iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 10. 2019
20:26 na ČT24

1 2 3 4 5

5 hlasů
14350
zhlédnutí

Tiché hrozby

Blízký vesmír

Diskuse

Astrofyzik Michal Švanda, astronom Petr Pravec a energetik Miroslav Vrba

62 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Tiché hrozby: Blízký vesmír

  • 00:00:00 -Dobrý den,
    sledujete cyklus Tiché hrozby.
  • 00:00:03 Cyklus Akademie věd
    České republiky
  • 00:00:06 a České televize,
    konkrétně zpravodajské ČT24.
  • 00:00:09 Naším tématem, které předeslal
    už shlédnutý dokument,
  • 00:00:13 je blízký vesmír.
  • 00:00:15 Nakolik je blízký, jaká překvapení
    z vesmíru nás možná čekají
  • 00:00:19 a jaká rizika se k nim vztahují?
  • 00:00:22 Nejen o tom si budeme povídat
    s našimi dnešními hosty.
  • 00:00:25 Vítejte u největšího dalekohledu
  • 00:00:27 v České republice
    i ve střední Evropě.
  • 00:00:30 Dalekohledu, který se nachází
  • 00:00:32 tady v areálu Astronomického
    ústavu Akademie věd v Ondřejově.
  • 00:01:07 Naše pozvání přijali
  • 00:01:09 astrofyzik Michal Švanda
    a astronom Petr Pravec,
  • 00:01:12 oba z Astrofyzikálního ústavu
    Akademie věd České republiky.
  • 00:01:16 Pánové, vítejte, hezký dobrý den.
    -Dobrý den. -Dobrý den.
  • 00:01:19 -A vítám i energetika
    Miroslava Vrbu
  • 00:01:21 z Asociace energetických manažerů.
    -Dobrý den.
  • 00:01:24 -Začnu u vás, pane docente Švando,
    jak vám tady v Ondřejově
  • 00:01:27 ten dalekohled, který jsme viděli,
    pomáhá při práci?
  • 00:01:30 -Ten dalekohled je součástí
    stelárního oddělení,
  • 00:01:34 je to dvoumetrový
    Perkův dalekohled.
  • 00:01:36 A jak název naznačuje,
  • 00:01:38 tak je to dalekohled,
    který se kouká na hvězdy.
  • 00:01:40 Ale my si musíme uvědomit,
    že naše Slunce je jednou z hvězd.
  • 00:01:43 A tím pádem vlastně
    když se pozorují jiné hvězdy,
  • 00:01:45 tak se dozvídáme o našem Slunci
    a opačně.
  • 00:01:47 Takže z hlediska třeba mého oboru,
    což je fyzika toho Slunce,
  • 00:01:51 hledáme inspiraci
    i u těch jiných hvězd.
  • 00:01:53 -My jsme v dokumentu Blízký vesmír
  • 00:01:56 viděli tužku, papír,
    se kterými stále pracujete.
  • 00:01:59 S jakými dalšími nástroji
  • 00:02:01 krom dalekohledu,
    papírem a tužkou pracujete?
  • 00:02:04 -Je pravda, že vlastně sluneční
    fyzika je ještě jedna z mála,
  • 00:02:08 ta pozorovací, kdy k dalekohledu
    přistupuje člověk.
  • 00:02:11 Protože většinou
    už je to dneska tak,
  • 00:02:13 že za dalekohledem je kamera,
    která pořizuje objektivní záznam.
  • 00:02:15 Ale to je samozřejmě případ
    i těch slunečních pozorování.
  • 00:02:18 Běžně jsou pořizovány snímky
    Slunce vlastně v celém spektru
  • 00:02:22 počínaje radiových vln přes
    ty optické, čili ty viditelné,
  • 00:02:26 až po vlny,
    které jsou krátkovlnné,
  • 00:02:29 čili ultrafialové nebo rentgenové.
  • 00:02:30 To samozřejmě musíme mít
    z kosmických družic.
  • 00:02:33 A díky tomu to naše Slunce
  • 00:02:35 je pod dohledem 24 hodin denně,
    sedm dní v týdnu.
  • 00:02:38 A ty kresby, to má poměrně velkou
    historickou hodnotu,
  • 00:02:41 protože dneska,
  • 00:02:43 když jsou moderní dalekohledy
    nebo moderní přístroje,
  • 00:02:46 tak jejich životnost
    je relativně krátká.
  • 00:02:49 To znamená, pokud nás zajímá
    nějaký dlouhodobý vývoj,
  • 00:02:52 tak s velkou výhodou
    využíváme právě přístrojů,
  • 00:02:55 které se příliš mnoho
    v průběhu času nemění.
  • 00:02:58 A to typicky je člověk,
    je to tužka,
  • 00:03:01 je to právě ten papír.
  • 00:03:03 A vlastně kresby
    sluneční fotosféry,
  • 00:03:06 to je nejdéle běžící
    fyzikální experiment,
  • 00:03:08 který se datuje zpátky
    až do začátku 17. století.
  • 00:03:12 -Když mluvíte o relativně krátké
    životnosti dalekohledů,
  • 00:03:15 co si pod tím
    jako laik mám představit?
  • 00:03:18 -Je potřeba si uvědomit,
  • 00:03:20 že vlastně takové
    ty pozorovací třeba družice,
  • 00:03:23 takové kombajny, které slouží
    dneska jako synoptické,
  • 00:03:26 tak jejich typická životnost
    je několik let,
  • 00:03:28 maximálně třeba 10 nebo 15 let.
  • 00:03:30 A potom je ten přístroj
    nahrazen jiným přístrojem,
  • 00:03:32 samozřejmě dokonalejším,
    ale to znamená,
  • 00:03:35 že ty pozorovací údaje,
    ty snímky, které máme,
  • 00:03:38 tak už jsou jiné
    než z toho předchozího přístroje
  • 00:03:40 a velice obtížně se ty záležitosti
    na sebe navazují.
  • 00:03:44 A třeba pro postižení dlouhodobých
    vlivů my si musíme uvědomit,
  • 00:03:48 že třeba ten hlavní cyklus
    sluneční aktivity trvá 11 let.
  • 00:03:51 To znamená, že vlastně třeba jeden
    přístroj je schopen pozorovat
  • 00:03:54 jeden cyklus sluneční aktivity.
  • 00:03:56 Ale nás zajímají dva, tři,
    deset, padesát.
  • 00:03:58 A tady to není možné zvládnout
    pozorováním jedním přístrojem.
  • 00:04:04 -Jak se ty metody
    vzájemně doplňují?
  • 00:04:07 Když říkáte, že v rámci té dlouhé
    časové řady to zakreslování,
  • 00:04:11 tužka a papír, je tou nejdelší
    časovou řadou ve vašem oboru.
  • 00:04:16 -Nás totiž zajímá, jakým způsobem
    se Slunce mění, vyvíjí
  • 00:04:21 na nejrůznějších časových škálách.
  • 00:04:23 Ono to souvisí s tím, jaké jevy
    na tom Slunci pozorujeme.
  • 00:04:27 A my víme,
    že je dlouhodobá proměnnost,
  • 00:04:29 která je v řádu desítek,
    možná stovek let.
  • 00:04:32 A pak jsou krátkodobé jevy,
  • 00:04:34 které se mění třeba v řádu minut,
    minut i sekund.
  • 00:04:36 Takže tady potom je to doplňování,
  • 00:04:39 že my potřebujeme mít Slunce
    pozorováno a postiženo pozorováním
  • 00:04:42 nejenom tedy dlouhodobě,
  • 00:04:44 ale i s tou vysokou kadencí
    ve vysokém rozlišení.
  • 00:04:46 Takže opravdu využíváme pozorování
    na dnešní,
  • 00:04:49 řekněme z dnešního pohledu
    amatérská,
  • 00:04:52 to znamená
    těmi jednoduchými prostředky,
  • 00:04:55 ale používáme pozorování
    i s pomocí velkých dalekohledů,
  • 00:04:58 s pomocí velice citlivých kamer,
    moderních filtrů,
  • 00:05:02 které nám umožňují sledovat
    ty největší detaily.
  • 00:05:04 -A k jakým nejnovějším technickým
    nástrojům upíráte zrak?
  • 00:05:09 Váš obor.
  • 00:05:11 -Určitě to jsou dneska družice,
  • 00:05:13 které se vydávají
    do blízkosti Slunce,
  • 00:05:15 to je vlastně takové novum,
    teď loni startovala družice,
  • 00:05:19 která se označuje
    jako Parkerova sluneční sonda.
  • 00:05:23 A ta se dostává vlastně
  • 00:05:25 až do vnitřních vrstev
    sluneční atmosféry.
  • 00:05:27 Tam se nikdy nedostalo
    žádné měřicí zařízení
  • 00:05:30 a z hlediska postižení
    jevů sluneční aktivity se zdá,
  • 00:05:33 že tenhle experiment
    pro nás může být klíčový.
  • 00:05:35 -V čem?
  • 00:05:37 -Protože takhle blízko
    se nikdy nikdo nedostal.
  • 00:05:40 A věci jako sluneční vítr,
  • 00:05:42 což nepřímo ovlivňuje
    i náš život tady na Zemi,
  • 00:05:44 vzniká někde v oblastech
    této vnitřní atmosféry.
  • 00:05:47 A není uspokojivě
    zatím vysvětleno,
  • 00:05:49 jakými mechanismy se tam formuje,
    jakými mechanismy se urychluje
  • 00:05:53 a jak vlastně
    ten sluneční vítr vzniká.
  • 00:05:56 -A od tohoto satelitu a výsledků
    jeho pozorování si slibujete,
  • 00:06:00 že vám odpoví
    na tu základní otázku?
  • 00:06:03 -Jestli odpoví přímo na tu
    základní otázku, to je otázka.
  • 00:06:06 Ale rozhodně si myslíme,
    že zásadním způsobem přispěje
  • 00:06:09 k popisu těch jevů a možná
    k jejich lepšímu pochopení.
  • 00:06:12 A není to jenom tedy
    ta Parkerova sluneční sonda.
  • 00:06:15 V roce 2024 by měla startovat
    sonda Solar Orbiter,
  • 00:06:19 na které se podílejí i odborníci
    tady z Astronomického ústavu.
  • 00:06:22 A to bude sonda, která se dostane
    také do blízkosti Slunce,
  • 00:06:28 do vzdálenosti nižší,
    než obíhá planeta Merkur.
  • 00:06:31 A současně se dostane
    na skloněnou oběžnou dráhu.
  • 00:06:34 To znamená, že my vlastně Slunce
    dneska převážně pozorujeme
  • 00:06:37 v podstatě z roviny
    oběhu Země kolem Slunce.
  • 00:06:40 Ta sonda Solar Orbiter se dostane
    do sklonu asi 35 stupňů.
  • 00:06:44 To vlastně znamená,
    že my poprvé budeme mít pohled,
  • 00:06:46 opravdu výhled na sluneční póly.
  • 00:06:48 Tam doteďka nikdo moc neví,
    co se děje,
  • 00:06:51 a může to být pro nás zajímavé.
  • 00:06:53 -Pane doktore Pravče,
    jak se zlepšil popis
  • 00:06:55 blízkozemních planetek,
    kterými se zase zabýváte vy?
  • 00:06:59 -Já musím říct, že na rozdíl
    od kolegů ze Slunečního oddělení,
  • 00:07:03 kteří mají jeden objekt, Slunce,
    tak my jich máme podstatně více.
  • 00:07:07 Tisíce nebo spíš statisíce.
  • 00:07:10 Většinu z nich
    zatím ještě neznáme,
  • 00:07:12 takže hlavní cíl
    vlastně projektů,
  • 00:07:16 které běží hlavně v Americe,
  • 00:07:19 protože Američané
    se na to specializují,
  • 00:07:22 je hlavně ta tělesa objevit.
  • 00:07:23 To znamená zjistit, že existují,
    kde obíhají,
  • 00:07:26 jaké jsou jejich dráhy,
    čili to je úkol číslo jedna.
  • 00:07:30 A úkol číslo dvě,
  • 00:07:32 jakmile tato tělesa jsou objevena
    a víme, kde obíhají,
  • 00:07:36 známe jejich dráhy
    ve Sluneční soustavě,
  • 00:07:39 tak další úkol je poznat,
    jaké jsou.
  • 00:07:42 Zjistit jejich vlastnosti,
    složení, strukturu a tak dále.
  • 00:07:47 A to jsou dvě úlohy,
    které jdou jako vedle sebe.
  • 00:07:52 Zatímco ta úloha
    objevu těch těles,
  • 00:07:55 tak tam kolegové
  • 00:07:58 opravdu postupují
    velice intenzivně.
  • 00:08:01 -O jak velkých číslech se bavíme?
  • 00:08:03 -Momentálně je známo zhruba
    20 000 blízkozemních asteroidů.
  • 00:08:06 Když bych mluvil
    o všech asteroidech,
  • 00:08:09 protože samozřejmě
    je spousta asteroidů, většina,
  • 00:08:12 které se k Zemi nepřibližují,
  • 00:08:14 ty pro nás nejsou
    nijak nebezpečné.
  • 00:08:16 Ale nicméně
    ve Sluneční soustavě existují,
  • 00:08:18 většina z nich obíhá
    mezi drahami Marsu a Jupiteru.
  • 00:08:21 A ty objevují taky,
  • 00:08:23 tam už ten počet dosahuje
    už téměř 1 milionu známých těles.
  • 00:08:26 -A těch 20 000,
    že vstoupím do vaší řeči,
  • 00:08:29 jsme objevili
    v jak dlouhém časovém úseku?
  • 00:08:32 Jaký je nárůst objevů?
  • 00:08:34 -Samozřejmě objevujeme je
    už více než 50 let.
  • 00:08:39 Ale s fotografickými technikami
    to šlo pomalu.
  • 00:08:43 Samozřejmě od té doby,
    co se začaly používat
  • 00:08:46 moderní digitální kamery,
    CDD kamery,
  • 00:08:48 tak ten počet prudce narůstal.
  • 00:08:50 A s výkonem dalekohledů,
  • 00:08:52 se zlepšujícím se
    výkonem dalekohledů,
  • 00:08:54 s větším rozměrem detektorů,
    s výkonnějšími počítači,
  • 00:08:58 které ten obraz umí
    zpracovat velice rychle
  • 00:09:01 a identifikovat
    pohybující se tělesa,
  • 00:09:04 tak to velice narůstá.
  • 00:09:06 Čili naprostá většina z nich
    byla objevena
  • 00:09:08 v posledních několika letech.
  • 00:09:10 A v budoucnu ten počet bude dál
    prudce růst.
  • 00:09:13 Takže momentálně
    je ten počet 20 000.
  • 00:09:16 -Jaké jsou odhady?
  • 00:09:17 Když říkáte,
    že bude ten počet růst,
  • 00:09:20 objevování dalších
    blízkozemních těles.
  • 00:09:24 Máme nějaké odhady,
    kolik jich může být?
  • 00:09:28 -Takto.
  • 00:09:30 Počet těchto těles je,
  • 00:09:32 vlastně když jdete
    do menší a menší velikosti,
  • 00:09:35 tak ten počet těles
    prudce narůstá.
  • 00:09:38 To máte něco podobného
    jako třeba na pláži,
  • 00:09:41 na nějaké kamenité pláži,
  • 00:09:43 počet velkých kamenů
    tam bude relativně malý.
  • 00:09:46 Ale když budete počítat
    ty menší a menší,
  • 00:09:49 tak až půjdete do toho štěrku
    a do malých kousíčků,
  • 00:09:52 tak těch je tam obrovské množství,
    mnohem víc než těch velkých kusů.
  • 00:09:56 -A my těch máme těch 20 000,
    to jsou velké kusy?
  • 00:09:59 -To jsou převážně velké kusy,
  • 00:10:01 ale samozřejmě jsou mezi nimi
    i malé kusy.
  • 00:10:04 Ale to je jenom malý zlomek
    těch skutečných těles,
  • 00:10:07 která tam pozorujeme.
  • 00:10:09 Odhady na základě modelů
    těchto prohlídek oblohy říkají,
  • 00:10:14 že těles blízkozemních
  • 00:10:16 o velikosti kolem 1 kilometru
    a větší je zhruba 1000.
  • 00:10:20 O velikosti 100 metrů a větší
    je už stovky tisíc.
  • 00:10:24 A o velikosti 10 metrů a větší,
    to už jsou desítky milionů.
  • 00:10:28 -A s těmi dalekohledy
  • 00:10:30 my tedy máme popsanou
    tu druhou kategorii těles,
  • 00:10:33 protože ty první, tu tisícovku,
  • 00:10:35 tu už jsme popsali
    před těmi 50 nebo 40 lety?
  • 00:10:38 -Ono to neprobíhá
    takhle úplně lineárně,
  • 00:10:41 takhle jednoduše.
  • 00:10:43 Ale v zásadě už teď známe
    téměř všechna, zhruba 95 %,
  • 00:10:46 těch velkých těles
    větších než 1 kilometr.
  • 00:10:49 A ten malý počet,
    malé procento, zhruba 5 %,
  • 00:10:53 co nám ještě zbývá objevit,
  • 00:10:55 jsou tělesa, která jsou
    na atypických drahách
  • 00:10:58 a přibližují se k Zemi
    poměrně méně často.
  • 00:11:01 Čili je menší šance
    je během toho průletu objevit.
  • 00:11:04 Ale už jich zbývá málo.
  • 00:11:06 Ale když jdeme
    do těch menších velikostí,
  • 00:11:09 tak tam naopak
    naprostou většinu neznáme.
  • 00:11:11 -Máte vy takovou techniku,
    jak tady popisoval Michal Švanda,
  • 00:11:15 stále to zakreslování
    tužka, papír?
  • 00:11:17 -Ne, to už ne, to už opravdu
    všechno musí zpracovávat počítač
  • 00:11:21 a s tužkou
    už si nepomůžeme nijak.
  • 00:11:27 -Pane inženýre Vrbo,
    co víme o hrozbách Slunce,
  • 00:11:30 respektive sluneční aktivity
  • 00:11:32 vůči člověkem vytvořené přenosové
    soustavě, přenosové síti?
  • 00:11:36 -My máme zkušenosti v podstatě
    z druhé poloviny minulého století,
  • 00:11:41 kdy vlastně ty přenosové soustavy
    začaly vznikat,
  • 00:11:44 začaly se propojovat.
  • 00:11:49 Předtím byl vlastně napaden...
  • 00:11:51 byla napadena
    jiná infrastruktura.
  • 00:11:55 A ta hrozba,
    která stále tedy tady existuje,
  • 00:11:59 tak já bych řekl,
    že má tři dimenze.
  • 00:12:02 Jedna dimenze je, že čím severněji
    na severní polokouli,
  • 00:12:05 tím ty indukované proudy
    narušeným geomagnetickým polem
  • 00:12:10 mohou být vyšší.
  • 00:12:12 To znamená, když to řeknu čísly,
  • 00:12:14 tak někde ve Skandinávii
    nebo na severu Číny, v Kanadě
  • 00:12:18 řádově stovky ampér,
    což už je docela slušný proud.
  • 00:12:22 Kdežto jak jdeme na jih
    po té severní polokouli,
  • 00:12:25 tak to jde prostě
    k desítkám nebo jednotkám ampér.
  • 00:12:28 To je jedna věc.
  • 00:12:31 Druhá věc je,
    Angličané tomu říkají HILF,
  • 00:12:34 jako ve zkratce
    High Impact Low Frequency.
  • 00:12:38 To znamená vysoký dopad,
    nízká četnost.
  • 00:12:40 Ta četnost těch bouří,
  • 00:12:43 které způsobily geomagneticky
    indukované proudy,
  • 00:12:47 je v řádu jednou za 100 let.
  • 00:12:50 Zatím, jako nemáme
    delší pozorování.
  • 00:12:53 Takže ta četnost je velice nízká,
  • 00:12:55 proto se energetici
    tím až tak moc nezabývají.
  • 00:12:59 Protože to je opravdu.
    -Je to výjimečné.
  • 00:13:02 -Je to výjimečné,
    stalo se to, ale...
  • 00:13:05 No ale povodně taky přišly, že jo?
  • 00:13:08 A poslední záležitost je,
    že před těmi 60 nebo 70 lety,
  • 00:13:13 kdy se začaly přenosové soustavy
    realizovat
  • 00:13:17 tím velmi a ultravysokým napětím
  • 00:13:19 a transformátory,
    nejdřív od zdrojů nahoru,
  • 00:13:24 do těch 400 nebo i 750 kilovoltů
    a pak zase zpátky až do zásuvky,
  • 00:13:29 tak ta zařízení se vyvíjela.
  • 00:13:32 Z těch původních
    vlastně primitivních zařízení
  • 00:13:35 odvozených z nižších napětí
  • 00:13:38 se nyní staly -
    skutečně to jsou věci,
  • 00:13:41 které jsou řízeny samozřejmě
    počítačově, jsou monitorovány.
  • 00:13:46 Je tam měřena teplota
    celého toho tělesa, toho oleje,
  • 00:13:51 proudy, napětí,
    jalový výkon a podobně.
  • 00:13:55 A teprve když nějaký parametr
    vyběhne
  • 00:13:58 jaksi z nějaké
    přípustné tolerance,
  • 00:14:01 tak se to dozví dispečer
  • 00:14:03 a začíná vlastně dělat
    nějakou akci.
  • 00:14:06 Takže ta kvalita
    a i schopnost té pozorovatelnosti
  • 00:14:10 prvků přenosové soustavy
  • 00:14:12 se naprosto změnila
    za těch 70 let.
  • 00:14:16 Takže řekl bych, že nyní je
    infrastruktura přenosových sítí
  • 00:14:19 naprosto řádově jinak odolnější.
  • 00:14:22 -Když se bavíme o hrozbě
    a vlivu Slunce
  • 00:14:27 na infrastrukturu,
    lidskou infrastrukturu,
  • 00:14:30 kupříkladu ty energetické sítě.
  • 00:14:33 Tak zatmění Slunce nemá
    na infrastrukturu žádný vliv?
  • 00:14:37 -Tak to jste řekl můj oblíbený,
    moje oblíbené téma.
  • 00:14:41 Já si jako kluk pamatuji
    zatmění Slunce,
  • 00:14:44 koncem 60. let nebo tak nějak
    tady bylo v Čechách.
  • 00:14:48 A potom tedy v tom roce 2015,
    20. března, byl pátek.
  • 00:14:52 Nad Evropu, nebylo to tedy přímo
    jako zatmění,
  • 00:14:56 to zatmění nešlo
    nad střední Evropou
  • 00:14:58 nebo nad kontinentální Evropou,
  • 00:15:00 bylo to severněji,
    ale ta tma tady jako nastala.
  • 00:15:04 A zase koncem 60. let
  • 00:15:06 jsme koukali nějakými těmi
    sklíčky zakouřenými
  • 00:15:10 a viděli jsme to,
    co jsme nikdy neviděli.
  • 00:15:14 Nyní jsme si říkali,
    žádná sklíčka nemáme,
  • 00:15:17 tak kolegové třeba
    našli diskety staré,
  • 00:15:20 vytáhli z toho ty vnitřky
    a tak jsme na to koukali.
  • 00:15:23 Protože ty speciální brýle
    jsme na to nepořizovali,
  • 00:15:26 protože další zatmění Slunce
  • 00:15:28 bude někdy v roce 2024,
    nebo vím já kdy.
  • 00:15:30 Nicméně co tady nebylo
    před těmi lety
  • 00:15:33 a co tady dneska je,
  • 00:15:35 tak jsou fotovoltaické elektrárny
    v Evropě.
  • 00:15:38 A těch jsou desítky tisíc
    megawatt, zejména tedy v Německu.
  • 00:15:42 U nás jsou ty dva tisíce,
    Španělsko a podobně.
  • 00:15:45 A když se zatmí Slunce,
    tak ony přestanou vyrábět.
  • 00:15:49 Ony když vyrábějí a je jasno,
    tak dělají takovou homoli.
  • 00:15:55 Ráno prostě začne svítit,
    večer zapadne sluníčko
  • 00:15:59 a v noci tedy většinou nevyrábějí.
  • 00:16:01 Ale když se zatmí Slunce,
    tak ony sníží ten výkon,
  • 00:16:06 samozřejmě ne všechny,
    ono to nějak postupuje.
  • 00:16:09 Jdou dolů s výkonem a potom,
    když to sluníčko se zase objeví,
  • 00:16:13 tak to tam frčí
    jako obrovskou rychlostí.
  • 00:16:16 A ne na tu samou hodnotu,
    ze které to spadlo,
  • 00:16:18 ale na dvojnásobnou,
  • 00:16:20 dvojnásobnou rychlostí
    na dvojnásobnou hodnotu.
  • 00:16:23 Takže tady máte vlastně,
    třeba z 10 000 megawatt
  • 00:16:26 jdete na 20 000 a více tisíc
    megawatt jakoby plus.
  • 00:16:29 Že vám to jako přidá ten výkon.
  • 00:16:31 A já vždycky říkám,
    nahradit odpadlý výkon,
  • 00:16:34 to je legrace,
    na to jsou soustavy připravené.
  • 00:16:38 -Ale co pak s tím výkonem?
  • 00:16:40 -Ale couvat,
    to jen tak někdo neumí.
  • 00:16:42 Takže tehdy ty soustavy
    kontinentální Evropy
  • 00:16:45 se na to velice pečlivě
    připravovaly.
  • 00:16:48 Kontinentální,
    protože jsou synchronně propojené.
  • 00:16:50 A musím říct, že tak kvalitně
    se ještě neregulovala Evropa,
  • 00:16:55 jako když bylo sluníčko, zatmění.
  • 00:16:58 -Ještěže zatmění Slunce
    není tak častým jevem.
  • 00:17:02 Pane docente?
    -Ono je docela častým jevem.
  • 00:17:05 Ale není častým jevem
    z pohledu jednoho místa na Zemi.
  • 00:17:08 Ono je běžné, že je několik
    zatmění Slunce do roka,
  • 00:17:10 ale je to samozřejmě
    někde jinde po světě.
  • 00:17:12 Takže z tohohle hlediska
    tomu rozumím, ano.
  • 00:17:14 -Jak může sluneční aktivita
  • 00:17:17 ovlivnit Zemi
    a její magnetické pole?
  • 00:17:21 Podívejme se na animaci
    z dokumentu Blízký vesmír,
  • 00:17:25 kterou jsme už viděli
    v první části našeho cyklu.
  • 00:17:28 Slunce je, zdá se, náš pán.
  • 00:17:31 Pane docente Švando,
    v jakých částech světa
  • 00:17:34 může mít geomagnetická bouře
    největší vliv?
  • 00:17:37 Protože tady pan ing. Vrba mluvil
    o severní polokouli.
  • 00:17:40 Předpokládám, že se to týká
    právě severní polokoule.
  • 00:17:44 -Netýká se to
    jenom severní polokoule,
  • 00:17:46 obecně se to týká oblastí,
    které jsou dále od rovníku.
  • 00:17:48 To znamená
    kolem těch polárních kruhů,
  • 00:17:51 takže to je nejenom severní
    polokoule, ale i ta jižní.
  • 00:17:54 A právě největší problém je,
  • 00:17:56 když jedním z těch jevů
    sluneční aktivity
  • 00:17:58 jsou výrony hmoty do koróny,
  • 00:18:00 které když přijdou
    do oblasti Země,
  • 00:18:03 tak interagují se zemskou
    magnetosférickou ochranou.
  • 00:18:06 A dokáží ji nějakým způsobem
    porušit, rozkmitat.
  • 00:18:10 A tohle všechno vytváří vlastně
  • 00:18:12 systém elektrických proudů
    vysoko v atmosféře,
  • 00:18:14 které zase generuje systém
    elektrických proudů na Zemi.
  • 00:18:18 Ve vodivých strukturách,
    to je v oceánu, je to v zemi.
  • 00:18:21 Ale samozřejmě
    to je v infrastruktuře.
  • 00:18:23 Takže to je v ropovodech,
    je to na těch rozvodných sítích,
  • 00:18:28 na signálních zařízeních železnic
    a podobně.
  • 00:18:30 A ty efekty jsou největší
    právě tam, kde to magnetické pole
  • 00:18:34 vlastně proniká níže
    do atmosféry a k povrchu.
  • 00:18:38 A to jsou tedy oblasti řekněme
  • 00:18:40 té Kanady,
    severní části Spojených států.
  • 00:18:43 V Evropě je to tedy
    hlavně Skandinávie,
  • 00:18:45 je to samozřejmě Velká Británie.
  • 00:18:48 Na jižní polokouli třeba Nový
    Zéland nebo Jihoafrická republika.
  • 00:18:52 I tam ty efekty
    jsou poměrně známy.
  • 00:18:54 -A to je možné,
    že to je tak srovnatelné
  • 00:18:56 jako v těch severních částech
    polokoule?
  • 00:18:59 Ať už to byla Skandinávie,
    Velká Británie.
  • 00:19:02 Takže na Novém Zélandu
    je to podobné?
  • 00:19:05 -Tak, je to tak, a to je jedna
    věc, která je důležitá.
  • 00:19:08 Druhá věc, která je důležitá,
  • 00:19:10 je, že vlastně strašně závisí
    na vodivosti té země jako takové.
  • 00:19:13 Takže když ta země
    bude málo vodivá,
  • 00:19:15 tak potom ty proudy
    ochotněji tečou
  • 00:19:18 po těch metalických vedeních.
  • 00:19:19 Takže třeba kdybychom se podívali
    na území České republiky,
  • 00:19:23 tak náchylnější na ty efekty
  • 00:19:25 geomagnetických
    indukovaných proudů
  • 00:19:27 je kupodivu jih republiky,
    kde to podloží je spíš skalnaté,
  • 00:19:31 to znamená málo vodivé.
  • 00:19:32 Zatímco ta oblast Polabí
    a podobně je vodivější,
  • 00:19:35 to znamená,
    že tam ty efekty jsou menší.
  • 00:19:38 Je to jakoby převrácené.
  • 00:19:39 Nebo Rakousko, které je
    ještě jižněji, tam je podloží Alp,
  • 00:19:43 to je skalnaté,
    to je velice rezistentní.
  • 00:19:45 Takže tam jsou odhadované amplitudy
  • 00:19:47 těch geomagnetických
    indukovaných proudů
  • 00:19:50 větší než třeba u nás.
  • 00:19:51 Takže to jsou typicky
    takové oblasti,
  • 00:19:54 kde se tím zabýváme.
  • 00:19:56 -A tomu se, pane inženýre,
  • 00:19:58 přizpůsobuje
    i výstavba té infrastruktury?
  • 00:20:01 Když tady pan docent Švanda mluví
    právě o vodivosti,
  • 00:20:04 o tom, jaké je to podloží nebo...
  • 00:20:06 -Spíše se tomu přizpůsobily prvky,
    zejména tedy přenosové soustavy.
  • 00:20:12 To znamená transformátory
    a jejich uzemnění.
  • 00:20:15 Protože tudy vlastně
    ten indukovaný proud
  • 00:20:17 se superponuje k těm proudům
    a jalovým ztrátám,
  • 00:20:22 které v tom transformátoru
    nastávají.
  • 00:20:24 Takže ty nové transformátory
  • 00:20:27 instalované zejména
    v těch více rizikových oblastech,
  • 00:20:31 tak se již vlastně...
    jsou konstruovány tak,
  • 00:20:35 aby tyto případné proudy
    vlastně přežily.
  • 00:20:39 A zase jsou třeba
    i jinak monitorovány.
  • 00:20:42 -To je třeba ten jih Moravy,
    jak o tom mluvil Michal?
  • 00:20:45 -Prosím?-To je třeba ten jih
    Moravy, kde jsem pochopil...
  • 00:20:48 -To je spíš jih Čech.
  • 00:20:50 -U nás, jak jsem říkal na začátku,
  • 00:20:52 ty indukované proudy
    jsou řádově malé.
  • 00:20:55 Jsou to ampéry třeba,
  • 00:20:57 a to v podstatě nemůže způsobit
    žádný problém.
  • 00:21:01 Kdežto ta stovka v té Skandinávii
    nebo v té Kanadě
  • 00:21:05 už skutečně způsobila destrukci
    toho starého transformátoru.
  • 00:21:10 -Michal Švanda
    v dokumentu Blízký vesmír říká,
  • 00:21:13 že erupce, které mají zásadní vliv
    na magnetosféru,
  • 00:21:17 se dějí jednou za 100 až 400 let.
  • 00:21:22 Kdy je můžeme znovu očekávat?
  • 00:21:24 -Myslím si, že kdybych dokázal
    tuto otázku zodpovědět,
  • 00:21:28 tak mě asi čeká Nobelova cena.
  • 00:21:30 -A je to asi jedna
    z nejčastěji kladených otázek.
  • 00:21:32 -Je to tak,
    ale to je stejná otázka,
  • 00:21:35 jako když stojíte
    na magistrátu Prahy
  • 00:21:37 a budete se prostě ptát,
  • 00:21:39 tak kdy nás zase vyplaví ta voda
    stejně jako v tom roce 2002.
  • 00:21:42 Dokonce se zdá,
    že ta četnost je velice podobná.
  • 00:21:45 Těch velkých geomagnetických bouří
  • 00:21:47 a vyplavení Prahy v tom rozsahu
    jako v tom roce 2002,
  • 00:21:49 tak ta četnost je velice podobná.
  • 00:21:51 My máme totiž
    trošku problém v tom,
  • 00:21:54 že tyhle velké události
    jsou tak málo četné,
  • 00:21:57 že je velice obtížné
    postihnout nějak
  • 00:21:59 tu jejich frekvenční závislost.
  • 00:22:01 Takže víme z pozorování,
  • 00:22:03 že jedna z těchhle
    velkých událostí
  • 00:22:06 byla v roce 1859, to je známá
    Carringtonská událost,
  • 00:22:09 která je vlastně takovým
    pro nás dneska předobrazem
  • 00:22:12 té možné destrukce,
    která by tady na Zemi mohla být,
  • 00:22:15 nebo těch velkých efektů.
  • 00:22:17 -My o ní ještě budeme mluvit
    v průběhu dnešního vysílání.
  • 00:22:20 -Potom z poslední doby
    bych určitě zmínil
  • 00:22:22 přelom října a listopadu 2003,
  • 00:22:25 období takzvaných
    halloweenských bouří,
  • 00:22:27 kdy vlastně geomagnetická bouře
    trvala fakticky asi 30 hodin
  • 00:22:30 a způsobovalo to velké problémy,
  • 00:22:32 ať už ve Švédsku nebo třeba
    i v té Jihoafrické republice.
  • 00:22:34 A poslední taková velká událost,
  • 00:22:37 tak ta nastala
    23. července roku 2012.
  • 00:22:42 Ta byla srovnatelná
    s tou Carringtonskou událostí,
  • 00:22:46 ale nebyla mířena na Zemi.
  • 00:22:48 Byla mířena
    na odvrácenou stranou Slunce,
  • 00:22:50 kde my jsme shodou okolností
    přesně v tom místě
  • 00:22:53 měli kosmickou družici,
    družici STEREO A.
  • 00:22:55 Takže máme velice přesná měření
    o tom,
  • 00:22:58 jak přešel ten výron slunečního
    plazmatu přes tu družici.
  • 00:23:01 A tam jsou odhady,
  • 00:23:04 že kdyby k takové události došlo
    o sedm dní dříve,
  • 00:23:06 tak by finanční škody
    nebo škody prostě na majetku
  • 00:23:10 spočítané jenom pro Spojené státy
    dosahovaly 20násobku toho,
  • 00:23:15 co způsobila v roce 2005 Katrina,
  • 00:23:18 ten hurikán, který vyplenil
    New Orleans a podobně.
  • 00:23:21 -Pokud bychom tady navázali
    na ta slova.
  • 00:23:24 Ty indukované proudy,
    pane inženýre,
  • 00:23:27 když už dnes říkáte,
    že jsme pokročili
  • 00:23:30 kupříkladu
    v těch transformátorech a podobně.
  • 00:23:33 To znamená, že ty následky
    už by nebyly tak velké
  • 00:23:36 jako byly v minulosti?
  • 00:23:38 -Já bych dokonce si troufl říct,
    že by nebyla vůbec žádné.
  • 00:23:42 Že by to,
    že by to prostě...
  • 00:23:46 Jak ten monitorovací systém,
  • 00:23:49 tak schopnost provozovatelů
    soustav obrany
  • 00:23:53 je úplně v jiném řádu,
  • 00:23:56 takže by se nestalo nic,
    kdyby toto nastalo.
  • 00:23:59 -Tak zásadní bouře, o které...
    Teď jste mě uklidnil.
  • 00:24:03 Já nechci být katastrofista,
    ale překvapuje mě,
  • 00:24:06 že ta infrastruktura,
  • 00:24:09 transformátory
    a ten způsob uspořádání
  • 00:24:13 v těch posledních letech
    pokročil tak,
  • 00:24:15 že bychom těm velkým výronům
    té energie odolali,
  • 00:24:19 aniž by byly blackouty
    či další...
  • 00:24:22 -Takhle, ty výrony
    nebo ty indukované proudy,
  • 00:24:26 které jsou strašně málo četné,
  • 00:24:30 jsou jedny z mnoha,
    z mnoha hrozeb,
  • 00:24:33 kterým energetické systémy čelí.
  • 00:24:36 A když to vezmu přes vichřice,
    námrazy
  • 00:24:40 po potom nějaké
    hackerské kyberútoky
  • 00:24:44 nebo takové ty,
    když si lidi hrají na teroristy
  • 00:24:48 a zkoušejí,
    kam až se dostanou a podobně.
  • 00:24:51 Tak proti všem těmto hrozbám
  • 00:24:53 jsou ty soustavy úplně jinak
    chráněny než předtím.
  • 00:24:58 A jakýkoli výpadek
    jakéhokoli prvku
  • 00:25:01 je v podstatě okamžitě nahrazen
    tím kouzelným kritériem N-1,
  • 00:25:05 že nikdo nic nepozná.
  • 00:25:08 A teprve kdyby nastala
    prostě nějaká kaskáda
  • 00:25:11 nebo nějaký skutečně
    jako kumulovaný problém,
  • 00:25:14 tak zase ty propojené soustavy,
  • 00:25:17 ať už je to Kanada
    se severní Amerikou
  • 00:25:19 nebo Skandinávie s Evropou
  • 00:25:22 přes podmořské
    stejnosměrné kabely,
  • 00:25:24 tak mají takový systém ochrany,
  • 00:25:26 že se ta porucha
    vlastně nešíří dále.
  • 00:25:31 -Chápu správně,
    že zásah té severní polokoule
  • 00:25:35 nebo globálnější zásah
    patří do těch výronů,
  • 00:25:39 které jsou
    jednou za 100 až 400 let?
  • 00:25:42 Protože jinak ty jevy,
  • 00:25:44 které by dopadaly na některé
    regiony více než na jiné,
  • 00:25:48 ty jsou častější,
    pane docente?
  • 00:25:50 -Je to tak, ony vlastně,
    čím je erupce,
  • 00:25:53 to je podobně
    jako s těmi planetkami,
  • 00:25:55 že čím je třeba erupce slabší,
    tak tím častěji k ní dochází.
  • 00:25:58 Skutečně k těm velkým erupcím,
  • 00:26:00 řekněme, budeme se bavit
    o jednou za 100 let.
  • 00:26:03 Pak jsou erupce, které bychom
    označili také za velké,
  • 00:26:05 ale ne za obří,
    ne za super erupce.
  • 00:26:08 Tak k těm dochází třeba během
    toho 11letého slunečního cyklu,
  • 00:26:11 tak jich máme několik jednotek.
  • 00:26:13 Takových,
    jaké se opravdu už i projevují.
  • 00:26:15 A já bych možná trošku
    tady si dovolil nesouhlasit
  • 00:26:19 s panem ing. Vrbou.
  • 00:26:21 Protože ono to je
    samozřejmě spočítáno
  • 00:26:24 pro severoamerický kontinent,
  • 00:26:26 kde je známo, že ta infrastruktura
    je řekněme náchylnější,
  • 00:26:29 protože využívá starších zařízení,
    zařízení staršího typu.
  • 00:26:33 Ale není to tak dávno,
  • 00:26:35 co NASA se podílela
    vlastně na zpracování zprávy,
  • 00:26:39 která měla zhodnotit efekty
  • 00:26:42 právě možného dopadu
    události typu Carringtonovy.
  • 00:26:45 A tam to nedopadlo vůbec dobře.
  • 00:26:47 Tam to naopak dospělo k tomu,
  • 00:26:49 že by vlastně došlo
    ke kompletnímu,
  • 00:26:51 fakticky ke kompletnímu blackoutu
  • 00:26:53 celého
    severoamerického kontinentu,
  • 00:26:55 k okamžitému poškození
    mnoha klíčových transformátorů,
  • 00:27:00 kdy slovo mnoho znamená stovky,
  • 00:27:03 nebo 130 tuším,
    že tam bylo to číslo,
  • 00:27:06 které by nebylo možné
    v brzké době nahradit.
  • 00:27:09 Takže ty logistické problémy,
  • 00:27:10 které by s tím nějakým způsobem
    souvisely, by byly obrovské.
  • 00:27:13 Evropa v tomhle
    je pravděpodobně někde jinde.
  • 00:27:16 Nevím o tom, že by pro Evropu
    byl takový nějaký podobný
  • 00:27:19 jakoby katastrofický scénář
    prezentován,
  • 00:27:22 jako byl pro ten
    severoamerický kontinent.
  • 00:27:26 -Byl projekt evropský
    řádově asi před šesti sedmi lety,
  • 00:27:30 který právě modeloval ta rizika
    na jednotlivé,
  • 00:27:34 na jednotlivé soustavy.
  • 00:27:36 A jak jsem říkal,
    čím jdeme více na jih,
  • 00:27:39 tak tím ta indikace toho rizika
    je méně výrazná.
  • 00:27:43 A právě,
    přesně jak jste říkal,
  • 00:27:46 ta logika ochran
  • 00:27:49 propojených
    elektrizačních soustav,
  • 00:27:53 ať už synchronně
    nebo nesynchronně,
  • 00:27:55 s tou Skandinávií
    a s Velkou Británií je taková,
  • 00:27:58 já tomu říkám princip solidarity,
  • 00:28:01 který vzápětí střídá
    princip neintervence.
  • 00:28:06 To znamená,
    soustavy si pomohou v řádu minut,
  • 00:28:10 pokud jsou synchronní,
    nebo i pomocí těch kabelů.
  • 00:28:13 Ale do 10 minut si každá soustava
    musí pomoct sama
  • 00:28:16 i za cenu třeba odházení spotřeby
  • 00:28:19 nebo aktivace záloh, které má
    nasmlouvány třeba v zahraničí.
  • 00:28:24 Ale nesmí narušit
    celistvost té soustavy.
  • 00:28:27 Kdežto v té Americe,
  • 00:28:30 ani Amerika
    nemá jednu soustavu,
  • 00:28:32 tam jsou tři soustavy,
    západ, východ a Texas.
  • 00:28:35 Nevím proč tedy,
    ale Texas prostě musí být sám.
  • 00:28:38 A tam v podstatě
    tahle evropská,
  • 00:28:42 a už vůbec ne evropsky
    kontinentální filozofie nefunguje.
  • 00:28:47 -Kam nejčastěji
    dopadají meteority?
  • 00:28:50 Jak se vám to poslouchá,
    pane doktore Pravče?
  • 00:28:53 -Meteority dopadají všude.
  • 00:28:55 -Tam není tak, jak tady máme
    ohroženější severní polokouli,
  • 00:28:59 respektive ty severní...
  • 00:29:01 -Ne, v případě
    meteor... meteo...
  • 00:29:04 Tak měli bychom rozlišovat
    meteoroidy,
  • 00:29:07 což jsou tělesa,
    která jsou v kosmu,
  • 00:29:10 dřív než vstoupí do atmosféry.
  • 00:29:12 Pokud vstoupí do atmosféry,
  • 00:29:14 vytvoří atmosférický jev
    zvaný meteor.
  • 00:29:16 A pokud z něho něco zbyde,
  • 00:29:18 pokud neshoří celý a dopadne,
    tak to je meteorit.
  • 00:29:21 A meteory a meteority dopadají
    kdekoliv na povrch Země,
  • 00:29:24 tam není žádná preference.
  • 00:29:26 -Co mohou... My už jsme to slyšeli
    v tom dokumentu,
  • 00:29:29 že klasifikujete ty dopady
    z hlediska velikosti.
  • 00:29:33 Platí to, že čím větší těleso,
  • 00:29:37 které jde do atmosféry
    a pak se z něj stane meteorit,
  • 00:29:42 tak tím větší
    jsou následky způsobené?
  • 00:29:46 -No, samozřejmě, protože jde
    o kinetickou energii.
  • 00:29:49 Těleso letí rychlostí minimálně...
  • 00:29:52 Tak při dopadu
    nebo při vletu do atmosféry
  • 00:29:55 minimální rychlost je
    11,2 kilometru za sekundu.
  • 00:29:58 Většinou o něco větší,
  • 00:30:00 typicky třeba 20 kilometrů
    za sekundu.
  • 00:30:03 1/2 mv na druhou,
  • 00:30:05 kinetická energie
    je prostě obrovská.
  • 00:30:08 A je to přímo úměrné hmotnosti.
  • 00:30:11 Čili třetí mocnině průměru.
  • 00:30:13 Čili ty, ty efekty
  • 00:30:16 s velikostí rostou
    s třetí mocninou velikostí.
  • 00:30:20 Takže opravdu rostou
    velice prudce.
  • 00:30:22 Ano, takže je to,
    velikost hraje roli.
  • 00:30:25 -My jsme už zmiňovali v dokumentu
  • 00:30:28 následky pádu meteoritu
    u ruského Čeljabinsku.
  • 00:30:32 Máme zprávy ještě o větších
    meteoritech z poslední doby?
  • 00:30:35 -Z poslední doby ne.
  • 00:30:37 Čeljabinsk vlastně
    z těch dobře zaznamenaných
  • 00:30:41 nebo relativně dobře
    zaznamenaných jevů
  • 00:30:45 byl v posledních plus mínus
    20 letech ten největší.
  • 00:30:50 Ale podle odhadů je to právě
    zhruba dvacetiletý jev.
  • 00:30:53 Jako mluvíme třeba
    o dvacetiletých,
  • 00:30:55 stoletých povodních,
  • 00:30:57 tak my taky mluvíme
    o dvacetiletých jevech.
  • 00:31:00 -Takže to, co teď vidíme,
    Čeljabinsk,
  • 00:31:02 tak od té doby, od Čeljabinsku,
    jsme tuto událost...
  • 00:31:05 -Jsme neměli,
    ale typicky se to stane
  • 00:31:08 se střední frekvencí řekněme
    jednou za 20 let, odhad.
  • 00:31:12 -Takže v roce 2033.
  • 00:31:14 -To může nastat zítra
    a stejně tak za 40 let.
  • 00:31:17 Těch 20 let
    je jaksi střední doba jenom.
  • 00:31:24 Takže ano,
    jako nebyl zaznamenán,
  • 00:31:27 ale v roce 1908,
    před jedním stem a 11 lety
  • 00:31:32 bylo větší těleso zaznamenáno,
  • 00:31:35 i když jenom nepřímo,
    na základě jeho důsledků,
  • 00:31:40 v tajze,
    známá tunguzská katastrofa.
  • 00:31:42 Tam se odhaduje,
    že to těleso bylo větší,
  • 00:31:44 mělo asi 50 metrů v průměru.
  • 00:31:46 Zničilo 2000 kilometrů čtverečních
    sibiřského lesa.
  • 00:31:51 Naštěstí tam nikdo zřejmě nebyl
    v té době, aspoň se o tom neví.
  • 00:31:55 Takže nebyly žádné oběti
    na životech.
  • 00:31:57 Ale kdyby to nastalo
    téměř kdekoli jinde na Zemi,
  • 00:32:01 tak by určitě nějaké škody byly.
  • 00:32:04 -Ta událost, o které teď mluvíte,
    je jedna z těch,
  • 00:32:07 která nejčastěji láká záhadology
    ve vašem oboru.
  • 00:32:11 A stále se připomíná to,
    nenašel se.
  • 00:32:16 Ty zbytky tělesa
    se prostě nenašly.
  • 00:32:20 -To nic neznamená,
  • 00:32:22 protože meteoroidy
    jsou křehká tělesa.
  • 00:32:26 Ona většina z nich nevydrží,
  • 00:32:30 nevydrží aerodynamický tlak,
    který na to těleso vzniká
  • 00:32:34 při jeho vstupu
    a průletu atmosférou.
  • 00:32:36 Protože ten atmosférický tlak
    je prostě tak velký,
  • 00:32:39 že překoná pevnost materiálu
    toho tělesa.
  • 00:32:43 To se rozpadne na drobné části,
    ty následně shoří případně.
  • 00:32:46 A pokud něco dopadne,
  • 00:32:48 tak je to jenom velmi malá část
    toho tělesa.
  • 00:32:51 Mnohdy nedopadne vůbec nic.
  • 00:32:53 A veškerý materiál se rozptýlí
    ve formě prachu v atmosféře.
  • 00:32:56 V případě tunguzské katastrofy
  • 00:32:58 na základě velikosti
    té zničené oblasti,
  • 00:33:02 kde byly pokáceny stromy
    plus částečně spáleny,
  • 00:33:06 tak se odhaduje,
    že ta exploze,
  • 00:33:09 ta finální exploze,
    kde to těleso skončilo,
  • 00:33:12 byla zhruba 8 kilometrů nad zemí.
  • 00:33:15 Takže tam opravdu došlo
    k finální explozi
  • 00:33:19 a to těleso
    se prostě rozptýlilo v atmosféře.
  • 00:33:22 -Vás láká stále
    řekněme vysvětlování těch jevů,
  • 00:33:26 kterých se pak chopí záhadologové
  • 00:33:29 či dokonce vznikají různé
    konspirační teorie?
  • 00:33:33 Nebo to není tak zajímavé
    pro vás jako pro vědce?
  • 00:33:37 -Upřímně řečeno, to pro nás,
    to pro mě osobně není zajímavé.
  • 00:33:40 Protože mě zajímá to,
    co se dá podložit daty.
  • 00:33:45 Jakmile o tom nemáte data,
    tak spekulovat můžete libovolně,
  • 00:33:51 ale není to na čem ověřit.
  • 00:33:53 Takže teorie a hypotéza
    má cenu tehdy,
  • 00:33:56 pokud ji lze ověřit.
  • 00:33:59 V opačném případě
    to není vědecká hypotéza.
  • 00:34:01 -Ty záběry,
    které jsme ukazovali divákům,
  • 00:34:04 čeljabinská událost,
  • 00:34:07 tak těm meteoritům,
  • 00:34:10 které jsou velmi často
    pozorovatelné
  • 00:34:13 a jsou viditelné,
    tak jim říkáme bolidy.
  • 00:34:18 K vidění jsou po celém světě.
  • 00:34:20 Jak ukazuje mapa NASA,
    na kterou se záhy podíváme,
  • 00:34:24 už teď ji vidíme,
    tak bolidových událostí je mnoho.
  • 00:34:28 Alespoň podle těch teček.
  • 00:34:31 A jejich pád se nedá předvídat.
  • 00:34:33 Bude to ale možné u těles
    větších velikostí?
  • 00:34:36 Jak se zdokonalují
    metody pozorování,
  • 00:34:39 jak jste o tom, pane doktore,
    mluvil v úvodu?
  • 00:34:41 -Ano, vlastně my už,
    pokud jde o ta největší tělesa,
  • 00:34:45 o velikostech 1 kilometr a víc,
  • 00:34:47 tak tam už téměř všechna,
    zhruba 95 % známe.
  • 00:34:50 Známe jejich dráhy,
  • 00:34:52 můžeme je spočítat s určitou
    přesností i během příštích...
  • 00:34:55 i kde budou ta tělesa v příštích
    letech, v příštích desítkách let.
  • 00:34:59 A tam víme, že od těchto
    opravdu velkých těles
  • 00:35:02 nám žádné nebezpečí nehrozí.
  • 00:35:04 Protože v dohledné době,
  • 00:35:06 v nejbližších
    několika desítkách let,
  • 00:35:08 žádné z nich se se Zemí nepotká.
  • 00:35:11 Takže tam můžeme být klidní.
  • 00:35:13 U těch menších těles,
  • 00:35:15 tak tam už ta situace
    je trošku jiná.
  • 00:35:17 Tím, že většinu z nich neznáme,
    tak nemůžeme vyloučit,
  • 00:35:20 že některé z těch neznámých těles
    na nás míří
  • 00:35:23 a že v příštích letech
    nebo desítkách let dopadne.
  • 00:35:27 Takže naším cílem je objevit je
    dřív, než k tomu dojde.
  • 00:35:31 A NASA si stanovila jako úkol,
  • 00:35:34 že chce objevit všechna tělesa
    větší než 140 metrů.
  • 00:35:41 To je takové číslo,
    které může vypadat,
  • 00:35:44 jako že bylo někde vymyšleno.
  • 00:35:46 Ale ve skutečnosti
    je to založeno na modelu toho,
  • 00:35:50 jaký vlastně, jaký efekt
    na Zemi a na lidskou civilizaci
  • 00:35:54 tato tělesa mají.
  • 00:35:57 Totiž ty modely ukazují,
    že pod 140 metrů
  • 00:36:01 ty vlivy jsou v podstatě lokální.
  • 00:36:05 Je to lokalizovaná katastrofa
    typu tunguzská katastrofa,
  • 00:36:08 dobře, zničila 2000 kilometrů
    čtverečních lesa.
  • 00:36:11 Ale jako dál už o tom v podstatě
    "téměř nikdo nevěděl".
  • 00:36:14 Samozřejmě, šířila se tlaková vlna
    a tak dále,
  • 00:36:18 kterou bylo možno změřit
    a tak dále.
  • 00:36:20 Ale nebyly tam žádné škody.
  • 00:36:23 A to platí,
    že je to lokalizovaná katastrofa
  • 00:36:26 do velikosti přibližně 140 metrů.
  • 00:36:29 Ta hranice není úplně ostrá,
    protože ve skutečnosti záleží
  • 00:36:32 na té rychlosti,
    kterou to dopadá.
  • 00:36:35 Ale je to střední nejlepší odhad.
  • 00:36:38 A jakmile je to těleso větší
    než 140 metrů,
  • 00:36:42 řekněme 200 metrů,
    300 metrů v průměru,
  • 00:36:45 tak už začínají převažovat
  • 00:36:47 nad těmi lokálními,
    lokálními škodami
  • 00:36:50 globální škody.
  • 00:36:52 Protože tam už dojde k rozptýlení
    tak velkého množství materiálu,
  • 00:36:57 ať už je to materiál
    přímo toho tělesa
  • 00:36:59 nebo případně
    pokud vznikne kráter,
  • 00:37:02 tak materiál z toho kráteru.
  • 00:37:04 Případně pokud vzniknou požáry,
    což vzniknou, aspoň lokálně,
  • 00:37:08 tak saze a tak dále.
  • 00:37:10 Plus voda,
    pokud to dopadne třeba do oceánu,
  • 00:37:14 tak samozřejmě spousta vodní páry
    a tak dále.
  • 00:37:17 A to může znamenat,
    nebo podle těch modelů to znamená,
  • 00:37:21 že dojde k vytvoření
    oblačné pokrývky,
  • 00:37:24 mnohem víc mraků než rok předtím.
  • 00:37:28 A může být takzvané,
    může nastat takzvaný rok bez léta.
  • 00:37:33 To znamená,
  • 00:37:35 může být potlačena fotosyntéza
    na jeden rok nebo možná i víc.
  • 00:37:39 A prostě dojde
    k přerušení produkce obilovin
  • 00:37:44 a všech dalších věcí,
    které jsou závislé na fotosyntéze.
  • 00:37:48 A tyto efekty
    začínají pak převažovat.
  • 00:37:52 A tomu jako bychom rádi
    opravdu zabránili,
  • 00:37:55 protože pak to může mít opravdu
    velký dopad na civilizaci.
  • 00:37:58 -To je jeden z hlavních cílů
    výzkumu v té oblasti?
  • 00:38:02 -Ano, ano, to je vlastně
    hlavní cíl těch prohlídek oblohy,
  • 00:38:05 které se zabývají
    objevováním těchto těles,
  • 00:38:09 objevit je pokud možno všechna.
  • 00:38:11 Nebo realistický cíl je 90 %,
    tak aby se to riziko snížilo
  • 00:38:16 na desetinu původního,
    původního rizika.
  • 00:38:19 90 % těchto těles
    větších než 140 metrů.
  • 00:38:22 A NASA na tom intenzivně pracuje
    a je dost vysoká šance,
  • 00:38:27 že možná tak zhruba za 10 let
  • 00:38:29 by NASA mohla
    tohoto cíle dosáhnout.
  • 00:38:31 -Takže do 10 let bychom mohli
    ta riziková tělesa mít popsaná.
  • 00:38:36 -Ta riziková větší než 140 metrů.
  • 00:38:38 -Ano, a s tím, že na rozdíl třeba
    od předpovídání aktivity Slunce,
  • 00:38:43 když se zjistí dráha těch těles,
  • 00:38:46 tak ta předvídatelnost
    jejich chování je,
  • 00:38:49 nechci říct stoprocentní,
    ale je...
  • 00:38:52 -Přesně tak,
    v podstatě u naprosté většiny,
  • 00:38:55 můžeme doufat, že všech,
    ale to samozřejmě ještě nevíme,
  • 00:38:59 u naprosté většiny
    těchto těles zjistíme,
  • 00:39:02 že pro nás nejsou nebezpečná,
    že v nejbližší době
  • 00:39:05 během příštích desítek let
    na nás žádné z nich nemíří.
  • 00:39:08 Ale může se stát,
  • 00:39:10 že najdeme mezi nimi některé,
    které na nás mířit bude.
  • 00:39:13 A v takovém případě samozřejmě
  • 00:39:15 chceme to vědět
    s nějakým předstihem,
  • 00:39:17 aby se s tím dalo
    ještě něco dělat.
  • 00:39:19 -Předstih u Slunce,
    pane docente Švando.
  • 00:39:21 Sedm hodin nebo sedm dnů,
    nepředpokládám sedm týdnů.
  • 00:39:25 -Tam je otázka,
    jakou otázku si vlastně klademe.
  • 00:39:31 Pokud nás bude zajímat otázka
    řekněme úrovně sluneční aktivity,
  • 00:39:35 to je něco podobného,
    jako kdybychom si položili otázku,
  • 00:39:39 jestli bude spíše deštivo,
    nebo bouřlivo.
  • 00:39:41 Tak tam ty předpovědi jsou dneska
    možné na několik dní dopředu.
  • 00:39:44 Třeba Astronomický ústav tady,
  • 00:39:46 patrolní služba vydává předpovědi
    na sedm dní.
  • 00:39:49 A jsou relativně úspěšné,
    ta běžná úspěšnost je kolem 75 %.
  • 00:39:52 Ale pro ty události,
    které mají opravdu
  • 00:39:55 ty potenciální efekty
    na tu infrastrukturu,
  • 00:39:58 tak potřebujeme předpověď typu,
  • 00:40:00 že dojde k bouřce nad Říčany
  • 00:40:05 v sobotu ve 4 hodiny odpoledne.
  • 00:40:07 A tak daleko my prostě nejsme.
  • 00:40:09 Nedokážeme tyhle předpovědi dávat
    dostatečně spolehlivě dopředu.
  • 00:40:13 A to je poněkud problematické,
  • 00:40:15 protože jednak pořád ještě trpíme
    pozorovací nedostatečností.
  • 00:40:19 To znamená,
    že veškerá ta pozorování,
  • 00:40:22 která máme k dispozici,
  • 00:40:24 tak pořád nejsou
    dost dobrá k tomu,
  • 00:40:26 abychom dokázali
    dobře dělat ty předpovědi.
  • 00:40:29 Jedním z těch důvodů je,
    že třeba my nejsme schopni
  • 00:40:32 pozorovat
    odvrácenou stranu Slunce.
  • 00:40:34 Jsou dneska už ve vážné úvaze
    kosmické družice,
  • 00:40:37 které by byly jaksi postaveny
    do stabilního bodu před Zemi,
  • 00:40:41 že bychom dostali vlastně k dobru
    asi tři nebo čtyři dny pozorování,
  • 00:40:45 těch kvalitních,
    které bychom potřebovali.
  • 00:40:48 Druhá věc je, že vlastně
    ty eruptivní události
  • 00:40:51 jsou typicky spojeny
    s těmi výrony hmoty do koróny.
  • 00:40:54 Což je něco, co se musí "počítat".
  • 00:40:56 Jakým způsobem se ten výron bude
    tou Sluneční soustavou šířit.
  • 00:40:59 Jestli nám je
    potenciálně nebezpečný.
  • 00:41:01 A ty výpočetní metody
    jsou sice k dispozici,
  • 00:41:04 ale výpočetní výkon těch počítačů
    není dostatečný k tomu,
  • 00:41:07 abychom takovéto informace
    dostali dostatečně brzo.
  • 00:41:10 Takže se používají
    třeba zjednodušené modely,
  • 00:41:13 které dávají určitou informaci.
  • 00:41:15 Dneska ty modely
    jsou relativně spolehlivé v tom,
  • 00:41:18 že třeba přílet toho plazmového
    oblaku předpovídají
  • 00:41:21 s přesností plus mínus dvě hodiny.
  • 00:41:24 Dozvíme se to řekněme dopředu...
  • 00:41:26 Obvykle ten oblak
    tu dráhu od Slunce k Zemi
  • 00:41:32 typicky uletí za 40 hodin.
  • 00:41:34 Jsou případy,
    třeba té Carringtonské události
  • 00:41:38 nebo té události z roku 2012,
    kdy to bylo 12 hodin.
  • 00:41:41 A to už nám potom jako velice
    zkracuje ten časový interval
  • 00:41:45 a velice zkracuje vlastně
  • 00:41:48 veškeré možnosti na přípravu
    takovéto události.
  • 00:41:52 Takže tam bohužel sluneční fyzika
    pořád má ještě trošku dluh.
  • 00:41:57 A souvisí to vlastně s technickými
    omezeními, se kterými bojujeme.
  • 00:42:01 -Zemská atmosféra
    nám v tomto případě nepomůže,
  • 00:42:04 na rozdíl od těles,
    je to tak, pane doktore Pravče?
  • 00:42:08 -No, je to tak.
  • 00:42:10 -Protože tam jsme...
  • 00:42:12 U vás je to jednodušší,
    protože jsme chráněni.
  • 00:42:15 -No, jsme chráněni jenom
    před těmi malými tělesy.
  • 00:42:18 Řekněme do těch 10 metrů
    to funguje ještě dobře.
  • 00:42:21 17metrový Čeljabinsk,
    těleso,
  • 00:42:25 které způsobilo
    čeljabinský meteorit nebo jev,
  • 00:42:29 mělo v průměru zhruba 17 metrů.
  • 00:42:32 Tam to bylo právě tak na hranici.
  • 00:42:34 Protože naštěstí
    ztráty na životech nebyly,
  • 00:42:37 ale bylo víc než 1000 zraněných
    a plus nějaké materiální škody.
  • 00:42:40 Čili tam už můžeme hovořit o tom,
  • 00:42:43 že tam ta atmosféra
    už nezafungovala úplně.
  • 00:42:45 A jakmile jdeme
    do větší velikosti,
  • 00:42:47 tak tam už ta atmosféra
    chrání jenom trošku.
  • 00:42:50 -A proto u těch
    větších velikostí výzkum NASA
  • 00:42:53 v oblasti kinetického impaktoru,
    jak se tomu odborně říká,
  • 00:42:58 jak za ta dva roky
    od dokumentu Blízký vesmír,
  • 00:43:02 který jsme viděli,
    ten výzkum pokročil?
  • 00:43:06 -No tak co se týče
    kinetického impaktoru,
  • 00:43:09 tak to je vlastně metoda,
  • 00:43:12 která má způsobit odchýlení
    potenciálně nebezpečného tělesa.
  • 00:43:16 Kdybychom mezi těmi 10 000 tělesy,
  • 00:43:19 která NASA objeví
    během příštích let,
  • 00:43:22 našli jedno, které na nás míří,
    a chtěli bychom s tím něco udělat.
  • 00:43:27 A zatím ty metody jsou navrženy,
  • 00:43:30 nebo ty techniky toho odchýlení
    jsou navrženy jenom teoreticky.
  • 00:43:34 To znamená, jsou simulovány,
    jsou spočítány a tak dále.
  • 00:43:39 Ale na základě modelů
    a předpokladů.
  • 00:43:42 A my potřebujeme to ověřit.
  • 00:43:45 Jestli ty modely jsou správně,
  • 00:43:47 jestli předpoklady
    jsou správně a tak dále.
  • 00:43:51 A vlastně kinetický impaktor
    je jedna z těch technik,
  • 00:43:54 která úplně jednoduše funguje tak,
  • 00:43:56 že do toho tělesa
    se trefíte projektilem.
  • 00:44:00 -My se teďka
    vlastně můžeme podívat.
  • 00:44:03 -Tak, a nepatrně ho vychýlíte
    z jeho dráhy.
  • 00:44:06 Tak, přesně takhle
    je to plánováno.
  • 00:44:09 -Ale za ty dva roky jsme tedy...
  • 00:44:12 -A kolegové z NASA,
    kteří tuto sondu
  • 00:44:15 nebo tento projektil
    tam chtějí poslat,
  • 00:44:19 oni ho chtějí poslat
    jenom zkušebně
  • 00:44:22 na satelit jednoho asteroidu,
    který...
  • 00:44:25 Ten satelit jsme mimochodem
    objevili tady v Ondřejově.
  • 00:44:28 Tak k tomu satelitu,
    do toho satelitu se chtějí trefit.
  • 00:44:31 Chtějí nepatrně změnit jeho dráhu,
    ale on není nebezpečný.
  • 00:44:34 On slouží nám jenom
    jako zkušební polygon,
  • 00:44:37 abychom tak řekli,
  • 00:44:39 abychom zjistili,
    jaký efekt to bude mít.
  • 00:44:41 Tak aby se mohly
    nakalibrovat správně modely,
  • 00:44:45 ověřit předpoklady.
  • 00:44:46 Pokud to bude fungovat,
    tak abychom měli aspoň první test
  • 00:44:50 možné technologie odchýlení
    takového nebezpečného tělesa,
  • 00:44:53 až to budeme
    v budoucnu potřebovat.
  • 00:44:56 -Vrátím-li se ještě k těm tělesům,
    jejichž zbytky dopadnou
  • 00:45:00 na území, konkrétně teď
    na území České republiky
  • 00:45:03 a výraznou škodu nezpůsobí.
  • 00:45:06 Tak se podívejme na mapu,
    a už ji vidíme,
  • 00:45:08 kde uvidíme meteority,
    jejichž pád byl zpozorován
  • 00:45:12 a následně se podařilo
    nalézt i jejich úlomky.
  • 00:45:15 Jako kupříkladu
    v roce 1939 v Sazovicích,
  • 00:45:19 v roce 1959 v Příbrami,
  • 00:45:21 o čtyři roky později
    v Ústí nad Orlicí.
  • 00:45:24 V roce 1969 v Suchém Dole,
    v roce 1991 v Benešově,
  • 00:45:29 v roce 2000 na Morávce,
    v roce 2014 ve Žďáru nad Sázavou.
  • 00:45:35 Naposledy dopadl meteorit
    a byl nalezen
  • 00:45:38 v roce 2016 v Hradci Králové,
    to platí, pane doktore Pravče?
  • 00:45:43 Popřípadě mě opravte.
  • 00:45:45 -Pokud kolegové nemají nějaký
    utajený nález, tak to platí.
  • 00:45:49 -Pokud tato tělesa jsou ta,
  • 00:45:51 která jsme viděli padat
    a následně našli,
  • 00:45:53 jak velká je pravděpodobnost
    nálezu toho úlomku?
  • 00:45:56 -No, to je těžko říct.
  • 00:45:59 V každém případě
  • 00:46:01 pokud z toho meteoroidu původního
    při průletu atmosférou
  • 00:46:05 zbyde nějaká malá část,
    vždycky je to jenom zlomek.
  • 00:46:12 Tak to nikdy není
    jedno těleso.
  • 00:46:15 Ale protože to těleso
    je křehké a rozpadá se,
  • 00:46:18 vždycky je to víc těles.
  • 00:46:20 Tak do značné míry záleží na tom,
  • 00:46:23 na kolik těles a jak velkých
    se to rozpadlo.
  • 00:46:25 Pokud tam třeba zbylo
    jen několik málo větších těles,
  • 00:46:29 tak je to do značné míry
    otázka náhody.
  • 00:46:31 Protože vemte si,
  • 00:46:33 že oni jsou schopni spočítat
    tu plochu třeba,
  • 00:46:36 tu oblast dopadovou,
  • 00:46:38 třeba o velikosti
    1 kilometru čtverečního.
  • 00:46:41 -Proto pak hledači hledají.
  • 00:46:43 -Ano, a tam jsou různé terény,
  • 00:46:45 tam mohou být vodní plochy,
    cokoli.
  • 00:46:47 Takže pak je to otázka náhody,
  • 00:46:49 jestli se to trefilo
    právě do rybníku nebo na pole.
  • 00:46:52 Případně pokud se to trefilo
    do lesa,
  • 00:46:55 tak jestli to neskončilo
    někde v houští,
  • 00:46:57 do kterého se žádný hledač
    nedostane a tak dále.
  • 00:47:00 Tam je to otázka náhody.
  • 00:47:02 Paradoxně se trošku lépe
    hledají ty pády,
  • 00:47:04 kde se to rozpadlo
    na velké množství malých kusů,
  • 00:47:06 třeba stovky.
  • 00:47:08 A i když jsou drobné,
    tak je větší šance,
  • 00:47:11 že aspoň jeden dva nebo několik
    z nich ti hledači najdou,
  • 00:47:14 protože tam samozřejmě
    nemohly všechny spadnout
  • 00:47:16 do nějakých nepřístupných ploch.
  • 00:47:18 Ale obecně ta šance na nalezení
    je v řádu
  • 00:47:21 přinejlepším několik málo desítek
    procent, možná ještě menší.
  • 00:47:26 -Co z těch úlomků
    se dá všechno zjistit?
  • 00:47:29 Protože jsme viděli
    v dokumentu Blízký vesmír
  • 00:47:32 i radost, viz předávání nebo vaše
    spolupráce s německými kolegy,
  • 00:47:37 když se ten úlomek
    nebo část meteoritu najde.
  • 00:47:41 -Vlastně to je vzorek
    meziplanetární hmoty,
  • 00:47:45 kterou jinak nemáme k dispozici.
  • 00:47:47 NASA posílá a taky ESA,
    Evropská kosmická agentura,
  • 00:47:53 posílá, posílají k těm tělesům
    drahé sondy,
  • 00:47:57 aby přinesly
    velmi malé množství materiálu.
  • 00:48:00 A my tady máme
    ten materiál k dispozici.
  • 00:48:03 Akorát problém je v tom,
    že u naprosté většiny meteoritů
  • 00:48:06 nevíme, odkud přiletěl,
    protože neznáme ty dráhy.
  • 00:48:09 Právě proto jsou tyto případy,
  • 00:48:11 kdy se podaří
    ten jev vyfotografovat,
  • 00:48:14 nalézt ten meteorit.
  • 00:48:16 A samozřejmě
    pak je k tomu k dispozici
  • 00:48:18 zpětně spočítaná dráha,
  • 00:48:20 kde obíhalo ve Sluneční soustavě
    to původní těleso.
  • 00:48:23 Tak to je právě
    z tohohle hlediska cenné,
  • 00:48:26 protože víme,
    odkud ten materiál přišel.
  • 00:48:28 A můžeme zjistit,
    na jakých drahách
  • 00:48:31 se materiál
    tohoto typu konkrétního
  • 00:48:33 pohybuje ve Sluneční soustavě.
  • 00:48:35 -Měření těch slunečních erupcí
    a jejich síly.
  • 00:48:39 Ta síla se mění a měří,
    pane docente, jak?
  • 00:48:42 -Vlastně samozřejmě vychází
    z pozorování.
  • 00:48:46 Vlastně sluneční erupce
    jsou rutinně pozorovány
  • 00:48:49 řekněme od nějakého
    začátku 20. století.
  • 00:48:51 A nejčastěji jsou sledovány
  • 00:48:53 jako zjasnění v některých
    spektrálních čarách.
  • 00:48:57 Takže to není vlastně něco,
    co by bylo viditelné pouhým okem.
  • 00:49:00 Jsou výjimky, to jsou
    ty velmi silné sluneční erupce,
  • 00:49:03 kdy se vytváří i záření,
  • 00:49:06 které je jakoby pozorovatelné
    pouhým okem.
  • 00:49:08 A mezi ně patří třeba
  • 00:49:11 i ta vůbec první
    zaznamenaná erupce,
  • 00:49:13 která předcházela
    té Carringtonské události.
  • 00:49:15 To bylo pozorování
    z 1. září toho roku 1859.
  • 00:49:18 Jinak samozřejmě máme dneska...
  • 00:49:20 -Ty okem, jenom že vstoupím
    do vaší řeči,
  • 00:49:23 ty okem pozorovatelné,
  • 00:49:25 tak ty mají vliv
    nejen na infrastrukturu,
  • 00:49:29 ale na posádky letadel
    a na život na planetě?
  • 00:49:33 -Ty vlivy mají obecně
    vlastně veškeré události.
  • 00:49:37 A tam se nedá,
    dneska se nedá říct,
  • 00:49:40 ještě pořád neexistuje
    taková vazba,
  • 00:49:42 že silná erupce
    automaticky znamená
  • 00:49:44 velký dopad na to technologické
    zázemí, které tady máme.
  • 00:49:47 Ono také závisí na tom,
  • 00:49:49 v které oblasti slunečního disku
    se ta erupce vyskytne.
  • 00:49:52 Třeba nejsilnější z těch erupcí
  • 00:49:54 z období
    těch halloweenských bouří,
  • 00:49:56 tak ta byla snad srovnatelná možná
    i s tou Carringtonskou událostí,
  • 00:50:00 ale došlo k ní
    za okrajem slunečního disku,
  • 00:50:02 takže nebyla mířena k nám.
  • 00:50:04 Podobně když dochází k těm erupcím
    na východní polokouli Slunce,
  • 00:50:08 tak ty typicky nedocházejí
    do oblasti Země,
  • 00:50:11 protože se pohybují prostě
    jiným směrem.
  • 00:50:14 Tak to je jedna věc, druhá věc je,
    že strašně závisí na tom,
  • 00:50:17 v jaké formě
    to sluneční plazma k nám přijde.
  • 00:50:19 Ono s sebou táhne
    své vlastní magnetické pole.
  • 00:50:22 A to pokud má opačnou polaritu
    než to zemské,
  • 00:50:24 tak se dostává hlouběji.
  • 00:50:26 Když má stejnou, tak se to sečte
    a ochrana zapůsobí trochu jinak.
  • 00:50:29 Já abych ale odpověděl
    na tu otázku,
  • 00:50:32 tak my máme samozřejmě
    k dispozici dneska
  • 00:50:34 vlastně objektivní pozorování,
    opět z kosmických družic.
  • 00:50:37 A takovým etalonem
  • 00:50:39 je měření intenzity rentgenového
    záření v úzkém pásmu,
  • 00:50:42 které je kontinuálně
    každou minutu monitorováno
  • 00:50:46 od 70. let s pomocí
    meteorologických družic GOES,
  • 00:50:50 které se postupně,
    jedna střídá druhou,
  • 00:50:53 a máme tedy vlastně ucelený záznam
    posledních řekněme 40 let
  • 00:50:57 toho rentgenového výzkumu,
  • 00:50:59 kdy získáváme nějakou statistiku
    o síle těch slunečních erupcí.
  • 00:51:03 A před tím 70. rokem
    minulého století
  • 00:51:06 máme jenom pozorování optická,
    která nejsou kontinuální.
  • 00:51:10 A když se potom podíváme
  • 00:51:12 do toho devatenáctého a staršího
    století, tak už máme problém.
  • 00:51:16 To jsou jenom vyloženě
    náhodné události,
  • 00:51:19 které tam můžeme zachytit
    a které byly náhodně pozorovány.
  • 00:51:22 -Když tady byla řeč o plánech NASA
  • 00:51:24 na odklonění nebo rozstřelení
    nějakého tělesa,
  • 00:51:28 které by mohlo ohrozit Zemi.
  • 00:51:30 V případě vašeho oboru,
    co je pravděpodobnější,
  • 00:51:34 možná i méně nákladné?
  • 00:51:37 Vybudovat nějaký štít nad Zemí
  • 00:51:39 anebo v případě,
    že dojde k vyřazení satelitů,
  • 00:51:42 tak je nahradit satelity jinými?
  • 00:51:45 -Je to možná paradoxní, možná ne.
  • 00:51:47 Otázka stavby nějakého štítu
    je záležitost science fiction.
  • 00:51:53 Na to my prostě nemáme technologii
  • 00:51:55 a nečeká se, že by v blízké
    budoucnosti něco takového bylo.
  • 00:51:59 A je otázka,
    jestli by to vůbec bylo účelné.
  • 00:52:02 Co se dneska týče třeba
    těch vlivů na ty kosmické družice,
  • 00:52:05 jak jste to zmínil,
  • 00:52:07 protože dneska vlastně
    velká část služeb
  • 00:52:09 je založena
    na té komunikaci s družicemi,
  • 00:52:11 ať už je to tedy telekomunikace
    nebo bezhotovostní obchod,
  • 00:52:14 všechny tyhle věci,
  • 00:52:16 tak dodneška my vlastně známe
    12 případů družic,
  • 00:52:19 které byly vyřazeny z provozu
    úderem sluneční aktivity.
  • 00:52:22 Jedna dokonce meziplanetární,
  • 00:52:24 v roce 2003 to byla japonská
    sonda Nozomi na cestě k Marsu.
  • 00:52:27 Takže ty družice skutečně jsou
    v tomhle ohledu ohroženy.
  • 00:52:31 A dneska jediná myslitelná obrana,
  • 00:52:33 kdyby došlo k nějaké velké
    události typu té Carringtonovy,
  • 00:52:36 je mít na Zemi připravenou
    záložní sadu družic k vypuštění.
  • 00:52:40 Je to samozřejmě
    strašně drahá záležitost,
  • 00:52:42 ale furt je to levnější,
    než přemýšlet o nějakých štítech.
  • 00:52:46 -Pane inženýre Vrbo,
    dá se vypozorovat statisticky
  • 00:52:49 vyšší závadovost přenosové
    soustavy, v přenosových sítích,
  • 00:52:53 při zesílené sluneční aktivitě?
  • 00:52:57 -Ne, vůbec.
    -Ne?
  • 00:52:59 -Vůbec nic takového
    se nikdy neevidovalo,
  • 00:53:02 nebyl důvod zkrátka.
  • 00:53:04 -Takže takové statistiky
    my nemáme,
  • 00:53:07 jak přímá vazba
    mezi erupcemi na Slunci
  • 00:53:11 a zásahy v přenosové síti?
  • 00:53:15 -V podstatě ta,
    ta přenosová síť, jak jsem říkal,
  • 00:53:19 má spoustu hrozeb,
    spoustu nejrůznějších
  • 00:53:23 jako možností,
    jak ji, jak ji narušit.
  • 00:53:28 A toto, ta souvislost,
    ta relevance jako je nulová.
  • 00:53:33 -Já bych si
    zase dovolil nesouhlasit,
  • 00:53:36 protože existuje výzkum
  • 00:53:38 provedený
    pro severoamerickou síť
  • 00:53:40 a publikovaný v roce 2013.
  • 00:53:42 Kde oni získali závadová data
  • 00:53:44 z rozvodné sítě
    té severní Ameriky.
  • 00:53:47 Nevím, bylo to z centra,
  • 00:53:49 takže pravděpodobně
    ty všechny tři dohromady.
  • 00:53:51 A oni statisticky ukazují,
  • 00:53:53 že 4 % závad
    jdou na vrub sluneční aktivity.
  • 00:53:56 Což třeba z hlediska
    pojistných událostí,
  • 00:53:59 které se s tím spojovaly,
  • 00:54:01 znamená ročně asi 200 miliard
    amerických dolarů.
  • 00:54:04 A my jsme podobnou studii udělali
  • 00:54:06 i pro události
    na české rozvodné síti
  • 00:54:08 a i my tam vidíme
    zvýšenou závadovost.
  • 00:54:10 -Zhruba ta 4 %?
    -U nás to nejsou zhruba 4 %.
  • 00:54:13 My máme podstatně menší vzorek,
  • 00:54:15 protože ta vyjednávání
    byla taková složitá.
  • 00:54:17 To znamená, že se těm číslům
    nedá úplně věřit,
  • 00:54:20 ale tu zvýšenou závadovost
    tam vidíme.
  • 00:54:22 -Vy už jste to, pane docente,
    zmínil.
  • 00:54:25 Podívejme se do historie,
  • 00:54:27 do těch událostí
    silné aktivity Slunce,
  • 00:54:29 co způsobily na Zemi.
  • 00:54:31 Do historie vešla
  • 00:54:33 už ta zmiňovaná Carringtonská
    událost z roku 1859,
  • 00:54:37 kdy měl problémy telegraf.
  • 00:54:38 Železnice přestala fungovat,
    jak sami vidíte,
  • 00:54:41 v roce 1921 v New Yorku.
  • 00:54:43 Problémy na železnici měli
    v roce 1938 i ve Velké Británii
  • 00:54:47 při bouři Fatima.
  • 00:54:49 K výpadku elektrické energie došlo
    v roce 1989, už zmiňovaný Québec.
  • 00:54:54 Ve Švédsku pak blackout nastal
    v roce 2003.
  • 00:54:57 Když si vezmeme sílu dosud
    největších zmapovaných událostí,
  • 00:55:01 jaké škody by napáchaly
    v dnešní době?
  • 00:55:04 Kdy jsme závislí
    na těch technologiích,
  • 00:55:07 ale přitom zároveň budujeme
    i ochranu těch technologií,
  • 00:55:11 jak tady mluvil pan ing. Vrba
    o transformátorech. Pane docente?
  • 00:55:16 -Tam největším problémem
    v případě transformátorů je to,
  • 00:55:19 že ten geomagnetický
    indukovaný proud
  • 00:55:21 je v podstatě stejnosměrný proud.
  • 00:55:23 A na to to zařízení
    jaksi není stavěno.
  • 00:55:25 Takže tam dochází
  • 00:55:27 k takzvané saturaci jádra
    transformátoru jednou polaritou.
  • 00:55:31 Takže byť třeba ten geomagnetický
    indukovaný proud
  • 00:55:33 je relativně malý,
    mluvíme opravdu o stovkách ampér,
  • 00:55:36 o kterých se bavíme,
    třeba v Británii.
  • 00:55:39 Ať už z našich simulací
    nebo z toho projektu EURISGIC,
  • 00:55:43 který byl v té době
    jaksi studován,
  • 00:55:46 tak u nás to je třeba 50 ampérů,
    to je relativně málo.
  • 00:55:49 Ale samozřejmě to není jenom ten
    geomagnetický indukovaný proud.
  • 00:55:53 Ale je na tom
    ještě ten nosný proud,
  • 00:55:55 který se střídá těch 50 hertzů,
    50krát plus mínus.
  • 00:55:58 A jakmile
    je ten transformátor jaksi...
  • 00:56:03 přinucen pracovat v jiném režimu
    než v tom běžném operačním,
  • 00:56:07 tak se mohou
    začít objevovat poruchy.
  • 00:56:09 Typicky nějaké lokální zahřívání.
  • 00:56:11 Jsou měření,
    kdy velice rychle
  • 00:56:13 po vstupu geomagnetického
    indukovaného proudu,
  • 00:56:15 řádově v minutách,
  • 00:56:17 se lokálně ten transformátor začal
    přehřívat třeba na 400 stupňů.
  • 00:56:22 Začala tedy vznikat
    jaksi poškození v izolacích,
  • 00:56:26 začaly se objevovat horké skvrny.
  • 00:56:28 Plynová, nebo ta olejová lázeň
    začínala plynovat,
  • 00:56:32 takže docházelo vlastně
    k tepelnému rozkladu
  • 00:56:34 toho chladicího oleje na vodík,
    metan a jiné podobné plyny.
  • 00:56:38 To jsou ty události, které,
    nebo ty technologické efekty,
  • 00:56:43 které jsou pro ty transformátory
    kritické.
  • 00:56:45 Je pravda, že geomagnetické
    indukované proudy
  • 00:56:47 typicky vstupují
    do toho transformátoru
  • 00:56:50 právě po tom zemnicím uzlu.
  • 00:56:52 To znamená,
    pokud by se instalovala
  • 00:56:54 nějaká ochrana
    na ten zemnicí uzel,
  • 00:56:56 a takovým způsobem jsou snad
    konstruovaná ta moderní zařízení,
  • 00:57:00 tak to jsou zařízení,
    která jsou odolnější.
  • 00:57:02 Podobně mohou zapůsobit
    instalace filtrů.
  • 00:57:06 To jsou vlastně kondenzátory,
    které jsou instalovány na ty fáze,
  • 00:57:10 které nepropouštějí
    nebo omezeně propouštějí
  • 00:57:12 to v podstatě stejnosměrné napětí,
    stejnosměrný proud,
  • 00:57:15 který generuje ta zvýšená
    geomagnetická aktivita.
  • 00:57:18 Tohle třeba je běžně instalováno
    v těch severských zemích.
  • 00:57:21 Nejvíce jsou jaksi
    ohrožena vedení,
  • 00:57:25 která jsou ve směru sever-jih.
  • 00:57:27 Třeba vím, že ve Finsku
    na těch hlavních vedeních
  • 00:57:30 prostě typicky mají
    tyhle filtrové banky.
  • 00:57:32 Takže se s tím dá
    jakoby něco udělat.
  • 00:57:35 -Když se z Finska podíváme
    na naši přenosovou soustavu,
  • 00:57:38 její hustotu, síť už vidíte
    na mapě České republiky.
  • 00:57:45 Pane inženýre Vrbo, předpokládám,
    že krizové plány existují
  • 00:57:49 i pro ty situace,
    o nichž se tady bavíme.
  • 00:57:52 Za jak dlouho, přeci jen
    pokud by došlo k nějakému výpadku,
  • 00:57:57 tak je schopna ta přenosová
    soustava blackout zlikvidovat
  • 00:58:01 a opět obnovit dodávky?
  • 00:58:06 -Tak to je
    dost spekulativní otázka.
  • 00:58:13 Ale pokud by se jednalo o nějakou,
  • 00:58:15 my tomu říkáme
    velká systémová porucha,
  • 00:58:18 to znamená třeba půlka republiky
    že by byla bez napětí,
  • 00:58:23 tak zase jde o to,
    jaká je příčina tohoto
  • 00:58:27 a jaká zařízení
    by byla případně zničena.
  • 00:58:30 Jak jsem říkal,
    ta odolnost těch soustav
  • 00:58:34 je úplně řádově někde jinde
    než kdysi.
  • 00:58:37 A každá soustava
    se vlastně chrání.
  • 00:58:40 I například tím,
    že kromě toho monitoringu...
  • 00:58:44 Pan Švanda říkal 400 stupňů.
  • 00:58:46 Já si to nedovedu představit.
  • 00:58:49 Jak to jde nad 120, tak se to,
    tak se prostě dělá opatření
  • 00:58:52 a to zařízení se vypíná,
    aby se nezničilo,
  • 00:58:55 aby se uchránilo proti destrukci.
  • 00:58:58 A jak jsem říkal
    o té spolupráci soustav,
  • 00:59:00 pomáhají si a pak se musí
    spolehnout samy na sebe.
  • 00:59:03 A celá ta filozofie
    je založena na tom,
  • 00:59:06 aby se co nejvíce zařízení
    v podstatě zachránilo
  • 00:59:09 a bylo schopno co nejrychleji
    se zase dostat
  • 00:59:12 do i třeba částečně
    provozního stavu.
  • 00:59:16 To znamená zásobovat
    část toho území.
  • 00:59:20 Ale pokud se ptáte tedy
    na tu dobu,
  • 00:59:22 já když jsem přišel
    na přenosovou soustavu,
  • 00:59:26 tak jsem se taky
    samozřejmě ptal dispečerů
  • 00:59:29 a lidí, kteří toho zažili
    mnohem víc než já,
  • 00:59:31 jako za jak dlouho si myslí,
  • 00:59:34 že by se po nějaké
    systémové poruše
  • 00:59:36 dala jako obnovit,
  • 00:59:39 obnovit soustava,
    provoz soustavy.
  • 00:59:42 Tak jsme se nakonec jako shodli,
    že by to byla oblast,
  • 00:59:47 tedy interval
    řádově třeba 10 nebo 12 hodin.
  • 00:59:51 To znamená, jak říkám,
    co nejdříve po tom,
  • 00:59:54 co se zjistí škody
  • 00:59:56 a co se dá
    bezpečně obnovit ten provoz.
  • 01:00:00 A zkušenosti z roku 2015,
    kdy byl blackout v Turecku,
  • 01:00:05 tak to úplně přesně dokazují.
  • 01:00:08 Prostě ráno v 9 to bylo
    a ve 4 už svítili.
  • 01:00:11 -A s tím, že říkáte,
  • 01:00:13 že i když je tady propojenost
    přenosových soustav,
  • 01:00:17 tak jsou
    poměrně výrazně autonomní.
  • 01:00:19 Došlo-li by k nějaké
    takové události
  • 01:00:22 v rámci středoevropského
    nebo západoevropského prostoru
  • 01:00:25 a zasáhla by ta událost
    Českou republiku,
  • 01:00:28 tak to odpojení téměř okamžité?
  • 01:00:32 -Já bych neřekl odpojení,
    já bych řekl spíš...
  • 01:00:36 Tam je systém,
    my tomu říkáme semafor.
  • 01:00:39 Kdy zelená je všechno v pořádku,
  • 01:00:42 oranžová je nějaké riziko
    a červená je porucha.
  • 01:00:45 Takže všichni v té synchronně
    propojené Evropě vědí,
  • 01:00:48 co se vlastně děje,
    jaká je příčina
  • 01:00:51 a jak se na ni bude reagovat.
  • 01:00:53 Takže to odpojení
    je jedna z jako mnoha možností,
  • 01:00:59 jak zabránit šíření poruchy.
  • 01:01:02 A zároveň
    když se obnovuje provoz soustavy,
  • 01:01:07 tak nejspolehlivější
  • 01:01:09 a nejsilnější způsob jak...
  • 01:01:12 jak dostat elektrárny
    zase zpátky do provozu je,
  • 01:01:16 že se podá napětí
    ze sousední soustavy.
  • 01:01:19 Takže to propojení
    je naprosto klíčové.
  • 01:01:22 Já vždycky říkám,
    je to výhoda a hrozba zároveň.
  • 01:01:25 Protože můžu si sem
    zavléct poruchu,
  • 01:01:28 ale proti tomu se umím bránit,
    ale hlavně potřebuji pomoct.
  • 01:01:31 -Děkuji další trojici
    zajímavých hostů
  • 01:01:34 v cyklu České televize
    a Akademie věd České republiky
  • 01:01:38 nazvané Tiché hrozby,
    tentokrát dílu Blízký vesmír.
  • 01:01:42 Děkuji konkrétně
    astrofyzikovi Michalu Švandovi.
  • 01:01:45 -Děkuji za pozvání.
  • 01:01:47 -Astronomovi Petru Pravcovi.
    Děkuji vám, pane doktore.
  • 01:01:50 A děkuji i energetikovi
    Miroslavu Vrbovi
  • 01:01:53 z Asociace energetických manažerů.
  • 01:01:55 Děkuji vám,
    že jste byli hosty tady,
  • 01:01:57 v Astronomickém ústavu
    Akademie věd České republiky
  • 01:01:59 v Ondřejově...
    -My jsme byli hosty?
  • 01:02:01 -Ano, my jsme byli hosty
    a vy jste byli domácí.
  • 01:02:04 Děkuji vám, děkuji vám oběma.
  • 01:02:06 Děkujeme, že jste se dívali
    na další díl série Tiché hrozby
  • 01:02:10 a někdy příště opět
    na zpravodajské ČT24 na shledanou.
  • 01:02:14 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2019

Související