iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 9. 2020
21:00 na ČT art

1 2 3 4 5

56 hlasů
37139
zhlédnutí

Když se řekne Jiří Černý

Hudební kritik s nezaměnitelným hlasem je součástí českého nejen hudebního, ale i společenského života.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Když se řekne Jiří Černý

  • 00:00:00 Kamera jede...
    -Jdu!
  • 00:00:03 -Ještě vydržte. Vydržte vteřinu.
    -Nejdu.
  • 00:00:49 Dělal jsem sedm sportů závodně,
    žádný nikterak bůhvíjak.
  • 00:00:55 Akorát v té lukostřelbě
    jsem byl v dorostu druhý
  • 00:00:58 na mistrovství republiky.
  • 00:01:01 Ale pro mě bylo větší štěstí to,
    že jsem se seznámil
  • 00:01:06 s mistrem světa,
    s Františkem Hadašem.
  • 00:01:11 A tím, jak se naši rozvedli,
    tak tu úlohu tatínka
  • 00:01:17 mně hrál vlastně Franta Hadaš.
  • 00:01:21 Ten nejstarší z té lukostřelecké
    dynastie.
  • 00:01:25 -My se už asi nepoznáme.
  • 00:01:28 Hadaš, mladej.
    Franta.
  • 00:01:30 -Francku!
  • 00:01:33 Ahoj.
    -Nazdar, Jiříku.
  • 00:01:35 -Ahoj, ahoj.
  • 00:01:36 -To je můj syn.
    -Já jsem nejmladší Hadaš.
  • 00:01:40 -Ty jsi taky Francek.
    -Taky Francek.
  • 00:01:44 -Když jsme s Frantou Hadašem
    trénovali lukostřelbu,
  • 00:01:46 tak on mi jednou říkal...
    To je neuvěřitelný.
  • 00:01:49 -To já ale vůbec nevím,
    že ty jsi lukostřelec.
  • 00:01:51 -Hele, já musím zatelefonovat
    do Lidový demokracie výsledky.
  • 00:01:55 Ale kdybys to udělal za mě,
    tak bychom pak měli
  • 00:01:58 víc času na střílení...
    Jsem vysoko...
  • 00:02:01 Já jsem, tuším v 16 letech,
    zatelefonoval první svou zprávu,
  • 00:02:09 možná, že to byly 4, 5 řádků,
    do Lidové demokracie.
  • 00:02:15 A tím jsem se,
    aniž bych to tušil,
  • 00:02:20 že je to pro mě tak osudové,
    stal vlastně novinářem.
  • 00:02:25 -Kromě toho, že jsem sportovec,
    celý život mě živil sport,
  • 00:02:29 tak mám zásadní přesah.
  • 00:02:31 Miluju vážnou hudbu
    a tak dále.
  • 00:02:34 -Tak a teď jenom otevřít
    ty prsty.
  • 00:02:36 To je ono.
  • 00:02:38 A už jsme v terči.
    -Jo.
  • 00:02:40 A on zas jako hudební kritik
    prokázal ve svém životě
  • 00:02:45 sportovního ducha
    a takové ty vlastnosti,
  • 00:02:48 které jsou typické
    spíš pro sportovce.
  • 00:02:51 To znamená, otevřenost,
    nebojácnost,
  • 00:02:54 smysl pro realitu...
  • 00:02:56 -Já jsem si užil sportu
    tak jako málokdo.
  • 00:03:01 Furt to je všechno nahoře.
  • 00:03:04 V 46 jsem udělal
    Železného muže.
  • 00:03:07 Ještě v 65 jsem jel na kole
    z Prahy do Hodonína...
  • 00:03:13 Furt jsem nahoře, kruciš...
  • 00:03:16 No a po té 70 se to začalo
    trošku špatně.
  • 00:03:22 Možná, že kdybych k stáru
    nedělal ten vytrvalostní běh,
  • 00:03:26 tak bych neměl tu artrózu
    3. stupně v obou kolenou,
  • 00:03:32 jako mám dnes,
  • 00:03:34 a proto teda musím chodit
    s hůlkama.
  • 00:03:37 Ale já toho nelituju.
    -Hezký!
  • 00:03:41 -Mám jakžtakž v pořádku srdce
    a plíce.
  • 00:03:45 A hlavně ten rozum.
  • 00:03:52 Kvůli tomu, že jsem byl dítě
    živnostníků,
  • 00:03:55 tak jsem nemohl jít na gymnázium,
    i když jsem měl samé jedničky.
  • 00:04:00 Šel jsem, to tenkrát bylo takové
    východisko z nouze,
  • 00:04:04 na stavební průmyslovku.
  • 00:04:07 A tam jsem 4 roky trpěl,
    ale protrpěl jsem se k maturitě.
  • 00:04:12 A odreagovával jsem se tím,
    průmyslovka byla ve Zborovské,
  • 00:04:17 já jsem přešel přes Most legií
    a večer jsem šel na bidýlko
  • 00:04:21 do Národního divadla.
  • 00:04:23 Byl jsem schopen jít během týdne
    10x na operu,
  • 00:04:27 protože v sobotu
    byla dvě představení
  • 00:04:30 a v neděli tři.
  • 00:04:33 ZPĚV
    Věřte, že lazebník
  • 00:04:36 zde dobře žije,
    zde dobře žije,
  • 00:04:38 jenž prohnaný je.
    A všecko zná a všecko zná...
  • 00:04:43 -Strašně moc věděl o muzice,
    věděl toho strašně moc o sportu.
  • 00:04:46 My jsme se setkali s Jirkou Černým
    v době našich studií.
  • 00:04:53 On studoval žurnalistiku,
    já rusistiku a bohemistiku.
  • 00:04:58 Nebylo možné ho přehlídnout.
    On vždycky trochu trčel.
  • 00:05:01 A to nejenom tím,
    že byl dlouhej.
  • 00:05:06 -Ve 20, když jsem byl na fakultě,
    tak jsem do Večerní Prahy
  • 00:05:10 napsal kratičkou,
    ale přeci jenom recenzi
  • 00:05:14 na představení Carmen od Bizeta.
    A už jsem chvíli,
  • 00:05:19 aspoň při té opeře,
    pak zůstal.
  • 00:05:25 -Měl velký vztah
    ke Karlu Bermanovi,
  • 00:05:27 což byla legendární postava.
  • 00:05:29 Muž, který prošel prostě
    holocaustem,
  • 00:05:33 těmito všemi hrůzami...
  • 00:05:54 -Někdy, tak nenápadně,
    mně vykládal,
  • 00:05:58 jak se vrátil z koncentráku,
    kam musel jít jako Žid.
  • 00:06:04 A z celé jeho rodiny
    zbyl jediný člověk naživu.
  • 00:06:10 To byl strejček.
    A toho našel v Bohnicích.
  • 00:06:14 A přitom jsem od toho Bermana
    nikdy neslyšel,
  • 00:06:19 že by řekl o Němcích
    křivé slovo.
  • 00:06:24 Když jsem se potřeboval
    o něčem důležitém v životě poradit,
  • 00:06:29 tak jsem šel za ním.
  • 00:06:32 A když mně něco vytknul,
    tak jsem si to zatraceně
  • 00:06:36 pak promýšlel.
  • 00:06:44 -Měl i velmi vřelý vztah
    k folklóru.
  • 00:06:47 A to zejména k moravskému folklóru,
    k východomoravskému.
  • 00:06:51 Tam jsou tři oblasti.
  • 00:06:53 Tam jsou Dolňáci, Horňáci
    a Podlužáci.
  • 00:06:55 Tak on hlavně inklinoval
    k Horňákům.
  • 00:06:58 -Jediný český folklór,
    který je frázovaný
  • 00:07:01 na těžkých dobách, na sudých,
    proto se jim říká
  • 00:07:06 moravští černoši.
  • 00:07:11 Jestli pro mě dřív byly hvězdy
    Blachut nebo Enrico Caruso,
  • 00:07:16 tak najednou jsem tam poznal
    taková jména jako Zálešák,
  • 00:07:21 Jura Slovák, bratři Holých,
    Mičkové.
  • 00:07:26 A to jde se mnou pořád.
  • 00:07:32 Když jsem přišel v 61.
    do Mladého světa,
  • 00:07:35 tak první má delší recenze
    byl koncert
  • 00:07:41 Dietricha Fischera Dieskaura,
    písňový koncert v Rudolfínu.
  • 00:07:47 Ta recenze se na redakční poradě
    sice líbila,
  • 00:07:50 ale zároveň mi řekli:
  • 00:07:52 "Hele, my jsme ale časopis
    pro mladý lidi."
  • 00:07:56 A hnali mě do Semaforu.
  • 00:07:59 -Já jsem si na všechno musel
    přijít sám.
  • 00:08:00 A že bejvávaly doby,
    kdy jsem si říkával:
  • 00:08:03 PÍSEŇ: Život je pro mě
    obnošená vesta,
  • 00:08:07 vše, co se dalo,
    dávno už jsem prožil.
  • 00:08:10 Teď už mi zbývá
    jenom jedna cesta,
  • 00:08:13 stříknu si trochu jedu
    do žil...
  • 00:08:16 -Od té doby jsem zůstal
    u moderní populární hudby.
  • 00:08:20 PÍSEŇ: ...v případě,
    že bych ještě ožil,
  • 00:08:22 kulí hlavu proženu.
    -Pro koho?
  • 00:08:24 -Pro ženu.
  • 00:08:25 -Ono od toho Semaforu,
    k tomu rokenrolu
  • 00:08:28 to nebylo zas tak daleko.
  • 00:08:31 PÍSEŇ: Není to dávno,
    co má brada byla holá,
  • 00:08:34 když tu náhle přišel vous,
    malý a zrzavý.
  • 00:08:38 Koupil jsem si holení
    a večer místo školení
  • 00:08:43 holil jsem se potají
    tak, jak to hoši dělají.
  • 00:08:47 Když mě náhle prozradily
    boty vrzavý...
  • 00:08:54 -Mně strašně šlo na nervy,
    jak tenkrát komunisté
  • 00:08:57 pronásledovali ty mladé kluky.
  • 00:09:01 Opravdu, bylo to dost nechutné.
    A já jsem si řekl:
  • 00:09:06 "Ne, já se těch kluků
    musím zastat."
  • 00:09:09 Tak jsem na ty koncerty
    začal chodit.
  • 00:09:12 Líbilo se mi to čím dál
    tím víc.
  • 00:09:14 Hlavně díky Semaforu,
    díky Mladému světu,
  • 00:09:18 díky Sedláčkovi a Bobkovi
    mně nastal úplně jiný život.
  • 00:09:25 -Zajímavá generační věc.
  • 00:09:27 Když nastoupil bigbít
    a ten pohyb 60. let,
  • 00:09:30 Jiří už nebyl už žádný
    teenager,
  • 00:09:33 on je formovaný tím,
    co bylo dřív.
  • 00:09:35 A myslím si, že vždycky tam vlastně
    byla tendence
  • 00:09:39 zasadit ty věci z folku,
    z rocku, z nevím čeho,
  • 00:09:45 do nějakého kontextu
    širší kultury,
  • 00:09:49 do nějakého společenského
    pohybu.
  • 00:09:52 PÍSEŇ: Rychlík se rozjel
    na zelenou
  • 00:09:59 a on,
    on zamával Praze.
  • 00:10:05 A posté prohlíží
    bílou výplatní pásku,
  • 00:10:14 na kterou se těšil celý týden
    v práci...
  • 00:10:18 -Krásně to charakterizoval
    například Ivan Poledňák,
  • 00:10:21 jeho spolupracovník,
    když vlastně zdůraznil to,
  • 00:10:25 že má historizující pohled
    a že vidí prostě
  • 00:10:28 v širších souvislostech.
  • 00:10:30 -Většina těch úctyhodných
    hudebních kritiků
  • 00:10:33 je trošku jako jednostranně
    zaměřená jenom na tu hudbu.
  • 00:10:36 A u toho Jirky mě vždycky nadchlo,
    že měl přesahy.
  • 00:10:40 Že zároveň zmiňoval literaturu,
    film, divadlo a podobně.
  • 00:10:49 -Jeho hlavní přednost
    je kriticismus,
  • 00:10:52 což nebylo v popu
    a tady v této oblasti úplně běžné.
  • 00:10:56 Kde jsme byli svědky toho,
    že se všichni vyvíjeli
  • 00:10:59 od desky k desce a mysleli si,
    že každou novou deskou
  • 00:11:03 končí epocha.
  • 00:11:05 -Já jsem si poměrně rychle
    uvědomil,
  • 00:11:09 že ta měřítka,
    podle kterých posuzujeme zpěváky,
  • 00:11:15 jsou prostě jiná.
  • 00:11:18 A že už jenom tím,
    že zpívají do mikrofonu,
  • 00:11:22 tak tomu se podřizuje
    nejen ta technika zpěvu,
  • 00:11:26 ale i celá ta estetika.
  • 00:11:30 V podstatě ten člověk
    může zpívat jak chce.
  • 00:11:35 A pokud tě přesvědčí,
    tak všechno je dovolené.
  • 00:11:41 To je obrovská svoboda,
    kterou ten rokenrol
  • 00:11:46 a z něj pak vyplývající
    žánry
  • 00:11:49 přinesly do té moderní populární
    hudby.
  • 00:11:52 PÍSEŇ: ...jede z jednoho
    konce světa na druhý.
  • 00:11:59 Vede z domova na svobodárnu
    a za týden se vrátí.
  • 00:12:08 A nebe bude stejně krásné,
    jako je škarpa podél trati...
  • 00:12:17 -Mě strašně baví vracet se
    k těm samotným textům
  • 00:12:20 z 60., 70. let,
    kde on spoustu věcí
  • 00:12:22 tady formuloval jako první.
  • 00:12:25 -To byla tak úžasná čeština,
    hraní si s ní,
  • 00:12:28 neuvěřitelná stylistika, krásná,
    že to na mně zanechalo,
  • 00:12:33 když to řeknu pateticky,
    doživotní následky.
  • 00:12:37 -Poprvé, kdy jsem měl pocit,
    že to není marné,
  • 00:12:43 když mě Lubomír Dorůžka,
    coby čerstvý šéfredaktor Melodie,
  • 00:12:49 požádal, jestli bych do Melodie
    nepsal.
  • 00:12:53 To byl jeden z nejhezčích okamžiků
    těch začátků.
  • 00:12:57 -Když mi bylo asi tak 14 let,
    tak jsem začal číst
  • 00:12:59 časopis Melodie.
  • 00:13:01 A jméno Jiřího Černého
    bylo vlastně jedním z prvních,
  • 00:13:04 kterého jsem si tam všiml.
  • 00:13:06 A nebylo to snad proto,
    že bych chtěl tvrdit,
  • 00:13:08 že on nějak úplně vynikal
    nad ty ostatní autory.
  • 00:13:11 To byl výborný časopis,
    kde byla řada
  • 00:13:13 výborných publicistů.
  • 00:13:15 -To už ani pamětníci neví,
    jak se to blbě shánělo.
  • 00:13:18 Vím, že to vycházelo nějaký den
    v měsíci, plus mínus.
  • 00:13:21 Takže jsme se nechali rodiči
    vzbudit v 5 hodin
  • 00:13:24 a pádili jsme k trafice.
  • 00:13:27 Ti z toho byli úplně vyvalení,
    že dovedeme z té postele
  • 00:13:30 vylézt takhle brzo.
    Sháněli jsme tu Melodii.
  • 00:13:33 Takže jsem samozřejmě také listoval
    tím číslem
  • 00:13:36 a hledal jsem články,
    které psal.
  • 00:13:39 A většinou jsem je četl
    první.
  • 00:13:41 -On měl takový ten dar,
    že i mladému člověku,
  • 00:13:42 který se zatím v té hudbě
    nevyznal,
  • 00:13:45 tak dokázal v těch tématech
    v těch článcích být velice blízký.
  • 00:13:49 Takže mě jeho články hned oslovily,
    na rozdíl třeba
  • 00:13:51 od muzikologických článků lidí
    jako Ivan Poledňák
  • 00:13:54 nebo Antonín Matzner,
    ke kterým jsem se dostal
  • 00:13:56 až později.
  • 00:13:59 -Pokud jde o české autory,
    pro mě bomba byl Leo Jehne.
  • 00:14:04 Zase, kdy mě ve chvíli z ničeho nic
    v nějakém článku
  • 00:14:09 Leo Jehne pochválil
    a pak moji první knížku
  • 00:14:13 Zpěváci bez konzervatoře,
    tu tedy vychválil do nebe...
  • 00:14:19 Co bych se nepřiznal,
    začal jsem si myslet,
  • 00:14:22 že já přeci jenom snad budu
    slušný hudební kritik.
  • 00:14:30 Pamatuju si, když přišli Němci,
    teda Wehrmacht,
  • 00:14:34 do Prahy v březnu 1939,
    jak jezdily ty tanky.
  • 00:14:42 PÍSEŇ
  • 00:14:45 Stanné právo zatemnění,
    udušený vzdech,
  • 00:14:52 Praho haknkrajců razií
    a rudých vyhlášek,
  • 00:15:00 orgií zla,
    hrůzy lidí hnaných ulicemi
  • 00:15:05 jako dobytek...
  • 00:15:07 -Pamatuju si revoluci,
    kdy čeští lidé zaživa
  • 00:15:14 upalovali na kandelábrech
    na Václavském náměstí Němce,
  • 00:15:18 aniž by věděli,
    jestli to byli gestapáci,
  • 00:15:23 esesáci nebo normální civilové.
    To bylo příšerné.
  • 00:15:28 Zažil jsem samozřejmě
    Únor...
  • 00:15:32 PÍSEŇ
  • 00:15:33 ...Šeříková vůně jara
    stoupá ze sadů,
  • 00:15:39 harmonikou opojená
    měníš rychle náladu...
  • 00:15:44 -Hezký večer vám přeje
    Petr Korál.
  • 00:15:47 Mým hostem dnes je Jiří Černý,
    moderátor, publicista
  • 00:15:50 a tak dále.
  • 00:15:52 Ahoj, Jirko.
    Hezký večer.
  • 00:15:53 -Ahoj. Ahoj.
  • 00:15:55 -Máš poprvé a zdaleka ne naposledy
    slovo.
  • 00:15:58 -Merta byl první folkový sólový
    písničkář mého života,
  • 00:16:05 ještě před Krylem.
  • 00:16:08 To, co on tam říká,
    na to dobří historici
  • 00:16:11 přišli už předtím,
    ale nikdo nenapsal
  • 00:16:14 takovouhle písničku.
  • 00:16:17 -Jiří Černý také léta vysílal
    a dodnes vysílá v rozhlase.
  • 00:16:22 V tomto směru pro mne nebyl
    úplně vzorem,
  • 00:16:27 protože já dělám pořady
    jiného typu,
  • 00:16:30 nicméně vždycky obrovskou inspirací
    byl jeho projev,
  • 00:16:36 neuvěřitelně kultivovaný, krásný,
    výrazný.
  • 00:16:39 -Řeknu rovnou,
    že mě málokdo v životě ovlivnil,
  • 00:16:42 jako právě Jiří Černý.
  • 00:16:46 Já jsem se s jeho jménem
    poprvé potkal koncem 60. let
  • 00:16:50 v jižních Čechách,
    kde jsem prožil dětství a pubertu.
  • 00:16:54 A tam na letní byt jezdila
    jedna pražská rodina.
  • 00:16:58 A ta mě navedla na rozhlasovou
    Houpačku,
  • 00:17:00 kterou tehdy Jiří dělal
    s první ženou, Mirkou.
  • 00:17:04 -Nápad byl manželů Daškových
    z Pardubic.
  • 00:17:08 -Tady je 32. zahraniční
    Houpačka
  • 00:17:10 a její autoři,
    Miroslava Černá a Jiří Černý.
  • 00:17:13 -Těch prvních 12 nahrávek
    nabídneme lidem
  • 00:17:18 a pak už se to bude řídit
    podle jejich hlasování.
  • 00:17:24 Myslím, že hned na první pořad
    přišlo 7.000 dopisů.
  • 00:17:30 Když ta Houpačka končila,
    poté, co jsme zařadili
  • 00:17:36 Běž domů, Ivane,
    a byl malér, samozřejmě,
  • 00:17:40 tak nám do milionu dopisů
    chybělo 30.000.
  • 00:17:46 Mám dojem,
    že to už se žádnému
  • 00:17:49 rozhlasovému pořadu nepodaří.
  • 00:17:51 PÍSEŇ
  • 00:17:53 Běž domů, Ivane,
    a už se nevracej.
  • 00:17:56 Nikdy!
  • 00:17:57 -Jaromír Vomáčka
    zpíval svou písničku -
  • 00:17:59 Nezapomeň si tu klobouk.
  • 00:18:02 -Za těch 5 let každý,
    kdo ten pořad
  • 00:18:04 poslouchal pravidelně,
    tak se musel vyučit
  • 00:18:07 určitému hudebnímu vkusu.
  • 00:18:10 Naučit rozeznávat i v té muzice
    to dobré od špatného.
  • 00:18:15 -Mně udělali ohromnou radost
    Pepa Bajer, Honza Rejžek,
  • 00:18:21 a vůbec členové Jonáš klubu,
    když k mým padesátinám
  • 00:18:27 vydali takovou brožurku
    Když se řekne Jiří Černý...
  • 00:18:32 -Když jsme ten sborníček už měli
    celkem v kupě,
  • 00:18:35 což byl asi tak měsíc
    před těma narozeninama,
  • 00:18:39 tak Honza najednou povídá:
  • 00:18:41 "Co kdybysme to ještě
    nějak zvukově obohatili?"
  • 00:18:44 -Opravdu, bez jakéhokoliv scénáře
    jsme za pomoci červeného vína
  • 00:18:50 vyrobili parodii
    na televizní vysílání,
  • 00:18:53 kde celý den je věnován
    Jiřímu Černému.
  • 00:18:56 -Napodobovali tam prostě desítky
    státníků, Husákem počínaje.
  • 00:19:04 -"Súdruh Juraj Čierny,
    pod záštitou Ústredného výboru
  • 00:19:09 komunistickej strany
    porádá ty hojdačky...
  • 00:19:15 I já som vo vezení čiastokrát
    počúval a držal som palce,
  • 00:19:20 pravda, aby v týchto
    ťažkých dnoch,
  • 00:19:24 keď se robily prehmaty,
  • 00:19:27 aj to hard days night
    bolo na čele hitparády
  • 00:19:32 ako takový symbol boja
    proti neokolonialismu,
  • 00:19:35 světovému imperialismu
  • 00:19:38 a dalším věciam,
    so ktorými svet stále bojuje..."
  • 00:19:42 -Když se to pouštělo,
    tak jsem se trošku styděl
  • 00:19:45 a odešel jsem z místnosti.
  • 00:19:47 Ale když jsem slyšel,
    jak se tam ti lidé řehtaj,
  • 00:19:50 tak jsem si říkal:
    "Asi to není tak hrozný."
  • 00:19:53 -Když to skončilo, tak Vašek Havel
    tím svým příznačným
  • 00:19:59 přeslušnělým způsobem říkal:
    "Jestli by tedy bylo možné,
  • 00:20:07 kdyby, prosím, jsme pustili znova
    toho Gottwalda.
  • 00:20:12 Ten že tedy byl zvlášť povedený,
    pane Rejžku."
  • 00:20:17 -"Jednou s touhle buržoazní
    popmusic zatočíme tak,
  • 00:20:21 jako zatočili ruští bolševici
    s carem a s Kerenským
  • 00:20:26 do Jiřího Černého.
    A na tuto přísahu
  • 00:20:29 jsem myslil neustále.
  • 00:20:32 A hlavně v době,
    kdy jsem připravoval únorový puč.
  • 00:20:37 A tak není žádnou náhodou,
    že jsem jej uskutečnil
  • 00:20:41 právě v den jeho narozenin!"
  • 00:20:45 -To bylo všecko hezké.
  • 00:20:47 Až na to, že toho Gottwalda,
    jediného,
  • 00:20:50 nenatočil Honza Rejžek,
    ale to měl nastudováno
  • 00:20:55 Pepa Bajer,
    zahradník a náš obrovský kamarád.
  • 00:21:00 PÍSEŇ
  • 00:21:02 Pod tmavočervenými jeřabinami,
    zahynul motýl mezi karabinami.
  • 00:21:10 Zástupce pro týl
    šlápl na běláska.
  • 00:21:15 Zahynul motýl
    jako naše láska...
  • 00:21:19 -Já jsem s nápadem,
    aby se Krylovi vydalo album,
  • 00:21:26 přišel tak asi někdy na podzim
    1968,
  • 00:21:33 kdy Kryl neměl ještě ani jeden
    singl vydaný.
  • 00:21:38 My jsme na Houpačku zařadili
    čtyři jeho písničky.
  • 00:21:41 Všechny čtyři vypadly.
  • 00:21:44 To všecko prorazil
    pak až s písničkou
  • 00:21:47 Bratříčku, zavírej vrátka.
  • 00:21:49 PÍSEŇ
  • 00:21:51 Bratříčku, nevzlykej,
    to nejsou bubáci...
  • 00:21:54 -Vypadalo to jako šílenství
    vydat desku protestních písní,
  • 00:21:57 ale přeci jen jsem zašel do Pantonu
    za Janem Hanušem,
  • 00:22:01 výborným autorem vážné hudby,
    věřícím katolíkem.
  • 00:22:08 A tenhle ten člověk, kupodivu,
    snad asi po minutě,
  • 00:22:14 co jsem mu o tom říkal,
    mně řekl:
  • 00:22:18 "Ale jo, já myslím,
    že to by šlo."
  • 00:22:20 PÍSEŇ
  • 00:22:22 Na břehu řeky
    roste tráva ostřice,
  • 00:22:24 prý přišli včas,
    však vtrhli jako vichřice.
  • 00:22:29 Nad tichou zemí
    vlčí netopýři
  • 00:22:33 a národ němý
    tlučou oficíři...
  • 00:22:38 -Já, narozdíl od všeobecného
    mínění
  • 00:22:41 a i od mínění mnoha kritiků,
    Karla Kryla považuju především
  • 00:22:49 nikoli za básníka, textaře,
    ale vynikajícího melodika.
  • 00:22:55 PÍSEŇ
  • 00:22:57 ... Na nebi měsíc jako koláč
    s tvarohem,
  • 00:23:00 koupím si láhev rumu v krčmě
    za rohem.
  • 00:23:04 Budeš se líbat v noci
    s cizím pánem,
  • 00:23:08 já budu zpívat zpitý
    s kapitánem...
  • 00:23:16 -Když se začalo
    po sametové revoluci
  • 00:23:18 jezdit ven,
    tak Merta se vrátil a říkal:
  • 00:23:23 "Tak pokud jde o kytaru,
    tak to tady hrajeme taky."
  • 00:23:28 Samozřejmě myslel sebe,
    ale měl pravdu,
  • 00:23:32 protože Merta je lepší kytarista
    než Dylan nebo Springsteen.
  • 00:23:38 Ale pokud jde o zpěváky,
    tak prostě tady
  • 00:23:41 nikdo neumí zpívat.
  • 00:23:43 Tady je jediný folkový zpěvák.
    A to je Kryl.
  • 00:23:47 A to si přesně myslím.
  • 00:23:49 Ahoj, Ondatro.
    -Nazdar.
  • 00:23:51 Rád tě vidím.
    Dlouho jsme se neviděli.
  • 00:23:55 -Dovolte mi, abych představil
    prvního oceněného,
  • 00:23:58 hudebního publicistu,
    pana Jiřího Černého.
  • 00:24:00 -Jiří Černý je gigant.
  • 00:24:02 A notabene jsme tady sousedé,
    protože on bydlí v Čechovce,
  • 00:24:05 já bydlím za rohem,
    v Keramický,
  • 00:24:07 takže se i potkáváme,
    jak by se dalo říct, po sousedsku.
  • 00:24:11 -Za normalizace působil
    jako korektor v tiskárně
  • 00:24:13 a také jako pedagog
    v lidové škole umění...
  • 00:24:16 -Samozřejmě je to bezvadnej
    chlap.
  • 00:24:18 A prostě to, co napsal,
    tak to vždycky sedělo,
  • 00:24:22 až na jednu kritiku.
  • 00:24:23 -Co mě opravdu trošku mrzí dodnes
    je,
  • 00:24:28 jak jsem se netrefil
    s Kuřetem v hodinkách,
  • 00:24:31 s Mišíkem a s Flamengem.
  • 00:24:33 Já jsem tomu hlavně vytknul,
    že Mišíkovi není pořádně rozumět.
  • 00:24:41 Ale když kritik píše,
    tak se má soustředit na to,
  • 00:24:45 co je hlavní.
    A to já jsem neudělal.
  • 00:24:49 Tam bylo hlavní,
    že to byla konečně pořádná
  • 00:24:53 původní česká rocková muzika.
  • 00:24:58 Že tam byla dobře sejmuta
    basová kytara,
  • 00:25:02 což do té doby nebylo zvykem
    a tak.
  • 00:25:05 PÍSEŇ
    Čas je mý kuře v hodinkách.
  • 00:25:09 Čas je jen zeď
    a černý hrách...
  • 00:25:13 -Elegantně to přijal
    ten Vláďa Mišík.
  • 00:25:16 Říkal: "No, já jsem si řekl
    prostě,
  • 00:25:19 že jsi neměl zrovna v ten den
    nějak dobrou náladu."
  • 00:25:23 -V roce 2013 získal cenu
    ministra kultury
  • 00:25:27 za přínos v oblasti hudby.
  • 00:25:29 Vážené dámy, vážení pánové,
    městská část Praha 7
  • 00:25:33 uděluje čestné občanství
    panu Jiřímu Černému.
  • 00:25:37 -Mě udivuje, i když je mu
    teda velmi zle,
  • 00:25:41 tak vlastně má vždycky ten hlas
    tak absolutně silnej.
  • 00:25:44 -Potkalo mě velké štěstí,
    že tady od roku 72 můžu bydlet.
  • 00:25:49 Děkuju vám.
  • 00:25:57 -Čestný občan Prahy 7,
    pan Jiří Černý.
  • 00:26:02 -Musím přiznat,
    že jsme měli některé polemiky
  • 00:26:07 ohledně nejmenovaného písničkáře,
    který se zaprodal StB.
  • 00:26:13 -V tom jsem se,
    ano, neshodl nejen
  • 00:26:17 s Honzou Rejžkem.
  • 00:26:19 V tom se neshodnu dodnes
    s mnoha lidmi.
  • 00:26:22 A říkají to lidé,
    kterých si velice vážím.
  • 00:26:26 "Jak to, že ti nevadí,
    že Nohavica..."
  • 00:26:30 A já říkám:
    "Ale mně to vadí samozřejmě."
  • 00:26:35 -Jiří, s čímž nesouhlasím,
    tvrdí, že se má oddělit tvorba
  • 00:26:39 a právě občanský postoj.
  • 00:26:42 Já si myslím, že to spolu
    velmi souvisí.
  • 00:26:44 -Jistě je ohromné,
    když někdo píše takové věci,
  • 00:26:52 jako Karel Kryl,
    a žije i mimo umění tak,
  • 00:26:57 jako žil Karel Kryl.
  • 00:27:00 No ale kolik takových lidí
    je?
  • 00:27:03 Kdo v tomhle tom nemá jasno,
    tak by se neměl zabývat
  • 00:27:06 uměleckou kritikou,
    protože jinak bude
  • 00:27:11 pokaždé někomu přidávat nebo někomu
    ubírat.
  • 00:27:15 Já si myslím, že to nejlepší,
    co může kritik udělat je,
  • 00:27:22 objevit neznámou hudbu.
  • 00:27:26 Vážení posluchači,
    hezký hudební večer V sedmém nebi
  • 00:27:30 vám vinšuje Jiří Černý.
  • 00:27:33 Věnuju ho zpěvačce,
    skladatelce, textařce,
  • 00:27:37 houslistce a bendžistce
  • 00:27:40 ze Severní Karolíny,
    Rhiannon Giddensové.
  • 00:27:44 PÍSEŇ
  • 00:27:47 I am a country girl
    I've been around the world
  • 00:27:50 And every place I've been
    Ain't quite nothin' like...
  • 00:27:54 -Já si s ní, ze samého nadšení,
    zpětně sehnal
  • 00:27:58 i ty starší skupinové nahrávky
    s triem Carolina Chocolate Drops.
  • 00:28:05 Jeden posluchač napsal:
  • 00:28:06 "Bůh ji seslal jako důkaz,
    že si přeje,
  • 00:28:10 aby svět měl opravdovou hudbu."
  • 00:28:14 Za setkání s tímto pokladem
    ze Severní Karolíny,
  • 00:28:18 i s vámi,
    vám děkuje Jiří Černý.
  • 00:28:24 Vlastně od samého začátku
    ta děvčata, s kterýma jsem chodil,
  • 00:28:29 tak ta měla buď podobné zájmy
    jako já -
  • 00:28:35 literatura, hudba, vůbec umění.
  • 00:28:40 Na tom hodně stálo
    i mé první manželství.
  • 00:28:45 S mou spolužačkou
    z filozofické fakulty,
  • 00:28:49 Mirkou Filipovou.
  • 00:28:53 No a stalo se, že po 2 letech
    vlastně jsme si přestávali rozumět.
  • 00:28:59 Přesto to manželství trvalo
    14 roků.
  • 00:29:03 Byli jsme asi to, čemu se říká
    silné osobnosti.
  • 00:29:07 A také si nejsem od té doby jistý,
    jestli je to ideální,
  • 00:29:14 když oba dva ti partneři dělají
    stejné zaměstnání.
  • 00:29:19 Navíc my jsme pak začali knížky
    podepisovat spolu,
  • 00:29:23 což nedopadlo dobře.
  • 00:29:25 Nakonec to skončilo dokonce
    autorsko-právním sporem.
  • 00:29:30 A když jsem se pak seznámil
    s Jitkou Severovou,
  • 00:29:35 tak opravdu to bylo všecko
    jinak.
  • 00:29:38 Ona měla, dodnes má,
    své milé milované, vytoužené místo
  • 00:29:44 historičky umění na střední
    UMPRUM.
  • 00:29:51 A pokud měla zájem nějak
    o mou práci,
  • 00:29:56 tak se to projevilo v tom,
    že říkala:
  • 00:29:59 "Ty bys měl jet do Anglie."
    A to mně strašlivě pomohlo.
  • 00:30:04 Máme jenom jednu dceru,
    jednu vnučku,
  • 00:30:08 ale já po tom týdnu,
    kdy většinou dělám 4 večery
  • 00:30:14 poslechové diskotéky,
    tak se těším na ten víkend,
  • 00:30:19 kdy sem přijdou dohromady
    3 ženské 3 generací,
  • 00:30:25 všechny se smyslem pro humor.
  • 00:30:29 A pak se zase těším,
    až pojedu mezi lidi
  • 00:30:32 jim povídat o hudbě.
  • 00:30:34 A potom se zas těším,
    až se vrátím k těm třem ženským.
  • 00:30:39 -Já jsem se k jeho textům
    hodně často vracel,
  • 00:30:41 když jsem si něco potřeboval
    ověřit.
  • 00:30:44 A zjistil jsem po čase,
    že je strašně složitý
  • 00:30:47 se pořád vracet a hledat
    ty časopisy.
  • 00:30:50 Tak jsem si tak jako představil,
    jak by bylo hezký
  • 00:30:53 mít všechno pohromadě.
  • 00:30:55 -Rád se do těch knížek dívám,
    ale já sám
  • 00:30:58 bych neměl tu trpělivost
    po sobě číst 50 let staré články,
  • 00:31:04 protože mě zajímá to,
    co bude zítra a pozítří.
  • 00:31:08 -Pokud jde o knížku
    Kritik bez konzervatoře,
  • 00:31:10 myslím, že to byla velmi zajímavá
    práce,
  • 00:31:13 protože jsme mohli jít opravdu
    do hloubky.
  • 00:31:15 On mi dal k dispozici svůj archiv
    a já jsem si znova pročetl
  • 00:31:18 všechny jeho články.
    Hrozně mě ta práce bavila.
  • 00:31:23 Ne, že bychom si přitom nelezli
    na nervy.
  • 00:31:26 Prostě moje některé ostřejší otázky
    nenesl úplně nejlíp,
  • 00:31:30 ale myslím, že jsme si oba
    rozuměli,
  • 00:31:32 že ta knížka nemůže být
    nějakou oslavou,
  • 00:31:34 že se tam musí objevit
    i konfliktní témata.
  • 00:31:37 Já jsem rád, že jsem tu knížku
    dělal.
  • 00:31:39 PÍSEŇ
  • 00:31:41 ... In Penny Lane there is
    a fireman with an hourglass
  • 00:31:43 And in his pocket is a portrait
    of the queen...
  • 00:31:46 -Já jsem se narodil v 36.
    jakoby na Vinohradech,
  • 00:31:49 ale tedy ve skutečnosti v porodnici
    na Štvanici.
  • 00:31:55 Mě hrozně bavili vojáci.
  • 00:31:57 To jsem si pořád hrál
    se sádrovými vojáčky.
  • 00:32:01 A až do 13 let jsem chtěl být
    důstojníkem
  • 00:32:04 československé armády.
  • 00:32:07 Pak mě to samozřejmě přešlo,
    v souvislosti
  • 00:32:09 s vítězným Únorem.
  • 00:32:12 PÍSEŇ
  • 00:32:14 ... Penny Lane is in my ears
    and in my eyes...
  • 00:32:21 -Myslím, že kdyby byly normální
    poměry,
  • 00:32:24 tak bych šel normálně na gymnázium
    a že bych šel studovat historii.
  • 00:32:37 Když jsem začal poslouchat
    Beatles,
  • 00:32:41 tak mimo jiné mě zaujali vším,
    co se týkalo Liverpoolu.
  • 00:32:47 Zážitky z mládí zůstanou
    na celý život a jsou určující.
  • 00:32:53 Písnička Penny Lane,
    ta je tedy nezapomenutelná.
  • 00:32:58 Ty anglické parky,
    co jsou tam vidět,
  • 00:33:01 jsou nádherné.
  • 00:33:03 Proti tomu moje mládí,
    Riegerovy sady na Vinohradech,
  • 00:33:08 ale ta hloubka těch zážitků,
    ta se nějak srovnat dá,
  • 00:33:13 nebo alespoň v mé duši
  • 00:33:16 a v mých uších to tak
    funguje.
  • 00:33:26 Jde zkrátka o to mládí
    a o tu jejich pospolitost.
  • 00:33:31 Ano, byli to geniové,
    ale pro mě to byli
  • 00:33:35 především ohromní kluci.
  • 00:33:41 Já jsem si prožil docela intenzivní
    evangelické mládí.
  • 00:33:47 Chodil jsem do evangelického
    dorostu.
  • 00:33:50 A tam jsem zažil ohromnej takovej
    večer.
  • 00:33:55 Já jsem přišel a všichni tam byli
    takoví zaražení.
  • 00:33:59 A já jsem říkal:
    "Co se stalo?"
  • 00:34:02 A sestra Čechová říkala:
  • 00:34:05 "Vy, bratře, nevíte?
    Přece ti popravení."
  • 00:34:10 Tenkrát byl soud se Slánským.
  • 00:34:14 Prostě několik těch špagátů,
    rozsudků tam padlo.
  • 00:34:20 A já jsem si říkal,
    protože já jsem byl opravdu to,
  • 00:34:24 čemu se říká antikomunista
    od mládí:
  • 00:34:29 "No a proč my bychom měli
    smutnit,
  • 00:34:35 když se komunisté vraždí
    sami mezi sebou?"
  • 00:34:40 A od té doby vím,
    že teda ta víra nesnáší nenávist.
  • 00:34:47 Že tam skutečně to odpuštění
    je naprosto nezbytné a zásadní.
  • 00:34:53 Jitka, s kterou žiju
    už bez mála 50 let,
  • 00:34:57 tak je katolička.
  • 00:34:59 Kačenka, naše dcera,
    je taky katolička.
  • 00:35:02 Ale tak se snášíme samozřejmě
    všichni.
  • 00:35:07 Chodíme střídavě do toho a onoho
    kostela.
  • 00:35:11 Čili ten ekumenismus
    je v naší rodině opravdu živý.
  • 00:35:18 Mě ta církev, nejen ta evangelická,
    ta katolická, vlastně jakákoliv,
  • 00:35:25 ke které jsem se nějak dostal,
    hrozně mě to bavilo,
  • 00:35:29 protože ti lidé mně měli
    co dát.
  • 00:35:34 Oni věděli něco jiného
    než já.
  • 00:35:38 Já jsem rodem Pražák,
    ale otcovské kořeny
  • 00:35:42 mám tady na Písecku.
  • 00:35:45 Moje maminka byla 2x vdaná.
  • 00:35:48 Za Pavla Černého
    a za Antonína Krejčího.
  • 00:35:53 A já jsem se teprve,
    když mi bylo 17 let,
  • 00:35:56 dozvěděl, že můj skutečný
    fyzický otec byl Antonín Krejčí.
  • 00:36:09 Maminka měla krejčovství,
    jeden tatínek měl krejčovství,
  • 00:36:13 druhý tatínek byl umělecký
    zámečník.
  • 00:36:17 Všecko jim to komunisté
    pobrali.
  • 00:36:20 Já jsem nemohl mít jiné názory,
    než jaké jsem měl.
  • 00:36:27 V Mladém světě, když jsem byl,
    tak mně nabídli,
  • 00:36:31 tam se to zamotalo,
    jestli bych nechtěl být ve straně.
  • 00:36:42 -Vím, že si nikdy nedal říct
    k něčemu,
  • 00:36:47 co by změnilo základní
    hodnoty,
  • 00:36:51 jimiž bychom ho mohli
    charakterizovat.
  • 00:36:55 Byl to člověk, který se zlu
    nikdy nepřizpůsoboval.
  • 00:36:59 PÍSEŇ
  • 00:37:00 ... Říkali ti,
    že krást se nesmí
  • 00:37:03 a mezitím ti ukradli
    celej život.
  • 00:37:07 Tvářili se nezištně,
    když ti prohrabovali kapsy...
  • 00:37:13 -Málem jsem tam vstoupil,
    ale tenkrát mně
  • 00:37:19 jeden straník
    dal takovou otázku,
  • 00:37:22 jestli vím,
    co je to stranická disciplína.
  • 00:37:25 Že když se něco odhlasuje,
    tak že s tím souhlasím
  • 00:37:29 a že už netrvám na svém
    předchozím názoru.
  • 00:37:32 Tak jsem řekl:
    "Ne. Tak to bych nemohl."
  • 00:37:37 -Vážím si na Jiřím hlavně to,
    že celý život kráčel a kráčí
  • 00:37:41 vyrovnaným krokem,
    jak by řekl klasik.
  • 00:37:44 Nikdy se jako nesehnul.
  • 00:37:48 Vždycky, i jako občan,
    byl pro mě vzorem v tom,
  • 00:37:53 jak se prostě nepodrobí
    tomu režimu.
  • 00:37:58 -Já jsem tedy nikdy nebyl
    takový hrdina,
  • 00:38:01 abych podepsal Chartu,
    nikdy jsem taky nebyl zavřený,
  • 00:38:08 ani na 24 hodin.
  • 00:38:12 Všehovšudy jsem absolvoval
    3 výslechy.
  • 00:38:16 -Já osobně vnímám podpis Charty
    jako sebezáchovný čin.
  • 00:38:22 Jako něco, čím se zavazuji k tomu,
    že neuhnu,
  • 00:38:27 že se budu chovat tak,
    jak se tím podpisem zavazuji těm,
  • 00:38:31 kteří už se podepsali
    dejme tomu přede mnou
  • 00:38:34 a jsou to lidé,
    kterých si vážím.
  • 00:38:38 A Jirka, bez podpisu Charty,
    choval se tak,
  • 00:38:42 jak bychom si přáli, aby se chovalo
    daleko více lidí.
  • 00:38:47 -Členové předsednictva
    ÚV KSČ
  • 00:38:52 a sekretariátu ÚV KSČ
  • 00:38:57 dávají své funkce k dispozici.
  • 00:39:03 PÍSEŇ
  • 00:39:05 ... Mleli něco o božích mlýnech
    a o tom, že si musíme pomáhat...
  • 00:39:09 ZVONEK
  • 00:39:11 -Jé!
  • 00:39:13 No ano, vy jste mi to dlouho
    sliboval, tu fotografii.
  • 00:39:16 -Překvapení.
    -Ano, po 30 letech.
  • 00:39:20 Já vám to podepíšu.
  • 00:39:23 -Tímhle fixem mám pocit,
    že to půjde v pohodě.
  • 00:39:25 -Děkuju.
  • 00:39:27 PÍSEŇ
    ... tekoucí vodu a kanalizaci,
  • 00:39:29 kam bys moh spláchnout
    svoje pochybnosti.
  • 00:39:32 Nezapomeň, kdo seš...
  • 00:39:39 -A když po sametové revoluci
    byla ta možnost,
  • 00:39:44 navrhovali mně,
    jestli bych nechtěl
  • 00:39:47 v té politice něco dělat,
    tak jsem nechtěl.
  • 00:39:50 Protože já považuju
    za svoje životní štěstí
  • 00:39:54 být novinářem.
  • 00:39:57 To se mi zdálo,
    že se žádnou politikou
  • 00:39:59 nedá nehradit.
  • 00:40:01 PÍSEŇ
  • 00:40:04 ... Je zima a jaro už bylo,
    kráčíme pozadu.
  • 00:40:07 Je zima a co zbylo -
    poločas rozpadu...
  • 00:40:14 -Jiří Černý toho udělal
    v oblasti hudby
  • 00:40:17 a pro hudbu u nás za svůj život
    strašně moc.
  • 00:40:22 Ale jestli bych měl vyzdvihnout
    něco nejdůležitějšího,
  • 00:40:27 nebo nejvíc cenného,
    tak bych zmínil
  • 00:40:31 ty jeho poslechové pořady,
    s kterými dodnes objíždí republiku.
  • 00:40:35 Protože byl vlastně takovým
    buditelem
  • 00:40:38 už v dobách hluboké normalizace
    a vydrželo mu to.
  • 00:40:43 Ovlivnil těmi svými pořady,
    výběrem hudby
  • 00:40:46 a tím, o čem tam mluvil
    v podstatě několik generací.
  • 00:40:51 -Jiří Černý a několik málo dalších
    publicistů
  • 00:40:54 vlastně prolamovali tu informační
    izolaci.
  • 00:40:57 Nabízeli to, co nenabízelo tehdy
    rádio, televize.
  • 00:41:01 Zastupoval instituce.
  • 00:41:04 A kromě toho, že to zní ušlechtile,
    to bylo skvělý.
  • 00:41:07 Člověk objevil jednak věci
    ze světa,
  • 00:41:09 jednak to, o čem mlčela velká
    československá media,
  • 00:41:14 a že těch věcí byla spousta.
  • 00:41:16 Já jsem poprvé slyšel
    Oldřicha Janotu
  • 00:41:18 nebo Dášu Voňkovou tam!
  • 00:41:25 -Prostě chtěl jsem lidem pouštět
    desky,
  • 00:41:28 aby nebyli odkázáni na to,
    že když budou ode mne číst
  • 00:41:32 v Melodii nějaký článek,
    že ta hudba, o které píšu,
  • 00:41:38 že pro ně bude naprostá
    neznámá.
  • 00:41:41 To jsem začal v září 1971.
  • 00:41:47 Chvíli jsem to dělal jenom
    v Praze,
  • 00:41:51 pak jsem začal jezdit,
    posléze, po celé republice.
  • 00:41:56 -No a tenkrát v té době sourozenci
    Ulrichovi
  • 00:41:59 natočili novou desku,
    LP s názvem Odysea.
  • 00:42:04 A já jsem v jednom rozhovoru,
    který dělal pan Černý,
  • 00:42:07 se dozvěděl, že ta deska šla
    do stoupy,
  • 00:42:09 tak jako více desek v té době,
    ale že se mu podařilo
  • 00:42:14 na magnetofonovou kazetu tu desku
    stáhnout a že ji má.
  • 00:42:18 Tak jsem sebral odvahu,
    možná i drzost,
  • 00:42:21 napsal jsem mu dopis,
    jestli by nějakým způsobem
  • 00:42:23 bylo možný si tu desku,
    respektive tu kazetu, poslechnout.
  • 00:42:27 A on mi na jednu z těch
    antidiskoték přinesl.
  • 00:42:31 A mně,
    úplně neznámému člověku,
  • 00:42:34 kterýho viděl poprvé v životě,
  • 00:42:36 tu kazetu půjčil s tím,
    ať ji tedy nepůjčuji nikam dál.
  • 00:42:40 Ať dám na ni velký pozor,
    protože je to v podstatě
  • 00:42:43 prý jedinej kus, kterej má.
  • 00:42:46 -Těch pořadů jsem udělal,
    já myslím něco přes 4.500 doteď.
  • 00:42:54 PÍSEŇ
  • 00:42:56 ... I já mám vítěznej pocit,
    když křičím svý opilý teze,
  • 00:43:02 že od dnešní noci
    mám rád ženský jen od Velasqueze...
  • 00:43:08 -Rekord byl
    157 hraní za sezónu.
  • 00:43:13 To znamená, za 10 měsíců,
    protože já jsem si dal
  • 00:43:17 takové předsevzetí,
    že červenec, srpen budu odpočívat,
  • 00:43:21 aby se mi ta hudba
    nějak nezošklivila.
  • 00:43:27 Zdálo se, že po sametové revoluci
    budou takovéhle pořady zbytečné.
  • 00:43:32 Ostatně já jsem pak dělal
    šéfredaktora Rocku a Popu,
  • 00:43:37 tak bych na to ani neměl čas.
  • 00:43:40 Ale lidé se začali ozývat...
    No a dělám ty pořady dodnes.
  • 00:43:46 Je to něco, co mě nejvíc baví,
    kde mám ty lidi před sebou.
  • 00:43:52 No a to poznáte,
    jestli se to lidem
  • 00:43:54 líbilo nebo nelíbilo.
  • 00:43:57 PÍSEŇ
  • 00:43:59 ... Polibek stoletý matky,
    když lampa už zhasla a zle je.
  • 00:44:04 Něco, co nejde vzít zpátky
    a z ukrutný dálky se směje.
  • 00:44:10 Zpod poklice rudýho vína,
    kdy stejně zas uvidím tebe
  • 00:44:17 jak se nade mnou vzpínáš,
    jak podzimní španělský nebe...
  • 00:44:24 -Myslím, že největší pochvalu,
    jakou jsem kdy slyšel,
  • 00:44:31 jakou naštěstí doteď slýchávám,
    občas je:
  • 00:44:35 "Pane Černý, vy jste mě naučil
    poslouchat hudbu."
  • 00:44:40 Kdysi jsem o tom mluvil
    s Hanou Hegerovou
  • 00:44:42 a ona říkala:
    "Nic hezčího se nedovíte."
  • 00:44:47 -Když se řekne Jiří Černý,
    tak mě napadne arbitr vkusu.
  • 00:44:51 A vzápětí mě také napadne -
    můj vzor.
  • 00:44:56 A zaplaťpánbůh i kolega
    i kamarád.
  • 00:45:01 -Jestli má v něčem můj obdiv
    nebo velký respekt,
  • 00:45:06 tak je to právě určitý klidný
    setrvávání na svých pozicích
  • 00:45:11 a odolávání určitým svodům,
    který třeba na chvíli
  • 00:45:14 člověka učiní atraktivnějším,
    ale dlouhodobě
  • 00:45:19 pak vedou k tomu,
    že trochu nevíš, kdo jsi.
  • 00:45:22 -To jméno je spojeno s neustálou,
    i v té jeho osmdesátce,
  • 00:45:31 snahou poskytovat nám,
    kteří tam občas přijdeme
  • 00:45:35 na ty jeho hudební přednášky,
    poskytovat nám nějakou radost
  • 00:45:42 a připomínku něčeho, co už nějak
    z naší paměti
  • 00:45:46 buď vypadlo anebo tam ještě nikdy
    nebylo.
  • 00:45:49 -Je to někdo, kdo má jako
    silnou minulost
  • 00:45:51 hudebního publicisty.
  • 00:45:53 Ale vlastně mě zajímá,
    co dělá Jiří teď.
  • 00:45:55 To je skvělý!
  • 00:45:57 -Většina lidí, a je to logické,
    si myslí,
  • 00:46:01 že když jim řeknete spoustu faktů
    a není tam moc chyb,
  • 00:46:06 tak že jste nejen vzdělaný,
    ale moudrý.
  • 00:46:12 U mě je to mnohem jednodušší.
  • 00:46:17 Já si myslím,
    že jsem velmi pracovitý.
  • 00:46:21 To ano, protože to můžu srovnávat
    s jinými kolegy.
  • 00:46:26 Dělal jsem v redakci deníku,
    týdeníku,
  • 00:46:29 sloužil jsem noční služby.
  • 00:46:32 Byl jsem a jsem stále
    na volné noze.
  • 00:46:36 A tak se domnívám,
    že tou pracovitostí
  • 00:46:40 se mi do jisté míry daří vynahradit
    nedostatek hbitého uvažování.
  • 00:46:52 Já mám opravdu trošku to,
    čemu se říká dlouhé vedení.
  • 00:46:59 A mám-li říct něco vtipného,
    tak spíš mě to napadne za 10 minut
  • 00:47:05 než za 3 vteřiny.
    No ale každý jsme nějaký.
  • 00:47:08 A já si říkám:
    Zaplaťpánbůh, že mám
  • 00:47:12 alespoň tyhle dary,
    nemusel jsem mít taky žádné.
  • 00:47:16 Především jsem žádného zpěváka
    na světě,
  • 00:47:21 a to nejen populárního,
    ale ani třebas z oboru vážné hudby,
  • 00:47:27 jsem nenaposlouchal za svůj život
    tolik jako Leonarda Cohena.
  • 00:47:31 Určitě to všechno začalo
    Suzanne.
  • 00:47:36 Ta mě přiměla,
    že jsem si ji přeložil,
  • 00:47:42 samozřejmě velmi neuměle,
    a pak přišel ten báječný překlad,
  • 00:47:47 asi nejlepší, jaký znám,
    od Zdeňka Rytíře.
  • 00:47:52 Pak už jsem si překládal
    skoro všecko,
  • 00:47:56 co jsem od toho Cohena
    slyšel.
  • 00:48:05 I když jsem se naučil plavat
    až v 11 letech,
  • 00:48:08 tak pak už mě to nějak pořád
    k té vodě táhlo.
  • 00:48:12 Plaval jsem 5 hodin v moři,
    2x jsem na kánoi sjížděl Lužnici
  • 00:48:20 a pak dál Vltavu až k soutoku
    s Labem.
  • 00:48:24 PÍSEŇ
  • 00:48:26 ... And you know
    that she's half-crazy
  • 00:48:29 but that's why you want
    to be there
  • 00:48:31 And she feeds you tea and oranges
    that come all the way from China
  • 00:48:38 And just when you mean
    to tell her...
  • 00:48:42 -To byl takový můj sen
    a ten sen se mi nesplnil,
  • 00:48:46 že bych někdy
    se svou dcerou Káčou
  • 00:48:50 tu Lužnici a tu Vltavu sjel.
  • 00:48:54 Třeba to někdy pojede
    s mou vnučkou, s Helenkou.
  • 00:48:59 PÍSEŇ
  • 00:49:01 ... And you want to travel
    with her,
  • 00:49:03 and you want to travel blind
  • 00:49:06 And you know that she will trust
    you
  • 00:49:09 For you've touched her perfect body
    with your mind...
  • 00:49:15 -Leccos se mi nesplnilo.
  • 00:49:17 Chtěl jsem být v nějakém sportu
    mistrem republiky.
  • 00:49:21 To nevyšlo nějak, ten sport.
  • 00:49:24 Ale zase by mě nenapadlo,
    že když jsem chodil
  • 00:49:29 do divadla na opery
    a na swingové orchestry,
  • 00:49:33 že se tím jednou budu živit.
  • 00:49:36 A hlavně, že snad tu lásku,
    co v sobě mám, že ji předám.
  • 00:49:44 To já považuju za veliký dar
    od Pána Boha.
  • 00:49:50 A to je to nejhezčí,
    co mě mohlo potkat.
  • 00:49:58 A navíc ještě se o tu radost
    z práce podílet,
  • 00:50:04 nebudu říkat s celou republikou,
    ale prostě s tisíci lidma.
  • 00:50:10 PÍSEŇ
  • 00:50:12 And you want to travel with him,
    and you want to travel blind
  • 00:50:16 And you think
    maybe you'll trust him
  • 00:50:20 For he's touched your perfect body
    with his mind
  • 00:50:31 Now, Suzanne takes your hand
    and she leads you to the river
  • 00:50:38 She's wearing rags and feathers
    from Salvation Army counters
  • 00:50:46 And the sun pours down like honey
    on our lady of the harbor
  • 00:50:53 And she shows you where to look
    among the garbage and the flowers
  • 00:51:00 There are heroes in the seaweed,
    there are children in the morning
  • 00:51:07 They are leaning out for love
    and they will lean that way forever
  • 00:51:14 While Suzanne holds her mirror
  • 00:51:20 And you want to travel with her,
    and you want to travel blind
  • 00:51:28 And you know
    that you can trust her
  • 00:51:32 For she's touched your perfect body
    with her mind...
  • 00:51:39 Skryté titulky: Tereza Fenclová
    2020

Související