iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 11. 2017
13:30 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
7357
zhlédnutí

Domov můj 2/6

(1. řada)

Práce, rodina, cesta do Česka

26 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Domov můj

  • 00:00:20 -My říkáme,
    že jsme "banánové děti".
  • 00:00:23 Ta 2. generace.
  • 00:00:24 Venku žlutí a vevnitř bílí.
  • 00:00:27 -Minule jsme se seznámili
    se čtveřicí cizinců,
  • 00:00:30 kteří našli svůj domov
    v České republice.
  • 00:00:33 Vietnamcem Jardou,
  • 00:00:34 Angličankou Ailsou,
  • 00:00:38 Vivekem z Indie
  • 00:00:43 a Safou z Afghánistánu.
  • 00:00:57 I díky malým kamerám,
    které na natáčení dostali,
  • 00:01:00 dnes blíže poznáme jejich rodiny
  • 00:01:03 a životní příběhy,
    které je dovedly až k nám.
  • 00:01:13 -Rok jsem bydlela v Africe
    a vždycky jsem si myslela,
  • 00:01:17 že budu bydlet někde,
    kde můžu ještě někomu pomáhat.
  • 00:01:21 To byl můj sen nebo cíl.
  • 00:01:23 Že budu pracovat
    s chudšími lidmi nebo tak.
  • 00:01:26 To samozřejmě nebyl můj plán
    bydlet 17 let tady.
  • 00:01:36 V Anglii jsem učila
    na střední škole
  • 00:01:39 a prostě jsem zjistila,
  • 00:01:41 že se ještě nechci usadit.
  • 00:01:43 Byla jsem ještě celkem mladá
    a chtěla vidět svět.
  • 00:01:50 A když už jsem byla v Česku,
    tak jsem věděla, že je to tu pěkné.
  • 00:01:54 A tak jsem si řekla: jo,
    to by bylo fajn třeba ještě na rok.
  • 00:01:59 A pak pojedu třeba ještě někam.
  • 00:02:01 Pak jsem potkala Jirku...
  • 00:02:05 A řekla jsem si:
    možná tady ještě zůstanu.
  • 00:02:08 SMÍCH
  • 00:02:11 To bylo takové nečekané,
  • 00:02:12 že jsem tady
    nakonec zůstala úplně.
  • 00:02:25 -Čau, tak po dlouhé době...
  • 00:02:32 -Ještě děláš?
  • 00:02:34 -Jo, ještě dělám.
  • 00:02:35 Mám tu ještě jednu paní,
    tak jestli chvilku počkáte...
  • 00:02:39 -Tohle je
    domek mojí sestry a švagra.
  • 00:02:43 Bydlím v Brně, ale člověk má kořeny
    tady a to je potom těžké.
  • 00:02:48 Když jsme se brali, tak jsem říkal:
  • 00:02:50 Hele, já tě mám tak rád,
  • 00:02:52 že se klidně přestěhuju
    na druhý konec světa.
  • 00:02:55 Klidně až do Brna.
  • 00:02:58 Takže to bylo
    v podstatě to rozhodnutí.
  • 00:03:02 -Spíš to bylo tak,
    že jsem už nechtěla bydlet tady.
  • 00:03:05 Spíš jsem chtěla do Brna.
  • 00:03:08 A Jirka s tím souhlasil.
  • 00:03:10 -No těžký to bylo.
  • 00:03:15 -Vivek je v České republice
    už skoro 40 let,
  • 00:03:18 ale Indii se do svého života
    snaží vracet neustále.
  • 00:03:22 Například v ášramu
    v moravských Střílkách,
  • 00:03:25 kde občas pobývá jogínský guru.
  • 00:03:28 -Je tady i vánoční stromek...
  • 00:03:37 Teď jsme na místě,
    kde je zvykem sundávat boty.
  • 00:03:43 Já tady žiju dlouhodobě
    a pocházíme ze stejné oblasti.
  • 00:03:48 Takže sem rád jezdím,
  • 00:03:51 aby mi požehnali
    a abych tu hledal klid duše.
  • 00:03:57 Jeho svatost...
  • 00:04:09 Guru mi navrhl,
    že bychom měli něco zkusit udělat,
  • 00:04:13 když jsme sem přijeli z Indie.
  • 00:04:15 Pro společnost.
  • 00:04:17 V ášramu je tedy například
  • 00:04:19 Hare Krišna
    nebo hnutí Jóga v denním životě,
  • 00:04:22 ale není to tak,
    že by sem mohl chodit kdokoli.
  • 00:04:28 Mně se ta myšlenka líbila
    a snažím se,
  • 00:04:32 abychom postavili nějakou
    společenskou, duchovní
  • 00:04:35 a kulturní místnost.
  • 00:04:37 A to je
    ten hinduistický chrám v Praze.
  • 00:04:39 Takže teď zajdeme
    na malé meditační místo,
  • 00:04:43 kde se budou zpívat mantry.
  • 00:04:52 Já jsem sem přijel studovat
    a po kandidatuře,
  • 00:04:55 kterou jsem dělal po vysoké škole,
    jsem odtud odjel.
  • 00:04:59 Nejdřív jsem odjel do USA,
    ale rodiče mě přemlouvali,
  • 00:05:03 abych se vrátil zpátky do Indie.
  • 00:05:06 A tak jsem tam dělal
    vysokoškolského učitele.
  • 00:05:11 A v r. 1989 jsem se vrátil,
  • 00:05:13 v České republice se oženil
    a měl jsem jednoho syna.
  • 00:05:19 -Paktin má 14,
    v srpnu bude mít 15 let.
  • 00:05:23 Asi 6 let, možná 5 a půl
    jsme přestěhovaní do Česka.
  • 00:05:28 Asi 2 měsíce byl ve školce
    a pak nastoupil do 1. třídy.
  • 00:05:32 On to měl ze všech dětí nejtěžší.
  • 00:05:34 Neuměl česky
    a hned nastoupil do 1. třídy.
  • 00:05:38 Já jsem měl z Afghánistánu naučené,
    že táta poslouchal své strýce,
  • 00:05:42 kterým bylo třeba 50 a víc.
  • 00:05:47 Musel je poslouchat doslova.
  • 00:05:50 V našich kulturách je to tak,
    že musíme mít respekt.
  • 00:05:54 Já jsem se to naučil od taťky
  • 00:05:56 a ode mě se to pomalu
    učí moji sourozenci.
  • 00:06:00 -Když jsem ráno vstal,
    už mi do ucha zpíval písničku.
  • 00:06:06 Já jsem mu dal po zadku
    a něco se mi stalo s rukou.
  • 00:06:12 -To je sportovec aspoň, že?
  • 00:06:15 Dneska mají těžkej zápas.
  • 00:06:20 -Chceš se taky dívat?
  • 00:06:29 -Když jsem byl malý,
  • 00:06:31 dědeček ráno: vstávej ve 4
    nebo v 5 hodin na modlitbu.
  • 00:06:35 Pak odešel a zase jsem spal.
  • 00:06:38 A když zase přijel z modlitby,
    tak v tu dobu jsem vstával.
  • 00:06:42 Ukázal jsem mu, co jsem udělal
    a on byl spokojený.
  • 00:06:46 A šel jsem zase spát
    a pak do školy.
  • 00:06:49 A já nechci, aby se moje děcka
    s tím takhle trápily.
  • 00:06:53 Jestli chtějí vstávat,
    tak vstávají, jestli ne, tak ne.
  • 00:06:59 Já jsem Pachtina snad celý rok
    neviděl, že by se modlil.
  • 00:07:04 Opravdu, já jsem ho neviděl.
  • 00:07:13 -Jarda se vinou rodinné situace
    natáčení dále věnovat nemohl.
  • 00:07:17 Proto ho na jaře
    v našem seriálu vystřídal Tuan,
  • 00:07:21 který žije s rodiči v Břeclavi.
  • 00:07:26 -Já se nachystám ještě...
  • 00:07:28 Narodil jsem se na vesnici.
  • 00:07:33 Jak jsme sem se sestrou přiletěli,
    tak to jsem byl v 9. třídě.
  • 00:07:38 Na začátku jsme se sestrou
    chodili na náslechy do 1. třídy.
  • 00:07:46 3 roky jsem byl tady na základce.
  • 00:07:49 Pak jsem šel na gympl.
  • 00:07:52 Toto je náš pokojíček,
    toto je má manželka.
  • 00:07:58 A toto je má malá,
    jmenuje se Sofinka.
  • 00:08:02 Ve vietnamštině má
    jméno vietnamské princezny.
  • 00:08:11 Bude se
    muset učit vietnamsky i česky.
  • 00:08:14 A i slovensky.
  • 00:08:16 Takže až bude větší,
  • 00:08:20 budeme se s ní snažit
    domlouvat všemi těmito jazyky,
  • 00:08:25 ale aby nezapomněla vietnamsky.
  • 00:08:30 A když tady žije,
    tak musí umět i česky.
  • 00:08:34 Jdeme do obýváku?
  • 00:08:40 Běž za babičkou!
  • 00:08:41 -Ještě ten den dorazila k rodičů,
    Tuanova mladší sestra Linh,
  • 00:08:45 která žije a studuje v Praze.
  • 00:08:49 -Ve Vietnamu je to většinou tak,
    že se o kuchyni starají ženy.
  • 00:08:54 Ženy mají vařit
    a starat se o rodinu.
  • 00:09:01 -Já dělám složitější věci.
  • 00:09:04 Teď jdu dělat sushi.
  • 00:09:08 -Tohle je tradice,
  • 00:09:09 při níž uctíváme
    naše rodinné zemřelé.
  • 00:09:15 1. den v měsíci
    se většinou přináší dary.
  • 00:09:20 Na oltáři to zůstane tak dlouho,
    dokud nedohoří vonná tyčinka.
  • 00:09:28 Když to sníme,
    tak to přináší štěstí,
  • 00:09:31 protože zemřelí
    přinášejí štěstí do těch jídel.
  • 00:09:37 Musíme to tedy sníst,
    abychom dostali to štěstí,
  • 00:09:41 které nám chtějí dát.
  • 00:09:44 -Setkáváme se každý týden,
    podle toho, jak má kdo volno.
  • 00:09:49 Každý týden si dáme něco nového.
  • 00:09:54 Dneska jsem udělal sushi.
  • 00:09:56 Není to sice vietnamské,
    ale já jsem sushi-kuchař.
  • 00:10:01 Není to všechno,
    jsou to jen nejzákladnější druhy.
  • 00:10:11 -Tohle bylo
    mé původní bydlení tady v Česku.
  • 00:10:16 Občas jsem tam
    večer hrála na saxofon,
  • 00:10:19 takže jsem velice rychle zjistila,
    že jsou ty zdi docela tenké,
  • 00:10:23 hlavně když za mnou přišli sousedi,
    že jako hezky hraju.
  • 00:10:29 A mě to vůbec nenapadlo,
  • 00:10:31 protože jsem
    v bytě vlastně nikdy nebydlela.
  • 00:10:34 Život přináší různé věci.
  • 00:10:36 Člověk to má brát tak,
    jak to běží,
  • 00:10:39 nemůže to plánovat moc dopředu.
  • 00:10:44 Ale pocitově
    to nebylo úplně jednoduché.
  • 00:10:49 Zrovna jsem se rozešla
    v Anglii s klukem a bylo to smutné.
  • 00:10:54 Lidi se na ulici moc neusmívali
    a měla jsme pocit,
  • 00:10:58 že jsou tu všichni
    takoví nešťastní.
  • 00:11:05 Tady jsme se učili,
  • 00:11:06 ale možná už to používají
    taky jiné firmy, ten prostor.
  • 00:11:16 Vedle chodil
    na angličtinu taky Jirka
  • 00:11:20 a já jsem tam šla pro křídu,
    kterou už jsem neměla.
  • 00:11:29 Dobrý den!
  • 00:11:30 Já se omlouvám, že vás ruším.
  • 00:11:32 Nevíte,
    jestli je tady ještě jazykovka?
  • 00:11:35 -Cože?
  • 00:11:37 -Jazykovka jestli tady je?
  • 00:11:39 Jazykovka.
  • 00:11:41 -Ne, ta už zmizla.
  • 00:11:43 -Už není, dobře.
  • 00:11:44 -Tady byli naproti
    a asi si našli něco lepšího.
  • 00:11:48 -Dobře, dobře, děkuju.
  • 00:11:53 No, tak už asi není.
  • 00:11:57 -Stěhování do České republiky
    nebylo pro Safovu rodinu radostné.
  • 00:12:02 Přesto nakonec souhlasili
    s návštěvou jejich 1. bydliště,
  • 00:12:06 přijímacího střediska
    v Zastávce u Brna.
  • 00:12:09 -V Afghánistánu
    jsem měl jiný život.
  • 00:12:12 Vlastnil jsem 3, 4 nemocnice
  • 00:12:14 a byl jsem taky vedoucím lékařem
    ve státní nemocnici.
  • 00:12:18 A v r. 2006 mě unesli Talibanci.
  • 00:12:20 Pamatoval jsem si
    na svého tatínka,
  • 00:12:23 jak ho kdysi unesli Rusové
  • 00:12:25 a my doteďka nevíme,
    jestli ho zabili nebo jestli žije.
  • 00:12:29 Takže jsem věděl,
    že když mě zabijou,
  • 00:12:32 tak nikdo nebude vědět, kde jsem.
  • 00:12:35 Jestli jsem mrtvý nebo žiju
    a co se stane mojí rodině.
  • 00:12:38 Tyhle věci jsem měl v hlavě
    a vůbec nic jiného.
  • 00:12:42 A to, co jsme zažili
    v České republice na začátku,
  • 00:12:45 to jsem si ani neuměl představit.
  • 00:12:48 Na druhou stranu,
    vyhrožovali mi v Afghánistánu,
  • 00:12:52 že přijdu o život atd.
  • 00:12:55 -Teď tady nikdo není, máme zavřeno.
  • 00:13:03 -Teď je to tady dobrý.
  • 00:13:05 -Bylo to horší?
  • 00:13:07 -Jo, je to lepší.
  • 00:13:10 -Tehdy bylo všude prostě plno.
  • 00:13:14 Neskutečně moc
    třeba na jednu mikrovlnku.
  • 00:13:21 Byli tady z Afriky, taky Ukrajinci...
  • 00:13:25 To bylo v r. 2008.
  • 00:13:27 Maminka byla nemocná,
    ten nejmladší měl asi 8 měsíců,
  • 00:13:31 přesně si to nepamatuji,
  • 00:13:33 jedna kuchyňská linka,
    společný záchod,
  • 00:13:36 společná sprcha,
    museli jsme společně uklidit...
  • 00:13:39 Nebylo to moc příjemné, no.
  • 00:13:42 Myslím, že do 5 nebo 6 měsíců
    už jsem pracoval.
  • 00:13:46 Začal jsem tehdy pracovat
    v Podaných rukách,
  • 00:13:49 učil jsem angličtinu.
  • 00:13:51 A potom jsem v jedné firmě
  • 00:13:53 dělal vedoucího
    marketingu do zahraničí,
  • 00:13:56 většina komunikace
    byla v angličtině.
  • 00:13:58 Potom jsem založil sám firmu,
    podnikal jsem atd.
  • 00:14:05 No a přesně v r. 2014
    jsme začal pracovat
  • 00:14:08 zase ve své profesi, jako lékař.
  • 00:14:11 Trvalo 5 nebo 6 let,
    než mi uznali ty diplomy.
  • 00:14:14 Děcka rostou...
  • 00:14:15 Co bude Paktin dělat zítra?
  • 00:14:18 Dělal zkoušky na kapitána Jaroše
    a ještě na Křenovou,
  • 00:14:21 to jako na gymnázium.
  • 00:14:23 Včera jsem byl
    asi 3krát nebo 4krát na Jarošce
  • 00:14:28 a hledal jsem,
    jestli uspěl nebo neuspěl.
  • 00:14:32 Naštěstí postoupil
    do extraligy v hokeji.
  • 00:14:35 Prostě jsou s děckama starosti.
  • 00:14:37 Co budou a nebudou dělat?
  • 00:14:39 -To je právě život,
    já to mám úplně stejné.
  • 00:14:42 Syn je taky na Jarošce,
    na gymnáziu, dcera na Vídeňské
  • 00:14:46 a do toho
    chodím se synem na atletiku,
  • 00:14:48 dcera tancuje,
    takže to je právě ono.
  • 00:14:51 Jste prostě ve standardu
    života v České republice.
  • 00:14:56 Je to úplně to stejné.
  • 00:15:02 -Vivek bydlí v Ostravě,
    ale hodně času tráví v Praze.
  • 00:15:06 Nedávno mu tady totiž
    přibyla další povinnost:
  • 00:15:09 starost o jeho nový hotel.
  • 00:15:11 -Pocházím z vyšší kasty,
  • 00:15:13 což jsou většinou
    kněží nebo učitelé.
  • 00:15:16 Od dětství
    jsme směřováni ke vzdělání,
  • 00:15:20 protože neumíme žádné řemeslo.
  • 00:15:25 Neumíme ani obchodní aktivity,
  • 00:15:27 takže se musíme
    nějakým způsobem vzdělávat.
  • 00:15:32 Paní pokojská tam uklízí
    nebo jak? Kolik pokojů?
  • 00:15:36 -Dneska 13.
  • 00:15:39 -Celkem. A vy jste uklízela kolik?
  • 00:15:41 -3.
  • 00:15:43 -Takže ona 10, jo?
  • 00:15:46 No, pěkné.
  • 00:15:48 Pěkně jste to uklidila.
  • 00:15:52 Já jsem, dá se říct,
    šéf nebo manažer,
  • 00:15:55 takže kontroluju všechny.
  • 00:15:57 Pojďte se podívat, jo?
  • 00:16:02 Ta nitka malá.
  • 00:16:04 Ta bílá.
  • 00:16:06 -Vidím, vidím.
  • 00:16:07 -Zaměstnal jsem tu
    externě poradce, kteří mě školili,
  • 00:16:11 co je potřeba udělat.
  • 00:16:13 Takže jsem si udělal
    nový 3měsíční kurs,
  • 00:16:16 jaký je potřeba
    pro hotelový byznys.
  • 00:16:20 Tak se snažím,
    abych se do toho dostal.
  • 00:16:27 Nikdy v životě
    jsem hoteliérství nevedl.
  • 00:16:30 Hotelový byznys.
  • 00:16:35 Měl jsem si vybrat možnost:
  • 00:16:38 buď budu studovat
    v České republice nebo v Německu,
  • 00:16:41 ale pak mě přemluvili,
  • 00:16:43 protože jsem tenkrát
    nevěděl toho o světě tolik,
  • 00:16:47 tak mi rodiče
    vybrali Českou republiku.
  • 00:16:49 Takže jsem přijel
  • 00:16:51 a pak jsem začal studovat
    na Vysoké škole báňské v Ostravě.
  • 00:16:55 Pak za mnou začali jezdit Indové,
  • 00:16:58 protože se tu
    v r. 1989 změnil režim.
  • 00:17:02 A začali mi nabízet
    obchodní a manažerské funkce.
  • 00:17:11 Tak jsem se po dlouhém váhání
    rozhodl pro jiné povolání,
  • 00:17:15 než které jsem vystudoval.
  • 00:17:18 -Cukr budete chtít nebo ne?
  • 00:17:20 Bez toho, dobře.
  • 00:17:25 Tak se mi podařilo
    udělat to trošku jinak.
  • 00:17:29 Za to může ta služba.
  • 00:17:30 Už jsem unavený...
  • 00:17:33 Každá služba je jiná.
  • 00:17:35 Občas je úplný klid, nic se neděje...
  • 00:17:38 Ale pak je celá noc,
    kdy se člověk nevyspí
  • 00:17:42 a pořád se na oddělení něco děje.
  • 00:17:44 Zakládali jsme kliniky
    v Kábulu, Herátu, Kandaháru
  • 00:17:48 a pak následně
    další nemocnici v Kábulu.
  • 00:17:51 Ještě jsme ji měli dělat v Mazáru...
  • 00:17:54 Nakonec jsme skončili
    v České republice.
  • 00:17:57 Tak to je osud.
  • 00:17:59 Já jsem lékař-sekundář,
    tak nějak se tomu říká.
  • 00:18:05 Ale pořád
    nad sebou potřebuju dohled.
  • 00:18:08 12 let pracuju jako psychiatr,
  • 00:18:10 ale musím absolvovat
    zkoušku z gynekologie, chirurgie...
  • 00:18:14 Jak bych jako psychiatr
    mohl udělat zkoušku z chirurgie?
  • 00:18:18 Když jsem tam nepracoval?
  • 00:18:20 O víkendu tak moc neodpočívám.
  • 00:18:23 Kluk hraje hokej,
    dnes má ve 12 hodin zápas.
  • 00:18:26 Musíme se na to nachystat
    a předtím mám něco v Brně.
  • 00:18:30 Pak musím zpátky domů,
  • 00:18:32 musím odvézt kluka
    a celý den je už pryč.
  • 00:18:36 V neděli něco jiného
    a v pondělí zase znova v práci.
  • 00:18:43 -Ahoj, čau!
  • 00:18:48 -Tuan měl o víkendu volno,
  • 00:18:50 takže vyrazil mamince pomoci
    s nákupem zboží pro její obchod.
  • 00:18:55 -Mamka má malý obchod,
    zas tak moc toho neprodá.
  • 00:18:59 Takže nemusí na nákup
    každý týden.
  • 00:19:02 V sáčku máme tak 15 kabelek.
  • 00:19:09 Nakonec si dnes vzali jeden kufr,
  • 00:19:11 takže tu ještě zbyly 3 pytle.
  • 00:19:19 Bylo by hodně dobré,
    když by se to kupovalo podle váhy.
  • 00:19:24 Ne všichni Vietnamci
    jsou dobří obchodníci.
  • 00:19:27 Nesrovnávám české Vietnamce,
  • 00:19:29 všichni se snažíme, abychom
    tady v Česku pracovali dobře.
  • 00:19:36 Někdo v tom prostě umí obchodovat,
  • 00:19:39 protože vidí,
    co zákazníci potřebují,
  • 00:19:42 někteří jsou dobří v gastronomii,
    tak dělají tohle.
  • 00:19:50 Jsou to různé cesty k tomu,
    abychom tady žili dobře.
  • 00:20:02 -Tady jsme na Majáku,
    to je na Lesné,
  • 00:20:05 a je to vlastně církevní prostor,
  • 00:20:09 kde je jak česká,
    tak mezinárodní církev.
  • 00:20:18 My se tu vždycky scházíme
    v neděli na bohoslužbu.
  • 00:20:26 -Asi ta angličtina,
    to bylo pro nás docela důležité.
  • 00:20:30 Pro Ailsu ty chvály,
    protože je znala,
  • 00:20:32 když byla prostě menší, v Anglii.
  • 00:20:46 -Je to prostě
    mezinárodní prostředí.
  • 00:20:49 Já jsem ráda s Čechama,
  • 00:20:51 ale dělá mi to dobře
    vidět lidi z různých zemí.
  • 00:20:55 Mám tady ráda tu atmosféru.
  • 00:20:59 Vždycky se bavíme
    s lidma z Indie nebo z Afriky
  • 00:21:02 a mně to dělá dobře.
  • 00:21:50 -Tady máme letiště v Dillí.
  • 00:21:52 Přiletěli jsme se synem
    se sem trošku podívat.
  • 00:22:00 Západ slunce,
    už se blížíme na hranice.
  • 00:22:08 Nechal jsem chvíli řídit syna...
  • 00:22:14 Cesta je dlouhá,
    takže na chvíli řídí
  • 00:22:17 a jedeme všechny pozdravit.
  • 00:22:21 Dědečka a babičku,
    tedy mého otce a maminku.
  • 00:22:24 Host je coby bůh
    přijat ve vašem domě kdykoli.
  • 00:22:32 Proto je host vždycky vítán.
  • 00:22:35 Maminka je silně věřící,
    hodně mě poučovala o náboženství.
  • 00:22:44 Otec měl pokrokovější názory.
  • 00:22:48 Maminka má tady doma
    postavený takový oltář,
  • 00:22:52 kde jsou různí naši bohové.
  • 00:22:57 Je to už zacpané,
  • 00:22:58 protože celý život nakupovala
    různé věci na posvátných místech.
  • 00:23:07 Táta má sice 87 roků,
    ale moderní technice se nebrání.
  • 00:23:16 Maminka už je připravena na oběd...
  • 00:23:21 V Indii žijí většinou
    starší rodiče s pomocí dětí.
  • 00:23:28 Spoléhají tedy na děti,
    že přijedou a tak.
  • 00:23:32 Já myslím,
    že to je i v Česku a tak.
  • 00:23:36 Že starší lidi
    spoléhají na své děti.
  • 00:23:48 -Aha, šikovná...
  • 00:23:53 Vítáme vás
    na Dni národnostních menšin.
  • 00:23:56 Jsme tady jako vietnamská menšina.
  • 00:23:59 Představíme vám
    všechny ty vietnamské speciality.
  • 00:24:07 Tady je co, holky?
  • 00:24:09 -Tapiokový pudink
    s kokosem a banánem.
  • 00:24:14 -Vietnamská specialita.
  • 00:24:16 Naším cílem je zachování
    vietnamské kultury a zvyků.
  • 00:24:23 Dodržujeme
    tradiční české vietnamské zvyky.
  • 00:24:34 Jsme rádi, že aspoň v tomhle
    známe Rusy, Mongoly, Araby...
  • 00:24:44 Díky tomu dnu
    prostě známe víc lidí.
  • 00:24:53 Dneska se tu shromáždilo
    hodně národů
  • 00:24:55 a myslím, že to je dobré.
  • 00:25:04 Bylo to úspěšné.
  • 00:25:06 Připravili jsme 300 závitků
    a další drobné věci.
  • 00:25:11 A zbylo toho jenom málo.
  • 00:25:14 Takže oni ochutnali
    naše speciality.
  • 00:25:17 To je fajn.
  • 00:25:22 I na představení bylo hodně lidí,
    které vietnamská kultura zajímá.
  • 00:25:32 A to je dobře.
  • 00:25:36 -Důležitou součástí kultury
    je i jídlo.
  • 00:25:39 Čeká nás
    indická i anglická kuchyně,
  • 00:25:42 ale také třeba fotbal a hokej.
  • 00:25:45 Skryté titulky: Hana Svanovská,
    Česká televize 2017
  • 00:25:53 .

Související