Karanténa – ekonomika v potížích
Obsah dílu
Hosté: Jan Bureš a David Šmejkal
Části dílu
Lukáš Velev, ředitel, Nemocnice Jihlava
Václav Šimánek, ředitel, Fakultní nemocnice Plzeň
Hana Roháčová, primářka kliniky infekčních nemocí, nemocnice Na Bulovce
Jan Bureš, hlavní ekonom, Patria Finance
Andrej Babiš (ANO), premiér předseda hnutí
Tomáš Sokol, místopředseda, Česká advokátní komora
David Šmejkal, ředitel, Poradna při finanční tísni
Jan Radil, ředitel, Ilico.io
Přehled dílů
Další sankce EU proti Moskvě - vytvoří dostatečný tlak?
Evropská unie schválila 18. balík protiruských sankcí. Nová omezení jsou podle unijní šéfky diplomacie zatím nejtvrdší. Zaměřují se zejména na energetický a finanční sektor, ale cílí taky na čínské banky, které umožňují obcházení dosavadních postihů.
Schválení návrhu dosud blokovalo Slovensko. Zdůvodňovalo to obavami ze záměru EK postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí.
Malé politické strany a hnutí na politické mapě Česka
Jakou mají šanci v podzimních sněmovních volbách?
Trumpova zahraniční politika
Dojedná mír mezi Ruskem a Ukrajinou?
Trumpovo ultimátum Rusku
Americký prezident Trump pohrozil Moskvě až stoprocentními cly a dalšími sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře s Ukrajinou mírovou dohodu. Oznámil taky posílení zbrojních dodávek napadené zemi. Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, řekl Trump v rozhovoru pro britskou BBC.
Představitelé EU nový postoj amerického prezidenta vůči Rusku vítají. Šéfka unijní diplomacie Kallasová ale označila padesátidenní lhůtu za příliš dlouhou. Rusko na nová prohlášení amerického prezidenta reagovalo zdrženlivě. „Jestli je tohle všechno, co dnes Trump k Ukrajině řekl, pak je to zatím mnoho povyku pro nic," řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu.
Americká vojenská podpora Ukrajiny
Přitvrdí Trump vůči Rusku?
Celní politika prezidenta Donalda Trumpa
Spojené státy uvalí od srpna na Kanadu 35 % cla, oznámil prezident Trump a zveřejnil i dopis pro kanadského premiéra Marka Carneyho. Podobný dopis s plánovanou výší tarifů by měla brzy dostat také Evropská unie. Ta přitom stále doufá, že s Washingtonem uzavře obchodní dohodu.
Na většinu zemí podle Bílého domu dopadnou cla ve výši 15 nebo 20 procent. Například v Brazílii by ale poplatky měly stoupnout na 50 %, což vyvolalo protesty proti Trumpovi.
Vývoj spotřebitelských cen v Česku
Ceny potravin a pohonných hmot zvyšují inflaci v Česku. V červnu ve srovnání s květnem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 %. Zdražily dovolené, nájemné, z potravin pak maso, máslo, mléko a čokoláda. Meziměsíčně zlevnily lihoviny, ovoce a zelenina. Meziročně je červnová inflace nejvyšší od loňského prosince, zrychlila na 2,9 %. Růst inflace je jedním z důvodů, proč Česká národní banka zatím nemění úrokové sazby.
Jaký vývoj cen čekají ekonomové v dalších měsících?
Vrátí se inflace ke dvěma procentům?
Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení důchodové reformy
Důchodová reforma obstála u Ústavního soudu. Návrh na její zrušení podalo hnutí ANO. Opozice kritizovala obsah novely i její schválení. Výhrady měla například k předčasnému ukončení rozpravy. Podle ÚS však menšina, tedy opoziční poslanci, měli možnost vyjádřit svůj názor.
Důchodovou reformu schválila Sněmovna loni, platí od letoška. Posouvá mimo jiné věk pro odchod do důchodu, a to z 65 na 67 let. Zužuje taky okruh profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky.
Dohoda, nebo válka o americká cla pro EU?
Americký prezident Donald Trump odložil platnost takzvaných recipročních cel. Místo od zítřka, by měly nově začít platit až od prvního srpna. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit. EU je jako celek největším obchodním partnerem Spojených států. Dosud udržovaly USA a EU cla na nízké úrovni. Při dovozu evropského zboží do USA byla průměrná celní sazba 1,47 %, zatímco v EU činilo průměrné clo 1,35 % při dovozu amerického zboží.
Schůzka Trumpa s Netanjahuem o příměří s Hamásem
Nepřímá jednání mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří a rukojmích skončila bezvýsledně. Hamás opakuje, že jeho klíčovými požadavky je trvalé ukončení bojů v Pásmu Gazy a odchod izraelské armády z tohoto území. Izrael naopak usiluje o zničení vojenských a vládních struktur Hamásu v Pásmu Gazy.
Premiér Netanjahu dnes míří do Bílého domu. Bude jeho schůzka s Trumpem novým impulsem pro mírové rozhovory?
