28. dubna 2019

Zámek Radim najdete asi 18 km od Kolína. Vystavěný byl v roce 1610 Karlem Zárubou z Hustířan. Ten prý byl prudké povahy a při jedné rozepři zabil vladyku z nedaleké vsi. A jeho duch údajně dodnes na bývalém panském sídle straší. Postupně se tu vystřídala celá plejáda známých majitelů, kupříkladu Valdštejnové, Šternberkové, Gallasové, Šlikové či Kinští. V roce 1783 koupili panství Lichtenštejnové, v jejichž držení bylo téměř 150 let. V padesátých letech minulého století však nastaly pro zámek zlé časy, sloužil různým účelům a nevypadalo to s ním dobře. Nakonec se ale dočkal záchrany a prochází postupnou rekonstrukcí. Nahlédneme do černé kuchyně, ale i do dalších prostor.

První zprávu o Obřím hradu v jihozápadních Čechách u Kašperských Hor zveřejnil historik August Sedláček už v roce 1908 a od té doby se archeologové celkem čtyřikrát pokusili najít nějaké hmotné vzpomínky na obyvatele hradiště. Výzkumy však nepřinesly téměř žádné objevy, navzdory tomu, že tu bylo vykopáno celkem 98 sond. Odborníci se shodují na jediném, hradiště vybudovali s největší pravděpodobností Keltové. Našli 13 keltských mincí, které potvrzují přítomnost našich slavných předchůdců v těchto místech. Kamenné ohrazení je v 1000 metrech nad mořem nejvýše položenou pravěkou stavbou na území České republiky. Po staletí si lidé z okolí nedovedli původ mohutných kamenných valů vysvětlit. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů.

První zmínku o takzvaném Oderském mlýně v Bartošovicích lze najít v urbáři tamního panství z roku 1678. V první polovině 19. století ho získala významná mlynářská rodina Böhnischových, která zde zpracovávala obilí až do roku 1945, kdy jí byl majetek zabaven. V nadcházejícím období klapáč pustl a brzy zcela utichl. To se změnilo až docela nedávno. Nový majitel opravil jeho fasády, ale navíc postupně rozebral, vyčistil, promazal a znovu složil každý dílek všech strojů. Díky tomu zase mlýn spustil svou veselou písničku a je jedním z mála plně funkčních u nás. Současnou podobu získal v roce 1929, kdy byl po ničivém požáru přestavěn. Starší časy tak pamatuje už jen jez na Odře a náhon. Ten v rámci modernizace přestal pohánět mlýnská kola, která nahradila mnohem výkonnější Francisova turbína.

Na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Táborska se nachází starobylé město Pacov. První zmínky o něm pocházejí z druhé poloviny třináctého století, kdy pod gotickým hradem vznikla osada. Ta se sice už v roce 1447 označovala jako město, ale oficiálně jí tento status byl udělen až císařem Rudolfem II. v roce 1597. Hrad byl v 16. století přestaven na renesanční zámek, který v 17. století sloužil církevnímu řádu bosých karmelitánů. Většina domů byla postavena po roce 1727, kdy město postihl velký požár. Přesto se dochovala řada památek, které připomínají starší časy. Některé si prohlédneme a připomeneme si také jednoho z nejslavnějších pacovských rodáků, básníka Antonína Sovu.

Letos si připomínáme 600 let od první pražské defenestrace, která odstartovala období nazývané husitskou revolucí. A právě bojům kališníků coby vojenskému fenoménu se věnuje stejnojmenná výstava Masarykova muzea v Hodoníně. Naleznete na ni artefakty přímo související s hlavními osobnostmi té doby – mistrem Janem Husem, českým králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem, ale především ty, které stály za koncem vládu rytířstva na evropských bojištích. Řeč bude nejen o zmíněné defenestraci, ale i o podobě husitského vojska, která se zapsala do historie. Nezapomeneme ani na dvě skupiny kališníků, umírněné a radikální a oživíme si některé další znalosti ze školních hodin dějepisu.

Celkem dvakrát prý prošel jižním Plzeňskem druhý pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců, jenž při svých misijních poutích obracel nevěřící ke křesťanství. Pravdou je, že leckde zrovna vítaným hostem nebyl. Osudovým se mu nakonec stal moment, kdy na území dnešního Polska nevědomky vešel na posvátné místo pohanů. Ti ho zbili veslem a ubodali oštěpy. Stalo se tak 23. dubna 997. Dva roky nato byl mučedník svatořečen, ale déle, než čtyřicet let trvalo, než kníže Břetislav mohl nechat jeho ostatky převézt do Čech. Ač od jeho putování uplynula víc než tisícovka let, dodnes ho připomíná řada památek. My se společně podíváme do obce Vrčeň, která dokonce podle události s ním spjaté údajně dostala jméno.