iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 2. 2019
09:00 na ČT2

1 2 3 4 5

9 hlasů
8006
zhlédnutí

Náš venkov

Anatomie bitvy

Rekonstrukce bitvy u Slavkova očima účastníků všech táborů.

25 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Náš venkov - Anatomie bitvy

  • 00:00:20 -Zhruba v 21. minutě byste nás
    porazili, přetlačíte nás.
  • 00:00:24 A teď se naši stáhnou...
    Tady.
  • 00:00:27 Naši pěšáci se zařadí do batalionu
    a vyjdeme my všichni.
  • 00:00:32 Tak a teď chcu vědět,
    když tam pošlu ty...
  • 00:00:36 Můžou takhle předjet
    a zlikvidovat tvoje lehký pěšáky?
  • 00:00:40 Že jenom projedou,
    Přejedou...
  • 00:00:42 -Přejedou a pěšáci utečou.
  • 00:00:43 -Mně šlo o to,
    abych vyměnil protivníky.
  • 00:00:46 Aby garda najednou
    už nebojovala proti tobě,
  • 00:00:49 ale bojovala proti Rusům.
    A řadovka, aby bojovala proti...
  • 00:00:53 Chtěl jsem to changenout,
    aby si to kluci užili.
  • 00:00:56 Budeš v podstatě bojovat
    proti 3 batalionům. To zvládnete.
  • 00:01:00 -Nejde o zvládnutí,
    ono to nejde.
  • 00:01:02 Nemůžeš s 1 batalionem bojovat
    ve 3 směrech.
  • 00:01:05 -Ale on se nenatočí. Když se Luboš
    nastaví, vystřelí, vy se stáhnete.
  • 00:01:10 -Nebude čekat,
    že ho obklíčí 3 jednotky.
  • 00:01:12 -Když nebude hrozit bojovat
    do 3 směrů, nemusím ustoupit.
  • 00:01:16 -Idea byla, abys vzal 1 svůj
    batalion a šel pomoct Rusům.
  • 00:01:20 Aby to bylo 2 na jednoho.
  • 00:01:22 -I dva na jednoho, nemůžu se nechat
    vzít z boku. A když jo, tak zemřem.
  • 00:01:26 -Tak se natočíš, zemřeš. Tvoje věc,
    co uděláš. Musíš to nějak udělat.
  • 00:01:31 Já jsem to klukům
    chtěl udělat zajímavý.
  • 00:01:34 Jestli to nedokážou, je to tím,
    že jsou nedisciplinovaní.
  • 00:01:37 Není problém v nápadu. Problém je,
    že ty lidi nemají disciplínu.
  • 00:01:42 -Obecně se musíme snažit vést to
    tak, aby to bylo v klidu všechno.
  • 00:01:46 -Jasně.
  • 00:01:48 -Protože sice jsme natěsnaní
    na relativně malém prostoru,
  • 00:01:52 ale musíme tu akci vést tak pomalu,
    aby ty kritický situace vynikly.
  • 00:01:58 -To je tvůj úkol.
  • 00:02:01 -Ty vyniknou,
    když si dáme dostatečné rozestupy,
  • 00:02:06 a to my už umíme.
  • 00:02:15 -Otec dovoloval mým spolužákům,
  • 00:02:17 aby chodili o nedělích
    a ve sváteční dny k nám na zámek.
  • 00:02:21 Přicházela jich dobrá stovka,
  • 00:02:23 a samozřejmě,
    že jsme si hráli na vojáky.
  • 00:02:26 Obstarali jsme si papírové řemeny,
    dřevěné šavle a pušky s bodáky
  • 00:02:30 vyrobenými z kartonu
    potaženého stříbrným papírem.
  • 00:02:34 A k tomu dost velký prapor
    z modrého a bílého hedvábí.
  • 00:02:38 Maminka vyrobila pro všechny
    kabátky z bílého sukna.
  • 00:02:42 Já byl komandantem
  • 00:02:44 a moje uniforma vypadala
    elegantněji a patřila jen mně.
  • 00:02:48 Jeden vysloužilý bavorský poručík
    nás cvičil.
  • 00:02:51 Trvalo to řadu let až do roku 1797.
  • 00:03:00 Během svého následujícího
    studijního pobytu v Řezně,
  • 00:03:03 jsem měl příležitost vídat
    mnohé rakouské regimenty
  • 00:03:07 pochodující proti Francouzům.
  • 00:03:09 Ta opakující podívaná ve mně spolu
    se vzpomínkami na dětské hrátky
  • 00:03:13 probudila neodolatelnou touhu
    vstoupit do vojenského stavu.
  • 00:03:18 -Ono je to obrovský bojiště.
  • 00:03:20 Je to na dálku, je to krásně
    dlouhý. To je v pořádku.
  • 00:03:23 Myslím si, že by granátníci,
    jako Ostraváci,
  • 00:03:26 měli být úplně v tomhle už zašití
    na začátku,
  • 00:03:29 aby jako kdyby nehráli
    na tom bojišti.
  • 00:03:32 Poláci vyjdou odtam,
    z poza toho brdku,
  • 00:03:34 protože linie probíhá
    jak končí ta tráva,
  • 00:03:37 a je tady ta sláma, tak je to
    zhruba taková polovina bojiště.
  • 00:03:47 -Děkuju.
  • 00:03:53 -Tady je.
  • 00:03:58 -Ahoj ženuško.
    -Ahoj miláčkové.
  • 00:04:01 Tak jak jste to zvládli?
    -Jo, dobrý.
  • 00:04:03 -Máme všechno? I boty?
    -Aj boty máme.
  • 00:04:07 -I klobouky všechny?
  • 00:04:09 -Můj se třikrát poválel
    po zemi, ale to nevadí.
  • 00:04:12 -Děkuju mockrát. Ještě jsem si
    vzala 2.-Tři.
  • 00:04:15 -Ahoj miláčku.
    -Hello.
  • 00:04:17 -Zvládli jste to?
    -Jo.
  • 00:04:20 Jé, tady je vodička.
  • 00:04:24 -Jednoho dne vyhlašoval generál
    jména těch,
  • 00:04:27 kteří měli nazítří odejít k vojsku.
  • 00:04:29 Ach... Kolik vzrušení zatím,
    co se četl seznam.
  • 00:04:33 Srdce nám bušila,
    jen vyskočit z prsou.
  • 00:04:36 Jaká radost pro vyvolené.
  • 00:04:38 Jaká úzkost pro ty,
    jejichž jména dosud nezazněla.
  • 00:04:42 Obléknout důstojnický frak,
    nosit epolety,
  • 00:04:45 jaká to v 18 letech
    přenádherná věc.
  • 00:04:49 Muž zůstává děckem,
    v každém věku touží po chrastítku
  • 00:04:53 a sám sebe si často považuje
    podle kabátu, co má na sobě.
  • 00:04:57 -Půjdeš s nama do té zimy?
    -Jo.
  • 00:05:01 -Pustí tě maminka?
    -Jo.
  • 00:05:03 -Museli byste být v té době
    vojákem, abyste pochopili,
  • 00:05:07 jaké kouzlo
    v sobě stejnokroj skrýval.
  • 00:05:09 Jaká to budoucnost vřela
    ve všech těch hlavách,
  • 00:05:12 jež se poprvé ozdobily chocholem.
  • 00:05:15 Že nás něco zneklidňovalo?
    "K čertu", říkali jsme si,
  • 00:05:18 co když se Napoleon
    na tak pěkné cestě zastaví?
  • 00:05:21 Co když se naneštěstí
    rozhodne nastavit mír?
  • 00:05:24 Pak sbohem všechny naděje.
  • 00:05:26 Naše obavy se naštěstí
    neuskutečnily.
  • 00:05:29 Neboť nám připravil víc roboty,
    než jsme dokázali zvládnout.
  • 00:05:35 MLUVÍ FRANCOUZSKY
  • 00:05:47 -Budete utíkat.
  • 00:05:49 Včera jsem to utíkal taky
    a trval mně ten běh jen 35 vteřin.
  • 00:05:53 To zvládnete,
    jsem to trénoval za vás.
  • 00:05:58 -Přečetli nám císařovu proklamaci.
  • 00:06:00 Oznamovala zahájení
    tažení proti Rakousku.
  • 00:06:03 Hned nás upozornili,
  • 00:06:05 abychom tam nepočítali
    s žádnými prodlouženými zastávkami
  • 00:06:09 nebo s denními pochody
    obvyklé délky, jako ve Francii.
  • 00:06:12 A že si tudíž musíme sami nést
    na pochodu náš proviant.
  • 00:06:16 -Dneska si vezmu svoji placičku.
  • 00:06:18 -Bylo třeba, aby se armáda zbavila
    spousty zásobovacích konvojů,
  • 00:06:23 které s sebou
    v dřívějších dobách vlekla,
  • 00:06:26 a jimiž se její postup zpomaloval.
  • 00:06:29 Kampaň musela začít
    v září po žních.
  • 00:06:31 Neboť v té roční době nabízeli
  • 00:06:33 každá ves a každý dům armádě
    jídlo i píci.
  • 00:06:37 Kolikrát jsme vzali vesničanům
    všechny naděje.
  • 00:06:41 Brali jsme jim plody roční práce.
  • 00:06:44 -Stáhni se.
  • 00:06:50 -V bohatých krajích se snášelo
    do tábořiště dvacetkrát víc zásob,
  • 00:06:54 než se dalo spotřebovat.
  • 00:06:57 Co zbylo, přišlo vniveč.
    Vojín žije ze dne na den.
  • 00:07:00 Včera všechno postrádal,
    dneska toho má hojnost.
  • 00:07:04 Zapomene tedy na včerejší nouzi
    a o zítřek se nijak nestará.
  • 00:07:08 Dokonce nemyslí ani na to,
    že do postavení, které opustí,
  • 00:07:12 po něm přijdou jiné regimenty.
  • 00:07:14 Že by si měl vzít jen to,
    co je nutné.
  • 00:07:17 A že by měl něco nechat těm,
    co přijdou po něm. Vůbec to nedělá.
  • 00:07:22 -Kde jste?
  • 00:07:30 To se prorvěte okamžitě,
    to neexistuje vůbec.
  • 00:07:34 To musíš zařídit.
  • 00:07:36 Buď to objeďte,
    nebo tam zajeďte.
  • 00:07:39 To neexistuje, aby tam
    nějakej kašpar zdržoval akci.
  • 00:07:43 Fakt na tvrdo.
    Musíte projet, jo?
  • 00:07:52 -Kompanie v síle stovky mužů
    už zabila 2 voly.
  • 00:07:55 To by mohlo stačit.
  • 00:07:57 Ještě najde 4 krávy, 6 selat,
    12 ovcí,
  • 00:07:59 bez milosti všechno porazí,
  • 00:08:02 aby z toho snědla jen jazyky,
    ledvinky, mozečky.
  • 00:08:06 MLUVÍ ANGLICKY
  • 00:08:08 -Jednotky si zvykly
    tlouct venkovany,
  • 00:08:10 aby jim dali peníze.
  • 00:08:13 Je neuvěřitelné,
  • 00:08:15 kam až propracovali
    taktiku drancování.
  • 00:08:18 Při prohlídce dobu se dali provázet
    jeho vlastníkem,
  • 00:08:21 při čemž číhali
    na jeho nejkradmější pohledy,
  • 00:08:24 načež rozbili a roztloukli všechno,
    nač upřel zrak.
  • 00:08:28 Stejně tak ničili
    všechny nově postavené zdi,
  • 00:08:31 vodou skrápěli sklepy,
  • 00:08:33 a všude, kde se voda vpíjela
    rychleji než jinde,
  • 00:08:36 okamžitě hloubili.
  • 00:08:38 -Tak jsem zase tady.
    -Ještě nemám shromážděné všechny.
  • 00:08:42 -To je v pohodě,
  • 00:08:44 já jsem si promluvil
    s Adamem Mušínským,
  • 00:08:47 a jenom bych pak potřeboval,
  • 00:08:49 abyste během cvičení
    udělali batalion.
  • 00:08:51 -My bysme to právě
    taky potřebovali.
  • 00:08:54 -Dobrý.
    Já ve 2 ráno přemýšlel,
  • 00:08:56 že granátníky musíme víc tlačit
    na začátku. Su úplně hotovej.
  • 00:09:00 Mám nervy v kýblu.
  • 00:09:06 -Dobré ráno, pánové.
    -Nazdar, Jari.
  • 00:09:13 -Jakej je čistej, krásnej.
    -Víš jak... Na smrt, tak krásnej.
  • 00:09:19 -Když jste v tábořišti
    v blízkosti nepřítele,
  • 00:09:22 všichni uléhají zcela oblečeni.
  • 00:09:25 Každý spí, abych tak řekl,
    s otevřenýma očima.
  • 00:09:28 Na vše je třeba být připraven.
  • 00:09:31 Občas se nám stalo,
    že jsme celý měsíc nezuli boty.
  • 00:09:34 Což je pak velmi nepříjemné.
  • 00:09:37 Když je chladná roční doba,
    spí všichni u ohňů,
  • 00:09:40 jenže se připalujete
    z jedné strany,
  • 00:09:43 zatím co z druhé namrzáte.
  • 00:09:46 Chvíle budíčku není v ležení
    nikdy příjemná.
  • 00:09:49 Údy jsou polámané, kníry roztřepené
    jako knot v lucerně.
  • 00:09:53 Na každém vousu kapka rosy,
    zuby bolí,
  • 00:09:56 dlouho si musíte třít dásně,
    abyste v nich rozproudili krev.
  • 00:10:01 FRANCOUZSKÉ POVELY
  • 00:10:06 -Pochodovali jsme doprava, doleva,
    dopředu, někdy i zpět.
  • 00:10:09 Stále jsme pochodovali.
    Přečasto jsme netušili proč.
  • 00:10:13 Cívka,
    která se odvinuje,
  • 00:10:15 nechce znát na hybateli
    důvod svého pohybu, jen se točí,
  • 00:10:19 to je všechno.
    My byli jako ta cívka.
  • 00:10:22 Vždycky to nevypadalo zábavně,
    jenže získané návyky,
  • 00:10:25 nutnost poslouchat, příklad,
    který každý dával i přejímal,
  • 00:10:30 to vše z nás vytvořilo stroje.
  • 00:10:33 Když jsme zůstali stát,
  • 00:10:35 zcela udivení vojáci se
    vzápětí ptali proč.
  • 00:10:42 -Ne, že tě zabijou, ty vole!
  • 00:10:46 Veliteli, šetři ho,
    to je má investice.
  • 00:10:50 -Na můj zrádcovský povel...
    ŘEKNE FRANCOUZSKY
  • 00:10:54 V bitbě zřejmě řeknu něco
    jako "zdrháme"...-Krleš!
  • 00:10:59 -Nikdo z vás nebude hrdina
  • 00:11:01 a všichni prcháme
    směrem za voltižérama,
  • 00:11:05 který budou prchat nejrychleji.
    SMÍCH
  • 00:11:08 Já se pokusím běžet
    ještě rychleji než oni,
  • 00:11:11 aby věděli, kam běžíme, jo?
    -Voltíci se nechají zabít!
  • 00:11:16 MLUVÍ ANGLICKY
  • 00:11:31 -Takhle se prchá?
    Takhle se prchá!
  • 00:11:46 -Já chci jít na záchod!
    -Nás bude zrdžovat.
  • 00:11:49 -Takhle ho já dávat čůrat nebudu,
    to je tvoje práce.
  • 00:11:52 Já mám na starost vojáky,
    ty máš na starost dítě.
  • 00:12:00 -Dej ho ke stromu normálně někde.
  • 00:12:04 -Já se jdu věnovat vojsku, ženo.
    -Běž.-Starej se.
  • 00:12:08 -Své muže v armádě
    následovalo množství žen.
  • 00:12:12 Ty dámy cestovaly v kabrioletech,
    koleskách, selských vozech
  • 00:12:16 či pochodovaly s vozky.
  • 00:12:19 Jejich cudná ouška slýchala
    den co den oplzlé návrhy.
  • 00:12:22 Oči pak vídaly na každé zastávce
    věci ještě odpornější.
  • 00:12:27 FRANCOUZSKÉ POVELY
  • 00:12:36 -Kantýnské prokazují
    armádě velkou službu
  • 00:12:39 a vydělávají přitom jmění.
  • 00:12:41 Tyto ženy, obdařené energií,
    jež v sobě nemá příliš rovna,
  • 00:12:45 byly neúnavné.
  • 00:12:47 Čelily mrazu, dešti, vedru i sněhu,
    jak staří granátníci.
  • 00:12:52 A vždycky vyrážely
    na všechny strany,
  • 00:12:55 aby si opatřily to,
    co je pro jejich živnost nezbytné.
  • 00:13:04 Zkušená markytánka měla vždycky
    něco v zásobě pro důstojníky.
  • 00:13:08 Schovávala si to na těžké dny,
    což zdvojnásobovalo,
  • 00:13:12 až ztrojnásobovalo
    cenu prokázané služby.
  • 00:13:21 Tereza, ta z mojí roty,
  • 00:13:23 nosila vojákům kořalku
    v dešti kulek a kulí.
  • 00:13:26 Dvakrát utrpěla zranění.
  • 00:13:29 Nemyslete si, že tomu nebezpečí
    čelila v naději na zisk.
  • 00:13:33 Bylo to z jiných pohnutek.
  • 00:13:35 Neboť v bitvě nikdy nežádala,
    aby se platilo.
  • 00:13:43 Bylo dosti směšné vidět
  • 00:13:45 ty dámy oblečené do sametových
    a saténových rób,
  • 00:13:48 které jim vojáci prodávali.
  • 00:13:50 Zbytek jejich toalety neladil,
    protože husarské boty,
  • 00:13:54 či polní čapka
    tvořili celek dosti groteskní.
  • 00:13:57 Tyto dámy rodily za pochodu
    někde pod stromem,
  • 00:14:00 pak vstaly a pokračovaly v cestě.
  • 00:14:03 Přičemž se matka i dítě
    měly k světu.
  • 00:14:12 -Slyšíte mě dobře?
    FRANCOUZSKÝ PŘEKLAD
  • 00:14:46 -Dojela jsem na svoje místo
    a rozhlížela se kolem,
  • 00:14:49 podívaná na to vše mě pohltila.
  • 00:14:52 Hrozné a majestátní dunění
    palby z pušek,
  • 00:14:55 řev či jakési vrčení letící kule,
    cválající jezdectvo,
  • 00:15:00 blyštící se bodáky pěchoty,
  • 00:15:03 bubnování a tvrdý krok
    i klidný vzhled,
  • 00:15:07 s nímž šli naše pluky
    na nepřítele,
  • 00:15:10 to vše plnilo moji duši
    takovými pocity,
  • 00:15:13 které nesvedu
    žádnými slovy vyjádřit.
  • 00:15:21 Nechci se tu vychloubat tvrzením,
    že jsem strach nikdy nepocítil.
  • 00:15:26 Což jsem od mnohých slýchával.
  • 00:15:28 Naopak prohlašuji, že to se mnou
    vždycky mimoděk škublo,
  • 00:15:31 když kolem hlavy
    zasvištěla první kule.
  • 00:15:34 Skoro jsem ji uctivě pozdravil.
  • 00:15:37 Ke druhé jsem byl méně uctivý
    a třetí jsem si už nevšímal.
  • 00:15:41 Avšak pokaždé,
    když jsem se ocitl v palbě,
  • 00:15:44 jsem kulím postupně prokazoval
    stejnou zdvořilost.
  • 00:15:53 Když čekáte na mohutné jezdectvo,
    je třeba, víc než kdy jindy,
  • 00:15:57 spoléhat na bravuru
    a poslušnost vojáků.
  • 00:16:00 Ani jeden z nás se nehnul dřív,
    než zazněl povel "pal".
  • 00:16:07 Na ten povel nadělala střelba
  • 00:16:09 z bezprostřední blízkosti
    v kavalerii hroznou spoušť.
  • 00:16:13 Blízko nás padlo
    dost mužů i koní na to,
  • 00:16:16 aby ostatním zabránili
    v přiblížení.
  • 00:16:21 Francouzi se na nás vztekle drali.
    Člověk je ve své zuřivosti strašný.
  • 00:16:26 V těch chvílích se v něm spojí
  • 00:16:28 všechny vlastnosti
    divokého zvířete.
  • 00:16:31 Ne, to není chrabrost.
  • 00:16:33 Nevím, jak pojmenovat
    tu divokou zvířecí kuráž.
  • 00:16:36 Odvahou ji však nazvat,
    to je nedůstojné.
  • 00:16:42 Nechtěli jsme nic riskovat.
  • 00:16:44 Nebrali jsme ohledy,
  • 00:16:46 a tak za našimi zády nezůstával
    jediný živý nepřítel.
  • 00:16:50 Ta smutná vzpomínka
    se mi často vrací.
  • 00:16:52 Nemyslím ale, že by mi to někdo
    mohl klást za vinu.
  • 00:17:03 Francouzský voják
    ztrácí snadno morálku.
  • 00:17:06 Čtyři husaři v týlu
    v něm vzbudí větší neklid
  • 00:17:10 než tisícovka před ním.
  • 00:17:12 Odřízli nás,
    říkají pokaždé v podobné situaci.
  • 00:17:16 Musíte vyplýtvat spousty vět,
    abyste jim dokázali,
  • 00:17:19 že pokud je někdo odříznutý,
    pak to mohou být jen ti 4 husaři.
  • 00:17:33 Stále nespatřuji v bitvě
    nic hrozného.
  • 00:17:36 Vídám však mnoho lidí bledých
    jak plátno,
  • 00:17:39 sleduji, jak hluboce se sklánějí,
    když letí kule,
  • 00:17:43 jako kdyby se jí dalo uhnout.
  • 00:17:45 Je vidět, že strach má u takových
    lidí převahu nad úsudkem.
  • 00:17:49 Už jsem viděla
  • 00:17:51 opravdu hodně zabitých
    a těžce raněných.
  • 00:17:54 Líto je pohlédnout na ty druhé.
  • 00:17:57 Jak sténají a plazí se
    po takzvaném poli cti.
  • 00:18:16 Jedna z Rusy vypalovaných
    dělových koulí prolétla
  • 00:18:20 zadním rohem mého klobouku
    jen pár čárek od mé hlavy.
  • 00:18:23 Byl jsem jak zabitý.
  • 00:18:25 Leže na sněhu
    mezi hromadami mrtvol a umírajících
  • 00:18:29 jsem pozvolna bolestí a citu
    ztrácel vědomí.
  • 00:18:33 Zdálo se mi,
    že mě někdo něžně kolébá.
  • 00:18:36 Pak jsem omdlel.
  • 00:18:38 Když jsem se probral,
    byl jsem úplně nahý.
  • 00:18:41 Měl jsem jen klobouk
    a pravou botu.
  • 00:18:44 Jakýsi voják mě považoval
    za mrtvého, podle zvyku mě obral,
  • 00:18:49 a když chtěl stáhnout jedinou botu,
    která ještě zůstávala,
  • 00:18:53 opřel se mi nohou o břicho.
  • 00:18:55 To, jak se mnou onen člověk škubal,
  • 00:18:58 mě bezpochyby přivedlo
    zpět k životu.
  • 00:19:01 Podařilo se mi zvednout
    horní část těla
  • 00:19:04 a vydávit sraženou krev,
    která mi ucpávala hrdlo.
  • 00:19:07 Otřes vyvolaný dělovou koulí
    způsobil tak velikou podlitinu,
  • 00:19:12 že mi zčernal i obličej,
    ramena i hruď.
  • 00:19:16 Voják se lekl a utekl
    i s mými věcmi.
  • 00:19:20 Já na něj nebyl schopen
    slovo promluvit.
  • 00:19:23 Vrátila se mi však schopnost myslet
  • 00:19:25 a začal jsem
    přemítat o Bohu a matce.
  • 00:19:29 -Pochodujte na trávník.
  • 00:19:35 -Ondro, defilé!
    Jdeme, jo?
  • 00:19:59 -To bylo krásný,
    to bylo nádherný.
  • 00:20:03 -Slovo povýšení se zahnízdí
  • 00:20:06 ve vojenském mozku
    ve chvíli nástupu služby
  • 00:20:09 a teprve ke dni propuštění
    z něho vymizí.
  • 00:20:12 Tato myšlenka zaměstnává
    celou armádu od tambora po maršála.
  • 00:20:16 Mnoho se dnes namluví
    o povyšování vojáků za císařství
  • 00:20:20 a hlavně o vděčnosti vojáků císaři.
  • 00:20:23 Slovo vděk je velice zábavné.
    Zejména jeho zcestné uplatnění.
  • 00:20:28 Ruku na srdce,
  • 00:20:31 měli jsme tak moc děkovat
    Jeho Císařskému Veličenstvu za to,
  • 00:20:35 že těm, co zůstali,
    dával místa po mrtvých.
  • 00:20:38 Po všechny ty roky jsme tahali
    krátkou slámku o to,
  • 00:20:42 kdo zaujme sousedovo místo.
  • 00:20:46 -Co je?
    Dobrý, líbilo se ti to?
  • 00:20:52 -Uděláme si ještě nějakou fotku?
    -Jo, ale dal bych to tam.
  • 00:20:56 -Anebo tam.
  • 00:21:02 -V určité vzdálenosti od bojiště
    je zřízena ambulance.
  • 00:21:06 Je to zvláštní podívaná
    na ty chirurgy, co řežou a krájí,
  • 00:21:11 na řvoucí raněné, na uřezané údy,
    jichž je plný dvůr.
  • 00:21:16 Je to tklivý obraz lidské mizérie.
  • 00:21:46 ZPĚV RUSKY
  • 00:22:08 -Několik dní po bitvě přicházeli
    do Brna stále další zranění.
  • 00:22:13 Větší počet jich tvořili Francouzi.
  • 00:22:16 Bylo pro ně zřízeno
    několik špitálů.
  • 00:22:20 Pro zraněné Rusy,
  • 00:22:22 kteří byli uloženi v kostelech,
    nemohlo být nic uděláno.
  • 00:22:26 Byli uloženi vedle sebe
    jako sardinky.
  • 00:22:29 Následky se objevily rychle.
  • 00:22:31 Lidé stáli až po kotníky
    v odpadcích.
  • 00:22:34 Souženi hladem a žízní
    a hrozným zápachem
  • 00:22:37 získával jejich výraz na největší
    bolesti a nejhlubší ochablosti.
  • 00:22:42 Trápení bylo nepopsatelné.
  • 00:23:19 Do armády se vstupovalo,
    neboť se vědělo,
  • 00:23:22 že ten a ten se stal
    z prostého vojáka generálem,
  • 00:23:25 maršálem, knížetem, králem.
  • 00:23:28 Proč bych nesvedl co oni?
  • 00:23:31 Říkal si voják,
    když navlékal tornu.
  • 00:23:34 Soused vyhrál v loterii
    čtrnáctinásobek vkladu,
  • 00:23:38 proč bych nemohl vyhrát taky já?
  • 00:23:41 Takhle uvažovali
    všichni prosťáčkové,
  • 00:23:44 přičemž vsadili 10 měďáků v naději,
    že dojdou k cíli,
  • 00:23:48 jehož nemohli nikdy dosáhnout.
  • 00:23:57 -Přátelé, kamarádi,
    dnes jsme se tady opět sešli,
  • 00:24:02 abysme vzpomněli
    na ty naše kamarády,
  • 00:24:04 se kterými již nemáme tu čest
    pochodovat v jedné řadě
  • 00:24:08 a sedět u táborového ohně.
  • 00:24:12 POVELY FRANCOUZSKY
  • 00:25:16 Skryté titulky: Jitka Cívková
    Česká televize, 2018.

Související