19 Budu tady sedět třeba celou noc
    nebo týden? A co pak?
  • 00:26:25 Vy nemáte kde bydlet?
  • 00:26:28 Když to chcete vědět?
    Nemám.
  • 00:26:31 A co vaše přítelkyně,
    výtvarnice?
  • 00:26:34 Jak si maluje krajinky s domečkem,
    kde by chtěla žít.
  • 00:26:39 -Věra?
    -Říkal jste, že má garsonku.
  • 00:26:42 Ale teď zrovna jí přijela
    teta z venkova.
  • 00:26:47 Tak to je smůla.
  • 00:26:50 Je z Hořovic. Mají tam morčí farmu,
    pěkně jim to vynáší.
  • 00:26:55 Smůla je, že odjede až pozítří.
  • 00:26:59 Jestli vám to pomůže,
    můžete přespat tady v pracovně.
  • 00:27:08 Moc vám děkuju.
  • 00:27:13 A teď vám jdu uvařit to kafe.
  • 00:27:16 -Kristýno?
    -Ano?
  • 00:27:19 Dal bych si něco k jídlu,
    od rána jsem nejedl.
  • 00:27:23 Proč jste to neřekl?
    Hned to bude.
  • 00:27:27 Chtěla jste přece telefonovat.
  • 00:28:00 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:28:07 -Prosím vás, tohle přepsat.
    -Ano, dobře.
  • 00:28:19 Dobrý den.
  • 00:28:24 Tady je program Městských divadel.
  • 00:28:28 Nabízejí nám tuhle hru.
  • 00:28:36 Romeo to asi nebude,
    ale třeba by to stálo za to.
  • 00:28:45 Zeptejte se, kdo by měl zájem.
  • 00:28:48 Já.
  • 00:28:52 Výborně.
    Obraťte se tady na kolegyni.
  • 00:28:59 Proč jsi nevolala?
  • 00:29:04 Přesně v 15:37 hodin
    pojedu dolů, dvanáctkou.
  • 00:29:14 -Hotovo.
    -Děkuju.
  • 00:29:16 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:29:25 Po divadle ti pomohl do kabátu
    a tobě hned jela tramvaj?
  • 00:29:31 Nebo jak to bylo?
  • 00:29:41 Promiňte.
  • 00:30:14 Ale já jsem nikdy pořádně nevařila.
  • 00:30:18 Táta už je tři roky pryč
    a my s Evičkou toho moc nesníme.
  • 00:30:23 -Tatínek je atašé v Kanadě.
    -Já vím.
  • 00:30:33 -Co myslíš, musí žena umět vařit?
    -Moje žena uměla slušně na piáno.
  • 00:30:45 Proč jste se vlastně rozešli?
  • 00:30:54 Velká láska, žádné peníze.
  • 00:30:57 23 let a tchýně...
  • 00:31:11 Pak přišla Marie do jiného stavu.
  • 00:31:15 Zrovna jsem měl před státnicemi.
  • 00:31:20 Nebylo kde bydlet.
  • 00:31:28 Tak jsme to dali pryč.
  • 00:31:34 Já jsem ji přemluvil.
  • 00:31:39 Pak si našla jiného.
  • 00:31:43 Přestože v tom nebyla
    vůbec žádná souvislost.
  • 00:31:50 A nebo byla?
  • 00:31:55 Čert ví.
    Už je to všechno dávno pryč.
  • 00:32:04 Tak a teď dávej pozor.
  • 00:32:12 Ukaž.
  • 00:32:15 Co kdybychom jeli v létě k moři?
  • 00:32:25 Tak moment.
  • 00:32:33 SMĚJE SE.
  • 00:32:38 -To jsi myslel vážně?
    -Co?
  • 00:32:42 Že bys to se mnou
    vydržel až do léta?
  • 00:32:47 Ty si myslíš, že ne?
  • 00:32:51 Náhodou...
  • 00:32:54 Když jsi měla angínu a já potom
    musel na služební cestu,
  • 00:32:59 tak to byly ty nejmarnější dny
    za posledních pět týdnů.
  • 00:33:15 Tobě je to k smíchu?
  • 00:33:25 ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ.
  • 00:33:31 Z CHODBY JE SLYŠET:
  • 00:33:35 -To je dobře, že jsi přišel!
    -Přece jsem ti slíbil ty grotesky.
  • 00:33:41 -Kristýna je doma?
    -Je.
  • 00:33:44 Milan říká, že půjdeme na grotesky.
  • 00:33:48 Šel jsem náhodou kolem.
  • 00:33:51 A když už jsem slíbil Evičce
    to kino, tak jsem myslel...
  • 00:33:57 -Ale my zrovna chystáme večeři.
    -Tak si musíme pospíšit.
  • 00:34:12 Tak já se někdy ozvu.
  • 00:34:19 -Ahoj Evi.
    -Ahoj Milane.
  • 00:34:25 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:34:33 To byl jeden známý, víš.
  • 00:34:38 Takový... Jednou ti o něm
    budu vyprávět.
  • 00:34:45 Ale nic zajímavého,
    aby sis nemyslel.
  • 00:34:48 -Já jsem se tě přece na nic neptal.
    -Právě proto.
  • 00:34:56 Co bude s tou večeří?
  • 00:35:00 Správně, tímhle tempem
    se k tomu moři nedostaneme.
  • 00:35:07 K moři?
  • 00:35:32 Koupila jsi šlehačku?
  • 00:35:34 -Na co šlehačku?
    -Že by zas byla legrace.
  • 00:35:38 Dneska žádná nebude,
    já jdu večer do divadla.
  • 00:35:47 -Milane, vezmeš mě na grotesky?
    -Jestli se vám bude chtít?
  • 00:35:57 Já vás nebudu rušit,
    jenom vám s tím pomůžu.
  • 00:36:21 To ani neumíš poděkovat?
  • 00:36:26 Přišel jsem se vlastně rozloučit.
    Chtěl jsem to udělat už včera.
  • 00:36:33 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 00:36:36 Já totiž odjíždím ven na stavbu.
  • 00:36:41 Půjdu třeba do náboru,
    nebo můžu roznášet svačiny.
  • 00:36:46 To víte, musím teď vzít všechno,
    jen když mi dají nějaké ubytování.
  • 00:36:53 A co ta garsonka?
  • 00:36:56 Patří Věřině tetě,
    sama nemá kde bydlet.
  • 00:37:01 Právě proto si maluje
    ty vymyšlené krajinky a domečky.
  • 00:37:08 Nevymýšlíte si náhodou oba?
  • 00:37:20 Bylo by možná lepší,
    kdybych tenkrát umřel.
  • 00:37:25 A nebo já.
  • 00:37:28 Jak to můžete říct?
  • 00:37:30 Ke mně nemáte žádnou odpovědnost.
    Je to jinak, než si myslíte.
  • 00:37:36 Tak strašně ráda bych vám pomohla.
  • 00:37:39 Já nechci, abyste mi pomáhala!!
    Abyste si léčila špatné svědomí!
  • 00:37:45 Protože mi stejně nemůžete pomoct!!
    Ani vy, nikdo!!
  • 00:37:52 Já vlastně pořád lžu.
  • 00:37:59 Já nevím, co to se mnou je.
  • 00:38:02 Nevím, proč říkám,
    že mi nemůžete pomoct,
  • 00:38:06 že se jdu rozloučit, když...
  • 00:38:10 Můžu vás o něco poprosit?
  • 00:38:14 O co?
  • 00:38:16 Nezlobte se, ale mohl bych tady
    ještě jednou přespat?
  • 00:38:23 Já...
  • 00:38:31 Jestli nemáte kde, tak prosím.
  • 00:38:35 Evičko, usteleš tady panu Preslovi.
  • 00:38:40 -Aspoň tu nebudu sama
    a taky mě vyzkouší. -To víš, Evi.
  • 00:38:45 Mohl bych zítra dojít nakoupit
    nebo něco zařídit?
  • 00:38:55 Hrozně mě rozbolela hlava.
    Neměla byste náhodou prášek?
  • 00:39:04 Náhodou mám.
  • 00:39:09 Tak se tu mějte hezky.
  • 00:39:18 Já stejně vím, za kým tak pospíchá.
  • 00:39:23 Tak příjemnou zábavu!
  • 00:39:47 KOVOVÉ DVEŘE RÁMUSÍ.
  • 00:39:53 Evička poslední dobou špatně spí.
  • 00:40:00 Ne, prosím tě, to ne.
  • 00:40:05 Říkal jsi přece,
    že se chceš jenom napít.
  • 00:40:12 Jsem strašně unavená.
  • 00:40:15 Bolí mě hlava.
  • 00:40:18 -Co když se Evička vzbudí?
    -Tak co?
  • 00:40:27 Chceš pivo?
  • 00:40:30 Spíš sodovku.
  • 00:40:39 Nebo mám jít hned?
  • 00:40:44 -Já jsem ti lhala.
    -Vážně?
  • 00:40:48 -Já umím řídit auto.
    -Já vím.
  • 00:40:51 -Jak to víš?
    -Od Evičky.
  • 00:40:56 Ale Evička neví,
    proč jsem ti lhala.
  • 00:41:01 Přece jenom bych se napil.
  • 00:41:07 Před třemi měsíci jsem měla soud.
  • 00:41:11 Vezla jsem tatínka na letiště.
  • 00:41:15 Při zpáteční cestě
    mě najednou napadlo,
  • 00:41:19 že jsem tady zapomněla zavřít plyn.
  • 00:41:24 Bylo to v noci, Evička už spala.
  • 00:41:29 Dostala jsem strach.
  • 00:41:34 Jela jsem...
  • 00:41:37 Pak se stalo to neštěstí.
  • 00:41:41 Něco o tom vím.
  • 00:41:44 Ne od Evičky, ale z podniku.
  • 00:41:48 Ale právě kvůli tomu
    jsem změnila místo.
  • 00:41:52 Jenže ten materiál
    změnil místo s tebou.
  • 00:41:57 Hlavně že ten člověk
    se z toho dostal.
  • 00:42:05 Už na to nemysli.
  • 00:42:11 Líbil ses mi hned,
    jak jsem tě poznala.
  • 00:42:15 Na tom není nic zvláštního,
    líbíš se všem ženám.
  • 00:42:20 Sice nevím proč,
    ale je to tak.
  • 00:42:24 Proto se tak hrnou do divadla.
    Kvůli tobě.
  • 00:42:30 Já jsem tak nechtěla
    doplnit ten jejich zástup.
  • 00:42:37 Proč pořád musíme dělat
    v podniku, že se neznáme?
  • 00:42:44 Kdyby sis mě chtěla vzít, tak...
  • 00:42:52 Musela bych změnit místo?
  • 00:42:59 Takže co?
  • 00:43:04 Takže od zítřka nic netajíme?
  • 00:43:11 Já ti snad udělám tu sodovku.
  • 00:43:34 Pardon.
  • 00:43:53 Tohle je lepší.
  • 00:44:00 Ťuknete si se mnou?
  • 00:44:10 Tak na Kristýnu, ne?
  • 00:44:23 Můžete mě vyhodit, jestli chcete.
  • 00:44:39 Ale nohy má pěkné.
  • 00:44:44 Já vás nebudu rušit.
  • 00:44:54 -Dobrou noc.
    -Dobrou.
  • 00:45:11 Chtěl jsi sodovku...
  • 00:45:16 Vlastně nechtěl.
  • 00:46:02 Taky nemůžete spát?
  • 00:46:07 Musím s vámi mluvit,
    prosím vás.
  • 00:46:12 Tak mluvte.
  • 00:46:17 Víte, že jste moc hezká?
  • 00:46:20 To jste mi chtěl říct?
  • 00:46:24 Chtěl jsem se jen přesvědčit,
    kde ten váš soucit končí.
  • 00:46:29 Já s vámi žádný soucit nemám.
  • 00:46:34 Můžeme tomu říkat špatné svědomí.
  • 00:46:39 Ale ani špatné svědomí
    není gumička,
  • 00:46:43 kterou můžete natahovat
    do nekonečna. Jděte pryč.
  • 00:46:48 Aspoň jednu věc
    mi povězte, Kristýno.
  • 00:46:53 Proč jste ho poslala domů?
  • 00:46:57 Kvůli vám určitě ne.
  • 00:47:04 Jděte si lehnout, prosím vás.
    Moc jste pil!
  • 00:47:09 Nezdá se vám, že to od vás nebylo
    správné, že jste ho sem přivedla?
  • 00:47:16 -Jak to?
    -Vůči mně.
  • 00:47:21 Tak si sem přiveďte
    tu svou výtvarnici.
  • 00:47:25 Žádnou nemám!
    Opustila mě, když...
  • 00:47:31 Prostě mě nechala.
  • 00:47:34 Já sám si maluju ty vymyšlené
    krajinky a domečky.
  • 00:47:41 Věra je vlastně technička.
  • 00:47:44 Teď je s tím konec.
  • 00:47:49 To snad ani není tou nohou.
  • 00:47:53 Člověk se zkrátka najednou
    dívá na svět jinak.
  • 00:47:58 A holky to poznají.
    Všichni to poznají. Vy také.
  • 00:48:06 Bydlím u vás,
    můžu si tu dělat co chci.
  • 00:48:10 Můžu si sem klidně vzít holku.
  • 00:48:14 Ale vás se nesmím ani dotknout.
  • 00:48:18 Nenapadlo vás, že mě vlastně
    víc ponížit nemůžete?
  • 00:48:25 -Milane?
    -O soucit vám nestojím.
  • 00:48:33 -Kristýno...
    -Pusťte. Ne, pusťte.
  • 00:48:37 -Pusťte!!
    -Ale proč?
  • 00:48:40 Tak proč jsi za mnou
    chodila do nemocnice?
  • 00:48:43 -Sama ses nabídla, abych tady spal.
    -Vydíráte?
  • 00:48:54 Možná.
  • 00:48:58 Promiňte mi, Kristýno.
    Moc jsem pil.
  • 00:49:04 Až přijdete domů,
    už tady nebudu.
  • 00:49:07 Vrátím se domů k mámě.
  • 00:49:12 Člověk má vlastně žít tam,
    kde se narodil.
  • 00:49:17 Zná to tam.
  • 00:49:21 Jde úvozem a předem ví, co uvidí,
    když vyjde nahoru na kopec.
  • 00:49:30 Promiňte.
  • 00:49:53 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:50:03 -Tady jsou reklamace.
    -Já se na to podívám.
  • 00:50:12 Co je s tou zprávou?
  • 00:50:14 -Je hotová.
    -Děkuju.
  • 00:50:18 Chtěla jsem ohledně těch lístků...
  • 00:50:22 Přijď, prosím tě, on tam už nebude.
    Všechno ti vysvětlím.
  • 00:50:29 Tak v 15:37 hodin? Dvanáctkou.
  • 00:50:36 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:50:42 ZAKAŠLALA.
  • 00:50:44 Nech toho.
  • 00:51:07 Nejlepší bude vyřídit to hned,
    co říkáte?
  • 00:51:48 Vezmi to.
  • 00:51:57 Chytil jsem taxík.
  • 00:52:04 Ten v tom pyžamu je ten,
    jak jsem ho přejela.
  • 00:52:09 Neměl kde spát, tak...
  • 00:52:13 -Ale to je všechno.
    -Já vím.
  • 00:52:19 Od té doby kulhá.
  • 00:52:23 Kdybys věděl, jak mi je.
  • 00:52:25 Nevím, co bych za to dala,
    kdybych tu chvíli mohla vrátit.
  • 00:52:31 Aby se to nikdy nestalo.
  • 00:52:54 Nedokázal jsem jet domů.
    Nechci se takhle mámě ukázat.
  • 00:52:59 Kdybych mohl ještě zůstat,
    našel bych si podnájem.
  • 00:53:04 -Ahoj Milane!
    -Ahoj Evičko.
  • 00:53:10 Pojď dál.
  • 00:53:14 -Dneska už jste jedl?
    -Rád bych si vzal něco s vámi.
  • 00:53:21 Dobrý večer.
  • 00:53:25 Nezlobte se, jestli ruším.
  • 00:53:32 Vy dva se ještě neznáte?
  • 00:53:35 To je Milan Presl.
  • 00:53:38 Inženýr Černý.
  • 00:53:51 Moc mě těší.
  • 00:54:10 Máte to u Kristýny dobré.
  • 00:54:16 -Jak to víte?
    -To já na ní poznám.
  • 00:54:20 Nemusíte si vůbec dělat starosti.
    My už se známe dost dlouho.
  • 00:54:28 -Viď, Evičko.
    -To se ví, Milane.
  • 00:54:33 -Máš chuť na šlehačku?
    -Když mě na ni pozveš.
  • 00:55:02 Já ho přece nemůžu jen tak vyhodit,
    copak to nechápeš?
  • 00:55:07 Ne, nechápu.
  • 00:55:10 OZÝVÁ SE SMÍCH MILANA A EVIČKY.
  • 00:55:16 Tenkrát když odešla
    moje žena jinam,
  • 00:55:22 musel jsem se
    taky rozhodnout.
  • 00:55:26 Řekl jsem si,
    že jí odpustím.
  • 00:55:32 Čert ví, co jsem od toho čekal.
  • 00:55:35 Tři dny to bylo v pořádku.
  • 00:55:38 Pak za ním šla znovu.
  • 00:55:41 Právě tenkrát mě napadlo,
    jak se vlastně odpouští?
  • 00:55:50 Jednou provždycky,
    nebo každý den znova?
  • 00:55:55 Tvé manželství je něco jiného.
    Na radnici jste šli dobrovolně.
  • 00:56:01 Ale já zasáhla jeho život.
    Zmrzačila jsem ho!
  • 00:56:05 Copak nevidíš, že tě vydírá?
  • 00:56:09 Jdi za ním a řekni, aby zmizel.
  • 00:56:13 Prosím tě, neztěžuj mi to.
  • 00:56:16 Co ti ztěžuju?
    Co ti já ztěžuju?!!
  • 00:56:20 Já ti chci pomoct!
  • 00:56:24 Tak co?
  • 00:56:29 Já jsem se na něm
    strašně provinila.
  • 00:56:34 -Odpusť mi, ale já...
    -Neměl by spíš odpustit on tobě?
  • 00:56:47 Tak co tedy po mně vlastně chceš?
  • 00:56:51 V létě máme jet k moři.
  • 00:56:56 Ale co když ten chlapec
    přijede na letiště a řekne ti,
  • 00:57:01 že potřebuje vyprat ponožky?
  • 00:57:04 Ty tomu ale vážně vůbec nerozumíš.
  • 00:57:10 Jeden z nás musí odtud pryč.
    Já nebo on.
  • 00:57:20 Jak chceš.
  • 00:57:31 Takže sbohem.
  • 00:57:58 Nemohl jsem usnout.
    Nenašel jsem drátěnku.
  • 00:58:03 Drátěnky nekupujeme.
  • 00:58:06 A nádobí si umyji sama.
  • 00:58:13 Chtěla jsem vám něco navrhnout.
  • 00:58:20 Tatínek mi tu nechal
    vkladní knížku.
  • 00:58:24 Slíbila jsem, že na ni nesáhnu,
    jen ve výjimečném případě.
  • 00:58:29 Tak tady ji máte.
  • 00:58:31 Je na ní 10 tisíc.
    Je vaše, když zmizíte navždycky.
  • 00:58:38 Nešla byste zítra večer do divadla?
  • 00:58:44 To jste uhodl.
  • 00:58:49 Tak co tomu říkáte?
  • 00:58:51 Nebudete mi to věřit, ale mně
    na penězích nikdy nezáleželo.
  • 00:58:57 Já vím, že vám tady překážím.
  • 00:59:01 Když mně je tady u vás...
    Nevím, jak bych vám to řekl.
  • 00:59:07 V Praze nikoho nemám.
  • 00:59:10 A myslím, že Evička mě má...
  • 00:59:22 -Pak mám ještě chatu.
    -Sám bych tam stejně nešel.
  • 00:59:27 Jestli chcete,
    já vám ty lístky nechám. Oba dva.
  • 00:59:32 Tatínek ji napsal na mě.
    Je pěkná, u řeky.
  • 00:59:36 Neměl byste starosti s bydlením.
  • 00:59:40 -Pusťte mě, ne!
    -Kristýno.
  • 00:59:42 Jděte pryč!!
  • 00:59:44 -Ne!!!
    -Nekřičte, Evička!
  • 00:59:47 Kristýno.
  • 00:59:51 Jestli vám to udělá dobře.
  • 00:59:59 Takhle ne.
  • 01:00:03 Já chci, abyste chtěla sama.
  • 01:00:09 Mám pro vás poslední návrh.
  • 01:00:12 Dám vám knížku i chatu
    pod podmínkou, že...
  • 01:00:16 Že mě už nikdy neuvidíte.
  • 01:00:23 Dám vám to písemně.
  • 01:00:26 Nechci peníze ani chatu.
  • 01:00:32 V tom případě nedostanete nic.
  • 01:01:06 BOUŘKA. JSOU SLYŠET HROMY.
  • 01:01:42 Je tam někdo?
  • 01:02:00 ZAKŘIČELA.
  • 01:02:02 Nebojte se, Kristýno,
    zavřete oči.
  • 01:02:06 Ne!!!
  • 01:02:39 RÁNA.
  • 01:03:03 Milane?
  • 01:03:11 Proboha, Milane?
  • 01:03:27 Já ti řeknu, co jsi!
  • 01:03:31 -Jsi obyčejný, sprostý vyděrač.
    -To jste ze mě udělala vy.
  • 01:03:41 Pořád si myslíte,
    že jste mi něco dlužná.
  • 01:03:45 A proto si mě ošklivíte.
  • 01:03:47 -Přestaňte!
    -Tady přece nejde o nějaký dluh.
  • 01:03:52 Taková chvíle by ho
    stejně nemohla splatit.
  • 01:03:57 Kdyby šlo skutečně o dluh,
    budete ho splácet pořád.
  • 01:04:02 Znova a znova.
    Tak dlouho, jak já budu chtít.
  • 01:04:10 Nejlepší by vlastně bylo žít spolu.
  • 01:04:15 -Já vás nenávidím.
    -Ale Kristýno.
  • 01:04:18 Ne, jděte pryč!!
  • 01:04:21 Jděte pryč!!!
    Nebo se zabiju.
  • 01:04:25 -Kristýno, copak to nemůžete
    pochopit? -Co?!!
  • 01:04:31 Že vás mám rád.
  • 01:04:33 ŠÍLENĚ SE SMĚJE.
  • 01:04:46 PLÁČE.
  • 01:04:57 Máte ještě to auto?
  • 01:05:00 -Patří tatínkovi.
    -To nevadí.
  • 01:05:03 Napadlo mě, že byste mi ho
    mohla půjčit.
  • 01:05:09 To snad ne.
  • 01:05:12 Aspoň bych si mohl dřív sehnat
    podnájem a vypadnout.
  • 01:05:17 Běhání pěšky zabere spoustu času,
    zvlášť mrzákovi.
  • 01:05:22 Tak co?
  • 01:05:26 Ne.
  • 01:05:31 Chata nebo auto, není to jedno?
    Všechno mluví spíš pro to auto, ne?
  • 01:05:38 Byla by v tom taková poetická
    spravedlnost, nemyslíte?
  • 01:05:47 Chcete mi zničit život?
  • 01:05:51 Teď litujete, že jste mě
    nepřejela nadobro, co?
  • 01:05:55 Odseděla byste si pár let,
    a byl by pokoj.
  • 01:06:01 Vy vlastně podnájem nesháníte.
  • 01:06:07 Co budete chtít potom?
  • 01:06:14 -S tím autem nebude nic.
    -Ale bude.
  • 01:06:20 Dáte mi nakonec všechno,
    co budu chtít.
  • 01:06:23 A já toho budu chtít dost.
  • 01:06:29 -Já vás udám!!
    -To můžete.
  • 01:06:34 Po tom, co se stalo,
    budou stejně věřit mně.
  • 01:07:03 -Tak jdeme.
    -Kam?
  • 01:07:06 Chtěl jste to auto, máte ho mít.
  • 01:07:44 Ten blatník spravili dobře.
  • 01:07:50 Kolik to má koní?
  • 01:07:54 Dost.
  • 01:08:26 BRZDY AUTA.
  • 01:08:29 RÁNA.
  • 01:09:03 Ty jsi mě chtěla zabít.
  • 01:09:07 Ty jsi na mě hrál komedii.
    Jen jsi předstíral, že kulháš.
  • 01:09:13 Já byl dokonce šťastný,
    když mi řekli,
  • 01:09:16 že se mi ta noha už nespraví.
  • 01:09:20 A pak mě vyléčili
    a já se ti to bál říct.
  • 01:09:23 Měl jsem strach,
    že přede mnou zavřeš dveře.
  • 01:09:30 Do toho Řecka jsem nejel,
    protože bych tě 14 dní neviděl.
  • 01:09:35 Copak za to můžu, že jsem se
    zamiloval právě do tebe?
  • 01:09:43 Ještě nikdo v životě na mě
    nebyl tak hodný jako ty.
  • 01:09:52 Takže všechno je vlastně moje vina.
    Byla jsem jak slepá.
  • 01:10:00 Teprve teď se známe, Kristýno.
    Patříme k sobě.
  • 01:10:04 Ne!
  • 01:10:06 Jak to, že ne?
    Já bez tebe nemůžu žít.
  • 01:10:10 Já nemůžu žít s tebou.
    Moc jsme si ublížili.
  • 01:10:15 To už je pryč,
    to je všechno za námi.
  • 01:10:18 Ne, to je mezi námi.
  • 01:10:22 Nemůžu tě mít ráda.
  • 01:10:26 Jediná věc, která se
    nedá vynutit je láska.
  • 01:10:38 Ty mizero!!
  • 01:10:42 Jestli jsi jí něco udělal!
  • 01:11:01 Zavolala jsem ho na pomoc.
  • 01:11:10 Tak co, nechcete usmažit vajíčka?
    Už je skoro ráno.
  • 01:12:03 PÍSNIČKA:
    Na víčkách mám závaží,
  • 01:12:06 tíhu chvíle,
    chvíle týdny vzdálené.
  • 01:12:13 Na víčkách máš závaží.
  • 01:12:16 Tak zkus bdít
    a sfouknout dávné zmýlené.
  • 01:12:23 Vím, že se stává.
    Vím, proč se stává.
  • 01:12:29 Když ráno vstávám.
    Když ráno vstáváš.
  • 01:12:36 Oči dál jsou zamčené jako mříž.
  • 01:12:43 Nač se bát?
    Podívej, podívej, uvidíš.
  • 01:12:49 Život rád si hrává.
    To se vážně stává.
  • 01:13:04 Někdo loupí trápením.
  • 01:13:08 Když ne lásku,
    aspoň chvíli soucitnou.
  • 01:13:15 Navzdory chvílím vzdáleným
    ať se trápím,
  • 01:13:20 toužím ráno procitnout.
  • 01:13:24 Vím, že se stává.
    Vím, proč se stává.
  • 01:13:31 Když ráno vstávám.
    Když ráno vstáváš.
  • 01:13:38 Oči dál jsou zamčené jako mříž.
  • 01:13:45 Nač se bát?
    Podívej, podívej, uvidíš.
  • 01:13:51 Ve tmě nedozírný
    strach se ránem zmírní.
  • 01:14:03 Život rád si hrává.
    To se vážně stává.
  • 01:14:09 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související