iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 12. 2019
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

6 hlasů
33692
zhlédnutí

Toulavá kamera

Hanácké Vánoce — Vánoční stromky Loučeň — Foukané vánoční ozdoby — Největší betlém na světě — Mnichovické perníčky — Vánočně ozdobený dům

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Hanácké Vánoce

    1:21 do playlistu

    Hanácké Vánoce
    V hanáckém skanzenu v Příkazech na Olomoucku, ve statku z roku 1875, se přeneseme do časů starodávných zvyků, kdy se křesťanství mísilo s pohanskou mytologií. Různé rituály měly zajistit hlavně zdraví, hojnost a úrodu. Spousta z nich provázela i Vánoce a hlavně Štědrý den. Než třeba hospodyně prostřela stůl, dala na něj hrst slámy. Byla zlatá a symbolizovala bohatství. Na misku před stolovníky, se sypala sůl, aby nikdo nepoznal hlad a bídu. Chybět nesměly ani pytlíčky s obilím, hrnek másla a medu, cibule, česnek nebo ovoce. Nohy stolu byly spoutány řetězem. To proto, aby rodina zůstala další rok pohromadě, ale také proto, aby dobytek nenapadli vlci nebo nepotkala nějaká pohroma.

  • Vánoční stromky Loučeň

    5:29 do playlistu

    Vánoční stromky Loučeň
    Zvyk zdobit na Vánoce smrčky nebo jedličky pochází podle všeho z Německa. První zmínka o něm se nachází v Brémské kronice z roku 1570. Po Evropě se ale začal šířit až v 19. století. V Čechách ho jako první představil ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich v roce1812. Na svém libeňském zámečku ho připravil jako překvapení pro své přátele. Dnes si nekrásnější svátky v roce bez stromečku ověšeného koulemi, řetězy a svíčkami nedovede představit většina z nás. Jak se postupem času tahle tradice měnila, to se dozvíme na zámku Loučeň, kde uspořádali výstavu nazvanou Příběh vánočního stromku.

  • Foukané vánoční ozdoby

    9:44 do playlistu

    Foukané vánoční ozdoby
    Až se na Štědrý večer u vás doma rozzáří vánoční stromek, nejspíš na něm nebudou chybět tradiční skleněné koule, zvonky nebo třeba rampouchy. Ozdoby, které se narodily na počátku druhé poloviny 19. století v alsaském Goetzenbrucku. Podle legendy se tam tehdy neurodila jablka, která se na větvičky do té doby věšela. A tak jeden mistr práce s křehkým materiálem vyfoukal náhradu. Jeho nápad měl velký úspěch a rychle se šířil. Netrvalo dlouho a dorazil i k nám. A naši skláři se svými foukanými ozdobami už bezmála století dobývají svět. Tomuto sortimentu se víc než skvěle daří ve Dvoře Králové nad Labem, kam se společně vypravíme a budeme sledovat, jak se vánoční křehká krása rodí.

  • Největší betlém na světě

    14:04 do playlistu

    Největší betlém na světě
    Víte, že největší dřevěný betlém vyřezaný v životní velikosti byste našli u nás? Konkrétně v obci Jiříkov na Bruntálsku, v takzvané Pradědově galerii. Jeho tvůrcem je řezbář Jiří Halouzka. Na kontě má neuvěřitelných 264 soch – zvířat i lidských postav. Nadšenec, kterému nápad zaměřit se právě na biblické postavy vnukl sám papež Jan Pavel II., ještě ale zdaleka s vyřezáváním nekončí. Jeho ztvárnění příběhu zrození Ježíše Krista vytesané do nejrůznějších typů dřeva si prohlédneme. Největší figury váží téměř dvě tuny a jsou vytvořeny z jediného kusu voňavého materiálu. Bude nás zajímat, co všechno práce na nich obnáší.

  • Mnichovické perníčky

    18:16 do playlistu

    Mnichovické perníčky
    K Vánocům neodmyslitelně patří i různé druhy pečiva, včetně zdobených perníčků. Ty jsou ovšem mnohem starší než Vánoce samy. Historie výroby pečiva z mouky, medu a koření sahá do starého Egypta, antického Řecka a Říma. V našich zeměpisných šířkách se jeho pečení podle písemných pramenů objevilo v první polovině 14. století. Za jednou dámou, která se mu věnuje, se vypravíme do Mnichovic. Radomíra Bělinová nám předvede i zdobení. Začneme ale přípravou těsta. Jeho základ se nechává dlouho odležet, takzvaně fermentovat. Několik týdnů i měsíců. Až poté se do něj zapracovávají vajíčka a tuk, tedy ingredience, které se snadno kazí a zrání by nevydržely.

  • Vánočně ozdobený dům

    22:29 do playlistu

    Vánočně ozdobený dům
    A když mluvíme o Vánocích, zapomenout nesmíme ani na svíčky. Symbolizují světlo, kterým se pro lidi stalo zrození Krista. K tradičním voskovým či parafínovým přibyly na konci 19. století elektrické. Žárovky se poprvé na stromku objevily už v roce 1881, ale až poté, co zlevnily a staly se běžně dostupnými, se tato novinka začala šířit. Dnes září nejen stromky, ale celé domy. Českým rekordmanem v tomto ohledu je jeden nenápadný v Chotovicích u Litomyšle. Jeho majitel Václav Trunec na něm rozsvěcí víc než 60 tisíc světélek, které jezdí obdivovat lidé z okolí, ale i z daleka. Takovou podívanou jsme si nemohli nechat ujít ani my.

  • Soutěž

Přehrát vše