23. listopadu 2014

K nejstarším prostějovským památkám patří kostel sv. Petra a Pavla. Vyrostl ve středověku a už v těch časech bývaly ve městě svatostánky dva. Ten známější zdobí náměstí, my se ovšem vypravíme za tím, který najdeme mimo historické centrum. Měl to štěstí, že ho neponičily husitské boje ani další válečné vřavy. V baroku se pak dočkal přestavby. Co nás ale bude zajímat nejvíc, jsou poklady, které se ukrývají uvnitř. Je jich hned několik. Tím nejznámějším je první renesanční náhrobek v českých zemích. Ačkoliv pochází z roku 1533, jeho tvůrce se už inspiroval nastupujícím slohem. Jeho dílo je takovým unikátem, že je zmiňováno snad ve všech knihách o dějinách umění na Moravě. Zajímavý je ovšem taky oltář ozdobený skulpturou znázorňující Poslední večeři Páně.

Do podmořského světa se vypravíme ve zlínské ZOO. Naším cílem totiž bude pavilon, v němž se zabydlela dvacítka rejnoků. Jejich moravský domov je velkou atrakcí už proto, že ve střední Evropě nemá konkurenci. Dozvíme se, jak dlouho trvalo vybudovat ho, kolik vody tihle zvláštní vodní živočichové potřebují a jak moc náročná je péče o to, aby byla pořád dost kvalitní a rejnokům se v ní dobře žilo. Zajímat nás bude i to, odkud k nám tahle skupinka paryb připutovala. A samozřejmě si je pořádně prohlédneme. Navíc, pozor, návštěvníkům je dovoleno dokonce si tyhle ladné tvory pohladit a případně je i zkusit nakrmit krevetami. To vše se může povést ovšem pouze za předpokladu, že páni domácí mají náladu na to se s lidmi kamarádit, jinak zmizí ke dnu a je po zábavě.

Pokud si rádi hrajete, určitě si nenechte ujít naši návštěvu Muzea hraček v Ostravě. Pod jednou střechou tu mají tisícovky exponátů z víc než šesti desítek zemí. A některé jsou pořádnými pamětníky. Tak například soupravička cínového nádobí dělala radost už v roce 1850 a malé mechanické železnici, která se vejde do dlaně, bude skoro sto let. A těšit se můžete i na spoustu panenek, kočárků nebo vojáčků. Nebo na stavebnice. Část expozice pochází například od vášnivého sběratele, zpěváka Jarka Nohavici. V muzeu se taky můžete vypravit do světa animovaného filmu. Konkrétně do dílny Walta Disneyho. Vystavená kolekce předmětů patří svou rozsáhlostí k evropským unikátům. Navíc se tu dozvíte hodně zajímavostí o tvorbě legendární osobnosti.

Nejen obdivovatelé historických pamětihodností a přírodních krás, ale i milovníci tekutého chlebíčku si přijdou na své při procházce po takzvaných pivních stezkách. Ty začaly vznikat už v posledním desetiletí minulého věku v Německu a zanedlouho si získaly oblibu i u nás. Dnes bychom ji v různých koutech naší země našli už celou řadu. Společně se vypravíme na tu, která byla jako první vybudovaná v Orlických horách. Najdeme ji kousek od Rychnova nad Kněžnou. Měří tři kilometry a provede nás od Letoviska Studánka k místnímu pivovaru, který založilo panstvo z rodu Kolowratů. Prozradíme vám, co je pro podobné stezky typické a dozvíme se historii Studánky a léčivé vody, která vedla ke vzniku lázní. Rozhlížet se budeme taky po okolní krajině. A máme pro vás i několik pověstí.

Morkovice nedaleko Kroměříže proslavil um mistrů košíkářů. Jejich řemeslo tu má už více než dvousetletou tradici. Dřív se proutí zpracovávalo téměř v každé chalupě, dnes byste tu těch, kteří si s ním umějí poradit, našli jen pár. Jednou z těch, kteří se snaží slávu řemesla udržet při životě, je Dana Ptáčková. Její výrobky slaví úspěch po celém světě, stejně tak, jako to bývalo za časů jejích předků. Věnuje se sice převážně tvorbě menších předmětů – misek, kazet nebo tašek, ale snaží se obnovit i zájem o produkty, které dřív bývaly nepostradatelnou pomůckou. V její dílně byste tak mohli objevit koše i nůše na záda. Za své snažení získala už řadu ocenění včetně titulu Nositel lidové tradice. A co je všechny morkovické i milovníky starých řemesel potěší, je fakt, že s proutím to umějí i dcery paní Dany.

Do Českého středohoří jsme se společně vypravili už několikrát, ale jak uvidíte, ještě ho zdaleka nemáme prozkoumané celé. Pohoří, které je svým krajinným rázem unikátem nejen v našem měřítku, je pro některé milovníky přírody nejkrásnější právě teď na podzim. Naším cílem bude tentokrát hora Lovoš. Její vrchol najdeme v nadmořské výšce 570 metrů, takže rozhodně není místní rekordmankou. Ale svým kuželovitým tvarem tenhle čedičový vrch budí pozornost. Cestou za krásným výhledem vám prozradíme, proč tu byl vztyčen morový kámen, podle koho dostaly jméno Císařovy schody a prozkoumáme i zříceninu hradu Oparno, který vyrostl ve 14. století, ale už na počátku 16. věku byl prý opuštěný. A my můžeme jen hádat, co vedlo k jeho zkáze.