iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 9. 2017
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

43 hlasů
49031
zhlédnutí

Štěpec

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti.

64 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Štěpec

  • 00:00:00 A výška...-186.
    -Hm. Dál?
  • 00:00:04 -Váha...Teď nevím, jestli si mám
    přidat, nebo ne. 80.
  • 00:00:08 -Dobře.
    -Datum narození?
  • 00:00:10 -27.11.1978.
  • 00:00:15 -Dobře.
    -Pohlaví mužské.
  • 00:01:10 Tak dneska vezmu stopaře sebou.
  • 00:01:15 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:16 -Vzal byste mě, prosím vás,
    do Ostravy?
  • 00:01:18 -No jasně! Pojďte!
  • 00:01:20 -Jejdamane, vy jste
    pan Radek Štěpánek!
  • 00:01:23 -Ano.
    -Tak to mám teda štěstí!
  • 00:01:27 Já jedu do Ostravy a s takovou
    tenisovou hvězdou!
  • 00:01:29 Na Davis Cup, jedete?
    -Ano, jedu na Davis Cup.
  • 00:01:31 -No tak to je bezvadné. Tak to jsem
    rád, že se s váma svezu.
  • 00:01:34 -Sice nezasáhnu do bojů,
    poněvadž jsem zraněnej,
  • 00:01:36 ale jedu podpořit kluky.
    -Tak to je úžasné!
  • 00:01:39 -Když máte ten šťastnej den takhle,
  • 00:01:41 tak já vám zařídím lístek,
    ať se můžete přijít podívat.
  • 00:01:44 Co vy na to?
  • 00:01:45 -Tak to by teda...
  • 00:01:46 To až budu vyprávět doma,
    tak to budu za hrdinu.
  • 00:01:50 Tož to je výborné!
  • 00:01:52 -Já si pamatuju, když jsem hrál
    první Davis Cup tady,
  • 00:01:54 tak jsem myslím potřeboval
    asi 100 lístků.
  • 00:01:57 -Jako podporu, jo?
  • 00:01:59 -Všechno rodinné pokolení
    se chtělo přijít podívat, takže...
  • 00:02:01 -Něco jako předvolební kampaň.
    -Asi tak. SMÍCH.
  • 00:02:09 Zdravím, kápo! Marty...
    -Nazdar!
  • 00:02:11 -Ahoj! Zdravím!
    -Čau! Ahoj! Ahoj!
  • 00:02:14 Čau! Jak je?
    -No, nic moc.
  • 00:02:16 Bohužel nebudu moct nastoupit.
    Nejsem zdravej.
  • 00:02:19 -Nejde to vůbec, jo?
    -Hm. Ještě mě bolej záda
  • 00:02:21 a mám první 3 dny tréninku za sebou
    a nejde to.
  • 00:02:27 -Je to škoda. Je to škoda, no.
  • 00:02:29 Ale nedá se nic dělat.
    Tak aspoň zůstaneš s náma
  • 00:02:31 -A podpořím.
    -a podpoříš kluky kdyžtak.
  • 00:02:34 -No, jasně! Jasnačka!
    -To by bylo perfektní, no.
  • 00:02:36 Na jak dlouho...?
    -Na další snad budu ready, no.
  • 00:02:38 -Na jak dlouho to je?
  • 00:02:40 -No já doufám, že tak za měsíc
    začnu hrát už, no.
  • 00:02:46 Tak se uvidíme dole. My přijdem
    na oběd, jo? Čau! Čau!
  • 00:02:51 -Problém v Paříži,
    bylo to nepříjemné,
  • 00:02:54 protože vlastně už předtím
  • 00:02:55 měl jeden problém Radek
    s krční páteří
  • 00:02:58 a vlastně jelikož je mu 36 let,
    tak si myslím,
  • 00:03:01 že už to tělo dostalo za ty roky
    strašně moc zabrat.
  • 00:03:05 A ten první moment,
    když se to stalo,
  • 00:03:06 tak jsem tomu moc nevěřil, co bude,
    jaká bude Radkova budoucnost.
  • 00:03:14 -Neříkal jsem to ani Berďovi
    při zápase,
  • 00:03:15 dělal jsem, že se nic neděje.
  • 00:03:17 Kapitánovi jsem tou mimikou
    obličeje dal najevo,
  • 00:03:19 že to dobrý není, pak jsem se musel
    nechat jít ošetřit,
  • 00:03:22 protože už to opravdu
    bylo kritický.
  • 00:03:25 Zápas už jsem dohrával
  • 00:03:27 v podstatě jenom z respektu
    k soupeři
  • 00:03:28 a k tý daný situaci
    a vůči fanouškům,
  • 00:03:30 protože to byl zápas, kdy Francouzi
    postoupili vlastně do finále
  • 00:03:35 taky po hodně dlouhý době
  • 00:03:36 a věděl jsem,
    co jsme prožívali my
  • 00:03:38 a nechtěl jsem, aby to skončilo
    nějakou skrečí,
  • 00:03:41 nebo vlastně tím,
    že bych ten zápas vzdal.
  • 00:03:51 -Ještě tě to bolí teďka?
    -Malinko.
  • 00:03:54 -Malinko? -Jako ne bolí,
    ale tupý jako je to spíš.
  • 00:03:59 -A vyzařuje to kam teďka?
    -Jenom tady.
  • 00:04:03 -Jenom v zádech už, jo?
    -No.
  • 00:04:05 -Dobře. A do tý nohy už to nejde?
    -Do nohy vůbec.
  • 00:04:10 -My jsme se domnívali,
  • 00:04:11 že by tam mohlo být trošku
    svalové zranění,
  • 00:04:14 ale nakonec na magnetické rezonanci
    se ukázalo,
  • 00:04:17 že šlo o maličký výhřez plotýnky.
  • 00:04:30 Tohle ještě bolí,
    nebo to je dobrý už?
  • 00:04:31 -No... -Ještě trochu?
    -Je to citlivý.
  • 00:04:34 -Samozřejmě operovat bederní páteř
    při chronickém nálezu,
  • 00:04:36 který tam má,
    by znamenalo konec kariéry.
  • 00:04:41 No, tohle už je dobrý, no.
  • 00:04:43 Takže by si začal pomaličku s tím,
    že si vezmeš raketu.
  • 00:04:47 -Hm.
    -Můžeš si tak půl hodinky zahrát.
  • 00:04:52 -Půl hodinky? Ale jenom z místa?
  • 00:04:54 Tak tady vcházíme do mýho
    detašovanýho pracoviště,
  • 00:04:57 o kterým moc nikdo neví,
  • 00:05:00 ale já jsem si vlastně
    před 10 lety,
  • 00:05:02 když jsem se přestěhoval do Prahy,
    kde jsem si koupil byt,
  • 00:05:05 tak tady vlastně byl prostor
    vymezenej pro posilovnu,
  • 00:05:09 ale bohužel nezbyly jim na to
    finanční prostředky.
  • 00:05:12 Tak jsem si řekl,
  • 00:05:14 že bych si tady mohl tu posilovnu
    zařídit sám pro sebe,
  • 00:05:16 protože bych to měl z bytu
    vlastně jenom sjet 4 patra
  • 00:05:19 a bejt hned tady.
  • 00:05:21 -I já to pamatuji.
    -I já to pamatuji.
  • 00:05:24 -Byl jsem náčelníkem kmene Apačů.
  • 00:05:27 -A já jsem náčelníkem týmu
    Davis Cupu!
  • 00:05:33 -Takže, Vinnetou nám jede na kole.
  • 00:05:36 20 minut, 2 obtížnost.
  • 00:05:45 A je tam 5 vstupů po 20 vteřinách
    na 170, jo?
  • 00:05:50 40 sekund volno
    a 20 sekund znovu jedeš.
  • 00:05:53 A běžíš tam tu 170.
  • 00:05:57 -PÍSEŇ...sen snů,
    sem z vyšší sféry slít,
  • 00:06:04 sen snů seslal sám Manitů...
  • 00:06:14 V podstatě největší změnou
    u přechodu do profi tenisu
  • 00:06:17 pro mě byl Marek Všetíček,
    můj kondiční trenér,
  • 00:06:19 se kterým už vlastně spolu jdeme
    do 14. sezóny.
  • 00:06:23 -Jedeš tam za tím Čechínem?
    -Ne, oni dneska ráno odletěli.
  • 00:06:27 -Odletěli už?
    -Teďka ráno někdy odlítaj.
  • 00:06:30 -Nádech, výdech.
  • 00:06:33 Tak, a výdech.
  • 00:06:36 -Díky němu jsem vlastně i schopen
    i v šestatřiceti, v sedmatřiceti,
  • 00:06:38 kdy už 90 procent hráčů vlastně
    končí s dvouhrou,
  • 00:06:41 tak pořád ještě se honit
    s mlaďochama.
  • 00:06:44 A vlastně v dnešním tenise
  • 00:06:46 když člověk není dobře fyzicky
    připravenej,
  • 00:06:49 tak nemá šanci
    a ti vlci ho sežerou.
  • 00:06:53 -A výdech.
  • 00:06:57 Výdech.
  • 00:07:00 -Samozřejmě to tady můžou využívat
    všichni vlastně, co tady bydlí,
  • 00:07:02 ale mám tady takovou jedinou
    malou podmínku,
  • 00:07:04 že když půjdu cvičit já,
  • 00:07:06 tak že tady nikdo nebude,
    abych měl klid
  • 00:07:08 a vlastně prostor na to,
    se věnovat svým věcem,
  • 00:07:11 abych nebyl rušenej.
  • 00:07:14 Takže tohleto je taková moje
    tajná přípravovna tady v Praze,
  • 00:07:16 když trénuju.
  • 00:07:19 Tak tady jsme v další části
    důležitý vlastně pro moji přípravu
  • 00:07:23 a to je tenisovej kurt,
  • 00:07:24 kterej tady vlastně v tom domě je
    taky k dispozici.
  • 00:07:28 Je to výjimečný místo.
  • 00:07:31 Tím, že má povrch,
    na kterým se nehraje,
  • 00:07:32 tak ho spíš využíváme
    ke kondiční přípravě,
  • 00:07:35 takže tohleto místo doopravdy
    pro mě bylo hodně zlomový,
  • 00:07:39 protože jsem to všechno měl,
    dá se říct, v baráku
  • 00:07:42 a nemusel jsem nikam cestovat.
  • 00:07:45 Šetřil jsem čas a všechno,
    takže tady dá se říct,
  • 00:07:48 že se posledních 10 let
    z velký části tvořila forma.
  • 00:08:03 Ahoj!
  • 00:08:04 -Ahoj! Prosím, podepíšeš se mi?
    -No jasně!
  • 00:08:06 Sbíráš?
    -Jo.
  • 00:08:08 -Jo? A kde seš? U sítě nebo vzadu?
    -Vzadu.
  • 00:08:10 -Jo?
    -Sbírám.
  • 00:08:14 Děkuju!
    -Nemáš zač!
  • 00:08:49 Na to, že jsem vlastně celou dobu
    si říkal,
  • 00:08:51 že hlavně žádnej vztah s tenistkou,
  • 00:08:53 tak jak se říká: "Člověk míní,
    život mění."
  • 00:08:56 S Martinou Hingisovou jsme se znali
    odmalička,
  • 00:08:59 táta s paní Hingisovou
  • 00:09:00 dávali dohromady turnaje
    pro děti do 9 let,
  • 00:09:03 protože to byly turnaje,
    který byly neklasifikovaný.
  • 00:09:06 Nehrály se o body,
    nehrálo se prostě o nic,
  • 00:09:08 hrálo se o to, aby ty děti
    mezi sebou hrály zápasy,
  • 00:09:12 vlastně abysme se, jak se říká,
    mlátili mezi sebou.
  • 00:09:17 -Když mně byly 3 roky,
  • 00:09:19 dokázala jsem už míček přehodit
    přes síť patnáctkrát i dvacetkrát
  • 00:09:22 a s jedním dopadem,
    prostě regulérně.
  • 00:09:25 Měla jsem takovou malou dřevěnou
    raketu.
  • 00:09:27 Rukojeť byla zkrácená,
    abych ji vůbec udržela.
  • 00:09:36 Později jsem už hrála
    na svém prvním turnaji.
  • 00:09:40 Dostala jsem tam nářez,
  • 00:09:41 ale už jsem uměla tenisově počítat
    a podávala jsem horem.
  • 00:09:51 -Hrával jsem s ní klučičího debla,
    že jsme hrávali spolu proti klukům,
  • 00:09:55 a bylo to něco strašně zvláštního,
    zajímavýho, a zároveň i hezkýho.
  • 00:10:02 My jsme se měli rádi
    už jako když jsme byly děti,
  • 00:10:04 měli jsme takovou svoji platonickou
    dětskou lásku,
  • 00:10:07 a myslím si, že i to vlastně,
    co jsme prožili v tom dětství,
  • 00:10:11 tak nás nějak pořád drželo u sebe
  • 00:10:14 a vlastně nás to trošku
    i tak přitahovalo.
  • 00:10:20 Pak byla pauza, protože Martina
    byla ve Švýcarsku,
  • 00:10:22 já nevím, ve 14, v 15 letech
    to byla světová hráčka.
  • 00:10:31 Ta změna přišla někdy v roce 2006
    vlastně,
  • 00:10:37 kdy se Martina vrátila
    po nějaký odmlce k tenisu.
  • 00:10:42 Začli jsme se potkávat na turnajích
    a ta jiskra tam přeskočila
  • 00:10:47 a vlastně strávili jsme spolu
    dá se říct 2 roky.
  • 00:10:54 Oběma dvěma se nám vlastně
    v tu dobu docela dařilo,
  • 00:10:57 Martina se vrátila do světový
    desítky.
  • 00:11:02 V roce 2006 jsem měl dá se říct
    nejúspěšnějšího půl roku zatím asi,
  • 00:11:06 kdy jsem se dostal do světový
    desítky,
  • 00:11:09 hrál jsem čtvrtfinále Wimbledonu,
  • 00:11:10 podařilo se mi vyhrát svůj
    první turnaj.
  • 00:11:16 Byl to vlastně první vztah,
    kterej jsem měl s tenistkou,
  • 00:11:19 a strávili jsme spolu 2 roky
  • 00:11:21 a myslím si, že to bylo pro oba dva
    hezký období.
  • 00:11:26 -Mě ten vztah nepřekvapil,
    protože u těch tenistů,
  • 00:11:29 který se pohybují v té komunitě
    po těch turnajích,
  • 00:11:31 ty vztahy začínají a někdy končí,
    a já si myslím, že k sobě patřej.
  • 00:11:37 Martina byla spíš typ holky,
    která měla ráda legraci a srandu
  • 00:11:41 a Radek je na to jak dělanej.
  • 00:11:44 -My jsme se rozešli,
  • 00:11:47 v podstatě jsme cítili, že už
    ten vztah nějak neudržujeme.
  • 00:11:50 Oba dva jsme strašně moc cestovali
  • 00:11:52 a nenacházeli jsme tu společnou
    prostě řeč.
  • 00:12:45 V roce 2004 vlastně přišla
    i ta změna,
  • 00:12:47 že jsem si pořídil i dům v Americe
    blízko Petru Kordovi,
  • 00:12:51 kterej se mnou vlastně trénuje,
    koučuje mě od roku 2002,
  • 00:12:56 protože mě nebavilo už v Americe
    po těch letech cestování
  • 00:12:59 pořád bydlet v hotelech
    a pořád, jak se říká, žít z tašky.
  • 00:13:06 Takže jsem si ten dům tam pořídil
  • 00:13:08 a musím říct, že to byla zatím
    asi moje nejlepší investice,
  • 00:13:10 kterou jsem udělal,
  • 00:13:12 protože to byl můj domov
    mimo domov.
  • 00:13:15 V té Aree už bydlelo víc tenistů
  • 00:13:17 a mým sousedem vlastně je
    Tommy Haas,
  • 00:13:19 kterej bydlí ve vedlejším domě.
  • 00:13:22 Tak vás všechny zdravím. Tady
    tohleto je mé floridské útočiště.
  • 00:13:26 KŘIK ODVEDLE
  • 00:13:28 Teďka tady na mě huláká
    tady soused.
  • 00:13:32 Další mladá puška.
  • 00:13:38 -I cannot take that! Zastav!
  • 00:13:43 Tak zdravím vás tady
    z mého floridského útočiště,
  • 00:13:45 kde trávím veškerý svý přípravy.
  • 00:13:51 Při dlouhých večerech tady někdy
    zkoušíme kuchařský experimenty.
  • 00:13:57 Maminčin recept-
    chleba ve vajíčku.
  • 00:14:04 Nevím, co z toho bude,
    ale snad se najíme.
  • 00:14:12 Zatím to vypadá dobře.
  • 00:14:15 Já vlastně tam trénuju
    na dvou místech.
  • 00:14:17 Jedno místo je v IMG Academy,
  • 00:14:19 která je vzdálená asi 4 minuty
    autem,
  • 00:14:22 kde to zázemí pro přípravu je,
    troufám si říct,
  • 00:14:25 asi nejlepší na světě,
    co jsem kdy zatím viděl.
  • 00:14:28 Je tam pořád s kým trénovat,
  • 00:14:30 ať už to jsou junioři nebo hráči,
    kteří jsou tam mezi turnajema,
  • 00:14:34 takže ta konkurence je tam velká
    a je to pro mě skvělý místo
  • 00:14:38 na přípravu, na tréninky,
    na odpočinek,
  • 00:14:40 protože tam člověka od tenisu
  • 00:14:42 a od tý koncentrace k tréninku
    nic neruší.
  • 00:14:47 Tak tady jsme na pláži.
  • 00:14:49 Dneska mám den volna.
  • 00:14:52 -(Kameraman) Já tam vidím
    zase sebe!
  • 00:14:55 -Je tam moře 10 minut vzdálený,
    takže splňuje to prostě všechno to,
  • 00:14:59 co potřebuju k tomu, abych byl
    vždycky nejlíp připravenej.
  • 00:15:03 Dá se tady být skoro celej rok,
  • 00:15:05 teď volný dny,
    klid, pohoda.
  • 00:15:11 Nic mě neruší,
    můžu nabrat čerstvý síly.
  • 00:15:16 Můžem se jít podívat i do vody,
  • 00:15:19 ve který se mi nejlíp
    setřepává únava.
  • 00:15:24 Já se hlavně snažím, jakmile
    odcházím z těch tenisovejch kurtů,
  • 00:15:28 ať už po tréninku, po zápasech,
  • 00:15:29 tak se tam snažím trávit,
    dá se říct, co nejmíň času,
  • 00:15:33 protože jsem se naučil vlastně
    šetřit energií,
  • 00:15:36 takže člověk mezi lidma zastavuje
    se s každým, prohodí pár slov,
  • 00:15:40 tak si ubírá vlastně čas
    k tomu odpočinku
  • 00:15:43 a k tomu, aby vlastně nabíral
    energii na to další utkání,
  • 00:15:46 nebo na ten další program,
    co ho čeká.
  • 00:15:54 Já se snažím trávit mimo tenisový
    kurty zase s lidma,
  • 00:15:56 který v uvozovkách nemají
    s tenisem co společnýho
  • 00:15:59 a v každým městě za těch,
    já nevím, 18 let,
  • 00:16:02 co cestuju po těch turnajích,
  • 00:16:04 tak mám nějakýho kamaráda
    nebo známýho člověka,
  • 00:16:07 s kterým strávím čas úplně
    někde jinde,
  • 00:16:09 povídám si o něčem jiným.
  • 00:16:11 Rozšiřuje se mi obzor o věcech,
  • 00:16:13 ke kterým se při tom tenisovým
    rytmu toho dne a života
  • 00:16:16 člověk těžko dostane.
  • 00:16:19 Blueberry. Two blueberry.
  • 00:16:32 To se to trenérovi točí
    na kolečkovejch bruslích!
  • 00:16:55 -Radku!
    -No?
  • 00:16:57 -Tady máš jídlo, pojď!
    -Jo! Už idu.
  • 00:17:04 Děkuji.
    -Chceš trochu šťávičky ještě?
  • 00:17:06 -Ještě prosím na rýži.
    -Na rýži? -Hm.
  • 00:17:12 Děkuji. Ještě. Dobrý!
  • 00:17:16 Děkuji.
  • 00:17:19 -Kdy budeš hrát?
    -V úterý.
  • 00:17:22 Druhou hru budu hrát s tím
    Frantíkem.
  • 00:17:26 -Už víš, jo?
    -Hm.
  • 00:17:29 -Takže hrál šestkrát už,
    máme 3:3.
  • 00:17:34 On vlastně hrál podle mě naposledy
    2007 ve Gstaadu, tam mě vyhnal,
  • 00:17:42 když byl ve finále toho turnaje.
  • 00:17:44 -To je taky veterán nějaké?
    -Jak taky?!
  • 00:17:48 Prej veterán!
    -Tak promiň, no!
  • 00:17:50 Taky je mladík, jako ty?
  • 00:17:52 -Máš říct aspoň v nejlepších
    letech, ne?
  • 00:17:54 -No tak jo, no.
  • 00:17:56 -No, myslím, že je o rok.
    V juniorce jsme spolu hrávali,
  • 00:17:59 takže mu bude okolo,
    budeme podobně, 35, 34.
  • 00:18:04 No taky mladej kluk, no.
  • 00:18:07 -Chutná? Dobrý?
    -Famózní!
  • 00:18:11 Ne dobrý, famózní!
  • 00:18:23 -15:30.
  • 00:18:31 Shoda.
  • 00:18:42 -Byl tam Štěpec?
    -Neviděl jsem ho.
  • 00:18:52 -Štěpec byl s váma?
    -Neviděl jsem ho.
  • 00:18:59 -Když člověk prohraje utkání,
    tak ta únava je třikrát větší,
  • 00:19:01 než u toho, co vlastně to utkání
    vyhraje,
  • 00:19:03 protože se držíme hesla,
    že vítěz není nikdy unaven.
  • 00:19:08 A když člověk prohraje,
    nechce se mu nic.
  • 00:19:10 Je prostě dole, ale právě v ten
    moment si myslím,
  • 00:19:12 že tam se dělaj rozdíly
    mezi špičkou
  • 00:19:15 a vlastně zbytkem těch hráčů,
  • 00:19:18 že já se vždycky snažím z tý prohry
    co nejdřív poučit
  • 00:19:20 a většinou mi to trvá
    do dalšího rána,
  • 00:19:22 než se z toho vyspím
    a prostě vezmu, jak se říká,
  • 00:19:25 vezmu si švestky zase ráno
    a jdu do tvrdý práce.
  • 00:19:30 A i když člověku samozřejmě
    se nechce jet, je trošku níž,
  • 00:19:32 nemá tolik tý pozitivní energie
    po tom prohraným zápase,
  • 00:19:35 tak prostě to musí odpracovat.
  • 00:19:39 -Jedu s tebou nebo za chvilku
    pojedu s tím...?
  • 00:19:42 -Mně to bude trvat ještě.
    -Tak já pojedu s ním, jo?
  • 00:19:44 -Já ti zavolám, kdy přijedu.
    -Zůstaneš? Jasně.
  • 00:19:48 -Mám bolavou ruku.
    -No to bylo vidět!
  • 00:19:52 -Ahoj!
    -Já ti zavolám. -Jo, jo.
  • 00:20:00 -Tys měl nový cvičky?
  • 00:20:05 -Ne, normální naiky.
  • 00:20:08 -Ten první balón, protipohyb,
    to je...
  • 00:20:14 -Dáme si postel po tý antukový
    lázni.
  • 00:20:22 Ta únava vlastně, ta svalová,
    to je to nejkrásnější, co může být,
  • 00:20:27 ale samozřejmě nejvíc člověka
    shazuje ta psychická únava.
  • 00:20:32 Ta je, si myslím, nejdůležitější
    k tomu,
  • 00:20:34 protože hlava a tělo jsou spojený
    nádoby.
  • 00:20:36 Když hlava nedá pokyn tělu,
    tak nefunguje.
  • 00:20:40 A když člověk ví, že je dobře
    připravenej,
  • 00:20:42 ví, že pro to udělal všechno,
  • 00:20:44 tak zase ta psychická schránka
    to potom zvládá líp,
  • 00:20:46 takže zase se musí najít
    ten správnej balanc mezi tím.
  • 00:21:11 Já si jdu nachystat postýlku,
    protože dneska toho mám plný kecky
  • 00:21:15 a někdy po některejch dávkách
    už padám do mdlob brzo.
  • 00:21:21 Teď vlastně jsem ve svým pokojíčku,
  • 00:21:23 ve kterým jsem bydlel od tý doby,
    co mi bylo 10 let,
  • 00:21:27 kdy se vlastně celá rodina
  • 00:21:28 tady přestěhovala
    kvůli mýmu tenisu,
  • 00:21:31 protože jsem potřeboval už lepší
    podmínky, než jsem měl v Karviné,
  • 00:21:35 a dostali jsme vlastně nabídku,
    že můžu hrát a trénovat tady,
  • 00:21:39 ve vrcholovým středisku mládeže.
  • 00:21:41 Takže rodina zavelela
  • 00:21:43 a vlastně všichni se přesunuli sem
    kvůli mně,
  • 00:21:46 i vlastně bráška, kterej přišel
    vlastně o kamarády
  • 00:21:49 a musel si zvykat taky
    na nový prostředí.
  • 00:21:53 To je věc, kterou spousta lidí
    nevidí.
  • 00:21:55 Všichni vidí jenom to zlatý
    pozlátko,
  • 00:21:57 ale to, co vlastně moje rodina
    musela pro to všechno udělat,
  • 00:22:00 odmalička obětovat, to je to,
  • 00:22:04 díky čemu jsem dosáhl zatím toho,
    co jsem dosáhl,
  • 00:22:06 a to, že mi dali tu šanci dělat to,
    co mě v životě baví,
  • 00:22:09 a to, co mám rád.
  • 00:22:12 Teďkasi lehnu ke svýmu oblíbenýmu
    Bondovi
  • 00:22:14 a vím jistě, že nedokoukám konec,
    to vím,
  • 00:22:18 ale pár minut určitě ještě shlídnu
    dneska.
  • 00:22:37 -Rok po Francii utekl
    hrozně rychle.
  • 00:22:39 Odehrál jsem toho málo,
  • 00:22:41 ale jsem rád, že jsem po zranění
    zpátky.
  • 00:22:43 Byla to těžká cesta, asi nejtěžší
    zranění, který mě potkalo,
  • 00:22:47 takže ten návrat je o to těžší.
  • 00:22:51 -Neslyším!
    -APLAUS.
  • 00:22:57 -Uvítání od kluků bylo hodně vřelý,
    od všech.
  • 00:23:01 Všichni mi říkaj, že mě rádi
    vidí zpátky
  • 00:23:03 a musím říct, že já jsem byl
    taky hodně rád zpátky tam..
  • 00:23:06 Cejtíš zase ten šum tý šatny,
    která má svůj vlastní život.
  • 00:23:11 -A potom, až dorazíme, tak dáme
    všichni bazén, jo? -Ok.
  • 00:23:18 -Zase tam probíhaly prostě fórky.
  • 00:23:19 S každým kterým tím hráčem prostě
    mám nějakej bližší vztah,
  • 00:23:22 tak to bylo moc příjemný.
  • 00:23:29 -Myslím si, že Radek v Davis Cupu
    je velmi důležitý.
  • 00:23:32 On toho odehrál v Davis Cupu
    už strašně moc, má ty zkušenosti,
  • 00:23:36 a navíc je to, řekl bych,
    týmový hráč
  • 00:23:38 a dokáže ty spoluhráče vždycky
    povzbudit
  • 00:23:41 a prožívá to na té lavičce
    i samozřejmě na kurtě.
  • 00:23:46 -Jooooo!
  • 00:23:50 To je to, tak nějak, co pak tu
    atmosféru v tom týmu ladí
  • 00:23:54 a motivuje nás všechny.
  • 00:24:05 *Zatímco veškeré detaily sportovní
    svatby roku byly přísně tajné,
  • 00:24:09 místo konání ne.
  • 00:24:10 Na 3. nádvoří Pražského hradu
    před katedrálou sv. Víta
  • 00:24:14 se tak v chomáči blesků novinářů
    a turistů
  • 00:24:17 schoval ženich Radek Štěpánek.
  • 00:24:19 Na nevěstu se čekalo.
  • 00:24:21 Z bílého nablýskaného luxusního
    vozu
  • 00:24:23 vystoupila zářící Nicole Vaidišová.
  • 00:24:26 Oba snoubenci si řekli ANO
    po dvouletém vztahu.
  • 00:24:30 Z českých sportovních celebrit
  • 00:24:31 byl vidět příchod jen hokejisty
    Jaromíra Jágra.*
  • 00:24:38 -My tenisti se potkáváme každej
    týden na turnajích,
  • 00:24:40 i vlastně spoustu turnajů
    máme s holkama,
  • 00:24:43 takže pořád kolem sebe chodíme.
  • 00:24:45 A poté, co jsem ukončil vztah
    s Martinou,
  • 00:24:47 tak jsem byl takovej,
  • 00:24:49 že prostě jsem nechtěl žádnej
    další vztah chvíli,
  • 00:24:52 ale říkám, prostě člověk si může
    předsevzít co chce,
  • 00:24:56 ale ty Amorovy šípy prostě
    přilítají,
  • 00:24:59 ať chceme, nebo nechceme.
  • 00:25:13 Dnešním dnem vlastně zpečetíme to,
  • 00:25:16 že spolu chceme pokračovat
    i po zbytek života.
  • 00:25:37 -Na svatbě Radka s Nicole jsem byl.
  • 00:25:41 Každá svatba je prostě něčím
    úžasná,
  • 00:25:43 taková, že lidi maj radost,
  • 00:25:46 takže jsem byl rád, že prostě jim
    všechno vyšlo- počasí jim vyšlo,
  • 00:25:50 vlastně ne každej může říct,
  • 00:25:52 že měl svatbu v chrámu sv. Víta,
    že jo.
  • 00:25:56 Takže vlastně tam to všechno
    vypadalo krásně
  • 00:25:58 a všichni si to užili.
  • 00:26:22 -Nicole v tu dobu prostě
    tenis nebavil,
  • 00:26:24 nechtělo se jí, neměla to ráda.
  • 00:26:30 *No, těžko se nám o tom hovoří.
  • 00:26:32 Za 42 minut uštědřila Stosurová
    Vaidišové kanára.*
  • 00:26:36 -V podstatě nenáviděla to
    v ten moment a tu kariéru ukončila,
  • 00:26:39 takže to byl takovej přirozenej
    nějakej vývoj toho.
  • 00:26:43 Cestovala se mnou vlastně,
    odpočívala od toho tenisu.
  • 00:26:47 -Když hrávala Fed Cup
  • 00:26:49 a když jsem měl na starosti
    marketing toho Fed Cupu,
  • 00:26:52 tak jednání s jejím tátou
    a s jejím manažerem
  • 00:26:54 bylo velice složité,
  • 00:26:57 a nemám na to dobré vzpomínky,
    když budu upřímnej.
  • 00:27:00 A nemyslel jsem si, že ten vztah
    je příliš perspektivní.
  • 00:27:06 -Doma byl můj tenis,
    točilo se to kolem mýho tenisu,
  • 00:27:08 ona chtěla dělat něco jinýho.
  • 00:27:10 Zkusila chodit do školy,
    zkusila vlastně pracovat.
  • 00:27:14 Nenašla v ničem žádnej smysl
    vlastně, aby v tom pokračovala dál.
  • 00:27:19 Neviděla kam sama se sebou
    a prostě ten náš vztah,
  • 00:27:22 my jsme se začli vlastně oddělovat
    trošku od sebe
  • 00:27:27 a myslím si, že to pak vyústilo
    v to,
  • 00:27:29 že najednou jsme si byli
    jakoby vzdálený v tom,
  • 00:27:33 co vlastně v životě oba dva
    chceme
  • 00:27:35 a vyústilo to vlastně naším
    rozchodem.
  • 00:27:44 -Tak kamarádi jsou od toho,
    aby si pomáhali
  • 00:27:46 a mohli mluvit o všem,
    co se děje,
  • 00:27:49 takže samozřejmě i to,
  • 00:27:50 jestli se mu daří v životě
    nebo nedaří,
  • 00:27:53 nebo na kurtu, nebo co,
    jakej má problém,
  • 00:27:55 tak samozřejmě spolu mluvíme,
  • 00:27:57 ale samozřejmě někdy je těžko
    radit v situacích životních,
  • 00:28:02 jako třeba když se blíží vztah
    ke konci.
  • 00:28:06 To prostě ten člověk musí
    pocítit sám.
  • 00:28:08 Ale prostě myslím si,
  • 00:28:09 že v tom tenisovém okruhu
    je strašně těžký
  • 00:28:12 mít prostě velice kvalitní
    partnerský vztah,
  • 00:28:16 protože jakmile máte 2 kariéry,
  • 00:28:18 který prostě nějakým způsobem
    vás rozdělujou,
  • 00:28:20 ať chcete, nebo nechcete,
  • 00:28:22 tak myslím, že to je velice
    složitý.
  • 00:28:26 -Pro mě největší noční můra
    byla se někdy v životě rozvést.
  • 00:28:29 Já jsem bojoval prostě za to
    manželství,
  • 00:28:33 za to udržení toho vztahu,
    do poslední chvíle,
  • 00:28:36 abych si prostě nikdy
    nic nevyčítal,
  • 00:28:40 že jsem pro to neudělal
    vlastně všechno,
  • 00:28:43 co bylo v mých silách,
  • 00:28:45 ale vždycky na to musejí být dva,
    aby ten vztah fungoval,
  • 00:28:47 a bohužel jsme se pak tak odcizili,
  • 00:28:49 že měli jsme názory na ten život,
    kterej jsme žili,
  • 00:28:52 tak rozdílný, že to vyústilo
    v ten rozchod.
  • 00:28:56 A já si myslím s odstupem času,
  • 00:28:58 že byl pro nás oba, dá se říct,
    i vysvobozením.
  • 00:29:07 -Když se berou třeba dva
    vrcholoví sportovci,
  • 00:29:10 není to určitě jednoduchý,
  • 00:29:12 protože nikdo z nich vlastně
    nechce tu svoji kariéru odložit
  • 00:29:18 a věnovat se tomu druhýmu.
  • 00:29:21 Když pak jsou dva, kteří vlastně
    se snaží bejt v něčem číslo 1
  • 00:29:25 a snaží se o to
    a dávaj tomu hodně času,
  • 00:29:27 tak si myslím, že to je v tom
    vztahu hodně těžký.
  • 00:29:31 Těžký. Je těžký vidět vlastně...
  • 00:29:35 Já si myslím, že pro sportovce
    je lepší,
  • 00:29:37 nebo já se přikláním k tomu,
    aby se ženili radši dřív, než dýl,
  • 00:29:41 protože se tím uklidní
    a vlastně se vrací domů k manželce
  • 00:29:44 a žijou takovej ten spořádanej
    život,
  • 00:29:46 kterej je třeba k tomu,
    aby se udělala nějaká kariéra.
  • 00:29:53 -Nechám vám celý páry,
    nebo stačí jedna?
  • 00:29:55 -Budu radši za celý páry.
    -Tak já vám je tady nechám.
  • 00:29:59 To jsou boty, v podstatě,
    který používám nejčastěji.
  • 00:30:03 Já ty vložky nemoh najít.
  • 00:30:09 -No, jako lepší, než tohle,
    -ale taky to nevypadá.
  • 00:30:15 -Ale dobrý, já to nebudu
    komentovat. -Jasně.
  • 00:30:17 A tady ty, co nosím
    do tanečních.
  • 00:30:20 -Tak, a teď procentuálně.
    Tak asi nejvíc hrací, že jo?
  • 00:30:25 -Hrací, běhací, pak tyhle
    a tyhle nejmíň.
  • 00:30:29 Tyhle si vezmu na sebe
    jednou dvakrát za měsíc.
  • 00:30:32 -Kdyžtak si to vyhrňte klidně.
  • 00:30:34 -Já mám hroznej platfus
    a propadává mi klenba.
  • 00:30:38 Protože vlastně já,
    i když hraju údery,
  • 00:30:39 tak vlastně v tenise je to o tom,
    abych neudělal tohlencto, že jo,
  • 00:30:45 jenomže tím, že ta klenba
    mě tam prostě automaticky nutí,
  • 00:30:50 tak potřebuju vlastně ve všem
    udržet to koleno i trošku venku,
  • 00:30:54 což znamená samozřejmě
    na tu zevní stranu.
  • 00:30:56 Ale pro mě je strašná dřina
  • 00:30:58 vědomě prostě ten kotník si tam
    vytlačovat,
  • 00:31:02 takže spíš potřebuju tu pomoc.
  • 00:31:05 -Tady tu nohu zpět, prosím.
    Teď i druhou zpátky.
  • 00:31:08 Děkuju. Až vám připravím
    tu vložku,
  • 00:31:11 já vám ji dám
    ošklivou, rozpracovanou,
  • 00:31:14 abysme tam mohli dělat změny.
    -Změny, jasný.
  • 00:31:16 -Až to vyladíme všechno,
    až se domluvíme,
  • 00:31:18 tak ji takhle zacovrujeme,
  • 00:31:20 a už bude k použití,
    jak budete chtít dlouho.
  • 00:31:38 -To makáme, až chlupy z nás lítají.
  • 00:31:43 Já jsem si nechal udělat nový.
  • 00:31:45 V těch starejch moc bolely paty.
  • 00:31:48 -To je měkký tady?
  • 00:31:50 -No, i tady. Jako že mě to netlačí
    do tý, do tý klenby.
  • 00:31:57 Ale mají víc vrstev, než ty
    poslední, to byly fleťáky.
  • 00:32:00 -Máš jenom jedny?
    -Ne, já mám do každých bot,
  • 00:32:02 do civilních, do tenisek
    i do běhacích.
  • 00:32:05 I toto je důležitý,
    že mi to zvedá tu klenbu.
  • 00:32:22 Thank you.
  • 00:32:25 Tak jsme právě dorazili
    do Hannoveru.
  • 00:32:28 Kde jsou výtahy?
    -Tady je výtah. -Aha.
  • 00:32:33 Otvor, Hepíčku!
  • 00:32:35 Cesta netrvala dlouho.
  • 00:32:37 Poprvý, myslím, za kariéru
    v Davis Cupu jsme vyrazili autama.
  • 00:32:42 Ale cesta byla v pohodě,
    bylo to naštěstí jenom 4 hodinky.
  • 00:32:45 Jdeš do gymu ještě, nebo ne?
    -Půjdu, no.
  • 00:32:47 -Tak se tam sejdeme asi všichni.
  • 00:32:50 Je třeba se hned po cestě
    dát trošku dohromady.
  • 00:32:53 Tady tričko, jako že nekecám,
    že jsme přijeli na Davis Cup,
  • 00:32:57 protože toto když obleču,
    tak prostě to je nejvíc.
  • 00:33:03 Ale to má ještě čas na tejden,
    takže se převleču
  • 00:33:05 a musím svý starý kosti
    jít protáhnout.
  • 00:33:09 Balení moc rád nemám,
  • 00:33:10 ale na Davis Cup se balím
    strašně rád.
  • 00:33:18 Je supr, že bydlíme blízko haly,
    kterou jsme viděli při příjezdu,
  • 00:33:23 že nebudeme muset moc cestovat.
  • 00:33:28 Jak se říká, tady dávají
    lišky dobrou noc.
  • 00:33:46 Jak se tam dostanu?
  • 00:33:58 No, tak tohle asi vzdám.
  • 00:34:00 Tady taky ne, tady taky ne...
  • 00:34:08 Hm, to jsou mi záhady.
  • 00:34:12 Tak si to nechám v tašce.
  • 00:34:17 Já beru každý daviscupový utkání
    jako finále,
  • 00:34:21 protože já beru Davis Cup
    jako něco velmi speciálního,
  • 00:34:25 něco pro mě posvátnýho,
  • 00:34:27 a už tím, co jsem v Davis Cupu
    zažil,
  • 00:34:30 tak mě to jenom v tom utvrdilo,
    jak výjimečná je tohle událost.
  • 00:34:35 A pokaždý teďka, když jsem se balil
    už po xté na Davis Cup,
  • 00:34:38 tak když chytnu to tričko
    s tím českým lvem,
  • 00:34:40 tak je to pro mě něco
    nepopsatelnýho.
  • 00:34:43 A vždycky se balím s velkým
    natěšením na Davis Cup
  • 00:34:45 a taky s velkou hrdostí
  • 00:34:48 a pro mě je čest reprezentovat
    naši malou zemičku.
  • 00:35:02 Tady je tma!
    -Tma, no. -A jak to?
  • 00:35:08 To není vidět, ne?
    -Ne.
  • 00:35:12 -Kápo!
  • 00:35:16 Vám to neskutečně sekne
    v tý teplákovce!
  • 00:35:26 -Alles Gute!
  • 00:35:31 -Tady!
  • 00:35:36 -Bacha! Bacha, už jde!
  • 00:35:40 -Richie, zdar!
    -Guten Morgen.
  • 00:35:45 -Meine plácačka? Čerstvé rohlíky?
  • 00:35:54 Guten Morgen.
  • 00:36:00 Tak to..., dojeď home
    a dáme si vědět,
  • 00:36:03 dám vědět po tréninku, jo?
  • 00:36:06 Jo, jo. Pa, pa! Pa, pa!
  • 00:36:13 -Radek Štěpánek v Davis Cupu
    pro mě je jeden z pilířů,
  • 00:36:17 kterej zatím, při vší úctě
    k dalším hráčům,
  • 00:36:21 je nenahraditelnej, no.
  • 00:36:45 Vytvořili s Tomášem dvojici,
  • 00:36:46 o který se do budoucnosti bude psát
    ještě strašně dlouho,
  • 00:36:49 a myslím si, že za těch posledních
    5 let co dokázali,
  • 00:36:54 vlastně když vyhráli dvakrát
    Davis Cup
  • 00:36:56 a třikrát byli v semifinále,
  • 00:36:58 to si myslím, že jenom klobouk
    dolů.
  • 00:37:05 -Jooooo!
  • 00:37:12 -Jo, Štěpec je živel.
    Já ho znám z tý doby...
  • 00:37:15 protože vlastně jsme se poznali
    v Bradentonu v Americe,
  • 00:37:18 kde vlastně on žije,
    nebo kde se připravuje tenisově.
  • 00:37:21 Jo, psali jsme si určitě teďko
    před Němcema, když tam jeli.
  • 00:37:26 Věděli jsme, že to bude těžký,
    tak jsme si psali.
  • 00:37:29 My jsme taky měli Němce,
    měli jsme Bayern,
  • 00:37:32 taky jsme věděli,
    že to bude těžký.
  • 00:37:34 Tak jsme si posílali esemesky
  • 00:37:36 a nakonec to dopadlo
    nám nic moc, jim výborně,
  • 00:37:39 takže jsem posílal zprávu
    ještě i včera s gratulací,
  • 00:37:43 protože vždycky za určitým
    výsledkem
  • 00:37:45 je velká bojovnost a úsilí
    a on, si myslím,
  • 00:37:48 že je jeden z vůbec těch nejvíc
    českejch reprezentantů,
  • 00:37:53 který milovali ten svůj dres,
  • 00:37:57 protože nezažil jsem asi nikoho,
    kdo by byl jako on,
  • 00:38:01 kolik on se vždycky těšil
    na Davis Cup
  • 00:38:03 a kolik se na něj připravoval
    a kolik tomu dal času.
  • 00:38:07 Takže si myslím, že je jeden
    z nejlepších sportovců,
  • 00:38:09 co jsme kdy měli.
  • 00:38:13 -Je to hráč, kterej ten tým tmelí,
    jedna věc,
  • 00:38:15 a na druhou stranu,
    těma zkušenostma, který má,
  • 00:38:19 je schopen předávat těm mladším
    hráčům
  • 00:38:21 jako je Jirka Veselý teď
    a Adam Pavlásek.
  • 00:38:25 -To jsem našel při stěhování.
  • 00:38:27 -Počkejte, to si děláte srandu!
    To je vaše, jo?
  • 00:38:40 A vám se s tím hraje dobře?
  • 00:38:42 To má širokej rám,
    jakej maj dvě rakety.
  • 00:38:45 -Já vím, ale já...
  • 00:38:46 Nenadřu se tolik.
    Je to moc dlouhý.
  • 00:38:51 -Ale grif máte dobrej,
    to jako...
  • 00:38:54 -Do ruky výborná.
    -Do ruky výborná, jo?
  • 00:38:56 -Po Paříži ten stav,
    jak se vyvíjel,
  • 00:38:58 tak byla samozřejmě u Radka debata,
    jestli vůbec bude hrát dál,
  • 00:39:01 protože ta jeho noha byla
    i skutečně oslabená.
  • 00:39:05 Tam ta jeho plotýnka komprimulovala
    nerv, ale ten stav se upravil.
  • 00:39:12 -Ještě níž jít?
    -Jako kdybys dělal tohle, jo?
  • 00:39:15 Neudělal tohle, ale jako
    kdybys dělal tohle,
  • 00:39:17 do osy ta ruka.
  • 00:39:22 Radek zase svojí ctižádostí
  • 00:39:24 a takovou důsledností
    i v těch cvičeních, které dělal,
  • 00:39:28 tak se dostal do stavu,
    kdy ty obtíže nemá
  • 00:39:32 a kdyby se vrátil, tak doufám,
    že mu to vydrží.
  • 00:39:38 -Já jdu z tohodle
    a jdu jenom kolena.
  • 00:39:41 -To jsem ti chtěl říct,
  • 00:39:43 vlastně když jdeš servis,
    tak ti vleze sem. -No.
  • 00:39:45 -A z toho jdeš jenom...
    -Jenom nahoru.
  • 00:39:47 -A ty potřebuješ ten servis
    jakoby sem
  • 00:39:49 a vlastně jakoby tohle se napíná,
    tohle.
  • 00:39:53 Tady cejtíš, jak se ti potom
    aktivuje tenhleten sval.
  • 00:40:07 -Má určitě rád to,
    když je v nějaký skupině lidí,
  • 00:40:11 kde může bejt on jakoby středem
    tý pozornosti.
  • 00:40:14 Rád ty lidi baví.
  • 00:40:15 Myslím si, že tohleto on zvládá
    opravdu skvěle.
  • 00:40:18 Dokáže tu atmosféru udělat.
  • 00:40:21 I když třeba není úplně nálada
    na to,
  • 00:40:22 aby člověk jakoby byl veselej
    a tak,
  • 00:40:26 tak určitě v tý jeho přítomnosti,
    on se rád o to postará.
  • 00:40:30 -Tady mají sea redfish
    a cod fillet. Tak nevím.
  • 00:40:37 -Tak pojď do codíka.
  • 00:40:40 -I tohle si myslím,
  • 00:40:41 že může mít obrovskej vliv
    na tom celkovém úspěchu,
  • 00:40:45 že prostě ta atmosféra
    vždycky byla fajn
  • 00:40:47 a on určitě byl velkým strůjcem
    toho všeho.
  • 00:40:50 -Prosím tě, my bysme na zítřek
    udělali nějakej trénink,
  • 00:40:53 jak byste si to představovali,
    a dá to nějak dohromady.
  • 00:40:56 -Já bych zítra akorát hodinu
    potřeboval, spíš odpoledne.
  • 00:41:00 -Trénink?
  • 00:41:02 -Trénink. Jenom s někým prostě
    bouchat.
  • 00:41:05 -Já zítra bych tak hodinu a čtvrt
    s devítkou.
  • 00:41:08 -A je jedno kdy?
    -Spíš dopoledne.
  • 00:41:13 *18. listopadu 2012 získává
    naše republika
  • 00:41:17 podruhé v historii Davisův pohár!
  • 00:41:21 A mohou za to především
    Tomáš Berdych a Radek Štěpánek!*
  • 00:41:25 -Pojď, bráško můj!
  • 00:41:28 -Mezi hráčema opravdovýho kamaráda
    je hrozně těžký hledat,
  • 00:41:30 protože na konci dne jsme stejně
    všichni soupeři.
  • 00:41:34 Ale mám asi nejblíž k Berďovi,
    protože si myslím, že to,
  • 00:41:36 co se nám povedlo spolu v Davis
    Cupu, tak si myslím,
  • 00:41:39 že to s náma bude už do konce
    života,
  • 00:41:41 ať už budem hrát tenis,
    nebudem hrát tenis.
  • 00:41:43 Ty životy se nám rozejdou,
  • 00:41:45 prostě to s náma
    bude navždycky.
  • 00:41:49 Já si myslím, že to nás
    i strašně moc sblížilo,
  • 00:41:51 ta cesta za tím, co jsme si všechno
    prožili po tý cestě,
  • 00:41:54 takže v podstatě k Berďovi
    mám nejblíž.
  • 00:42:01 Tahleta fotka za náma s Pražským
    hradem
  • 00:42:04 tady bude taky určitě viset.
  • 00:42:07 Pak je tady tahleta fotka,
    vlastně s vítězi z roku...
  • 00:42:11 Vidíte, ještě tady mají
    ty ochrany na kraje.
  • 00:42:15 Toto je s vítězi z roku 1980,
    s našima vlastně legendama,
  • 00:42:19 troufnu si říct, že s naší
    inspirací k tomu, abysme vyhráli.
  • 00:42:25 A musím říct, že bejt s nima
    u tohodle poháru, byla velká
  • 00:42:27 a velmi výjimečná chvíle.
  • 00:42:30 Jan Kodeš, Pavel Složil, Tomáš Šmíd
  • 00:42:33 a samozřejmě můj idol a legenda
    českýho tenisu Ivan Lendl.
  • 00:42:38 Já musím říct, že si pamatuju
    vlastně,
  • 00:42:39 když jsme se bavili o Davis Cupu,
  • 00:42:41 a když jsem se pánů vyptával,
    jaký to bylo,
  • 00:42:45 hrát finále v roce 1980 v Praze,
  • 00:42:49 tak mi vykládali příběhy,
  • 00:42:50 že prostě tehdy mít lístek
    na Davis Cup,
  • 00:42:53 na finále do sportovní haly,
    to byl prostě nevídanej luxus
  • 00:42:56 a člověk byl hrozně respektovanej
    za to, že se tam vůbec mohl dostat.
  • 00:43:08 -Čím je Davis Cup pro Lendla?
  • 00:43:11 -To je snad úplně zbytečný
    se ptát,
  • 00:43:13 pro mě znamená to, co pro každýho.
  • 00:43:14 To je nejvyšší reprezentace,
    které se vám může dostat,
  • 00:43:17 nejvyšší pocta, a když hrajete
    ještě ve finále,
  • 00:43:19 tak hrajete vlastně o nejvíc,
    co můžete hrát.
  • 00:43:27 *V posledním utkání, vlastně jen
    do počtu,
  • 00:43:30 nedal Ivan Lendl italskému
    náhradníkovi Jeanimu Oklepovi
  • 00:43:34 vůbec šanci.
  • 00:43:36 Panatta nenastoupil ze zdravotních
    důvodů.
  • 00:43:39 Italští hráči vůbec těžko nesli
    svoji porážku,
  • 00:43:42 nepřišli ani na slavnostní
    zakončení.*
  • 00:43:51 -Můj vzor odmalička byl
    v podstatě Ivan Lendl,
  • 00:43:53 ke kterýmu jsem vzhlížel.
  • 00:43:55 I když za socialismu se sem
    moc obrázků
  • 00:43:56 a zápasů Ivana Lendla nedostávalo,
    tak jsem ho obdivoval.
  • 00:44:00 Já si myslím, že to je člověk,
  • 00:44:02 kterej toho v tenise spoustu
    změnil.
  • 00:44:05 Byl to obrovskej profesionál
    a svým přístupem vlastně k tenisu,
  • 00:44:11 hlavně mimo dvorec
    a v kondiční přípravě,
  • 00:44:13 si myslím, že způsobil v tenise
    převrat.
  • 00:44:18 -S cílema je to těžký,
    poněvadž se můžou dát nějaký cíle,
  • 00:44:21 ale pokud pro to ten člověk
    neudělá všechno,
  • 00:44:23 tak nemůže bejt spokojenej.
  • 00:44:25 A já si vždycky říkám,
    když jsem pro to všechno udělal:
  • 00:44:28 "Udělal jsem všechno, prohrál jsem,
    nebo nepovedlo se to.
  • 00:44:30 Neměl jsem na to,
    nebo prostě ten druhej byl lepší
  • 00:44:32 a nedá se nic dělat,
    žít se musí dál."
  • 00:44:42 -Já jsem utekl do šatny
    prostě zavolat Petrovi Kordovi,
  • 00:44:44 abych se s ním mohl
    o tu radost podělit.
  • 00:44:46 Oni mě nechtěli pustit z kurtů,
  • 00:44:48 že je protokol, že se musí zůstat
    po zápase na kurtě,
  • 00:44:51 ale já jsem řekl, že mě to vůbec
    nezajímá, že prostě musím,
  • 00:44:54 tak jsem utekl do šatny.
  • 00:44:56 A Ivan Lendl se u nás převlíkal
    vlastně a my jsme se střetli očima,
  • 00:45:00 šli jsme proti sobě
    a beze slova mě obejmul
  • 00:45:02 a v podstatě trošku se mu lesklo
    oko a bylo vidět, že byl dojatej.
  • 00:45:08 A to si myslím, že moc lidem
    se tahleta chvilka,
  • 00:45:10 kdy Ivan ukázal svý emoce
    a jak byl dojatej,
  • 00:45:13 tak to prostě byla další
    ta neuvěřitelná a speciální chvíle.
  • 00:45:22 Náš vztah s Nicole byl i trošku
    turbulentní.
  • 00:45:24 Prošli jsme si spoustou krizí,
  • 00:45:27 Nicole byla taková temperamentní,
    vybouchávala třeba strašně často,
  • 00:45:31 a prostě byla temperamentní.
  • 00:45:36 A třeba Petra prostě je úplně
    jiná holka, která má ráda klid,
  • 00:45:41 neměla ráda žádný hádky,
    tak jako já.
  • 00:45:44 Já prostě jsem člověk,
  • 00:45:46 kterej se snaží pořád bejt
    pozitivní, v klidu.
  • 00:45:49 Já se držím toho, že těch problémů
    kolem člověka
  • 00:45:53 je v životě taková strašná spousta,
  • 00:45:54 tak ještě proč si je přidělávat
    v tom vztahu?
  • 00:46:02 -Já jsem vnímal ten vztah
    jako tenisově velice pozitivní,
  • 00:46:07 ale jako osobnostně trošku
    nevyvážený,
  • 00:46:10 protože oni jsou typologicky
    každej úplně jinej.
  • 00:46:13 Petra je spíš uzavřenej typ,
  • 00:46:15 která když potrénuje,
    tak jede na hotel, čte si
  • 00:46:17 a je spíš samotářská,
  • 00:46:20 kdežto Radek je velice
    společenskej,
  • 00:46:21 má rád společné snídaně, obědy,
    večeře.
  • 00:46:25 -Provazy z nebe
    mi přisoudily tebe,
  • 00:46:27 tvý oči, tvý tělo,
    tvý třesoucí se ruce,
  • 00:46:31 to se stát mělo,
    přímý zásah srdce.
  • 00:46:35 Tvůj úsměv a pusa
    a chvějící se dlaně,
  • 00:46:38 nejde to zastavit,
    nemyslet na ně.
  • 00:46:43 -Ono nějakou dobu zezačátku
    to tu Petru bavilo, byla to změna,
  • 00:46:46 a pak já jsem měl pocit,
  • 00:46:47 že ta Petra byla z toho trošku
    unavená, že jí to bralo energii.
  • 00:46:50 Já jsem Radkovi říkal,
    že ona není ten typ obědy-večeře,
  • 00:46:55 a na tom to skončilo.
  • 00:47:00 -Ten rozchod přišel z Pétiny
    strany.
  • 00:47:02 Problémy moc v tom vztahu nebyly,
    za tu dobu, co jsme byli spolu,
  • 00:47:05 vycházeli jsme spolu skvěle,
  • 00:47:06 ale myslím si, že určitou roli
    sehrál ten tlak,
  • 00:47:09 kterej vlastně byl, nebo je,
    kolem Péti, kolem jejího tenisu.
  • 00:47:14 Asi jí třeba moc nepomáhalo to,
    že mě pořád spojovali s tím,
  • 00:47:17 že jsem měl za sebou vztahy
    s Martinou a Nicolou
  • 00:47:20 a Martina že končila s tenisem,
    pak skončila vlastně Nicole.
  • 00:47:23 A samozřejmě nejjednodušší bylo
    hodit to mně na záda,
  • 00:47:28 že je to všechno kvůli vztahu.
  • 00:47:32 -Bohužel člověk byl poblíž
    obou dvou a znám to,
  • 00:47:35 tak to nebyl úplně nebolavej
    rozchod.
  • 00:47:39 -Péťa se rozhodla tak,
    jak se rozhodla.
  • 00:47:41 Já nemůžu říct, že to bylo
    jenom díky tomu.
  • 00:47:43 Ten náš rozchod byl takovej
    trošku divnej,
  • 00:47:46 protože jsem se ani v podstatě
    pořádně nedozvěděl, proč,
  • 00:47:49 ale říkám, to je historie,
    život jde dál.
  • 00:47:53 Prožil jsem si 3 vztahy
    s tenistkama,
  • 00:47:56 takže vím po svých zkušenostech,
  • 00:47:59 že vztah s tenistkou rozhodně
    nebudu vyhledávat
  • 00:48:02 a budu se držet toho prvotního
    předsevzetí.
  • 00:48:08 Já bych určitě rád měl
    samozřejmě rodinu, děti,
  • 00:48:10 ale vím, že zase jsem tak
    moc citlivej člověk
  • 00:48:14 a tak by mi to rvalo srdce,
    být neustále mimo rodinu
  • 00:48:18 a vlastně být, já tomu říkám
    Skypovej tatínek,
  • 00:48:22 že si doopravdy chci představit to,
    že až se to dítě narodí,
  • 00:48:25 tak že doopravdy tam budu
    a budu moct tomu dítěti dát péči
  • 00:48:29 a hlavně každodenní lásku,
  • 00:48:31 takovou, jakou jsem dostával
    od svých rodičů,
  • 00:48:33 kteří jsou pro mě vzorem.
  • 00:48:45 -Vždycky, když prostě mu to vyjde
  • 00:48:47 a my hrajem nějakej důležitej
    zápas,
  • 00:48:49 tak vždycky pošle fotku v dresu
    a řekne:
  • 00:48:52 "Já jsem připravenej,
    tak hlavně abys byl ty!"
  • 00:48:57 -Teďka přijde šuplík úplně
    z jinýho odvětví,
  • 00:49:00 moje srdeční záležitost,
    a to je Chelsea.
  • 00:49:03 Takže já, když jedu do Londýna,
  • 00:49:05 tak jedu připravenej za jakéhokoliv
    počasí.
  • 00:49:08 Protože tam samozřejmě hodně prší,
  • 00:49:09 tak je důležitý mít správnou
    čepici,
  • 00:49:12 když je zima, tak správnou šálu,
  • 00:49:17 a když je hodně velká zima,
    tak je důležitý mít i rukavice.
  • 00:49:22 Tyhlety jsem dostal od Petra
    vlastně,
  • 00:49:25 když jsem tam byl v roce 2010,
  • 00:49:28 a já si pamatuju, že když hráli
    finále Champions League
  • 00:49:31 proti Bayernu a došlo na penalty,
  • 00:49:34 tak vím, že jsem si je nasadil
  • 00:49:36 a ty penalty v podstatě
    před televizí jsem chytal s ním
  • 00:49:39 a byl jsem u toho samozřejmě
    jak malý dítě, jsem u toho řval.
  • 00:49:47 Takhle nějak jsem asi byl.
  • 00:49:50 -Takže on to sleduje poctivě
    a musím říct, že stejně tak,
  • 00:49:54 jako já poctivě sleduju
    jeho zápasy,
  • 00:49:55 tak on sleduje ty naše.
  • 00:49:58 -Tady mám doma pár věcí
    vlastně vystavených,
  • 00:50:01 který pro mě hodně znamenaj
    a vážím si jich,
  • 00:50:05 protože se k tomu váže nějakej
    vztah.
  • 00:50:08 Třeba tady tuhletu skleněnou raketu
    jsem dostal vlastně od Petra Čecha
  • 00:50:12 za vítězství v Davis Cupu.
  • 00:50:15 Je to prostě věc, tady napsal
    krásný věnování,
  • 00:50:18 že gratuluje k zápisu do historie.
  • 00:50:20 Dal nám to vlastně oběma,
    i s Berďou,
  • 00:50:23 protože Petr je můj velkej kamarád
  • 00:50:25 a já s ním... v podstatě si dělaj
    někdy legraci,
  • 00:50:31 že s ním komunikuju víc,
    než s kýmkoliv jiným.
  • 00:50:50 -Dámy! Pojď! Dobrý den.
  • 00:50:55 Já si stoupnu zde,
    na svoje místečko,
  • 00:51:02 a vy, Barunka to ještě moc nezná,
    vy si stoupnete na druhou stranu.
  • 00:51:08 Ona je nejstarší,
    tak vám to vysvětlí.
  • 00:51:10 A vždycky odehráte každá 6 míčů
    a zase se postavíte do řady, jo?
  • 00:51:14 Kdybyste omdlívaly, zvedněte ruku,
    můžete se napít.
  • 00:51:18 Dobře!
  • 00:51:20 Emi, vynikající!
  • 00:51:22 -Já s tátou jsem v kontaktu
    neustále,
  • 00:51:24 protože díky němu jsem se
    tenis naučil.
  • 00:51:26 Díky mým rodičům jsem měl
    tu příležitost
  • 00:51:28 být dnes v pozici, ve který jsem,
    a pořád na mě dohlížejí.
  • 00:51:32 Ať už je mi kolik je,
    tak pořád budu jejich syn,
  • 00:51:34 takže máma starost každej den.
  • 00:51:37 Přiletím domů, jestli jsem vypral,
    jestli jsem zhasnul,
  • 00:51:39 jestli jsem zakódoval.
  • 00:51:41 Tahleta prostě starost maminkovská
    vždycky tam bude
  • 00:51:44 a já jsem jim vděčnej
    za tu jejich podporu,
  • 00:51:46 kterou mi celej život vlastně
    věnujou k tomu,
  • 00:51:48 abych mohl dělat to, co mě baví,
    to, co mám rád.
  • 00:51:52 -Přidám, budu přidávat postupně.
  • 00:51:57 Kurt číslo 7,
    Tenisový klub Karviná,
  • 00:52:01 dneska Městský tenisový klub,
  • 00:52:02 kde začínal Radek s tenisem
    ve 3 letech.
  • 00:52:07 -Nebudu říkat, že jsem začal
    hrát tenis,
  • 00:52:09 ale začal jsem tahat raketu.
  • 00:52:11 Mohl za to můj táta
    a taky za to mohla ta skutečnost,
  • 00:52:13 že máma pracovala v tu dobu
    v knihovně
  • 00:52:16 a musím přiznat, že listovat
    v knížkách mě moc nebavilo,
  • 00:52:19 takže jsem trávil celý dny
    s tátou na kurtech.
  • 00:52:23 Do zdi jsem mydlil až do tmy.
  • 00:52:25 Mě to hrozně bavilo
  • 00:52:26 a vždycky když mně táta řekl,
    že už jdeme domů,
  • 00:52:28 že je tma,
    už nebylo vidět,
  • 00:52:29 tak já jsem prostě brečel,
    že ještě pořád chci hrát.
  • 00:52:33 -Od té doby, co tady Radek trávil
    celé dny,
  • 00:52:36 se té zdi začalo říkat Zeď nářků.
  • 00:52:40 A tam se to vlastně naučil.
  • 00:52:43 Tvrdili o Radkovi, že je malý,
    že to nepůjde.
  • 00:52:46 Sice já jsem byl přesvědčený,
  • 00:52:48 že se to někam na určitou mez
    musí dostat,
  • 00:52:51 když bude poctivě trénovat.
  • 00:52:53 Hlavně takzvaným odborníkům
    vadil jeho forehand,
  • 00:52:57 že má takzvaný zamrzlý forehand,
    to byl jejich výraz,
  • 00:53:02 a byli to odborníci,
    který měli svoje děti.
  • 00:53:04 A jejich děti už nehrají
    a Radek hraje, že,
  • 00:53:07 s tím zamrzlým forehandem.
  • 00:53:10 -Byl jsem hravej. Chtěl jsem hrát
    se všema, se staršíma.
  • 00:53:13 Byl jsem otravnej, všichni už měli
    odehráno svý,
  • 00:53:16 ale já jsem je otravoval:
    "Pojďte, jdeme hrát prostě sety.
  • 00:53:19 Jdeme hrát!"
  • 00:53:21 Pořád jsem chtěl o něco hrát,
    většinou jsme hrávali o sodovky,
  • 00:53:25 protože táta pracoval v sodovkárně,
    tak o to se mi hrálo jednodušejc.
  • 00:53:29 A byl jsem otravnej.
  • 00:53:31 -Kdybych já měl brát ohledy
    na ty rady takzvaných trenérů,
  • 00:53:34 no tak jsme to ani nezačali, že?
  • 00:53:37 -Vlastně to, kdy se naši rozhodli
    podporovat mě v tenisu
  • 00:53:40 v podstatě víc, než bráchu,
    byl moment,
  • 00:53:42 kdy jsme s tátou přijeli
    z mýho mistráku,
  • 00:53:44 dojeli jsme za bráchou
    a brácha hrál v Karviné
  • 00:53:47 a netušili jsme, jaký je skóre,
    tak jsme se bráchy zeptali jako...
  • 00:53:51 "Hele, usmívá se, vypadá tak
    spokojeně,"
  • 00:53:54 tak říkám: "Dobrý, vede."
    Tak dohráli gem a říkáme bráchovi:
  • 00:53:58 "Marťas, kolik to máš?"
    No a on říkal: "Hele, 0:6 a 1:4."
  • 00:54:03 Ale byl vysmátej, byl spokojenej,
  • 00:54:04 tak si myslím, že v ten moment
    táta rozpoznal,
  • 00:54:07 že asi jsem trošičku v tomhletom
    dravější
  • 00:54:10 a prostě hryžu až do konce,
  • 00:54:13 tak od tý doby si myslím,
    že měl takovej ten cit na to,
  • 00:54:17 že ze mě bude větší rváč.
  • 00:54:27 -To je prostě vrtule pomalá.
    Když má nahrát, tak to zabije,
  • 00:54:29 ale jakmile zatlačíš, tak to prostě
    hraje,
  • 00:54:33 jenom takhle to tam jakoby strká
    a je to krátký
  • 00:54:35 a prostě strašně to...
  • 00:54:37 A backhand má takovou placku,
  • 00:54:39 že když mu tam jakoby jdeš,
    tak to narazí
  • 00:54:40 a je to takovej rychlej backhand
    normální.
  • 00:54:42 -Já si myslím, že Radek je určitě
    komplexní hráč,
  • 00:54:45 kterej dosáhnul, se dá říct,
    úplně maxima ze svýho potenciálu.
  • 00:54:51 Nikdy jsem ho neviděl, že by zápas
    odchodil nebo vypustil,
  • 00:54:54 nebo prostě nedal 100 procent
    do toho.
  • 00:54:56 Radek samozřejmě dneska je už,
    se dá říct,
  • 00:54:59 se blíží na sklonek svý kariéry,
    ať si to chceme přiznat, nebo ne,
  • 00:55:03 a prostě posbíral ty zkušenosti,
    má to v hlavě srovnaný
  • 00:55:05 a ví, co chce přesně.
  • 00:55:08 -10, 10, 20.
  • 00:55:10 -10, 20, 30.
    -10, 20, 30?
  • 00:55:12 -A prostřední nebere nic, ne?
    -No.
  • 00:55:14 -Všichni berou! 10, 20, 30.
    -Jedem zleva.
  • 00:55:19 -Všichni berou a...
  • 00:55:21 -To je v prdeli!
  • 00:55:27 -Ta hlava samozřejmě je strašně
    důležitá.
  • 00:55:29 Je to určitě důležitější,
    než jenom forehand nebo backhand,
  • 00:55:31 protože to se dá natrénovat,
  • 00:55:33 a tam ty rozdíly jsou minimální
    mezi těma hráčema, v tom tréninku
  • 00:55:36 a v těch forehandech, backhandech,
    servisech.
  • 00:55:38 Ale ta hlava samozřejmě rozhoduje
    o tom,
  • 00:55:39 jak dokáže člověk ty zápasy
    zvládat v koncovkách,
  • 00:55:42 na začátku přemoct nervozitu,
    a tak dále.
  • 00:55:45 A myslím si, že to se těžko
    dá opravdu natrénovat,
  • 00:55:48 že to opravdu člověk musí mít
    v sobě.
  • 00:55:51 -Já jsem tady, počkej.
    -To jsem já!
  • 00:55:53 -Takže tady máš těch 10 zpátky,
    cos dal jemu, ty odevzdej 10.
  • 00:55:57 -30.
    -To mně dáváš 20!
  • 00:55:59 -Já jsem ti dal 10.
    -No, ale to mně teďka dal
  • 00:56:01 a já jsem to dal tobě, tak teď je,
    jak kdybyste si nic nedali.
  • 00:56:04 -Já jsem v pohodě.
    Ale já nedávám tobě.
  • 00:56:05 -Ty dáváš mně 10.
    -Vám dávám 20?
  • 00:56:07 -Já jsem dal tobě 10, takže...
  • 00:56:09 -Ne, ale to bylo jeho 10,
    co ti dal.
  • 00:56:12 Tys dal komu co?
    -Já jsem teď dal 20 tady.
  • 00:56:14 -No, a ty mně dáváš 10
  • 00:56:16 a těch 10, co ti dal on,
    tak ty měly být moje.
  • 00:56:24 -Jaký máš svoje?
    -50.
  • 00:56:26 -Dej padesát! Ty je nemáš?
  • 00:56:29 -Počkej, tak to mně dej těch 50,
    dám ti kilo. -No.
  • 00:56:36 -Radek má úžasnou schopnost
    číst toho soupeře
  • 00:56:39 a hrát to, co na toho soupeře
    platí.
  • 00:56:42 Jestli na někoho platí útok,
    tak útočí,
  • 00:56:43 jestli na někoho platí
    stop bally, tak hraje stop bally.
  • 00:56:46 Ta jeho tvořivost je jeho největší
    předností,
  • 00:56:48 protože rozhodně Radek
    třeba neoplývá drtivým forehandem,
  • 00:56:52 ale oplývá tou empatií,
    jak na toho soupeře jít.
  • 00:57:00 -Tak tady jsme v Přerově,
  • 00:57:01 tady jsem začínal,
    když mi bylo 10 let
  • 00:57:04 a přestoupili jsme sem vlastně
    z Karviné s tátou.
  • 00:57:07 A na tomhle kurtě jsem začínal,
  • 00:57:10 stejně, jak začíná tady naše
    další budoucí naděje.
  • 00:57:19 Tady se předkloň a tady se ohni.
    Tak.
  • 00:57:21 Tak, a takhle buď nahlej
    do každýho míčku, jo? -Hm.
  • 00:57:24 -Tak si to vyzkoušej pak.
  • 00:57:27 Tehdy jsme se sem vlastně museli
    přestěhovat,
  • 00:57:29 protože ty podmínky,
    který byly tady,
  • 00:57:30 už tady bylo středisko
    vrcholovýho sportu, zázemí,
  • 00:57:33 spousta kurtů, spousta hráčů,
  • 00:57:35 ty podmínky tady byly prostě
    pro mě daleko lepší,
  • 00:57:38 pro ten můj růst a vývoj.
  • 00:57:40 -Pravdou je, že vlastně Radek
    nebyl moc šikovný hráč,
  • 00:57:42 co se týče těch základních úderů
    do svých 25 let.
  • 00:57:46 Byl to hráč, kterej nebyl schopen,
    jak se říká,
  • 00:57:48 třikrát čtyřikrát vrátit míč
    přes síť.
  • 00:57:50 Snažil se hrát prostě furt nějakej
    čopík, nějakej kraťásek,
  • 00:57:53 chodil na síť, protože nebyl
    tak dobrej u té základní čáry.
  • 00:57:57 -Můj tenis se nikomu moc nelíbil,
    furt mi říkali:
  • 00:57:59 "A ty máš takovej forehand
    technicky na prd
  • 00:58:02 a tohlencto na prd.
  • 00:58:03 A ty hraješ furt jenom ty kraťasy
    a tyhlencty věci,
  • 00:58:06 s tím nikdy nemůžeš hrát
    velkej tenis!"
  • 00:58:08 -Musím říct, že vlastně zhruba
    v těch jeho 25 letech
  • 00:58:11 nastal neskutečnej zlom,
  • 00:58:12 kdy do té doby nebyl
    na tenisové mapě,
  • 00:58:14 tak začal na sobě jako neskutečně
    pracovat
  • 00:58:16 a tyhle všechny aspekty zlepšil.
  • 00:58:19 -Ta cesta tehdy pro toho Radka
    nebyla rychlá.
  • 00:58:21 Vím, že byl 150., pak zase byl
    400.,
  • 00:58:26 a pak podle mě sehrál velice
    pozitivní roli Petr Korda,
  • 00:58:29 kterej se rozhodl, že zkusí Radka
    dotáhnout do té první stovky
  • 00:58:33 a nakonec byl v první desítce.
  • 00:58:38 -Díky Petrovým radám jsem byl
    angažovanej do týmu Marka Všetíčka,
  • 00:58:41 kondičního trenéra, protože si
    pamatuju, že mi Petr řekl:
  • 00:58:44 "Hele, ale potřebuješ k sobě
    profesionála
  • 00:58:46 co se týče kondiční přípravy
  • 00:58:48 a já do 14 dnů od tebe očekávám
    jméno.
  • 00:58:50 Kdo to bude, to nechám na tobě,
    ale chci jméno kondičního trenéra,
  • 00:58:53 kterej bude k dispozici jenom tobě,
  • 00:58:55 bude to spolupráce jeden
    na jednoho,
  • 00:58:57 ne, že budeš součástí nějaký
    skupiny hráčů nebo něco,
  • 00:59:00 že to bude individuálně
    přesně postavený na tebe."
  • 00:59:04 -Takže dneska bude náplní kolo.
  • 00:59:06 Budeš tam mít dvacetiminutovej čas
    a budou tam vstupy,
  • 00:59:10 7 vstupů dvacetisekundových
    na rychlost 170, jo? -Hm, dobře.
  • 00:59:16 My jsme se s Markem sešli,
  • 00:59:17 domluvili jsme se na spolupráci
    docela rychle,
  • 00:59:19 a vlastně tím, že Marek
    spolupracoval s Petrem,
  • 00:59:22 tak se jim i vlastně skvěle
    spolupracovalo dohromady
  • 00:59:26 a vytvořil se tým, kterej prostě
    je tady pohromadě už 14 let,
  • 00:59:30 což se v podstatě v tenise
    v dnešní době vůbec nevidí,
  • 00:59:33 že trenéři se v podstatě vyhazujou.
  • 00:59:36 Dva tři neúspěchy přijdou
    a trenér letí, je tam další.
  • 00:59:39 *Jiří Novák a Radek Štěpánek
    postoupili
  • 00:59:40 na posledním grandslamovém turnaji
    sezóny US Open v New Yorku
  • 00:59:44 do finále mužské čtyřhry.*
  • 00:59:47 -Takovou vzpomínku mám úžasnou,
  • 00:59:49 kdy jsme se probojovali do finále
    US Open,
  • 00:59:51 to je vlastně grandslamový turnaj,
    a to je věc, která zaprvé byla,
  • 00:59:55 i pro mě to byl jeden z životních
    výsledků v té době,
  • 00:59:58 a vůbec, Radkův takovej obrovskej
    první životní úspěch.
  • 01:00:04 -Petr je člověk, kterej ten tenis
    vidí,
  • 01:00:06 kterej se dívá vždycky dopředu.
  • 01:00:08 Má můj velkej obraz,
    ať už je to výběr turnajů,
  • 01:00:10 ať už je to starost o mý tělo,
  • 01:00:12 správně zvolit, kde hrát jenom
    dvouhru,
  • 01:00:14 kde hrát i čtyřhru, aby to prostě
    všechno zapadalo
  • 01:00:19 a vlastně dívá se na to,
  • 01:00:20 abych vlastně vydržel v tom tenise
    co nejdýl,
  • 01:00:24 ne na to, abych honil každej
    turnaj, honil, já nevím, body,
  • 01:00:29 peníze, já nevím, co všechno
    možnýho,
  • 01:00:31 a v podstatě skončil tak,
  • 01:00:33 jako většina hráčů ve třiceti,
    který to prostě přestane bavit,
  • 01:00:36 ale pořád si udržovat tu chuť,
    to nasazení,
  • 01:00:39 to nažhavení do toho a tu radost.
  • 01:00:44 Já mám takovou jednu svoji libůstku
    a to jsou hodinky,
  • 01:00:48 který jsem vlastně začal
    v uvozovkách sbírat,
  • 01:00:50 když se mi začalo dařit,
  • 01:00:52 ale ty, co mám teďka na sobě,
    k těm mám speciální vztah,
  • 01:00:56 protože se vlastně vztahujou
    k vítězství v Davis Cupu.
  • 01:00:59 Jsou to hodinky, který jsem si
    celej život přál,
  • 01:01:01 chtěl jsem si na ně našetřit,
  • 01:01:03 a říkal jsem si, že kdy už jindy
    si je mám pořídit,
  • 01:01:06 než za tenhle úspěch.
  • 01:01:08 A tyhlety doopravdy jsou hodně
    speciální, protože jsou jediný,
  • 01:01:11 troufám si říct, že jsou jediný
    na světě,
  • 01:01:13 protože vlastně tady je vidět...
  • 01:01:20 V tomhle kolečku je Davisův pohár,
    česká vlajka samozřejmě naše
  • 01:01:23 a tady je vytištěno moje jméno.
  • 01:01:26 A vlastně na druhý straně,
    tady zevnitř, je napsaný,
  • 01:01:30 že to bylo 100. finále Davis Cupu,
    takže to bylo jubilejní.
  • 01:01:34 Moje jméno, logo Davis Cupu
    a kdy se to hrálo v Praze,
  • 01:01:37 takže tohleto je prostě
    můj nejvzácnější kousek,
  • 01:01:41 ke kterýmu mám doopravdy
    velkej vztah.
  • 01:01:45 Tady jsou moje botky,
    který mi každý ráno říkaj:
  • 01:01:48 "Ráďo, pojď! Ráďo, pojď!
    Jdem se proběhnout!"
  • 01:01:52 Já bez toho vlastně nevstávám.
  • 01:01:55 Je to první věc, když se trošku
    protáhnu, proberu,
  • 01:01:58 tak si jdu na 15-20 minut
    ráno zaběhat.
  • 01:02:02 Není to proto, abych si udělal
    hlad,
  • 01:02:04 ale ono když člověk to dělá
    každý ráno,
  • 01:02:06 tak se mu ty časy a ty vzdálenosti,
    co naběhá, promítnou.
  • 01:02:10 Je to taková moje nadstavba,
    která je dobrovolná,
  • 01:02:12 ale já jsem si na to zvykl
    a nemůžu bez toho bejt.
  • 01:02:16 Mě to hrozně baví.
  • 01:02:17 Mě baví ten tenis jako takovej,
    ta hra.
  • 01:02:20 To je ten základ, protože vím,
    že jednoho dne,
  • 01:02:22 až to srdce mi nebude bít
    pro ten sport,
  • 01:02:25 tak vím, že kvůli němu nevstanu
    a nepůjdu ráno běhat na běhátku,
  • 01:02:29 tak budu vědět, že ten oheň
    ve mně vyhasl.
  • 01:02:31 Ale pořád ho mám, pořád cejtím,
    že hořím pro to, tak proto hraju.
  • 01:02:48 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2017

Související