iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 3. 2019
18:25 na ČT1

1 2 3 4 5

13 hlasů
43141
zhlédnutí

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli

Řemesla

Zlaté české ruce, aneb krásná stará řemesla stále žijí.

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli - Řemesla

  • 00:00:25 *V dnešní epizodě budeme
    kovat železo, vysmolovat sudy
  • 00:00:28 a činit kůže a kožešiny.
  • 00:00:30 Uvaříme si čaj na jarní
    prochlazení,
  • 00:00:32 ochutnáme vojenský grenadýr marš
  • 00:00:34 a budeme obdivovat oživlé jihočeské
    umění - vyšívání rybími šupinami.*
  • 00:00:49 -V Čechách se odjakživa říká,
    že řemeslo má zlaté dno.
  • 00:00:52 Jiné úsloví praví: "Přivykej
    řemeslu v mládí,
  • 00:00:55 nepoznáš nouzi v stáří."
  • 00:00:57 A v současnosti se tato lidová
    moudra potvrzují,
  • 00:01:00 protože kontakty na ty dobré
    a šikovné řemeslníky
  • 00:01:03 střežíme doslova jako oko v hlavě.
  • 00:01:06 Dnešní díl tedy věnujeme řemeslům,
  • 00:01:08 ale hlavně lidem, kteří tato
    řemesla udržují při životě.
  • 00:01:18 Pane Klemente, kovářské řemeslo
    patřilo vždycky k těm nejváženějším
  • 00:01:21 a říkalo se mu také černé řemeslo.
  • 00:01:23 Ale ta úloha kováře dnes
    a třeba před 100 lety
  • 00:01:25 se hodně změnila, že jo?
    Jak to je?
  • 00:01:27 Dřív byl kovář na každé vesnici,
    jak je to dneska?
  • 00:01:31 -No, dneska kovářů je zdaleka míň.
  • 00:01:36 Dřív byli ti kováři na kování vozů,
    okovávání vozů,
  • 00:01:41 řetězy do lesa a podobně.
    Dneska co je kovář,
  • 00:01:46 tak většinou dělá spíš tu stavební
    kovařinu,
  • 00:01:49 to znamená mříže, ploty, vrata,
    schodiště.
  • 00:01:54 -Tak já vidím, že u vás se tady
    řemeslo dědí z otce na syna.
  • 00:01:57 Dobrý den.
  • 00:01:59 -Dobrý den.
    -Tereza. Těší mě. Dobrý den.
  • 00:02:01 Honzo, ukážete mi, jak na to?
    -Ukážu.
  • 00:02:04 -Co jste se od táty naučil?
  • 00:02:07 -Momentálně chci vykovat
    ze čtyřhranného profilu kuličku.
  • 00:02:12 Hodně lidí mi říkalo,
  • 00:02:13 že to tam většinou vařím,
    svářečkou, elektrikou,
  • 00:02:16 a já jim říkám: "Ne, to je
    z jednoho kusu", takže...
  • 00:02:19 -Teď jim to ukážete.
  • 00:02:30 Říká se:
    "Kuj železo, dokud je žhavé."
  • 00:02:32 Jak to poznáte, že je to správně
    nažhavený?
  • 00:02:35 -No když to má žlutou barvu,
    tak je to už hodně teplý,
  • 00:02:37 takže tou barvou, no.
  • 00:02:39 -Jak dlouho jste se učil řemeslu?
  • 00:02:41 -Já už jsem sem chodil asi
    ve školce, bych řek tak,
  • 00:02:43 takže jsem se učil od dědy,
    protože já už jsem třetí kovář,
  • 00:02:48 takže víceméně od dětství.
  • 00:02:50 -Já jsem si to vždycky chtěla
    vyzkoušet, pánové.
  • 00:02:51 Myslíte, že by to šlo?
  • 00:02:53 -Není problém. Určitě.
  • 00:02:55 -Že bych si od vás půjčila zástěru,
    jo?
  • 00:02:59 Já jsem připravená.
  • 00:03:00 -Já jsem vám to ohřál.
  • 00:03:02 Je to studený, můžete to klidně
    vzít do ruky, do levý,
  • 00:03:05 a do pravý kladivo.
  • 00:03:06 Teď se vlastně stahuje ten profil
    dotenka.
  • 00:03:09 Takhle si to dáte trošku pod úhlem
    a takhle kolmo na to tlouct.
  • 00:03:15 -Hm, abych vlastně zarovnala
    ty rohy toho čtverce? -Ano.
  • 00:03:32 -Mám to trochu šišatý, ale vzal
    byste mě do služby, ne?
  • 00:03:35 -To byste se naučila.
    To je otázka chvilky.
  • 00:04:09 -Petře, vy máte na dnešní dobu
    poměrně ojedinělé řemeslo,
  • 00:04:14 vy jste si tady v Jestřebí
    u Brtnice zařídil dílnu,
  • 00:04:16 kde činíte kožešiny.
  • 00:04:18 Jak se tahle profese vlastně
    jmenuje?
  • 00:04:21 -Když si vezmu teďko živnostenskej
    list,
  • 00:04:23 tak je to normální zpracování kůží
    a kožešin,
  • 00:04:25 ale postaru se to normálně
    jmenuje jirchářství.
  • 00:04:29 -Petře, když si chci u vás nechat
    vyčinit kůži nebo kožešinu,
  • 00:04:32 jak bych ji měl připravit
    a co všechno se u vás s kůží děje,
  • 00:04:37 respektive jaký je ten první krok?
  • 00:04:40 -Tak po porážce se každá kůže
    musí dobře zakonzervovat.
  • 00:04:44 Pokud možná kůže musí bejt
    co nejvíc napnutá,
  • 00:04:47 aby prostě dobře uschla.
  • 00:04:49 Teďko, jak je takovýhle počasí,
    těžko byste to usušil.
  • 00:04:52 Takže potom je druhý konzervování
  • 00:04:55 a to je konzervování tím
    mokrosolením.
  • 00:04:57 Zasype se prostě po celý kůži
    vrstvičkou sole
  • 00:05:01 a nechá se to prostě aspoň
    těch 24 hodin odležet.
  • 00:05:06 Potom se prostě může zabalit tak,
    že se splácne tou solí do sebe,
  • 00:05:11 zabalí do balíku
    a pošle na vyčinění.
  • 00:05:15 -Když si k vám přinesu kůži
    ke zpracování, jakou mám jistotu,
  • 00:05:17 že mi vrátíte skutečně kůži
    nebo kožešinu z mojí ovce?
  • 00:05:21 Jak to poznáte?
  • 00:05:23 -Výborně! To je dobrá otázka.
    Prostě vypícháme na to číslo,
  • 00:05:26 to číslo přiřadíme k vašemu jménu
    nebo k vašemu telefonu
  • 00:05:31 a pod tím číslem se vám kůže vrátí.
  • 00:05:37 -Tohle jsou nádherný starobylý
    kádě, který jsou tady určitě roky.
  • 00:05:40 Já předpokládám, Petře, že tady
    je další krok zpracování kožešin.
  • 00:05:43 Co se tady teda děje?
  • 00:05:45 -Ano. Nacházíme se na provozu
    mokré dílny,
  • 00:05:48 kde se prostě kůže vyperou, vyčiní
    a připraví se na sušení.
  • 00:05:54 -Když máme kůži vypranou,
    co se s ní děje potom?
  • 00:05:57 -Vyndáme ji z hašple
    a začíná proces mizdření.
  • 00:06:00 My na to máme samozřejmě dneska
    už stroje,
  • 00:06:03 ale ukážu vám asi,
    jak se prostě dřív mizdřilo ručně.
  • 00:06:08 -Mizdření znamená co, Petře?
    Že seřízneš...
  • 00:06:10 -Mizdření je to, že se prostě
    tady ta blanka
  • 00:06:13 a tady veškerý ty tukový tydle
    se musí z tý kůže strhnout dolů.
  • 00:06:20 Takže po mokrém procesu na mokré
    dílně po činění a praní
  • 00:06:25 se musí kůže usušit.
  • 00:06:28 Králíci se většinou suší normálně
    na latích,
  • 00:06:31 skopovičky po rozražení na velké
    rozrážečce
  • 00:06:35 se dávají a napínají
    na rámovou sušárnu.
  • 00:06:39 -Jak to dělali naši předkové?
  • 00:06:40 -Naši předkové měli místo rámové
    sušárny železné
  • 00:06:42 normální rám ze dřeva.
    Dali si je na kozičky
  • 00:06:46 a objeli to hřebíkama
    a měli to natažený taky.
  • 00:06:49 -Jak dlouho trvá, než ta kůže
    vyschne?
  • 00:06:52 -24 hodin sušení.
  • 00:06:59 Takže zde se nacházíme na suché
    dílně.
  • 00:07:00 Zde se provádí hlavně vyčesání
    kůží, jo,
  • 00:07:04 to se provádí tady na té česačce,
    upravuje řemenově.
  • 00:07:08 -Řemen znamená co, Petře?
    -Řemen je obrácená strana chlupu.
  • 00:07:13 Prostě tady ta část.
  • 00:07:15 Řemen se brousí normálně zase
    támhle na tý mašině,
  • 00:07:18 na takzvané brusce, a po vybroušení
    se tak kůže prostě jenom vyžehlí,
  • 00:07:23 okrojí a víceméně je hotová.
  • 00:07:26 -Mě by nikdy nenapadlo,
    když vidím hotovou kožešinu,
  • 00:07:28 jak nesmírně pracný je to proces,
    to samotné vydělání kožešiny.
  • 00:07:34 Taky už chápu, proč vás ubývá,
    že je vás tak málo,
  • 00:07:38 musíte dělat skutečně s láskou,
  • 00:07:40 a já už od týhle chvíle,
    když uvidím někde kožešinu,
  • 00:07:42 tak si toho budu považovat
    daleko víc,
  • 00:07:44 než jsem si toho vážil doposud.
  • 00:07:47 *Kůže a kožešiny sloužily lidem
    po celé věky
  • 00:07:49 pro výrobu teplých oděvů na zimu.
  • 00:07:51 Dnes už využíváme nové a levnější
    syntetické materiály,
  • 00:07:54 které zvířecí kožešinu dokážou
    nahradit.*
  • 00:08:02 *Život našich předků byl svázán
    s ročními obdobími a s přírodou.
  • 00:08:06 Koncem zimy začala proudit nejen
    jarní míza do stromů a rostlin,
  • 00:08:09 ale nastávala také příprava
    na nadcházející jaro.
  • 00:08:13 Typickým zdravotním problémem
    tohoto období
  • 00:08:15 bývaly neduhy způsobené z přehřátí
    při těžké práci venku
  • 00:08:19 a následného prochladnutí.*
  • 00:08:23 -Proto se z generace na generaci
    předávaly dovednosti a zkušenosti,
  • 00:08:26 jako třeba pravidlo, že hospodář
    nesmí opustit stavení
  • 00:08:29 bez takzvané kočky - bederního
    pásu,
  • 00:08:31 který chrání ledviny
    před podchlazením.
  • 00:08:34 Moje babička říkávala:
  • 00:08:36 "Není špatného počasí,
    jen špatné oblečení."
  • 00:08:39 No a samozřejmě se také popíjely
    bylinkové čaje.
  • 00:08:42 Jeden takový od světoznámé
    bylinkářky Marie Treben
  • 00:08:45 si dnes také uvaříme.
  • 00:08:47 Tak čím začneme? Asi konstatováním,
  • 00:08:49 na co a jak by takový jarní čaj
    proti nachlazení měl působit.
  • 00:08:54 Obecně řečeno měl by být proti
    kašli, odhleňovat,
  • 00:08:57 bylinky v něm by měly být močopudné
    a potopudné,
  • 00:09:00 čímž podporují látkovou výměnu.
  • 00:09:02 Čaj by měl být také desinfekční
    a protizánětlivý.
  • 00:09:06 Je zajímavé, že přestože naše
    babičky neznaly moderní lékopis,
  • 00:09:09 zkušenostně a neomylně sáhly
    pro bylinky,
  • 00:09:12 které i dnešní moderní věda
    považuje za léčivé.
  • 00:09:17 *Bylinkou, která v předjaří
  • 00:09:18 jako jedna z prvních vykukuje
    zpod sněhové čepice,
  • 00:09:21 je podběl lékařský.
  • 00:09:22 Jak květ, tak list podbělu
    obsahuje léčivé slizy,
  • 00:09:25 které příznivě působí na zanícené
    sliznice dýchacích cest.
  • 00:09:29 Používá se také na podporu
    vykašlávání.
  • 00:09:33 O bezu černém se v lidovém
    léčitelství popsalo mnoho stran
  • 00:09:36 a naši předkové ho považovali
    za téměř zázračnou rostlinu.
  • 00:09:40 Bez kvetl snad u každého statku
    a stavení
  • 00:09:42 a byl také součástí většiny
    jarních čajů,
  • 00:09:45 především proto, že látky v jeho
    květech podporují pocení,
  • 00:09:48 snižují horečku a příznivě působí
    na cévní stěny.
  • 00:09:52 Stejně tak to bylo s heřmánkem
    pravým.
  • 00:09:55 I když jeho výrazná chuť může být
    pro někoho nepříjemná,
  • 00:09:58 odpradávna se používal proti
    zánětům horních cest dýchacích,
  • 00:10:02 ale také při zažívacích potížích.
    Heřmánkem se kloktalo,
  • 00:10:06 anebo se pára z jeho odvaru
    používala na inhalace.
  • 00:10:10 Slavná rakouská bylinářka narozená
    v českém Žatci Maria Treben
  • 00:10:14 ráda používala několik bylinek,
  • 00:10:15 které moderní doba dlouho
    podceňovala.
  • 00:10:18 Nejznámější z nich je kopřiva
    dvoudomá a pampeliška lékařská.
  • 00:10:22 Do naší směsi patří tedy
    i sušený kořen pampelišky,
  • 00:10:25 a to proto, že působí močopudně
  • 00:10:27 a odvádí tak z těla nežádoucí
    látky.
  • 00:10:30 Dalšími bylinkami v této směsi
    jsou ještě květ lípy malolisté,
  • 00:10:33 list jahodníku a květ a nať
    tužebníku jilmového.*
  • 00:10:39 -Na 1 šálek čaje použijeme
    1 čajovou lžičku sušených bylin,
  • 00:10:42 přelijeme vařící vodou,
    necháme 5-10 minut luhovat,
  • 00:10:46 přecedíme a popíjíme vlažné.
  • 00:10:57 Marie Treben doporučovala vypít
  • 00:10:59 tři šálky bylinného čaje
    proti nachlazení denně.
  • 00:11:01 První půlku ranního šálku
  • 00:11:03 doporučovala vypít ještě nalačno,
    před snídaní,
  • 00:11:06 druhou půlku půl hodinky po snídani
  • 00:11:08 a zbylé 2 šálky doporučovala
    nalít do termosky
  • 00:11:11 a popíjet během dne vlažné.
  • 00:11:26 *Terezka přijela do Třeboně,
  • 00:11:28 kde na místní střední odborné škole
    ožívá staré lidové umění-
  • 00:11:31 vyšívání rybími šupinami.
  • 00:11:33 Tyto ojedinělé výtvory
  • 00:11:35 kdysi zdobily blaťácké kroje
    anebo dekorativní obrazy.
  • 00:11:38 Studentky oděvního návrhářství
  • 00:11:40 se této technice naučily a dokázaly
    ji přenést do současnosti.*
  • 00:11:56 -Jano, já jsem v Třeboni
    sice vyrůstala,
  • 00:11:58 ale nikdy jsem neslyšela
    o té metodě,
  • 00:12:00 že se vyšívá rybí šupiny na oděvy.
  • 00:12:03 -Já si myslím, že to je úplně
    typické,
  • 00:12:06 protože s tou rybí výšivkou
    se člověk běžně,
  • 00:12:09 v běžném životě nepotká.
  • 00:12:11 Mohla bys ji vidět možná,
    když bys byla na nějakých akcích,
  • 00:12:15 které jsou folklórně zaměřené,
    různé slavnosti,
  • 00:12:19 a tam potom, když nám defilují
    baráčníci ve svých krojích,
  • 00:12:22 tak tam bys mohla zahlédnout
    právě tu výšivku rybími šupinami,
  • 00:12:26 ale v běžném životě v podstatě
    nevím, kde bys to mohla vidět.
  • 00:12:31 -No a já si nemůžu nevšimnout toho,
    že ty modely nejsou úplně tradiční,
  • 00:12:33 že tady jsou i docela originální
    a moderní modely.
  • 00:12:37 -Tak my jsme chtěli tu módu
  • 00:12:39 trošičku jakoby dostat
    do současnýho života.
  • 00:12:41 Líbilo se nám, že to dokáže
    ty šaty opravdu ozdobit,
  • 00:12:43 tady vidíme na děvčatech,
  • 00:12:45 že opravdu ty šaty to trošičku
    povýší,
  • 00:12:47 dává to tomu takovej punc
    té noblesnosti.
  • 00:12:51 A krom teda těch šatů, které jsou
    určeny pro večerní záležitosti,
  • 00:12:56 jsme se snažili v letošním roce
    ještě ušít kolekci,
  • 00:13:00 která by byla pro běžné nošení.
  • 00:13:02 Takže jsme to ozvláštnili tím,
    že jsme to vyšili na riflovinu,
  • 00:13:05 která je vlastně napříč
    všemi trendy
  • 00:13:08 a mnoho let už vládne módou.
  • 00:13:11 -Jano, myslíš, že bych si to mohla
    vyzkoušet,
  • 00:13:13 něco si vyšít rybí šupinkou?
  • 00:13:14 -Samozřejmě si budeš moct vyzkoušet
    tu práci samotnou. Budeme rádi.
  • 00:13:23 -Jano, čím ten proces začíná?
  • 00:13:25 -Proces začíná tady v tom místě,
  • 00:13:27 kdy se musí z rybí šupinky
    odstranit sliz,
  • 00:13:31 ona je taková lepkavá, ošklivá.
  • 00:13:33 A nejlépe to jde, zjistili jsme,
    kartáčkem na zuby
  • 00:13:36 a klasickým takovým starým mýdlem,
    který se používá na praní,
  • 00:13:41 je to to babičkovské mýdlo,
    na kterém je ten jelen,
  • 00:13:45 a ta šupinka je potom takhle krásně
    čistá a už není lepkavá.
  • 00:13:50 -A já se rovnou zeptám,
    z jaký je to vlastně ryby?
  • 00:13:53 -Tyhle šupinky krásný, takovýhle,
    podívej se, opravdu velký,
  • 00:13:56 s těma se nádherně pracuje,
    tak ty jsou z velkého kapra.
  • 00:14:00 A konkrétně tenhle je třeboňský
    kapr z rybníka.
  • 00:14:03 A ony potom můžou bejt kapří
    šupinky ještě z řeky,
  • 00:14:07 kde nám plave po proudu ten kapr,
  • 00:14:09 a ta šupinka, protože asi zřejmě
    je vystaven kapr
  • 00:14:11 tomu tlaku tý vody, tak je tvrdší.
  • 00:14:18 -Holky už nám tady pečlivě stříhaj.
  • 00:14:20 -No, tak to je druhý krok,
    který je nezbytný,
  • 00:14:24 aby potom mohla vzniknout
    ta výšivka,
  • 00:14:26 a je to kdy se z té vylisované
    vysušené šupinky stříhají tvary.
  • 00:14:31 My tady máme vytažené tvary,
  • 00:14:34 které se objevují na krojích
    lidových,
  • 00:14:37 takže vidíš, že tady jsou různé
    lístečky, různé tulipánky,
  • 00:14:41 slzičky, kolečka.
  • 00:14:43 Na tyto komplikované tvary
    se berou větší šupinky.
  • 00:14:49 -Já si vezmu nějakou pořádnou
    kapří tady.
  • 00:14:51 A jak to potom budeme přišívat?
    Jak tam do toho uděláme ty dírky?
  • 00:14:54 -To je taky taková docela složitá
    záležitost,
  • 00:14:56 protože ta šupinka sama o sobě
    je poměrně pevná,
  • 00:15:00 takže děvčata dělají to,
    že si šídlem,
  • 00:15:02 támhle to vidíme u slečny,
    že tím šídlem propichujou dírečky.
  • 00:15:21 -Hele!
    -No tak krása!
  • 00:15:30 -Tady už se nám vyšívá.
  • 00:15:32 -Ano. Tak my jsme se ocitly teďko
    u stolečku,
  • 00:15:34 kde nám děvčata předvádějí
    tu finální část výšivky,
  • 00:15:37 kdy přišívají šupinky k podkladu.
  • 00:15:40 -A proč tam používáte ty korálky?
  • 00:15:42 Proč nejde ta šupina rovnou
    přišít na látku?
  • 00:15:44 -Protože ta šupinka, když si ji
    vezmeš do ruky,
  • 00:15:47 tak ona je taková jako břitvička
    ostrá.
  • 00:15:51 A když bys ji přišila jenom nití,
  • 00:15:53 jenom opravdu do té dírečky
    a vrátila se nazpátek,
  • 00:15:55 tak ona ti tu niť přeřízne.
  • 00:15:57 Terezko, píchneme zespodu
    jehličkou, vytáhneme,
  • 00:16:03 navlékneme korálek a vracíme se
    zpátky do stejné dírky.
  • 00:16:08 A tím v podstatě fixujeme
    tu šupinku k tomu podkladu
  • 00:16:11 a nehrozí, že nám tu niť šupinka
    přeřízne.
  • 00:16:44 -Celý dnešní díl je o řemeslech.
  • 00:16:47 Téro, napadá tě jídlo,
    který by se sem hodilo?
  • 00:16:50 -No já bych uvařila nějaký recept,
  • 00:16:51 který má v názvu řemeslo,
    anebo nějaký zajímavý povolání.
  • 00:16:54 -V tom případě mě napadá, nabízím
    uhlířina. -Farářská polívka.
  • 00:16:58 -Nebo ševcovský mls,
    anebo katův šleh.
  • 00:17:01 -Ale to není moc babičkovskej
    recept!
  • 00:17:03 -Taky to nebylo veselý řemeslo.
  • 00:17:05 Tak něco veselejšího:
    redaktorská kotleta.
  • 00:17:07 -To už si děláš srandu ale?!
    -Ne, to existovalo.
  • 00:17:09 To je recept z první republiky,
    fakt!
  • 00:17:11 -No, já znám jeden zajímavej
    a to je od Anuše Kejřové,
  • 00:17:14 a ten se jmenuje železniční koláč.
  • 00:17:16 -A kdybychom zmínili řemeslo
    vojenské,
  • 00:17:18 tak sem by patřil grenadýr marš.
  • 00:17:21 -A to umíš?
    -To umím uvařit.
  • 00:17:23 -Tak marš k plotně!
    -Ježíšmarja!
  • 00:17:26 Grenadýr marš neboli granátnický
    pochod
  • 00:17:29 je příkladem jídla, které využívá
    surovin,
  • 00:17:30 které nám doma velice často zbudou,
    těstoviny anebo brambory.
  • 00:17:35 Dá se z nich přichystat
    velice chutné, levné
  • 00:17:37 a zároveň jednoduché jídlo.
  • 00:17:40 Jak už název napovídá,
  • 00:17:41 vařilo se především ve vojsku,
    v armádě, v polních kuchyních,
  • 00:17:44 ale časem toto jídlo tak zlidovělo,
  • 00:17:46 že se stalo velice populární
    i v našich domácnostech.
  • 00:17:55 Terezko, já tě poprosím,
    nakrájej cibuli.
  • 00:17:59 Nám zbyly flíčky, dáme vařit
    flíčky,
  • 00:18:01 uvaříme těstoviny klasicky
    v osolené vroucí vodě.
  • 00:18:15 Zatímco se nám vaří těstoviny,
    můžeme si oloupat brambory.
  • 00:18:30 Brambory jsme oloupali.
  • 00:18:32 Terezko, já tě poprosím,
    abys mi je rozšťouchala.
  • 00:18:36 -Já je našťouchám.
    -Pěkně.
  • 00:18:44 Ještě je důležitý říct, že když
    jsem slíval těstoviny,
  • 00:18:47 nechal jsem si zhruba tak 2 deci
    vody z těch těstovin.
  • 00:18:51 Teďka dáme smažit cibulku na sádlo.
  • 00:18:55 Poprosím tě, Terezko, dej sem
    trošku sádla.
  • 00:18:59 A dozlatova osmažíme cibuli.
    Výborně!
  • 00:19:08 Cibulku máme dozlatova osmaženou.
  • 00:19:11 Terezko, já tě poprosím,
    přidej další ingredience,
  • 00:19:13 to jest sůl, pepř, paprika sladká,
    pálivá a mletý kmín.
  • 00:19:18 -Věděl bys kolik? -Přiměřeně.
    -Přiměřeně?
  • 00:19:21 -A pěkně svižně, protože ta paprika
    má tendenci se připalovat.
  • 00:19:24 Musíš sebou hodit, děvče!
    Trošku jako hospodyňka!
  • 00:19:27 Rozumíš, jsme u vojska,
    abys nedostala granátem,
  • 00:19:31 to musí bejt svižný.
    Tak, výborně.
  • 00:19:35 Promícháš to, počkáš,
    až se to rozvoní,
  • 00:19:39 což je otázka vlastně pár vteřin.
  • 00:19:44 Zalijeme vývarem, který jsme si
    nechali z těstovin, asi 2 deci,
  • 00:19:47 když ses zase ptala kolik, Terezko.
    Povaříme.
  • 00:19:53 Tak, Terezko, já budu míchat.
    Teď sem dej, prosím, ty brambory.
  • 00:19:58 -Můžu je tam dát dovnitř?
    -Můžeš je dát dovnitř. Ano.
  • 00:20:02 Ničeho se neboj.
  • 00:20:07 A teď rovnou ty naše slavný flíčky.
  • 00:20:16 Jak se říká: "Voják se stará,
    voják má."
  • 00:20:19 Já to zamíchám a grenadýr marš
    bude hotový.
  • 00:20:25 Já vám to hňahňám takhle.
  • 00:20:27 -Tak můžu ochutnat?
  • 00:20:29 -Už se ti sbíhaj sliny.
    Chápu. Prosím.
  • 00:20:31 -V jednoduchosti je krása, viď?
    -Ano.
  • 00:20:36 -No...
    -Co je?
  • 00:20:38 -No, jsem ráda, že jsem nebyla
    na vojně teda.
  • 00:20:40 -To já ti děkuju za upřímnost,
  • 00:20:42 že jsi ocenila moje kulinářské
    schopnosti.
  • 00:20:44 Samozřejmě si tam diváci můžou
    přidat anglickou slaninu,
  • 00:20:47 ale ve válce není.
  • 00:21:05 Určitě znáte lidovou písničku:
  • 00:21:06 "A já pořád kdo to tluče
    a on bednář na obruče.
  • 00:21:10 Bednář sudy dodělává,
    přitom velké rány dává."
  • 00:21:14 Dneska jsme přijeli do pivovaru
    v Kostelci nad Černými lesy,
  • 00:21:16 abychom tady obdivovali
    umění bednářské.
  • 00:21:19 Jde o jedno z nejstarších řemesel
    vůbec.
  • 00:21:22 Význam bednářů rostl s rozvojem
    pivovarnictví a vinařství
  • 00:21:25 a toto řemeslo se udrželo
    až do počátku 20. století.
  • 00:21:36 Láďo, ty děláš dneska už poměrně
    vzácnou profesi - bednáře.
  • 00:21:41 Co tě k tomu přivedlo?
  • 00:21:44 -Láska ke dřevu.
    Už jako malej kluk.
  • 00:21:46 Měli jsme vedle v baráku truhláře
    a jako děti jsme si tam hrály
  • 00:21:50 a zkrátka už odmalička to ve mně
    bylo, to dřevo.
  • 00:21:53 -Jaký dřevo se na sudy používalo?
    -Zásadně jenom dub,
  • 00:21:56 protože dobře se ohejbá
    a je zkrátka takový houževnatý.
  • 00:22:01 Už odnepaměti jenom dubový.
    -Taky dlouho vydrží.
  • 00:22:05 Dokážeš říct, jak třeba je starej
    tady ten sud?
  • 00:22:08 -No, ty sudy můžou bejt starý
    50-60 let, když se jako udržujou.
  • 00:22:13 Občas se opraví. Jsou i sudy,
    který byly 100 let starý.
  • 00:22:17 -Láďo, co teď budeš dělat
    s tou obručí?
  • 00:22:19 -Budu ji vyklepávat,
    protože jak vidíš je ohnutá,
  • 00:22:24 jsou tady takový kudrlinky,
  • 00:22:26 tak se to musí takhle krásně
    vyklepnout.
  • 00:22:32 No, a už je srovnaná,
    už ji můžeme narazit na soudek.
  • 00:22:39 -Tady vidím nějaký značky.
    Co to znamená?
  • 00:22:42 -No, tak to je litráž,
    kolik má ten soudek litrů.
  • 00:22:45 Tady je číslo cejchmistra,
    tohle je číslo sudu
  • 00:22:50 a tohle je, že byl cejchovanej
    naposled v 92. roce.
  • 00:23:00 -Co to je za nástroje?
    -To je sedák a kladivo.
  • 00:23:05 To kladivo už mám minimálně 40 let.
  • 00:23:09 -Když tam natlučeš tuhle poslední
    obruč, tak je sud hotovej?
  • 00:23:11 -Tak bude hotovej už
    a bude připravenej na smolení.
  • 00:23:17 -Proč se sudy vůbec vysmolujou?
    -Tak sudy se smolí kvůli sanitaci,
  • 00:23:21 protože když by to bylo jenom
    na dřevo,
  • 00:23:24 tak to pivo by ztrácelo chuť.
  • 00:23:28 A takhle ještě to pivo z tý smoly
    si bere živiny.
  • 00:23:33 -Jak samotný vysmolování probíhá?
  • 00:23:35 -Tak tady máme vystřikovačku.
  • 00:23:37 Tady na tu píšťalu se nasadí
    ten sud, vyjede ta jehla nahoru
  • 00:23:41 a ta smola se rozstříkne po celým
    tom sudu.
  • 00:23:44 -Zkusíme to?
    -Můžeme.
  • 00:23:54 -Sud máme nasazený. Co dál?
  • 00:23:56 -No tak já tam teďka dám tu kliku
  • 00:23:59 a vytáhneme tu jehlu nahoru,
    tu píšťalu, a začneme to smolit.
  • 00:24:10 A už to krásně stříká. To je vidět,
    jak ta smola teče krásně ven.
  • 00:24:17 -Co se s tím sudem bude dít teď?
  • 00:24:19 -Teďko ta přebytečná smola
    všechna vytekla.
  • 00:24:21 Dáme ho támhle na lyžiny
    a tam ho budeme kutálet,
  • 00:24:24 aby se ta smola stejnoměrně
    v tom sudu rozlila.
  • 00:24:31 -Proč ho dáváme sem,
    na tyhle dřeva?
  • 00:24:33 -Protože já tady potřebuju
    vyškrabat tady tu špuntovnu.
  • 00:24:37 Tady jsou závity, aby nám
    tam nezatvrdla ta smola.
  • 00:24:40 A teďko vyndám tady tu čepovnici
  • 00:24:43 a teďko si ho tudle párkrát poválím
    jenom tak
  • 00:24:45 a přendáme ho tady na tenhle.
  • 00:24:47 Tady se už bude točit možná
    5-10 minut, aby ta smola vychladla.
  • 00:24:52 -Můžu ho tam dát?
    -Můžeš.
  • 00:24:58 -A ty to děláš odhadem, Láďo,
    ten čas, jakým se to točí,
  • 00:25:01 nebo to víš?
  • 00:25:03 -No určitě. Já si tam takhle
    šáhnu potom, aby ta smola nelepila,
  • 00:25:07 a musí se vykouřit zkrátka,
    aby byl vykouřenej.
  • 00:25:10 -Když nám smola uvnitř sudu
    vychladne, máme hotovo?
  • 00:25:12 -Určitě. Můžeme ho odvézt
    do sklepa, naplnit ho
  • 00:25:17 a už může jezdit do hospody
    a už se může čepovat.
  • 00:25:25 *Příště se vypravíme za farmářem,
  • 00:25:26 který u nás jako jediný pracuje
    s volským potahem.
  • 00:25:29 Podíváme se na Šumavu za tury
    a zubry,
  • 00:25:32 představíme si plemeno českého
    strakatého skotu
  • 00:25:34 a připravíme si klasickou lahůdku-
    hovězí veverku na červeném víně.*
  • 00:25:40 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2019