iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 6. 2000
04:45 na ČT1

1 2 3 4 5

11 hlasů
47314
zhlédnutí

Raněný lučištník

Jana Hlaváčová a Josef Vinklář v komorním příběhu o setkání dvou osamělých lidí.

63 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Raněný lučištník

  • 00:00:56 -Tak co jí říkáš?
    -Pěkná.
  • 00:00:59 Ale řeknu ti, Stando,
    ta pumpařka od Brna byla lepší.
  • 00:01:05 Jako kus, rozumíš.
    Ale tato má zas něco do sebe.
  • 00:01:10 Někdy mi sem ten volant zatočí sám.
  • 00:01:15 Přitom ona už není nejmladší,
    má dospělou dceru, podívej.
  • 00:01:22 Támhle jde. Taky pěkná, co?
  • 00:01:26 Ale ta máma má v sobě
    něco zvláštního, vidíš sám.
  • 00:01:32 Na ženské jsi měl vždy štěstí.
  • 00:01:37 Ale kamaráde,
    pro to musíš také něco udělat.
  • 00:01:41 Já mám štěstí na ženské,
    ty zase na auta.
  • 00:01:46 Tobě přidělili krásný nový vůz.
    Každý jsme zkrátka na něco.
  • 00:01:53 Ale řeknu ti,
    v tomto případě bych neměnil.
  • 00:02:08 -Tak se alespoň posaď.
    -Já bych ti to tu zašpinil.
  • 00:02:14 Mohl bys mi alespoň říci, proč?
    Šoféři jezdí do zahraničí rádi.
  • 00:02:21 Myslel jsem,
    že tě potěším, že budeš šťastný.
  • 00:02:25 Štěstí chodí pomalu a uteče hned,
    jak říkáš.
  • 00:02:30 -Já už jsem se tam najezdil až až.
    -To není odpověď.
  • 00:02:35 A co když to předám
    Organizaci a ta ti to dá jako úkol.
  • 00:02:40 Co do toho pleteš Organizaci,
    úkoly rozdáváš ty.
  • 00:02:45 No a budeme zas tam, kde jsme byli.
  • 00:02:50 Čeho se bojíš?
    Máš strach z těch dlouhých cest?
  • 00:02:55 Nebo je v tom ještě ta tvoje dcera?
  • 00:02:59 Co ty o tom víš.
  • 00:03:02 Domýšlím se,
    nedovedu si to vysvětlit.
  • 00:03:07 -Už jsem starý. -Kdepak starý.
  • 00:03:11 Rotterdam a Leningrad nejsou
    těžké cesty.
  • 00:03:15 To není šplhání přes Alpy.
    Prostě se ti nechce.
  • 00:03:20 Proč to nedáte Bezákovi?
  • 00:03:22 Jezdit s návěsem je jiné
    než s pětitunovým vozem.
  • 00:03:27 -A měl dvě bouračky.
    -Nemohl za ně.
  • 00:03:31 -Ty jsi bouračku neměl.
    -Měl jsem štěstí.
  • 00:03:35 Pepík Bezák není o nic horší šofér
    než já.
  • 00:03:39 Zaručíš se za něj,
    že nebude bourat?
  • 00:03:43 Ťuknout někde
    s těmi přístroji by byl problém.
  • 00:03:47 Ručit, že nebudeš mít bouračku,
    nemůžeš ani sám za sebe.
  • 00:03:53 Ale jestli ti jde o to,
    podělit se o zodpovědnost,
  • 00:03:58 potom Bezák není o nic horší
    než já.
  • 00:04:02 Dobře, jak chceš.
  • 00:04:05 Ale napadlo tě,
    že mu budeš muset předat svůj vůz?
  • 00:04:13 To mě nenapadlo.
  • 00:04:16 Ale s tím jeho křápem by po světě
    moc reklamy neudělal, to je fakt.
  • 00:04:32 Stando, jsi tady?
  • 00:04:40 -Vylez, vylez, povídám.
    -Co blbneš? Já myslel, že hoří.
  • 00:04:47 Proč jsi to udělal?
  • 00:04:50 Ty se tváříš,
    jako bych ti zabil babičku.
  • 00:04:54 -Podej mi klíč.
    -Nepodám. To žádný šofér neudělá.
  • 00:04:59 Šoféři jsou schopni všeho.
    Horší jsou jen závozníci.
  • 00:05:05 Žádný šofér nepředá trasu
    Leningrad - Rotterdam kamarádovi.
  • 00:05:11 V garážích se nesmí kouřit
    a v této obzvlášť.
  • 00:05:16 Žádný šofér nepředá nový vůz,
    když nemusí.
  • 00:05:20 Víš, ono by se vůbec nemělo kouřit.
  • 00:05:26 Nevěřil jsem, když mi Eda řekl,
    že jsi to odmítnul.
  • 00:05:31 Hodně šoférů jezdí raději doma.
  • 00:05:35 Trefit se do průjezdu bývá těžší
    než dojet do Berlína.
  • 00:05:40 Co se týká vozu, nedávám ti ho rád.
  • 00:05:44 Ale s tím svým bys dojel
    sotva do Kralup.
  • 00:05:48 -To není auto, ale mlátička.
    -Nech ji, je to dobrá holka.
  • 00:05:54 Vždy mě dovezla tam,
    kam jsem chtěl.
  • 00:05:58 Otlučená jako píšťala
    a mazali ji naposled ve fabrice.
  • 00:06:03 Kdyby neexistoval drát,
    tak to nedrží pohromadě.
  • 00:06:08 Tato má řízení namazané, co?
    Sdrátovaná asi také není.
  • 00:06:14 Na to se spolehni.
  • 00:06:16 Hned si ji prohlédnu,
    až se z té tuzexové ciziny vrátíš.
  • 00:06:21 Stando, já si myslím,
    že jsi stejně fajn chlap.
  • 00:06:26 Jestli ti mohu radit,
    nesuď chlapy podle toho,
  • 00:06:31 co se ti zrovna hodí do krámu.
    Mohl bys splakat nad výdělkem.
  • 00:06:37 Mně se to moc hodí do krámu,
    víc, než si myslíš.
  • 00:06:51 -Tobě se líbila, viď?
    -Mně moc.
  • 00:06:56 Tak bych ti ji tam měl nechat.
    Nový vůz, nová cesta, nový život!
  • 00:07:05 Hochu, za to jsem ti vděčný nejvíc.
    Že jsem k tomu vůbec našel odvahu.
  • 00:07:12 -K čemu?
    -Odejít. Málem jsem do toho zapadl.
  • 00:07:19 Div že nestojím U Modrého orla
    za pultem,
  • 00:07:24 na hlavě čepičku a nečepuji pivo.
  • 00:07:27 Jednoho rána se probudím
    jako hostinský.
  • 00:07:32 Putykář, co shrabuje peníze,
    okrádá lidi na pivu
  • 00:07:37 a hlídá si ženu,
    aby mu ji šoféři nevzali.
  • 00:07:43 -Skoro už to bylo tak daleko.
    -Sakra, ta tě nějak vzala.
  • 00:07:51 Taky už nejsem žádný kluk.
    Ale v tom to je.
  • 00:07:56 -Já jsem totiž hlavně šofér.
    -To jsi to popadl.
  • 00:08:02 Ale ne, podívej.
  • 00:08:05 Každý ředitel
    má nad sebou jiného ředitele.
  • 00:08:10 Šofér má nad sebou jen nebe
    a střechu kabiny.
  • 00:08:19 Dej to zhudebnit,
    ještě na tom vyděláš.
  • 00:08:23 Je to zkrátka můj život,
    v hospodě bych se ukousal k smrti.
  • 00:08:30 Ona tě nutila, abys byl putykář?
  • 00:08:33 Ne, ona k ničemu nenutí,
    to je na ní to nejhorší.
  • 00:08:38 To tak najednou, sám od sebe,
    koukáš a div, že neleštíš půllitry.
  • 00:08:45 A víš jistě, že neděláš hloupost?
    Ona je NĚKDO, zdá se mi.
  • 00:08:58 To je, člověče.
    Jenomže osud to rozhodl.
  • 00:09:06 Já, bílá čára, Leningrad, Rotterdam
    a ty k Modrému orlu, protože...
  • 00:09:15 ... o to jsem tě chtěl poprosit:
  • 00:09:18 Až pojedeš v úterý na Brno,
    stav se tam u ní.
  • 00:09:23 -Nechci, aby měla o mě starost.
    -Snad jí alespoň zavoláš, ne?
  • 00:09:32 -Ne, nezavolám.
    -Tak ty se jí bojíš?
  • 00:09:44 Člověče, co když se bojím sám sebe.
  • 00:09:48 Tak to ale pozor kamaráde,
    já jsem se za tebe zaručil.
  • 00:09:53 Skoro jsem podepsal,
  • 00:09:55 že jsi nejlepší šofér
    na západ od Vladivostoku.
  • 00:10:02 -A nejsem?
    -Ale, snad jsi.
  • 00:10:08 Stando, víš, co by bylo nejlepší?
  • 00:10:13 Když se ti ona tak líbí,
    co kdyby sis ji namluvil?
  • 00:10:22 Je to opravdu fajn holka.
  • 00:10:26 Lehké by to nebylo,
    ale stojí za to.
  • 00:10:35 Mohl bys vychovávat její dceru,
    vždy jsi chtěl holku.
  • 00:10:41 Ty jsi pěkný kus všiváka.
  • 00:10:47 Který šofér není všivák,
    když jde o ženské.
  • 00:10:52 To je fakt.
  • 00:11:27 Jede! Říkala jsem ti,
    je to tím počasím.
  • 00:11:31 Karlino, nikdy si nenamluv šoféra.
  • 00:11:35 Bála by ses, že se vyboural
    a nakládají ho do sanitky.
  • 00:11:40 Nechtěla bych být šoférská holka.
  • 00:11:45 -Já jsem to tak nemyslela.
    -Já si to neberu.
  • 00:11:49 Už dávno nejsem holka.
    Nevíš, kde je deštník?
  • 00:12:37 Čekala jsem na něj s biftekem.
    Musíte ho tedy sníst vy.
  • 00:12:43 Šoféřina je pupkaté povolání.
    Nemělo by se nám podstrojovat.
  • 00:12:55 Tak dobrý večer.
    Vy k nám jezdíte málokdy.
  • 00:13:00 -Jste na mě moc drahá hospoda.
    -Josef si to nemyslí.
  • 00:13:06 Josef je totiž grand.
  • 00:13:09 -Vy jste na celou hospodu sama?
    -S dcerou.
  • 00:13:13 Vrchní a kuchaři sem jezdí
    z městečka. Ale jde to.
  • 00:13:42 -Můžu? -Naopak.
    Jak dlouho bude na té nové trase?
  • 00:13:51 -Josef? -No, Josef.
    -Asi dlouho.
  • 00:13:59 -To víte, jezdit v zahraničí...
    -A že nezavolal?
  • 00:14:04 -Říkal, kdy se zastaví?
    -Vlastně neví, kdy přesně se vrátí.
  • 00:14:17 Aha.
  • 00:14:22 Počkejte, co si teď myslíte?
    Chtěl, abych se tu stavil.
  • 00:14:30 -Abyste neměla strach.
    -Chcete propečený nebo krvavější?
  • 00:14:37 -Počkejte. Sakra, že já neumím...
    -Lhát?
  • 00:14:44 Ale ne. Víte, já jsem Ostravák
    a u nás se to tak nebere.
  • 00:14:51 -Propečenější nebo krvavější?
    -Propečenější.
  • 00:15:08 -Moc dobré.
    -Potře se to česnekem.
  • 00:15:15 -Tak já jdu. -Kam v tom počasí?
    Zase k babičce?
  • 00:15:20 Mirek mě tam doveze.
    Máš něco proti tomu?
  • 00:15:24 -Když proti tomu nic nemá babička.
    -Nejsi ráda, že vypadnu?
  • 00:15:32 Nebuď drzá.
  • 00:15:37 -Josefovi se něco stalo?
    -Ne.
  • 00:15:42 -A kdy přijede?
    -Řekla jsem, vypadni.
  • 00:15:46 Tak to jsi neřekla.
    Tak já jdu, ahoj. Na shledanou.
  • 00:15:54 Ty holky jsou teď čím dál hezčí.
    Nesou se jak srnky.
  • 00:16:00 -Všechny pěkně ustrojené.
    -Všechny drzé.
  • 00:16:04 Dívají se na svět, oči otevřené,
    řasy jako smetáky a svět je jejich.
  • 00:16:11 Třeba je, náš taky byl,
    když nám bylo devatenáct.
  • 00:16:17 -Vy jste na mladé?
    -Šofér je na vše, co nosí sukni.
  • 00:16:24 Tedy pusou, samozřejmě.
  • 00:16:27 Se závozníkem probereme každou,
    co se mihne před kapotou.
  • 00:16:33 -Nohama počínaje a nechci říci,
    čím konče. -Raději neříkejte.
  • 00:16:39 Jednou jsem měl závozníka,
    rozdělil ženské na sedm kategorií.
  • 00:16:48 Vždy jsme hráli takovou hru...
  • 00:16:56 To je pravda,
    proč by vás to mělo zajímat.
  • 00:17:01 -Povídejte. -Ne, to ne.
  • 00:17:09 Já už jsem dlouho neměl závozníka.
  • 00:17:17 -Jezdíte sám? -Ano, sám.
  • 00:17:22 On taky jede sám?
  • 00:17:26 Na tu zahraniční cestu.
    Myslím Josefa.
  • 00:17:31 Ne, jedou dva.
    Teď budou tak někde...
  • 00:17:41 To je zvláštní,
    bývalý manžel je také tak někde...
  • 00:17:48 Utekl ode mne.
  • 00:17:51 Asi jsem tak ošklivá nebo divná,
    že ode mě utíkají.
  • 00:17:56 -Ale Josef přece neutekl.
    -Já jsem to tak nemyslela.
  • 00:18:06 No tak. Děkuji, moc dobré.
    Kolik jsem dlužný?
  • 00:18:11 Hospoda je zavřená,
    otevírá se pozítří ráno.
  • 00:18:16 -To nejde. -Nic jste neobjednával.
    -Tak vám děkuji.
  • 00:18:21 Já děkuji vám.
  • 00:18:24 Mohl jste to nechat být
    a jen projet kolem.
  • 00:18:28 Stejně jsem to zkazil.
    Josef nechtěl, abyste měla strach.
  • 00:18:34 Třeba by to bývalo lepší.
  • 00:18:38 Nejdříve bych měla bych strach,
    pak bych pochopila.
  • 00:18:44 -To se vám zdá lepší?
    -Po troškách, po kouskách...
  • 00:18:52 Takto to bylo moc najednou.
  • 00:19:01 Ale v Ostravě se to tak nebere?
    Co vlastně všechno se tak nebere?
  • 00:19:10 -Ani nemluvíte jako Ostravák.
    Chcete pivo? -Kofolu.
  • 00:19:15 Už jsem tam dlouho nebyl.
    Nářečí vždy chytím místní.
  • 00:19:20 Ách, přizpůsobivý.
  • 00:19:24 Protože všechny ty jedovatosti
    patří Josefovi, já mu je vyřídím.
  • 00:19:31 -To nesmíte. -Co?
  • 00:19:33 To mu nesmíte říci,
    co jsem říkala a jak se tvářila.
  • 00:19:40 Nijak jste se netvářila.
  • 00:19:46 Tím lépe.
  • 00:19:50 Před chvílí jste se ptala,
    jestli jste ošklivá.
  • 00:19:56 -Tak to ne. Jste krásná.
    -Nechme toho.
  • 00:20:02 Popřejme Josefovi hezkou Holanďanku
    a nechme toho.
  • 00:20:07 Na vašem místě bych se sebral,
    oblékl bych velkou bitevní,
  • 00:20:13 já bych vás odvezl do města
    a zašla byste si do vinárny.
  • 00:20:19 -Do Albatrosu nebo Grandu.
    -A proč?
  • 00:20:22 Hodně mužských by vám tam řeklo to,
    co já.
  • 00:20:29 Myslíte,
    že v hospodě to slyším málo?
  • 00:20:32 To je něco jiného,
    od hostů se to tak nebere.
  • 00:20:37 Vy to potřebujete slyšet vážně.
  • 00:20:44 Čemu říkáte velká bitevní?
  • 00:20:49 U mě je to proužkovaná košile
    a kravata s tureckým vzorem.
  • 00:21:00 Myslím, že potřebujete...
  • 00:21:05 Děkuji vám. Ale nepotřebuji nic.
    A jestli mohu radit já vám,
  • 00:21:12 příště na sebe neberte
    takové poslání.
  • 00:21:18 Nic jsem na sebe nebral
    a jedině jsem to pokazil.
  • 00:21:26 -Nenapadlo vás,
    že Josefovi křivdíte? -Myslíte?
  • 00:21:31 Také byste si někoho najal,
    aby ženské řekl,
  • 00:21:35 že už nikdy nepřijdete?
  • 00:21:39 -On si mě nenajal.
    -Neodpověděl jste.
  • 00:21:43 Nechal byste to někoho
    udělat za vás?
  • 00:21:49 Měl jsem jednoho závozníka
    a ten říkal:
  • 00:21:55 Na silnici je to jako v lásce.
    Tam taky nikdy nevíš.
  • 00:22:01 Vše je možné a každá bouračka
    je vždy znovu a poprvé.
  • 00:22:07 Nemusíte mi to vysvětlovat.
    Měl jste chytré závozníky.
  • 00:22:12 To ano.
    Jednou to byl student řečtiny.
  • 00:22:17 S tím jsem jezdil moc rád.
    Myslím, že on měl také silnici rád.
  • 00:22:25 Vím, každý ředitel má nad sebou
    jiného ředitele,
  • 00:22:30 ale šofér jen nebe
    a střechu kabiny.
  • 00:22:35 To jsou jen takové šoférské
    pohádky.
  • 00:22:40 Nejsou šoférské pohádky o ženských?
  • 00:22:43 Ano, to hlavně.
    Ale když se po večerech vypráví,
  • 00:22:49 jsou to vlastně pohádky o domově.
    Trochu sprosté, přiznávám.
  • 00:22:56 -Také si je vyprávíte? -Také.
  • 00:23:10 -Čeká vás někdo? Rodina?
    -Ne.
  • 00:23:19 Tak se posaďte.
    Budete jediný host U Modrého orla.
  • 00:23:27 To je hloupý název, co.
    Už jste někdy viděl modrého orla?
  • 00:23:33 -Já jsem ještě nikdy neviděl orla.
    -Mrzí vás to? -A víte, že ano?
  • 00:23:40 Myslím si,
    že člověk má vidět všechno.
  • 00:23:53 No tak, posadíte se?
  • 00:23:57 Ale ten Grand nebo Albatros
    by byly lepší.
  • 00:24:02 Kdybyste chtěla,
    dělal bych vám garde.
  • 00:24:05 Jsem tu za deset minut
    i v proužkované košili.
  • 00:24:11 Parádu bych vám sice neudělal,
    ale umím v pravou chvíli zmizet.
  • 00:24:18 -To není u garde k zahození.
    -Poslyšte, proč myslíte,
  • 00:24:25 že byste s tureckou kravatou
    nenadělal parádu?
  • 00:24:31 Toto břicho nezakryje ani nejširší
    a nejturečtější kravata.
  • 00:24:39 -A pak ta léta...
    -Tak vy byste mě doprovodil. -Ano.
  • 00:24:49 -A včas se ztratil. -Ano.
  • 00:24:56 Takže vy myslíte,
    že právě teď potřebuji mužského.
  • 00:25:01 Já myslím, že potřebujete...
    vlastně ano.
  • 00:25:07 Myslím,
    že každá ženská potřebuje chlapa.
  • 00:25:11 Ne že by to bez něj nezvládla,
    to ona zvládne, ale...
  • 00:25:17 ...ale myslel jste,
    že když jsem sama a ne dobrovolně,
  • 00:25:22 vás také nikdo nečeká
    a máte tu překrásnou kravatu...
  • 00:25:28 Vidíte, vynadat někomu,
    to také jde.
  • 00:25:33 -Radši bych teda dělal to garde.
    -Proč tu děláte charitu?
  • 00:25:39 Myslíte, že se zhroutím?
    Že jsem nic podobného nezažila?
  • 00:25:45 -Myslím, že ne. Alespoň ne mockrát.
    -Co ne mockrát?
  • 00:25:51 Že byste na někoho čekala
    a on nepřišel.
  • 00:25:55 -Vy jste ale, myslím, dala košem
    hodně mužským. -Co vy víte.
  • 00:26:03 Řekla jsem, abyste si sedl,
    ne abyste mi dělal psychiatra.
  • 00:26:15 -Tak nepůjdeme, co.
    -Nemohu. Nechci tu nechat Karlu.
  • 00:26:26 -Je už velká.
    -Někdy až moc. Máte děti? -Ne.
  • 00:26:37 Dáte si něco?
    Hospoda funguje jen pro vás.
  • 00:26:42 -Děkuji.
    -Ale tu kávu vypijete, ne?
  • 00:26:49 Kávu bych si dal.
    Dobrou kávu mám moc rád.
  • 00:26:57 U Modrého orla se vaří jen dobrá.
  • 00:27:02 -Dvě? -Čtyři.
  • 00:27:13 Když jsem byla malá,
    toto bylo moje království.
  • 00:27:18 Když jsem se ztratila,
    vždy mě nejdřív hledali tady.
  • 00:27:25 Když byla večeře,
    tak zaklepali smetákem na strop.
  • 00:27:35 -Teď tu nejsi ráda?
    -Teď už nejsem tak malá.
  • 00:27:41 Jsi. Co nám tady chybí?
    Venku mrzne, tady je teplo.
  • 00:27:47 Mám radši jaro,
    když prší a je teplo.
  • 00:27:53 -Z vody a tepla vznikl život, viď?
    -Co z vody?
  • 00:27:58 Vznikl život.
    Na jaře je to cítit ve vzduchu.
  • 00:28:04 Příroda se koupe a raší.
  • 00:28:07 To by vznikal život ve sprše
    a to není pravda.
  • 00:28:13 Život vzniká úplně jinak.
    Kdyby tě to víc zajímalo...
  • 00:28:18 Sedněte si, delikvente,
    a nebuďte sprostý.
  • 00:28:23 Jednou jste zatčen a musíte sedět.
  • 00:28:28 Ale jsou i delikventi,
    co neposlechnou, otrlé povahy.
  • 00:28:33 To ty nejsi. Vybrala jsem si tě,
    že s tebou můžu mávat, jak chci.
  • 00:28:42 Chtěla jsem se zamilovat do někoho,
    s kým můžu pořádně mávat.
  • 00:28:48 -Aniž by si toho všiml.
    -Samozřejmě.
  • 00:28:51 -A povedlo se ti to? -Snažím se.
    -Nemyslím mávat se mnou.
  • 00:28:57 To se ti podařilo.
  • 00:29:00 Otázka zní,
    jestli se ti podařilo zamilovat se.
  • 00:29:09 Otázky tady kladu já,
    ty jsi delikvent.
  • 00:29:15 Tak dobře, jsem na lopatkách.
    Povím vám, co vím, a možná i víc.
  • 00:29:24 Ty bys pro mě i kradl?
  • 00:29:26 Poruč a vezmu v samoobsluze
    všechny lízátka.
  • 00:29:31 -Počkej, chci mluvit vážně.
    -Jsem vážný pořád.
  • 00:29:36 Může se mužský pro ženskou
    dopustit nečestnosti?
  • 00:29:41 Jaké nečestnosti?
  • 00:29:43 Třeba přepadení
    za letního večera na pasece.
  • 00:29:48 Počkej, víš dobře, co myslím.
  • 00:29:55 A jsme zase u tvého tatínka.
  • 00:29:59 Vždy u něj skončíme.
    Ty sem jezdíš za ním, viď?
  • 00:30:06 Pořád ale nevím,
    chceš ho omluvit, nebo obžalovat?
  • 00:30:12 -Hlavně bych chtěla vědět,
    že jsi úplně jiný než on. -Jsem?
  • 00:30:19 Někdy o tom pochybuji.
  • 00:30:25 Řekni, byl bys schopen nečestnosti
    kvůli ženě?
  • 00:30:31 Mužský se už kvůli ženským
    dopustili všech nečestností,
  • 00:30:37 co si můžeš vymyslet.
  • 00:30:41 -Já myslím, ty sám.
    -Kdyby to bylo kvůli tobě...
  • 00:30:52 Ba ne, ani kvůli mně ne.
    Proto jsem si tě vybrala.
  • 00:31:00 -Jsi úplně jiný... -Než tvůj táta?
    -Ano.
  • 00:31:06 -Měla jsi ho ráda, viď?
    -Hůř, věřila jsem mu.
  • 00:31:13 Pořád ale nevím,
    co je to být jiný než tvůj táta.
  • 00:31:20 To znamená být klidný, věrný,
    seriózní, žádná lesklá peříčka.
  • 00:31:28 -Žádné toulavé boty.
    -To jsem já, věrný popis mé duše.
  • 00:31:35 Gratuluji ke správné volbě.
  • 00:31:38 Mně se líbí, že co si usmyslíš,
    toho dosáhneš.
  • 00:31:44 -Někdy se podezírám... -Z čeho?
  • 00:31:50 Že si nakonec vyberu stejně
    jako máma. Jsem po ní.
  • 00:31:57 -To by šlo, tvá máma je fajn.
    -Ale vždy narazí.
  • 00:32:02 -Vždy je to nějaký blázen.
    -To já nejsem.
  • 00:32:09 Nedá si pokoj
    a to je jí už čtyřicet.
  • 00:32:17 Co je?
  • 00:32:19 Jen přemýšlím, jestli si dáme
    pokoj až nám bude čtyřicet.
  • 00:32:26 Samozřejmě, budeme staří,
    usedlí manželé se dvěma dětmi.
  • 00:32:33 -Se třemi. -Se dvěma.
    -Já zapomněl, že se mnou máváš.
  • 00:32:50 Když není to jaro, příroda neraší,
    venku neprší...
  • 00:33:00 ŤUKÁNÍ.
  • 00:33:03 -Babička klepe smetákem na strop.
    -Večeře!
  • 00:33:14 Tak vyprávějte něco,
    třeba o závoznících.
  • 00:33:21 Ještě mi dlužíte odpověď,
    co se v Ostravě tak nebere.
  • 00:33:26 Rodinné tragédie, ale kdo ví,
    možná se to bere.
  • 00:33:31 -Ale nemluví se o tom. -Proč?
    -Co proč?
  • 00:33:39 Proč myslíte,
    že se v Ostravě bere něco jinak.
  • 00:33:44 Nevím.
    Víte, vysoká pec nejde zastavit.
  • 00:33:48 Musí pořád jet, ať se lidem děje,
    co chce. Asi proto.
  • 00:33:55 Můj táta byl ze Soběslavi
    a taky si nic nebral.
  • 00:34:00 Ani to, že má dceru.
  • 00:34:03 Tak to asi není tím,
    kde se narodíte.
  • 00:34:07 Vypadá to,
    že jsem neměla štěstí na mužské.
  • 00:34:11 -Tak vy jste z Jižních Čech.
    Člověk má mít kořeny. -Jako vy.
  • 00:34:18 Hodně Ostraváků je vlastně odnikud.
  • 00:34:22 Každý tam byl, každý ji zná,
    ale kořeny tam má málokdo.
  • 00:34:27 -Rodiče odněkud přišli...
    -Ale vy tam máte kořeny. -Já ano.
  • 00:34:37 Už jsem tam dlouho nebyl.
  • 00:34:42 Nebylo by lepší zajít
    do toho Albatrosu nebo Grandu?
  • 00:34:48 Tam se bude mluvit o vás.
  • 00:34:51 Muži, co mě neznají,
    se budou tvářit, že vědí vše.
  • 00:34:56 Budete se jim líbit.
  • 00:34:59 -Nechte si aspoň vy ty poklony.
    -Vy jste ale opravdu krásná.
  • 00:35:06 Nemyslel jsem to jako poklonu.
  • 00:35:10 Také o vás nic nevím,
    ale toto je vidět.
  • 00:35:17 O ženské nikdy nevíte dost.
    Žijete s ní léta a pak zjistíte,
  • 00:35:24 že jste žil s někým jiným,
    než jste si myslel.
  • 00:35:29 -To se stalo vám nebo závozníkům?
    -Mně a jim možná také.
  • 00:35:40 Žena je tedy tajemné stvoření,
    které se najednou změní.
  • 00:35:45 -Jak se změnila ve vašem případě?
    -To se tak nedá říci. -Proč ne?
  • 00:35:55 Má žena byla drobná, nesmělá,
    chlapi mají takové rádi.
  • 00:36:05 -Zdá se jim,
    že mají koho ochraňovat. -No a?
  • 00:36:11 No nic. Potom musela umřít.
    A věděla to.
  • 00:36:21 A najednou se ona starala o mě.
  • 00:36:24 Co myslíte, byla to změna
    k lepšímu nebo k horšímu?
  • 00:36:33 -Promiňte, nevěděla jsem.
    -To nic, je to už dávno.
  • 00:36:39 -Umřít můžete mockrát za život.
    -To ano.
  • 00:36:46 Ale když to pak přijde doopravdy,
    předchozí smrti jsou úplná legrace.
  • 00:37:04 -Příběhy vašich závozníků
    byly veselejší. -Také si myslím.
  • 00:37:10 Když je řeč a něčem zlém,
    člověk se tváří jako pohřebák
  • 00:37:16 a myslí si,
    že tím tomu druhému pomůže.
  • 00:37:20 To je omyl. Bavme se radši o vás.
  • 00:37:25 To budeme padat smíchy ze židle.
  • 00:37:33 Dáte si něco?
    Sedíte tu na sucho a zdržuji vás.
  • 00:37:42 -Zdržujete sebe. -Ale ne.
  • 00:37:45 Nepůjdeme přeci jen
    do toho Albatrosu nebo Grandu?
  • 00:37:50 Ještě je čas.
  • 00:37:54 -Vy byste se mnou vážně šel?
    -Šel.
  • 00:37:59 A prohlédl jste si mě?
  • 00:38:02 Nohama počínaje
    a ani nemůžete říci čím konče?
  • 00:38:06 Prohlédl, ale proč to říkáte?
    Každý si prohlédne hezkou ženu.
  • 00:38:14 A šofér obzvlášť.
  • 00:38:17 Proč jste tak pyšní
    na své povolání?
  • 00:38:23 To nevím, ale pyšní tedy jsme.
    Tak co, půjdeme?
  • 00:38:39 Dcera mi dnes řekla,
    že by nechtěla být šoférská holka.
  • 00:38:44 -To má pravdu.
    -To myslela mě, že už taková jsem.
  • 00:38:50 -A jste? -Měla jsem ho dost ráda.
    -On vás také.
  • 00:39:00 Dokonce tak moc,
    že se bál přijet dát vám sbohem.
  • 00:39:07 -Čeho se bál?
    -Myslel jsem, že slz a loučení.
  • 00:39:13 Ale prý se bál sám sebe.
    A jak vás vidím, asi mluvil pravdu.
  • 00:39:23 -To bych měla brát jako poklonu?
    -Tak to je.
  • 00:39:29 Dokonce myslím, že se sem vrátí.
    Že vás ani Holanďanky neohrozí.
  • 00:39:40 Nepodceňujte je, nic o nich nevíte.
  • 00:39:45 Něco ano.
  • 00:39:47 Ale když člověku není dvacet,
    jde o to, jak vypadá,
  • 00:39:55 jen tu první půlhodinu nebo noc.
    Myslím, že se sem Josef vrátí.
  • 00:40:04 A já bych podle vás měla vyhlížet,
    kdy se objeví jeho koráb.
  • 00:40:10 Mávat šátkem a volat:
    Vrať se zpátky, námořníčku!
  • 00:40:15 -Šoféři jsou trochu námořníci.
    -A holky mají v každém přístavu.
  • 00:40:22 Někteří si půjčují adresy:
  • 00:40:25 Tam se zastav, je tam hezká holka,
    dělá dobré bifteky.
  • 00:40:30 -Bylo to u vás také tak? -Ne.
  • 00:40:34 Mohlo to být také jinak,
    někteří si o tu adresu řeknou:
  • 00:40:40 Já tam zaskočím,
    že ji pozdravuješ a pak se uvidí.
  • 00:40:46 Řekl jste si o mě Josefovi?
    Máte příležitost udělat mi poklonu.
  • 00:40:54 Jestli ano, bude to kompliment,
    že už mám skvělou pověst.
  • 00:41:00 Měla jste pravdu,
    neměl jsem se tu stavovat.
  • 00:41:06 A až se uráčí vrátit,
    tak mu případně zas ustoupíte?
  • 00:41:12 -Tak to není. -Vyřiďte mu něco.
    Ať táhne k čertu! -Vyřídím.
  • 00:41:23 -Ať se neopováží tady ukázat!
    -To už nevyřídím.
  • 00:41:28 -Proč?
    -Jestli měl nebo neměl přijet,
  • 00:41:33 to zjistíte až tady bude stát
    a vy tam, co stojíte.
  • 00:41:44 Kdybyste měla stokrát předsevzetí,
    dozvíte se to až v tu chvíli.
  • 00:41:52 Podceňujete ženské.
  • 00:41:54 Myslíte, že jsou klubko citů
    a nevědí, co chtějí.
  • 00:41:59 -Proč si předem říkáte, neodpustím?
    -Protože neodpustím.
  • 00:42:05 -Toto by člověk nikdy neměl říkat.
    -To by nesměl mít žádné zásady.
  • 00:42:15 Jeden můj závozník mi vždy vyprávěl
    staré pohádky,
  • 00:42:23 třeba jak Řekové dobývali Tróju.
    Jednu jsem si moc zapamatoval.
  • 00:42:31 Když Řekové jeli na Tróju,
    vzali i nejlepšího lučištníka.
  • 00:42:39 Ale on byl raněný z dřívějších bojů
    a hnisaly mu rány.
  • 00:42:50 A jak jeli na těch lodích,
    tak Řekům ty jeho rány zapáchaly.
  • 00:43:02 Aby je nemuseli čichat,
    vyložili ho na pustém ostrově.
  • 00:43:10 Potom čekali před Trójou deset let.
    Věštba totiž říkala,
  • 00:43:15 že bez dobrého lučištníka
    se město dobýt nedá.
  • 00:43:23 Teprve za deset let
    si vzpomněli a poslali pro něj.
  • 00:43:33 A najednou
    jim nevadily jeho páchnoucí rány.
  • 00:43:37 Trója potom padla
    a lučištník se uzdravil.
  • 00:43:45 -Proč mi to říkáte?
    -Každý má nějakou ranku.
  • 00:43:52 Když budeme ohrnovat nos
    nad každou ránou...
  • 00:43:57 Jde o to,
    v jakém boji lučištník rány utržil.
  • 00:44:04 To jistě.
  • 00:44:06 Vy tím chcete říci,
    že jestli se Josef vrátí,
  • 00:44:16 mám se usmát a tvářit se
    jako byste tu nikdy nebyl.
  • 00:44:23 Přesně tak.
  • 00:44:29 -Jinak nedobudu Tróju.
    -Například.
  • 00:44:41 Víte co,
    do toho Albatrosu s vámi pojedu.
  • 00:44:54 Velkou bitevní si sice nevezmu,
    ale vezmu si plášť.
  • 00:44:59 -Sněží ještě? -Uvidíme.
    -Jdu nahoru.
  • 00:45:03 Necháte mě tady?
    Co když vykradu hospodu.
  • 00:45:07 -Už jste to někdy udělal?
    -Mohu začít.
  • 00:45:11 Můj manžel vykradl několik hospod,
    stačila mu jen tužka a vyúčtování.
  • 00:45:18 S vykrádáním hospod mám zkušenosti.
  • 00:45:43 Představ si, ještě tam je.
    Místo Josefa přijel cizí mužský.
  • 00:45:51 -A ona se s ním do noci vybavuje.
    -Proč ne?
  • 00:45:56 Chtěl bys, aby se tvá matka bavila
    s každým?
  • 00:46:00 -Šoféři, to je to poslední.
    -Jak který, Karlino.
  • 00:46:05 Se mnou už máváš,
    ale nebereš si toho trochu moc?
  • 00:46:11 -Jak moc?
    -Aby se lidé našli, musí se hledat.
  • 00:46:18 Ty jsi mě hledal?
  • 00:46:27 Promiňte,
    ale já přece jen nepojedu.
  • 00:46:32 -Byl to hloupý nápad. -Proč?
  • 00:46:38 -To je dárek od Josefa.
    -Jsou hezké.
  • 00:46:42 Vůbec ne, vy máte stejný vkus?
  • 00:46:48 Řekl bych, že ano.
  • 00:46:56 Promiňte, zbytečně jste čekal.
    Ale kdybych s vámi jela,
  • 00:47:02 byla bych jako malá holka
    co si hraje, jak je jí to jedno.
  • 00:47:08 -Proč byste nemohla být malá holka?
    -Protože nejsem.
  • 00:47:14 -Tak to zkuste. -To nejde.
  • 00:47:20 To hlavní už nestihneme,
    aby nám patřil svět.
  • 00:47:25 -To nedokážeme.
    -Nevěřila byste, co člověk dokáže.
  • 00:47:30 Jezdil jsem jednou Marseille,
    Lyon a Frankfurt a...
  • 00:47:35 BOUCHÁNÍ NA DVEŘE.
  • 00:47:45 -Ve dveřích byl klíč.
    -Dlouho jsi nečekala.
  • 00:47:49 -Dnes je zavřeno.
    -Nezlobte se, něco tam mám.
  • 00:47:58 Pane řidiči,
    to vozidlo venku je vaše?
  • 00:48:03 Ano.
  • 00:48:09 Tak řidičský průkaz
    a příkaz k jízdě.
  • 00:48:17 Snad se podíváme přímo k vozu.
  • 00:48:24 Jistě.
  • 00:49:11 -Ty někam jedeš?
    -Co je ti do toho.
  • 00:49:15 -Zeptat se mohu.
    -To je tvoje práce, co?
  • 00:49:20 -Neříkej, že to napadlo Mirka.
    -Do toho se nepletu.
  • 00:49:25 -Určitě nemá službu.
    -To je jeho věc.
  • 00:49:29 Moje snad taky! Byl to můj host
    a ty si usmyslíš ho otravovat.
  • 00:49:37 -Nic jsem si neusmyslela.
    -Nelži.
  • 00:49:41 Vše je v pořádku,
    jdu se jen rozloučit.
  • 00:49:46 Počkejte, přeci jen s vámi pojedu.
    Rozhodla jsem se, líbíte se mi.
  • 00:49:58 -Snad radši ne. -Nelíbím se vám?
    -Říkal jsem, jste krásná.
  • 00:50:07 -Jdi si lehnout!
    -Vyčisti si zuby, pomodli se.
  • 00:50:12 -Pohádka dnes nebude,
    maminka nemá čas. -Karlo! -Ano?
  • 00:50:21 Alespoň se rozluč.
  • 00:50:27 Dobrou noc.
  • 00:50:39 -To jste neměla, jděte za ní.
    -Já mám jít za ní?
  • 00:50:55 -Ona nepřijde, mládí je pyšné.
    -Všichni jsou pyšní, mladí, šoféři.
  • 00:51:06 Nezlobte se, jestli vám způsobila
    těžkosti s vozem.
  • 00:51:16 To je v pořádku.
  • 00:51:23 Tak půjdeme?
  • 00:51:28 A mohu vědět proč?
  • 00:51:32 -Jděte za ní.
    -Co je vám do toho?
  • 00:51:38 -Třeba na to čeká!
    -Co je vám oběma do toho?
  • 00:51:43 Je to můj život,
    ještě jsem ho nevzdala.
  • 00:51:47 Co se staráte, co mohu, co mám,
    co smím. Je mi čtyřicet.
  • 00:51:53 -Můžu to, co chci já. -No právě.
    -Co no právě?
  • 00:51:57 Mohla byste vědět, co chcete
    a nedělat to z trucu vlastní dceři.
  • 00:52:05 Jít se mnou do Albatrosu
    asi není váš sen.
  • 00:52:13 Kdyby byl,
    odnesl bych vás tam na rukou.
  • 00:52:28 Jděte za ní! Třeba teď pláče.
    Vždyť je to ještě dítě.
  • 00:52:39 O dětech nic nevíte, říkal jste to.
  • 00:52:43 -Lhal jsem, šoféři lžou často.
    -Všimla jsem si.
  • 00:52:53 Také mám někde dceru, v tomto věku.
  • 00:53:00 Někde! Někde při cestě,
    jak to šoféři dělají.
  • 00:53:09 Když žena umřela, holka byla malá.
    Jezdil jsem Sofii - Oděsu.
  • 00:53:21 Neuměl jsem si představit život
    bez šoférování.
  • 00:53:28 Dovolil jsem, aby ji adoptovali.
    Vyměnil jsem dceru za silnici.
  • 00:53:42 Nevím, kdo jí dělá tátu,
    to se prý neříká.
  • 00:53:46 Aspoň mám výmluvu,
    že se teď dívám po holkách.
  • 00:53:54 Někde mezi nimi je i ta moje.
  • 00:53:59 -Nikdy jste po ní nepátral?
    -Přece jí nepolezu do života.
  • 00:54:05 Říkal jsem vám, má své rodiče.
  • 00:54:10 Už jsem to dlouho
    nikomu nevyprávěl.
  • 00:54:23 Dobře, zajdu za ní.
  • 00:54:31 -Dopijete tu kávu?
    -Děkuji.
  • 00:54:37 Já děkuji vám. To už jsme říkali.
  • 00:54:45 Na shledanou.
  • 00:56:12 -Jak to říkala, jakým tónem?
    -Jak už to ženské říkají.
  • 00:56:20 Kde jsi to odřel?
  • 00:56:23 To se dá řídi všelijak,
    může to znamenat všechno možné.
  • 00:56:29 -Josefe, radím ti, zajeď za ní.
    -To tedy ne, zůstanu šoférem.
  • 00:56:37 Proč se tedy ptáš, jak se tvářila.
  • 00:56:41 -Myslela, že mě má uvázaného.
    -A nemá? -To tedy nemá.
  • 00:56:48 Pepo, to poznáš až když budeš
    stát proti ní.
  • 00:56:55 -Byl jsem tam. -No a co?
    -Chovala se ke mně jako k hostovi.
  • 00:57:06 -Trucuje.
    -Na co teď za volantem myslíš?
  • 00:57:12 -Zaručil jsem se, že se nevybouráš.
    -Na silnici se za nikoho neručí.
  • 00:57:20 -Josefe, zajeď za ní.
    -Ne, teď musí zavolat ona.
  • 00:57:28 -Nezavolá.
    -Nějak moc toho o ní víš.
  • 00:57:38 -Zatím zavolala každá.
    -Jeden můj závozník říkal,
  • 00:57:44 že štěstí chodí pomalu,
    ale uteče hned.
  • 00:57:48 Můj závozník říká jen to,
    že rum je lepší než pivo.
  • 00:57:54 Zas takové štěstí ona není.
    Ručím ti za to, že přijde sama.
  • 00:58:01 Ženská není silnice.
  • 00:58:05 Jak myslíš. Nejsem tvoje chůva.
  • 01:00:10 Ten lučištník se jmenoval
    Filoktétes.
  • 01:00:14 Jeden host mi to našel ve slovníku.
  • 01:00:18 Maminka vyprávěla,
    jak to bylo před tou Trójou.
  • 01:00:23 -Vyberte si. -Děkuji.
  • 01:00:34 To je ta turecká?
  • 01:00:38 Teď mě vidíte v tom
    nejlepším vydání, v jakém můžu být.
  • 01:00:48 Bohužel, za půl hodiny zavíráme.
  • 01:00:52 Vím, ale já počkám.
  • 01:01:50 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s. r. o.

Související