iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 2. 2004
01:30 na ČT1

1 2 3 4 5

15 hlasů
126823
zhlédnutí

Oddělení zvláštní péče

Petr Svojtka v televizní inscenaci o nelehkém návratu z vězení do normálního života.

80 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Oddělení zvláštní péče

  • 00:00:52 Dobrý večer.
  • 00:00:55 -Pročpak tady tak sedíte?
    Vy na někoho čekáte? -Ne.
  • 00:01:02 -Nebo nemáte kde spát?
    -To nemám.
  • 00:01:07 -Můžete mi ukázat občanský průkaz?
    -Ne. -Jak to, že ne?
  • 00:01:14 -Vy nemáte občanský průkaz?
    -Ne.
  • 00:01:21 -Já mám... Tohle mám.
    -Aha.
  • 00:01:29 -A vy nemáte ke komu jít?
    -Ne.
  • 00:01:33 Ale tohle potvrzení vám do zítřka
    nahrazuje občanský průkaz.
  • 00:01:38 -Zkoušel jste to v hotelu?
    -Vždyť je to jedno.
  • 00:01:43 Ale nám ne.
    Já vás tady u řeky sedět nenechám.
  • 00:01:48 -Co byste tomu řekl, kdybyste to
    dospal u nás na oddělení? -Proč?
  • 00:01:54 -Pro pořádek. Je tam tepleji...
    -To mě hned zase zatknete?
  • 00:02:00 Ne. To je jen návrh.
  • 00:02:06 Minulý měsíc nám tady do řeky
    skočila jedna ženská.
  • 00:02:11 -Takže o mě máte péči.
    -Je tady zima.
  • 00:02:14 Zítra se už o sebe postaráte sám,
    pane Havelko.
  • 00:02:20 Zdeničko, ten Novák je recidivista,
    byl trestán třikrát.
  • 00:02:25 -Určitě bude tvrdit, že je bez
    peněz. Nevěřte mu. -Dobře.
  • 00:02:30 Kdybyste mu našla práci, která
    by ho bavila víc, než krádeže.
  • 00:02:35 Obávám se, že tak zajímavá
    práce neexistuje.
  • 00:02:39 Pro každého mužského musí existovat
    práce, která by ho bavila.
  • 00:02:44 -Kterou by dělal poctivě.
    Jen ji najít. -Tak já se pokusím.
  • 00:02:51 -Prosím, pojďte dál.
    -Dobrý den, paní Bendová.
  • 00:02:56 Tak už jsem zase venku. Snad
    mi zachováte svou laskavou přízeň.
  • 00:03:01 Jistě, ale starat
    se o vás bude doktorka Tichá.
  • 00:03:05 -Dobrý den.
    -Vy už neráčíte být kurátorka?
  • 00:03:09 Ráčím. Ale už nejsem sama.
    Rozrůstáme se.
  • 00:03:12 My recidivisté se také rozrůstáme,
    takže nepřijdete o výdělek.
  • 00:03:18 Až najdete někoho, kdo se tomu
    vtipu zasměje, dejte mu tu kytičku.
  • 00:03:25 Novák Bohumil. Tady jsou papíry.
    Vy mě máte na starost?
  • 00:03:30 Vynasnažím se, abych vám
    to usnadnil. Jen nemám kde bydlet.
  • 00:03:35 Ale máte. Správa sociálních služeb
    má místo v ubytovně.
  • 00:03:40 Díky. A nemám ani korunu.
    Za tu poslední jsem koupil květy.
  • 00:03:45 Ale to není možné. Když jste
    opouštěl nápravné zařízení,
  • 00:03:50 dostal jste 1560 korun,
    které jste si tam vydělal.
  • 00:03:55 Ale 1500 stála ta paráda
    a 60 korun autobus a večeře.
  • 00:03:59 Proč jste všechno utratil,
    když ještě nejste zaměstnaný?
  • 00:04:04 To je stresem, že jsem na svobodě.
    Musím mít něco, co svobodu potvrdí.
  • 00:04:10 To je psychika propuštěných.
    Kapitola sama pro sebe.
  • 00:04:14 -Máte na tu kůži stvrzenku?
    -Ano, moment.
  • 00:04:19 -Tady, stvrzenka.
    -Dobře, děkuji.
  • 00:04:22 Z fondu sociálního odboru
    vám mohu dát 100 korun.
  • 00:04:26 -V naléhavém případě i 200 korun.
    -Jen sto. Slyšel jste.
  • 00:04:31 -Chápu, jste úřad.
    -To je dobře.
  • 00:04:34 Paní doktorka s vámi nemusí jít do
    podniku, kde vám našla zaměstnání.
  • 00:04:40 Ale půjde ráda a z dobré vůle.
  • 00:04:43 Abyste další peníze ve svém
    životě konečně získal prací.
  • 00:04:48 Já se chci napravit. Ale za těmi
    papíry musíte vidět člověka.
  • 00:04:53 -Hodně úspěchů, pane Nováku.
    -Půjdeme? -Jak si račte přát.
  • 00:04:58 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:05:04 -Máte někoho v čekárně. To bude asi
    ten Havelka. -Ať jde dál.
  • 00:05:10 -Neměla bych raději zůstat?
    Nebojíte se? -Ne, to ne.
  • 00:05:16 Prosím.
  • 00:05:22 Dobrý den.
  • 00:05:29 -Máte mi dát nějaký papír, abych
    mohl dostat občanku. -Pan Havelka?
  • 00:05:35 Já jsem Bendová. Posaďte se.
  • 00:05:40 Jestli si chcete zapálit,
    tak prosím.
  • 00:05:44 Pane Havelko, u nás se hlásí každý,
    kdo se vrací z nápravného zařízení.
  • 00:05:50 -Vy jste prokurátorka?
    -Ne, kurátorka.
  • 00:05:54 To je něco jako opatrovnice,
    ale ne tak docela.
  • 00:05:58 Lidé, kteří se vracejí do běžného
    života, mají mnoho problémů.
  • 00:06:04 -My jsme tu proto, abychom jim
    pomohli. -Za ty řeči berete plat?
  • 00:06:11 Za to, že vím, v jaké situaci
    jsou ti, co byli ve výkonu trestu.
  • 00:06:18 -Sedm let ve výkonu trestu.
    -Sedm let je dlouhá doba.
  • 00:06:23 Ale to vám nikdo nesmí připomínat.
    Na to je zákon.
  • 00:06:30 Máte kde bydlet?
  • 00:06:34 Ne.
  • 00:06:36 Na naší ubytovně máte zajištěný
    nocleh. Vy jste vyučený zlatník.
  • 00:06:42 Ve zlatnickém družstvu říkali,
    že vás nemohou přijmout.
  • 00:06:47 Vy jste nebyl souzen pro majetkový
    delikt, ale stejně mají plný stav.
  • 00:06:52 Pane Havelko, mohla bych vám najít
    práci v gumárně. Chcete?
  • 00:06:58 Bylo by dobré tam zajít a vyjednat
    si to. Znám tam výbornou partu.
  • 00:07:03 -Vede ji soudruh Čermák.
    Tam bych vás chtěla dostat. -Proč?
  • 00:07:09 Protože je nejlepší.
    Také si tam můžete dost vydělat.
  • 00:07:15 Zpočátku byste byl pomocný dělník.
    Souhlasíte?
  • 00:07:22 -Máte dost velké úspory, viďte?
    -Do toho nikomu nic není.
  • 00:07:27 Samozřejmě, že ne. Jen radím,
    abyste peníze neměl na ubytovně.
  • 00:07:33 Uložte si je ve spořitelně.
    Na tohle dostanete občanský průkaz.
  • 00:07:38 Na ubytovnu zajděte hned. Dejte
    si tam věci. Máte jen ten kufřík?
  • 00:07:45 Musel jste přece mít osobní věci,
    šatstvo a tak.
  • 00:07:52 To jsem přece nechal v bytě.
  • 00:07:56 -Jestli chcete, mohu napsat...
    -Ne, to nechci.
  • 00:08:00 Já vím. Chcete si všechno pořídit
    nové. Kdy jste naposledy jedl?
  • 00:08:06 -Jedl jsem. O to se také staráte?
    -O všechno, co není v pořádku.
  • 00:08:13 Aby nebyly zbytečné problémy. Vaše
    babička ví, že vás pustili dříve?
  • 00:08:18 -Mou babičku nechte na pokoji.
    -Půjdete za ní? -Ne.
  • 00:08:23 Měl byste jít co nejdříve za někým,
    ke komu máte úctu, pane Havelko.
  • 00:08:32 Ke komu já mám úctu?
  • 00:08:36 Prosím vás...
    Přece o mně všechno víte.
  • 00:08:40 I o sobě vím spoustu
    nelichotivých věcí.
  • 00:08:43 V papírech je mé číslo. Kdybyste
    potřeboval, zavolejte, prosím vás.
  • 00:08:50 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:09:00 Slyšel jsem, že s rodičkami
    zapínají houkačku, aby dojeli včas.
  • 00:09:07 -Tak zapnou houkačku, no.
    -Telefon!
  • 00:09:10 -Už je to tady.
    -Ty ne, Čermák.
  • 00:09:17 -Tak zase nic. Já už mám nervy
    nadranc. -To je jen poprvé.
  • 00:09:23 -Při pátém dítěti už budeš klidný.
    -Vám se to řekne.
  • 00:09:27 -Co když sanitka nabourá?
    -Také může být zemětřesení.
  • 00:09:34 -Asi dostaneme posilu.
    -To ti volali z osobního?
  • 00:09:39 Je vyučený zlatník.
  • 00:09:41 Pozdrav Bůh. To tu nemůžeme
    potřebovat, jemné ručičky.
  • 00:09:46 -To volali z osobního?
    -To je snad jedno, ne?
  • 00:09:50 -Řekl jsem, že dostaneme posilu.
    -Takže volala kurátorka.
  • 00:09:55 Může připravovat fólie.
    Na to se nemusí zaškolovat.
  • 00:09:59 -Volala ta kurátorka? -Co se ptáš?
    On to nesmí říct. Na to je zákon.
  • 00:10:05 Už to vidím v barvách.
    To bude dáreček.
  • 00:10:09 -Jak to myslíte, pane Vacku?
    -To nebylo na tebe.
  • 00:10:13 Aby to zase nebyl pracant,
    co měl tři absence do týdne.
  • 00:10:18 A ještě kradl po šatnách.
  • 00:10:20 I kdyby volala ta kurátorka,
    každému se má dát příležitost.
  • 00:10:25 Mě jste ji také dali.
    A také sekám dobrotu.
  • 00:10:29 Také myslím,
    že by se to mělo zkusit.
  • 00:10:32 Dobře. Ať ho přijmou.
    Ale proč k nám do party?
  • 00:10:36 To snad můžeš odmítnout, ne?
    Neříkej, že ne.
  • 00:10:40 Neřekl jsem, že volala kurátorka.
  • 00:10:43 Vzpomeň si, jak nám nedali prémie,
    kvůli tomu absentérovi.
  • 00:10:48 Když se dřu, chci za to peníze.
    A ne dělat vychovatele.
  • 00:10:53 Souhlasím. Do party vezmeme
    jen toho, kdo umí dělat.
  • 00:10:57 Takže ho vezmeš, jen když se ukáže,
    že jinde dobře pracuje?
  • 00:11:02 -Teprve pak? Tak to beru.
    -Já také.
  • 00:11:09 Tak dobře.
  • 00:11:23 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
    -Dále. -Dobrý den.
  • 00:11:28 Ahoj, Pavlínko.
    Je dobře, že jsi přišla.
  • 00:11:32 -Musím s vámi mluvit. -Já vím.
    Mám králíčky, podíváš se?
  • 00:11:37 -Maličké? -Tak malé.
    Ale už běhají. Jděte dál, Marie.
  • 00:11:49 -Vy jste se asi nedovolal, že?
    -Já jsem to ani nezkoušel.
  • 00:11:54 -Nechcete si naštvat partu?
    -Marie, oni mají kus pravdy.
  • 00:11:59 Když náměstek slíbil, že ho vezme,
    mohl ho dát jinam.
  • 00:12:03 Mně záleží na tom,
    aby byl u vás v partě.
  • 00:12:07 -Kefurt vás také nezklamal.
    -Ale dva nás už vyšplouchli.
  • 00:12:11 Havelka bude dělat dobrotu.
    Nechce tam jít podruhé.
  • 00:12:16 -Jak tam byl dlouho? -Sedm let.
    -A sakra. Nějaká rozkrádačka?
  • 00:12:22 Ne. Zabil manželku ze žárlivosti.
    Ale neúmyslně. Nešťastnou náhodou.
  • 00:12:30 Pro začátek by mohl do skladu
    železa. Zapracuje se, vydělá si.
  • 00:12:37 -Dohlédnu na to.
    -Potřebuje normálně žít.
  • 00:12:40 Sedm let ve vězení.
    Umíte si to představit?
  • 00:12:46 Má někoho?
  • 00:12:48 Ne. Rodiče se rozvedli, když mu
    bylo 5. Dali ho do dětského domova.
  • 00:12:54 Matka se na něj nikdy nepřišla
    podívat. Pak si ho vzala babička.
  • 00:13:00 Nemohou ji ti králíci poškrábat?
  • 00:13:03 Ne. Samici jsem přendal
    do vedlejšího kotce.
  • 00:13:10 Pak poznal dívku, honem se oženil.
  • 00:13:15 Byl šťastný, že někoho má.
  • 00:13:18 Že má domov,
    že na něm někomu záleží.
  • 00:13:21 Zoufale se na ni upnul,
    jenže šel na vojnu. Stará historie.
  • 00:13:26 -To vám říkal on?
    -To znám z protokolů.
  • 00:13:30 Data, cifry, doba pobytu v dětském
    domově, pokusy o útěk...
  • 00:13:35 Pokusil se navštívit matku
    tehdy a tehdy.
  • 00:13:39 Matka odmítla, aby nenarušila
    vztahy v novém manželství.
  • 00:13:44 Vzat do péče babičkou tehdy
    a tehdy... To se dobře poslouchá.
  • 00:13:50 Marie, pracuji v komisi ONV.
    U nás dělám sociálního.
  • 00:13:54 -Víte, že to nejsou jen schůze.
    Dělám snad málo? -Já vím.
  • 00:13:59 -Plán je našponovaný. Chlapi si
    chtějí vydělat. -Zapomeňte na to.
  • 00:14:05 -Nechoďte. Vařím kávu, mám sušenky.
    -Díky. Už musím, Pavlínka má úkoly.
  • 00:14:11 -Nezlobte se, že jsem vás zdržela.
    -Kdyby někomu tak záleželo na mně.
  • 00:14:21 -Tak mu řekněte, aby se zítra
    u mě přihlásil. -Co parta?
  • 00:14:27 To už nechte na mně.
  • 00:14:29 Klíček od skříňky neztraťte.
    Ztrátu byste musel zaplatit.
  • 00:14:34 -Ubytovna se uzavírá v 17.00.
    To je v 5 odpoledne. -Slyšel jsem.
  • 00:14:41 -Proč tak brzy?
    -Abyste nechodili po hospodách.
  • 00:14:46 První týdny bývají největší maléry.
    Já vím, všichni nejste stejní.
  • 00:14:52 Ale pořádek musí být. Já ho
    nevymyslel, ale musím kontrolovat.
  • 00:15:02 Na shledanou.
  • 00:15:20 -Dali ti nějaké peníze?
    -Kdo? -Ty kurátorky.
  • 00:15:26 Mají na to fondy, musí nám pomáhat.
    Ale vždycky najdou jen práci.
  • 00:15:32 Ta moje slepice chtěla,
    abych šel do práce už zítra.
  • 00:15:37 Řekl jsem, že musím navštívit
    tatínka a maminku.
  • 00:15:41 Musí mít pocit, že tě vychovává.
    Pak se třese blahem.
  • 00:15:47 Dostal jsi Bendovou, to je štěnice.
    Bude se na tebe ptát v práci.
  • 00:15:52 -Ta to moc prožívá.
    -Buď zticha.
  • 00:15:56 S tebou bude asi pěkná zábava.
  • 00:16:10 Mohu kouřit na chodbě,
    když mi půjčíš dvě stovky.
  • 00:16:17 Za co jsi seděl?
  • 00:16:26 Máte u mě telefon.
  • 00:16:30 -No vy!
    -Já? -Ano.
  • 00:17:11 Haló... Ano, vzali mě.
    Ještě musím na lékařskou prohlídku.
  • 00:17:18 Ale do té nejlepší party,
    k tomu Čermákovi, tam se nedostanu.
  • 00:17:27 A kdy vám to slíbil? Já jsem
    s ním mluvil asi v jednu hodinu.
  • 00:17:34 Teď večer? Jak to, teď večer?
  • 00:17:39 Psst. Ano, zašla jsem za soudruhem
    Čermákem po pracovní době.
  • 00:17:45 Jak to, po pracovní době? Aha.
  • 00:17:52 Tak na shledanou. Haló... A děkuji.
  • 00:18:05 Počkej Stáňo, už tam jdu.
  • 00:18:10 Dobrý den.
  • 00:18:13 -Ahoj, Stando.
    -Ahoj. -Nazdar.
  • 00:18:20 Běž si hrát.
  • 00:18:25 -Tak ty máš kluka.
    -Jo.
  • 00:18:27 -Ty sis přišel pro ty věci?
    -Pro jaké věci?
  • 00:18:31 Co jsi mi půjčil na vojně.
    Počkej, já ti to přinesu.
  • 00:18:37 Nevěděl jsem, kam to mám poslat.
  • 00:18:42 -Tady to máš.
    -Ne, to si nech.
  • 00:18:47 Snad ses neurazil?
  • 00:18:51 Stando, já jsem ti nějak ublížil?
  • 00:18:54 Neříkám, že bys mi ublížil.
  • 00:19:00 -Tak se měj dobře.
    -Co mám dělat s tímhle?
  • 00:19:08 Nejlepší kamarád z vojny, říkáte?
    Prosím vás...
  • 00:19:13 Kdyby to byl kamarád,
    tak by se snažil vás pochopit.
  • 00:19:18 Lidi nezměníte.
    Musíte změnit svou situaci.
  • 00:19:22 Zapomeňte, co bylo.
    Starejte se o to, co bude.
  • 00:19:26 To se nedá zapomenout.
  • 00:19:30 Co mohu změnit?
    Všichni se mě štítí.
  • 00:19:37 To nikdo nemůže pochopit.
    Já jsem ji nechtěl zabít.
  • 00:19:43 Měl jsem ji rád a ona mě také.
  • 00:19:47 Byla pořád sama, tak se to stalo.
  • 00:19:53 Já jsem o ni nechtěl přijít.
  • 00:19:57 To všechno bylo neštěstí.
  • 00:20:05 -Včera by měla narozeniny.
    -Myslíte, že vás soudili neprávem?
  • 00:20:10 -Ale ne. -Já vím, že jste slušný
    člověk. I přes tu špatnou událost.
  • 00:20:17 -To říkáte, abych se nezbláznil?
    -Ne, ale začněte žít.
  • 00:20:22 -Oholte se, kupte si šaty,
    jděte do kina, do divadla. -Sám?
  • 00:20:28 Samotě byste se měl vyhýbat.
  • 00:20:30 -Myslíte, že by se mnou ženská šla
    do kina? -Zkuste to. -Třeba vy.
  • 00:20:40 -Vy byste se mnou šla?
    -Proč ne?
  • 00:20:49 Já vám hlavně zařídím pozdní návrat
    na ubytovnu, až budete potřebovat.
  • 00:20:57 Promiňte.
  • 00:21:02 Vy si myslíte,
    že kdybych vydělal peníze,
  • 00:21:09 že by si mě ještě nějaká slušná
    ženská vzala?
  • 00:21:14 Pane Havelko, ale slušnou ženskou
    by nezajímal jen váš výdělek.
  • 00:21:20 -Zeptá se, za co jsem seděl.
    -Řeknete jí to. -Přibouchne dveře.
  • 00:21:25 Jedna je nepřibouchne.
  • 00:21:28 Musíte mít také trpělivost.
  • 00:21:32 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:21:46 -Tomu mistrovi řekněte, že dělat
    umím. -Ráda vyřídím. Na shledanou.
  • 00:21:52 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:21:57 Pojďte, dokončíme tu zprávu.
  • 00:22:00 -Zase přišel dopis.
    -Anonymní? -Ne.
  • 00:22:06 Staráte se víc o zloděje,
    než o poctivé občany.
  • 00:22:10 Každý propuštěný podvodník u vás
    najde pomoc a zastání.
  • 00:22:14 Dcera chtěla být kadeřnicí.
    Nevyšlo to. Kdo se zastane jí?
  • 00:22:20 -Podepsal se, musíme odpovědět.
    -Já mu napíši. Budeme pokračovat.
  • 00:22:27 Velkou pomoc při převýchově občanů,
    vracejících se z výkonu trestu,
  • 00:22:37 nám poskytují podniky, které jsou
    ochotny tyto lidi přijmout.
  • 00:22:44 Zapojení do pracovního kolektivu,
    jejichž členové jim dávají důvěru
  • 00:22:50 a jednají s nimi jako
    s rovnocennými,
  • 00:22:54 se jeví jako účinná metoda i pokud
    šlo o jednotlivce povahově labilní.
  • 00:23:05 -Laco, kde se touláš?
    -Volal jsem do porodnice.
  • 00:23:10 -No a co? -Je to kluk.
    -A ono něco není v pořádku?
  • 00:23:19 -Má čtyři kila.
    -A něco je s paní? -Co s paní?
  • 00:23:28 -S manželkou.
    -Ne, manželka je zdravá.
  • 00:23:33 -Že koukáš jak z vajec. -Já jen,
    jestli si někdo neudělal legraci.
  • 00:23:40 -Pane Čermák, věříte tomu?
    -Gratulujeme. Utíkej se přesvědčit.
  • 00:23:47 -Ať vidíš potomka na vlastní oči.
    -Myslíte hned? -Hned po směně.
  • 00:23:53 Já také gratuluji. Ať pěkně roste.
  • 00:23:59 Děkuji.
  • 00:24:06 To bychom měli oslavit, ne?
    V sedm večer U kanonýra.
  • 00:24:12 -Zvu vás i na večeři. Platí?
    -Platí. A nekřič.
  • 00:24:18 V hospodě to není ono. Sejdeme se
    u mě, tam není zavírací hodina.
  • 00:24:25 Zítra je sobota, nemusíme vstávat.
    Dáme tomu volný průběh.
  • 00:24:30 -Každý přinese, co sní a vypije.
    -Přijďte s manželkami.
  • 00:24:35 Tobě se to mluví, starý mládenče.
    Mě Libuška nenechá dopít ani pivo.
  • 00:24:41 Tu mou všichni znáte,
    vodit bych ji nemusel.
  • 00:24:45 -Jirko, budeme slavit. Hodí se vám
    to v sedm? -Jsem tu jen pár dní.
  • 00:24:51 -Řeknu vám, jak se ke mě jde.
    -To nejde. Bydlím na ubytovně.
  • 00:24:56 -Přespíte u mě. To není problém.
    Já správci zavolám. -Raději ne.
  • 00:25:02 -Zbytečně bych vám kazil náladu.
    -Nutit vás nechceme.
  • 00:25:11 -Já nejsem dobrý společník.
    -Kdo nepřijde, je zrádce party.
  • 00:25:22 Kdybyste nepřišel, pane Havelko,
    tak byste mě urazil.
  • 00:25:29 Tak dobře, já přijdu.
  • 00:25:36 Děkuji ti, Laco.
  • 00:25:39 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:25:42 -Vím, že není návštěvní den, ale
    mohu s vámi mluvit? -Pojďte dál.
  • 00:25:47 -Ale jestli je to pro mě, tak to
    okamžitě odnesete. -Co? -Tohle.
  • 00:25:53 -Ne, to není pro vás.
    -To jsem ráda. Co je to?
  • 00:26:03 Takovou hračku jsem nikdy neměl.
  • 00:26:06 -To je nádhera, že? -Pro koho je?
    -Pro malého Kefurta.
  • 00:26:11 -Narodil se dnes ráno. Kefurt
    pracuje u nás v partě. -Toho znám.
  • 00:26:18 Také mě na večer pozvali.
    Budou slavit.
  • 00:26:23 -Líbí se vám tam? -Ano.
    -Proč se mnou musíte mluvit?
  • 00:26:32 -Kvůli tomuhle. Jestli se to hodí,
    víte? -Je to kluk, ne?
  • 00:26:38 Ale teprve den starý.
  • 00:26:40 Jednak doroste, a rád si jistě
    pohraje i tatínek.
  • 00:26:44 Nevím, jestli bych mu neměl koupit
    něco na teď, nějaké chrastítko.
  • 00:26:51 Vy byste šla něco se mnou koupit?
  • 00:26:55 -Já dnes nemám čas, pane Havelko.
    -Aha.
  • 00:27:00 -Nakonec, proč bych vás měl
    otravovat? -Já opravdu nemám čas.
  • 00:27:07 Mám spoustu práce a v šest hodin
    mi sem manžel přivede dcerku.
  • 00:27:13 -Tak se nezlobte.
    -Já se nezlobím. Dobře se bavte.
  • 00:27:17 -Ještě se chci zeptat...
    Vědí to o mně? -Jen Čermák.
  • 00:27:24 Nikdo se vás na nic nebude ptát.
    Nebojte se a jděte.
  • 00:27:30 -Musíte si zase zvykat na lidi.
    -Já nevím.
  • 00:27:35 Jestli tam půjdu, tak proto,
    že jste mi to poradila vy.
  • 00:27:40 Aspoň proto, to je také dobře.
    Dobře se bavte.
  • 00:27:44 -Proč vám manžel vodí dítě
    do práce? -To je bývalý manžel.
  • 00:27:49 Já jsem rozvedená. Každý pátek
    odpoledne je Pavlínka u něj.
  • 00:27:55 Promiňte, že se na to ptám. Co je
    mi do toho, viďte? Tak se nezlobte.
  • 00:28:01 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:28:11 Podívej, ono to i couvá.
    Tak popojedeme také.
  • 00:28:17 -Já moc nesnesu, pane Kefurte.
    -Jaký pane Kefurte?
  • 00:28:21 -Přece si nebudeme vykat.
    Já jsem Laco. -Jirka, ahoj.
  • 00:28:26 -Tak na zdraví. Co je?
    -Nemá trénink jako ty, Laco.
  • 00:28:37 -Tak líbí se ti to?
    -Děkuji.
  • 00:28:44 -Vy moc rádi nejste, že mě mezi
    sebou máte, že? -Kde jsi to vzal?
  • 00:28:50 -Pan Vacek určitě rád není.
    -Nech toho.
  • 00:28:53 Pane Čermák, ať toho nechá.
    Já si jdu zatancovat.
  • 00:29:02 -Smím prosit, paní Sýkorová?
    -Alespoň jeden galantní muž.
  • 00:29:07 Samozřejmě.
  • 00:29:11 Láďo, všímáš si?
    Galantní muži nevymřeli.
  • 00:29:16 Teď mě neruš, hrají se dvě sedmy.
  • 00:29:21 Mluvil jsem s inženýrem. Můžete se
    zapracovat na nějakou specializaci.
  • 00:29:27 -U vás spíš překážím, že?
    -Ale to ne.
  • 00:29:32 -To vám poradila paní Bendová,
    abyste mě sem pozval? -Ne.
  • 00:29:37 -Vy tady nejste rád?
    -Co si s nimi mám povídat?
  • 00:29:42 -Ani chlebíček jste si nevzal.
    -Vzal. -Nevzal.
  • 00:29:46 -Musíte jíst. To byste mě urazil.
    -Ale budu tady. Tam nechci.
  • 00:29:52 Opravdu ne, pane Čermáku.
    Co tam budu dělat?
  • 00:29:55 -Jak jsi věděl, že mám jen tři
    zelený? -Tady, rozumíš.
  • 00:30:00 Myslíš jen na žaludskou sedmu
    a on měl červenou sedmu.
  • 00:30:05 -To stačí. Už mi nedávejte.
    -Hrajete mariáš? -No...
  • 00:30:09 -Sedněte si s tím.
    -Ty jsi měl hrát šachy.
  • 00:30:15 Vezměte si okurku, pane Havelko.
    Jsou znojemské.
  • 00:30:19 -Budou s vámi bydlet mladí?
    -Holka nebo kluk. Nerozhodli se.
  • 00:30:24 -Kdo s námi půjde bydlet, jednou
    domek dostane. -Nevědí, co mají.
  • 00:30:30 To byste se divila. Nechtějí s námi
    bydlet. Chtějí být v družstevním.
  • 00:30:36 Aby by byli sami. Budou mít malé
    a budou brečet, kdo jim pohlídá.
  • 00:30:42 Měli byste vzít dceru.
    S dcerou se lépe shodnete.
  • 00:30:47 Lépe, než s tou,
    kterou přivede syn.
  • 00:30:50 -Mám pravdu, pane Havelko?
    -Prosím?
  • 00:30:53 -Vy jste se ještě neoženil?
    -Ale ano, oženil.
  • 00:30:59 -A bydlíte sami, nebo u rodičů?
    -Byli jsme u tchýně.
  • 00:31:08 To je lepší. Mladá hospodyně
    si lépe rozumí s matkou.
  • 00:31:14 Já to nechám na nich. Také není
    dobře, když mají o vše postaráno.
  • 00:31:19 -Ale o co se mám starat, když ne
    o své děti. Mám pravdu? -Asi ano.
  • 00:31:26 -Poprvé jsem tancoval jako táta.
    Dobré, ne? -Ano.
  • 00:31:30 -Možná jste měl počkat na manželku.
    -Já jí to vynahradím.
  • 00:31:35 -Děkuji.
    -Prosím.
  • 00:31:38 -Já jsem vám zasedl místo, viďte?
    -To nevadí, však se vejdeme.
  • 00:31:43 Sednu si k vám blízko,
    ať Láďa žárlí. Láďo, dívej se.
  • 00:31:48 -Sedím vedle mladšího.
    -Dobře, Libuško. Teď mi drž palce.
  • 00:31:53 Ten je tak spokojený. Nikdy
    nežárlí. To snad není normální.
  • 00:31:58 Muž by měl trochu žárlit.
    Jste žárlivý?
  • 00:32:02 Muž, který žárlí, je pozornější.
    Že jo? Vy toho moc nenamluvíte.
  • 00:32:07 -Smím vám hádat z ruky?
    -Ne, to ne. -Já to umím.
  • 00:32:11 -Čára života je dlouhá, to je
    dobré. Čára lásky... -Promiňte!
  • 00:32:21 Já jsem ho nějak urazila?
  • 00:32:25 Třeba je rozvedený.
  • 00:32:34 Dobrý večer, babičko.
  • 00:32:44 -Ty jsi utekl?
    -Ne. Ten zbytek mi prominuli.
  • 00:32:51 Zaplať Pánbůh.
  • 00:33:07 Pojď do kuchyně.
  • 00:33:10 Dám ti něco k jídlu.
  • 00:33:16 Tady bydlíš?
  • 00:33:19 -Co tvé srdce? To si uhlí nosíš
    sama? -Mám hodnou sousedku.
  • 00:33:24 -Dáš si bramboračku?
    -Děkuji.
  • 00:33:29 Kde máš věci?
  • 00:33:34 Bydlím v ubytovně.
  • 00:33:36 Ale teď už snad zůstaneš u mě.
  • 00:33:42 -Jestli nebudu na obtíž...
    -Co to povídáš, prosím tě?
  • 00:33:47 Mám jenom tebe.
  • 00:33:52 Máš ještě dva vnuky a syna.
  • 00:34:05 -Co budeš dělat?
    -Už dělám.
  • 00:34:10 -V gumárně.
    -Máš přece svoje řemeslo.
  • 00:34:20 -Zatopím ti v pokoji.
    -Ne, zatop sobě, budu spát tady.
  • 00:34:28 To je dobře, že už tě mám zase
    doma. Zítra upeču buchty.
  • 00:34:41 -Copak mi to dáváš?
    -Ještě mám ve spořitelně.
  • 00:34:45 -Copak jsem někdy od tebe vzala
    peníze? -To jsem byl na vojně.
  • 00:34:50 Dobře. Až z první výplaty, ano?
    Tohle si schovej.
  • 00:34:56 -Nevzala jsem ani od tvého otce.
    -Byl tady?
  • 00:35:01 Byl. Už jsou to dva roky. Přinesl
    pět tisíc, prý na přilepšenou.
  • 00:35:07 Kdyby řekl, že jsou pro tebe,
    snad bych je vzala.
  • 00:35:11 -To bych zase nevzal já.
    -Však jsem mu to řekla.
  • 00:35:15 Že někdo je matka, někdo syn
    a mají k sobě povinnosti.
  • 00:35:20 -Jak se zachoval k synovi?
    -Nech toho, babičko.
  • 00:35:24 -Kdyby nedal syna do sirotčince...
    -Nech toho! Promiň.
  • 00:35:44 Přestěhovala ses kvůli mně, viď?
  • 00:35:49 -Neboj se. Vydělám ti na lepší byt.
    -Stále se vyptávali.
  • 00:35:56 Jen tě litovali.
    Nemám ráda takový soucit.
  • 00:36:02 Soucit měli mít rodiče s tebou,
    Jiříčku.
  • 00:36:08 -S pitím si nebudeš začínat,
    viď, že ne? -Ale ne.
  • 00:36:14 To jenom dnes.
  • 00:36:20 HRAJE HUDBA.
  • 00:36:43 ZVONEK.
  • 00:36:55 Promiňte. To vy jste bouchal?
    Stalo se něco?
  • 00:36:59 -Stalo. Je noc a vy vyhráváte
    na rádio. -Tak se nezlobte.
  • 00:37:04 -Paní Havelkové to nevadí.
    -Co se děje? -I vás jsem vzbudila?
  • 00:37:09 -Ne. V kuchyni spí vnuk. To je
    sousedka, slečna Koutná. -Těší mě.
  • 00:37:16 Nevěděla jsem, že máte vnuka.
  • 00:37:19 On pracoval na Slovensku,
    ale teď už bude u mě.
  • 00:37:23 Že jste se nikdy nepochlubila.
    S takovým vnukem bych se chlubila.
  • 00:37:28 -Jestli jsem vám přetrhla spaní,
    mohu vám dát prášek. -Ne, děkuji.
  • 00:37:34 -Dobrou noc. A nezlobte se.
    -Ale kdepak. Dobrou noc, Evičko.
  • 00:37:39 -Prosím tě, co to je?
    -Měl jsi spát v pokoji.
  • 00:37:44 Měla jsem ti ustlat v pokoji. To je
    ta, co mi nosí uhlí. Hodná holka.
  • 00:37:50 -To je vzhůru ve tři v noci?
    -Přišla zrovna z práce domů.
  • 00:37:55 -Ona je barmanka. V baru, víš?
    -Aha. Vypadá na to.
  • 00:38:03 Já se v těch pojistkách nevyznám,
    ale tady by měly být ty drátky.
  • 00:38:09 -Tady jsou. Nevadí vám ta hudba?
    Mohu to vypnout. -Ne.
  • 00:38:14 Já mám hudbu ráda. Hezkou hudbu.
  • 00:38:17 Když má melodii,
    při které se dá zpívat nebo tančit.
  • 00:38:23 -Tančíte rád?
    -Ano, tancoval jsem rád.
  • 00:38:27 A hodně? Já tančím moc ráda.
  • 00:38:31 -Babička mi říkala...
    -Co říkala? -Že pracujete v baru.
  • 00:38:40 Ale tam netančím.
  • 00:38:45 -Vy jste báječný. Děkuji.
    -Za málo.
  • 00:38:50 -Uvařila jsem kávu. Nechcete?
    -Tak děkuji.
  • 00:38:56 Pojďte dál, posaďte se. Ale nevím,
    co vám k té kávě nabídnu.
  • 00:39:01 Snad jen slané tyčinky.
  • 00:39:05 -Vy jste pracoval na Slovensku?
    -Ano.
  • 00:39:10 Do toho hrnečku ne, prosím.
    Ten není můj.
  • 00:39:13 Nabízí mi ho známá,
    ale chce za něj dvě stovky.
  • 00:39:19 A čím vlastně jste?
  • 00:39:24 To není tak zajímavé.
  • 00:39:28 -Tančíte jive?
    -Co to je?
  • 00:39:32 Tohle.
  • 00:39:37 Neumíte?
    Já vás to naučím, chcete?
  • 00:39:41 Uděláme si místo. To je jednoduché.
    Přešlapujete ze špičky na patu.
  • 00:39:47 Jednou, druhou, za sebe na špičku
    a došlápnete patou. Zkuste to.
  • 00:39:54 -To ne. Položte si to kafe.
    -Ne, já to neumím.
  • 00:40:00 Nebojte se. Tuhle nohu na špičku,
    na patu, na špičku, na patu.
  • 00:40:05 Za sebe... Vidíte, jak vám to jde.
  • 00:40:12 Nezlobte se, já to neumím,
    to nemá smysl.
  • 00:40:25 Prosím vás, co jste dělal
    na tom Slovensku?
  • 00:40:29 Vypadáte, jako by jste tam stavěl
    krematorium.
  • 00:40:33 -Proč vás to tolik zajímá?
    -Nemám ráda, když se lidé mračí.
  • 00:40:39 Proč jste takový?
  • 00:40:50 -Já už musím jít. -Nemusíte,
    babička se vrátí až v půl páté.
  • 00:40:58 Věděla jsem, že babička není doma.
  • 00:41:02 A drátek v pojistce se nepřepálil,
    ten jsem vyndala.
  • 00:41:08 Chtěla jsem se s vámi seznámit.
  • 00:41:12 Já nevím, proč by to měl být
    vždy muž, kdo projeví zájem.
  • 00:41:19 -Tak řekněte něco.
    Vy někoho máte na Slovensku? -Ne.
  • 00:41:28 Vy jste na tom Slovensku nebyl,
    viďte?
  • 00:41:34 Jste moc hodná,
    že jste nosila babičce uhlí.
  • 00:41:38 Ale bude lépe,
    když jí ho budu nosit já.
  • 00:41:47 Evičko, co se s tím taháte?
    Teď už mi uhlí nosí Jirka.
  • 00:41:52 Ono se vám sem vejde.
    Nevejde.
  • 00:42:00 -Chcete kakao?
    -Chci.
  • 00:42:07 Už je pan Havelka veselejší?
  • 00:42:12 Víte, on mi všechno řekl.
  • 00:42:16 Jak, všechno?
  • 00:42:21 Všechno o sobě.
  • 00:42:26 Kdy vám to řekl?
  • 00:42:31 Asi před týdnem.
    Spravoval u mě pojistky.
  • 00:42:36 A vy? Co jste mu na to řekla vy?
  • 00:42:44 To víte.
  • 00:42:47 Dobře udělal, že je teď u vás.
    Pili jsme kafe.
  • 00:42:57 Vy jste s ním ještě po tom všem
    pila kafe?
  • 00:43:05 Ano.
  • 00:43:09 Evičko, vy jste zlatý člověk.
  • 00:43:14 Zlatý.
  • 00:43:19 Nechtěl ji zabít. Opravdu nechtěl.
    Musíte tomu věřit.
  • 00:43:27 Podváděla ho celé dva roky,
    co byl na vojně.
  • 00:43:31 Když se vrátil, tak se mu vysmála
    a žehlila košile tomu druhému.
  • 00:43:37 Jirka jí chtěl tu žehličku
    vytrhnout a uhodil ji...
  • 00:43:44 Ona upadla hlavou na kamna.
  • 00:43:50 Já myslela, že se z toho pomátne.
    On na ní tak visel.
  • 00:43:56 -Že je z dětského domova,
    vám také řekl? -Ne, to ne.
  • 00:44:03 Proto se to všechno stalo.
    Tím jsou vinni rodiče.
  • 00:44:09 Zřekli se ho.
  • 00:44:13 Začali se nenávidět ještě dřív,
    než se chudák narodil.
  • 00:44:17 Když se rozvedli, Jiříček
    jim překážel v novém štěstí.
  • 00:44:23 Tak ho strčili do sirotčince.
    Vykopli ho jako psa.
  • 00:44:28 Ani psa by člověk takhle nevyhnal.
  • 00:44:32 Ne, Jirka není špatný.
  • 00:44:38 To mi věřte.
  • 00:44:41 Ale nikdy v životě neměl komu říct
    tatínku, maminko.
  • 00:44:50 Bez vás bych to místo nedostal.
    Já se budu držet. Nebojte se.
  • 00:44:56 I když už nebudu mít podmínku.
    Já se tam nechci vrátit.
  • 00:45:00 To ráda slyším, pane Palec.
  • 00:45:03 -Já vás zdržuji... -Ne. Ale copak?
    -Musím vám poděkovat.
  • 00:45:08 Byla jste za Helenou.
  • 00:45:11 Slíbila, že mi Zuzanku bude
    půjčovat jednou týdně na odpoledne.
  • 00:45:16 -Vím, každý pátek. -Chci poprosit,
    abyste tam šla se mnou.
  • 00:45:23 -A kam? -Do Dětského domu.
    Zuzanku mi tam přivede.
  • 00:45:27 -Viděla byste, jak vyrostla.
    -Měl byste být se Zuzankou sám.
  • 00:45:33 -S vámi by to bylo lepší.
    -To už je vaše soukromá věc.
  • 00:45:37 -Teď už záleží všechno na vás.
    -Tak na shledanou. -Na shledanou.
  • 00:45:42 Já ji koupím dvojitou zmrzlinu
    a pak se půjdeme vyfotit.
  • 00:45:47 -Hodně štěstí. -Děkuji.
    -Na shledanou.
  • 00:45:51 -Mohu vám pak tu fotku poslat?
    -Samozřejmě.
  • 00:45:55 -Na shledanou.
    -Na shledanou, pane Palec.
  • 00:45:59 -Ale...
    -Dnes jsem bral první plat.
  • 00:46:05 A hned utrácíte? Ale jsou krásné.
    Děkuji vám.
  • 00:46:11 Pojďte dál a posaďte se,
    pane Havelko.
  • 00:46:22 -Tak už mám kde bydlet.
    -To vím. Od té oslavy.
  • 00:46:26 Proč jste tenkrát odešel uprostřed
    večera?
  • 00:46:30 -Já tam nemohl zůstat. To nešlo.
    -Proč?
  • 00:46:34 -Došlo mi tam, co mi všechno
    uteklo. -Ale, ale.
  • 00:46:39 Tolik jste toho zase nezmeškal.
  • 00:46:43 -Tak co? -Co? Vy se stále
    usmíváte. -To ani nevím.
  • 00:46:50 -To je tím, že máte smutnou práci.
    -Není smutná. Jen někdy.
  • 00:46:55 -A kdy?
    -Když je zbytečná.
  • 00:47:01 -Aha. Myslíte, že u mě také byla
    zbytečná? -Ne. Mám z toho radost.
  • 00:47:19 To je na Laurela a Hardyho.
  • 00:47:23 -Neříkejte, že nemáte nikoho, s kým
    byste šel do kina. -To neříkám.
  • 00:47:29 Mám jednu sousedku...
    Ale ta mě nezajímá.
  • 00:47:35 Je to na pozítří. Od osmi.
  • 00:47:38 Ale já s vámi nepůjdu. Nezlobte se.
  • 00:47:41 Nevidím v tom dobrý způsob,
    jak vám pomáhat.
  • 00:47:45 Ale já jsem nepřišel pro pomoc.
  • 00:47:48 Já vás zvu do biografu.
    Co je na tom špatného?
  • 00:47:53 Ale proč zrovna mě?
  • 00:47:57 Proč?
  • 00:47:59 Asi je mi s vámi dobře.
    Také o mě všechno víte a přitom...
  • 00:48:05 Pane Havelko, kvůli tomu nebudete
    chodit do kina jen se mnou.
  • 00:48:13 -Vy jste mi to slíbila.
    -Ale to byla jiná situace.
  • 00:48:17 -Vy jste dnes jiný člověk.
    -Aha.
  • 00:48:21 Vy už nejste ten, co sem
    před nedávnem přišel.
  • 00:48:26 Bydlíte, pracujete...
  • 00:48:29 Dokonce máte sousedku, která
    s vámi chce jít do biografu.
  • 00:48:34 -Parta si vás váží.
    -A co dál?
  • 00:48:37 -Jste z nejhoršího venku.
    -Co je to nejhorší?
  • 00:48:41 Nejhorší je asi...
  • 00:48:43 -Asi nedůvěra v sebe.
    -Takže si jako mám věřit? V čem?
  • 00:48:48 Že umím dělat zlaté náušnice?
    Nikoho to nezajímá. Co ještě umím?
  • 00:48:54 Zabít nevěrnou ženu? Je to pravda.
    Zvedá se vám ze mě žaludek.
  • 00:48:59 -Žijte normálně a na to zapomeňte.
    -Druzí nechtějí zapomínat.
  • 00:49:05 Mějte trpělivost. Pracujete dobře.
    Čermák říkal...
  • 00:49:09 Případ Havelka vám pokračuje podle
    plánu. Mohla jste si mě odškrtnout.
  • 00:49:15 Nic jsem neodškrtla.
  • 00:49:18 To, že dobře pracujete, mě zajímá.
    To je základ, pane Havelko.
  • 00:49:23 -Kdo uteče od práce, uteče od
    všeho. -Jde to podle plánu, že?
  • 00:49:28 -Budete asi pochválená.
    -O to vůbec nejde. -Ale jde.
  • 00:49:33 -Jsem jen případ. I pro Čermáka.
    -Čermák pro vás udělal všechno.
  • 00:49:39 Ano. Jeden z těch vzorných. Pomáhá
    kriminálníkům. Jsme podchycení, že?
  • 00:49:45 Při své práci občas musím
    překousnout urážku.
  • 00:49:49 Ale neurážejte člověka,
    který vůbec nemyslí na sebe.
  • 00:49:53 Ne. Jen na ty případy. Vy žvaníte
    o tom, v jaké jsme těžké situaci.
  • 00:50:01 -Že nám chcete pomoci vrátit se
    do života... -Odejděte.
  • 00:50:06 Seberte se a jděte. Jděte.
  • 00:50:18 -Co se stalo?
    -Ale nic.
  • 00:50:24 Já mám dojem,
    že tu děláme zbytečnou práci.
  • 00:50:30 To říkal můj bývalý muž také.
    Dokonce chtěl, abych toho nechala.
  • 00:50:35 -Proto jste se rozvedli?
    -Asi také proto.
  • 00:51:06 -Dobrý den.
    -Ale...
  • 00:51:12 -Jak víte, že zrovna vařím dobrou
    kávu? -Ano? To jsem nevěděl.
  • 00:51:19 -Ale dnes budu rád, když mě někdo
    na tu kávu pozve. -Tak pojďte dál.
  • 00:51:39 HRAJE RÁDIO.
  • 00:51:48 -Něco ostřejšího byste tu neměla?
    -Ne.
  • 00:51:52 U mě je alkohol jen v jodové
    tinktuře.
  • 00:51:56 -Vy opravdu nepijete?
    -Ne.
  • 00:52:00 -Co když vás v baru někdo pozve?
    -Na to mám čaj v láhvi od koňaku.
  • 00:52:08 -Ale zvou vás často, ne?
    -Ano. -To se nedivím.
  • 00:52:16 -A vy tam nikdy netančíte?
    -V zaměstnání nikdy.
  • 00:52:26 -A gramofon tu také nemáte?
    -Ne, proč?
  • 00:52:32 Že bychom si třeba pustili jive.
  • 00:52:39 -Vám se chce tancovat?
    -Proč ne?
  • 00:52:47 Tancovat se dá na všechno.
  • 00:52:53 -I na tohle?
    -Ano.
  • 00:53:42 -Ty někam jdeš?
    -Už musím do práce.
  • 00:53:49 -To je škoda.
    -Hrozná škoda.
  • 00:53:53 -Tak nechoď. -Spousta
    lidí chodí v noci pracovat.
  • 00:53:59 Ale v pondělí mám volno celý den.
    Můžeme jít tancovat, chceš?
  • 00:54:06 -Až v pondělí?
    -Zítra můžeš přijít. Přijdeš?
  • 00:54:14 Přijdeš? A co řekneš babičce?
    Co je to?
  • 00:54:20 Já jsem ti moc vděčný.
  • 00:54:27 Můžeš si za to koupit
    třeba ten hrneček.
  • 00:54:32 Co si to o mně myslíš?
  • 00:54:38 Co si to o mně myslíš!
  • 00:54:41 Běž pryč.
  • 00:54:50 -No ale...
    -Běž pryč.
  • 00:55:46 Ty jsi vůbec nevečeřel?
  • 00:55:52 Tak tohle nejde.
  • 00:55:54 To bychom nebyli kamarádi.
    Vstávej. Jirko!
  • 00:55:59 Prober se. No tak!
    Běž se umýt.
  • 00:56:18 -Ta Koutná, co je to zač?
    -Moc hodná holka.
  • 00:56:24 -Jo? Trochu lehčí zboží, ne?
    -Cože?
  • 00:56:30 -Barmanka...
    -Že se nestydíš!
  • 00:56:42 Jak můžeš člověka takhle soudit?
    Nalij si polévku.
  • 00:56:49 Talíř si vezmi.
  • 00:56:52 Barmanka je práce jako každá jiná.
  • 00:56:59 Samozřejmě, že si v baru za pult
    neposadí ženskou, jako jsem já.
  • 00:57:05 -Evička je poctivá holka.
    -Má někoho?
  • 00:57:13 -Nemá. Měla, ale vyhnala ho.
    -Proč?
  • 00:57:17 Co já vím? To ví ona.
  • 00:57:20 Stejně jsi jí to nemusel povídat.
    Není klepna, ale vědět to nemusí.
  • 00:57:27 -Co jsem nemusel povídat?
    -To o tom soudu. -Nic jsem neřekl.
  • 00:57:34 Od koho by to věděla? Ráno tu byla.
    Sama mi to řekla. Vzpamatuj se.
  • 00:57:39 Počkej, já jsem jí opravdu nic
    nepovídal.
  • 00:57:44 Vlastně Evička neřekla nic.
    Jen, že o tobě všechno ví.
  • 00:57:50 Já sama jsem...
  • 00:57:53 Sama jsem s ní o tom mluvila.
  • 00:57:58 O čem? Za co mě odsoudili?
  • 00:58:02 -Ty jsi jí všechno řekla?
    -Jiříčku, nezlob se.
  • 00:58:06 -Ty jsi jí řekla... -Všechno.
    -Tak to věděla. -Nevěděla.
  • 00:58:11 -Ze mě to vytáhla.
    -Ne, dnes odpoledne.
  • 00:58:17 Dnes odpoledne vlastně o mně
    všechno věděla.
  • 00:58:31 Evo...
  • 00:58:33 Ahoj.
  • 00:58:36 -Co si přejete, pane?
    -Musím mluvit s Evou Koutnou.
  • 00:58:42 -To teď nejde. Čím mohu jinak
    posloužit? -Ničím. Proč to nejde?
  • 00:58:48 -Slečna s vámi nechce mluvit.
    -Já s ní potřebuji mluvit.
  • 00:58:53 Prosím, řekněte jí, ať přijde.
    Děkuji.
  • 00:59:01 -Evo! Evičko, prosím tě...
    -Prosím vás, nekřičte tady.
  • 00:59:07 -Evo, proč mi vykáš? -Nechte toho.
    -Jednu skotskou bez ledu.
  • 00:59:12 Rád bych ti vysvětlil...
    Mohu s tebou chvilku mluvit?
  • 00:59:17 -Co bylo, to bylo. Můžeš na to
    zapomenout? -Prosím tě.
  • 00:59:21 Řekni, že jsi zapomněla.
    Evičko, já tě mám rád.
  • 00:59:25 -Chtěl bych, abys pochopila...
    -Nechte toho. -Evo! Evo!
  • 00:59:32 Pane, nekřičte tady.
    Slečně Koutné nesmíte dělat ostudu.
  • 00:59:37 Musel bych vás vyhodit.
  • 00:59:42 A je to tady. Denní plán těžko
    splníme a milostpán někde spí.
  • 00:59:49 -Udělal to poprvé.
    -Ale brzy. Nezdá se ti?
  • 00:59:52 -Možná je nemocný.
    -U doktora nebyl.
  • 00:59:56 Každý onemocní desátý den
    a pak každé pondělí.
  • 01:00:01 -Co říkali? -Kurátorka nic neví.
    Naposledy s ním mluvila včera.
  • 01:00:06 Takže se opil.
  • 01:00:08 -Kdybys měl zase nějaký případ,
    tak se na nás obrať. -Proč by pil?
  • 01:00:13 -U tebe přece nepil.
    -Proč se chlap opije? Kvůli ženské.
  • 01:00:18 -Já jsem kvůli Libušce nikdy nepil.
    -Ta by ti dala!
  • 01:00:22 -Tak co pro něj uděláme?
    -Teď pro sebe musí něco udělat sám.
  • 01:00:28 -Urob si sám. -Počkejte.
    Jestli je opilý... -To je jisté.
  • 01:00:35 -Třeba mu bylo těžko.
    -To je každému, když se opije.
  • 01:00:40 Třeba mu bylo těžko předtím.
    Také jsem pil, když mě pustili.
  • 01:00:45 Nejhorší jsou první dny na svobodě.
    Musel mít nějaký smutek.
  • 01:00:50 Možná. Ale do mých smutků
    bych si mluvit nenechal.
  • 01:00:56 -Protože jste nikdy neseděl.
    -Jednak bychom měli vzít za práci,
  • 01:01:02 -abychom špatný výdělek nesváděli
    na Havelku. -A jednak?
  • 01:01:07 A jednak je Laco jediný,
    komu záleží také na tom druhém.
  • 01:01:13 Jediný v téhle partě,
    která si chce říkat BSP.
  • 01:01:20 -Až do včerejška pracoval vzorně.
    -A včera začal jančit kvůli ženské.
  • 01:01:27 -Jančit? -Zakoukal se do jedné,
    hodná holka to je.
  • 01:01:35 Sousedka na chodbě.
  • 01:01:41 Něco si museli říct.
    Jirka za ní v noci běžel.
  • 01:01:48 Vrátil se opilý. Paní Bendová,
    Jirka o vás mluvil moc pěkně.
  • 01:01:55 -Proto vás poslal za mnou?
    -Ten nemůže nikoho posílat.
  • 01:02:00 Leží doma tuhý jako dratev.
    Z toho se vyspí a půjde zase dělat.
  • 01:02:07 -Ale jde o Evičku. -To je ta...
    -Ano, Eva Koutná.
  • 01:02:12 Je barmanka v baru Orchidea.
    Myslela jsem...
  • 01:02:17 -Nemohla byste s ní promluvit
    z moci úřední? -Já?
  • 01:02:23 Už jsem měla takovou radost,
    že se do všeho vpravil.
  • 01:02:28 Zvonila jsem na ni, ale neotevřela.
    Vás by musela vyslechnout.
  • 01:02:35 Paní Havelková,
  • 01:02:38 já pro vašeho vnuka udělám všechno,
    co se týká práce a bydlení.
  • 01:02:44 Já mu nemohu pomáhat v tom,
    jak hledat partnerku, pochopte.
  • 01:02:50 ZVONÍ TELEFON.
    Oddělení zvláštní péče.
  • 01:02:54 Ale on ji má rád a ona neotvírá.
    To by vás mělo zajímat.
  • 01:02:59 -To je hřích na člověku.
    -Palec? Moment, já vás předám.
  • 01:03:05 Co je s panem Palcem?
  • 01:03:09 Už je to v protokolu?
  • 01:03:14 Prosím, počkejte.
    Za 10 minut jsem tam.
  • 01:03:17 Nezlobte se,
    musím za naléhavým případem.
  • 01:03:23 Paní Havelková, vašemu vnukovi
    se nemohu plést do soukromí.
  • 01:03:31 -Pane Palec...
    -Já vím, vy se budete zlobit.
  • 01:03:34 -Já jsem se musel prát. -Nesmíte
    2 roky nic udělat. Máte podmínku.
  • 01:03:40 On chtěl, aby mu Zuzanka
    říkala tatínku.
  • 01:03:44 Nemáte právo udeřit jiného občana.
  • 01:03:47 Měl jsem domluveno, že mi Zuzanku
    přivede Helena.
  • 01:03:51 Ta by nechtěla, aby mi dcera říkala
    pane Tau. To vymyslel on.
  • 01:03:58 Věděl, že mám nervy v koncích.
    Chce mě dát zavřít.
  • 01:04:03 On ví, že by se ke mně Helena
    chtěla vrátit.
  • 01:04:07 -Proč Zuzanku nepřivedla vaše
    bývalá paní? -Asi nemohla.
  • 01:04:12 On říkal: Copak ti koupil tatínek?
    Jako on. Lízátko?
  • 01:04:17 Dáš tatínkovi pusinku? Jako jemu.
    To lízátko jsem mu vrazil do krku.
  • 01:04:23 A ještě jsem mu jednu přidal.
    Ale ne moc.
  • 01:04:27 Dobrý den. Co jste to vyvedl,
    člověče? Takhle si to zkazit.
  • 01:04:32 -Stálo vám to za to?
    -Já vím. Ale chtěl mě namíchnout.
  • 01:04:37 -Říkal, že jste mu začal nadávat
    první. -To není pravda.
  • 01:04:42 -On je tady také? -Ano.
    Říká, že si na ten protokol počká.
  • 01:04:47 -Nemohla bych s ním mluvit?
    -Odveďte zadrženého. -Provedu.
  • 01:04:52 Pojďte.
  • 01:04:57 Měla jste tam jít se mnou.
  • 01:05:03 To je takový trouba. Půl roku
    vzorný. V práci samá chvála.
  • 01:05:08 Teď tohle. Dobře, že jste tady,
    soudružko Bendová.
  • 01:05:13 -Já nemám právo s ním mluvit.
    Chápete... -Děkuji vám.
  • 01:05:19 Pojďte dál, prosím.
  • 01:05:23 -Dobrý den. -Já jsem Bendová.
    Sociální kurátorka. -Těší mě.
  • 01:05:29 -Já vím, že vás pan Palec
    dnes inzultoval. -To nic není.
  • 01:05:34 Tenkrát to bylo horší. Zjistil,
    že si mě chce Helena vzít.
  • 01:05:38 -Zlomil mi klíční kost a nosní
    přepážku. -Za to byl odsouzený.
  • 01:05:44 -Jenže ho propustili dřív.
    Prý za vzorné chování. -Ano.
  • 01:05:48 Kdyby se vzorně choval
    i v cukrárně, viďte.
  • 01:05:52 Choval se vzorně všude,
    kromě té dnešní cukrárny.
  • 01:05:56 -Nezaslouží si vrátit se do vězení.
    -To rozhodnou povolanější.
  • 01:06:01 Nemuseli by,
    kdybyste netrval na oznámení.
  • 01:06:05 -Zbývají mu čtyři měsíce...
    -To právě potřebuji.
  • 01:06:09 Alespoň čtyři měsíce, aby se mi
    nepletl do začátku manželství.
  • 01:06:14 -Třeba byste se mohli dohodnout.
    -Já jsem nikdy o dohodu nestál.
  • 01:06:20 Aha. Tak proto mu dcerka musela
    říkat pane Tau. Provokoval jste ho.
  • 01:06:28 Vy na mě děláte nátlak.
    To je ovlivňování svědka.
  • 01:06:33 Ano. A můžete mě žalovat.
  • 01:06:40 Ale tohle musíme udělat, Zdeňku.
    Nechci, aby dopadl jako ten Palec.
  • 01:06:48 U něho jsem si také říkala,
    že je to jeho soukromá věc.
  • 01:06:54 Tak to už nechte na mně.
    Děkuji vám, Zdeňku.
  • 01:07:25 Jirko, jak jednou přestaneš
    chodit do práce, tak se vezeš.
  • 01:07:31 Nejdřív vypadneš z party, z továrny
    a nakonec budeš příživník.
  • 01:07:42 -Tobě prominuli zbytek trestu, viď?
    -Jo. -Tak vidíš.
  • 01:07:47 -Půjdeš si to dosedět.
    -A co?
  • 01:07:53 Tam jsem se nemusel rozhodovat.
  • 01:08:00 Všechno bylo stanovené.
    Měl jsem tam klid.
  • 01:08:07 Za takový klid pěkně děkuji.
  • 01:08:12 Jak dlouho jsi seděl?
  • 01:08:16 Půl roku.
  • 01:08:21 -Za co?
    -30 tun cementu.
  • 01:08:26 Dělal jsem závozníka a měl
    jsem takového šikovného šoféra.
  • 01:08:31 Ten dostal 18 měsíců.
  • 01:08:36 A ty?
  • 01:08:39 Co ty?
  • 01:08:50 A přijde zítra do práce?
  • 01:08:54 Asi ne.
    Říkal, že mu je všechno jedno.
  • 01:08:59 -Tak to je jasné.
    -Ale prosím tě, jasné.
  • 01:09:04 -Já si vezmu tu kytku, jo?
    -Vezmi si.
  • 01:09:08 -Ten Havelka to nemá jednoduché.
    -A proč by to měl mít jednoduché?
  • 01:09:14 -Uznej, sedm let v base.
    -Ale za něco, kamarádi.
  • 01:09:18 -Ty bys dokázal zabít Libušku?
    -Nechtěl to udělat. -Ale udělal.
  • 01:09:24 -To byla nešťastná chvilka.
    -Na, vrať to tam.
  • 01:09:30 Proč mít soucit s lidmi,
    kteří jsou asociální?
  • 01:09:36 Asociální je, když někdo krade
    státní cement a mastí si kapsu.
  • 01:09:43 Takový člověk měl možnost
    to promyslet. Věděl co dělá.
  • 01:09:47 -Tak ty si kradl cement?
    -Nechte toho. O tom se nemá mluvit.
  • 01:09:53 To je pravda.
    Také jsme to dodržovali.
  • 01:09:56 Ty myslíš,
    že toho Havelka nelituje?
  • 01:09:59 -Takže nemá být rozdíl mezi slušným
    člověkem a vrahem? -Nechte toho.
  • 01:10:05 -Zdeňku, ty jsi věděl, za co seděl?
    -Ano.
  • 01:10:09 Ale trest je jedna věc a začít
    znovu, druhá. Já mu neslevím.
  • 01:10:15 Absenci mu strhnu z dovolené
    a nedostane prémie.
  • 01:10:22 -Ale z party ho nevyhodím. Jasné?
    -O tom přece nebyla řeč.
  • 01:10:28 -To bych byl rád.
    -Jedem.
  • 01:10:32 Kam se to chystáš?
  • 01:10:37 Ty jdeš dnes někam zpívat?
  • 01:10:45 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 01:10:47 On už vůbec nevěří,
    že by ho někdo mohl mít rád.
  • 01:10:52 -Neříkám, že ho mám ráda.
    -To je pravda. -Proč se staráte?
  • 01:10:57 -To máte v popisu práce?
    -Ne úplně. -Marie, nechte toho.
  • 01:11:01 -Udělala jste pro něj dost.
    -Ne dost. -Co chcete dělat?
  • 01:11:06 To záleží na ní. Naštěstí pro mě.
  • 01:11:09 Ono je důležité najít k sobě toho
    druhého, aby člověk našel sebe.
  • 01:11:15 Víte, že pan Havelka dnes poprvé
    nepřišel do práce?
  • 01:11:20 -Vidíte. Já jsem do práce přišla.
    -Když to ještě udělá, zavřou ho.
  • 01:11:25 -Šel ven na podmínku.
    -A proč mi to říkáte?
  • 01:11:29 Zdeněk je jeho mistr.
  • 01:11:34 -Vy jste manželé?
    -Ne.
  • 01:11:38 Tak mi řekněte, co byste dělala vy,
  • 01:11:41 kdyby vám tenhle pán ráno
    položil na stůl dvě stovky.
  • 01:11:46 -Asi to, co vy. -To vám také řekl?
    -Ne. -Tak jak to můžete vědět?
  • 01:11:53 Vy jste nemohla nic jiného udělat.
    Já vás chápu.
  • 01:11:59 -Líbí se mi, co jste udělala.
    -Tím pro mě skončil, paní Bendová.
  • 01:12:07 -Tyhle řeči nemají cenu.
    -Vy ho za to nenávidíte.
  • 01:12:12 -Prosím vás. -Takže nemá smysl,
    abychom o tom mluvily.
  • 01:12:18 -To tedy ne. -Na shledanou,
    slečno Koutná. -Na shledanou.
  • 01:12:27 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 01:12:33 -Zdeňku, nemá smysl vyčítat.
    -Neřeknu ani slovo.
  • 01:12:39 Zahnala jsem ho do koupelny, aby
    si pustil studenou vodu na hlavu.
  • 01:12:45 -Vezměte si buchty. Kafe bude hned.
    -Nedělejte si s námi starosti.
  • 01:12:51 Přišli jsme, protože pan Havelka
    má stanovený ochranný dohled.
  • 01:12:56 Zítra se má hlásit.
    Je to formalita, ale musí se plnit.
  • 01:13:02 -Pěkně vítám.
    -Člověče, jak si to představuješ?
  • 01:13:07 -Přestal jsem si představovat.
    -Zdeňku, prosím...
  • 01:13:11 -Vím co řekne. Zklamal jsem partu.
    -Zklamal. Dělají na tebe.
  • 01:13:16 -Když mě nechtěli, neměl jste se
    zaručovat. -To ti řekl Laco?
  • 01:13:22 Jirko, musíš se hlásit.
    Jinak bys musel zpátky.
  • 01:13:26 Nejsem kluk, co se vrátil
    z polepšovny.
  • 01:13:29 -Nemusím se vodit za ručičku.
    -Tak se k vám nikdo nechoval.
  • 01:13:34 Starejte se o své případy.
    S vaší péčí mi vlezte na záda.
  • 01:13:39 Budeš mluvit slušně!
  • 01:13:42 Zdeňku, počkejte na chodbě.
    Já mu musím něco říct.
  • 01:13:46 -Jestli řekneš křivé slovo, tak jsi
    skončil. -Nechám ji vymluvit.
  • 01:13:55 Mějte s ním ještě trpělivost.
    Má to v té hlavě pomotané.
  • 01:14:09 Prosím, mluvte.
  • 01:14:14 Přišla jsem vám říct,
    že vás má ráda.
  • 01:14:18 -Kdo?
    -Slečna Koutná.
  • 01:14:23 Co o ní víte?
  • 01:14:26 -Co vy o ní víte?
    -Jen to, co mi řekla babička.
  • 01:14:31 Byli jsme za ní v baru.
    Zdeněk a já.
  • 01:14:36 -Vy mě sledujete i v baru?
    -Choďte do práce, nebudu sledovat.
  • 01:14:42 Moje starost je, abyste začal znovu
    a nepil doma rum.
  • 01:14:47 Je to případ, když chcete.
  • 01:14:57 -Já se omlouvám.
    -To je v pořádku.
  • 01:15:05 A co vám řekla?
  • 01:15:08 Proč jste za ní chodila?
  • 01:15:11 Chtěla jsem vidět,
    jak vypadá, když mluví o vás.
  • 01:15:15 -Co vám řekla?
    -Že vás nenávidí.
  • 01:15:18 -Tak proč jste lhala?
    -Nelhala. Má vás ráda.
  • 01:15:22 -Říkáte, že mě nenávidí.
    -Vy jste ji naštval. Já nevím čím.
  • 01:15:29 Já jsem to zkazil.
  • 01:15:35 Jak to můžete říct?
    Jak to můžete vědět, že mě má ráda?
  • 01:15:42 Protože vás nenávidí. Horší by
    bylo, kdybyste jí byl lhostejný.
  • 01:15:49 Ale ona tak pěkně soptila,
    když mluvila o vás.
  • 01:15:53 Musí jí na vás alespoň
    trochu záležet.
  • 01:16:13 -Evo, prosím tě...
    -Nechci, abys za mnou chodil.
  • 01:16:18 -Tu kurátorku také neposílej.
    -Já ji neposlal. Nevěděl jsem to.
  • 01:16:23 Můžeš mi to odpustit?
  • 01:16:25 Pořád ještě nepřibouchla.
  • 01:16:32 -Na co čekáme? -Abychom
    ochutnali babiččiny buchty.
  • 01:16:38 Tak si vezměte.
  • 01:16:41 -Byl jsi dnes v práci?
    -Nebyl. Ale zítra půjdu. Slibuji.
  • 01:16:46 Co mně slibuješ?
    Mně je to jedno.
  • 01:16:49 Evičko, to ti nesmí být jedno.
    Musíš mi odpustit.
  • 01:16:54 Mám konečně šanci
    žít jako normální člověk.
  • 01:17:00 Jestli to nevzdá,
    tak už nevzdá ani to ostatní.
  • 01:17:06 Otevřela jsem ti jen proto,
    aby nás neposlouchal celý dům.
  • 01:17:11 -Ale nemysli si...
    -Já si nic nemyslím.
  • 01:17:14 Je pravda, že ses mi líbil.
    Ale s tím je konec.
  • 01:17:18 -Konec, rozumíš?
    -Jasně.
  • 01:17:21 Co stojíš? Tak si sedni.
  • 01:17:37 Ty jsi měl řečí
    a teď tu sedíš jako pecka.
  • 01:17:44 Chceš kafe?
  • 01:17:50 -Hlavně, aby zítra přišel do práce.
    -Ale přijde.
  • 01:17:55 Zdeňku, chci vám poděkovat,
    že jste obětoval tolik času.
  • 01:18:02 -A kdo poděkuje vám?
    -Proč?
  • 01:18:06 Já to mám v popisu práce.
  • 01:18:09 -Jo?
    -Jo.
  • 01:18:12 -Ach jo.
    -Zase? -Anonym.
  • 01:18:17 Jděte prodávat do zeleniny,
    aby nebyly fronty.
  • 01:18:21 Každý syčák by měl být ve vězení do
    smrti, aby neotravoval slušné lidi.
  • 01:18:27 Půjčte mi toho slušného člověka,
    Zdeničko.
  • 01:18:31 -Odemkněte.
    -Ano.
  • 01:18:34 Dobrý den. Pojďte dál.
  • 01:18:38 Tak jsem tady.
    Vy mně prý máte pomáhat, jo?
  • 01:18:44 To už jsem tedy předem zachráněný,
    jak se tak koukám.
  • 01:18:50 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 01:18:55 Vy jste pan Souček, viďte?
  • 01:19:11 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související