Projev premiéra Andreje Babiše
Obsah dílu
Velikonoční projev premiéra — Žaloby na opatření vlády proti epidemii — Stav Borise Johnsona se zlepšuje — Budou mít Češi o svátcích dost kázně? — 100 dní, které změnily svět — Konec uzávěry ve Wu-chanu — Koronavirus ve světě — EU o záchraně evropské ekonomiky — Nouzový režim v Maďarsku — Reakce EU na pandemii — Počet nezaměstnaných v USA stoupá — Mimořádný projev předsedy vlády České republiky
Části dílu
Lubomír Kopeček, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Jan Wintr, právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
Jan Veverka, přednosta Psychiatrické kliniky, Fakultní nemocnice Plzeň
Rudolf Fürst, sinolog, Ústav mezinárodních vztahů
Kateřina Ehrenbergerová, spolupracovnice ČT, Marbella, Španělsko
Nicole Ludwig, spolupracovnice ČT, Itálie
Jan Kovář, výzkumný pracovník, Ústav mezinárodních vztahů
David Miřejovský, zpravodaj ČT, Washington, USA
Přehled dílů
Den ozbrojených sil – jaká má být česká armáda?
Národní památník na pražském Vítkově se po roce stal opět centrem Dne ozbrojených sil
Prezident Petr Pavel i ministryně obrany Jana Černochová /ODS/ poukázali na nezbytnost zvýšit obranné výdaje a připomněli závazek, na němž se v minulém týdnu shodly členské státy Severoatlantické aliance (NATO). Pavel zároveň upozornil, že Česko podle něj příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu. Slavnostního nástupu se zúčastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Den ozbrojených sil ČR připadá na 30. červen. Od roku 2002 připomíná den, kdy se v roce 1918 českoslovenští legionáři ve Francii přísahou zavázali ke službě budoucí Československé republice a položili tak základ samostatné armády. V pondělí vybraní vojáci přebrali resortní vyznamenání. Dostalo je 129 z nich a jeden útvar.
Jaká má být česká armáda? Napište nám své názory a další dotazy. Věnovat se jim budeme v dnešní 90' ČT24 po osmé večer.
Tři měsíce do sněmovních voleb – dolní komora míří do finále
Dolní komora míří do finále. Do sněmovních voleb zbývají tři měsíce. Tématu se bude podrobněji věnovat dnešní 90' ČT24.
Summit EU – shodnou se lídři na dalších sankcích proti Rusku?
Situace na Blízkém východě, evropská obrana nebo migrace – témata aktuálního summitu Evropské unie v Bruselu. Prezidenti a premiéři členských zemí by se mohli také shodnout na 18. balíku sankcí proti Rusku a prodloužení těch stávajících o dalších šest měsíců.
Napište nám vaše dotazy a podněty k tématu. Věnovat se jim budeme po osmé večer na ČT24.
Summit NATO v Haagu – kolik mají státy dávat na svou obranu?
V nizozemském Haagu probíhá dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem je zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. NATO po navýšení obranných výdajů k pěti procentům HDP bude velmi silné, řekl prezident USA Donald Trump v Haagu. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte považuje za zásadní také navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Očekává se shoda spojenců nejen na tomto, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny, bránící se ruské vojenské agresi. Na okraj summitu se uskuteční schůzka mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Tématu se bude podrobněji věnovat dnešní 90' ČT24. Napište nám své dotazy a podněty.
Diplomaté ve válečných zónách
Válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Íránem. Jak vypadá práce diplomatů v oblastech, kde hrozí raketové útoky? Kdo se na ně nejčastěji obrací s prosbou o pomoc? A kdy nastává čas uzavírat diplomatická zastoupení?
Pozvání k diskusi přijali:
Veronika Kuchyňová Šmigolová, velvyslankyně ČR v Izraeli
Jakub Šlosárek, vedoucí Styčného úřadu ČR v Ramalláhu
Radek Pech, velvyslanec ČR na Ukrajině
Vítězslav Pivoňka, bývalý velvyslanec ČR v Rusku, chargé d'affaires v Sýrii
Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě
Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí
Markéta Kolc Hájková, nastupující velvyslankyně v Kambodži, bývalá zástupkyně velvyslance Afghánistánu
Útok USA a Izraele na Írán
Hrozí velký konflikt?
Proměna energetiky v Česku
Kolik bude stát cesta od uhlí k plynu?
Zapojení USA do války s Íránem – jak by ovlivnilo konflikt na Blízkém východě?
Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje.
Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
Tématu se bude věnovat dnešní 90' ČT24. Začínáme krátce po osmé večer.
Napište nám vaše dotazy a podněty k tématu.
Poslanci rozhodnou o nedůvěře vládě
Poslanci se po noční přestávce vrátili k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do rozpravy se hlásí zhruba tři desítky – převážně opozičních – zákonodárců. Právě kvůli tomu se očekává, že by na samotné hlasování mohlo dojít až v pozdním odpoledni nebo večer. Z dřívějších vyjádření zástupců jednotlivých stran ale vyplývá, že opozice potřebných 101 hlasů k pádu vlády mít nebude.
Sněmovna rozhodne o nedůvěře vládě
Poslanci mají na mimořádné schůzi sněmovny hlasovat o nedůvěře vládě. Kvůli nevyjasněným okolnostem v bitcoinové kauze ji nechalo svolat opoziční hnutí ANO. Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že i čtvrtý pokus o svržení jeho kabinet ustojí. K pádu vlády by opozice potřebovala 101 hlasů, tedy nadpoloviční většinu. Někteří poslanci hnutí STAN zvažují, že při hlasování opustí sál. Předseda Starostů a vicepremiér Vít Rakušan však deklaroval, že před volbami jeho hnutí vládu neshodí.
