iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 4. 2013
16:25 na ČT2

1 2 3 4 5

23 hlasů
2195
zhlédnutí

Klíč

Projekt Přátelská místa

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Klíč

  • 00:00:28 HUDBA
  • 00:00:44 Dobrý den, milí diváci.
  • 00:00:46 Žijeme v postmoderním světě
    a ten se k nám chová nepřátelsky.
  • 00:00:50 Právě tahle představa
    v posledních letech převládá
  • 00:00:53 u většiny lidí.
    Ale my chceme vidět
  • 00:00:57 a vnímat náš svět
    i z jeho přátelské stránky.
  • 00:01:00 Pojďte za mnou!
  • 00:01:08 Tak.
  • 00:01:15 To je neuvěřitelný.
    Sem musím vzít kluky.
  • 00:01:18 Pořádně si to prohlédneme.
    Propátráme.
  • 00:01:33 Národní technické muzeum
    se velmi rádo připojilo
  • 00:01:36 k projektu přátelských míst,
    protože pokládáme za samozřejmé,
  • 00:01:42 aby i naši handicapovaní občané
    nebyli v Národním technickém muzeu
  • 00:01:45 poškozeni, to znamená,
    aby si mohli maximum našich sbírek
  • 00:01:48 prohlédnout jako kdokoliv jiný.
  • 00:01:51 Takže pokládáme to
    za zcela normální,
  • 00:01:53 a proto se tomu
    dlouhodobě věnujeme.
  • 00:01:56 Takže nejenomže
    tady máme základní plošiny,
  • 00:01:59 ale snažíme se
    i v rámci doprovodných programů
  • 00:02:02 se této problematice věnovat.
  • 00:02:06 Působí to na mě úžasně, náramně.
    Jsem velice šťastnej,
  • 00:02:09 že jsem se sem dostal
    a že tady takový prostředí,
  • 00:02:13 přátelský prostředí existuje,
  • 00:02:15 protože jsem tu opravdu nebyl
    přes 20 let už.
  • 00:02:19 A je to najednou
    návrat i do dětských zážitků,
  • 00:02:23 dětských očí,
    kdy jsem viděl v úžasu tady
  • 00:02:27 historická letadla,
    lokomotivy, automobily.
  • 00:02:30 Jsem moc štastnej,
    že to takhle přirozeně je zařízený.
  • 00:02:33 Že jsem potkal člověka vlídného,
    který mě nasměroval,
  • 00:02:38 potom jsou tu plošiny, dostanu se,
    kam potřebuju, kam chci.
  • 00:02:42 A zároveň vím,
    že se můžu zeptat na cokoliv.
  • 00:02:45 To znamená, že se tady
    můžu cítit úplně svobodně.
  • 00:02:49 Co se týče nevidomých spoluobčanů,
    tam jsme ještě na začátku práce.
  • 00:02:55 Víceméně pokládáme to taky za velmi
    důležité i našim nevidomým občanům,
  • 00:02:59 i když samozřejmě
    ne úplně všechny exponáty,
  • 00:03:02 ale některé aby si mohli
    doslova a do písmene osahat.
  • 00:03:07 Jak vlastně myšlenka
    přátelských míst vznikla?
  • 00:03:10 Už v roce 2009 vznikla v Oblastním
    spolku Českého červeného kříže
  • 00:03:15 Hradec Králové myšlenka
    založit takzvaná přátelské místa.
  • 00:03:18 Přátelská místa jako národní síť
    certifikovaných organizací,
  • 00:03:23 míst, institucí
    veřejnoprávních i komerčních,
  • 00:03:26 kde se lidem
    s nejrůznějšími typy postižení
  • 00:03:29 dostane dobrého, vhodného
    a profesionálního přístupu.
  • 00:03:33 A také myšlenka přátelského místa
    jako celého systému školení,
  • 00:03:37 které zajistí
    teoreticky i prakticky
  • 00:03:39 potřebné znalosti a dovednosti.
  • 00:03:44 Ten kurz je dvoudenní
    a začínáme pěkně zostra vždycky,
  • 00:03:50 protože frekventanti
    dostanou klapky a hole.
  • 00:03:55 Samozřejmě bez nich
    jdou na určité stanoviště
  • 00:03:58 a za půl hodiny
    se zhruba mají vrátit na židli.
  • 00:04:01 Celý je to natáčený,
    takže to většinou komentuju tím,
  • 00:04:05 že říkám: Tady se lidi nasmějou!
  • 00:04:07 Ten zážitek jako takovej
    jim zprostředkovává
  • 00:04:11 právě potom tu zkušenost,
    že my jim můžeme potom vysvětlovat,
  • 00:04:16 jakým způsobem vlastně je potřeba
  • 00:04:19 se chovat a komunikovat s člověkem,
  • 00:04:23 který nevidí,
    a jak se dozvědí taky něco dalšího
  • 00:04:29 o komunikaci s ostatními
    skupinami handicapovaných lidí -
  • 00:04:34 vozíčkáři, sluchově postižení,
    mentálně postižení.
  • 00:04:39 A samozřejmě i se seniory.
  • 00:04:43 Všechno si to vyzkoušejí
    potom na vlastní kůži.
  • 00:04:54 Právě to, že je u toho člověk,
    který sám je postižený, nevidomý
  • 00:04:59 a má ten handicap dobře zpracovaný,
    umí to vyložit, co to znamená,
  • 00:05:02 v tom je obrovská výhoda
    toho verifikačního momentu
  • 00:05:06 i pro ty lidi,
    kteří se těch školení zúčastní.
  • 00:05:08 Najednou je to někdo
    doopravdy postiženej
  • 00:05:11 a najednou ona je normální,
    ona mluví.
  • 00:05:14 My se jí můžeme ptát na cokoliv.
  • 00:05:21 Druhej den se začíná
    základama první pomoci.
  • 00:05:25 No a závěr jsou potom takové
    ty trošku specifičtější situace,
  • 00:05:31 které můžou nastat, jako například
    když nevidomej potřebuje
  • 00:05:36 jít na záchod
    nebo naložit vozík do auta.
  • 00:05:41 Tam je o tom,
    že líp lidi taky pochopí,
  • 00:05:44 že handicap není nic,
    co musí nutně oddělovat.
  • 00:05:47 Odděluje lidi od sebe neznalost,
    ne handicap.
  • 00:05:53 Tak jsme v půlce.
  • 00:05:59 Teď už budeme na konci.
  • 00:06:01 -Tak. Děkuju.
    -Nemáte zač. Na shledanou!
  • 00:06:03 Na shledanou!
  • 00:06:05 Když člověk vyrazí zase ven,
  • 00:06:07 zase mezi takzvaný vlastně
    nepoučený, neinformovaný lidi,
  • 00:06:13 tak je to většinou
    tak trochu dobrodružství.
  • 00:06:16 Lidi okolo buď mizej
    podle svý povahy,
  • 00:06:20 nenabídnou žádnou pomoc.
    Anebo když ji nabídnou,
  • 00:06:24 tak je to v podstatě většinou,
    že zvedají ty ruce,
  • 00:06:29 dokonce i ruku s holí.
  • 00:06:31 Je to takový někdy až rizikový,
    zvlášť když je to nad schodama.
  • 00:06:35 Když mi zvednou ruku s holí,
    tak to jim říkám:
  • 00:06:39 Ale teď nevidím vůbec nic,
    protože tohle je moje oko, že jo.
  • 00:06:43 Přestože to celou dobu říkáme
    a snažíme se o jakousi osvětu,
  • 00:06:47 tak pořád nikde
    žádná pořádná odezva.
  • 00:06:50 I to byl jeden z důvodů
    těch přátelských míst.
  • 00:06:53 Protože dokud se nenaučíme
    rozumět jeden druhému...
  • 00:06:57 Vždycky říkám,
    že svoboda každého končí tam,
  • 00:07:01 kde začíná právo toho druhého.
    A to se tady nerespektuje.
  • 00:07:06 Teď je takový boom se učit
    angličtinu, němčinu,
  • 00:07:09 protože s každým cizincem
    se chce každej domluvit.
  • 00:07:12 Ale aby se domluvil
    se svým českým sousedem,
  • 00:07:15 kterej nevidí, neslyší
    nebo má jinej handicap,
  • 00:07:20 to nějak nikoho ani nenapadne.
  • 00:07:39 Hele, Slávi, zastav!
  • 00:07:43 Tady jak jsou ty křoví a stromy,
    tak takhle.
  • 00:07:47 A teď je takhle strom, takhle větve
  • 00:07:50 a za tím jsou ty dvě černý věže
    Víta, za tím ta zelená hlavní
  • 00:07:54 a už jenom lehce počmáraný
    vpravo od těch křovíček.
  • 00:07:59 Možná do kalendáře. Kdoví.
  • 00:08:01 Tohle místo je pro mě
    vlastně takový až magický,
  • 00:08:04 protože 33 let jsem tady každý
    týden scházel od Památníku dolů,
  • 00:08:11 pode mnou se otvíral tenhle
    překrásný pohled na Prahu
  • 00:08:14 a za mnou někdy taky
    22 nově osleplých lidí.
  • 00:08:18 V roce 2000 mezi nima byla i Renča.
  • 00:08:21 Když člověk přestane vidět,
    tak je to takový nepříjemný,
  • 00:08:24 protože je člověk
    pořád zavřenej doma.
  • 00:08:27 Když vyleze ven, tak je to
    takový jen hrozně pomalý a tak.
  • 00:08:32 A tady právě,
    jak jsem zažívala ty pokroky,
  • 00:08:35 tak si přesně pamatuju
    tam na tý jedný cestičce,
  • 00:08:39 že jsem konečně šla svým
    dlouhým krokem a říkala jsem
  • 00:08:43 celá nadšená Pavlovi:
    Tohle je konečně zas ten pohyb,
  • 00:08:46 na který jsem zvyklá. Ta chůze.
  • 00:08:49 Mě tady vždycky akorát
    pronásledovalo to:
  • 00:08:52 Copak z týhle nádhery
    dokážu ještě něco dát dál?
  • 00:08:56 Tam nejde jenom o ty první kroky.
    Ty jsou důležitý.
  • 00:08:59 Ale i o tu krásu.
  • 00:09:01 A s Renčou jsme vždycky
    byli naladění na stejnou notu.
  • 00:09:05 Jak vždycky všude říkám,
    že hůl pro mě znamená oči,
  • 00:09:11 tak když jsem potkala Pavla,
  • 00:09:14 tak pro mě to znamenalo to,
    že mně začal otevírat svět.
  • 00:09:20 Pro mě to byla svoboda.
  • 00:09:22 Já jsem najednou
    zase začala chodit všude,
  • 00:09:25 kam jsem mohla a kam jsem chtěla.
  • 00:09:28 Pavel mi začal být těma brejlema,
  • 00:09:30 protože mně se strašně stýskalo
    po červánkách,
  • 00:09:33 po všech těch kytičkách
    a po krajině.
  • 00:09:36 A Pavel mi to
    vždycky nádherně popíše.
  • 00:09:39 A jak máme zřejmě stejnej pohled
    už souzenej takovej,
  • 00:09:43 tak já si to umím
    krásně představit.
  • 00:09:46 A je hrozně na tom hezký to,
    že já někdy už nevím,
  • 00:09:49 jestli jsem to opravdu viděla,
    nebo jestli mi to Pavel popisoval.
  • 00:09:52 Doširoka rozkročený patky,
    takhle tam je to první patro...
  • 00:10:06 Pojďme dál. Vlastně pojeďme dál
    po mapě přátelských míst.
  • 00:10:28 -Hlídá mě někdo?
    -To víte, že jo.
  • 00:10:31 Hlavně jde o to, uvědomit si,
    jak strašně moc toho vidíme,
  • 00:10:34 ale jak hrozně málo toho vnímáme.
  • 00:10:37 Proto je tam ten vozík, aby si
    zkusili dojet jakoby k bankomatu,
  • 00:10:41 když tam není dost místa.
    Prostě napřed se musí měřit,
  • 00:10:45 než se ta mnohatunová potvora
    někam usadí.
  • 00:10:48 Protože s tou už nikdo nešoupne.
  • 00:10:50 A když se málo měří,
    tak se tam nikdo nedostane.
  • 00:10:53 Zase jenom maličkosti.
  • 00:10:57 Prostě jsem se pohybovala
    úplně neznámo kde
  • 00:11:00 a kolem mě se nic nedělo,
    tak jsem nevěděla, kam mám jít,
  • 00:11:04 co se děje.
  • 00:11:06 Je rozdíl... Viděla jsem,
    kudy mám jít ve stavu viděném,
  • 00:11:10 a když jsem si nasadila tuhle
    pásku, tak to bylo úplně jinak.
  • 00:11:23 Já se k vám asi nedostanu, holky.
  • 00:11:26 Tahle aktivita, kterou děláme,
    se děje s podtitulem
  • 00:11:29 Nebojte se handicapu.
    My se snažíme ukázat zaměstnancům,
  • 00:11:35 že ať mají
    jakoukoliv specifickou potřebu,
  • 00:11:38 tak pořád je to o tom,
    že my jim chceme vyjít vstříc
  • 00:11:40 a snažíme se pomoci.
    A ať už naši zaměstnanci,
  • 00:11:43 kteří projdou školeními,
    nebo manažeři
  • 00:11:46 tak dokáží s nimi komunikovat,
    ví, co to znamená,
  • 00:11:49 ví, s jakými potížemi
    se ti lidé potkávají.
  • 00:11:53 My jsme šli do toho projektu,
    protože to obsahuje několik oblastí
  • 00:11:59 Jedna oblast je samozřejmě přístup
    k lidem se speciálními potřebami,
  • 00:12:03 za druhé je to oblast
    školení první pomoci
  • 00:12:08 a v neposlední řadě
    je to také vyhodnocení přístupnosti
  • 00:12:12 těch našich obchodních míst.
  • 00:12:17 Člověk s handicapem
    je naprosto normální člověk,
  • 00:12:20 kterej má jenom
    nějaký specifický potíže, problémy.
  • 00:12:26 Není to jako žádnej exot,
    žádnej chudák,
  • 00:12:29 žádnej hrdina. Je to opravdu
    jenom normální člověk.
  • 00:12:33 A když se s ním
    příslušným způsobem komunikuje
  • 00:12:36 jako s rovnocenným partnerem,
    tak není vůbec žádnej problém
  • 00:12:39 a všem nám je líp.
  • 00:13:15 -Dobrý den!
    -Dobrý den!
  • 00:13:18 -Já jsem Tereza.
    -Dobrý den, Terezo.
  • 00:13:20 -Můžu pro vás něco udělat?
    -Můžete.
  • 00:13:23 Jestli byste mě doprovodila
    do restaurace. Mám tam něco
  • 00:13:26 domlouvat s panem ředitelem.
    -Jistě. Chviličku. -Děkuju.
  • 00:13:30 Když jsem se dozvěděl před dvěma
    lety a projektu Přátelská místa,
  • 00:13:34 tak jsem uvítal tento projekt
    a okamžitě jsme do něj vstoupili,
  • 00:13:37 protože na těch kongresech
    je velké množství lidí,
  • 00:13:41 kteří se nemohou pohybovat. Náš
    personál je pravidelně proškolován
  • 00:13:46 jak obsluhovat
    lidi s tímto postižením.
  • 00:13:50 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:13:52 Paní, jak vám můžu pomoci.
    Mé jméno je Ivona.
  • 00:13:54 -Dobrý den. Renata.
    -Dobrý den. Těší mě.
  • 00:13:57 Jdete k nám na oběd,
    nebo jen na kávu?
  • 00:13:59 Jdu za panem ředitelem domlouvat
    něco. Můžu si sundat kožich?
  • 00:14:03 Samozřejmě. Já vám pomohu odložit
    kabát. Dovolíte?
  • 00:14:06 Já bych vám vzala
    zatím tu tašku s tou hůlkou.
  • 00:14:09 To školení nám otevřelo oči,
    protože jsme si uvědomili,
  • 00:14:12 že mnohdy je určitá frustrace,
    dá se říci, na obou stranách.
  • 00:14:15 Jak na straně servisu,
    tak na straně těch hostů,
  • 00:14:18 kteří mají obavu, zdali jim
    poskytneme to, co oni potřebují.
  • 00:14:22 Člověk sem přijde
    a je naprosto v klidu,
  • 00:14:25 protože ví, že jako nebudou
    žádné nejistoty a problémy.
  • 00:14:30 A nějaký takový jako
    koukat a hledat,
  • 00:14:33 jestli někdo přijde,
    někdo se mě ujme proboha.
  • 00:14:37 Jako ne. Tady je to naprosto profi
    a je to bez problémů.
  • 00:14:41 Já vám nesu tu kávu.
    Káva je na nerezovém tácku.
  • 00:14:43 Je na něm vlevo šálek s podšálkem,
    mléko je po pravé straně
  • 00:14:46 a je tam ještě sklenička s vodou.
  • 00:14:48 A mléko se vám vejde celé
    do šálku s kávou.
  • 00:14:52 -Super. Děkuju moc.
    -Prosím.
  • 00:14:56 Pokud bych přišla do hotelu
    nebo do restaurace na jídlo,
  • 00:15:00 tak by bylo neuvěřitelně příjemný,
    kdybych dostala ještě
  • 00:15:04 takovej ten krásně standardní
    popis, jak to děláváme,
  • 00:15:09 že na tom talíři
    mi popíše ten číšník,
  • 00:15:14 jakým způsobem to jídlo je.
  • 00:15:17 Prostě je to, jako když si člověk
    představí ciferník.
  • 00:15:20 Od dvanácti do tří je maso,
    od tří do šesti je zelí
  • 00:15:24 a zbytek jsou knedlíky.
    A člověk si to může otáčet,
  • 00:15:29 jak se mu to dobře jí, ale už ví,
    jak to na tom talíři je.
  • 00:15:33 Projekt Přátelská místa
    nám opravdu velice otevřel oči.
  • 00:15:37 Nejenom nás přiblížil
    té české komunitě,
  • 00:15:40 ale hlavně otevřel oči,
    dá se říci, do celé Evropy,
  • 00:15:43 protože postižených hostů v rámci
    Evropy jsou možná statisíce
  • 00:15:48 a jak jsem se dozvěděl od účastníků
    některých našich kongresů
  • 00:15:51 s touto tématikou, tak hotelů,
    které jsou schopny
  • 00:15:54 poskytnout službu na takové úrovni
    pro takové velké množství hostů,
  • 00:16:00 je i v rámci Evropy
    opravdu velice málo.
  • 00:16:04 Po skončení toho školení
    a ukončení certifikačního procesu,
  • 00:16:07 to znamená, že se musí
    zkontrolovat, jestli platí
  • 00:16:11 všechny uvedené údaje
    o počtu bezbariérových pokojů,
  • 00:16:14 jestli skutečně odpovídají
    bezbariérové toalety svými rozměry
  • 00:16:18 a vybavením a jestli
    to vybavení je funkčně správně,
  • 00:16:22 potom dostává každý,
    kdo tím prošel, průkazku,
  • 00:16:26 že úspěšně absolvoval školení
    Českého červeného kříže
  • 00:16:30 Přátelská místa,
    která platí pět let,
  • 00:16:33 hotel nebo ta organizace
    dostane certifikát.
  • 00:16:36 A vnější označení je tohle logo.
  • 00:16:39 Plus se všechny ty organizace
    objeví na našich stránkách.
  • 00:16:59 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:17:01 Já bych potřebovala jít
    za panem magistrem Maškem.
  • 00:17:04 Dobře.
    Takže takhle kdybyste se chytla.
  • 00:17:07 Za vaší pravou ruku se chytím.
    Děkuju.
  • 00:17:10 Z krajského úřadu
    bylo vybráno 20 zaměstnanců,
  • 00:17:13 kteří se nejčastěji setkávají
    s handicapovanými lidmi.
  • 00:17:18 Jedná se zejména o zaměstnance
    odboru sociálních věcí,
  • 00:17:21 zdravotnictví, ale
    také právě odboru vnitřních věcí
  • 00:17:25 a krajský živnostenský úřad,
    zejména oddělení matrik,
  • 00:17:29 kteří mohou využít tyto znalosti,
    protože se na ně občané
  • 00:17:33 se zdravotním postižením
    můžou obrátit.
  • 00:17:37 Celkový počet našich zaměstnanců
    je dneska 430.
  • 00:17:40 Vzhledem k tomu, že jsme
    zaměstnavatel, který zaměstnává
  • 00:17:43 i tělesně postižené zaměstnance,
    tak využíváme těchto projektů,
  • 00:17:48 kde můžeme jaksi skloubit
  • 00:17:51 světy toho zdravotního postižení
    s tím normálním, běžným životem.
  • 00:17:57 Dejte pozor.
    Užší prostor, vysoký práh.
  • 00:18:00 Hm. Děkuju.
  • 00:18:04 -Vcházíme do mé kanceláře.-Ano.
    Já si přejdu na vaši druhou stranu.
  • 00:18:08 Já ji mám radši.
  • 00:18:12 Přišli jsme před židli.
    Dám vám ruku na opěradlo.
  • 00:18:16 -Před vámi je stůl a na něm
    nic není. -Paráda. Děkuju.
  • 00:18:21 Já jsem přišla
    na tento úřad po letech,
  • 00:18:24 jako co jsme tady školili.
  • 00:18:26 A očekávala jsem
    taky jako ze zvědavosti,
  • 00:18:30 jakým způsobem to dopadne,
    jestli teda zůstaly nějaké stopy,
  • 00:18:36 protože přece jenom to už je
    několik let, co jsme tady byli.
  • 00:18:41 A já jsem si to teda užila.
  • 00:18:43 -Užší prostor.
    -Ano.
  • 00:18:46 Záchody nás zajímají taky
    z toho důvodu,
  • 00:18:50 že je to taková jedna
    z docela typických situací.
  • 00:18:55 Takže potřebujeme někoho,
    kdo se z toho nerozsype
  • 00:19:00 a opravdu rychlým způsobem
    člověka odvede,
  • 00:19:03 tam mu to všechno popíše,
    aby tam mohl zůstat sám.
  • 00:19:08 Je dobrý, když tohle probíhá rychle
    a žádný problém okolo toho není.
  • 00:19:13 Včetně ostychu samozřejmě.
  • 00:19:16 Veřejnost se o tomto projektu dozví
    díky logu Přátelské místo,
  • 00:19:19 který obdrží každý úřad, který
    získá potřebnou certifikaci.
  • 00:19:24 Seznam všech certifikovaných úřadů
    je uveden na stránkách
  • 00:19:29 jednak Českého červeného kříže.
    A samozřejmě každý úřad
  • 00:19:33 se chlubí tím,
    že má na svým stránkách uvedeno,
  • 00:19:36 že je také
    mezi přátelskými místy,
  • 00:19:38 a může tak být bez problémů
    využíván širokou veřejností.
  • 00:20:05 HUDBA
  • 00:20:13 -ZTP?
    -Jsem ZTP/P, ano.
  • 00:20:31 Od roku 1996 už vznikla myšlenka,
    aby zahrada byla přístupná všem,
  • 00:20:37 to znamená
    i handicapovaným návštěvníkům.
  • 00:20:39 Ať už slabozrakým,
    nevidomým, vozíčkářům.
  • 00:20:43 Prostě úplně všem.
  • 00:20:46 Jsou tady
    pravidelné výstavy hmatové,
  • 00:20:49 které jsou specializované pro
    slabozraké a nevidomé návštěvníky.
  • 00:20:54 A potom jsou tady speciálně
    proškolení průvodci
  • 00:20:57 pro práci s handicapovanými.
    V současné době je jich 10.
  • 00:21:01 A tak se jim může
    někdo přímo věnovat,
  • 00:21:04 může s nimi projít
    všemi expozicemi.
  • 00:21:09 Je to místo, které je příjemné
    nejenom z hlediska toho,
  • 00:21:13 co je tady k vidění,
    ale i z hlediska pohybu
  • 00:21:15 člověka na vozíku.
    Jsou tady schůdné cestičky.
  • 00:21:20 Možná někdy maličko prudší,
    ale jsou tady ochotní lidé,
  • 00:21:24 kteří pomohou.
  • 00:21:26 Všechno je v podstatě tak,
    jak by mělo být.
  • 00:21:29 Včetně toalety na euroklíč.
  • 00:21:33 Pro všechny návštěvníky
    je v botanické zahradě připraven
  • 00:21:37 orientační systém
    v podobě těchto dřevěných sloupků.
  • 00:21:41 Z jedná strany je část,
    která je v černotisku,
  • 00:21:46 kde jsou informace
    o zajímavé rostlině,
  • 00:21:49 a druhá část
    je opatřena Braillovým písmem.
  • 00:21:54 A pod tou částí Braillovou
    se skrývá speciální zařízení
  • 00:21:59 zvukové, které umožňuje
    návštěvníkům,
  • 00:22:04 když si vyzvednou na pokladně
    speciální sluchátko a krabičku,
  • 00:22:10 tak naslouchat informacím
    o té zajímavé rostlině.
  • 00:22:30 Opakem přátelských míst jsou místa,
  • 00:22:32 která můžeme označit
    za doslova nepřátelská.
  • 00:22:34 Bohužel řada z nich se nachází
    právě v městské hromadné dopravě.
  • 00:22:39 My se právě nacházíme
    na stanici metra Vyšehrad.
  • 00:22:42 Ta je tak někde mezi,
    protože je pro vozíčkáře
  • 00:22:46 jistým způsobem schůdná,
    ale zároveň dost komplikovaně.
  • 00:22:50 Je zajímavé, jak se tyhle věci
    mění relativně v čase,
  • 00:22:54 protože ještě na začátku 90.let
    těsně po roku 1989
  • 00:22:58 tohle byla v podstatě nejvíc
    přátelská stanice v pražském metru,
  • 00:23:02 protože byla jediná,
    do které se vozíčkář dostal.
  • 00:23:05 Dnes, jak se postupně
    stanice zpřístupňují,
  • 00:23:08 je spíš komplikovaná.
    Ale naštěstí existuje -
  • 00:23:12 i když poměrně složité -
    technické řešení.
  • 00:23:15 Pochopitelně je škoda,
    že musíme veřejný prostor dělit
  • 00:23:17 na místa přátelská
    a místa nepřátelská.
  • 00:23:20 Bylo by fajn,
    kdyby tomu tak být nemuselo.
  • 00:23:23 Místa, která jsou nepřátelská
    vůči lidem s nějakým tělesným
  • 00:23:27 postižením, by bylo dobré
    zpřístupnit všem,
  • 00:23:30 protože to využijí
    i rodiče s kočárky,
  • 00:23:33 i lidé v seniorském věku.
  • 00:23:35 Jedno z prvních přátelských míst
    vzniklo v Praze
  • 00:23:38 ve skleníku Fata Morgana
    botanické zahrady.
  • 00:23:41 A tak jsem možná rád,
    že je to tak symbolické,
  • 00:23:44 že se přátelská místa začínají
    šířit z centra České republiky,
  • 00:23:47 z matičky měst
    a šíří se do celé republiky.
  • 00:23:50 A snad časem i dál.
  • 00:23:57 Co bude dál, to se uvidí.
    Mě zatím velmi potěšilo,
  • 00:24:00 že po třech letech
    výrazně přibylo institucí,
  • 00:24:04 které se staly přátelskými místy.
  • 00:24:07 Že i když mezi nimi není
    tolik třeba služeb typu hotely
  • 00:24:12 a veřejné stravování,
    jak jsme si ze začátku mysleli,
  • 00:24:16 ale přibyly úřady
    státní a veřejné správy.
  • 00:24:19 Takže záleží to na tom,
    kolik bude osvícených lidí,
  • 00:24:23 kteří pochopí, že to, že jsme
    zdraví, není vůbec samozřejmá věc.
  • 00:24:27 Že to je důvod, za který
    máme dnes a denně co děkovat.
  • 00:24:32 Každý podle svého vyznání
    či bez vyzvání,
  • 00:24:34 ale uvědomit si, že to je dar.
    A pokusit se ho trošku vrátit.
  • 00:24:39 Jsem moc rád,
    že jsem se dostal na místo,
  • 00:24:41 kde je všechno vlastně připravené
    a příznivě nakloněné ke mně.
  • 00:24:46 Ale myslím, že nezáleží na tom,
    jestli je někde nálepka
  • 00:24:50 Přátelské místo
    nebo Nepřátelské místo.
  • 00:24:53 Přátelské místo
    může být vlastně všude.
  • 00:24:56 Záleží hlavně na lidech, na nás,
    do jaké míry
  • 00:24:59 jsme schopní komunikovat,
    mít otevřené srdce,
  • 00:25:03 potkat se navzájem
    a v tu chvíli si třeba říct:
  • 00:25:05 Tady je ještě
    potřeba třeba něco udělat.
  • 00:25:07 Nebo: Mně by pomohlo, kdybyste mně
    pomohli, nebo tady to upravili.
  • 00:25:11 Tak si myslím, že vzájemně,
    když budeme chtít
  • 00:25:15 společně sdílet
    věci, zážitky, místa,
  • 00:25:18 budeme po tom toužit a vyjdeme si
    vstříc, pomůžeme si navzájem.
  • 00:25:21 A když najednou se potkáme,
    vnímáme se, rozumíme si,
  • 00:25:26 pochopíme se dokonce,
    tak si myslím,
  • 00:25:29 že celý svět může být
    přátelské místo
  • 00:25:32 a že to je jenom na nás.
    Na obou stranách.
  • 00:25:56 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2013

Související