iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 2. 2019
11:32 na ČT24

1 2 3 4 5

29 hlasů
1068
zhlédnutí

Kultura +

Jáchym Topol v Národním — V Praze zahráli legendární The Residents — Thalia Zedek na evropském turné

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kultura+

  • 00:00:18 KULTURA+
  • 00:00:20 Dobrý den, tohle je pořad KULTURA+
    a vítá vás u něj Petr Vizina.
  • 00:00:24 Dnes vám nabídnu.
  • 00:00:26 Jáchym Topol v Národním.
  • 00:00:28 První scéna uvádí hru
    Kouzelná země
  • 00:00:31 podle jeho románu
    z československého pohraničí
  • 00:00:34 v roce 1968.
  • 00:00:36 V Praze zahrála legendární kapela
    Residents,
  • 00:00:39 kapela, která ani po 45 letech
    neodkládá své masky.
  • 00:00:44 Dnešní živou hudbu jsme přivezli
    z Bostonu,
  • 00:00:47 písničkářka Thalia Zedek
    je na evropském turné.
  • 00:00:57 Činohra pražského
    Národního divadla
  • 00:00:59 uvádí hru Kouzelná země
    podle románu Jáchyma Topola
  • 00:01:02 Noční práce.
  • 00:01:04 Ten se odehrává v československém
    pohraničí v roce 1968.
  • 00:01:07 -Když byla máma opilá,
    nedívala se na ně,
  • 00:01:10 koukala skrze ně.
  • 00:01:12 Někdy jí do cesty stavěli židle.
  • 00:01:15 -Při tom čtení jsem prožíval
    až fyzická muka,
  • 00:01:18 že mě ten román opravdu
    podivně zhypnotizoval,
  • 00:01:22 vtáhl do sebe a po několika dnech
    vyplivnul úplně zmateného,
  • 00:01:27 ale konsternovaného.
  • 00:01:29 -Co se klepeš, je ti zima?
    -Není, na, půjčím ti svetr.
  • 00:01:41 -Je to příběh podivného
    temného místa,
  • 00:01:44 maelstrom, nějaký vír,
    do kterého jsou kluci vtaženi.
  • 00:01:48 -Viděls v Praze nějaké mrtvé?
  • 00:01:52 -Dva nebo tři,
    nějaké jsem viděl, no.
  • 00:01:56 -Střílej lidi,
    tak to je teda válka.
  • 00:01:59 -Drž hubu.
  • 00:02:01 -Je to příběh o lásce a je jasné,
    že ona se samozřejmě nenaplní,
  • 00:02:06 ale že kdyby byla uskutečněná
    nebo kdyby vůbec nenastal rok 68,
  • 00:02:13 ta okupace,
    tak běžné lidské příběhy Čechů
  • 00:02:19 by možná nabraly úplně jiný směr.
  • 00:02:35 -Proč ty na mě můžeš takhle sahat
    a já na tebe ne?
  • 00:02:44 -Protože jsem holka.
  • 00:02:49 -Aha a proč...?
  • 00:02:51 -Neptej se furt,
    jako holka.
  • 00:02:56 -Topolův působivý jazyk
    přivádí do divadelní řeči
  • 00:02:59 kromě režiséra Jana Mikuláška
    dramaturg Jan Tošovský
  • 00:03:02 a představitel hlavní role
    David Prachař.
  • 00:03:05 -Vítejte, pánové.
    -Dobrý den. ?Dobrý den.
  • 00:03:08 -Je to tak,
    že Topolova hlavní přednost
  • 00:03:12 je jazyk a vy jste z něj
    udělali obrazy?
  • 00:03:16 -To je teda zajímavě položená
    otázka,
  • 00:03:21 jazyk je určitě důležitým hrdinou
    románu, tím pádem i inscenace,
  • 00:03:25 protože dramatizace
    byla dělaná tak,
  • 00:03:27 aby jazyk vyniknul.
  • 00:03:29 Tam jsou velké pasáže
    z románu doslovně citované.
  • 00:03:33 Jestli z nich děláme obrazy,
  • 00:03:36 režisér Jan Mikulášek
    se vyjadřuje hodně obrazy,
  • 00:03:39 ale to neznamená,
    že jazyk tam není přítomný.
  • 00:03:42 Je to nějaká souhra
    těch dvou prvků,
  • 00:03:45 jazyka a obrazivosti.
  • 00:03:48 -Pane Prachaři,
    vy tam hrajete Polku,
  • 00:03:51 co to je za muže?
  • 00:03:55 -Jmenuje se ten Polka,
    to je taková temná bytost,
  • 00:03:58 temný člověk,
    který má svá tajemství,
  • 00:04:01 působí jako fajn chlap,
  • 00:04:03 ale vlastně jsou v něm
    potence zla.
  • 00:04:07 Je tam ještě jeho bratr,
    je to jako Kain a Ábel,
  • 00:04:12 taková podoba těch dvou bratrů,
    jeden bratr je úspěšný vědec
  • 00:04:17 a tento Polka je takový samotář,
    tulák,
  • 00:04:21 člověk,
    který je úplně nezakotvený.
  • 00:04:24 -Já se na něj ptám proto,
    jestli si pamatujete něco z toho,
  • 00:04:28 co ten Polka říká v inscenaci?
    Utkvělo vám něco v paměti?
  • 00:04:32 -"Ráno se probudíš
    a jsi porostlej chlupama,
  • 00:04:36 ale ne takovýma,
    které má normální chlap,
  • 00:04:40 je to srst, kterou máš na hřbetě."
  • 00:04:43 No a že se proměňuje ve zvíře,
    v něco,
  • 00:04:46 co je napůl zvíře, napůl člověk,
    jsou tam takové věci.
  • 00:04:52 Jinak k tomu obsazení,
    nás tam hraje asi 14
  • 00:04:56 a vlastně tam ani není
    hlavní role.
  • 00:05:00 Tam je masa lidí
    jako třeba Rok na vsi
  • 00:05:03 od bratrů Mrštíků.
  • 00:05:05 -Já jsem původně chtěl říci
    jednu z hlavních rolí,
  • 00:05:08 ale pak jsem si říkal,
    že to zní divně.
  • 00:05:10 -Ano, je to tak.
  • 00:05:12 -Teď jste tady v hlavní roli,
    mezi námi třemi.
  • 00:05:15 My se dostáváme k tomu jazyku
    Jáchyma Topola.
  • 00:05:19 Jáchym Topol
    je vlastně vypravěč mýtů,
  • 00:05:23 vy jste to taky zmiňoval,
  • 00:05:24 ten chlap porostlý chlupy
    je jako mytická bytost.
  • 00:05:28 -Ano.
  • 00:05:29 -Ale je tam rok 1968
    a také je to situace,
  • 00:05:31 kdy děti slyší staré muže
    vyprávět o něčem, co zažili,
  • 00:05:35 kde pro vás je těžiště inscenace?
  • 00:05:38 -Těžiště, já navážu na to,
    co říkal David,
  • 00:05:41 možná to zní trochu jako klišé,
  • 00:05:44 ale tam skutečně hlavní postavou
    je komunita, vesnice,
  • 00:05:49 jsou to ti lidé,
    kteří se scházejí každý den
  • 00:05:52 v té hospodě, chlastají,
    žvanějí a do toho přijde válka
  • 00:05:56 nebo ta invaze.
  • 00:05:58 A pro Jáchyma Topola,
    když se budeme bavit o mytologii,
  • 00:06:02 tak to slouží vlastně
    jako roznětka představivosti,
  • 00:06:06 vyprávění o situaci války
  • 00:06:09 a vrací se v románu,
    stejně jako v inscenaci,
  • 00:06:13 do posledních let
    nebo do konce 2. světové války,
  • 00:06:16 vrací se do vzpomínek
    na holocaust,
  • 00:06:19 ale vrací se kolikrát
    i do mnohem starších dob.
  • 00:06:23 Jsou tam reminiscence
    na tatarské vpády
  • 00:06:25 a můžeme koneckonců uvažovat
    i o tom,
  • 00:06:27 že zakladatelé našeho státu,
    Přemyslovci,
  • 00:06:30 byli vlastně otrokáři,
    kteří podnikali loupežné výpravy
  • 00:06:34 někam na Balt a prodávali otroky
    do Španělska,
  • 00:06:37 tak toto všechno
    tam nějakým způsobem do mytologie
  • 00:06:41 osobní i lokální vstupuje.
  • 00:06:44 -Jáchym Topol je ročník 1962,
    čili on rok 68 vnímal v té době
  • 00:06:49 jako dítě, které má něco
    přefiltrováno od dospělých.
  • 00:06:53 Já nevím,
    jestli si pamatujete tohle,
  • 00:06:56 kdy jsme jako děti
    slýchávaly o roku 68,
  • 00:06:59 spojujete si něco,
    co je ve vzduchu,
  • 00:07:02 do nějakého obrazu,
    je to téma této inscenace také?
  • 00:07:06 -Vzdáleně určitě, protože mně bylo
    9 let, když byl rok 68,
  • 00:07:11 já jsem podobný ročník
    jako Jáchym, trošku starší,
  • 00:07:14 pamatuji si tu situaci
    úplně jasně,
  • 00:07:17 ten den si dokonce pamatuji,
  • 00:07:20 kdy k nám přišla sousedka
    a řekla, že je válka.
  • 00:07:23 A já si pamatuji,
    že jako dítě jsem vlastně byl rád,
  • 00:07:27 že se něco děje.
  • 00:07:28 Protože jsem vždycky záviděl
    rodičům,
  • 00:07:30 že zažili 2. světovou válku,
    tak jsem vždycky chtěl vědět,
  • 00:07:34 jak to vypadalo,
    jak esesáci chodili atd.
  • 00:07:36 A ona přišla a řekla,
    že je válka.
  • 00:07:38 Tak já si pamatuji jako dítě,
    že to byla taková rozjitřená doba.
  • 00:07:44 -Vy si to samozřejmě nemůžete
    pamatovat jako dítě,
  • 00:07:47 ale jako dítě jste taky slýchával
    verzi věcí.
  • 00:07:49 -Já v tomto kontextu mám
    trošku jinou zkušenost,
  • 00:07:53 nevím, jak se to stalo,
  • 00:07:55 ale mě a mého bratra se podařilo
    udržet ve velmi sladké nevědomosti
  • 00:08:00 až v podstatě do roku 1989.
  • 00:08:02 Takže já jsem v roce 89
    po prázdninách přišel do školy
  • 00:08:07 a spolužáci mluvili o Palachovi
  • 00:08:10 a vlastně od spolužáků
    jsem se dozvídal, co se stalo.
  • 00:08:14 O invazi jsem skutečně do té doby
    neslyšel.
  • 00:08:17 -Což také patří k mytologii,
    že některé věci jsou vytěsněné
  • 00:08:20 a pak se vracejí.
  • 00:08:22 -Ano, to je mimochodem velmi
    důležitý rozměr i toho románu
  • 00:08:25 a té inscenace,
    jak tyto vytěsněné vzpomínky,
  • 00:08:28 to, jak třeba někdo raboval
    v Sudetech, když odešli Němci,
  • 00:08:32 se vracejí do vyprávění
    a neustále jsou propírané,
  • 00:08:35 protože o tom potřebujeme mluvit,
    protože o tom nemluvíme.
  • 00:08:39 -Po roce 89, vy jste to zmínil,
    se o roce 68 mluví hodně,
  • 00:08:43 přesto, je něco,
  • 00:08:45 co se návštěvník představení
    dozvídá nějak jinak,
  • 00:08:49 díky vám a díky Jáchymu Topolovi.
  • 00:08:52 -Dozvídá, protože celá inscenace
    je viděna těmi kluky,
  • 00:08:57 tím starším, to znamená,
    když se třeba dívá na hospodu,
  • 00:09:01 tak ji popisuje,
    že vlastně tam byli lidé
  • 00:09:05 a pohybovali se jako stíny
    a on najednou viděl do nich,
  • 00:09:09 do těch lidí, stínů,
    že nahlížel do příběhů.
  • 00:09:13 Je to zároveň takový halucinogen,
  • 00:09:16 protože Jáchym to napsal
    v takové době,
  • 00:09:19 kdy to napsal velmi rychle,
  • 00:09:22 že téma v něm už bylo
    a pak to psal velmi rychle,
  • 00:09:27 jako takový zlý sen.
  • 00:09:30 Já bych to přirovnal třeba
    k Roku na vsi bratří Mrštíků
  • 00:09:34 a tady bych napsal Rok na vsi 68.
  • 00:09:37 Ale naštěstí ta politika
    nebo to, co známe,
  • 00:09:41 "Pojďte všichni k rozhlasu atd.",
    to tam je úplně vytěsněné,
  • 00:09:46 to je někde na pozadí.
  • 00:09:48 Není důležitý rok 68 tak strašně,
    ta inscenace na tom není závislá,
  • 00:09:56 ale vědomí toho,
    že nám chybí hrdinové,
  • 00:09:59 že nám chybí dramatikové,
    nám Čechům,
  • 00:10:05 praotec Čech atd.,
    takže nám chybí příklady něčeho,
  • 00:10:10 co nás přesahuje.
  • 00:10:12 A těch příkladů není moc
    a Jáchym je hledá,
  • 00:10:16 hledá je u Keltů,
    v minulosti a i v současnosti.
  • 00:10:22 -Já vám děkuji za pozvánku
    do Národního divadla
  • 00:10:26 a přeji vám hodně štěstí.
  • 00:10:28 -Děkujeme.
    -Děkujeme.
  • 00:10:34 -A tady je sestřih událostí týdne
    v minutovém klipu.
  • 00:10:37 Klikněte si na náš Facebook.
  • 00:11:12 -Já kryju záda tobě, ty mně.
  • 00:11:15 -Všichni za jednoho, poselství.
  • 00:11:17 -Poslání.
  • 00:11:19 -Policie České republiky.
    -A do prdele.
  • 00:11:22 -V zájmu obecné bezpečnosti
    tady přistane vrtulník.
  • 00:11:26 -Já bych umřel,
    kdybychom nejeli, kluci,
  • 00:11:30 umřel, vole.
  • 00:11:31 -Tady jsme, tady.
  • 00:11:33 -Tohle už je součást tebe,
    něco jako poselství.
  • 00:11:37 -Poslání, vole.
    -Přesně.
  • 00:11:39 -Čau.
  • 00:11:42 -Dej sem ty prachy.
    -Ty vole.
  • 00:12:49 -V Praze zahráli
    legendární Residents,
  • 00:12:52 kapela, která ani po 45 letech
    neodkládá své masky
  • 00:12:56 a radikální pohled na kulturu
    celebrit,
  • 00:12:59 včetně jedné z největších,
    prezidenta Trumpa.
  • 00:17:58 A tady je můj tip na knížku
    nebo film.
  • 00:18:06 Poetický příběh o lásce,
    jaká se může zrodit
  • 00:18:08 jen v pravoúhlých uličkách
    supermarketu,
  • 00:18:10 ale také film o tom,
    proč nápoje mají rády cukrovinky
  • 00:18:13 a nepůjčují vysokozdvižný vozík
    v sekci koncert.
  • 00:18:17 Humor po Německu od režiséra
    Thomase Stubera.
  • 00:18:33 Arthur Less je průměrný spisovatel
    a gay, blíží se k padesátce,
  • 00:18:39 kterou úkorně vnímá
    jako pomstu osudu,
  • 00:18:41 a do toho ho zradí
    životní partner.
  • 00:18:44 Vydává se proto na zvláštní cestu
    kolem světa,
  • 00:18:47 aby zjistil,
    co vlastně v životě hledá.
  • 00:18:50 Spisovatel Andrew Greer
    loni získal Pulitzerovu cenu
  • 00:18:53 a teď jeho román vychází česky.
  • 00:18:56 A ve středu začíná
    divadelní festival Malá inventura.
  • 00:19:01 Tady je pozvánka
    od Bratrů v tricku a Holektivu,
  • 00:19:05 kteří tu uvedou své představení
    Lov.
  • 00:19:12 -Včera nebyl doma.
    -A kde byl?
  • 00:19:15 -Zase v lese.
  • 00:19:26 -Zastavit palbu.
  • 00:19:41 -Dnešní živou hudbu jsme přivezli
    z Bostonu.
  • 00:19:44 Písničkářka Thalia Zedek
    je se svou kapelou
  • 00:19:47 na evropském turné
    s 26 zastávkami nonstop.
  • 00:19:50 Thalia Zedek s violistou
    Davidem Currym, vítejte.
  • 00:19:54 -Díky za pozvání.
  • 00:19:56 -Vy dneska večer ale ještě hrajete
    v Německu,
  • 00:19:59 čili to musíme stihnout rychle,
    rozumím tomu správně?
  • 00:20:03 -Ano, je to tak,
    budeme hrát v Německu.
  • 00:20:07 -Jaký je život na turné?
    Nonstop práce 26 dní za sebou.
  • 00:20:19 -Přežíváme,
    už jsme skoro na konci turné.
  • 00:20:22 Musím to zaklepat na dřevo,
    ještě dva koncerty,
  • 00:20:25 skutečně jsme si to užívali.
  • 00:20:28 -Předpokládám, že jezdíte autem,
    jeden z vás řídí.
  • 00:20:34 -Ano, všichni řídíme,
    i kolega, já možná řídím víc,
  • 00:20:43 ale snažíme se střídat.
  • 00:20:46 Snažíme se střídat,
    abychom nebyli moc unavení.
  • 00:20:50 -Já se na to vyptávám,
    protože jste první,
  • 00:20:53 kdo je na takto dlouhém turné
    a zastavil se u nás ve studiu.
  • 00:20:57 Jaké je pro vás
    české klubové publikum?
  • 00:21:05 -Bylo to skvělé,
  • 00:21:08 už jsme zde koncertovali
    několikrát, ale myslím si,
  • 00:21:13 že tento koncert byl asi nejlepší,
    koncertovali jsme v Brně,
  • 00:21:18 bylo to skvělé.
  • 00:21:20 Hráli jsme se skvělou
    českou kapelou, teď si nevzpomenu,
  • 00:21:27 ale byli skvělí.
  • 00:21:31 To bylo v Brně a pak včera večer
    byl koncert také perfektní.
  • 00:21:36 -My teď uslyšíme
    jednu z vašich písní,
  • 00:21:40 jak se jmenuje a o čem je?
  • 00:21:42 Jaký druh písničkářky jste?
  • 00:21:45 Jste ta, která je realistka,
    popisuje to, co se děje,
  • 00:21:49 nebo vycházíte z toho,
    co si myslíte, že se má dít,
  • 00:21:53 a díváte se na svět
    a komentujete to z té pozice?
  • 00:21:58 -Ta píseň se jmenuje Tower, věž,
    a myslím si, že je to o tom,
  • 00:22:04 co se ve světě děje
    se zapojením představivosti,
  • 00:22:12 co taková věž může znamenat.
  • 00:22:14 Možná Trump tower,
    možná jiné věže.
  • 00:22:20 Zpívám také o vodě,
    o lidech na lodích,
  • 00:22:26 kteří se snaží utéct,
    je to taková balada,
  • 00:22:31 která v sobě má mnohé ze světa,
    je to ale také o představivosti.
  • 00:22:38 -Já vám ještě jednou děkuji,
    že jste přišli,
  • 00:22:41 podium zanechávám vám.
  • 00:22:44 Divákům moc děkuji,
    že jste se dívali.
  • 00:22:47 Thalia Zedek Band
    uzavírá dnešní KULTURU+
  • 00:22:50 a těším se za týden,
    na viděnou.
  • 00:23:13 ANGLICKÁ PÍSEŇ
  • 00:23:40 ANGLICKÁ PÍSEŇ
  • 00:26:23 Skryté titulky: Dominika Bukovská
    Česká televize, 2019

Související