iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 6. 2013
10:55 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
7006
zhlédnutí

Folklorika

Skanzeny

Skanzeny neboli soubory lidových staveb v přírodních muzeích. Téma nás zavede do Strážnice, Rymic a Kouřimi

25 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Folklorika

  • 00:00:00 .
  • 00:00:03 HUDBA
  • 00:00:27 Nejstarší muzeum v přírodě
    vzniklo ve Švédsku,
  • 00:00:31 bylo to ve Stockholmu,
    na přelomu 19. a 20. století,
  • 00:00:34 kdy sem doktor Haselius
    instaloval
  • 00:00:37 několik staveb
    ze švédského venkova.
  • 00:00:39 Setkalo se to
    s obrovským úspěchem,
  • 00:00:42 mělo to ohlas,
    staveb tam postupně přibylo.
  • 00:00:45 U nás máme taky zajímavost,
    která byla částečnou isnpirací
  • 00:00:51 pro tento švédský skanzen.
  • 00:00:53 Jednak to byla jubilejní výstava,
  • 00:00:56 jejíž součástí v r. 1890
    bylo několik českých chalup,
  • 00:00:59 no a potom na ni navázala
  • 00:01:01 Národopisná výstava
    československá,
  • 00:01:04 kde vznikla celá česká vesnice,
  • 00:01:06 její součástí byly
    také stavby ze Slezska,
  • 00:01:09 také stavby z Valašska,
    je zajímavé,
  • 00:01:12 že tu valašskou hospodu
    projektoval architekt Jurkovič.
  • 00:01:16 Stavěl ji architekt Urbánek,
  • 00:01:18 který potom stavěl
    třeba i Pustevny.
  • 00:01:21 Dalším boomem
    vzniku muzeí v přírodě
  • 00:01:24 bylo poválečné období,
  • 00:01:25 kdy už skutečně
    od 50. let zrály myšlenky,
  • 00:01:28 v 60. letech začaly vznikat
    nejrůznější muzea v přírodě.
  • 00:01:39 Myšlenka vybudovat
    muzeum v přírodě
  • 00:01:41 nebo jak se dnes říká
    ?skanzen? ve Strážnici
  • 00:01:44 vznikla v souvislosti
  • 00:01:46 s pořádáním Mezinárodního
    folklorního festivalu.
  • 00:01:51 Tehdejší autoři,
  • 00:01:52 za všechny můžeme jmenovat
    tehdejšího ředitele
  • 00:01:55 Ústavu lidového umění
    Slávka Volavého,
  • 00:01:58 prof. Václava Frolce a další,
    se zabývali myšlenkou
  • 00:02:01 přenést část festivalového dění
  • 00:02:04 do určitého
    rekonstruovaného prostředí
  • 00:02:06 moravské vesnice.
  • 00:02:07 A právě od toho se začala
    odvíjet myšlenka
  • 00:02:10 vybudovat toto prostředí
    na strážnických lukách.
  • 00:02:14 A na těchto areálech proběhly
    nejrozsáhlejší terénní úpravy,
  • 00:02:17 protože všude,
    kde se dnes pohybujeme,
  • 00:02:20 byly původně louky,
    to byla rovina.
  • 00:02:22 A všechen ten terén,
    který tady dneska vidíme,
  • 00:02:24 byl navezen uměle.
  • 00:02:26 Takže když se rozhlédneme
    na moravských Kopanicích,
  • 00:02:29 tak jsou tu kopečky, trošku lesa,
  • 00:02:32 oproti tomu Horňácko
    je téměř na rovině,
  • 00:02:34 násep je tam menší.
  • 00:02:35 Čím pak jdeme jižněji,
    tím víc ten terén odpovídal,
  • 00:02:39 protože Podluží
    už je úplně na rovině.
  • 00:02:42 HUDBA ZPĚV
  • 00:02:48 Dneska máme stavění máje,
  • 00:02:50 vidíte, že májový strom
    už tady za mnou leží,
  • 00:02:53 bude to v rukou
    strážnických souborů,
  • 00:02:56 oni zde tu máj
    skutečně fyzicky postaví,
  • 00:02:59 bude k tomu potřeba
    pořádný kus mužské šikovnosti,
  • 00:03:02 aby tu máj zvedli, zasypali,
  • 00:03:04 potom bude následovat vystoupení
    všech strážnických souborů,
  • 00:03:09 a potom jejich hostů s dětmi.
  • 00:03:12 Hej, hop!
  • 00:03:19 Tato usedlost patří
    rodině Mikulinců.
  • 00:03:22 Její poslední zástupce
    tu žil ještě na konci 70. let.
  • 00:03:26 Byl to starý mládenec,
    který pracoval v lese
  • 00:03:29 a žil tady bez elektřiny,
    vodu měl ve studni
  • 00:03:33 a měl tady jednu krávu,
    která mu dávala mléko,
  • 00:03:36 on si z toho vyráběl tvaroh
    a nějak tady přežíval.
  • 00:03:40 Bohužel,
    tak jako většina Kopaničářů
  • 00:03:43 byl vcelku závislý na alkoholu,
    takže nebývalo neobvyklé,
  • 00:03:47 že když se sem přijelo na výzkumy,
  • 00:03:49 tak ho našli
    v mírně podnapilém stavu
  • 00:03:52 a ta kráva mu dávala
    první záchranu, když ho budila.
  • 00:03:55 Když se podíváte na ten dům,
    vidíte, že je stavěný ze dřeva,
  • 00:04:00 což je na té konstrukci vidět.
  • 00:04:02 Ona je dřevěná
    a zvenku jen lehce omazaná hlínou
  • 00:04:05 a obílená, aby splňovala
    protipožární předpisy,
  • 00:04:09 které zakazovaly
    stavět jenom ze dřeva.
  • 00:04:11 Jinak je to stěna neširoká,
  • 00:04:13 takže v zimě tady lidé
    dost trpěli chladem,
  • 00:04:16 proto byla tendence
    sestěhovat všechny dohromady.
  • 00:04:19 Tady ta jizba není nijak veliká,
  • 00:04:21 ale v r. 1921, když se majitelé
    vrátili z 1. světové války,
  • 00:04:26 tak při sčítání lidu
    jsou tu zaznamenány 2 rodiny,
  • 00:04:29 dohromady asi o 16 lidech.
  • 00:04:32 Jinak je zajímavé,
    že máme doložené 2 stavební fáze.
  • 00:04:36 Ta starší byla jednoduchá,
    byl to jen dům a stodola,
  • 00:04:40 což splňovalo
    všechny základní funkce,
  • 00:04:43 ale na konci 19. století
    došlo k tomu,
  • 00:04:45 že se rodina začala zaměřovat
    na chov krmných volů.
  • 00:04:49 Takže oni je
    přes ty Bílé Karpaty pašovali,
  • 00:04:52 tady je krmili, naučili je tahat,
  • 00:04:55 a potom je se ziskem
    prodávali v Uherském Brodu
  • 00:04:58 nebo v Uherském Hradišti,
    kde byly velikánské dobytčí trhy.
  • 00:05:01 Takže pro ně to bylo výhodně
  • 00:05:03 a z toho důvodu zde vybudovali
    několik velkých chlévů,
  • 00:05:06 kde právě tyto voly chovali.
  • 00:05:11 Skupina těchto objektů
    je dobrým příkladem toho,
  • 00:05:15 že některé objekty
    šly přenést z ternénu jako celek
  • 00:05:18 a jiné se stavěly v kopii.
  • 00:05:21 Komora,
    kterou máme tady před sebou,
  • 00:05:24 se právě převážela jako celek.
  • 00:05:26 Dokonce se ani nerozebrala,
    pouze se stěny zafixovaly svorkami,
  • 00:05:30 celek se zvedl jeřábem,
    vysadil se na trajler
  • 00:05:34 a jako takový
    se dovezl sem do muzea
  • 00:05:36 a usadil se na nové místo.
  • 00:05:39 Oproti tomu tento dům
    z Provodova se zaměřil,
  • 00:05:42 udělal se podrobný výkres
    a celý se na místě stavěl v kopii.
  • 00:05:48 Bylo to z toho důvodu,
    že na začátku 70. let
  • 00:05:51 u nás nebyla technologie
    a nebyly ani prostředky,
  • 00:05:55 jakým způsobem transportovat
    zděné stavby vcelku.
  • 00:06:04 Vinohradnický areál
    je jeden z areálů,
  • 00:06:07 o němž bylo od začátku jasné,
  • 00:06:09 že musí být součástí
    Muzea vesnice jihovýchodní Moravy,
  • 00:06:13 a to z toho důvodu,
    že vinohradnictví tvořilo
  • 00:06:16 specifickou odnož
    selského hospodářství,
  • 00:06:19 a docela významnou měrou
    pomáhalo k jeho soběstačnosti.
  • 00:06:23 Víno se totiž vždycky
    dalo dobře prodávat.
  • 00:06:26 Tady přímo za mnou
    vidíme jednu z blatnických búd,
  • 00:06:30 která je zajímavá tím,
  • 00:06:32 že o její historii
    toho víme podstatně víc,
  • 00:06:35 než o těch ostatních.
  • 00:06:36 První zmínkou
    je vlastně datace na trámě,
  • 00:06:39 která ji datuje
    do začátku 18. století,
  • 00:06:42 kdy pravděpodobně skutečně
    vznikla jako lisovna vína
  • 00:06:45 a na ni navazující sklep
    ke skladování vína.
  • 00:06:49 Ovšem již na konci 18. století
  • 00:06:52 tady tuto lidovnu vlastnil
    Solomon Winter,
  • 00:06:55 což byl Žid usazený v Kunovicích,
  • 00:06:58 a u té poznámky,
    že je vlastníkem, je napsáno,
  • 00:07:01 že byl vinopalníkem.
  • 00:07:06 Jeho bratr Jákob
    vlastnil sousední lisovnu,
  • 00:07:09 která byla přestavěna
    na vinopalnu,
  • 00:07:12 a pravděpoddobně zde
    v této lisovně měli sklad,
  • 00:07:15 kde vinné matoliny shromažďovali,
    ony tam kvasily
  • 00:07:19 a ten kvas potom pálili.
  • 00:07:23 Na tomto stolečku je nářadí,
    které využíval podkovář,
  • 00:07:27 když kul koně, musel mít znalosti
    i o anatomii zvířete.
  • 00:07:30 Za námi je kovárna
    pana Veverky z Lipova.
  • 00:07:33 Zajímavé je,
    že zůstala zachována tak,
  • 00:07:35 jak skončil poslední kovář
    v r. 1971.
  • 00:07:38 Ale poněvadž už něolik generací
    před ním tuto kovárnu vlastnilo,
  • 00:07:42 najdeme zde nářadí a nástroje
    ještě o hodně let starší.
  • 00:07:46 Zajímavá je třeba
    i tady tahle kletka,
  • 00:07:49 která sloužila na kutí krav a volů,
  • 00:07:52 protože když byly krávy ve voze
    a začaly pevné cesty,
  • 00:07:55 tak se jim na paznehty
    dávaly takové podkovičky,
  • 00:07:57 aby se jim netřepily.
  • 00:07:59 Ale krávy si špatně stojí
    na 3 nohách,
  • 00:08:00 mají takové horší těžiště,
  • 00:08:02 takže se jí pod břicho
    dala taková velká celta,
  • 00:08:05 ta se zahákla za háčky kletky,
    nadzvedla se nahoru,
  • 00:08:08 paznehty se opracovaly
  • 00:08:10 a zase se pak s kopýtky
    postavila dolů.
  • 00:08:13 Dneska už se málokomu
    poštěstí zemřít doma,
  • 00:08:16 v kruhu svých nejbližších,
    ale dříve bylo běžnou věcí,
  • 00:08:18 že se rodina
    s umírajícím rozloučila,
  • 00:08:20 hospodář ještě udělil
    poslední rady, co s hospodářstvím.
  • 00:08:24 Nacházíme se před
    nejmladší stavbou,
  • 00:08:27 a to je objekt z Nové Lhoty.
  • 00:08:29 Zajímavé je,
    že jsme se rozhodli,
  • 00:08:31 že na tu stavbu
    využijeme staré technologie.
  • 00:08:34 Tato technologie se nazývá
    ?nabíjené zdivo?,
  • 00:08:37 a znamená to,
    že do dřevěného bednění
  • 00:08:40 byla natloukána směs hlíny, štěrku,
    navíc proložená pruty lísky,
  • 00:08:45 což po vyschnutí vytvořilo
    takovou kompaktní hmotu,
  • 00:08:49 která je skutečně velice pevná
    a má i dobré izolační vlastnosti.
  • 00:08:55 Stavbu jsme začali
    budovat už minulý rok,
  • 00:08:58 takže návštěvníci
    při různých akcích,
  • 00:09:01 které tady ve skanzenu byly,
  • 00:09:03 aby mohli vidět
    i výrobu hliněných cihel,
  • 00:09:06 protože tato první část budovy,
    ta starší, je z nabíjeného zdiva.
  • 00:09:09 Ale na ni navazuje
    mladší stavební fáze,
  • 00:09:12 která už je z nepálených cihel,
  • 00:09:15 a právě výrobu nepálených cihel
    si mohou návštěvníci vyzkoušet,
  • 00:09:18 udělat, aby měli
    svoji cihlu v naší stavbě.
  • 00:09:22 HUDBA ZPĚV
  • 00:09:30 Koncept živého muzea
  • 00:09:32 se začal rozvíjet
    v 2. polovině 20. století.
  • 00:09:35 Ale pravda je, že už ve 20. letech
    ty první myšlenky
  • 00:09:39 spatřily světlo světa.
  • 00:09:41 Alois Jaroněk propagoval
    tzv. "živé muzeum",
  • 00:09:44 v jeho představě to mělo být
    muzeum, kde se tančí a zpívá,
  • 00:09:48 vystupují tam vesnické
    i městské folklorní soubory,
  • 00:09:52 je tam přítomna živá muzika
    a odehrávají se
  • 00:09:55 nejrůznější části výročního cyklu.
  • 00:09:58 V současné době
    od této myšlenky neupouštíme,
  • 00:10:01 ale ještě více se snažíme,
    aby v rámci muzea v přírodě
  • 00:10:06 byly propagovány
    jednak výrobní technologie
  • 00:10:09 a nejrůznější běžné součásti
    života našich předků.
  • 00:10:14 HUDBA
  • 00:10:23 POTLESK
  • 00:10:33 Rostó, rostó, rostó
    konopě za cestó,
  • 00:10:35 až só pěkně zelený,
  • 00:10:37 rostó, rostó, rostó
    konopě za cestó,
  • 00:10:40 až só pěkně zelený...
  • 00:10:44 Původní myšlenka byla
    zachránit budovy, které tady byly.
  • 00:10:50 A tím, že Muzeum Kroměřížska
    mělo vždy jako obor etnografii,
  • 00:10:54 tak samozřejmě etnograf,
    který byl tehdy v muzeu,
  • 00:11:00 se zaměřoval
    i na tu lidovou architekturu.
  • 00:11:03 Cílem bylo zachránit to,
    co se dochovalo
  • 00:11:06 a uchovat ten unikát,
    že jsou budovy zachované ?in situ?.
  • 00:11:10 Tedy že jsou zachované na místě,
    kde stály původně postaveny.
  • 00:11:16 ZPĚV
  • 00:11:27 Tady stojíme na tzv. hejnici,
  • 00:11:30 která vznikala
    na konci 18. století.
  • 00:11:32 je to vlastně místo,
    které vzniklo mimo jádro vesnice,
  • 00:11:36 tzv. vnitřní kolonizací,
  • 00:11:38 takže tu vznikl
    shluk několika budov,
  • 00:11:41 byly to takové
    menší domkařské usedlosti.
  • 00:11:54 Protože se nacházíme
    v oblasti východní Hané,
  • 00:11:57 bylo tu typické
    stavitelství z hlíny.
  • 00:12:00 Máme tady ukázku techniky,
    jak se z hlíny dalo stavět.
  • 00:12:04 Je to tzv. klasovité zdivo,
  • 00:12:07 kdy jsou války kladené
    přímo do toho klasu.
  • 00:12:11 Odtud ten název
    a je to jedna z technik,
  • 00:12:14 jak se dalo z hlíny stavět.
  • 00:12:16 Těch technik je víc,
    mohly se stavět budovy např. tím,
  • 00:12:20 že se hlína nabíjela do bednění.
  • 00:12:24 Tady ten větrný mlýn,
    to je jediná budova,
  • 00:12:30 která je k nám
    do miniskanzenu převezená.
  • 00:12:32 Větřák stál původně
    v Bořenovicích,
  • 00:12:35 to je vesnička
    vzdušnou čarou asi 4 km.
  • 00:12:37 Stál tam od r. 1789.
  • 00:12:39 Potom mlel až do války,
    pořád byl v provozu,
  • 00:12:42 po 2. světové válce přestal mlít
    a vlastně jenom chátral.
  • 00:12:46 V 70. letech minulého století,
    když se budoval ten skanzen,
  • 00:12:51 se trosky mlýna převezly do Rymic
    a znovu se rekonstruoval.
  • 00:12:55 Je to německý typ mlýna,
    tzv. ?beraní mlýn?,
  • 00:12:58 lidi většinou znají
    takový ten ?kamenný mlýn?,
  • 00:13:01 který má kuželovitou stříšku,
    tomu se zase říká ?holandský mlýn?.
  • 00:13:06 V našem německém mlýně
    je specifické to,
  • 00:13:09 že se celou budovou
    otáčí proti směru větru.
  • 00:13:12 Takže je to
    taková chaloupka na kuří nožce.
  • 00:13:20 Tady v té horní části,
    kde se nacházíme,
  • 00:13:23 tak tomu se říká ?zásyp?.
  • 00:13:25 Mlynáři sem chodili
    s pytlemi obilí na zádech
  • 00:13:28 a nasypávali obilí
    tady do té násypky.
  • 00:13:31 Palečnicové kolo
    a spousta kolem toho je původní,
  • 00:13:34 ale tady, jak vidíte
    další zařízení, třeba násypku,
  • 00:13:38 tak to se nedochovalo,
    ale muselo se to znovu udělat.
  • 00:13:42 Takže to je nové.
  • 00:13:43 Jinak je mlýn
    dodneška plně funkční.
  • 00:13:47 Zač ho dáte, že nic neříkáte,
    zač ho dáte, dáte doslova.
  • 00:13:51 Zač ho dáte, že nic neříkáte,
    zač ho dáte, dáte doslova.
  • 00:14:00 Nacházíme se v budově kovárny.
  • 00:14:02 Kovárna je ze všech objektů,
  • 00:14:05 které se nacházejí na návsi
    v Rymicích nejmladší
  • 00:14:08 a fasáda nese i prvky
    poloměstské architektury.
  • 00:14:12 Je tady zachováno
    zvýšené polopatro,
  • 00:14:15 které je viditelné i u doškovic
    a vytváří zlom
  • 00:14:18 ve střešní konstrukci.
  • 00:14:21 Kovárna je plně funkční
    a přes léto chystáme akce,
  • 00:14:25 kdy tu celou sobotu a neděli
    bude přítomný kovář
  • 00:14:28 a bude předvádět svou práci.
  • 00:14:32 Vandrovala bleška,
    potkala ju veš,
  • 00:14:35 kde ty, milá bleško,
    kde ty vandruješ.
  • 00:14:39 Vandruju já do mlejnice,
    mlynářovi do čepice,
  • 00:14:43 a z čepice do gatí,
    tam ho budu kósati.
  • 00:14:53 Všechny naše chaloupky,
  • 00:14:55 kromě toho,
    že stojí na původních místech,
  • 00:14:58 jsou pojmenovány
    podle posledních majitelů.
  • 00:15:01 Tak tady vás všechny
    vítám u Vymětalů.
  • 00:15:03 Je to taková chaloupka,
  • 00:15:05 ve které bydleli lidé
    na konci 18. století.
  • 00:15:08 Jsou to hliněné chaloupky,
  • 00:15:10 postavené původně
    jako dřevěný a hliněný srub,
  • 00:15:14 který je obalený hlínou.
  • 00:15:16 Podlahy jsou původně hliněné,
    opečovávaly se tak,
  • 00:15:19 že každý měsíc,
    někdy každý týden, podle toho,
  • 00:15:23 jak byla hospodyňka pořádná,
    se rozmíchal kravinec ve vodě,
  • 00:15:27 tím se vykravincovala podlaha
    a bylo vlastně uklizeno.
  • 00:15:31 Dobře temo, kdo nic nemá,
    nestará se, kde co sková,
  • 00:15:36 dobře temo, kdo nic nemá,
    nestará se, kde co sková.
  • 00:15:48 Tralalala...
  • 00:15:57 Naše chaloupky
    se vnitřním vybavením,
  • 00:15:59 jak je vidět na první pohled,
    odlišují.
  • 00:16:02 Jak jsme před chvilkou
    byli v 18. století,
  • 00:16:05 tak teď se nacházíme v tom 19.,
    až do začátku 20. století.
  • 00:16:09 Už jsou samozřejmě
    vybaveny úplně jinak,
  • 00:16:12 jsou tu 2 obytné místnosti,
    každý měl svoji postel,
  • 00:16:16 takže už mnozí lidé,
    kteří sem dnes chodí na prohlídku,
  • 00:16:20 tak vidí, že už si to pamatují
    třeba z dětství.
  • 00:16:23 Jsou to v podstatě už moderny.
  • 00:16:35 HUDBA
  • 00:16:51 Skanzen v Kouřimi
    neboli Muzeum lidových staveb,
  • 00:16:54 jak zní oficiální název,
    byl založen v r. 1972.
  • 00:16:57 Jeho zajmavostí je,
  • 00:16:59 že to není
    regionálně zaměřené muzeum,
  • 00:17:02 ale shromažďovaly se tady
    různé typy lidové architektury,
  • 00:17:06 prakticky z celého území Čech.
  • 00:17:08 Během jeho 40-leté výstavby
    nebyl ovšem záměr naplněn.
  • 00:17:13 Dnes tady najdeme zastoupeny
    památky lidové architektury,
  • 00:17:17 především ze středních, východních
    a severních Čech.
  • 00:17:27 Díky tomu, že mělo muzeum
    původně tak široký záběr,
  • 00:17:31 zejména ve sběrné oblasti,
    tak je možné říci,
  • 00:17:34 že v 70. a 80. letech
    sem byly shromažďovány
  • 00:17:38 ty nejcennější památky
    lidové architektury,
  • 00:17:43 které byly v terénu ohroženy
    a nebylo je možné
  • 00:17:47 zachránit jiným způsobem.
  • 00:17:49 Díky tomu se do našeho muzea
    dostalo několik unikátních staveb,
  • 00:17:54 jako jsou 2 z posledních
    zachovaných polygonálních stodol
  • 00:17:57 ze 17. století,
  • 00:17:59 nebo jako je jedna
    z roubených kováren,
  • 00:18:01 která pochází ze Starého Bydžova
    u Hradce Králové.
  • 00:18:10 Jsme v kovárně
    ze Starého Bydžova,
  • 00:18:16 což je jedna z mála kováren,
  • 00:18:18 které se dochovaly
    jakožto roubené stavby.
  • 00:18:21 Vzhledem k tomu,
    co tam bylo prováděno za řemeslo,
  • 00:18:24 se stavěly většinou zděné,
    pokud možno,
  • 00:18:27 a samozřejmě i kovárny
    se často stavěly za vsí.
  • 00:18:30 A ještě je zajímavé taky to,
    že tato kovárna pochází z oblasti,
  • 00:18:35 kde nenajdeme rovné dřevo,
    tedy jehličnaté,
  • 00:18:38 ale najdeme tam
    klasické tvrdé dřevo,
  • 00:18:41 a tady je to na něm vidět,
    protože to nejsou rovné trámy,
  • 00:18:45 jsou to křivolaké trámy,
    dubové, bukové,
  • 00:18:48 které jsou klínem roztrhány,
  • 00:18:50 takže se této stavbě
    říká ?trhanice?.
  • 00:18:54 Symetrie je určitě jiná,
  • 00:18:56 než na stavbách z jehličnatého,
    smrkového nebo borového dřeva.
  • 00:19:01 A můžete se podívat i na to,
  • 00:19:04 jak byla stavba rozebírána
    a znovu sestavována,
  • 00:19:07 kovové štítky s čísly
    označují jednotlivé trámy,
  • 00:19:11 aby byly sestaveny tak,
    jak původní stavba.
  • 00:19:26 Jedním z největších objektů,
    který v našem muzeu najdete,
  • 00:19:30 je dům z Jílového u Děčína,
  • 00:19:32 který tam stál
    v místní části Kamenná,
  • 00:19:35 původně německy Gesteinig.
  • 00:19:39 Čili ten dům pochází z oblasti
    severočeského pohraničí,
  • 00:19:43 z míst, kde v minulosti
    žilo hlavně německé obyvatelstvo.
  • 00:19:48 Dům je z přelomu 18. a 19. století,
  • 00:19:50 pro severní Čechy
    spojuje 3 stavební konstrukce,
  • 00:19:54 zděnou a roubenou v přízemí
    a hrázděnou konstrukci v patře.
  • 00:19:59 Dům byl v loňském roce obnoven,
  • 00:20:02 byla zrekonstruována
    původní barevnost jeho průčelí,
  • 00:20:06 kterou jsme zjistili odborným
    výzkumem v regionu Děčínska.
  • 00:20:24 Já jsem jako architekt
    nastoupil
  • 00:20:27 do Státního ústavu památkové péče.
  • 00:20:30 Tento skanzen
    jsem dostal na starost.
  • 00:20:33 Jako elév tenkrát.
  • 00:20:39 Ale tam se nesmělo
    malovat a kreslit,
  • 00:20:42 my jsme museli dávat
    metodické pokyny,
  • 00:20:45 jak kterou památku zachránit.
  • 00:20:47 A když si to ten majitel přečetl,
  • 00:20:50 tak to většinou hodil do koše
    a barák zboural.
  • 00:20:53 Ale když mu to
    ten architekt namaloval,
  • 00:20:56 tak to vzal do hsopody a řekl:
    hele, on to myslí vážně...
  • 00:21:00 Tohle je první historický plán,
  • 00:21:03 kdyby mi to tu někdo podržel,
    celé vám to mohu předvést.
  • 00:21:11 Tohle byl první koncept
    tohoto skanzenu v Kouřimi.
  • 00:21:17 Státní ústav památkové péče
    měl jednu velkou výhodu:
  • 00:21:21 první jsme se vždycky dozvěděli,
  • 00:21:24 kdy se bude bourat
    nějaká chalupa
  • 00:21:26 nebo nějaká lidová architektura.
  • 00:21:29 Ale v Čechách i na Moravě.
  • 00:21:31 A měli jsme předkupní právo na dům,
    který byl pod památkovou péčí.
  • 00:21:38 A pozvolna jsme si je
    zakonzervovali, zaměřili
  • 00:21:41 a převezli sem.
  • 00:21:51 Nejcennější jsou
    polygonální stodoly.
  • 00:21:54 Protože těch skutečně
    už ve střední Evropě není moc.
  • 00:21:59 To jsou naprosto
    archaické konstrukce,
  • 00:22:02 které mají
    jednu hřebenovou krokev,
  • 00:22:06 a to jsou skutečně unikáty,
    které už ?in situ? neexistují.
  • 00:22:20 Polygonálnís stodola z Budče,
    před kterou stojíme,
  • 00:22:23 tak to je nejcennější exponát
    Muzea v přírodě v Kouřimi.
  • 00:22:28 Nejcennější je proto,
  • 00:22:30 protože to je
    jednak velice starý exponát,
  • 00:22:33 je to stodola,
    která pochází z r. 1648,
  • 00:22:36 takže když končila
    třicetiletá válka,
  • 00:22:38 tak tady tu stodolu postavili.
  • 00:22:41 A samozřejmě je to
    velice archaická konstrukce,
  • 00:22:44 která v sobě nese
    ještě znaky středověku.
  • 00:22:47 V krovu a roubení,
    které je několikaboké.
  • 00:22:51 A hned za ní stojí
    další stodola polygonální,
  • 00:22:54 která je neméně tak stará,
    ta je z r. 1660.
  • 00:23:00 Takže proto je to asi
    ten nejcennější exponát.
  • 00:23:03 Byla výškově a prostorově
    koncipována tak,
  • 00:23:06 aby se sem vešlo
    co nejvíc obilí
  • 00:23:09 a úložné prostory byly co největší.
  • 00:23:11 Soudí se, že i polygony,
    které jsou na těchto stranách,
  • 00:23:15 by měly zvětšit ložnou plochu
    a i výšku té stodoly.
  • 00:23:19 Takže je to obrovský prostor.
  • 00:23:21 Kdybychom se podívali
    na staré mapy,
  • 00:23:24 tak zjistíme, že ještě
    v 18., 19. století,
  • 00:23:27 bylo těchto stodol
    po vesnicích velké množství
  • 00:23:30 a teprve s rozvojem
    stavebnictví z cihel
  • 00:23:33 se stodoly měnily
    na sloupové a jiné typy.
  • 00:23:36 Naše královna bosa chodí,
    své bílé nožičky v rose brodí,
  • 00:23:42 prosíme, žádáme,
    naší chudé královně.
  • 00:23:53 Naše muzeum pořádá během roku
    až 20 národopisných programů,
  • 00:23:57 které jsou zaměřeny
    na přibližování
  • 00:24:00 tradičního lidového roku.
  • 00:24:02 Čili obvyklé lidové festivity,
    které byly na venkově možné
  • 00:24:06 a dnes už prakticky zcela zanikly,
    zvláště tady ve středních Čechách,
  • 00:24:11 ke je povědomí
    o lidové tradici velice nízké,
  • 00:24:15 tak tady oživujeme a rekonstruujeme
    staré lidové obyčeje.
  • 00:24:19 Dnes je to třeba letnicový program,
  • 00:24:22 zaměřený na přiblížení
    lidového zvyku
  • 00:24:24 chůze královniček
    a čištění studánek.
  • 00:24:36 Díky tomu, že naše muzeum
    není zaměřeno čistě regionálně,
  • 00:24:40 si můžeme dovolit
    rekonstruovat obyčeje v podobě,
  • 00:24:44 které byly z různých regionů Čech.
  • 00:24:48 Já jsem ji nabrala,
    místo vody vylívala,
  • 00:24:56 to máte, matičko,
    to máte, matičko, za vašeho syna.
  • 00:25:14 Skryté titulky:
    Hana Svanovská, ČT Brno
  • 00:25:28 .

Související