iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 11. 2004
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

0 hlasů
1126
zhlédnutí

Změnit gravitaci

Portrét Františka Tröstera, zakladatele moderní české scénografie.

39 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Změnit gravitaci

  • 00:00:06 Každý scénický prostor
    má pro mě jistou gravitaci.
  • 00:00:10 Tato gravitace je skryta
    v dramatickém díle
  • 00:00:12 a je ji nutno odhalit.
  • 00:00:14 To předpokládá vytvoření osobité
    estetiky pro každou inscenaci.
  • 00:00:19 Pro tento vytvářecí proces
    je důležitá i volba materiálu
  • 00:00:22 i způsob svícení.
  • 00:00:25 ZPÍVÁ
  • 00:00:27 SCÉNA Z MUZIKÁLU
    MY FAIR LADY
  • 00:00:30 "Já se dnes dopoledne žením.
    Bim bam, zvon vyzvání bim bam."
  • 00:00:56 Více jak 300 divadelních výprav,
    několik filmů,
  • 00:00:59 desítky výprav po celém světě.
  • 00:01:02 Ale co zbude po scénografovi,
    když naposledy spadne opona?
  • 00:01:06 Pár fotografií a poznámek,
    hrst osobních vzpomínek,
  • 00:01:09 stohy návrhů v Národním muzeu
    v Praze.
  • 00:01:11 Komu dnes ještě něco říká jméno
    Františka Tröstera?
  • 00:01:36 Pro zajímavost, v r. 1904,
    kdy se František Tröster narodil,
  • 00:01:41 vypadaly divadelní scény takto.
  • 00:01:45 Domnívám se, že nejdůležitější
    charakterové základy
  • 00:01:49 jsou u každého člověka dány
    ve vývoji nejútlejšího mládí.
  • 00:01:52 Tvoří je prostředí nejbližšího
    okolí, rodiny, krajiny.
  • 00:01:56 U mne to byla škola.
  • 00:01:58 Otec řídící učitel a varhaník,
    blízkost kostela.
  • 00:02:02 Brozany, obdivované Doksany,
    románština, renesance a baroko.
  • 00:02:07 Krásná, rovná krajina při Ohři
    s kulisou středohoří v pozadí.
  • 00:02:11 Později Roudnice nad Labem,
    gymnázium, Ovidius, Vergilius.
  • 00:02:15 Od tercie jsem spolupracoval
    s ochotnicko-studentským divadlem
  • 00:02:19 a zároveň krajinařil, maloval
    portréty, navrhoval plakáty.
  • 00:02:25 Podle babiččiných vzpomínek
    Tröster chtěl být malířem.
  • 00:02:28 Když rodina viděla,
    jak maluje,
  • 00:02:35 tak jeho tatínek přivezl jeho práce
    do Prahy na architekturu
  • 00:02:40 a pan profesor ho odhadl,
    že by byl spíše na architekturu.
  • 00:02:46 Později jsem se v Praze dostal
    do prostředí literárních přátel:
  • 00:02:49 Hory, Olbrachta, bratrů Hořejších.
  • 00:02:52 Kreslil jsem pro satirický časopis
    TRN v jeho slavných začátcích.
  • 00:02:57 Definitivně jsem vzplanul
    pro architekturu
  • 00:03:00 a přestupuji na UMPRUM
    k profesoru Janákovi.
  • 00:03:02 A samozřejmě divadlo:
    bratři Trojanovi, Frejka.
  • 00:03:06 Zájezd do Paříže,
    pak práce v Alžíru.
  • 00:03:08 Nadšení pro arabskou architekturu,
    urbanismus. Návrat do vlasti.
  • 00:03:15 Moje maminka vzpomíná,
    když otec byl v Alžíru
  • 00:03:18 a byli spolu téměř zasnoubeni
    a pracoval tam 2 roky,
  • 00:03:26 tak dostávala dopisy,
    že už se musí vrátit.
  • 00:03:29 Že miluje to vysoké nebe
    podřipské krajiny
  • 00:03:33 a že už v šumění moře
    nemůže vydržet.
  • 00:03:36 Bratislava, prostředí školy
    uměleckých řemesel s kolegy:
  • 00:03:40 Funkem, Rossmannem, Galandou,
    Fullou, Julií Horovou.
  • 00:03:44 Pak seznámení s Viktorem Šulcem
    a návrat k divadelní práci.
  • 00:03:49 Prostředí Clementis, Bogatyrev,
    Novomeský
  • 00:03:53 a konečně 20letá spolupráce
    s Jiřím Frejkou.
  • 00:03:56 Řekl bych, že to je hlavní
    určení směru mé práce.
  • 00:04:01 V r. 1934 začne spolupracovat
    s Národním divadlem v Bratislavě.
  • 00:04:06 Langrova "Periferie" je hra o mnoha
    scénách rychle se střídajících,
  • 00:04:10 ale majících k sobě vztah
    předměstské periferie.
  • 00:04:14 Proto jsem použil točny centrální
    a dvou malých u portálu.
  • 00:04:17 Jejich natáčením jsem dociloval
    mnoha pohledů do dění na periferii,
  • 00:04:22 která byla chápána jako zátiší.
  • 00:04:24 Obývací vagón, jak to tehdy bývalo
    u chudina na periferii.
  • 00:04:29 Dva ploty ohrad popsaných
    volebními hesly, i pár klád,
  • 00:04:33 šraňky a tovární komíny,
    které scéně dominovaly.
  • 00:04:36 Z těch věcí zátišovitě byla
    s oháňkou předměstského stromečku
  • 00:04:41 a lavičkou složena scéna.
    Trochu kubistickou metodou.
  • 00:04:46 Věci byly reálné,
    ale divadelně složené.
  • 00:04:49 Taková esence periferie,
    svět sám pro sebe,
  • 00:04:51 určený několika kusými věcmi,
    uzavřený.
  • 00:05:01 On byl první, který vytvořil
    autentický dramatický prostor,
  • 00:05:06 který se proměňoval
    a fungoval v čase.
  • 00:05:08 To si myslím,
    že byl Tröster první
  • 00:05:11 a byl zakladatelem epochy.
  • 00:05:15 Režisér Viktor Šulc
    mě svým příkladem zbavil
  • 00:05:18 posledních nemocí mládí:
    výtvarných fórů a frajeřin.
  • 00:05:22 U něho jsem pochopil, že umění
    se nedá dělat bez charakteru,
  • 00:05:26 že v něm musí být vidět
    lidská tvář.
  • 00:05:28 Že dělat umění je vážná
    odpovědná práce,
  • 00:05:31 že tvar musí mít obsah.
    Prostě naučil mě odpovědnosti,
  • 00:05:35 neboť základem umění
    je pravdivost myšlení.
  • 00:05:40 Současně ho ke spolupráci
    v pražském Národním divadle
  • 00:05:42 vyzve režisér Jiří Frejka.
  • 00:05:46 Oni byli protikladné typy.
  • 00:05:48 Frejka málomluvný, melancholický
    a Franta sopka.
  • 00:05:56 To Frejkovi vyhovovalo.
    On nahodil jen udičku
  • 00:06:01 a Franta mu na to vychrlil
    spoustu věcí.
  • 00:06:05 Frejka měl možnost si vybírat
    z těch věcí.
  • 00:06:08 Věděl, že Tröstera neurazí,
    když řekne,
  • 00:06:10 že tohle ne a tohle ano.
  • 00:06:13 Tátu dokázal vytočit tak,
  • 00:06:16 že z největších hloubek jeho mysli
    vybudil ty největší myšlenky.
  • 00:06:24 On ho tak oťukával,
    až ho i naštval
  • 00:06:28 a z toho táty pak padaly
    ohromné věci.
  • 00:06:36 Ve Fuente Ovejuně jsme postavili
    na jeviště živý zelený strom.
  • 00:06:40 Slámu jsme tam dali, pravé věci
    a zdůraznili jsme jejich strukturu.
  • 00:06:44 A přece v tom nebyl naturalismus.
    Ale nebyl v tom ani iluzionismus.
  • 00:06:49 Z reálných prvků jsme komponovali
    novou skutečnost,
  • 00:06:52 která mohla existovat jen na scéně
    a jen na scéně mohla být pravdivá.
  • 00:06:57 Takový byl náš názor
    a takový byl i náš realismus.
  • 00:07:01 Říkali jsme mu
    hyperbolický realismus.
  • 00:07:28 Frejka přijel do Bratislavy
    a pracovali celou noc.
  • 00:07:31 Oni když pracovali, tak pracovali
    den, noc, den,
  • 00:07:34 než konečný tvar scény vyšel.
  • 00:07:42 Já jsem šla nakoupit snídani
    a přišla jsem
  • 00:07:47 a oni se tvářili děsně provinile.
  • 00:07:51 Frejka si poručil,
    že tam bude kanape
  • 00:07:55 a že to kanape bude prudce barevné.
  • 00:07:59 Nevěděli co,
    tak otevřeli almaru.
  • 00:08:03 Já jsem tam měla šaty,
    které jsem milovala.
  • 00:08:08 Ony byly prudce zelené
    a Tröster je nanáviděl.
  • 00:08:15 Tak ustřihli rukáv
    a do toho modelu
  • 00:08:19 potáhli to kanape mým rukávem.
  • 00:08:23 Frejka říkával: "Řekněte obsah kusu
    větou holou.
  • 00:08:29 To je to,
    co dnešní divadlo potřebuje.
  • 00:08:36 Pak bude divadlo silné, vzrušující
    a zaujme každého diváka.
  • 00:08:41 Divadelník nekrade,
    ten definuje."
  • 00:08:45 Takové myšlenky mě vedly k tomu,
  • 00:08:48 abych vytvářel dramatické prostory
    bez popisu.
  • 00:08:51 Něco takového jako prostor záludný,
    chudý, barevný.
  • 00:08:55 Vytvořit pocity horka,
    jindy prostor lyrický.
  • 00:08:58 Právě k tomu je zapotřebí
    změny gravitace.
  • 00:09:01 Reálná tíže v reálném životě
    směřuje do středu země,
  • 00:09:05 ale tíže na divadle
    a její směřování je různé.
  • 00:09:09 On vlastně začal smysluplný dialog
    s režisérem.
  • 00:09:16 Do diskuse nepřistupovali
    apriori s nějakým názorem,
  • 00:09:20 ale vytvářeli si ho i za cenu
    házení tácku v hospodě.
  • 00:09:25 On byl svou povahou dramatik
    a ohromně cítil drama.
  • 00:09:32 Dokázal každý text uchopit
    po svém.
  • 00:09:36 Ale vždycky v tom vnitřním dramatu.
  • 00:09:39 Když se podíváte
    na Trösterovu scénu,
  • 00:09:43 tak si dovedete představit,
    o čem to hráli.
  • 00:09:58 V Caesarovi jsem výtvarně karikoval
    paťatého italského pumprdlíka,
  • 00:10:01 který si vzal za svůj vzor Nerona,
    a tak rád se stavěl
  • 00:10:05 do monumentálních póz
    k velkým krbům
  • 00:10:08 a řvával z monumentálního balkonu
    Palazzo Venezia k černým košilím.
  • 00:10:13 Šlo nám o vyjádření nepevnosti
    zborcenými plochami,
  • 00:10:18 které nesly gigantické plastiky
    ukončené vysoko
  • 00:10:22 nad portálovým rámem: Caesar stojí
    pod obrovitou plastikou koně,
  • 00:10:25 pod jeho zdviženým kopytem,
    zdrobnělý rozporem měřítek,
  • 00:10:29 a lid ho bouřlivě vítá.
  • 00:10:32 Caesar i pro obecenstvo nastupuje
    v uměle zkonstruovaném pohledu.
  • 00:10:37 To je zorný úhel,
  • 00:10:39 ze kterého je pozorována
    a vykládána celá tragédie.
  • 00:10:45 Ten základní návrh je barokní
  • 00:10:48 a zase je tu posloupnost
    antiky a renesance.
  • 00:10:53 Tam byl Michelangelo.
    Překvapivě.
  • 00:10:56 Co má Michelangelo společného
    se Shakespearem nebo antikou?
  • 00:11:00 Tam s Frejkou, ale myslím,
    že na tom byla zásluha Tröstera,
  • 00:11:06 rozpohybovali figuru
    ve statické pozici.
  • 00:11:10 Někam směřuje korpus,
    někam směřuje pozornost.
  • 00:11:15 Marcus Antonius
    stojí na horní plošině,
  • 00:11:17 na jejím břitu.
  • 00:11:19 Mimochodem, na tuto plošinu,
    která měla asi 30stupňový sklon,
  • 00:11:23 nastupovali herci
    zadním schodištěm,
  • 00:11:26 takže se před diváky objevovali
    náhle.
  • 00:11:29 Na dolní plošinu nastupuje
    římská lůza. Vylézá z děr.
  • 00:11:33 Je pro Bruta, ale Antonius mluví.
    Nastává přesun hlasů.
  • 00:11:37 Antonius získává většinu.
    Lůza odchází.
  • 00:11:40 Zůstává po ní jen spousta odpadků.
  • 00:11:43 "Tam poprvé použil šikmu.
  • 00:11:47 To byl architektonický zásah
    do prostoru klasického divadla.
  • 00:11:51 Historické budovy mají
    nízký parter.
  • 00:11:53 Oni potřebovali,
    aby divák seděl v nadhledu.
  • 00:11:56 To je dnes požadavek
    moderního vidění."
  • 00:11:59 Jeho scénografie je prostorová.
    Není malířská nebo dekoratérská.
  • 00:12:05 Je to jeho velký klad
    a také trochu hendikep divadla,
  • 00:12:10 protože pak se s tím v divadle
    neumí dělat.
  • 00:12:18 On byl dál,
    než bylo divadlo tenkrát.
  • 00:12:22 Také ta jeho koncepce výtvarná
    a prostorová,
  • 00:12:27 a že bral v úvahu i téma,
    ne jenom situace textu hry,
  • 00:12:33 že uměl vytvořit prostor,
  • 00:12:36 ve kterém by se to divadlo
    nejlépe odehrálo.
  • 00:12:59 Z jeviště mě setřásla už tak zvaná
    2. republika,
  • 00:13:02 která byla přípravou k okupaci,
    když po nešťastném 38. roce
  • 00:13:06 se ujali vlády agrárníci s fašisty.
  • 00:13:10 Každá taková podezřelá doba
    si v umění potrpí
  • 00:13:14 na rozžvýkanou formu.
  • 00:13:16 Imbecil totiž nerad myslí
    a proto i umění má rád rozžvýkané
  • 00:13:20 a chápe ho jako poslední chod
    po vydatné žranici.
  • 00:13:23 Proti takhle chápanému umění
    naše generace měla velkou aversi.
  • 00:13:28 To pohoršilo jednoho agrárního
    kritika natolik,
  • 00:13:31 že v referátu na pokračování
    zapochyboval,
  • 00:13:33 zda na slavných prknech
    Národního divadla je místo
  • 00:13:36 pro jakousi levou avantgardu.
  • 00:14:04 Když nesmí působit v divadle,
  • 00:14:06 začne František Tröster
    spolupracovat s filmem.
  • 00:14:09 K divadlu se mohl vrátit
    až po dvou letech.
  • 00:14:38 S Káťou, vlastně Ostrovského
    "Bouří",
  • 00:14:41 jsem začal v r. 1941
    na Vinohradech.
  • 00:14:44 Dramatická předloha mě uchvátila.
  • 00:14:46 Byla v ní obsažena dusná atmosféra
    té doby.
  • 00:14:49 Představení se nedočkalo
    mnoha repríz.
  • 00:14:52 Pro Varvaru, Annu Letenskou,
    přišlo za haydrichiády gestapo.
  • 00:14:56 Věznilo ji v Terezíně,
    jako mou sestru.
  • 00:14:58 Obě pak zahynuly v Mauthausenu.
  • 00:15:01 Nepamatuji se, že bych kdy předtím
    nebo později tvořil v atmosféře
  • 00:15:05 tak odpovídající duchu kusu.
  • 00:15:08 Vznikly tu dva základní principy,
    které jsem převzal do Káti:
  • 00:15:11 křižovatka cest nebezpečně
    na kůlech zvýšená
  • 00:15:15 a podemletý břeh
    jako podemletý život.
  • 00:15:18 Nad celým prostorem visela osudově
    obrovská větev
  • 00:15:21 a pronikající světelné proudy,
    světlo a stín,
  • 00:15:25 dramatizovaly prostor.
  • 00:15:40 Otec měl sestru o 2 roky starší,
    která si vzala za muže lékaře
  • 00:15:45 Soběslava Sobka.
  • 00:15:47 To byl věhlasný lékař
    přes plicní choroby.
  • 00:15:50 HOVOŘÍ PANÍ TRÖSTEROVÁ
  • 00:15:52 "Ten doktor Sobek, můj švagr,
    měl kamaráda
  • 00:15:56 a jeho žena byla v Praze
    a ošetřila toho Gabčíka.
  • 00:16:00 Jak hodili tu bombu,
    tak si poranil oko.
  • 00:16:06 Ona byla oční lékařka
    a on tam k ní šel.
  • 00:16:12 Ona si myslela,
    že to bude nejméně nápadné,
  • 00:16:16 když mu dá normálně recept.
  • 00:16:20 On si to koupil,
    ale když je v kostele vyplavili,
  • 00:16:26 tak ten recept mu našli v kapse.
    Podle receptu ji šli zatknout."
  • 00:16:37 Byly to stovky lidí,
    které zavraždili.
  • 00:16:40 Mého strýce umlátili u výslechu
    na Pečkárně.
  • 00:16:44 To si pamatuju,
    že přišla domů zakrvácená košile.
  • 00:16:48 Němci měli obrovský pořádek v tom,
    co dělali.
  • 00:16:51 To všechno byly drastické události
    v životě mého tatínka.
  • 00:16:56 Samozřejmě přišli
    na jeho adresu domů.
  • 00:16:59 A jeho milovanou sestru,
    chytrou, veselou,
  • 00:17:04 se kterou vyrůstal a se kterou
    se těsně stýkal celý život,
  • 00:17:10 odvezli do malé pevnosti Terezín
    mezi politické vězně.
  • 00:17:15 A po nějakém čase do Mauthausenu,
    kde šla do plynu.
  • 00:17:19 HOVOŘÍ PANÍ TRÖSTEROVÁ
  • 00:17:22 "Když byli v Malé pevnosti,
    Tröster jim tam vozil,
  • 00:17:27 v tubě od krému na zuby,
    sádlo, máslo, aby měli co jíst.
  • 00:17:38 Tröster s kufírkem to vozil.
    To byla od něho velká obětavost.
  • 00:17:45 To šlo o život."
  • 00:17:58 Václav Talich byl podezříván
    z kolaborantství.
  • 00:18:02 Už sám fakt, že v době největší
    persekuce českého národa
  • 00:18:05 odvážil se nasadit na repertoár
    Bořkovcova "Krysaře",
  • 00:18:09 svědčí o tom,
    že Talich byl vlastenec.
  • 00:18:12 Na málokterém motivu šlo víc
    vyjádřit nenávist z okupace,
  • 00:18:16 než na motivu "Krysaře"
    a k tomu ještě v baletu.
  • 00:18:20 A zvláště, když si vybral
    za choreografa Jenčíka,
  • 00:18:23 bývalého člena Osvobozeného
    divadla, starého komunistu,
  • 00:18:27 za režiséra mladého, divokého
    Václava Kašlíka a mne.
  • 00:18:31 Samozřejmě nám od začátku
    bylo jasno, jak krysy vypadají.
  • 00:18:34 Že jsou to hnědé košile
    s červenými pásky na rukávech,
  • 00:18:38 s bílými rukavicemi, jak se tehdy
    SA po Praze rojili a mašírovali.
  • 00:18:42 Od začátku mně byla jasná scéna;
    snědené město.
  • 00:18:48 Tehdy byla primabalerinou Národního
    Jelizaveta Nikolskaja,
  • 00:18:51 původem Ruska, bělogvardějka.
    Byla to krásná žena.
  • 00:18:55 Ráda pila rum. Jako běženkyně
    též věčná kolaborantka.
  • 00:18:58 Pochopitelně, že ji obdivovali
    SS oficíři.
  • 00:19:01 Jezdila na hradní dýchánky ještě
    s jinými dámami od divadla,
  • 00:19:05 jimž jsme říkali "rajchsrajdy".
  • 00:19:08 Právě se koná osvětlovací zkouška.
    Najednou začíná šum.
  • 00:19:12 V hledišti se objevují černé stíny,
    černé stíny mají čepice.
  • 00:19:16 SS nechávají rozsvítit,
    opona jde dolů.
  • 00:19:20 Nikolskaja, která má na svědomí
    několik udání, nás udala u Franka.
  • 00:19:24 Výprava je označena jako zvrhlá.
  • 00:19:26 Hlavně Jenčík a Tröster
    jsou bolševici.
  • 00:19:29 Snědené město musí zmizet,
    výprava se předělá.
  • 00:19:32 Venda Gottlieb namaluje vzorné
    německé městečko.
  • 00:20:03 To, co Sabinovo libreto říká,
    to se v době okupace stalo.
  • 00:20:07 Tak jsme zvolili s Trösterem,
    tu aktualizující podobu.
  • 00:20:11 Základ scény byl velký hákový kříž,
    který jsme ze začátku zakrývali.
  • 00:20:16 Potom jsme jej odhalili a nakonec
    lid rozbije ten hákový kříž.
  • 00:20:20 Po válce mě otec v té jeho
    nádherné...
  • 00:20:24 To je ten paradox.
  • 00:20:26 Ta nádherná, zaslíbená krajina
    s Terezínem, s tím vysokým nebem,
  • 00:20:30 s řekou Ohře,
    která se tam vinula v meandrech.
  • 00:20:34 To, co nejvíce miloval,
    tam mu zavřeli sestru.
  • 00:20:38 Šli jsme tam.
  • 00:20:40 Mně byly asi 4 roky,
    ale já se na to pamatuju.
  • 00:20:43 Maminka mu bránila, říkala,
    že je tam tyfus.
  • 00:20:46 Ne, šel tam a úplně se trýznil.
    Tam to vypadalo strašně.
  • 00:20:50 Byly tam ještě palandy,
    jak to vězňové opustili.
  • 00:20:55 Válely se tam hadry.
    Louže byly.
  • 00:20:58 Bylo ještě takové deštivé počasí.
    Tohle si pamatuju.
  • 00:21:02 Táta mě tak držel za ruku,
    že mně zmodrala.
  • 00:21:05 Plakal.
    Já ho nikdy neviděla brečet.
  • 00:21:09 On byl bojovník. Plakal a říkal:
    "Tady vidíš, kam vede násilí.
  • 00:21:14 To je něco zvířecího, odpornýho,
    hnusnýho, co udělali Němci.
  • 00:21:20 A v životě na to nesmíš zapomenout.
    Jen se koukej!"
  • 00:21:26 Táhl mě i do té katovny.
    Pro mě to byl šok.
  • 00:21:30 Otec se téměř zhroutil,
    měl nervovou třesavku.
  • 00:21:34 Já jsem se z toho pozvracela.
    Měla jsem z toho šok taky.
  • 00:21:39 A já na to nezapomenu.
  • 00:22:40 Několik prvních poválečných let
    je obdobím
  • 00:22:42 Trösterovy horečné aktivity.
    Iniciuje založení divadla Disk,
  • 00:22:46 spoluzakládá
    Akademii muzických umění,
  • 00:22:49 kde přes 20 let vede katedru
    scénografie.
  • 00:22:52 Chystá výpravy pro řadu
    českých divadel.
  • 00:22:54 Znovu obnovuje spolupráci
    s Jiřím Frejkou.
  • 00:23:02 Mne i mnohé herce dráždil Frejka
    nejasnými otázkami.
  • 00:23:06 On cítil divadlo už jasně
    v pocitech diváka.
  • 00:23:09 Mluvil třeba o vůni,
    nebo třeba vůbec nejasně,
  • 00:23:13 ačkoli sám věděl přesně,
    oč se mu jedná.
  • 00:23:17 Byl to takový psychologický trik,
  • 00:23:20 jak u spolupracovníků vyprovokovat
    jejich fantazii.
  • 00:23:23 U mě tato metoda platila
    100procentně.
  • 00:23:27 To nebylo lehké
    pro něho udělat výpravu.
  • 00:23:29 Bylo nutno ho přesvědčit
    na tisíce jeho otázek.
  • 00:23:32 Snažil se vždy, aby představení
    odpovídalo na aktuální otázky doby,
  • 00:23:36 ale i na větší jistoty,
    aby byly nalezeny větší pravdy.
  • 00:23:42 Frejka byl posedlý divadlem.
  • 00:23:46 Jeho práce vždycky byla
    v rozporu s režisérismem.
  • 00:23:48 Opovrhoval řemeslníky technokraty.
  • 00:23:51 Nemiloval hřmotící, třesoucí se
    mechanický pohyb,
  • 00:23:53 rušící a upoutávající na sebe
    pozornost.
  • 00:23:57 Toužil po pohybu nehmotných
    architektur.
  • 00:23:59 Snili jsme o mlhové cloně, oponě,
    na níž by bylo lze promítat
  • 00:24:03 a nehlučně měnit hmotu,
    ne biografové promítání.
  • 00:24:12 To jsme byli navštívit Tröstera.
    Byl nemocný.
  • 00:24:19 Byl u toho Frejka,
    který kouřil dýmku a trochu huhňal.
  • 00:24:24 Zamýšleli se nad nějakou inscenací.
    Jak Tröster k tomu přicházel.
  • 00:24:31 Vůbec nemluvili
    o inscenaci samotné,
  • 00:24:36 ale rozmýšleli se nad osudy
    jednotlivých lidí.
  • 00:24:42 Šli na to ohromně zeširoka.
  • 00:24:45 Říkal vždy: "Ty vyprávěj, mluv
    a já myslím rukama."
  • 00:24:50 Tak já mu povídal
    a on myslel rukama.
  • 00:24:53 A z toho vzniklo třeba 70 návrhů.
    Pak jsme se na ně podívali
  • 00:24:57 a on říkal: "Ještě to není ono,
    musíme se sejít ještě znovu."
  • 00:25:01 A nebylo mu to zatěžko.
    S mladým klukem...
  • 00:25:07 Hoffmeister zmodernizoval hru,
    posunul ji spíš do oblasti
  • 00:25:11 comedie dell arte.
  • 00:25:13 Bylo nutno i na scénu jít
    tímto přístupem.
  • 00:25:16 V dnešních Benátkách není jen
    dóžecí palác
  • 00:25:18 a kampanila a San Marco.
  • 00:25:21 Benátky jsou také veliký jarmark,
    výkladní skříně a světelná reklama.
  • 00:25:25 Já jsem říkal: "Víš, Franto, on je
    to takovej vinárenskej poetismus."
  • 00:25:31 "Počkej! Vinárenskej říkáš?
    Tak to je dobrý, to mám.
  • 00:25:37 Scéna bude neonový nápis.
    Místo Benátek tam dáme Venezia.
  • 00:25:43 Ty budeš hrát na těch písmenech.
  • 00:25:45 Dáme tam malou točničku,
    aby tam byla možnost.
  • 00:25:48 V tom "E" bude balkón
    a uděláme to jako neón.
  • 00:25:52 Ono to bude blikat."
  • 00:25:54 Tak vznikla scéna
    "Zpívajících Benátek".
  • 00:25:58 Po r. 1948 se stal ministrem
    Zdeněk Nejedlý
  • 00:26:02 a názory na divadlo
    se rázem změnily.
  • 00:26:05 Byl mi vyčítán formalismus.
    To mělo vliv na mé další působení.
  • 00:26:10 Je fakt, že Tröster komunista byl.
  • 00:26:15 Ale to byli ti intelektuálové
    z 1. republiky,
  • 00:26:19 kteří si mysleli,
    že je to avantgarda.
  • 00:26:21 Že byli podvedení,
    to byla otázka jiná.
  • 00:26:24 Halas se jednou vrátil z SSSR
    a říkal:
  • 00:26:27 "Nikdy se nedávejte do partaje
    ke komunistům.
  • 00:26:32 To jsou grázlové.
    My jsme pro ně jenom onuce.
  • 00:26:35 Oni až nás opotřebují,
    tak ty onuce vyhodí a vás vykopnou.
  • 00:26:39 Nevěřte jim ani slovo.
  • 00:26:41 My jsme jim jako intelektuálové
    nalítli."
  • 00:26:43 Tröster byl typ těchto lidí.
  • 00:26:47 Tröster a Frejka byli vyhnáni
    z Vinohradského divadla
  • 00:26:51 a mohou pracovat jen v Karlíně.
  • 00:26:55 Oni museli dělat podle příkazu
    ministra Kopeckého lidové divadlo.
  • 00:27:00 Lidové divadlo se rozumělo
    divadlo se zpěvy a tanci.
  • 00:27:03 Z toho žánrového určení
    to divadlo nesmělo vybočit.
  • 00:27:22 Byl jsem zavalen anonymními dopisy
    a anonymními hanlivými telefonáty.
  • 00:27:27 Byla to pro mě doba
    velkého utrpení.
  • 00:27:30 Jiří Frejka spáchal ze stejných
    příčin sebevraždu.
  • 00:27:35 Toho on miloval jako přítele.
    Dělal i kmotra mému bratrovi.
  • 00:27:44 Obdivoval ho, protože věděl,
    že umí. Vážil si ho.
  • 00:27:49 On by cedil krev za své přátele.
  • 00:27:53 Pokud ho některý z přátel zklamal,
    tak měl takovou povahu,
  • 00:28:01 že to v životě neodpustil.
  • 00:28:04 Ještě v r. 1956,
  • 00:28:07 když probíhal návrh na mé
    jmenování zasloužilým umělcem,
  • 00:28:11 odvezli mého přítele doktora
    Špinku, odsouzeného na 12 let,
  • 00:28:16 na celodenní výslech a snažili
    se z něj vymámit svědectví,
  • 00:28:20 že jsem protistátní.
  • 00:29:21 U Tröstera se nevyučovala
    scénografie,
  • 00:29:25 ale vyučovalo se umělecké myšlení.
    To na tom bylo nádherné.
  • 00:29:31 Tröster sám byl renesanční člověk,
    který nejen hodně četl,
  • 00:29:39 ale miloval literaturu.
  • 00:29:41 Nejenže chodil na koncerty,
    ale miloval hudbu.
  • 00:29:45 Zrovna tak miloval fotbal,
    techniku, a tak dále.
  • 00:29:49 To byl člověk,
    kde jsme se dovídali spoustu věcí.
  • 00:29:56 Ne jenom tak obecně.
  • 00:29:59 Ale od člověka, který je zapálený
    třeba pro literaturu,
  • 00:30:04 nebo pro výtvarné umění
    a speciálně pro nějakého malíře.
  • 00:30:10 To na tom bylo nádherné.
    On byl ohromně impulsivní.
  • 00:30:17 Někdy byl trošku hysterický,
  • 00:30:20 takže bylo snadné
    od něho vyletět ze školy.
  • 00:30:23 Já si pamatuji, že první zadání,
    které jsme dostali,
  • 00:30:27 bylo úplně jednoduché.
    Udělat oponu ke Carmen.
  • 00:30:30 Tröster nám přezpíval všechny
    základní scény z Carmen.
  • 00:30:34 Chodil jako pašerák
    podle stěny ateliéru
  • 00:30:37 a pokoušel se nás dostat
    do problému Carmen.
  • 00:30:42 Vůbec ne do problému scénografie.
  • 00:30:44 Já jsem nejdříve myslel,
    že je to humor, což byl.
  • 00:30:49 Jednou jsem přišel do ateliéru,
    byl tam Tröster, byl rozdurděný.
  • 00:30:54 Já jsem to těžce bral,
    když se na mě zlobil.
  • 00:30:58 Říkal: "Já jsem si myslel,
    že bereš vážně profesi."
  • 00:31:02 Říkal jsem, že beru.
  • 00:31:03 On říkal: "Já jsem tě včera potkal
    s fádní blondýnou.
  • 00:31:06 Kdybych tě potkal se dvěmi
    cikánkami, když děláš Carmen,
  • 00:31:09 tak bych věděl,
    že to bereš vážně."
  • 00:31:11 On nebyl ten nafoukaný intelektuál.
    Takový ten velký přehled.
  • 00:31:16 On byl lidský
    a byl v první řadě chlap.
  • 00:31:19 Dokázal být velmi šarmantní
    a jaksi jiskřil,
  • 00:31:25 když měl dobrou náladu
    a když byl pes Andrýsek v pořádku.
  • 00:31:29 Když Andrýsek v pořádku nebyl
    a nálada byla špatná,
  • 00:31:32 tak to jsme měli tvrdý život.
  • 00:31:34 Otec byl šílený pruďas.
  • 00:31:36 Když ho něco namíchlo i v rodině,
    tak on se s námi nepáral.
  • 00:31:43 Ono se tady mluvilo někdy
    i velice neslušně.
  • 00:31:48 Byl pruďas doma i ve škole.
  • 00:31:53 Tam myslím, že byl správný
    pruďas na ty studenty.
  • 00:31:59 Oni se ho báli
    a zároveň ho milovali.
  • 00:32:02 Byl na schůzi partajního výboru
    AMU už tehdejší.
  • 00:32:09 Předsedkyní byla paní profesorka
    Klementina Rektorysová,
  • 00:32:15 která vyučovala ortoepii
    a byla to stará panna,
  • 00:32:22 jak Franta říkal: "Svíčková bába
    komunismu."
  • 00:32:26 Ona kázala o tom,
    co to je komunismus,
  • 00:32:32 co to je marxismus,
    a co by se mělo a co by se nemělo.
  • 00:32:36 Ten dřívější komunista Tröster
    dával hlavu dolů, brunátněl,
  • 00:32:46 až už to jednou nevydržel, vstal
    a řekl:
  • 00:32:50 "Klementino, ty máš tu stranu
    místo pohlaví.
  • 00:32:56 A protože to pohlaví máš
    blízko u prdele,
  • 00:33:01 tak se tam ta strana
    s tebou dostane."
  • 00:33:05 Co si myslel, to řekl.
  • 00:33:08 Maminka ho často krotila
    a říkala,
  • 00:33:11 že musí být trochu diplomatický,
    že si tím škodí.
  • 00:33:14 On by snad praskl,
    to prostě nešlo.
  • 00:33:17 Svým způsobem měl pravdu,
    ale ti lidé to těžko snášeli.
  • 00:33:24 Tak měl tatínek spoustu přátel,
    obdivovatelů, dokonce i těch,
  • 00:33:31 kteří si ty urážky nechali líbit
    a měl i spoustu nepřátel.
  • 00:33:39 Vždy mě říkal: "Víš, ti nepřátelé,
    to jsou zamindrákovaný hovada."
  • 00:33:44 Měl pravdu.
  • 00:34:14 On miloval Janáčka.
  • 00:34:16 A vážil si toho, že Janáček,
    stejně jako on, vycházel z toho,
  • 00:34:27 co měl chuť dělat.
    O čem byl přesvědčený.
  • 00:34:31 A ne co by se mělo dělat,
    co doporučuje kritika.
  • 00:35:08 Největším Janáčkovým dramatem
    je "Mrtvý dům".
  • 00:35:12 Je to vlastně moderní Fidelio,
    avšak ještě otřesnější,
  • 00:35:15 s ještě jímavějším chorálem
    a touhou po svobodě.
  • 00:35:19 Pozadí tvoří kůlový plot,
  • 00:35:21 nekompromisně uzavírající prostor
    vězeňského dvora.
  • 00:35:25 Při prosvícení zezadu tyto kůly
    vrhají stín na vpředu visící tyl.
  • 00:35:30 Pozbývají své hmotnosti,
    prodlužují prostor
  • 00:35:34 a vytvářejí zamlžené obrysy
    sibiřského dvora.
  • 00:36:03 Nejmohutnějším dojmem
    při představení v La Scale
  • 00:36:06 působila světnice nemocnice.
  • 00:36:09 Tam bylo použito stropu
    z černého sametu, s četnými otvory,
  • 00:36:14 tak světlo reflektorů procházející
    mohutnými pásy těmito otvory,
  • 00:36:19 dramaticky zachycovalo jen některé
    detaily hadrovitých lůžek,
  • 00:36:23 umístěných na podlaze.
  • 00:36:31 V r. 1967 přizve Františka Tröstera
    ke spolupráci liberecká Ypsilonka.
  • 00:36:38 Hned jak jsme se setkali,
    jako já režisér a on scénograf,
  • 00:36:41 on byl tak pokorný, přátelský
    a zdůrazňoval to své mládí teď,
  • 00:36:48 když byl o celou generaci starší,
    že se vrací na svůj začátek,
  • 00:36:54 že mu to tak vyhovuje, a že to
    nemohl dělat tak celý život,
  • 00:37:02 protože provozy v divadlech
    to nedovolují.
  • 00:37:05 On se choval jako malý kluk.
  • 00:37:08 On byl hravý, nervní,
    měl hrozně nápadů,
  • 00:37:10 že se to muselo třídit rychle.
  • 00:37:13 A to jsem zase musel rychle já
    ty věci vyhazovat.
  • 00:37:15 A on říkal: "Děláš to dobře.
    Vyhazuješ ty dobrý nápady.
  • 00:37:19 Z těch nic není.
    Ty horší jsou nakonec lepší."
  • 00:37:22 KOMENTÁŘ
  • 00:37:24 "Ve slavnostní den stého výročí
    udělila vláda
  • 00:37:27 titul národního umělce
    Rudolfu Deylovi,
  • 00:37:29 Eduardu Kohoutovi,
  • 00:37:32 Alfrédu Radokovi,
  • 00:37:34 Františku Trösterovi."
  • 00:37:37 Události po 68. roce posléze
    ukončily jeho život,
  • 00:37:44 protože to pro něho byla
    strašná rána.
  • 00:37:48 Tatínek odjel do Norska dělat
    inscenaci. Tam ho to zastihlo.
  • 00:37:54 Měl tam do televize několik
    radikálních projevů proti okupaci.
  • 00:38:04 Po návratu, když viděl jak to tady
    vypadá a co se tady děje,
  • 00:38:11 tak byl jen a jen zoufalý.
  • 00:38:15 Já ho našla 14. prosince 1968
    ráno v posteli.
  • 00:38:24 Svítila lampa, měl brýle na nose
    a četl Reportéra a byl po smrti.
  • 00:38:29 Později jsme se dozvěděli,
    že to byl infarkt, na který zemřel.
  • 00:38:34 Ono opravdu mu to dalo ránu.
    On to neunesl.
  • 00:39:00 Titulky: Iva Méhešová
    Česká televize, 2004

Související