Sen čarovné noci

Čtveřice milenců, nesmiřitelný spor královny víl a krále elfů, magický les, kouzelná kytka a skřítek Puk, který všechno poplete. Poetická komedie W. Shakespeara o rozmarech lásky a noci plné divů, které se možná staly a možná pouze zdály, vyšla poprvé tiskem v roce 1600. První český překlad vznikl v polovině 19. století a doslovný překlad názvu "Sen středoletní noci" nahradil libozvučným "Sen v noci svatojánské". Svatojánská noc jako doba děje se u nás vžil natolik, že další překladatelé neměli odvahu ho změnit, i když odkazy v textu víc než naznačují, že se komedie odehrává na přelomu dubna a května. Záhadu, proč W. Shakespeare použil v názvu "středoletní", už nejspíš nikdo nevysvětlí, ale překladatel Jiří Josek se rozhodl právě s ohledem na časové odkazy dát hře (kromě mimořádně vtipného a současného básnického překladu, který je adekvátní nesmrtelnému dílu W. Shakespeara) i nový český název: Sen čarovné noci. Inscenace Činohry Národního divadla (režie D. Špinar) je rovněž mimořádně vtipná a poetická zároveň. Je divadelní metaforou věčně proměnlivého světa, v jejímž pozadí stojí optimistická víra v to, že vše dobře dopadne, a že svět se vyvíjí od chaosu k řádu a momentální zmatky a bezvýchodné situace se nakonec nějak vyřeší. Hrají: Lucie Polišenská (Helena), Pavla Beretová (Hermie), Jiří Suchý z Tábora (Demetrius), Patrik Děrgel (Lysandr), Pavel Batěk (Oberon), Pavlína Štorková (Titanie), Michal Kern (Puk), Ondřej Pavelka (Theseus) a další.