iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 6. 2020
21:55 na ČT2

1 2 3 4 5

6 hlasů
14028
zhlédnutí

Papua Nová Guinea: dva světy 6/6

Pagi

První generace vědců z nejdivočejšího ostrova světa, kde žije víra v čarodějnictví a přesto papuánští vědci používají i elektronický mikroskop.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Papua Nová Guinea: dva světy - Pagi

  • 00:00:04 Papua Nová Guinea leží
    na druhém největším ostrově světa,
  • 00:00:08 mezi Austrálií a Indonésií,
    obývaná 8 miliony lidí,
  • 00:00:13 kteří hovoří 850 jazyky.
  • 00:00:17 V roce 1975
    byla vyhlášena nezávislost,
  • 00:00:20 některé oblasti se ale dostaly
    do kontaktu se západní civilizací
  • 00:00:24 až po druhé světové válce.
  • 00:00:28 Český biolog
    profesor Vojtěch Novotný
  • 00:00:32 založil před 20 lety výzkumné
    centrum Binatang Research Center.
  • 00:00:37 V malebném zálivu
    poblíž města Madangu.
  • 00:00:40 Místním studentům umožňuje
    dostat se do světa skutečné vědy.
  • 00:00:45 V našem seriálu vás seznámíme
    s několika talentovanými
  • 00:00:48 novoguinejskými vědci. Vezmou nás
    s sebou na tradiční slavnosti,
  • 00:00:53 do pralesa i na návštěvu
    k pamětníkům kanibalismu.
  • 00:00:57 Liklik story znamená v jazyce pidgin
    vyprávění, krátký příběh.
  • 00:01:03 Tady je liklik story Pagiho,
  • 00:01:05 který se zřejmě jednou stane
    nástupcem profesora Novotného.
  • 00:01:08 Jeho cesta za vzděláním
    byla ale komplikovaná.
  • 00:01:11 Poloviční sirotek
    z horského kmene Fore
  • 00:01:14 se stal vzorem
    pro děti z širokého okolí.
  • 00:01:17 Pagi Toko pochází z oblasti
    Východní Vrchoviny z kmene Fore.
  • 00:01:21 Z vědecké základny v Nagadě
    se do města Kainantu
  • 00:01:25 jede skoro celý den autem
    po jediné silnici
  • 00:01:28 spojující vnitrozemí s pobřežím.
  • 00:01:34 Pagiho rodiče
    žijí ve městě Kainantu,
  • 00:01:37 které je považováno
    za vstupní bránu do celé provincie.
  • 00:01:41 Vzniklo ve 30.letech
    minulého století,
  • 00:01:44 kdy bylo objeveno
    novoguinejské vnitrozemí.
  • 00:01:47 Z původní misionářské stanice
    a základny hledačů zlata
  • 00:01:51 se za sto let stalo město s trhem,
  • 00:01:53 školami, nemocnicí
    a dalšími vymoženostmi.
  • 00:01:57 Je to ale město s divokou pověstí.
  • 00:02:00 Bitky, rvačky, přepadení
    jsou na denním pořádku.
  • 00:02:04 Tisíciletá tradice bojovníků
    se nedá jen tak zapomenout.
  • 00:02:08 Turistům se sem vstup nedoporučuje.
  • 00:02:24 Tady teď bydlím.
    Žije tu moje žena a moje děti
  • 00:02:29 a moji rodiče samozřejmě.
  • 00:02:47 -Jak se jmenuješ? -Vojta!
    -Víc nahlas! -Vojta.
  • 00:02:51 Má jméno po Vojtovi Novotném.
  • 00:02:55 Při každém návratu domů
    musí ženy vítat muže
  • 00:02:58 plačtivými vzlyky a písněmi.
  • 00:03:15 Moji rodiče už nepracují,
    ale nemají důchod jako v Evropě.
  • 00:03:20 Rodiče se starají o zahradu
    a pomáhají s vnoučaty.
  • 00:03:25 Máme docela velké pozemky,
    zahradničení zabere dost času.
  • 00:03:30 Pěstujeme různou zeleninu a ovoce.
    Rodiče jsou skvělí zahradníci.
  • 00:03:38 Támhle bydlí můj starší bratr.
  • 00:03:41 Mám dva bratry,
    oba jsou starší než já.
  • 00:03:45 A tohle je můj dům.
    Mám tři děti. Dva kluky a holku.
  • 00:03:50 V domě jsou proto 3 pokoje.
    Jeden pro dceru,
  • 00:03:53 další mají kluci a já s manželkou
    obýváme třetí pokoj.
  • 00:03:59 Na místní poměry je to dobrý dům.
    Chtěli jsme trvanlivou
  • 00:04:03 plechovou střechu
    a to je tady hodně drahé,
  • 00:04:06 protože se dovážejí
    z Austrálie nebo Indonésie.
  • 00:04:09 Na to mnoho lidí nemá peníze.
  • 00:04:18 Máme zavedenou elektřinu,
    ale není to úplně legální.
  • 00:04:25 Dráty sem táhneme různě.
    Všechna elektřina ve městě
  • 00:04:28 pochází z elektrárny
    na blízké přehradě Jomkidem
  • 00:04:32 a do té teče voda tady z naší řeky.
  • 00:04:35 Naše rodina a ještě další
    jsme majitelé řeky.
  • 00:04:38 Lidé za to platit nechtějí
    a nikdo to po nich ani nevymáhá.
  • 00:04:52 Studuji teď doktorát na Jihočeské
    univerzitě v Českých Budějovicích.
  • 00:04:58 Je to na 4 roky
    a zrovna končím druhý rok.
  • 00:05:02 Jsem tam spokojený
    a hlavně jsem strašně hrdý,
  • 00:05:06 že můžu studovat v Evropě.
  • 00:05:10 Většina lidí tady si myslí,
    že studuju v Rusku.
  • 00:05:15 Na to jim vždycky odpovídám, že ne,
    že studuji blízko Německa,
  • 00:05:20 protože tady
    skoro každý zná Německo.
  • 00:05:23 Před sto lety
    patřila Papua Německu.
  • 00:05:29 Na podzim dovezu
    do České republiky rodinu.
  • 00:05:32 Moje žena a děti pojedou se mnou
    na ty zbývající 2 roky.
  • 00:05:38 Je to velká čest a příležitost,
  • 00:05:43 protože většina lidí tady
    nikam necestuje.
  • 00:05:47 Jsem hrozně ráda,
    že můžeme jet s ním,
  • 00:05:50 a moc se těším.
  • 00:05:53 Děkuji taky jeho rodičům.
    Jen díky nim je tím, kým je.
  • 00:05:59 Jet s dětmi mimo Papuu
    bude velký zážitek.
  • 00:06:03 Jsem z toho trochu nervózní.
  • 00:06:14 Žijeme teď tady v Kainantu,
    ale můj biologický otec je z Okapy.
  • 00:06:22 Zemřel v roce 1996
    a moje máma se pak z jeho vesnice
  • 00:06:27 odstěhovala se mnou
    a mým bratrem sem do Kainantu.
  • 00:06:31 V roce 1999 se vdala
    za mého nevlastního otce Toka.
  • 00:06:41 Od té doby žiju tady v Kainantu,
    oženil jsem se
  • 00:06:45 a můj starší bratr se taky oženil.
  • 00:06:57 Pagiho matka
    po smrti prvního manžela opustila
  • 00:07:00 s dvěma syny vesni ci, protože ji
    příbuzní nutili do dalšího sňatku,
  • 00:07:04 a vypukly tak další spory.
    Raději se sama těžce protloukala
  • 00:07:08 se syny ve městě.
    Jednu dobu neměla ani kde bydlet.
  • 00:07:14 Bylo hodně těžké platit
    všechny poplatky na univerzitě.
  • 00:07:20 Byl jsem hodně závislý na rodině.
  • 00:07:24 Všichni příbuzní
    se mi skládali na studium.
  • 00:07:27 Teta, strýcové, každý něco přidal.
  • 00:07:32 Vždycky před začátkem školního roku
    jsme uspořádali velkou slavnost,
  • 00:07:37 všechny jsme pozvali
  • 00:07:39 a pak je poprosili
    o příspěvek na moje školné.
  • 00:07:50 Když byl Pagi malý kluk,
    byl takové hodné, tiché dítě.
  • 00:07:56 Byl spíš uzavřený.
  • 00:07:59 Hrál si s ostatními dětmi,
    ale vždycky po chvilce
  • 00:08:03 za mnou přišel a ptal se,
    jestli mě někdo nenapadnul,
  • 00:08:07 jestli mě někdo nechtěl
    otrávit nebo očarovat.
  • 00:08:11 A já jsem vždycky řekla:
    Ne, neboj se, jsem tady.
  • 00:08:18 Ve škole mu to hrozně šlo,
  • 00:08:22 a tak z 5.třídy
    přeskočil rovnou do 7.
  • 00:08:26 Učitelé rozhodli,
    že 6. může vynechat.
  • 00:08:30 Jednou přišla učitelka do třídy
    a řekla,
  • 00:08:36 že na Nové Guineji není moc biologů
    a že někdo z nás bude biolog.
  • 00:08:42 Rozhlédla se po třídě
    a řekla moje jméno,
  • 00:08:48 že já bych mohl být biolog.
  • 00:08:52 A já se v té chvíli rozhodnul,
    že budu biologem.
  • 00:08:57 I když jsem tehdy netušil,
    co to znamená.
  • 00:09:06 Tohle je moje škola,
    kde jsem začal svoje vzdělání.
  • 00:09:12 Teď je poledne
  • 00:09:16 a děti mají hodinu volno na oběd.
    Proto jsou venku.
  • 00:09:23 Každý si s sebou nosí
    oběd z domova,
  • 00:09:25 žádná školní jídelna tady není.
  • 00:09:28 Většinou mají nějaké banány,
    vařené sladké brambory
  • 00:09:32 nebo nějaké pečené koláče.
  • 00:09:34 Někdy jim dají rodiče peníze
    a děti si jdou něco koupit.
  • 00:09:39 I když ve městě
    vypuknou boje a nepokoje,
  • 00:09:43 ve škole jsou děti v bezpečí.
    Všechny bojující skupiny
  • 00:09:47 vždy respektují školu
    jako bezpečné území,
  • 00:09:51 na tu se nikdy neútočí.
  • 00:09:53 Kvůli tomu mají plot.
    Ne aby děti neutekly,
  • 00:09:57 ale aby se k nim
    nedostalo žádné nebezpečí.
  • 00:10:01 Když vypuknou nepokoje, tak se
    odehrávají vždycky mimo školu.
  • 00:10:20 ZPÍVAJÍ
  • 00:10:33 Většina bojů
    vzniká kvůli maličkostem.
  • 00:10:38 Jsou to nesmysly.
    Opilci se rvou nebo se rvou lidi,
  • 00:10:42 když je ragbyový zápas,
    nebo někdo někoho okrade.
  • 00:10:47 Nebo se dvě ženy začnou hádat
    kvůli muži, kvůli nevěře.
  • 00:10:51 Taky kvůli kapesním krádežím.
  • 00:10:56 Jakýkoliv důvod
    je vlastně dobrou záminkou k bitce
  • 00:11:00 a ta se může rozrůst
    až třeba na celé město.
  • 00:11:09 Ve srovnání s jinými městy
    je to tady opravdu časté.
  • 00:11:13 Bitky, pranice, pouliční nepokoje.
  • 00:11:17 Ale vláda a policie
    se na to zaměřily
  • 00:11:20 a snaží se s tím
    konečně něco dělat.
  • 00:11:24 Problémy s kriminalitou a násilím
    jsou stále velké.
  • 00:11:32 Kainantu je také dopravním uzlem.
  • 00:11:35 Lidé odtud jedou
    buď na pobřeží nebo dále do hor.
  • 00:11:38 Minibusy je nutné naplnit pasažéry
    a potom od nich vybrat peníze.
  • 00:11:43 Benzín se zdražil.
  • 00:11:46 Musíte připlatit,
    jestli chcete jet dál.
  • 00:11:51 Když nezaplatíte, nejedete.
  • 00:11:54 Nakonec všichni připlatí.
  • 00:12:07 S Pagim jedeme
    do jeho rodné vesnice v horách.
  • 00:12:11 Jsme údajně první cizinci po skoro
    30 letech, kteří sem přijeli.
  • 00:12:16 Celá vesnice se hlásí
    k adventistické církvi.
  • 00:12:19 Nejedí tedy vepřové a světí sobotu.
    Život je tady drsný.
  • 00:12:24 Kmen Fore
    je také znám kvůli nemoci kuru.
  • 00:12:29 Jsme v Okapě, ve vesnici,
    která se jmenuje Okasa.
  • 00:12:32 A tady ta malá vesnička
    se jmenuje Jagyjes.
  • 00:12:35 Je to místo, odkud Pagi pochází,
    odkud byl i jeho otec.
  • 00:12:39 Jsme v provincii Východní Vysočina.
  • 00:12:43 Přicházíme k babičce - poslední
    pamětnici tradičního kanibalismu
  • 00:12:48 a nemoci kuru,
    která s ním je spojena.
  • 00:12:51 Babička neviděla Pagiho
    několik let.
  • 00:13:23 Tohle území, odkud pocházím,
    patří kmenu Fore
  • 00:13:29 a náš kmen Jižní Fore
    je hodně známý kvůli nemoci kuru.
  • 00:13:35 Moje babička
    je poslední z generace lidí,
  • 00:13:38 kteří nemoc kuru
    a také kanibalismus zažili.
  • 00:13:42 Takže jí na tohle téma
    položím několik otázek.
  • 00:13:45 Zajímá mě,
    co si z té doby pamatuje.
  • 00:13:48 Slovo kuru znamená
    v jazyce našeho kmene třesení.
  • 00:13:52 Pacienti, kteří měli kuru,
    se třásli,
  • 00:13:55 pak přestali chodit i jíst
    a zemřeli.
  • 00:13:58 Když to naši předci viděli,
    pojmenovali tu nemoc kuru, třesení.
  • 00:14:03 U nás byla tradice jíst mrtvé.
  • 00:14:06 Ale nesnědl se každý,
    kdo v kmeni zemřel.
  • 00:14:09 Snědl se jenom ten, kdo byl ctěný,
    milovaný a důležitý v komunitě.
  • 00:14:14 Když někdo takový zemřel,
    tělo se rozkrájelo a uvařilo.
  • 00:14:19 A ostatní je jedli a bylo přesně
    určeno, kdo jakou část těla.
  • 00:14:23 Jedině tak jeho duch zůstal ve
    spojení s ostatními a byl svobodný.
  • 00:14:28 Ženy jedly vařený mozek.
    Muži mrtvé nejedli.
  • 00:14:32 Ženy vařily a pak s dětmi
    jedly především mozky.
  • 00:14:35 Někdy v 70.letech
    to pojídání mrtvých skončilo.
  • 00:14:39 Všechny tyhle tradice skončily,
    když sem přišli misionáři,
  • 00:14:42 adventisté sedmého dne.
    Řekli lidem, že to, co dělají,
  • 00:14:46 není správné, není to podle bible
    a měli bychom s tím přestat.
  • 00:14:51 Lidé uvěřili
    a přestali pojídat mrtvé,
  • 00:14:54 ale některé zvyky jako
    čarodějnictví trvají dodnes.
  • 00:14:59 Kuru je nemoc mozku.
  • 00:15:02 Bílkoviny z mozku mrtvého
    rozkládají buňky nemocného
  • 00:15:05 a přenáší se konzumací mozku.
    Inkubační doba je více než 10 let.
  • 00:15:10 Nikoho nenapadla souvislost
    mezi pojídáním mozku a kuru.
  • 00:15:15 Místní si myslí,
    že kuru bylo způsobeno kouzly.
  • 00:15:19 Vymizení nemoci
    připisují misionářům.
  • 00:15:22 Kouzelnictví, obava z uřknutí
    a s tím spojené krevní msty
  • 00:15:26 jsou stále přítomné.
    Policie je daleko
  • 00:15:30 a kouzlí skoro každý.
    A kdo ne, ten se očarování bojí.
  • 00:15:39 Jsem s mým bratrem
    na naší rodinné kávové plantáži.
  • 00:15:44 Plantáž založil můj otec, když
    skončil na zemědělské univerzitě.
  • 00:15:51 To bylo v roce 1986.
  • 00:15:54 Tehdy začal sázet tuhle kávu.
  • 00:15:58 Bylo to první podnikání v oblasti.
  • 00:16:00 Otec sem přinesl
    první ekonomické možnosti
  • 00:16:04 a začal lidi učit
    pěstovat kávu a podnikat.
  • 00:16:09 Byl také prvním
    vystudovaným člověkem ve vesnici.
  • 00:16:13 Založil plantáž a ukazoval lidem,
    jak dál s kávou obchodovat.
  • 00:16:19 Všichni moji příbuzní,
    všichni z klanu v Okase
  • 00:16:23 mají hodně kávy.
  • 00:16:25 V podstatě jedna rodina
    vlastní jednu plantáž.
  • 00:16:29 Je to mezi jedním až pěti hektary.
  • 00:16:32 Většinu peněz
    tady mají lidé díky kávě.
  • 00:16:36 Z peněz se platí školné,
    zdravotní péče a důležité věci.
  • 00:16:41 Je velmi těžké tady vydělat peníze.
    Lidi neutrácejí za nesmysly.
  • 00:16:48 10 dolarů je pro ně hodně peněz,
    a tak to neutrácí za bonbony.
  • 00:16:53 Káva je ale
    dlouhodobě udržitelný příjem.
  • 00:16:59 V oblasti Vrchoviny je káva
    pěstována naprosto ekologicky.
  • 00:17:03 Sklízí se ručně
    a sváží do města Goroka,
  • 00:17:06 kde jsou pražírny a balírny.
  • 00:17:09 Vykupuje se zde na váhu
    od jednotlivých pěstitelů.
  • 00:17:15 Před celou rodinou
    a komunitou chci říct,
  • 00:17:20 že jsem šťastný,
    že jsme se takto sešli.
  • 00:17:24 Jsem rád, že jste přišli sem
    do Pagiho vesnice,
  • 00:17:28 které říkáme Jagyjes.
  • 00:17:30 Rodina si pro vás připravila
    malé dárky, která vám nyní předáme.
  • 00:17:36 A ještě jednou
    vás vítáme u nás v Okase.
  • 00:17:47 Ručně vyráběné tašky bilum
    jsou tradičním dárkem.
  • 00:18:02 Pagi byl můj student. Byl velmi
    dobrý a já s ním dále pracuji.
  • 00:18:08 Moc vám všem děkuji
    za pozvání a za to,
  • 00:18:12 že tady s vámi můžeme být.
  • 00:18:14 Moc se mi to tady líbí
    s vámi všemi i s Pagim.
  • 00:18:24 HLÁŠENÍ V AUTOBUSU ČESKY
    Vysokoškolské koleje
  • 00:18:28 Přijel jsem sem na podzim roku 2016
    jako student postgraduálu
  • 00:18:33 na Jihočeské univerzitě v Českých
    Budějovicích v České republice.
  • 00:18:40 Studuji, jak se můry liší
    v závislosti na nadmořské výšce.
  • 00:18:46 Vojta je nejen profesor,
    ale blízký člověk.
  • 00:18:50 Rozumí mému studiu
    a je můj školitel,
  • 00:18:53 ale zná také moji rodinu
    a rozumíme si lidsky.
  • 00:19:06 Česká republika
    a jižní Čechy se mi líbí.
  • 00:19:10 České Budějovice jsou hezké město.
    Je to tu fajn,
  • 00:19:14 ale chybí mi moje rodina,
    tedy žena a děti.
  • 00:19:18 Ale přijedou.
    Hledám teď pro děti školu.
  • 00:19:22 Není tady žádná škola,
    kde by učili v angličtině.
  • 00:19:26 Možná budou muset chodit do české.
    Jazyk je tady jediná komplikace.
  • 00:19:31 Na Papui je vše anglicky.
    Česky neumím a nejde mi to.
  • 00:19:35 Ale jídlo je dobré.
    Chybí mi jen některé naše ovoce.
  • 00:19:39 Město není moc komplikované.
    Člověk se tady neztratí.
  • 00:19:49 Na Papui,
    když jdeš v tropickém lese,
  • 00:19:52 na jednom hektaru
    potkáš 200 až 300 druhů rostlin.
  • 00:19:56 Tady v mírném pásu
    je to mnohem méně.
  • 00:19:59 Jdeš kilometr a vidíš pořád
    stejné druhy stromů a rostlin.
  • 00:20:03 V českém lese
    si připadám jako někde v parku.
  • 00:20:07 Není to pro mě žádný les.
  • 00:20:19 Jeden z největších rozdílů
    tady v Čechách a na Papui je čas.
  • 00:20:29 V Čechách a vůbec v Evropě
    jsou skoro všude hodiny.
  • 00:20:33 Na ulicích,
    i v malých městech a vesnicích.
  • 00:20:39 Lidi jsou od malička zvyklí na čas.
  • 00:20:43 Vyrůstají s časem.
  • 00:20:45 Pořád spěchají,
    a stihnou tak udělat hodně práce.
  • 00:20:50 Všechno musí být včas.
    Je to úplně jiné než na Papui.
  • 00:20:56 Hlavně na vesnicích se lidé o čas
    nestarají a nikdo tam nemá hodinky.
  • 00:21:04 Myslím, že to je největší rozdíl
    mezi Evropou a Papuou.
  • 00:21:24 Na naši počest připravují
    v Jagyjes slavnostní mumu,
  • 00:21:27 tedy hostinu pro všechny.
  • 00:21:34 Vykope se jáma,
    do té se dají rozžhavené kameny,
  • 00:21:39 na ně zabalená zelenina a pak
    se to vše přikryje listy a hlínou.
  • 00:21:47 Jsou tam fazole, batáty, kukuřice,
    taro, banány a další zelenina.
  • 00:21:56 Bambusovými tyčemi se tam vlije
    voda a pára zeleninu uvaří.
  • 00:22:01 Trvá to asi hodinu.
  • 00:22:05 Tohle je největší mumu,
    jaké jsem kdy viděl.
  • 00:22:16 Teď budou lít dovnitř vodu.
  • 00:22:39 Jsem široko daleko jediný
  • 00:22:42 v oblasti Kainantu,
    kdo si dělá doktorát.
  • 00:22:47 A taky jeden z mála, kdo cestuje.
  • 00:22:51 Většina lidí
    jezdí maximálně po Nové Guineji.
  • 00:22:56 Moje jméno a jméno mého otce
    je tady hodně známé.
  • 00:23:02 Všichni v Kainantu a okolí
    nás znají.
  • 00:23:06 Když chtějí rodiče nebo učitelé
    mluvit s dětmi o vzdělání,
  • 00:23:11 používají mě jako příklad.
  • 00:23:15 Vždycky když sem přijedu,
    zvou mě do okolních vesnic,
  • 00:23:19 do škol, abych dětem dodal odvahu,
    že mohou studovat,
  • 00:23:23 že svět je velký
    a i když mají doma problémy
  • 00:23:28 s rodiči, nebo jsou chudí,
    tak to má cenu.
  • 00:23:33 Za mnou můžou
    vždycky přijít pro radu.
  • 00:23:40 Vojta je pro mě něco jako otec.
  • 00:23:43 Je to skvělý učitel,
    který mě vytáhl z ulity.
  • 00:23:48 Jsem to, co jsem, díky Vojtovi
    a jsem na něho hodně hrdý.
  • 00:23:54 Děkuji mu
    nejen za můj osobní rozvoj,
  • 00:23:58 ale i za rozvoj biologie
    na Nové Guineji.
  • 00:24:08 Vojta Novotný během 20 let
    svého působení na Nové Guineji
  • 00:24:12 vybudoval jednu
    z nejvýznamnějších organizací
  • 00:24:15 v oblasti výzkumu tropického lesa.
  • 00:24:19 Pomohl vyškolit
    desítky místních odborníků,
  • 00:24:22 kteří dále pomáhají
    svým vesnicím a komunitám
  • 00:24:25 chránit životní prostředí,
    ekologicky hospodařit
  • 00:24:29 a zajímat se o svět kolem sebe.
  • 00:24:32 Na rozdíl od mnoha jiných
    západních vědců
  • 00:24:35 však Vojta nehodlá
    svůj výzkum jen tak ukončit
  • 00:24:38 nebo předat celé výzkumné centrum
    dalším cizincům.
  • 00:24:42 Cílem je vyškolit
    své nástupce z řad místních,
  • 00:24:45 kteří sami povedou
    další bádání i ochranu přírody.
  • 00:24:51 Rád bych umřel na Papui.
  • 00:24:57 Za prvé jsou tady mnohem lepší
    a slavnostnější pohřby
  • 00:25:01 a za druhé už celé roky
    žiju mezi dvěma zeměmi.
  • 00:25:06 A když o tom přemýšlím,
    je mi Papua bližší.
  • 00:25:11 Já jsem pro a doufám,
    že Vojta umře tady.
  • 00:25:20 Je už součástí našeho klanu.
  • 00:25:23 Vlastně i kdyby umřel v Evropě,
  • 00:25:26 tak ho sem převezeme
    a pohřbíme tady. To je náš plán.
  • 00:25:40 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2019

Související