iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 3. 2008
20:25 na ČT1

1 2 3 4 5

87 hlasů
89426
zhlédnutí

Uvolněte se, prosím

Pavlína Němcová — Milan Paumer — David Gruber

42 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Uvolněte se, prosím

  • 00:00:31 Dobrý večer.
    Dobrý večer.
  • 00:00:39 Dobrý večer, dámy a pánové.
  • 00:00:43 Já bych s s váma chtěl podělit
    o zážitky,
  • 00:00:45 které máme zatím my tady
    v Praze,
  • 00:00:47 ale čekají vás v celé republice,
    a to je parkování.
  • 00:00:50 To je v Praze
    taková lahoda,
  • 00:00:52 kde si můžete koupit,
    pokud jste rezident,
  • 00:00:55 to tam musíte mít napsané
    bydliště -
  • 00:00:57 parkování na tom svém místě
    před domem,
  • 00:00:58 což je taková malá výhra,
    že už tam zaparkujete.
  • 00:01:01 Tím skončila ta doba,
    kdy já jsem parkoval
  • 00:01:03 o kousek dál,
    než kam jsem původně jel.
  • 00:01:06 Vyjel jsem z domova,
    a pak jsem zaparkoval dál,
  • 00:01:08 než kam jsem předtím
    jel.
  • 00:01:10 Teď se to změnilo,
    teď už tam mám flek,
  • 00:01:12 ale nemám kam bych jel,
    protože tam nemám kde zaparkovat,
  • 00:01:16 protože si tam nemůžu
    koupit tu kartu.
  • 00:01:19 Já tam nebydlím,
    nejsem tam rezident,
  • 00:01:20 takže si ji tam nemůžu
    koupit.
  • 00:01:22 Leda že bych si vymyslel,
    že tam mám firmu,
  • 00:01:24 to stojí asi 16 tisíc,
    a když je to druhý auto,
  • 00:01:26 tak 30, pak asi 200
    a pak už vás ukřižují.
  • 00:01:31 Čili to auto můžu mít před domem
    a tam ho můžu mít do tý doby
  • 00:01:34 než se rozhodnu,
    že bych třeba jel na chalupu.
  • 00:01:37 A když pojedu na chalupu,
    tak to znamená,
  • 00:01:39 že se zařadím
    mezi ty kamióny
  • 00:01:41 a pojedu, kam jedou oni
    bez ohledu,
  • 00:01:43 že jsem chtěl jet původně
    jinam,
  • 00:01:45 protože je nebezpečný
    kamkoliv odbočit,
  • 00:01:47 protože vás srazí.
    (smích)
  • 00:01:49 Čili to auto je k nepotřebě,
    z toho se stal
  • 00:01:51 takový suvenýr
    na doby automobilismu.
  • 00:01:54 A šlo by to vyřešit tím,
    že by stálo třeba 60 korun.
  • 00:01:57 Ale dávat za to půl miliónu,
    tři čtvrtě miliónu, milióny,
  • 00:02:00 za ten plechový nesmysl,
    který mám před domem
  • 00:02:02 a vždycky si můžu říct:
    "Mám tě tady, kocourku."
  • 00:02:06 To je blud.
    A pak je druhá věc,
  • 00:02:07 která mě zaujala,
    to je myslím
  • 00:02:09 jen v takových nevyvinutých
    demokraciích jako jsme my,
  • 00:02:11 prezident republiky
    bude teď podepisovat
  • 00:02:13 svoje druhé volební období,
  • 00:02:15 tedy prezidentský slib,
    a tady všechny noviny píší,
  • 00:02:18 že to bude podepisovat
    perem za milión.
  • 00:02:22 Pero za milión!
    (smích)
  • 00:02:26 Prezident perem za milión -
    zvláštní informace.
  • 00:02:29 Vždycky jsem si myslel,
    že jsme chytřejší
  • 00:02:32 a takové blbosti
    nebudou mít takovou mediální váhu,
  • 00:02:35 ale mají.
    Na druhou stranu -
  • 00:02:37 za sebe bych chtěl říct:
    Já jsem dnes
  • 00:02:39 propiskou za 35 korun
    podepsal hypotéku.
  • 00:02:43 A můžou mi věřit.
    V tom peru to není!
  • 00:02:46 Pojďme se podívat,
    co nám přinesl tento týden.
  • 00:02:52 Dobrý den, dnes mám takovou
    malou osvětu,
  • 00:02:54 zejména pro muže.
    Jedná se o výčet
  • 00:02:57 tradičních největších ženských
    lží.
  • 00:03:00 První je:
    "Nikdy nemyslím na svého bývalého."
  • 00:03:04 Prosím vás,
    je to lež jako hrom.
  • 00:03:07 Statisticky se prokázalo,
    že asi 11% žen
  • 00:03:10 myslí, promiňte, zejména při sexu,
    na svého bývalého.
  • 00:03:16 Ať už to byl kdokoliv.
    (smích)
  • 00:03:20 Další lež:
    "Bolí mě hlava."
  • 00:03:23 Prosím vás,
    jsou tři možnosti.
  • 00:03:25 Buď jste v něčem udělal chybu -
    nezapomněl jste na výročí?
  • 00:03:28 Nebo nemá náladu,
    zítra ji čeká pracovní pohovor.
  • 00:03:31 Nebo zatřetí -
    nemá oholené nohy.
  • 00:03:36 To mám z bulvárního časopisu,
    tak abyste se nedivili.
  • 00:03:40 Další významná ženská lež:
    "Miluju tě takového jaký jsi."
  • 00:03:46 Prosím vás, podle ankety
    se ženám na mužích nelíbí:
  • 00:03:51 Zaprvé - že jim málo
    muži nosí květiny, asi 48,4% žen.
  • 00:03:57 Zadruhé - že po nich musejí
    stále uklízet.
  • 00:04:00 Tam je to asi 41,5%.
    A zatřetí,
  • 00:04:03 že muž nikdy své partnerce
    neřekne,
  • 00:04:05 jak je pro něj důležitá -
    asi 31,7% žen je nespokojeno.
  • 00:04:11 Teď je velmi zvláštní
    bod.
  • 00:04:13 "Na velikosti přece nezáleží."
    (smích)
  • 00:04:17 Nevím, jak je to myšlený,
    ale mně to jako lež nepřijde.
  • 00:04:21 Já jsem byl větší
    než moje první žena,
  • 00:04:24 jsem menší než moje druhá žena
    a obě jsou šťastné.
  • 00:04:30 Další lež:
    "Máš vážně moc milé kamarády."
  • 00:04:34 Ruku na srdce - pánové,
    máme jen dva druhy kamarádů.
  • 00:04:41 Zaprvé ty neupravené pomatence,
    kteří nás v noci ukecají,
  • 00:04:45 abychom prohazovali vajíčka
    oknem.
  • 00:04:48 Tyhle ženy naprosto
    nenávidí.
  • 00:04:51 Nebo druhý typ kamarádů,
    ti jsou stejní jako my.
  • 00:04:54 Zdvořilí, vtipní, upravení,
    dobře vypadající,
  • 00:04:58 čili případně potencionálně
    možní nápadníci naší ženy.
  • 00:05:03 A možná za našimi zády
    spolu dokonce flirtují.
  • 00:05:06 Takže to je další
    lež.
  • 00:05:09 "V životě jsem spala
    se třemi muži."
  • 00:05:12 Lež jako hrom.
    (smích)
  • 00:05:15 Prosím vás, ale podle statistiky,
    to si nevymýšlím já,
  • 00:05:19 ženy v průzkumech
    vždycky uvádějí nižší čísla
  • 00:05:23 a muži zase uvádějí
    vyšší čísla.
  • 00:05:26 Ale tam je ten nesoulad -
    s kým by ti muži
  • 00:05:29 tak často byli nevěrní,
    když ženy nevěrné jsou tak málo?
  • 00:05:36 Ale abychom si to statisticky
    vyjasnili:
  • 00:05:39 Na detektoru lži ve světě
    se v průměru ukázalo,
  • 00:05:43 že žena měla v průměru
    něco kolem 4,4 partnera.
  • 00:05:48 V Česku ženy uvádějí,
    ne statisticky,
  • 00:05:51 v průměru 5,5 sexuálního
    partnera.
  • 00:05:56 To je o 1,1 víc
    než je venku na detektoru lži.
  • 00:06:01 To znamená, že kdy ženy uvádějí,
    že je to víc,
  • 00:06:04 takže se dá předpokládat,
    že v Česku mají ženy
  • 00:06:07 až deset partnerů!
    Třeba.
  • 00:06:09 Prosím vás, to je pro nás chlapy
    postrach
  • 00:06:12 jít v noci po ulici.
    A pak je další krásná lež.
  • 00:06:17 "Krásní muži
    mě nezajímají."
  • 00:06:21 Podle časopisu:
    "Pohled na svalnatého muže
  • 00:06:24 v ženách probouzí
    fantazii."
  • 00:06:28 Tak já nevím, kdo přišel na to,
    že svalnatý muž je krásný.
  • 00:06:32 Jako že je nafukovací,
    tak je krásný?
  • 00:06:36 Co je na tom krásnýho?
    A podle mě to neplatí
  • 00:06:39 jenom pro tyhle rozcvičené
    masosvalce,
  • 00:06:42 ale i pro takový ty bleděmodře
    okaté romantické zasněnce.
  • 00:06:47 Ono se totiž většinou ukáže,
    že to není romantický pohled.
  • 00:06:51 Ono mu tak hučí v hlavě
    prázdnotou
  • 00:06:53 a kouká do dálky.
    (smích)
  • 00:06:57 Takže on je takhle krásný
    několik let
  • 00:07:00 a nakonec ta žena,
    když má doma tohle několik let,
  • 00:07:05 nepohrdne ani běžným šeredou,
    hlavně když je zábavný.
  • 00:07:09 Já o tom něco vím.
    (smích)
  • 00:07:12 A pak další lež:
    "Jsi ten nejlepší muž,
  • 00:07:15 kterého jsem kdy měla."
    S tím nesouhlasím.
  • 00:07:19 Říká-li to žena mně,
    nikdy to lež není.
  • 00:07:23 To by bylo všechno,
    dámy a pánové.
  • 00:07:27 A nyní dovolte,
    abych pozval našeho prvního hosta,
  • 00:07:30 kterým je
    slečna Pavlína Němcová!
  • 00:07:48 Pavlína Němcová,
    modelka, herečka.
  • 00:07:51 Mohli jste ji nedávno vidět
    při soutěži o Českého lva,
  • 00:07:54 kde převzala náhradně cenu,
    kterou dostala
  • 00:07:56 herečka z filmu Edith Piaf,
    ve kterém vy také hrajete.
  • 00:08:00 Že jo?
    Ano.
  • 00:08:01 To je film,
    který je teď slavný,
  • 00:08:03 protože dostal Oscary.
    My se na to taky mrkneme.
  • 00:08:06 Abraka dabraka.
    Vy jste měla tu krásnou šanci,
  • 00:08:09 že jste v tom filmu dokonce
    hrála.
  • 00:08:10 Tak abraka dabraka.
    Nefunguje to, jak to má.
  • 00:08:14 Tak bychom se na to podívali.
    Teda jenom na kousek.
  • 00:08:21 Dobrý den.
    Řeklimi že jste tady.
  • 00:08:26 Děkuju, že jste souhlasila
    s rozhovorem.
  • 00:08:28 Mě to taky těší.
  • 00:08:31 Je zvláštní
    nepotkat vás v Paříži.
  • 00:08:34 -Nebývám od ní daleko.
    -No,připravila jsem si otázky.
  • 00:08:39 Jde o to, abyste odpověděla
    hned a bez přemýšlení.
  • 00:08:43 Ano?
    Takže.
  • 00:08:48 Jakou barvu máte
    nejraději?
  • 00:08:50 Tady hrajete novinářku, že jo?
    Ano.
  • 00:08:53 Tak to nám stačí.
    Děkujeme.
  • 00:08:55 Vy jste chtěla být
    vždycky herečkou
  • 00:08:57 a rodiče vás vedli,
    abyste byla počestná.
  • 00:08:59 Tedy ne herečka.
    Ne, abych se věnovala
  • 00:09:01 něčemu reálnějšímu.
    Ne reálnějšímu.
  • 00:09:04 Asi se jim to nezdálo
    pro vás tak úplně ideální.
  • 00:09:07 Proč asi?
    Že to není tak dobrá profese?
  • 00:09:12 Třeba to tak viděli.
    Mě to zajímá.
  • 00:09:14 Moje partnerka je herečka,
    tak bych chtěl vědět,
  • 00:09:18 proč jste nemohla být
    herečkou?
  • 00:09:21 Je to nestálé
    a nikdy nemáte jistotu...
  • 00:09:23 Modeling je proti tomu stálý.
    Modeling není vůbec stálý.
  • 00:09:25 To je řemeslo,
    které má zlaté dno.
  • 00:09:28 Ne, já díky rodičům
    jsem vystudovala
  • 00:09:30 právnickou fakultu.
    Vy jste tady vystudovala práva?
  • 00:09:33 No.
    A to jste studovala
  • 00:09:34 během toho modelingu?
    Přesně tak.
  • 00:09:36 A vy jste vystudovala?
    Ano.
  • 00:09:38 Čili vy byste mohla být
    právnička?
  • 00:09:40 Ano.
    Ale to je nuda, ne?
  • 00:09:44 Nuda? Jak se to vezme.
    Tak jak to je.
  • 00:09:48 Ale nuda je všechno,
    co vás nebaví.
  • 00:09:51 "Tady v tom odstavci se mi nezdá",
    ale znáte to,
  • 00:09:53 ta právničina.
    To jo.
  • 00:09:57 Ale máte alespoň jistotu.
    Jakou?
  • 00:09:59 Když něco děláte dobře
    a věnujete se tomu naplno, tak...
  • 00:10:03 To herečka taky.
    Právě proto,
  • 00:10:06 že mě baví herectví,
    tak se věnuju herectví.
  • 00:10:09 A jak to máte s jazykama?
    S tou francouzštinou.
  • 00:10:12 Vy jste byla nějaký čas
    v Hollywoodu.
  • 00:10:14 Že jo?
    Ano.
  • 00:10:16 Tak je určitý limit,
    když člověk neumí
  • 00:10:21 ten jazyk precizně.
    Samozřejmě,
  • 00:10:24 vždycky vás to bude limitovat.
    Jako Češka
  • 00:10:26 vždycky budu považována za cizinku
    ať jsem kdekoliv.
  • 00:10:28 Jo.
    No.
  • 00:10:30 I ve Francii?
    I ve Francii.
  • 00:10:32 Sice mluvím francouzsky jako česky,
    ale pořád mám přízvuk.
  • 00:10:35 Akcent.
    Přesně tak.
  • 00:10:38 A v tom Hollywoodu, jaký to tam
    bylo?Strašný.
  • 00:10:40 Jak dlouho jste tam byla?
    Necelých šest měsíců.
  • 00:10:44 Celkem.
    S tím, že jsem stále jezdila.
  • 00:10:48 Vy jste tam jela s tím,
    že to tam zkusíte.
  • 00:10:50 To byla jediná možnost
    po vystudování
  • 00:10:53 školy Factor Studio.
    Vy jste studovala Factor Studio.
  • 00:10:55 To je slavný.
    No.
  • 00:10:58 V New Yorku?
    Ano.
  • 00:11:00 Oni tam pořád učí
    podle Stanislavského.
  • 00:11:02 Že jo?
    Přesně tak.
  • 00:11:04 To je úplný protipól školy,
    kterou bych vedl já.
  • 00:11:06 Proč?
    Já na to nevěřím.
  • 00:11:09 To je takový to herectví
    s tím prožitkem.
  • 00:11:11 Že jo?
    Hm.
  • 00:11:12 Poznal jsem příliš mnoho
    vynikajících herců,
  • 00:11:14 u kterých jsem viděl,
    že žádný prožitek nepotřebují.
  • 00:11:17 Bravurně to tam fláknou
    bez prožitků.
  • 00:11:20 Ale někdo třeba musí umět
    dostat ty prožitky ze sebe ven.
  • 00:11:23 Na to jsou podle mě
    psychiatrie.
  • 00:11:28 Půjdu s prožitkem na jeviště
    a budu to tam ze sebe
  • 00:11:31 půl hodiny soukat?
    To může být divný, ne?
  • 00:11:34 Jak vás to tam učili
    s tím prožitkem pracovat?
  • 00:11:36 Tam máte tak zvané
    psychologické herectví.
  • 00:11:39 Já třeba přijdu na scénu
    a mám hrát rodící ženu.
  • 00:11:42 Tak jak si mám udělat
    pocit rodící ženy,
  • 00:11:45 když jsem třeba nerodila?
    (smích)
  • 00:11:47 Vy taky rodící ženu
    hrát nebudete.
  • 00:11:49 Čili o tu roli přijdu?
    (smích)
  • 00:11:53 Vy určitě.
    Já ne!
  • 00:11:55 Já bych řekl:
    "Já mám dvě děti.
  • 00:11:57 Oni jsou teď na dovolený
    s manželem."
  • 00:12:00 Tak jak si tam navodím prožitek,
    který neznám?
  • 00:12:03 Většinu prožitků si člověk
    nemůže navodit,
  • 00:12:06 když je nezná.
    Samozřejmě.
  • 00:12:09 Tak pak si to musíte
    navodit něčím jiným.
  • 00:12:11 A jak, prosím vás?
    Já jsem v tom trochu nevzdělaný.
  • 00:12:15 Dejte mi příklad,
    jak si můžu ten prožitek
  • 00:12:17 nahradit něčím?
    Třeba mám být na jevišti veselý
  • 00:12:20 a nejde mi to.
    Hm.
  • 00:12:22 To bych si podle té školy
    měl vybavit něco veselého?
  • 00:12:25 Tak si třeba v duchu
    musíte představit něco,
  • 00:12:27 co vás rozveselilo
    v minulosti.
  • 00:12:29 Dobře, to zkouším,
    nic se mi nevybavuje.
  • 00:12:32 Naopak.
    V hlavě mi to říká:
  • 00:12:34 "Jak jsem se tomuhle
    mohl kdysi smát?"
  • 00:12:38 A jsem čím dál smutnější z toho,
    čemu všemu jsem se v životě smál.
  • 00:12:42 Tak to jste ztracený případ.
    (smích)
  • 00:12:45 Já tady ale hraju dvacet let
    divadlo bez problémů.
  • 00:12:49 Já se na divadle směju jak kartáč,
    když na to přijde.
  • 00:12:53 Úplně bez problémů.
    Máte to štěstí.
  • 00:12:56 A třeba, kdybych vám řekl,
    abyste se jako herečka zasmála.
  • 00:12:59 Tak si budete navozovat
    pocit?
  • 00:13:01 Ano.
    Prosím vás, tak.
  • 00:13:04 Teď se smějete jako Pavlína.
    Ale zasmějte se herecky.
  • 00:13:09 To teď tady nejde.
    Jak to? Já vám to ukážu!
  • 00:13:12 To jde!
    (smích)
  • 00:13:14 Úplně bez problému.
    To musí být jak když střihne.
  • 00:13:20 Teď vy. S prožitkem.
    Ne, ne.
  • 00:13:24 Tak malinko.
    Takový smích z dětským prožitkem.
  • 00:13:29 Ale já jsem tady jako Pavlína.
    Já se vám tady nebudu smát.
  • 00:13:31 Já jsem tady
    taky jako Honza!
  • 00:13:34 Ale já jsem se právě
    smál bez prožitku!
  • 00:13:37 Rozumíte?
    No, no.
  • 00:13:38 Žádnej problém!
    To tam fláknu a jdu od toho!
  • 00:13:41 Řekněte mi, prosím vás,
    modelingu necháte
  • 00:13:43 a budete jenom herečka?
    Ano, to bych tak ráda.
  • 00:13:47 Ale vy ještě při tom fotíte,
    že jo?
  • 00:13:49 Občas ano, protože člověk si
    musí vydělat na chleba.
  • 00:13:53 Já vím, ale u vás
    je to o to zajímavější,
  • 00:13:58 že ve vašem věku
    už musíte fotit ty dámy a tohle.
  • 00:14:04 No ne,
    tak fotí ty mladý holky, ne?
  • 00:14:06 Nebo jak to je?
    Já to vždycky někde čtu,
  • 00:14:08 že jí je 25,
    tak že už to začíná být těžký.
  • 00:14:11 Jaký je ideální věk modelky?
    Tak 15 až 20.
  • 00:14:16 Čili v porodnici už jí
    občíhnou.
  • 00:14:20 "Tahle má málo křivý nožičky,
    hlídej ji."
  • 00:14:23 15 až 20.
    Hm.
  • 00:14:25 A pak přichází 20,
    to už je takový dámštější, jo?
  • 00:14:30 Ano, asi tak.
    V 25 to většinou končí.
  • 00:14:33 V 25 jde do penze.
    Hm.
  • 00:14:36 Ale ne každá, že jo?
    Ano. Díky bohu.
  • 00:14:39 A pak fotí jako dámy.
    Pak máte určité produkty,
  • 00:14:44 na které klienti chtějí ženu
    a ne patnáctiletou.
  • 00:14:50 Ne holčičku.
    Přesně tak.
  • 00:14:52 A co to je za produkty?
    Kosmetika, krémy.
  • 00:14:54 To je potřeba víc,
    když je člověk starší,
  • 00:14:56 než když...
    No.
  • 00:14:59 A vy to taky dodržujete?
    Co myslíte?
  • 00:15:01 To líčení. Líčíte se
    kvalitními kosmetickými přípravky?
  • 00:15:05 Ne, vůbec.
    Reklama je klam.
  • 00:15:07 A čím se líčíte?
    Jáskoro nelíčím.
  • 00:15:11 Já taky ne.
    (smích)
  • 00:15:14 Ale třeba, když se chcete namazat,
    když venku mrzne?
  • 00:15:18 Tak se namažu niveou a jdu.
    Niveou?!
  • 00:15:22 Jasně.
    Tak to jsme kolegové.
  • 00:15:25 Já jsem si vždycky říkal,
    že ty modelky,
  • 00:15:27 jak jsou v tom a znají to,
    tak že přesně vědí,
  • 00:15:30 co si mají vzít.
    Slyším, když si to kupuje.
  • 00:15:33 Že by chtěla něco hydratačního,
    ale ne moc.
  • 00:15:36 A tak podobně.
    A probírají to.
  • 00:15:38 Ona jí nakonec řekne
    sedm tisíc.
  • 00:15:41 Nevěříte na to?
    Ne.
  • 00:15:43 Že ta drahá kosmetika...
    Ne.
  • 00:15:46 To jsem rád.
    Ušetřil jsem spoustu prachů.
  • 00:15:48 Přesně tak.
    Pavlína Němcová!
  • 00:16:00 Dámy a pánové,
    naším dalším hostem
  • 00:16:03 je pan Milan Paumer!
    (hudba)
  • 00:16:18 Pan Milan Paumer,
    jeden z trojice bratři Mašínové.
  • 00:16:23 Pan Paumer,
    ono vás vlastně bylo víc,
  • 00:16:25 kteří odešli z nesvobodného
    Československa.
  • 00:16:29 Dodnes se o tom vede ve společnosti
    velká diskuse.
  • 00:16:31 Ale teď čerstvě vyznamenaným
    premiérem.
  • 00:16:34 Takzvaně premiérskou medailí
    nebo vyznamenáním.
  • 00:16:38 Což zase vyvolalo
    velkou diskusi.
  • 00:16:40 Zdali máte být vyznamenaný
    nebo ne.
  • 00:16:43 Protože v rámci toho vašeho
    útěku nebo odchodu
  • 00:16:46 se pořád mluví o těch
    obětech.
  • 00:16:49 A já jsem si všiml,
    vy jste, pane Paumere,
  • 00:16:51 někde řekl:
    "Nechte nás to vysvětlit."
  • 00:16:54 Prosím.
    (smích)
  • 00:16:56 Já jsem opravdu rád,
    že jsem se k tomu dostal.
  • 00:17:01 Protože tady panuje velice,
    velice moc neinformovanosti.
  • 00:17:08 Většinou slyším:
    "Ty jsi jeden z těch vrahů."
  • 00:17:13 Jakýpak vrah?
    My jsme vlastně začali dělat něco,
  • 00:17:21 čemu oni říkají,
    že jsme vraždili a to,
  • 00:17:25 až v roce 50.
    Tady je to všechno dokázaný,
  • 00:17:30 že komunisti v roce 48 až 49,
    což jsou dva roky,
  • 00:17:40 zavraždili 83 lidí.
    Počínají Heliodorem Píkou
  • 00:17:50 a ihned následuje doktorka Horáková
    a mnoho dalších důstojníků.
  • 00:17:59 Ale já myslím,
    že v tom vašem případě
  • 00:18:02 nejvíc lidi diskutují
    o tom účetním, nebo kom,
  • 00:18:05 kdo vezl ty peníze,
    byl tam jeden policajt.
  • 00:18:08 Tak ten v uniformě
    byl výkonný orgán totalitní moci,
  • 00:18:12 ten taky přísahal a bylo v rámci
    jeho pracovního úvazku,
  • 00:18:17 že když tak položí život,
    ale často se vede diskuse
  • 00:18:20 o tom účetním.
    Ale ten byl taky ozbrojený, ne?
  • 00:18:23 Jistě!
    On to nebyl jenom účetní.
  • 00:18:25 To byl šéf milicionářů!
    To jsem chtěl říct.
  • 00:18:30 Pro mě začíná všechno
    okamžikem lidových milicí,
  • 00:18:34 protože když je komunisté
    vyzbrojili,
  • 00:18:35 porušili zákony, Ústavu
    a začala občanská válka,
  • 00:18:39 které se ovšem
    skoro nikdo nezúčastnil.
  • 00:18:42 Jo.
    Že jo?
  • 00:18:43 My jo!
    Vy jo.
  • 00:18:46 Ale co si myslíte,
    že je ten hlavní důvod,
  • 00:18:48 že se dnes velká část lidí
    stále nemůže smířit s tím,
  • 00:18:52 že byly oběti na životech?
    Lidi to vnímají jako vraždu,
  • 00:18:54 ne jako součást vašeho boje.
    Ano.
  • 00:18:58 Čím myslíte, že to je?
    Já si myslím,
  • 00:19:01 že lidi si neuvědomují,
    co to je ztratit svobodu
  • 00:19:06 a potom se snažit...
    Neumí si představit tu dobu,
  • 00:19:10 nebo atmosféru té doby,
    kdy jste utíkali?
  • 00:19:13 Ano, to byl moc dlouhý čas.
    První světová válka
  • 00:19:17 trvala jenom pět nebo šest let,
    takže tam byli pamětníci
  • 00:19:22 a dalo se to velice lehce
    vysvětlit.
  • 00:19:28 Ale tohle bylo 40 let!
    Ale pak je u vás
  • 00:19:31 ještě důležitý aspekt,
    o kterém se mluví málo,
  • 00:19:34 vy jste přece nechtěli jenom
    odtud.
  • 00:19:37 Absolutně ne!
    My, když jsme viděli,
  • 00:19:39 jak to tady vypadá,
    tak jsme si řekli:
  • 00:19:42 "Radši odejdeme do Spojených států,
    tam se zapíšeme
  • 00:19:48 do americké armády
    a naučíme se vojenské řemeslo tak,
  • 00:19:55 jak to má být."
    Avrátíme se, až...
  • 00:19:58 A uděláme tady pořádek.
    No jo.
  • 00:20:01 Tak to byla iluze té doby,
    na kterou už pak nedošlo.
  • 00:20:03 Dnes si někteří lidé myslí,
    že jste chtěli jenom utéct.
  • 00:20:07 Ne, absolutně ne.
    Že jste si tady
  • 00:20:09 jenom prostříleli cestu.
    Ale ono šlo vlastně...
  • 00:20:11 A v rámci souvislostí bratrů Mašínů
    ještě o jejich rodinnou tradici.
  • 00:20:16 A výchovu.
    Jistě.
  • 00:20:18 Tam je určitý problém,
    že dnes tady tomu málokdo věří.
  • 00:20:21 Ano.
    Že někdo byl tak oddaný
  • 00:20:23 rodinné tradici, morálce,
    takže se na to kouká
  • 00:20:26 jako na argument,
    který je nepravdivý.
  • 00:20:30 Vy sice nejste z rodiny Mašínů,
    ale víte o nich hodně.
  • 00:20:34 Oni tomu byli oddaní
    i poselství svého otce.
  • 00:20:37 Ano!
    Bylo nás sedm,
  • 00:20:41 kteří patřili
    k takové té menší skupině.
  • 00:20:48 Všichni tito členové
    byli takoví věřící v to,
  • 00:20:55 co pan generál Mašín
    a jeho dva kamarádi, tři králové,
  • 00:21:01 za co oni bojovali
    a v co věřili.
  • 00:21:05 Dále se lidi ptají,
    proč jste potřebovali peníze.
  • 00:21:09 V té době
    už byl Radek zavřenej.
  • 00:21:12 On si udělal něco na svoji pěst,
    chtěl někomu pomoct přes hranice,
  • 00:21:16 a když udělali tu schůzku,
    kde by se měly prodebatovat
  • 00:21:21 ty detaily,
    tak narazil na tři estébáky.
  • 00:21:26 Ale ty peníze jste potřebovali
    na co?
  • 00:21:28 Ano!
    Protože českého estébáka
  • 00:21:31 můžete podplatit.
    Už tenkrát se s tím pracovalo?
  • 00:21:34 Samozřejmě.
    Čili bylo potřeba
  • 00:21:36 koupit nějaké lidi,
    aby se pomohlo Radkovi.
  • 00:21:39 Vás bylo pět?
    No.
  • 00:21:43 Dvěma se to nepovedlo.
    Ano.
  • 00:21:48 A vy jste měli štěstí?
    Nebo to byla hlavně dovednost?
  • 00:21:54 Byla to kombinace,
    ale štěstí jsme měli hrozný.
  • 00:21:58 Vy jste sám
    dostal taky kulku, že jo?
  • 00:22:01 Jo!
    Tady do boku.
  • 00:22:03 To už bylo ke konci?
    To bylo asi v devět hodin večer.
  • 00:22:08 Na tu strážnici přišli
    přesně půl hodiny po půlnoci.
  • 00:22:14 Na strážnici v západním Berlíně?
    Ano.
  • 00:22:18 A v tom Německu
    jste strávili kolik dní?
  • 00:22:21 29.
    29 dní?
  • 00:22:24 Vás hledalo 24 tisíc německých
    vojáků.
  • 00:22:29 A tam je ta slavná scéna,
    jak jste byli schovaní ve stohách.
  • 00:22:34 Ne, to nebyly stohy.
    To byly hromady.
  • 00:22:37 Když se kácí lesy,
    tak se osekají ze stromu ty větve.
  • 00:22:42 A Němci jsou takoví přesní,
    dělají všechno správně,
  • 00:22:46 tak tam ty větvičky nakladli
    a měli tam asi osm hromad.
  • 00:22:51 A my jsme si vybrali
    tu největší.
  • 00:22:54 A jelikož to tam chvilku leželo,
    tak už to bylo slehlé,
  • 00:23:00 tak to bylo dost náročné
    udělat si tam ďolík,
  • 00:23:03 abychom se tam všichni tři
    vešli.
  • 00:23:07 Taky ta půda tam je písčitá,
    takže nebyl problém
  • 00:23:12 si to holýma rukama
    udělat.
  • 00:23:16 Když jsme vyhrabali nějaký písek,
    tak jsme to vzali do ruky
  • 00:23:19 a šli jsme 10, 15 metrů
    a tam jsme to rozhodili.
  • 00:23:24 Jak dlouho jste byli
    v těch hromadách?
  • 00:23:26 Tři dny.
    Třetí den na nás uhodili,
  • 00:23:30 ale nevěděli,
    že tam jsme.
  • 00:23:33 Ti vojáci tam ale přišli.
    Jo, přišli tam.
  • 00:23:36 Tady bylo taky jedno štěstí -
    neměli s sebou psy.
  • 00:23:40 Neměli psy.
    A obyčejně je měli.
  • 00:23:42 Pak se vám povedlo přejít
    do západního Berlína.
  • 00:23:45 Hm.
    A vyšetřovali vás Němci
  • 00:23:47 s ohledem na to,
    jak jste přešli?
  • 00:23:51 Ne, oni nám nakonec řekli,
    že už asi 14 dní na nás čekali.
  • 00:23:56 Že o tom věděli.
    Jo, jo.
  • 00:23:59 Toho byly
    plné západní noviny.
  • 00:24:01 Psali:
    "Češi utíkají jako Zátopek."
  • 00:24:07 A pak jste přijeli
    do Spojených států
  • 00:24:11 a tam jste narukovali do armády.
    My jsme to podepsali už v Německu.
  • 00:24:15 Čili tam jste splnili
    ten svůj původní závazek,
  • 00:24:19 to, co jste chtěli,
    že jste nastoupili
  • 00:24:21 do americké armády.
    No.
  • 00:24:23 Tam jste byli jak dlouho?
    Pět let.
  • 00:24:25 Ale!
    Armáda, armáda a armáda.
  • 00:24:28 My jsme nevěděli,
    jak vyspělá je americká armáda
  • 00:24:33 už tenkrát,
    tak jsme chtěli,
  • 00:24:36 aby nás zařadili
    to tzv. Rangers.
  • 00:24:41 To musíte být parašutista
    a oni vás někam shodí
  • 00:24:45 a vy tam pak
    vyčistíte území.
  • 00:24:49 My jsme počítali s tím,
    že bychom udělali ten výcvik,
  • 00:24:54 všechno se naučili,
    a že by nás potom shodili
  • 00:24:57 někam kolem Prahy,
    kolem Poděbrad.
  • 00:25:01 Ale kdybyste byli tři,
    to byste nic nezmohli.
  • 00:25:04 Ne, totiž do čeho oni nás
    potom dali,
  • 00:25:08 to byl tak zvaný Special Forces,
    Zelené barety,
  • 00:25:13 a to byla taková jakási
    moderní cizinecká legie.
  • 00:25:19 Tam byli mladí kluci
    z celého východního bloku.
  • 00:25:25 Pak jste se vrátil do Čech
    v kterém roce?
  • 00:25:28 Poprvé jsem se vrátil do Česka
    v 90. roce.
  • 00:25:33 Našel jsem si adresu,
    kde bydlí můj brácha
  • 00:25:40 a díky komunistům,
    kteří byli tak důslední
  • 00:25:43 a věděli,
    kde se všichni lidi pohybují
  • 00:25:47 a jak si žijí,
    tak já když jsem psal
  • 00:25:50 v Poděbradech na radnici,
    tak mi za tři dny
  • 00:25:55 poslali poštou všechny informace.
    Takže tak jste to zjistil.
  • 00:26:02 Taky v rámci vyšetřování
    toho vašeho útěku
  • 00:26:06 popravili tři.
    Ano.
  • 00:26:08 Tři tresty smrti
    a 18 těžkých žalářů.
  • 00:26:11 Ano.
    To byla pěkná pálka.
  • 00:26:14 Já jsem si to našel.
    Všichni ti, kteří byli souzení,
  • 00:26:20 tak si museli zaplatit
    za ten soud!
  • 00:26:24 A každý dlužil asi 5 800 korun
    v průměru.
  • 00:26:32 Za ten soud.
    Za ten soud, no.
  • 00:26:35 A tři byly tresty smrti.
    Ano.
  • 00:26:38 To musel zaplatit
    někdo z rodiny.
  • 00:26:41 Ještě to musel zaplatit.
    No.
  • 00:26:43 A dnes žijete kde?
    Žiju zpátky v Poděbradech.
  • 00:26:48 Protože tam je to pěkný.
    Hlavně v létě.
  • 00:26:53 A cítíte se dobře v Česku?
    Mají tam taky nudistickou pláž.
  • 00:27:00 Tak to je klíčové.
    Samozřejmě.
  • 00:27:04 To já nevěděl.
    Tak se v létě uvidíme.
  • 00:27:06 Dobře.
    Milan Paumer.
  • 00:27:23 Lets dance!
  • 00:27:31 Lets dance!
  • 00:27:39 Lets dance put on your red shoes
    and dance the blues
  • 00:27:46 Lets dance to the song
    they are plaing on the radio
  • 00:27:54 Lets sway
    while color light up your face
  • 00:28:02 Lets sway sway through the crowd
    to an empty space
  • 00:28:12 If you say run,
    I will run with you
  • 00:28:19 If you say hide,
    we will hide
  • 00:28:27 Because my love for you
    Would break my heart in two
  • 00:28:34 If you should fall
    Into my arms
  • 00:28:38 And tremble like...
    Lets dance
  • 00:28:47 Lets dance
  • 00:28:55 Lets dance put your red shoes
    and dance the blues
  • 00:29:03 Lets dance to the song
    they are playing on the radio
  • 00:29:11 Lets sway
    while color lights up your face
  • 00:29:19 Lets sway sway through the crowd
    to an empty space
  • 00:29:28 If you say run,
    I will run with you
  • 00:29:36 If you say hide,
    we will hide
  • 00:29:43 Becaus my love for you
    Would break my heart in two
  • 00:29:51 If you shoul fall
    Into my arms
  • 00:29:55 And tremble like
    a flower
  • 00:30:00 Lets dance
  • 00:30:04 Lets dance
  • 00:30:12 Lets dance put on your red shoes
    and dance the blues
  • 00:30:20 Lets sway under the moonlight,
    this serious moonlight
  • 00:30:29 If you say run,
    I will run with you
  • 00:30:37 If you say hide,
    we vill hide
  • 00:30:44 Because my love for you
    would break my heard in two
  • 00:30:51 If you should fall
    Into my arms
  • 00:30:55 And tremble like...
    Lets dance
  • 00:31:06 Dámy a pánové,
    naším dalším hostem
  • 00:31:08 je pan David Gruber!
    (hudba)
  • 00:31:22 Dobrý večer.
    Dobrý večer.
  • 00:31:24 Pan David Gruber,
    lektor komunikace,
  • 00:31:27 když to tak zestručním.
    Může být.
  • 00:31:28 Berete to?
    Beru.
  • 00:31:29 Já vůbec nevím, o co jde.
    Můžete to vysvětlit?
  • 00:31:32 Vy máte knížku,
    to je asi vaše.
  • 00:31:34 Vy jste napsal
    asi šedesát knih, že jo?
  • 00:31:37 56?
    Zas tak bych to nepřeháněl.
  • 00:31:39 Tohle je 54.
    Tak jsem to přehnal.
  • 00:31:41 Čili o dvě jsem se seknul.
    (smích)
  • 00:31:43 Zlatá kniha komunikace.
    Tak to je právě ono.
  • 00:31:46 Jde o to, že někdo to učí
    a někdo to dělá.
  • 00:31:48 Co to vlastně je ta komunikace,
    kterou se vy zaobíráte?
  • 00:31:53 Učíte lidi komunikovat?
    To může být třeba o tom,
  • 00:31:56 jak někdo,
    nechci ukazovat, ale musím,
  • 00:31:59 získává převahu ve svém
    pořadu.
  • 00:32:01 Kukám,
    vy tady máte různé kapitoly.
  • 00:32:03 Třeba konflikt.
    No.
  • 00:32:05 To si najdu.
    (smích)
  • 00:32:07 To je blbě udělaný.
    Kde to je? Tady!
  • 00:32:12 Konflikt.
    Už to tady je.
  • 00:32:13 Definice vymezení.
    Čili tím se zaobíráte.
  • 00:32:17 Tím se zaobírám.
    Vy máte takovou teorii
  • 00:32:20 na tu komunikaci,
    kterou někoho vyučujete.
  • 00:32:23 Když ho to nějakou dobu učíte,
    jak se to pak projeví?
  • 00:32:27 Kromě toho, že se vám vylepší
    běžný účet?
  • 00:32:30 Projeví se to tím,
    že po veliké námaze
  • 00:32:33 dosahuje takových 10%
    Jana Krause.
  • 00:32:37 Ve své odbornosti.
    Koho jste to učil, prosím vás?
  • 00:32:40 Vy prej jste učil
    taky nějaký poslance.
  • 00:32:43 To už je dávno.
    Oni třeba někteří
  • 00:32:45 ještě nebyli poslanci,
    pak už byli
  • 00:32:47 a naučili se velice dobře
    skákat někomu do řeči.
  • 00:32:49 To jsem si nevšiml.
    Skákat jo, ale ne dobře.
  • 00:32:52 Blbě skáčou.
    Když bych si vzpomněl na jednoho,
  • 00:32:56 to nebyl můj žák, ale je to
    podle mě velice geniální řečník,
  • 00:32:59 možná právě proto, že nebyl,
    tak při tomto skákání
  • 00:33:02 by zpomalil,
    takhle by se zaklonil...
  • 00:33:05 To byl Zeman.
    Dal by hlavu na stranu.
  • 00:33:07 Podívejte se, pane redaktore,
    já jsem vás taky nepřerušoval,
  • 00:33:12 nepřerušujte laskavě...
    Tak to oni říkají dvacet let.
  • 00:33:16 To trvá půl hodiny
    to sdělení "nepřerušujte mě,
  • 00:33:18 já jsem vás také nepře..."
    To je vždycky na půl hodiny.
  • 00:33:25 Říkám: To střihněte, nebo něco,
    ať to dělají na záznam.
  • 00:33:29 A ještě si to užijí:
    "Kdybyste byl tak hodný...",
  • 00:33:33 ještě si odříhne nebo co,
    "já jsem vám také
  • 00:33:37 neskákal do řeči."
    A to jste je nemohl naučit,
  • 00:33:40 aby tohle nedělali?
    Oni si často,
  • 00:33:44 jako správní žáci darebáci,
    vyberou z toho to horší.
  • 00:33:47 A oni také často
    potřebují získat čas.
  • 00:33:49 Pak ještě také odběhnutí
    od tématu.
  • 00:33:51 Doma jste také uplatnil
    ty vědomosti?
  • 00:33:53 Nebo to nejde,
    když to učíte?
  • 00:33:55 Denně minimálně jeden trik.
    Minimálně jeden den jeden trik?
  • 00:33:58 A to si třeba večer
    už chystáte?
  • 00:34:00 Ne, to si chystám předem.
    Udělám si písemnou přípravu.
  • 00:34:03 Třeba koukáte na ženu
    a říkáte si:
  • 00:34:05 "Zítra ráno tě oblafnu
    tou historkou o hruškách."
  • 00:34:10 A vyprávíte třeba historky
    doma ženě?
  • 00:34:13 Vyprávím.
    A ona to poslouchá?
  • 00:34:16 Jak kdy.
    Aspoň se tváří, že poslouchá.
  • 00:34:18 Jo.
    Něco při tom dělá.
  • 00:34:21 Kouká na televizi
    a dává si víc zvuk, ne?
  • 00:34:24 Co?
    Ženy jsou takoví tvorové...
  • 00:34:27 Říká:
    "To je zajímavý."
  • 00:34:29 Ženy jsou takoví tvorové,
    já schválně,
  • 00:34:30 napokolikáté se mi podaří
    dokončit větu.
  • 00:34:33 Si to počítejte sám.
    Napotřetí.
  • 00:34:35 Ženy jsou tvorové.
    Vy takhle zobecňujete ženy?
  • 00:34:39 Jsou tvorové, kteří dokáží
    dělat víc věcí najednou.
  • 00:34:41 Já, když si jdu koupit
    kalhoty...
  • 00:34:43 To já nechodím,
    to chodí paní.
  • 00:34:46 Tak by musel být hypermarket
    jenom podlaha, nic jiného,
  • 00:34:49 uprostřed nápis "kalhoty"
    a tam jedny jediné.
  • 00:34:52 Pak byste byl schopen
    si je koupit.
  • 00:34:54 Pak bych byl schopen,
    ale když je tam tisíc věcí,
  • 00:34:57 tak na toho muže to je...
    Neříkejte na toho muže.
  • 00:34:59 Říkejte:
    "Na Grubera je to moc."
  • 00:35:01 Ano.
    (smích)
  • 00:35:03 Já tam jdu, vezmu jedny
    a jdu ke kase a domů.
  • 00:35:07 Co je základní problém
    české komunikace?
  • 00:35:10 U nás?
    Čím menší vynutitelnost práva,
  • 00:35:13 to nebylo jenom v roce 53,
    ale pozůstatky tady jsou,
  • 00:35:17 tak tím víc si ten trest
    najde zase někudy cestu.
  • 00:35:21 Jako voda musí někudy unikat,
    když je přetlak.
  • 00:35:24 A najde si cestu
    přes podrazy.
  • 00:35:26 Čili lidi se trestají.
    Navzájem.
  • 00:35:28 Kdo má většího,
    tak trestá toho, kdo má menšího.
  • 00:35:35 Kamaráda.
    Níže postaveného.
  • 00:35:39 Já jsem...
    Klidně si klepněte.
  • 00:35:41 Já jsem chtěl říct,
    kam až vy jste se dostal!
  • 00:35:46 Po všech těch poučeních
    najednou jsme stáli
  • 00:35:50 u úplný prostoty.
    (smích)
  • 00:35:53 A hned mě napadlo,
    že mě málo trestají.
  • 00:35:57 Bylo to
    prostoty nebo prostaty?
  • 00:36:01 Co si myslíte
    o tomhle humoru?
  • 00:36:04 Zase otázka.
    Ta komunikace.
  • 00:36:06 Slovní hříčka, dvojsmysl.
    Takový to: "On, ona - chacha."
  • 00:36:11 Jak jste to teď rozjížděl vy.
    Tohle to.
  • 00:36:13 Někdy to není špatné.
    Někdy to není špatné?
  • 00:36:17 Ano.
    Viděl jsem takový Jiránkův vtip.
  • 00:36:19 Neříkejte mi ho.
    (smích)
  • 00:36:22 Já to nemám.
    To byl kreslenej.
  • 00:36:25 Ten je dobrej
    jenom od Jiránka.
  • 00:36:27 Popisovat kreslený vtipy
    je zvrhlost.
  • 00:36:29 Dobrých patnáct sekund je to.
    Ale je to zvrhlost.
  • 00:36:32 To si nemůžeme dovolit.
    Nehledě k tomu,
  • 00:36:34 že se nemůže dobře popsat
    ten kreslený vtip.
  • 00:36:37 Co?
    Jste takový rozdováděný.
  • 00:36:39 Tak to zkuste, ale nevěřím,
    že to bude jako...
  • 00:36:41 Co?
    Popište ho teda.
  • 00:36:42 Ne, ne, ne.
    Už odmítám. Můžem jít dál.
  • 00:36:48 Tady Zlatá kniha komunikace!
    Můžem jít dál.
  • 00:36:51 Najednou jste jak abatyše!
    Respektuji vaše první přání.
  • 00:36:55 Já ho změnil.
    Tak řekněte ten kreslený vtip.
  • 00:36:58 Ale já jsem své přání
    taky změnil.
  • 00:37:00 Vy jste své přání
    taky změnil.
  • 00:37:02 Prosím vás, pane Grubere,
    vy kromě toho,
  • 00:37:05 že píšete ty knihy,
    máte nějaké kurzy,
  • 00:37:07 kam bych se třeba mohl
    přihlásit?
  • 00:37:09 Vy ne.
    (smích)
  • 00:37:13 Já ne, jo?
    To vás taky ale pobavilo.
  • 00:37:17 Koukám, vy jste se tady
    hodně rozdováděl.
  • 00:37:21 Já kromě kurzů...
    Ale mohl bych se k vám přihlásit?
  • 00:37:25 No, mohl byste být
    taková rušička.
  • 00:37:29 Ne,
    já bych se chtěl přihlásit.
  • 00:37:32 Máte něco,
    kam se můžu přihlásit?
  • 00:37:35 Normálně? Legálně?
    Jistě, jistě.
  • 00:37:36 Nějaký kurz?
    Byly rušičky Svobodné Evropy,
  • 00:37:39 tak vy byste byl
    rušič těch chudáků...
  • 00:37:43 Ne, ne.
    Kteří by si honili triko.
  • 00:37:46 Podívejte,
    je to otevřené společnosti,
  • 00:37:48 nějaká legální nabídka?
    Je.
  • 00:37:50 Čili mně nemůžete bránit v tom,
    bych se tam přihlásil.
  • 00:37:52 Čili já, když si to najdu,
    tak se tam přihlásím.
  • 00:37:55 A jestli budu rušička,
    to už je jiná věc.
  • 00:37:57 Teď je druhá věc,
    do čeho se tak můžu chystat?
  • 00:38:00 Co tam nabízíte za kurzy?
    Co tam je na výběr?
  • 00:38:04 Nabízíme kurzy slušné rétoriky,
    a když je neslušná,
  • 00:38:07 tak to potom můžeme jedině...
    Auuuu.
  • 00:38:12 Vážně, je třeba
    kurz slušné rétoriky?
  • 00:38:16 Taky.
    A co ještě máte?
  • 00:38:18 Přece nemáte jenom tenhle blbej
    kurz.
  • 00:38:22 Mám ještě blbější!
    Jo?
  • 00:38:25 A co tam teda
    máte ještě blbýho?
  • 00:38:28 Představte si rychločtení.
    Rychločtení je ale dobrý.
  • 00:38:32 Může být někdy.
    A vy to učíte?
  • 00:38:34 Představte si.
    Ale to je nějaká finta.
  • 00:38:38 On to trochu uměl můj otec.
    To se bere takhle nějak.
  • 00:38:40 Že jo?
    Úhlopříčně.
  • 00:38:43 Kdo to viděl z rychlíku,
    tak přesně tak si to představuje.
  • 00:38:45 Dobře.
    A z osobáčku je to jak?
  • 00:38:48 Z osobáčku je to...
    Ukazujete to, co já z rychlíku.
  • 00:38:53 Někdy tak, přesně,
    ale většinou trochu jinak.
  • 00:38:58 Když jedeme po stránce...
    Dobře, zkusím ještě
  • 00:39:01 do prvního zesměšnění,
    zkusím být vážný.
  • 00:39:04 Připravte se,
    určitě to přijde.
  • 00:39:08 Když člověk jede úhlopříčně...
    Užíváte nějaké léky?
  • 00:39:11 Konečně!
    (smích)
  • 00:39:14 Konečně skočení do řeči.
    Že tak dopředu děláte diagnózu.
  • 00:39:18 Tak já vám nebudu skákat do řeči
    a uvidíme, kam dorazíte, jo?
  • 00:39:22 Dopovězte to,
    na co jsem se ptal, prosím.
  • 00:39:25 Já ve skutečnosti
    vzhledem ke svému věku
  • 00:39:27 a skleróze už ani myšlenku
    dokončit nemusím,
  • 00:39:30 takže ještě že jsme se tak
    domluvili,
  • 00:39:32 že mi vždycky skočíte do řeči,
    já pak vypadám
  • 00:39:34 jako že bych to dokončil,
    ale když mi do řeči skočíte,
  • 00:39:36 tak já jsem zachráněn
    od toho dokončení
  • 00:39:39 a vypadá, že to vím
    a ve skutečnosti to vůbec nevím.
  • 00:39:43 No!
    Už skákejte.
  • 00:39:47 A teď zrovna ne,
    že?
  • 00:39:58 Jedné mojí známé,
    rozhlasové redaktorce...
  • 00:40:02 (bouřlivý smích)
    tohle dělal Ludvík Vaculík.
  • 00:40:07 Řekl: "Když mě naštvete,
    tak já budu odpovídat
  • 00:40:10 jenom: hm, hm, hm."
    A ještě v rozhlase!
  • 00:40:13 Tam to ani není vidět,
    že těma očima mrkne.
  • 00:40:16 Takže bude strašně tiše.
  • 00:40:21 (smích)
    Komentujte, přehánějte.
  • 00:40:24 Vytahujte.
    Nelámejte!
  • 00:40:29 No.
    Tak prosím.
  • 00:40:37 Tomu se říká
    tak zvaný "antizásek".
  • 00:40:43 Což je ještě menší problém,
    než kdyby dva na sebe řvali.
  • 00:40:50 Já nedostanu?
    (smích)
  • 00:40:55 To jsou ty nejhorší formy
    výslechu.
  • 00:40:59 Když člověku napít nenechají.
    (smích)
  • 00:41:04 Já se cítím jako v takovém...
    (potlesk)
  • 00:41:15 Tolik srandy
    jste dlouho nezažil, co?
  • 00:41:19 A to jste se pobavil
    úplně sám!
  • 00:41:23 David Gruber!
  • 00:41:29 Dámy a pánové,
    já vám děkuji za pozornost,
  • 00:41:31 to je pro dnešek všechno
    a těším se s vámi
  • 00:41:33 za týden zase na shledanou
    buď tady v divadle Ponec
  • 00:41:35 a nebo u televizních obrazovek.
    A uvolněte se, prosím.
  • 00:41:44 Skryté titulky:
    Alena Fenclová
  • 00:41:46 Česká televize
    2008

Související