iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 7. 2002
11:35 na ČT2

1 2 3 4 5

3 hlasy
24309
zhlédnutí

Dámská jízda (film)

Jitka Molavcová v televizní komedii o ženě, která si našla svéráznou seberealizaci.

63 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Dámská jízda

  • 00:00:13 -Proč to udělal? Tomu nerozumím.
    -Já z toho také nejsem moudrý.
  • 00:00:20 Tady by pomohla jedině...
  • 00:00:24 Agentka Věra.
  • 00:00:27 Tady jsem, mládenci.
    Případ je celkem jasný.
  • 00:01:02 Pravý Melena se v této chvíli
    skrývá u Řeháka.
  • 00:01:07 Ano, slyšíte správně.
  • 00:01:10 Toto zde nastražil, aby vyděsil
    starou Vávrovou k smrti.
  • 00:01:15 TELEFON.
  • 00:01:18 Dramaturgie. Ne. Není. Nebude.
    Má službu ve středu.
  • 00:01:23 Na shledanou.
  • 00:01:28 Pánové, pan Řehák je vedoucí
    předního módního salónu.
  • 00:01:34 Odtud tato figurína dámského,
    tedy dánského typu.
  • 00:01:41 TELEFON.
    Dramaturgie.
  • 00:01:44 Okamžik.
    Gábi, to je pro tebe.
  • 00:01:47 Dík, pusinko.
    Ano? Jé, ahoj!
  • 00:01:53 Takže šperky musel ukrást Siebert.
  • 00:01:57 Který také Melenovi přes Řeháka
    nastražil past.
  • 00:02:02 Ale Siebert byl přece
    celou dobu v Blahonicích!
  • 00:02:09 To je teda fór. Já se z toho po...
  • 00:02:14 Prosím tě. Gábi!
  • 00:02:16 Já musím, jo. Tak čau.
  • 00:02:44 To snad není pravda.
  • 00:02:52 Jánský musel zemřít,
    protože znal Nešlehovo tajemství.
  • 00:02:57 Melena totiž vydíral Sieberta,
    čehož chtěl využít Řehák.
  • 00:03:03 Jenže Jandera mu to překazil
    a nastrčil Vávrovou.
  • 00:03:18 Milá televize,
    posílám vám svůj film.
  • 00:03:21 Je to můj první film. Napsal jsem
    ho o prázdninách. Mám filmy rád.
  • 00:03:32 Dávej pozor!
  • 00:03:36 -Neviděl jsi někde Puchernu?
    -Scénář?
  • 00:03:40 -Ne, rukopis. To je právě
    ten průšvih. -Dobře ti tak.
  • 00:03:52 Viděl jsem seriál "Rána pěstí".
    To bylo dobrý, chlapi.
  • 00:03:57 A protože sám trochu píšu...
  • 00:04:00 A navíc se to jmenovalo "Důvěra".
    Nenapsal to Pucherna, ale Mrňák.
  • 00:04:06 Tak jsem vám něco poslal.
  • 00:04:12 Že se nestydíte,
    pouštět takový sprosťárny dětem!
  • 00:04:18 To je teda průšvih.
    Ten Mrňák čeká ve vrátnici.
  • 00:04:22 Je to bývalý reprezentant boxu.
  • 00:04:27 -Dobrý den. -Pojďte dál!
    -Promiňte.
  • 00:04:32 Je to příběh naší nehynoucí lásky.
  • 00:04:35 Jak jsem ji s ní prožívala
    a stále prožívám. Viď, Bělo?
  • 00:04:44 -Hledáte někoho?
    -Já jsem se chtěla jen zeptat.
  • 00:04:49 Pojďte dál. TELEFON.
    Dramaturgie.
  • 00:04:54 Ano, maminko, to jsem já.
    Ne, nezapomněl jsem.
  • 00:05:00 Zrovna jsem si to rozbalil.
    Ano, maminko.
  • 00:05:08 Ano, slyším tě, jsem tady.
  • 00:05:11 -Prosím?
    -Já jsem napsala hru.
  • 00:05:15 -Vy jste?
    -Nečekaná spojitost. Eva Šípová.
  • 00:05:22 -Nechte to tady. Jsem tady.
    -Před měsícem jsem vám to poslala.
  • 00:05:27 Tak si pro to jdu,
    abych vám ušetřila práci.
  • 00:05:32 -Maminko, prosím...
    -Je to hodně blbý?
  • 00:05:36 Jistě. Neboj se!
    Já ti zavolám, maminko. Ahoj.
  • 00:05:47 Už jste někdy něco podobného
    dělala?
  • 00:05:50 Ano, sem tam nějakou dramatizaci
    pro děti, takovou...
  • 00:05:55 Takové divadlo vlastně.
  • 00:06:05 Tak já už vás asi nebudu zdržovat.
  • 00:06:12 Počkejte, posaďte se ještě.
  • 00:06:21 Řekněte mi,
    proč píšete zrovna tohle?
  • 00:06:25 Já hrozně ráda čtu detektivky.
  • 00:06:28 A taky jsem chtěla udělat ženskou,
    které se všechno povede.
  • 00:06:34 Jestli mi rozumíte.
  • 00:06:37 Vykašlete se na schémata.
    Dělejte současnost, život.
  • 00:06:42 Podívejte se kolem sebe.
    Co je všude dramatického materiálu.
  • 00:06:47 -Ano.
    -Co je všude lidí.
  • 00:06:50 -A každý žije nějaký příběh.
    -Ano.
  • 00:06:54 Za každým bukem je televizní
    seriál.
  • 00:06:57 -To jste tomu zas včera dali, šéfe.
    Viděl jsi to? -To byla hovadina!
  • 00:07:09 Jen si toho všimnout.
    Pochopit to, udělat.
  • 00:07:14 Prostě všední příběh všedního dne.
  • 00:07:18 Vezměte si nějaké obyčejné
    zaměstnání. Třeba truhlář.
  • 00:07:24 Víte, že jsem ještě neviděla
    živého truhláře?
  • 00:07:30 Podívejte, paní Šípová.
    Jestli se na to necítíte...
  • 00:07:34 Ne, naopak.
    Mně se strašně chce.
  • 00:07:37 Tak pište o sobě.
    Co vlastně děláte?
  • 00:07:43 -Já jsem v domácnosti.
    -No vida.
  • 00:07:46 Tak se pokuste o všední příběh
    ženy v domácnosti. To potřebujeme.
  • 00:07:52 To je současné.
    Nebojte se jít do problémů.
  • 00:07:56 Otevřeně, kriticky.
    To se dnes žádá.
  • 00:07:59 Domácnost skýtá řadu dramatických
    možností.
  • 00:08:04 Třeba manželský rozvrat.
  • 00:08:07 Úmrtí v rodině, chorobu,
    úraz dítěte a tak.
  • 00:08:14 A hlavně...
  • 00:08:16 Vesele.
  • 00:08:19 Nebojte se používat humor.
  • 00:08:22 Vesele. Musíme naučit lidi dívat se
    na život z lepší stránky.
  • 00:08:33 Takže vám děkuji.
    A na shledanou.
  • 00:08:39 Na shledanou.
  • 00:08:44 Na shledanou.
  • 00:08:46 S Mrňákem jsem se domluvil.
    A podívej, Bouchlíková.
  • 00:08:51 Chce zaplatit scénář nebo co.
  • 00:08:54 Představ si,
    že Miriam má zase novou známost.
  • 00:08:58 Je jí šedesát, ale pořád by
    prožívala milostné románky.
  • 00:09:04 Je to cukr? Je!
  • 00:09:08 Tuhle prý jí nějaký dědek
    zase přinesl kytku.
  • 00:09:12 A tak jsem jí řekla, jaký je
    zachovalý, že udrží takovou kytku.
  • 00:09:17 Ale jestlipak taky udrží moč?
  • 00:09:23 Ta koukala, to bys měla vidět!
    Mohla jsem se smíchy potrhat.
  • 00:09:37 Znáš ji, všechno musí mít akorát.
    Ale ty jsi nějak zanedbaná.
  • 00:09:42 Potřebovala bys holiče. A nehty by
    sis měla lakovat, pak se nelámou.
  • 00:09:48 Měla bys jít do práce.
    Doma se sedřeš.
  • 00:09:52 Máš kruhy pod očima jak houpačky.
  • 00:09:55 -A co táta?
    -Táta?
  • 00:09:59 Táta mě jen trápí.
    Jak může, někam zmizí.
  • 00:10:04 Blázen.
    Je to prostě blázen.
  • 00:10:09 Musí se s ním jednat
    jako s dítětem.
  • 00:10:12 A já...
    Já musím být statečná.
  • 00:10:17 Obětovala jsem se rodině.
  • 00:10:20 Málem bych zapomněla!
    Ivan Milbauer umřel.
  • 00:10:25 Mladý člověk. Náš ročník.
  • 00:10:28 Představ si, postavil si dům,
    chalupu. A umřel.
  • 00:10:33 A Irena je teď úplně sama.
    Volná jak ten pták.
  • 00:10:40 Obě dcery má provdané ven.
    Takže za nimi může klidně jezdit.
  • 00:10:46 Žumpu nám taky nevyvezli.
    Co naděláš.
  • 00:10:53 Evičko,
    ty vůbec nedáváš pozor!
  • 00:10:57 -Mohla jsem z toho mít smrt!
    -Klid, nešil!
  • 00:11:01 -Neutrhuj se na mě!
    Počkej, až jednou... -Ty vyvádíš!
  • 00:11:06 -Až se k tobě budou děti
    tak chovat! -Pozor.
  • 00:11:11 Ivuška je zlaté dítě.
    Jen kdyby neblbla s tím divadlem.
  • 00:11:15 A Péťa taky. Jedno ti řeknu.
    Tvé děti nejsou vůbec po tobě.
  • 00:11:21 Nebojte se používat humor.
  • 00:11:25 -Ahoj mami, ahoj babi.
    -Nazdar.
  • 00:11:28 -Co tu smrdí?
    -Nech toho.
  • 00:11:30 -Máš nějakou 5?
    -Ne, ale Burian dostal 5.
  • 00:11:34 -Jo?
    -Takový hodný, každému dá jablko.
  • 00:11:38 -Tobě taky? -Jasně.
    -Pojď sem, ty můj kluku zlatý!
  • 00:11:44 Víš, jak se nám po tobě
    s dědou stýskalo?
  • 00:11:48 -Máš babičku rád?
    -Jo.
  • 00:11:50 -Dáš babičce pusu?
    -Ne.
  • 00:11:57 A já tě mám ráda
    jako buřty s cibulí.
  • 00:12:03 A já tě mám ráda jako zmrzlinu
    se šlehačkou a griotkou. Mňam!
  • 00:12:10 A já tě mám ráda jako...
    Jako...
  • 00:12:14 Rakvičku se šlehačkou
    a zapít to pivem.
  • 00:12:21 A já tě mám ráda...
    Jé!
  • 00:12:27 -Ale nesmíš se mi smát. -Ne.
    -Fakt nebudeš? -Nebudu.
  • 00:12:31 Mám tě ráda, jako když si napustím
    vanu teplé vody, vlezu si do ní...
  • 00:12:38 A počůrám se!
  • 00:12:42 -To je ti krásné!
    -To je strašné.
  • 00:12:46 Víš, co by bylo ještě krásné?
    Kdyby mě vzali.
  • 00:12:50 Je ti jasné, že s divadlem
    je konec, když tě na DAMU nevezmou?
  • 00:12:55 Protože s jinou školou
    by tohle opravdu nešlo.
  • 00:12:59 Ale třeba mě vzali,
    když ještě nic nepřišlo.
  • 00:13:02 -Petr říká,
    že zamítnutí chodí hned. -Petr?
  • 00:13:06 Ty ho neznáš?
    Takový nový z divadla.
  • 00:13:10 -Musela bys ho vidět.
    Je správně cáklý. -A co Kája?
  • 00:13:16 Kája? Tlí v propadlišti dějin.
    Bude z něj doktor.
  • 00:13:24 Jindřichu!
    Pustili mě z nemocnice o den dříve.
  • 00:13:28 Máš radost?
  • 00:13:33 Dobrý večer.
  • 00:13:43 A nezapomeňte, vesele.
    Hodně vesele.
  • 00:13:56 -Vesele, jen vesele...
    -Puso!
  • 00:14:02 Stávkuje se. Museli jsme se vrátit.
    Máš radost?
  • 00:14:13 Šíp, těší mě.
  • 00:14:16 -Můžu vás pozvat na skleničku?
    -Jasně, kapitáne.
  • 00:14:32 Šípe...
    Jsem strašně pitomá, co mám dělat?
  • 00:14:38 Vymýšlím koniny, vůbec mi to nejde.
    Jsem přetažená.
  • 00:14:45 -Povídej si se mnou.
    -Copak?
  • 00:14:50 Máš mě ještě rád?
  • 00:14:52 Když jsem taková stará,
    zaprášená, vrásčitá...
  • 00:14:58 To víš, že jo.
  • 00:15:01 A nechceš nějakou mladou,
    svěží, voňavou?
  • 00:15:11 A ty už ses smířil s tím, že jsi
    známý vědec a máš blbou ženu?
  • 00:15:18 -Ale jdi ty.
    -Když mně to nejde.
  • 00:15:22 -Bude to lepší.
    -Jo, určitě.
  • 00:15:27 Měla bych toho asi nechat, ne?
  • 00:15:29 Spíš pokračovat,
    aby ses to naučila.
  • 00:15:36 -Kam jdeš?
    -Musím čůrat.
  • 00:15:41 Teda ale vy chlapi myslíte
    jen na to jedno.
  • 00:15:46 Ty děti ale nejsou vůbec po tobě!
    Ani jedno!
  • 00:15:56 Maminko, ale já na rozdíl od tebe
    svým dětem nic nezakazuji.
  • 00:16:01 Já totiž respektuji
    jejich osobnost, víš?
  • 00:16:05 Prosím tě nešil, matko!
    Hrozně vyvádíš.
  • 00:16:12 Jiříčku, vypil už jsi ten čaj?
  • 00:16:18 Nevypil.
    Já to věděla, že nevypil.
  • 00:16:22 To nemůžeš být zdravý, synku.
  • 00:16:26 Co to je za svinstvo?
    Nějaký tvůj česnekový lektvar?
  • 00:16:31 Ale jdi.
  • 00:16:33 Nemůžeš toho nechat, když jsi
    nemocný? Co to je, prosím tě?
  • 00:16:39 Taková bezvýznamná věc.
  • 00:16:44 Oblbovat lidi v televizi.
  • 00:16:53 Radši se pořádně vypoť, Jiříčku.
    Tak vidíš, no.
  • 00:17:00 A nech toho.
  • 00:17:28 ČTE. Dostavte se v uvedeném termínu
    na gynekologické vyšetření.
  • 00:17:38 Oznamujeme vám s hlubokou
    lítostí v srdci,
  • 00:17:42 že nás navždy opustil
  • 00:17:45 náš drahý syn, bratr, bratranec,
  • 00:17:49 otec, manžel, strýc,
    tchán a dědeček.
  • 00:17:57 Nezaplatíte-li ani po 2. upomínce,
    budete penalizován,
  • 00:18:02 pokutou ve výši 5 % za každý
    načatý kalendářní měsíc!
  • 00:18:10 Nazdar Evko! Tvůj dopis vnesl
    světlo v temnotu mého bytí.
  • 00:18:16 Jak asi víš nebo nevíš,
    jsem s klukem sama.
  • 00:18:20 Teda lehký to není,
    to bych lhala.
  • 00:18:23 Dělám u jedné textilní firmy,
    takže co do huby máme.
  • 00:18:28 Ale to víš.
  • 00:18:30 Tatíček od nás odešel
    už před deseti lety.
  • 00:18:34 Klukovi je 12, klackovatí. Co to
    stojí slušně ho obléci a nakrmit.
  • 00:18:40 Važ si holka toho,
    čemu se říká teplo domova.
  • 00:18:44 Mně se to nějak nepovedlo.
  • 00:18:50 Kamilo, moje nejdražší
    kamarádko z mládí.
  • 00:18:53 Já to taky nemám jednoduchý,
    nemysli si.
  • 00:18:58 Paní Vojtíšková, je to talentovaná
    práce, ale teď není čas na komedie.
  • 00:19:04 Ale zase to nesmí být nuda.
    Pořád se tam jen chodí a mluví.
  • 00:19:09 Není v tom špetka vtipu.
  • 00:19:12 Když vy jste ale říkal
    "všední a obyčejný život".
  • 00:19:16 To chce akci, napětí. Rozumíte?
    Aby nám divák u obrazovky neusnul.
  • 00:19:23 Já ale nikdy nebyla ani v dole,
    ani v atomové elektrárně.
  • 00:19:29 Vy musíte dramaticky vidět,
    cítit, víte?
  • 00:19:33 Rozpoznat drama pod povrchem
    všedního dne. Jako Čechov.
  • 00:19:39 Ano, jako Bergmann.
  • 00:19:43 No, ten taky.
  • 00:19:47 Vždyť si vemte jen tak namátkou,
    jako příklad...
  • 00:19:54 Třeba docela obyčejného člověka.
  • 00:19:58 Šéfe, to byla včera zase paráda,
    to jsme se pobavili!?
  • 00:20:08 Docela obyčejného člověka,
    který je tak trochu samotář,
  • 00:20:15 který po letech potká
    svoji bývalou přítelkyni,
  • 00:20:20 vyvine se mezi nimi
    určitý vztah,
  • 00:20:24 jenže ona musí služebně
    na dlouho pryč.
  • 00:20:29 -A kam?
    -Někam.
  • 00:20:33 Do háje. To je jedno.
  • 00:20:36 Důležité je,
    že náš hrdina musí volit.
  • 00:20:46 Má opustit svou starou matku,
    která je na něm závislá?
  • 00:20:53 Nebo se má vzdát vztahu, který je
    pro něj do určité míry důležitý?
  • 00:21:00 Cítíte ten tah?
  • 00:21:05 Ale jestli se na to necítíte
  • 00:21:09 -nebo nemáte-li v domácnosti
    podněty, tak... -Ne, mám!
  • 00:21:16 Naopak.
  • 00:21:19 Uděláme to takhle, paní Šípová.
  • 00:21:22 Zkusíte drama všedního dne
    ženy v domácnosti,
  • 00:21:26 která se chce zařadit do pracovního
    procesu a tak dále. Ano?
  • 00:21:33 A prosím žádnou bačkorovou
    tématiku, rozumíte?
  • 00:21:38 Vesele.
    Hezky pěkně zvesela.
  • 00:21:41 Dávat lidem radost ze života,
    rozumíte?
  • 00:21:45 Zlehounka přitakávat životu.
    Všední den, ale vesele.
  • 00:21:50 Nezlobte se,
    ale život není sranda.
  • 00:21:55 Vážená soudružko Šípová,
  • 00:21:58 mohla byste nám říci něco
    o své tvůrčí metodě?
  • 00:22:05 Víte, zdálo se mi, že naše televize
    nezobrazuje život ženy pravdivě.
  • 00:22:12 SMÍCH.
  • 00:22:15 A tak jsem se pokusila...
  • 00:22:19 Prostě jsem chtěla ukázat...
  • 00:22:23 PÍSKOT.
  • 00:22:26 Totiž, moje snaha byla...
  • 00:22:33 ZVONEK.
  • 00:22:41 -Já jsem zlomená.
    -Mami, co se děje?
  • 00:22:45 -Já už nemůžu dál.
    -Tak pojď dál.
  • 00:22:48 Celý život jsem mu obětovala,
    celé své mládí!
  • 00:22:52 -Svou sílu!
    -Já ti udělám něco k jídlu, jo?
  • 00:22:56 Kde je ten vděk za všechno?
    Já jsem jako služka.
  • 00:23:01 Míň! Jsem laciná pracovní síla.
  • 00:23:04 Jen člověka vysát do morku
    kostí a pak vykopnout.
  • 00:23:09 -Udělám ti čaj.
    -Já nechci. Chce mě zabít.
  • 00:23:13 Já cítím celou svou bytostí,
    jak mě nenávidí.
  • 00:23:19 Závidí mi můj smích,
    moji veselou povahu.
  • 00:23:23 Protože v něm je jenom zášť.
  • 00:23:29 Stačí ti jeden polštář?
  • 00:23:31 Já budu bojovat. Budu s ním
    bojovat do posledního dechu.
  • 00:23:37 Já mám přece taky právo
    žít svůj život. Chci žít.
  • 00:23:43 Ale to je nuda, paní Šípová.
  • 00:23:46 Jsi na mě hodná, holčičko.
    Jsi jediná, koho na světě mám.
  • 00:23:53 Děkuji, že mě tu necháš.
    Neboj, nebudu ti překážet.
  • 00:23:59 -Tak už spi.
    -Kdepak, já stejně neusnu.
  • 00:24:02 Já na to musím pořád myslet,
    víš.
  • 00:24:07 Já nespím celé noci.
  • 00:24:12 Mami, ty jsi moc velká bojovnice.
    Pořád jsi s někým proti někomu.
  • 00:24:18 Teď zrovna se mnou proti tátovi.
    Ale já myslím, že...
  • 00:24:23 CHRÁPÁNÍ.
  • 00:24:29 -Mám tátovi zavolat já nebo ty?
    -A proč?
  • 00:24:34 Zavolám mu, aby neměl strach.
    Že jsi za chvilku doma.
  • 00:24:39 Ten a strach, jo?
    Podívej, cos udělala.
  • 00:24:45 -Snad je lepší se domluvit.
    -Ty aby ses ho nezastávala!
  • 00:24:50 -Ty jsi byla vždycky s ním
    proti mně. -Ale jdi.
  • 00:24:54 Je to pravda. TELEFON.
  • 00:24:56 To má člověk za všechno.
  • 00:25:00 Šípová. Ahoj, tati.
  • 00:25:03 Zrovna jsem ti chtěla...
    Je tady. Jistě.
  • 00:25:08 Předám, jo. Tak pá.
    Táta.
  • 00:25:12 Ano? Nazdar.
  • 00:25:16 Víš, Eva chce, abych tu zůstala.
    Chce pomoct s úklidem.
  • 00:25:22 To potom nevím,
    koho mám vlastně poslechnout.
  • 00:25:26 Já vím, jenže...
  • 00:25:29 No dovol! Sprosťák!
  • 00:25:36 A máme ho z krku.
  • 00:25:38 Tak mi řekni, co mám dělat.
  • 00:25:41 -Ne, nic, čti si.
    -To je nesmysl! Musím ti pomoct.
  • 00:25:45 Podívej se, jak to tu vypadá.
    Tak já ti něco zašiji, co?
  • 00:25:53 -Tak dej mi něco na zašití.
    -Já vážně nic nepotřebuji.
  • 00:25:59 Já třeba zašiji tuhle košili.
  • 00:26:03 -Mám zašít tuhle košili?
    -No, třeba.
  • 00:26:08 Já ji tedy zašiji, když chceš.
  • 00:26:19 -Kterou nití to mám zašít?
    -To je jedno.
  • 00:26:25 Není jedno, kterou nití se zašívá!
    To už bys měla vědět.
  • 00:26:32 -Tak já ji zašiji touhle.
    -Třeba.
  • 00:26:40 Nemůžeš mi to navléknout?
    Vidíš, že dobře nevidím.
  • 00:26:52 To už je ale vetché. Podívej.
    To se celé rozsype.
  • 00:26:56 Počkej, mami!
    To je Ivčina sváteční košile.
  • 00:27:02 -Ale prosím tě, celá je vetchá.
    -Ale...
  • 00:27:06 Maminko, víš co?
    Už mi prosím nepomáhej, ano?
  • 00:27:22 Napište drama ženy, která se chce
    opět zařadit do pracovního procesu.
  • 00:27:37 Tomu by přece nikdo nevěřil.
    Držte se při zemi.
  • 00:27:50 Musí to být pravdivé,
    ale veselé.
  • 00:27:55 Hlavně veselé.
  • 00:28:20 -Čau.
    -Kolik je hodin?
  • 00:28:23 -Kolik je? Deset. -No a co?
    -No co?
  • 00:28:26 Ty tu píšeš to své drama?
    Já bych ti s tím pomohla.
  • 00:28:30 -Ne, není třeba.
    -Ten hovězí realismus už se nenosí.
  • 00:28:37 -Mně úplně vyhovuje, děkuji.
    -Koukala bys, jak to dělají Papíři!
  • 00:28:43 Skvělé odcizení. Takové papírové
    pytle na hlavách. Chápeš?
  • 00:28:48 Ne. Co je na tom světového,
    mít na hlavě papírové pytle?
  • 00:28:53 Ivuško,
    chodíš moc často pozdě.
  • 00:28:56 Všichni tam s nimi ještě seděli!
    Já jediná musela domů.
  • 00:29:01 -I když je mi už 18. -Bude.
    -Už za měsíc! -Až za měsíc.
  • 00:29:07 Doufám, že tě ten Petr doprovodil.
    Abys nechodila sama v noci.
  • 00:29:12 Ten tam nebyl.
    Má ženu v porodnici.
  • 00:29:16 -Cože má?
    -Ženu v porodnici. Hlídá dítě.
  • 00:29:22 -Ivko, počkej.
    Ty máš něco s ženatým chlapem? -Ne!
  • 00:29:27 Já ti to zakazuji, rozumíš!
  • 00:29:31 Matko nepřeháněj!
    Buď klidná, nic se neděje.
  • 00:29:34 Jsem úplně klidná. Jen bys měla
    vědět, že některé věci jsou špatné.
  • 00:29:40 Ale to jsi na omylu, maminko.
  • 00:29:44 Protože Petr i Hana
    jsou oba moji kamarádi.
  • 00:29:48 Až Hance povyrostou děti,
    vrátí se zas do souboru. Stačí?
  • 00:29:58 Tady to bolí?
  • 00:30:01 -Ne.
    -A tady?
  • 00:30:04 Tak trochu.
  • 00:30:07 Můžete se obléknout.
  • 00:30:09 -Sestro, píchněte jí...
    -Ovulatin. -Ovulatin.
  • 00:30:14 Vy jste ročník...
  • 00:30:17 Aha.
    Nějaké další potíže máte?
  • 00:30:22 Návaly do hlavy, nervozita,
    předrážděnost, nevolnosti?
  • 00:30:31 To víte...
  • 00:30:33 Ve vašem věku už nejsou vyloučeny
    přechodové potíže.
  • 00:30:43 Ahoj, Evičko!
  • 00:30:46 Málem bych tě nepoznala. Pojď dál.
  • 00:30:49 To víš, 18 už mi není.
  • 00:30:52 Čau Jindro!
    Ty jsi vyrostl, chlape.
  • 00:30:57 -Tak pojď dál.
    -Ukaž, nemáš šediny?
  • 00:31:00 -Pojď.
    -Na, dej to někam.
  • 00:31:03 Holka, máte to tady pěkný.
  • 00:31:06 To je solidní nábytek.
    Ze dřeva!
  • 00:31:12 Ještě po rodičích.
    To víš, my než se na něco zmůžeme.
  • 00:31:18 Tady mám něco pro tebe.
    Tohle je na vrásky. To na hubnutí.
  • 00:31:25 A tady mám pro Jindru
    originál koňak.
  • 00:31:29 A kde máte Ivku?
    Někde se toulá, co?
  • 00:31:33 Jo, mládí! Zapalují se lýtka.
    To je můj kluk.
  • 00:31:37 Tady.
  • 00:31:40 -Tady.
    -Tady bydlíš?
  • 00:31:44 Tady bydlí.
  • 00:31:47 Moc si ho neužiji, kluka mého
    zlatého. Je pořád u babičky.
  • 00:31:53 To víš, já jsem věčně pryč.
  • 00:31:55 Včera jsem se vrátila z Bruselu.
    Holka, už mě to nebaví.
  • 00:32:03 -Dobrý večer!
    -Nazdar careviči, pojď sem!
  • 00:32:07 -Jak se jmenuješ?
    -Petr Šíp. A jak ty?
  • 00:32:10 Jsem Kamila Bauerová.
    Do které chodíš?
  • 00:32:14 -Do první. Škola mě nebaví,
    ale jde. -Správně.
  • 00:32:18 -Tady pro tebe něco mám.
    -Děkuju.
  • 00:32:21 -Už utíkej spát. -Nech ho.
    -Ne! -Ale proč?
  • 00:32:24 -Byl jsem po škole. -Jsi dobrý!
    -Pojď. -Ahoj!
  • 00:32:28 -Na shledanou.
    -Nazdar, careviči!
  • 00:32:32 Tak co, bavíte se tam dobře, děti?
  • 00:32:36 Ohromně.
  • 00:32:39 -Dobrou noc.
    -Dobrou noc.
  • 00:32:42 To víš,
    dělám takovou holku pro všechno.
  • 00:32:45 Znáš to.
    Večeře, recepce, bankety.
  • 00:32:49 A co vlastně děláš?
    Jako hostesku?
  • 00:32:52 To by bylo moc jednoduché.
    Jsem u zahraničního obchodu.
  • 00:32:57 Dělám právního zástupce
    jedné firmě. U všeho musím být.
  • 00:33:01 Nemůžu se ani pořádně napít.
    Ale nestěžuji si. Taky nemám komu.
  • 00:33:07 Pořád je lepší být mladý,
    krásný, zdravý a bohatý,
  • 00:33:12 než ošklivý, starý,
    chudý a nemocný.
  • 00:33:18 Ale ty jsi nějaká zaražená.
    Bav se! Tak jsem se na tebe těšila!
  • 00:33:25 To víš, jsem s Péťou doma.
  • 00:33:29 Zatím.
    Ale od září nastupuji.
  • 00:33:32 Nejsem inženýrka ani doktorka.
    A muž vědec nás neuživí.
  • 00:33:38 Myslím, že ženská má dělat,
    aby nebyla na chlapovi závislá.
  • 00:33:43 Co koukáš, je to tak.
  • 00:33:45 Chci být sama autorkou
    svého života. Sama, chápeš?
  • 00:34:00 -Takže jsi toho dnes moc neudělal,
    co? -To nevadí.
  • 00:34:05 -Kamila je fajn, co?
    -Docela jo.
  • 00:34:10 -Dost se zvedla. Bylo to takové
    ošklivé káčátko. -Jo?
  • 00:34:14 Teď vypadá znamenitě.
  • 00:34:21 -Moc hubená, nezdá se ti?
    -Ne, proč?
  • 00:34:32 Tak to jsem ráda,
    že se ti má kamarádka líbí.
  • 00:34:36 Ona je opravdu moc hezká.
    Sympatická, chytrá, vzdělaná.
  • 00:34:41 -Ty ses jí taky dost líbil.
    Takže... -Co je?
  • 00:34:44 -Nic, co by bylo?
    -Že jsi taková... -Jaká?
  • 00:34:49 -Jaká?
    -Co blázníš?
  • 00:34:54 Já blázním, jo?
    Já na ní mohla oči nechat?
  • 00:34:57 Ale já to chápu.
    Vždyť jsem úplně nemožná.
  • 00:35:01 Domácnost nezvládám.
    Neúspěšná, blbá grafomanka.
  • 00:35:06 -Ale...
    -Nech mě být.
  • 00:35:09 Nestojím o tvůj soucit.
    Vím, kdo jsem. Nic, nikdo.
  • 00:35:13 -Služka. Laciná pracovní síla.
    -Jo takhle?
  • 00:35:17 A já blbec pořád o co jde!
    Já tě do práce chodit nenutím.
  • 00:35:22 Jestli se ti nechce,
    můžu po nocích jezdit s taxíkem.
  • 00:35:27 -To po tobě nikdo nechce.
    -Ne?
  • 00:35:29 A proč mě tedy urážíš
    před cizí ženskou?
  • 00:35:33 Musíš do práce,
    manžel rodinu neuživí.
  • 00:35:37 -A uživíš snad?
    -A já snad za to můžu?
  • 00:35:40 A ne? Oba přece nemůžou dělat to,
    co je baví!
  • 00:35:44 Tak já bavím a ty se obětuješ
    pro rodinu, jo?
  • 00:35:48 -To sis měla rozmyslet dřív!
    -To nešlo, byla jsem těhotná!
  • 00:35:53 Vše se dá napravit. Sežeň si
    někoho lepšího a dej mi vědět!
  • 00:35:58 -Bez starosti.
    -Jsi stejná jak ta tvoje matka.
  • 00:36:04 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ.
  • 00:36:23 -Návštěva už odešla?
    -Jo.
  • 00:36:27 -Bavili jste se dobře?
    -Jo.
  • 00:36:30 -Ivka ještě není doma, co? -Ne.
    -Já nějak nemůžu usnout.
  • 00:36:41 -Tam vedle je totiž všechno slyšet.
    -Dobrou noc, maminko.
  • 00:36:48 No prosím.
  • 00:36:56 Tak vidíte, Evičko,
    že jste to nakonec zvládla.
  • 00:37:01 Čágo mámo.
  • 00:37:04 Vy jste tu měli mejdan?
  • 00:37:07 -Kdes byla?
    -Nikde.
  • 00:37:10 Co nikde?
    Jak to se mnou mluvíš?
  • 00:37:13 Seděli jsme chvíli v divadle.
  • 00:37:17 Kolik je hodin? 23,30.
    Měla jsi přijít v deset, ne?
  • 00:37:24 -Ve 22,30 když už.
    -Nebuď drzá!
  • 00:37:27 Slyšíš? Moc sis zvykla, ale s tím
    je konec! Budeš poslouchat!
  • 00:37:36 A stůj rovně, když s tebou mluvím!
    Já tady nejsem žádná...
  • 00:37:41 Pro srandu někomu!
    Ty...
  • 00:37:44 Rozumíš tomu?
  • 00:37:47 Ano, maminko.
  • 00:38:11 -Ten nůž je tupý nebo chleba měkký!
    -Co? -No tak, Ivuško.
  • 00:38:17 Chováš se jak...
  • 00:38:19 Nějak se tam zatáhlo.
  • 00:38:23 Mami, jak se správně řekne Tonda?
    Tondomír nebo Tondoslav?
  • 00:38:28 Antonín.
  • 00:38:31 -Dík, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:38:34 Mami, kde je Bohemkova ulice?
    Pana Bohemky, jak založil Bohemku.
  • 00:38:39 -Má tam svoji sochu přece.
    -Ahoj.
  • 00:38:44 To je socha Tyrše.
    Pospěš si nebo přijdeš pozdě.
  • 00:38:48 -Má sochu. -Je to Tyrš. -Sochu má.
    -Žádná Bohemka není. Poběž.
  • 00:38:54 -Ale Tyrš má sochu.
    -Ale! -No ale má.
  • 00:38:58 -Mami, ty jsi smutná?
    -Ne. Hodně štěstí.
  • 00:39:01 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:39:06 Ty máš ale hodné děti.
  • 00:39:09 Ty ani nevíš, co máš.
    Ty si je ani nezasloužíš.
  • 00:39:13 Mami prosím nech mě být!
  • 00:39:16 No dovol!
    To už nemůžu ani nic říct, jo?
  • 00:39:21 Ale ty jsi byla vždycky taková!
    Hašteřivá a nesnášenlivá.
  • 00:39:27 To máš po berounské babičce.
  • 00:39:30 Někomu se holt narodí
    zlé dítě a někomu hodné.
  • 00:39:37 To mám za všechno to starání.
    Za všechnu tu lásku.
  • 00:39:41 Lásku, jo? Copak ty víš, co to je?
    Ty umíš být taky někdy hodná?
  • 00:39:47 Cože? Já že neumím být hodná?
    To se ti tedy povedlo!
  • 00:39:52 Co ty si všechno navymýšlíš!
    Ty sprostoty! Lži! Pomluvy!
  • 00:40:00 Ale já tohle nebudu poslouchat.
    Ne! To já nebudu, rozumíš?!
  • 00:40:09 Tatíčku?
    To jsem ráda, že jsem tě zastihla.
  • 00:40:12 Prosím,
    přijeď pro mě co nejdřív.
  • 00:40:15 Kdybys věděl,
    jak je na mě sprostá.
  • 00:40:19 Já se bojím, že mi ublíží.
  • 00:40:22 Prosím, tatíčku,
    přijeď co nejdříve, ano?
  • 00:40:27 To víš, že jo.
    Ano, ano, já budu klidná.
  • 00:40:32 Ale kdybys věděl...
  • 00:40:40 Musela jsem jí zašívat a uklízet.
    A já nevím co ještě.
  • 00:40:45 V noci jsem se vůbec nevyspala.
    Oni se hádali jako koně.
  • 00:40:51 Já ti to budu, tatíčku,
    všechno vyprávět.
  • 00:40:55 Ale prosím, přijeď ihned.
    Prosím. Prosím. Tak pá.
  • 00:41:02 Tohle mě na tobě vždy fascinovalo,
    jak ty umíš lhát.
  • 00:41:08 Tak přirozeně, bez začervenání,
    bez zakoktání.
  • 00:41:12 -To je úžasné.
    -Cože?
  • 00:41:15 Ty si zajdi k psychiatrovi!
    Tobě přeskočilo! Mluvíš z cesty!
  • 00:41:21 Vzpamatuj se! Podívej se,
    jak vypadáš. Celá se klepeš.
  • 00:41:26 Prober se!
    Jsi směšná, rozumíš?
  • 00:41:29 Směšná!
  • 00:41:46 Myslíte si, že je to moc?
  • 00:41:49 -Říkal jste dramaticky.
    -No jo, ale...
  • 00:41:53 Všechno je to pravda,
    úplně všechno. Až na ten konec.
  • 00:42:00 A i kdyby.
    Vždyť to přece není žádná matka.
  • 00:42:05 Vždyť ona se posmívá
    vlastnímu dítěti.
  • 00:42:08 A proč to dělá?
    To musí mít přece nějakou příčinu.
  • 00:42:13 Proč to dělá? Nevím, proč.
  • 00:42:17 Vy to přece musíte vědět.
    Vy jste to napsala.
  • 00:42:23 Ona je prostě už taková.
    Jinou ji neznám.
  • 00:42:27 Tak ji musíte poznat. Pochopit.
    Neříkám souhlasit.
  • 00:42:37 Ale odkrýt základní vztahy
    a souvislosti.
  • 00:42:41 Nehledě k tomu,
    že typická matka je úplně jiná.
  • 00:42:45 Taková matka vůbec neexistuje.
    To je zrůda, co vy jste napsala.
  • 00:42:51 Pravá matka dítě svazuje svým
    strachem, úzkostlivostí, péčí.
  • 00:42:57 V době nemoci například
    mučí své dítě lektvary.
  • 00:43:04 -S česnekem třeba.
    -Fuj.
  • 00:43:09 -Ale jestli na to nestačíte...
    -Ne, já to chci udělat.
  • 00:43:19 Pojďte odsud.
    Tady se nedá pracovat.
  • 00:43:25 Já za ta léta poznám,
    jestli někdo píše pro peníze či ne.
  • 00:43:30 Ale na vás se mi líbí
    taková určitá...
  • 00:43:34 Víte, vy nic nepředstíráte,
    nepodvádíte.
  • 00:43:38 Jenomže vy vlastně ještě pořád
    visíte na pupeční šňůře.
  • 00:43:43 Chcete prostřednictvím
    obrazovky žalovat světu,
  • 00:43:48 že vás maminka málo kojila.
    To nemůžete.
  • 00:43:52 Za prvé to nikoho nezajímá.
  • 00:43:55 A potom, vy si myslíte,
    že vám to dělá schválně?
  • 00:43:59 Že jejím přáním bylo stát se
    hysterkou, která nenávidí své dítě?
  • 00:44:08 Tak vidíte.
  • 00:44:10 Jestli je taková, jak jste napsala,
    to je samo o sobě neštěstí.
  • 00:44:15 Tak proč ji navíc trestat?
    Je to zvláštní.
  • 00:44:20 Donedávna se nám drama hemžilo
    tvrdými necitlivými tatínky.
  • 00:44:24 A od doby, kdy se literatury ujaly
    ženy, se nám množí bestiální matky.
  • 00:44:31 Všimla jste si toho?
  • 00:44:35 Já už vás asi nebudu otravovat.
    To mé psaní stejně nemá cenu.
  • 00:44:40 Počkejte, tak jsem to nemyslel.
  • 00:44:43 Na té poslední verzi
    je znát jistý pokrok.
  • 00:44:47 Opravdu!
    Jsou tam taková hezká místa.
  • 00:44:50 Ale vám zřejmě chybí dostatek
    podnětů zvenčí.
  • 00:45:00 Vám se to pořád mele v té kuchyni.
  • 00:45:03 Vy byste měla jít mezi lidi.
    Třeba do zaměstnání.
  • 00:45:08 Sbírat materiál.
    Poslouchat, vnímat.
  • 00:45:13 -Myslím, že Zemana udělají
    ředitele. -Blbost.
  • 00:45:17 Vyhodil Kostku a Hanzlíka.
  • 00:45:19 Je to poslední díl,
    tak s tím musí něco udělat.
  • 00:45:23 -Nebo ho někdo pozná. Z války.
    -A Kostka se vrátí k ženě.
  • 00:45:29 Munzar neumře, nechají to tak.
  • 00:45:32 Ale Munzar musí umřít!
    Ale vždyť je to poslední díl!
  • 00:45:36 Máš pravdu.
    Ale Krampol je senzační, co?
  • 00:45:40 -Absolutně super.
    -Dívala ses? To byla špice!
  • 00:45:44 Jak vítal osvoboditele, co?
    Hele, kdo to k nám přišel!
  • 00:45:51 Ahoj. Přišla jsem se podívat.
  • 00:45:54 Taky jsi to doma nemohla vydržet?
    Já taky ne.
  • 00:45:59 Posaď se, stará páko a povídej.
    Dáš si kafe?
  • 00:46:03 -Kdy nastoupíš?
    -Právě jsem se přišla domluvit.
  • 00:46:10 Mně se taky vždycky uleví,
    když ráno odejdu.
  • 00:46:14 -Byla jsi za šéfkou?
    -Říkala, že můžu od prvního.
  • 00:46:19 Evo, co je ti?
  • 00:46:29 To je dost, že jdeš.
  • 00:46:32 Trochu jsem ti to tady uklidila.
    Hrozný! Jak to tak můžeš nechat?
  • 00:46:38 Teď už to jenom ukliď...
    Kde jsi byla tak dlouho?
  • 00:46:44 Byla jsem v práci.
    Udělalo se mi tam nějak šoufl.
  • 00:46:49 Hele, Péťa je venku.
    A Ivka zase lítá bůhvíkde.
  • 00:46:54 Hele, nezdá se ti,
    že se nějak moc toulá?
  • 00:46:58 -Nechci ti do toho mluvit...
    -Promluvím s ní.
  • 00:47:02 To víš, mladá holka kolem
    komediantů. Když si představím...
  • 00:47:07 TELEFON.
    Telefon, neslyšíš?
  • 00:47:15 Šípová. Ahoj tati.
  • 00:47:17 Jasně. Dobře.
    A nechceš jí něco?
  • 00:47:22 Tak ahoj.
  • 00:47:26 -Přijede pro tebe v pět.
    -Jo, kdo? -Táta.
  • 00:47:30 -Volal, že pro tebe přijede.
    -Podívejme, tak táta volal. No ne.
  • 00:47:36 No když myslí.
  • 00:47:39 Mně tedy vůbec neschází.
    Mně ne.
  • 00:47:43 Já se bez něj klidně obejdu.
    Já jo.
  • 00:47:48 Ale když chce...
  • 00:47:52 Jestli je taková, jak jste ji
    popsala, je to dost velké neštěstí.
  • 00:47:57 Je zbytečné ji ještě trestat.
  • 00:48:00 Já ti s něčím pomůžu, jo?
    Povídám, že ti pomůžu s něčím.
  • 00:48:06 -S ničím mi nepomáhej.
    -Ale jo. Musím ti pomoct.
  • 00:48:10 Vidím, jak to tu nezvládáš.
    Já ti něco zašiji.
  • 00:48:14 Ne, jen to ne, mami.
  • 00:48:16 Evičko, ty si musíš vypěstovat
    takový jako návyky.
  • 00:48:22 Rozumíš? Návyky.
  • 00:48:29 Nikdy nenechávej jehlu ve špulce.
    Nikdy! Podívej.
  • 00:48:33 Ukaž. Vždyť tam nic nemáš.
    Chceš to zalepit?
  • 00:48:37 Ale ne, já si to zavážu
    tady tím hadrem.
  • 00:48:40 Počkej! To jsou moje kalhotky.
    No mami...
  • 00:48:44 Tak se dívám, ne.
  • 00:48:52 Co je?
  • 00:48:56 Chce jet na dovolenou sám.
  • 00:49:02 Že prý bude chodit po horách
    s rancem.
  • 00:49:09 A já že bych mu prý nestačila.
    Já!
  • 00:49:13 Přitom všichni říkají,
    že vypadám jako jeho dcera.
  • 00:49:18 Dědek jeden sklerotický.
  • 00:49:24 -Pitomý. -No tak.
    -Slepý. -No.
  • 00:49:29 -Prosím tě..
    -Víš, co mi ještě řekl?
  • 00:49:36 Že mě nikdy nemiloval.
  • 00:49:38 -On to tak nemyslel.
    -Ale myslel! Ty ho neznáš.
  • 00:49:47 -On má určitě nějakou ženskou.
    -To snad ne. -Ale jo.
  • 00:49:55 Kdybys viděla Miriam,
    jak kolem něj krouží, kráva.
  • 00:50:02 Ale mami, no tak.
  • 00:50:05 Přece bys nebrečela,
    taková velká holka.
  • 00:50:08 Tak jestli má táta ženskou, najdu
    ti frajera, aby ti to nebylo líto.
  • 00:50:14 Jo?
  • 00:50:21 A vloni o Velikonocích
    se zase koupal na přehradě.
  • 00:50:25 Dělal mladého a šeredně
    se nastydl. Ale jak!
  • 00:50:30 Na noc se pak balil do svetrů
    a myslel, že ho nevidím.
  • 00:50:35 On by se pořád jen vytahoval.
    Hlavně na mě.
  • 00:50:39 -Nemám to vzadu špatný?
    -Ne, máš to dobrý.
  • 00:50:43 Vždyť ses ani nepodívala.
  • 00:50:48 -Nemám ti něco pomoct?
    -Ne, prosím.
  • 00:50:53 -Určitě nepřijde. -Ale přijde.
    -Nepřijde, uvidíš. To dělá pořád.
  • 00:50:58 -Ještě není pět.
    -Už je pět! -Teď je.
  • 00:51:02 -Není ta rtěnka tmavá?
    -Je dobrá.
  • 00:51:04 Miriam má hubu, jak by si lokla
    krve, ale to nikomu nevadí.
  • 00:51:10 ZVONEK.
  • 00:51:18 -Ahoj tati, pojď dál.
    -Nazdar Evičko.
  • 00:51:21 Já tě nebudu zdržovat. Jen bych
    si vyzvedl své životní břímě.
  • 00:51:27 -Evi, nezvonil někdo?
    -Je tu táta, mami! -Cože?
  • 00:51:32 To jsem já, poklade.
  • 00:51:35 -To jsi ty? A co tu děláš?
    -Jsi sladká, maminko. Pojedeme.
  • 00:51:41 -Jak chceš.
    -Dceruška si tě užila dost.
  • 00:51:46 -Víš, co mi tvá dceruška nabízela?
    -No?
  • 00:51:49 -Abych se s tebou rozvedla.
    -No to...
  • 00:51:53 -Že mi někoho najde.
    -To není pravda! -Říkáš, že lžu?
  • 00:51:57 -Mami, sama jsi říkala...
    -Kdovíco jsi slyšela!
  • 00:52:01 -Já tady nemůžu nic říct.
    -Ale maminko.
  • 00:52:05 Já se nemůžu ani bránit.
    Jdu si pro věci.
  • 00:52:11 -To je hrozný. Já se zblázním.
    -Psst. Netřeba komentářů.
  • 00:52:16 Znám, důvěrně ji znám.
  • 00:52:18 Ona je jako její matka.
    Ale nesmí se to říkat.
  • 00:52:24 To je hrůza, jak ona je
    hašteřivá a nesnášenlivá.
  • 00:52:28 Všiml sis toho?
    Po kom to má? Po nás ne.
  • 00:52:32 Dělali jsme, co jsme mohli,
    viď, tatínku?
  • 00:52:35 Někdo holt má hodné děti
    a někdo... Co naděláš.
  • 00:52:39 -Tak půjdeme.
    -Hodně štěstí, mami. -Nech si to.
  • 00:52:48 Ty výsledky přišly.
    Buďte klidná, je to v pořádku.
  • 00:52:56 Je to těhotenství.
    Druhý měsíc.
  • 00:53:03 Ale jakto?
  • 00:53:08 To se ptáte mě?
  • 00:53:15 Ale jak to? Vždyť...
  • 00:53:19 A víš to jistě?
  • 00:53:23 A nějaká ta injekce?
  • 00:53:29 No jo, no.
  • 00:53:31 -Tak to je mi líto. Promiň.
    -Nic se nestalo.
  • 00:53:38 Kdy chceš jít tam na to?
  • 00:53:42 Snad neuvažuješ... To snad ne!
  • 00:53:47 Neblázni.
  • 00:53:49 Evo, to by bylo...
    To je prostě nesmysl!
  • 00:53:54 Já nesouhlasím!
  • 00:53:59 Pojď sem, ty trumbero.
  • 00:54:01 Ty už se nepamatuješ,
    co by to znamenalo?
  • 00:54:05 Víš co?
    Přines mi radši něco sladkého.
  • 00:54:10 -Vzali mě! -Ne!
    -Mami, vzali mě!
  • 00:54:15 To mám radost. Gratuluji.
  • 00:54:18 Budu dělat divadlo.
    Už od června nebo července.
  • 00:54:23 Budeme kočovat od vesnice
    k vesnici a spát v maringotce!
  • 00:54:28 -Počkej! Moment. Kam tě vzali?
    -No Papíři přece.
  • 00:54:35 -Divadlo pod papírem.
    -Pojď sem!
  • 00:54:39 Uklidni se.
  • 00:54:41 -Nejdřív musíš počkat na vyjádření.
    -To už mám. Nevzali mě.
  • 00:54:46 -Aha. -No, nevzali.
    -Jako druhou školu máš ekonomku.
  • 00:54:51 Jako druhou nemám nic.
    Nic jiného dělat nechci!
  • 00:54:55 Tak se posaď. Sedni si.
  • 00:54:58 O DAMU jsme mluvily
    jako o jedné z možností.
  • 00:55:02 To jsi dobrá.
    Co když ti to nedovolíme?
  • 00:55:06 -Za týden budu plnoletá
    a budu si vydělávat. -Ivko.
  • 00:55:11 -S takovou praxí mě vezmou!
    -Je to nesmysl.
  • 00:55:14 Už to mám domluvené,
    po maturitě odjíždím.
  • 00:55:18 Už se děsně těším.
    Dají mi i razítko do občanky.
  • 00:55:22 -Jo? -No.
    -A dají ti najíst? -Jo.
  • 00:55:27 Kolik myslíš, že vyděláte?
    Víš, kolik stojí kotleta?
  • 00:55:31 A ponožky? Budeš se protloukat.
  • 00:55:34 Ivko vzpamatuj se! Nevíš, kam se
    ženeš. Kodrcat se s komedianty!
  • 00:55:40 Na to už dnes není doba.
  • 00:55:50 Takže pozvedněme číše.
  • 00:55:54 -A připijme na zdraví oslavenkyně.
    -Já taky! -Ty taky.
  • 00:56:01 Dcero, dnešním dnem tě propouštím
    z poddanství. Jsi plnoletá.
  • 00:56:07 -Ona už nemusí poslouchat?
    -Ne, už je jí 18.
  • 00:56:11 -A musí si taky čistit zuby?
    -To už dělá sama, ne jako ty.
  • 00:56:17 Nemohu zapomenout,
    jak tě děda držel v náručí.
  • 00:56:22 Měla jsi nahou prdelku
    a celého jsi ho pokakala.
  • 00:56:27 Všude mu to teklo.
    On tě takhle držel.
  • 00:56:31 A volal, ať mu jdeme pomoct.
  • 00:56:36 Když jsem ho viděla celého
    podělaného, mohla jsem se potrhat.
  • 00:56:43 Nic tak stařenku nepotěší,
    jako cizí neštěstí.
  • 00:56:48 No tak...
  • 00:56:51 My tady s Jindrou máme takové
    překvapení.
  • 00:56:59 Řekni to.
  • 00:57:04 Já? Proč já?
  • 00:57:07 -Já mám pro vás taky překvapení.
    -Ivko, nech toho!
  • 00:57:12 Ale to je něco jiného.
  • 00:57:14 Původně jsem chtěla jít
    k té kočovné společnosti.
  • 00:57:19 -To jsem si vždy přál. Kočovat.
    -To jo.
  • 00:57:25 Ale nepůjdu.
    Protože já budu mít miminko.
  • 00:57:30 Ne!
  • 00:57:34 -Ivko, nech toho!
    -No fakt!
  • 00:57:39 -Víš to jistě?
    -Mám legitimaci.
  • 00:57:42 -Jakou?
    -Mateřskou.
  • 00:57:50 Musíme plně respektovat
    právě nabytou plnoletost.
  • 00:57:54 Ale to je blbost!
  • 00:57:56 Tady to máš!
    To jsou tvé výchovné metody!
  • 00:58:01 Ivko, tys měla hlavně studovat.
  • 00:58:05 Co je? Já myslela, že budete
    mít radost, když nechám divadla.
  • 00:58:10 -Ivko, to není legrace.
    -Nic nechci. Štěpán dostane byt.
  • 00:58:16 Štěpán. Jaký Štěpán?
  • 00:58:18 -Zná tu někdo nějakého Štěpána?
    -Já jo. Já ho znám.
  • 00:58:23 Proboha o čem rokujete?
    Prostě jí to zakaž!
  • 00:58:27 -Ale babi!
    -Evičko prober se!
  • 00:58:30 Jde o život tvého dítěte.
    Dělej něco, než bude pozdě!
  • 00:58:34 -Ty se nerozčiluj.
    -Teď mě tak napadlo. -Co?
  • 00:58:38 Co kdybych daroval své stařence
    svobodu?
  • 00:58:43 O kterou se mnou celý život
    tak statečně bojovala?
  • 00:58:47 Co říkáš, matičko?
    Že bych tě propustil z otroctví.
  • 00:58:52 Konečně by sis ode mě odpočala.
    Žila si svůj život.
  • 00:58:57 Co tomu říkáš, poklade?
  • 00:59:11 Máma taky říkala něco
    o překvapení, ne?
  • 00:59:15 To snad ani nestojí za řeč.
  • 00:59:23 Jsou ze zahrady.
  • 00:59:27 Vezměte si.
    To vám teď přijde k chuti.
  • 00:59:32 -Jiříček přijde hned.
    -Děkujeme.
  • 00:59:36 Vaše dceruška?
  • 00:59:40 Pánbůh požehnej.
  • 00:59:44 Krásná.
  • 00:59:49 Trochu do světa, že?
  • 00:59:52 No, tak trochu.
  • 00:59:56 A to je dobře. Darmo by se
    držela máminy sukně.
  • 01:00:02 No podívejte já.
    Synáček mi zůstal na krku.
  • 01:00:06 Vždycky se mi zase vrátí domů.
    Se žádnou nechce být sám.
  • 01:00:13 Dobrý den.
  • 01:00:15 Dobrý den. Nezlobte se, že vás
    přepadáme, když jste nemocný.
  • 01:00:20 To je v pořádku.
    Děkujeme, maminko.
  • 01:00:34 Tak vy jste tu poslední
    verzi napsaly obě spolu.
  • 01:00:39 To je fajn. Svěží.
  • 01:00:43 Jenomže, to povídání o tom,
    že se dcera nedostane na DAMU,
  • 01:00:49 toho už tady máme moc.
  • 01:00:54 A pak ten konec. Že obě najednou,
    matka i dcera, čekají dítě.
  • 01:01:00 To je nepravděpodobné.
    Výjimečné.
  • 01:01:09 My potřebujeme docela obyčejný
    typický příběh typické rodiny.
  • 01:01:41 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související