iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 12. 2019
13:40 na ČT2

1 2 3 4 5

1 hlas
5791
zhlédnutí

Domov můj 1/4

(2. řada)

Seznámení

25 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Domov můj II

  • 00:00:17 -Ki-Jun-Yaku-Yoke
    znamená,
  • 00:00:20 že mě tohle chrání od zlého
    a přináší mi to štěstí.
  • 00:00:26 -Japonská šintoistka Satomi,
  • 00:00:30 izraelský Žid Avi
  • 00:00:35 a ukrajinský
    pravoslavný kněz Vasil.
  • 00:00:42 Tato trojice se rozhodla
    pustit nás na rok do svého života
  • 00:00:46 a i s pomocí půjčených kamer
    nám ukáže
  • 00:00:48 nejen svou kulturu,
    víru a tradice,
  • 00:00:51 ale i své rodné země.
  • 00:00:57 -Co si dáme?
  • 00:00:59 -Já si dám, prosím, hummus
    a ještě prosím 4 kuličky falafelu.
  • 00:01:09 -Něco pít...?
  • 00:01:11 -Ano, prosím
    perlivou vodu s citrónem.
  • 00:01:14 Děkuju.
  • 00:01:17 -Avi provozuje v Praze
    malé košer bistro a pekařství.
  • 00:01:21 Většinu sortimentu
    připravuje a peče sám.
  • 00:01:26 -Hummus...
  • 00:01:28 To je prostě cizrna
    se sezamovou pastou.
  • 00:01:32 Je tam česnek, sůl...
  • 00:01:34 Takhle to vypadá před,
    to je prostě cizrna.
  • 00:01:38 Stála takhle celou noc,
    pak se to vaří a mixuje.
  • 00:01:45 Jak jsme vyrůstali,
    měli jsme to úplně stejné,
  • 00:01:51 jako to děláme teď.
  • 00:01:57 Trošku petržele...
  • 00:02:00 A to je všechno.
  • 00:02:06 To je těsto na chala chala,
    což je židovský chléb.
  • 00:02:13 Dělá se na šábes,
    tedy na pátek večer.
  • 00:02:16 Jí se i v sobotu ráno,
  • 00:02:18 ale speciálně se připravuje
    na pátek večer.
  • 00:02:24 Šábes je speciální den.
  • 00:02:26 Je to nejdůležitější den v týdnu
    a proto je všechno speciální.
  • 00:02:35 Například nepracujeme,
  • 00:02:37 ale ortodoxní lidé
    dělají ještě mnohem víc.
  • 00:02:43 My držíme jen tradice.
  • 00:02:49 Dělal jsem logistiku mnoho let.
  • 00:02:53 Je to firma, která se rozhodla,
    že skončí tady v České republice
  • 00:02:58 a přestěhuje se do Rumunska.
  • 00:03:03 A my jsme se rozhodli,
    že tady zůstaneme.
  • 00:03:09 A tohle byla záležitost,
    kterou jsem chtěl dělat už dlouho.
  • 00:03:16 Já miluju pečivo, pečení,
    sladké, slané...cokoliv.
  • 00:03:22 Takže takhle to začalo.
  • 00:03:25 A takhle jsme to kombinovali
    ze středomořských specialit,
  • 00:03:29 které tu umíme dělat.
  • 00:03:31 Nikdy jsem to nestudoval,
    ale je to domácí.
  • 00:03:39 Takhle jsme vyrostli, i moji bratři
    a sestry to umí stejně.
  • 00:03:44 Možná i líp.
  • 00:03:53 -Satomi je z rodiny
    šintoistického kněze.
  • 00:03:56 K mnoha tradicím ale
    začala nacházet cestu
  • 00:03:59 až díky životu mimo domov.
  • 00:04:03 -Dovolte mi,
    abych vás zde přivítala
  • 00:04:06 jménem Cesty čaje Urasenke.
  • 00:04:08 Mé jméno je Naďa Williams
  • 00:04:10 a budu vás provázet
    dnešním čajovým setkáním.
  • 00:04:13 Moje kolegyně,
    slečna Satomi Nomi,
  • 00:04:16 bude připravovat čaj.
  • 00:04:19 -Naďa byla v Kjótu 2 roky.
  • 00:04:21 Denně se učila o čaji,
    takže toho ví hodně.
  • 00:04:26 Nečekala jsem, že se můžu naučit
    něco o čajové kultuře od Češky.
  • 00:04:31 Mám z toho velikou radost.
  • 00:04:33 Když jsem začala
    pracovně jezdit do Prahy,
  • 00:04:36 zůstávala jsem tu
    na 2 týdny, 10 dní a tak.
  • 00:04:39 Jezdila jsem sem často,
  • 00:04:41 ale stýskalo se mi
    po japonské kultuře a zvycích.
  • 00:04:45 Začala jsem pátrat po tom,
    jaké akce se tu v Praze konají.
  • 00:04:50 A těch kulturních akcí
    je tu opravdu hrozně moc.
  • 00:04:53 Až mě to překvapilo.
  • 00:04:55 A překvapilo mě i,
    že je tu asociace Urasenke
  • 00:04:58 s oficiálním certifikátem
    čajové školy Urasenke.
  • 00:05:04 Tak jsem zaklepala
    na jejich dveře a poprosila je,
  • 00:05:07 jestli by mě učili.
  • 00:05:18 Někdo už tu uklízel?
  • 00:05:22 Tady v té budově
    nemůžeme používat oheň,
  • 00:05:25 takže používáme
    tento elektrický ohřívač.
  • 00:05:30 Vůni ohně do něj můžeme
    dostat jen takhle.
  • 00:05:33 Tohle už je použité,
    už to není vůbec cítit.
  • 00:05:36 Proto sem mezi každou lekcí
    dáváme nové aroma.
  • 00:05:42 Musí to být rovně.
  • 00:05:52 Už je to rovně.
  • 00:05:55 Většina lidí o japonských
    čajových obřadech nic neví,
  • 00:05:58 takže jim vždycky jen říkáme,
    aby si vzali bílé ponožky,
  • 00:06:02 protože toto je čajová místnost,
  • 00:06:05 která je velice čistá
    a nechceme ji zašpinit.
  • 00:06:11 Bílé ponožky symbolizují,
    že sem člověk vstupuje čistý.
  • 00:06:16 V této místnosti musí mít
    každý otevřenou mysl.
  • 00:06:20 Neexistují tu žádné tituly
    a sociální struktura.
  • 00:06:26 Člověk tady musí být
    sám sebou.
  • 00:06:28 Je zde proto,
    aby si vychutnal čaj,
  • 00:06:32 zvuky bublající vody
    a přípravy čaje.
  • 00:06:35 Aby nechal čaj
    působit na všechny své smysly.
  • 00:06:45 -Vasil je pravoslavný kněz.
  • 00:06:48 Jeho povinnosti se zdaleka
    neomezují jen na prostor kostela.
  • 00:06:52 Například v den Křtu Páně.
  • 00:06:55 -Teď jsme přijeli
    k naší známé Aničce,
  • 00:06:58 které budeme světit dům.
  • 00:07:01 Takhle to děláme na Zakarpatí.
  • 00:07:04 Musí u toho být hodně vody.
  • 00:07:15 Já jsem sem přijel jako laik
    bez příbuzných a zaměstnání.
  • 00:07:21 Musel jsem si tedy najít
    řádnou práci,
  • 00:07:24 abych uživil sám sebe i rodinu.
  • 00:07:27 Když jsem byl učitelem na Ukrajině,
    byl tam tak mizerný plat,
  • 00:07:32 že se za to nedalo žít.
  • 00:07:37 Měli jsme v té době 5 dětí.
  • 00:07:41 Když jsem přijel sem, našel jsem si
    práci ve stavebnictví,
  • 00:07:45 dělal jsem na stavbě,
    normálně rukama,
  • 00:07:47 dělal jsem dlažby, obklady,
    koupelny.
  • 00:07:50 To mě bavilo
    a naučil jsem se to.
  • 00:07:53 Dělal jsem to, myslím, dobře,
    protože jsem si dobře vydělával.
  • 00:07:57 A za 4 roky mě zaměstnali
    jako duchovního na nižším stupni.
  • 00:08:04 Vždycky v neděli jsem byl
    v chrámě na bohoslužbách
  • 00:08:09 a ve všední dny
    jsem jezdil do práce,
  • 00:08:11 abych si něco přivydělal.
  • 00:08:18 Poprvé jsem odjížděl sám,
    pak jsem tu byl 2 roky.
  • 00:08:21 To bylo těžké,
    rodina byla tam a já tady.
  • 00:08:28 Menší děti pořád plakaly,
    proč musí táta odcházet?
  • 00:08:36 Vzpomínám si,
    jak jsem sedl na autobus
  • 00:08:38 a Vasil za tím autobusem běžel.
  • 00:08:40 Házel po něm kameny,
    proč prý jsem ho nevzal s sebou?
  • 00:08:46 A teď jsme tady všichni, jen starší
    dcera zůstala na Ukrajině.
  • 00:09:06 -Avi využil začátek roku
    k návštěvě rodného Izraele.
  • 00:09:12 -Ten trh se jmenuje Beni Huda,
    je to takový symbol Izraele.
  • 00:09:19 Je to otevřený trh,
    všechno tam najdete čerstvé,
  • 00:09:23 ovoce, zeleninu,
    sladké, ryby, maso,
  • 00:09:30 prostě všechno možné.
  • 00:09:34 Všechno je krásné a hodně barevné.
  • 00:09:39 Tam jsme vyrostli,
    naši rodiče tam chodili pořád.
  • 00:09:45 A my to taky děláme stejně.
  • 00:09:49 Je to krásné.
  • 00:09:53 Do Izraele létáme asi 2krát za rok.
  • 00:10:00 Záleží na práci.
  • 00:10:03 Těším se tam sice hodně,
    ale těšíme se taky zpátky.
  • 00:10:12 Tady máme rodinu
    a máme taky v Praze dům.
  • 00:10:18 Máme psa, sousedy, kamarády...
  • 00:10:25 Takže je to docela těžké,
    když se vracíme, i když odcházíme.
  • 00:10:34 Židovské hřbitovy se nezdobí,
    ani květinami, ničím.
  • 00:10:40 Jsou čisté, z kamene.
  • 00:10:43 A je tu hodně schodů.
  • 00:10:47 Tady leží můj otec.
  • 00:10:58 Kameny, to je taková tradice,
    takový zvyk.
  • 00:11:09 Dávají se tam,
    aby to nerozhrabala zvířata a tak.
  • 00:11:16 Byl to takový zvyk.
  • 00:11:19 A funguje to tak,
    že když přijedeme,
  • 00:11:22 dává se tam symbolicky malý kámen.
  • 00:11:27 Jako že tam člověk byl.
  • 00:11:37 -Máte vybraný nějaký konkrétní?
  • 00:11:49 -Díky.
  • 00:11:53 Maminko, už jsme přišli!
  • 00:11:56 Maminko...
  • 00:12:00 My ti všichni gratulujeme.
  • 00:12:02 A přejeme ti,
    abys kvetla jako ty růže.
  • 00:12:07 Abys pro nás byla vždycky radostí.
  • 00:12:10 Abys více snila,
    abys mě milovala,
  • 00:12:14 na děti dohlížela.
  • 00:12:18 Aby vyrostly podobně jako my.
  • 00:12:21 A staly se ještě lepšími.
  • 00:12:26 -Moc se mi nechtělo
    být farářovou ženou,
  • 00:12:29 protože jsem věděla,
  • 00:12:31 že jako maminka
    to budu mít na jednu stranu těžké.
  • 00:12:38 Na farářovu manželku
    se vždycky dívají víc
  • 00:12:41 než na normální ženu.
  • 00:12:46 Měla bys být vždycky za příklad.
  • 00:12:52 Není to úplně obvyklé.
  • 00:13:07 A navíc je nebezpečí,
  • 00:13:09 že u manžela bude
    na 1. místě jen ten chrám.
  • 00:13:14 Pak víra, a nakonec žena a rodina.
  • 00:13:18 Byla jsem mladá,
    tak jsem to moc nechtěla.
  • 00:13:22 Ale stejně jsem cítila,
    že to tak má být
  • 00:13:25 a že ho budu vždycky podporovat.
  • 00:13:29 To, co dělá, se mi líbí.
  • 00:13:32 Chodíme spolu do chrámu,
    máme hodně dětí...
  • 00:13:37 Takový život se mi líbí.
  • 00:13:39 U nás se to říká tak,
  • 00:13:41 že Kristus je hlava církve
    a manžel je hlava rodiny.
  • 00:13:47 I manželky.
  • 00:13:49 Ale pokud si někdo myslí,
    že nemám žádná práva, tak to ne.
  • 00:13:56 To stačí.
  • 00:13:57 -Cherry rajčata...?
  • 00:13:59 -Ne, já se na ně nejdřív podívám.
  • 00:14:07 -Ředkvičky, tady...
  • 00:14:10 Nechceš?
  • 00:14:12 -Ne, ty nevypadají tak dobře.
  • 00:14:17 Rajčat vezmu jen špetku,
    potřebujeme je na salát.
  • 00:14:28 Tak zavolej tu paní.
  • 00:14:30 -Můžete nám to prodat?
  • 00:14:38 -Také Satomi využila zimu
    k cestě do rodné země.
  • 00:14:44 -Tohle je nejstarší obchod
  • 00:14:46 se suvenýry
    momidji manjo v Hirošimě.
  • 00:14:50 Momidji manjo
    je taková místní sladkost.
  • 00:14:55 Tohle je
    majitel tohoto obchodu.
  • 00:15:00 Už 3. generace.
  • 00:15:04 Tento tvar reprezentuje Hirošimu.
  • 00:15:07 Je to javorový list.
  • 00:15:10 Tady na ostrově Miyajima
    máme hodně javorů.
  • 00:15:15 Tady pluji lodí na ostrov Miyajima.
  • 00:15:18 Leží také v prefektuře Hirošima
  • 00:15:20 a je na něm
    šintoistická svatyně Icukušima.
  • 00:15:26 Lidé sem jezdí
    kvůli návštěvě svatyně
  • 00:15:29 nebo kvůli
    výstupu na zdejší horu.
  • 00:15:33 Vdávala se tady moje sestra.
  • 00:15:36 V této svatyni
    měla svatební obřad.
  • 00:15:41 Dnes tu žijí lidé.
  • 00:15:43 Je tu škola i nemocnice,
    ale v minulosti tu nežil nikdo.
  • 00:15:47 Přes moře sem mohli připlouvat
    jen šintoističtí kněží k modlitbám.
  • 00:15:53 Celý ostrov Miyajima
    byl uctíván jako posvátný.
  • 00:16:04 Tohle je atomový dóm
    v centru Hirošimy.
  • 00:16:10 Navrhl ho
    český architekt Jan Letzel.
  • 00:16:16 Když jsem žila v Hirošimě,
  • 00:16:18 pracovala jsem
    hned za touto budovou.
  • 00:16:22 Atomová bomba
    vybuchla přímo nad ní.
  • 00:16:33 Ale ta budova to přežila
  • 00:16:35 a lidé se rozhodli
    ji tu takto nechat
  • 00:16:37 jako připomínku toho,
    jak hrozné to tehdy bylo.
  • 00:16:41 Na památku pro další generace.
  • 00:16:47 Cestou zpět jsem z letadla
    viděla horu Fuji.
  • 00:16:51 Byl pěkný den.
  • 00:16:52 A tak jsem ji mohla natočit.
  • 00:16:54 Na jejím vrcholu
    je ještě vidět sníh.
  • 00:17:01 Nikdy jsem tam nebyla.
  • 00:17:04 Tady jsem byla na Sněžce,
    ale na Fuji jsem nebyla nikdy.
  • 00:17:10 -Nejčastěji z naší trojice
    navštěvuje své rodiště Vasil.
  • 00:17:14 -Přibližujeme se do vesnice,
    v níž jsme se narodili.
  • 00:17:18 Je to Pribošavske.
  • 00:17:20 Jde o rusínský kraj.
  • 00:17:22 Celý kraj se jmenoval
    Podkarpatská Rus.
  • 00:17:26 A takhle vypadá
    vesnice na Ukrajině.
  • 00:17:30 Jsou tady krásné hory,
    krásné nebe,
  • 00:17:32 ale je tu často nepořádek.
  • 00:17:38 -Dáš mi pusu?
  • 00:17:41 Babičce ? a dědovi.
  • 00:17:48 -Je tady taková školka,
    do které jsem chodil ještě já.
  • 00:17:52 Když jsem byl maličký.
  • 00:17:56 A teď už tu máme vnučku.
  • 00:17:59 -I naše děti sem chodily.
  • 00:18:03 Jak se ti daří, dobře?
  • 00:18:06 Jak se cítíš?
  • 00:18:12 HOVOŘÍ SE UKRAJINSKY
  • 00:18:44 Kde je Bůh, tam jsem doma.
  • 00:18:47 Mám takové pojetí,
    že život není dlouhý nebo krátký.
  • 00:18:54 Tam, kde jsem,
    je pro mě také domov.
  • 00:19:03 Domov je místo,
    kde se člověk narodil,
  • 00:19:06 na které má vzpomínky z dětství,
    místo, kam se pořád těší.
  • 00:19:11 Ale často člověk není
    na tomto světě doma,
  • 00:19:14 ale cestuje po světě.
  • 00:19:16 Dům si ale postaví tam,
    kde se cítí bezpečně.
  • 00:19:23 A ten se pro něj
    stane novým domovem.
  • 00:19:26 A pro nás se novým domovem
    stala Praha a Česká republika.
  • 00:19:33 Nevím, jestli tu budeme žít
    do konce našeho života
  • 00:19:37 nebo jestli se někam přestěhujeme.
  • 00:19:40 Ale teď se cítíme doma tady.
  • 00:19:48 -V r. 2016 se mě moje firma
    rozhodla poslat do Evropy.
  • 00:19:55 Naše evropská centrála
    je v Německu.
  • 00:19:58 Tady máme ale pobočku.
  • 00:20:02 Měla bych být
    polovinu času v Německu
  • 00:20:04 a polovinu v České republice.
  • 00:20:06 Ale letos budu více tady.
  • 00:20:11 Když jsem ještě jako studentka
    žila v Německu,
  • 00:20:14 nebylo to pro mě snadné.
  • 00:20:16 To už je víc než 10 let.
  • 00:20:22 Přišlo mi,
    že jsou tam lidé uzavřenější,
  • 00:20:26 když člověk neumí německy.
  • 00:20:31 Ale tady v České republice
    mi lidé přišli otevřenější.
  • 00:20:37 Česky sice zatím neumím,
  • 00:20:38 ale lidé tu mají
    hodně pochopení a jsou otevřenější,
  • 00:20:42 když je někdo "jiný".
  • 00:20:47 Češi toho
    o jiných kulturách vědí hodně.
  • 00:20:53 Nejen o japonské, ale i
    o jiných asijských kulturách.
  • 00:20:58 V Praze se celý rok
    koná mnoho akcí,
  • 00:21:01 které představují jiné kultury.
  • 00:21:05 Začala jsem se jich účastnit,
    abych věděla, co se tam děje.
  • 00:21:10 Pro mě je Praha
    kulturním centrem Evropy.
  • 00:21:20 Můj otec je
    šintoistickým duchovním.
  • 00:21:24 Mám ještě mladší sestru
  • 00:21:26 a obě jsme vyrůstaly
    v šintoistické rodině.
  • 00:21:34 Když jsem ale
    začala jezdit do ciziny,
  • 00:21:36 lidé se mě ptali,
    co tu dělám, jaká je moje kultura
  • 00:21:40 a v co věřím.
  • 00:21:48 Začala jsem o tom víc přemýšlet.
  • 00:21:51 Byla jsem ze šintoistické rodiny
    a měla o tom něco říct.
  • 00:21:55 Ale uvědomila jsem si,
  • 00:21:57 že o sobě a své kultuře
    vlastně nic nevím.
  • 00:22:03 Bylo to pro mě totiž
    hrozně přirozené,
  • 00:22:05 i když jsem to nikdy nijak
    nestudovala.
  • 00:22:09 Od té doby se snažím
    víc poznávat, v čem jsem vyrostla.
  • 00:22:13 Včetně japonské kultury
    a šintoismu.
  • 00:22:26 HOVOŘÍ SE HEBREJSKY
  • 00:22:41 -Tady je košer víno...
  • 00:22:47 -Tohle dělá moje tchýně,
    Aviho maminka.
  • 00:22:52 Dělá ten cichot,
    já ho dělám z kuřecího na hrášku.
  • 00:23:01 Hodně receptů mám z Izraele.
  • 00:23:04 Od mých švagrových, od mé tchýně.
  • 00:23:07 Umějí výborně vařit.
  • 00:23:09 Hodně jsem se tam naučila.
  • 00:23:12 Nedodělala jsem školu,
    ale vždycky jsem chtěla do Izraele.
  • 00:23:17 Od svých 14 let
    jsem chtěla konvertovat.
  • 00:23:21 Vždycky jsem měla v hlavě,
  • 00:23:23 že odjedu do Izraele
    a najdu si tam hezkého Žida.
  • 00:23:29 Přijela jsem tam
    jako dobrovolník na práci
  • 00:23:32 a po 14 dnech jsem potkala Aviho.
  • 00:23:36 Potkali jsme se
    a sblížili hodně brzo.
  • 00:23:41 Já jsem chtěla
    začít s tou konverzí.
  • 00:23:44 Ze začátku jsem
    vůbec neuměla hebrejsky,
  • 00:23:47 to bylo strašné.
  • 00:23:48 Takže jsem si s sebou
    vzala tužku a papír
  • 00:23:51 a zapisovala jsem slovíčka,
    co jsem pochytávala
  • 00:23:54 a večer jsme to s Avim
    všechno doma překládali.
  • 00:23:58 A trvalo to 2 roky,
    než proběhla celá konverze,
  • 00:24:01 než jsem mohla jít do mikve
    a byla prohlášena za Židovku.
  • 00:24:09 2 a půl roku.
  • 00:24:10 Pak jsme začali chystat svatbu
    a bylo to.
  • 00:24:17 -Holky nejdřív rozsvítí svíčky,
  • 00:24:21 což znamená,
    že šábes právě začíná.
  • 00:24:26 O šábesu je celá rodina spolu,
    přijdou taky kamarádi...
  • 00:24:34 Prostě se na každý pátek těšíme.
  • 00:24:39 Dobré jídlo,
    všichni sedíme, povídáme si...
  • 00:24:43 A připomíná mi to moje dětství.
  • 00:24:47 To, co dělám já,
    dělal už můj otec, děda,
  • 00:24:50 prostě celé generace.
  • 00:24:58 Je to pořád stejné.
  • 00:25:03 -Já si vás, holky,
    pořád strašně pletu.
  • 00:25:07 HEBREJSKÉ PŘÁNÍ POKOJE
  • 00:25:14 Sednem si?
  • 00:25:18 -Příště oslavíme
    pravoslavné Velikonoce,
  • 00:25:20 židovský pesach
  • 00:25:22 a podíváme se
    i do šintoistické svatyně.
  • 00:25:33 Skryté titulky: Hana Svanovská,
    Česká televize Brno
  • 00:25:48 .

Související