iVysílání

Domácí štěstí

• 00:00:04 Co máme rádi, dřív nevíme,
  než jednou navždy to ztratíme.
• 00:00:13 Neštěstí nemůže větší snad být,
  nežli bez lásky na světě žít.
• 00:00:24 Dobrý den, milí diváci,
  vítám vás u DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
• 00:00:30 Co je to humor se pokoušela
  definovat řada moudrých
• 00:00:33 a vzdělaných lidí.
• 00:00:34 Mně se moc líbí, co se píše
  v Ilustrovaném slovníku vědomostí
• 00:00:38 "Domácí vševěd" se začátku
  minulého století.
• 00:00:42 HUMOR: dobrá nálada, která citlivě
  působíc na cit druhého,
• 00:00:49 přenáší se i na tohoto.
• 00:00:51 ZDRAVÍ: ne zkalený humor,
  je výborným prostředkem
• 00:00:55 pro zachování zdraví a stvoření
  života klidného a dlouhého.
• 00:01:00 Kdo má dobrý humor,
  jest vítán i ve společnosti,
• 00:01:03 ale všechno má své meze.
• 00:01:06 Čím jsem starší, tím jsem vděčnější
  každému, kdo mě rozesměje, pobaví
• 00:01:12 a udělá mi dobrou náladu.
• 00:01:14 Smysl pro humor je dar, který
  pomáhá překonat i krušné chvíle.
• 00:01:18 My ale dnes nebudeme rozebírat,
  co vlastně humor je.
• 00:01:22 Tohle téma je opravdu
  příliš široké.
• 00:01:25 Spíš se pokusíme zjistit, čemu
  nebo komu se smáli naši předkové
• 00:01:30 a jestli se to tak moc liší
  od toho, co dnes pobaví nás.
• 00:01:35 A vyptávat se budu
  skutečných odborníků.
• 00:01:45 Historik dr. Z. Míka je autorem
  výstavy v Muzeu hl.m. Prahy,
• 00:01:50 která se jmenuje
  "Jak se Praha bavila".
• 00:01:53 Pane doktore, co všechno tady
  můžeme vidět,
• 00:01:56 jak trávili volný čas Pražané?
• 00:02:01 Vedle tradičních způsobů zábavy,
  jako byla návštěva divadel,
• 00:02:04 koncertů nebo plesů, inklinovali
  velmi často k lidovým zábavám.
• 00:02:08 Často navštěvovali poutě,
  kterých byla v Praze celá řada
• 00:02:13 a některé byly velmi slavné.
• 00:02:16 V Praze neustále hostovaly nějaké
  společnosti artistů, krasojezdců,
• 00:02:22 kouzelníků, kabinetů kuriozit.
  O toto nouze nebyla.
• 00:02:33 Kdy začaly vycházet první
  humoristické časopisy
• 00:02:35 a které to byly?
• 00:02:37 Většina humoristických časopisů
  vycházela až v pol. 19. století.
• 00:02:42 Takovou první vlaštovkou
  byl časopis Paleček.
• 00:02:47 Potom už v nových politických
  poměrech po vydání tiskového zákona
• 00:02:54 na počátku 60. let počet
  humoristických časopisů stoupá.
• 00:03:00 Ale nesmíme si myslet,
  že měly na růžích ustláno.
• 00:03:06 O tom svědčí třeba doba
  jejich trvání i vydávání.
• 00:03:10 Ta nebyla příliš dlouhá,
  velmi často zanikaly
• 00:03:14 a vznikaly nové.
• 00:03:16 Ale takovou stálicí byly
  tzv. Humoristické listy,
• 00:03:20 které vydávalo Hlinkovo
  nakladatelství od r. 1858.
• 00:03:25 Myslíte, že už tenkrát kolovaly
  anekdoty, vyprávěly se vtipy?
• 00:03:33 Anekdoty se právě uplatňovaly
  v těchto humoristických časopisech
• 00:03:37 nebo kalendářích.
  A potom to byly poštovní knížky.
• 00:03:41 Ty zprvu měly informovat o jízdním
  řádu poštovních dostavníků
• 00:03:46 a o tarifech, ale stále více
  se zaměřovaly na zábavu.
• 00:03:51 A tam se vtipy, často s ilustrací,
  velmi dobře uplatňovaly.
• 00:03:57 Najdeme tady na výstavě nějaké
  žertovné předměty, a jaké?
• 00:04:02 My tady máme vystaveny porcelánové
  figurky, tzv. "debardery".
• 00:04:07 To byly dámy, které velmi rády
  navštěvovaly maškarní plesy,
• 00:04:13 zejména Ruthův v Novoměstském
  divadle, a vyznačovaly se tím,
• 00:04:17 že byly kostýmovány do velmi
  přiléhavých oděvů,
• 00:04:21 které dávaly vyniknout
  jejich tvarům.
• 00:04:25 O těchto dámách, o kterých Praha
  samozřejmě velmi dobře věděla,
• 00:04:32 nebylo radno mluvit před dětmi
  nebo ve slušné společnosti.
• 00:04:37 O tom se nemluvilo, to bylo tabu.
• 00:04:39 Ale samozřejmě, že mnozí
  z těchto udržovatelů zákazů se
• 00:04:46 na ten Novoměstský ples chodili
  rádi podívat a potkávali se tam.
• 00:04:54 Myslíte si, že způsob žertování,
  vtipkování, to, čemu se říká humor,
• 00:05:00 se hodně liší od toho našeho?
• 00:05:03 Dnešní způsob zábavy oproti
  19. století je hodně pasivní.
• 00:05:08 Naši předci byli aktivnější.
• 00:05:11 Nejenže všechno rádi viděli,
  ale rádi se také účastnili.
• 00:05:16 Účinkovali v mnoha ochotnických
  divadelních, pěveckých
• 00:05:20 nebo hudebních souborech.
• 00:05:23 Bez rozhlasu a televize
  to byl úplně jiný život.
• 00:05:33 - HUDEBNÍ PŘEDĚL -
• 00:05:44 Můj oblíbený spisovatel K. Čapek
  řekl, že humor je solí země
• 00:05:48 a kdo je jím dobře prosolen,
  zůstává dlouho čerstvý.
• 00:05:53 Na to, jestli byla s Karlem
  Čapkem legrace, jsem se přišla
• 00:05:56 zeptat K. Váňové, ředitelky
  Památníku K. Čapka na Strži.
• 00:06:01 Jaký tedy byl K. Čapek člověk?
• 00:06:04 Byl vtipný, pohotový, měl rád
  legraci, bývalo na Strži veselo?
• 00:06:09 Určitě, K. Čapek byl především
  družný člověk, který upřednostňoval
• 00:06:14 humor lidský, humor, který nikomu
  neubližoval, humor, který neurážel.
• 00:06:20 Co uměl mistrovsky, vytvářet
  atmosféru pro své přátele,
• 00:06:25 kteří v jeho přítomnosti vymýšleli
  nejrůznější legrace.
• 00:06:32 Někdy, podle toho, kdo se sešel,
  byly přiměřené tomu okamžiku,
• 00:06:39 jindy byly poněkud nevázanější.
• 00:06:44 Například v "Tafelrundě",
  což byla stolní společnost
• 00:06:49 ve společenském klubu Na Příkopech,
  kde K. Čapek byl trpěn
• 00:06:56 pouze jako dopisující člen,
  protože členkou společnosti
• 00:07:01 už byla jeho manželka Olga,
  tak tam byla asi velká legrace.
• 00:07:07 Proč byla Olga členem "Tafelrundy"
  a Karel Čapek ne?
• 00:07:11 Předseda tohoto klubu
  Karel Steinbach, řečený Kadelík,
• 00:07:16 a také takový neoficiální, všemi
  respektovaný vůdce F. Peroutka,
• 00:07:24 se domnívali, že jeden člen
  z rodiny docela stačí.
• 00:07:29 Karel se snažil, ale samozřejmě to
  byla mezi nimi veliká legrace,
• 00:07:35 že ho vedli jako dopisujícího
  člena, ale myslím,
• 00:07:40 že byl zastoupen v takové odnoži
  "Tafelrundy",
• 00:07:45 a to byl Klub pěstitelů tchánů.
• 00:07:49 A kdo vymyslel
  Klub pěstitelů tchánů?
• 00:07:53 Já nevím, myslím, že to byl
  Ferdinand Peroutka
• 00:07:56 nebo někdo z této společnosti.
• 00:07:58 Oni měli opravdu neuvěřitelný okruh
  zábav a zájmů.
• 00:08:02 Samozřejmě i pokud se týče
  např. společenských her.
• 00:08:07 Hrál se tam velice úporně mariáš.
• 00:08:11 Dokonce jezdili až na Medvědí
  Boudu. Člověk by si myslel,
• 00:08:16 že když si vezou lyže, takže asi
  tam budou spíš holdovat sportu,
• 00:08:21 ale jakmile se tam sešli
  4 členové "Tafelrundy",
• 00:08:25 tak to bylo beznadějné.
  Hráli skutečně mariáš.
• 00:08:29 F. Peroutka, který byl vůdčí
  osobností, požíval řadu přezdívek
• 00:08:35 v této společnosti, např. Vznešený
  výletník, nebo K. Čapek mu udělil
• 00:08:41 přezdívku "Erotomaňák".
• 00:08:44 Peroutka byl v té době podruhé
  ženatý, a i jeho druhá žena
• 00:08:49 se jmenovala Marie.
• 00:08:52 Takže v této společnosti
  asi skutečně nebylo o vtip nouze.
• 00:08:58 Zvlášť když třeba přišel H. Haas,
  který nejen vtipy vymýšlel,
• 00:09:05 ale on je pro tu svoji společnost
  dokonce i překrásně zahrál.
• 00:09:11 Karel Čapek byl velkým přítelem
  prezidenta Masaryka.
• 00:09:14 Ten na mě působil dojmem hodně
  vážného člověka.
• 00:09:19 Byl skutečně takový,
  nebo s ním byla občas i legrace?
• 00:09:24 No, prameny říkají, že prezident
  Masaryk moc smyslu pro humor neměl.
• 00:09:29 Měl spíš rád humor střízlivý,
  věcný, ale všichni kolem něho
• 00:09:36 říkají, že se velmi rád smál.
• 00:09:40 Známe z literatury takové
  dvě historky,
• 00:09:43 kdy Masaryk vystupoval vtipně.
• 00:09:46 V jednom případě to bylo,
  když na schůzku "pátečníků"
• 00:09:51 si jeden z členů přivedl svoji
  malou dceru, která měla svátek,
• 00:09:57 aby na zahradě Čapkovy vily
  té dívence ukázal zblízka
• 00:10:01 pana prezidenta. A pak se tím
  honosil před Masarykem s tím,
• 00:10:07 že dal dceři opravdu
  vzácný dárek k svátku,
• 00:10:10 že viděla pana prezidenta.
• 00:10:12 A Masaryk lakonicky odpověděl:
  "To jste pořídil docela lacino."
• 00:10:19 Potom K. Čapek popisuje situaci,
  kdy v parku topolčanského zámku
• 00:10:25 k nim přiběhl obyčejný slovenský
  topolčanský pes.
• 00:10:30 A Čapek se k němu měl,
  protože měl zvířata rád,
• 00:10:33 a prezident Masaryk mu chtěl
  naznačit, že se jedná o podvraťáka.
• 00:10:40 Ale aby toho slovenského psa
  neurazil, tak anglicky Čapka
• 00:10:46 upozornil, že ten pes
  není příliš čistý.
• 00:10:52 - ZPÍVÁ -
• 00:10:54 Já vám nemám tyhle lidi rád,
  co se nechtěj a neuměj smát,
• 00:10:58 řekněte mně, má to smysl
  takhle si kabonit mysl?
• 00:11:04 Vždyť si člověk může brát
  příklad ze zvířat.
• 00:11:10 Dejme tomu stonožka,
  co má práce s obouváním,
• 00:11:16 jen se oběda dočká,
  začne se zouváním.
• 00:11:23 Na každou totiž nožku
  má ponožku, v botě vložku -
• 00:11:29 - a stačí bláta trošku
  prošoupe rohožku.
• 00:11:36 Ta přec má právo mít
  k zoufalství vlohy -
• 00:11:41 - co to jen musí být,
  když ji rozbolej nohy.
• 00:11:47 Mám-li vztek víc než trošku,
  že bez práce mám jenom hlad,
• 00:11:53 vzpomenu na stonožku -
• 00:11:56 - a jsem na světě rád!
• 00:12:05 Doktor Vladimír Just je publicista,
  historik, divadelní kritik,
• 00:12:09 ovšem já ho znám už skoro 30 let
  z divadla Rubín na Malostanském
• 00:12:15 náměstí, kde se svým bratrem Jiřím
  hráli autorské večery,
• 00:12:19 při kterých jsem se vždycky
  ohromně bavila.
• 00:12:22 Vladimíre, váš vztah k humoru
  tedy není čistě teoretický,
• 00:12:27 bavilo vás bavit lidi?
  A proč jste vlastně přestali?
• 00:12:31 Já si myslím, že vztah k humoru
  nelze mít jenom teoreticky.
• 00:12:35 Všichni teoretici humoru ho uměli,
  např. K. Poláček nebo K. Čapek aj.
• 00:12:41 Proč jsme přestali?
  Ztratili jsme téma.
• 00:12:43 Naše ústřední téma byl bolševik
  a jeho fráze.
• 00:12:48 Ne, že by teď nebyly jiné fráze,
  byť ne třeba ty bolševické,
• 00:12:52 ale ztratili jsme téma.
• 00:12:54 Ty možnosti, jak se vyjádřit
  k dění, třeba humorně, satiricky,
• 00:12:59 viz třeba i tenhle pořad,
  jsou nepřeberné.
• 00:13:03 Pojďme k našemu dnešnímu tématu.
• 00:13:05 Po první válce se všechno změnilo,
  změnil se i humor, způsob zábavy?
• 00:13:11 Jak se lidi bavili, kam chodili?
• 00:13:14 Změnil se přímo radikálně.
• 00:13:17 Do konce Rakouska-Uherska,
  do r. 1918, vévodil české zábavě
• 00:13:23 a českému humoru Karel Hašler.
• 00:13:26 Takové ty staropražské písně,
  šantány.
• 00:13:30 Pak se nějakou dobu po převratu
  ještě bouralo Rakousko,
• 00:13:34 to my Češi umíme, že bouráme ten
  minulý režim, když už se to smí.
• 00:13:39 Ale najednou přišla obrovská
  nová vlna, a to byl jazz,
• 00:13:43 to byly němé filmové grotesky
  - Charlie Chaplin -,
• 00:13:46 to byly avantgardy - francouzské,
  ruské, americké - a najednou se
• 00:13:50 humor stal centrem pozornosti
  těchto avantgardních umělců.
• 00:13:55 Např. tam patřil Karel Teige
  a řada jiných devětsiláků, umělců.
• 00:13:59 Klaun, cirkus, kabaret -
  najednou to pro ně bylo něco víc
• 00:14:04 než třeba Národní divadlo.
• 00:14:06 -Pane Voskovče!
  -Pane Werichu, co se děje?
• 00:14:09 - Jsou tam lidé, měli bysme začít.
  - Aha.
• 00:14:13 Voskovec s Werichem naučili,
  jak se říká, "synkopovat" češtinu.
• 00:14:17 Ty české slabiky, které byly dosud
  takové uslzené, staropražské,
• 00:14:23 starovlastenecké, synkopovat
  v rytmu jazzu, swingu, chcete-li.
• 00:14:29 To myslím je jejich hlavní přínos
  nejen pro českou píseň,
• 00:14:33 ale i pro české divadlo.
• 00:14:35 - UKÁZKA -
• 00:14:44 V čem ještě bylo Osvobozené divadlo
  tak výjimečné? A čím to je,
• 00:14:48 že ten jejich humor funguje dodnes?
• 00:14:53 Protože je to humor z jazyka,
  fráze, vlastenectví, patosu,
• 00:14:57 z neupřímnosti, pokrytectví -
  a to jsou všechno věci,
• 00:15:01 které přežívají,
  zatímco A. Hitler už neexistuje.
• 00:15:04 Kam se tedy chodili lidé
  v meziválečném období bavit?
• 00:15:07 Nejprve to bylo hašlerovské
  doznívání, to byl kabaret Lucerna,
• 00:15:12 a potom kabaretní zábavy
  vytlačila revue.
• 00:15:17 Byla velká forma revue, a najednou
  přišel Voskovec a Werich a udělali
• 00:15:23 kapesní revue: VEST POCKET REVUE,
  revue z kapsy u vesty.
• 00:15:29 Nikolik Vest s velkým V,
  jak se někdy píše.
• 00:15:33 Žádný Západ v tom nebyl, byla to
  "revue z kapsičky u vesty".
• 00:15:37 A ta kapesní revue přiznávala,
  že to je amatérské,
• 00:15:41 že nemají žádné prostředky.
• 00:15:43 Když potřebují udělat siluetu
  Hradčan, tak si vezmou velké sirky,
• 00:15:46 z těch sirek udělají Hradčana atd.
• 00:15:50 Ale to hlavní byl ten humor
  z fráze.
• 00:15:54 Vedle Voskovce a Wericha se chodili
  bavit třeba na F. Futuristu,
• 00:15:59 Járu Kohouta, a samozřejmě,
  že i slovutné osobnosti
• 00:16:04 prvorepublikového divadla,
  slavní avantgardisté
• 00:16:08 jako E. F. Burian,
  začínali v kabaretu.
• 00:16:10 - UKÁZKA -
• 00:16:11 Měl bych malou otázku.
  Jdu tady dobře po zemi.
• 00:16:15 -Dobře ne, ale jdete.
  -Děkuju.
• 00:16:18 Burian také začínal v kabaretu,
  a jelikož o jeho humor byl zájem,
• 00:16:23 tak měl vystupovat na plakátech
  v Praze na deseti místech,
• 00:16:28 a samozřejmě to nestíhal,
  ještě chytal v brance Sparty.
• 00:16:32 Takže ředitelé se nakonec dohodli,
  že udělí zákaz vystupování
• 00:16:39 pro V. Buriana
  pro nedisciplinovanost.
• 00:16:42 Že nedorazil, ačkoliv byl
  inzerován na plakátě.
• 00:16:45 Tak on to vyřešil tím,
  že si založil divadlo sám
• 00:16:47 a sám sebe jako ředitel angažoval.
• 00:16:50 Což bylo opravdu vedle Osvobozeného
  divadla asi nejúspěšnější, možná,
• 00:16:53 že divácky ještě úspěšnější
  divadlo.
• 00:16:56 Navzdory krizím v třicátých letech,
  navzdory bídě, nezaměstnanosti,
• 00:17:00 hladu bylo divadlo neustále plné.
• 00:17:04 On dokázal v té své zábavě
  sjednotit humor avantgardistů.
• 00:17:09 Kolem něj se motala spousta
  výtvarníků, skvělých režisérů,
• 00:17:13 spoluherců, hudebníků atd.
• 00:17:16 I ta babička z venkova,
  která se přijela do Prahy pobavit,
• 00:17:20 šla buď na Ference Futuristu,
  nebo na Járu Kohouta,
• 00:17:23 nebo na Hašlera, anebo na Buriana.
• 00:17:27 Filmy, které známe z Buriana,
  to je jen slabý odvar z toho,
• 00:17:31 co se dělo na jevišti.
• 00:17:33 To vzpomínají všichni pamětníci,
  že když viděli film,
• 00:17:36 tak byli mírně zklamáni.
• 00:17:38 Přesto to byly jedny
  z nejúspěšnějších - a dodnes jsou -
• 00:17:41 filmů, které zachycují jeho komiku.
• 00:17:43 - ZPÍVÁ -
• 00:17:45 Kdybych se náhodou znova narodil,
  tak bych se zmačkal a zas zahodil.
• 00:17:53 Když se řekne laskavý humor,
  hned se mi vybaví Zdeněk Svěrák.
• 00:17:57 A musím se přiznat, že právě tenhle
  humor je mi ze všech nejbližší
• 00:18:01 a nejmilejší. A tak jsem opravdu
  moc ráda, že moje pozvání
• 00:18:05 do DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ přijal
  scenárista, textař, herec a zpěvák
• 00:18:10 Zdeněk Svěrák.
• 00:18:12 Zdeňku, humoru je strašně moc
  druhů: černý, anglický, suchý ap.
• 00:18:19 Který druh humoru je nejmilejší
  tobě?
• 00:18:23 Asi nejvíc takový, který sám dělám.
• 00:18:27 Který počítá trošku aspoň
  s mou účastí.
• 00:18:32 Neřekne mi všechno, ale nechá
  na mně, abych si něco domyslel
• 00:18:36 a pak se s radostí zasmál,
  že jsem na to přišel.
• 00:18:40 Jako je různý humor, tak jsou asi
  různé smysly pro humor,
• 00:18:43 že se lidi smějí různým věcem.
• 00:18:46 Já jsem byl jednou u takového
  táborového ohně a tam byl
• 00:18:49 vysloveně veselý člověk.
• 00:18:52 A už měl trošku upito,
  takže byl upřímný.
• 00:18:55 Přišel a říkal, pane Svěrák,
  můžu vám něco říct?
• 00:18:57 -No jistě.
  -Ale upřímně!
• 00:19:00 Mistře, já když vás a pana Smoljaka
  zahlídnu v televizi,
• 00:19:04 tak to okamžitě přepínám,
  protože já vás nesnáším.
• 00:19:09 My taky jsme pro někoho
  nesnesitelní.
• 00:19:12 -Myslíš?
  -No určitě!
• 00:19:14 To je zajímavé. Máš rád anekdoty?
  Rád je vyprávíš?
• 00:19:18 Hrozně, já si je píšu
  asi od čtrnácti let.
• 00:19:22 Mám sešitky s očíslovanými
  anekdotami.
• 00:19:26 Jenže to jsem byl ještě hloupej,
  protože jsem si to psal heslovitě.
• 00:19:32 Takže já tam mám třeba
  "vlak - konvalinky",
• 00:19:37 a nevím, o čem to je.
  A tenkrát jsem to věděl.
• 00:19:40 Ale teď už si je píšu
  opravdu důkladně, skoro celé.
• 00:19:43 Po kom jsi zdědil smysl pro humor?
  Jací byli tvoji rodiče?
• 00:19:48 Byli to veselí lidé?
• 00:19:50 Čemu se smáli, co je bavilo,
  koho měli rádi?
• 00:19:54 Oni se oba smáli rádi.
• 00:19:58 Ale táta byl takovej rozesmávač
  a maminka spíš konzument.
• 00:20:07 Táta třeba, jak přišla sousedka,
  tak měl touhu jí říct nějaký
• 00:20:11 lascivní vtip, aby se začervenala.
• 00:20:15 A měl radost, když sousedka
  opravdu zrudla.
• 00:20:19 A maminka ne všemu rozuměla.
• 00:20:23 Např. táta bral Voskovce a Wericha,
  a maminka nad tím kroutila hlavou.
• 00:20:30 A maminka taky ráda vyprávěla
  anekdoty.
• 00:20:34 Ta třeba říkala, když jsem jí řekl
  vtip, to musím říct panu doktorovi.
• 00:20:40 Ale Zdeno, musíš mi to říct znovu.
• 00:20:43 A napsala si tu anekdotu celou
  a zřejmě, když šla na prohlídku,
• 00:20:48 tak mu ji přečetla.
  Ona říkala, já si to nezapamatuju.
• 00:20:52 A to asi není tak úplně nejlepší,
  číst ji.
• 00:20:56 Když mluvíme o rodičích, myslíš si,
  že smysl pro humor je dar,
• 00:21:01 s kterým se člověk narodí,
  nebo se dá třeba vypěstovat?
• 00:21:06 Myslíš si, že můžeme vychovat děti
  k tomu, aby měly smysl pro humor?
• 00:21:12 To první, cos řekla, je asi pravda
  - že se s tím člověk narodí,
• 00:21:17 že má ty buňky, které jsou
  přichystány na legraci.
• 00:21:24 Někdo se narodí takovej,
  že je nemá.
• 00:21:29 Těchto lidí je mi hrozně líto.
• 00:21:32 Ale jsou lidi, které nerozesmějete,
  kdybyste se na hlavu stavěli.
• 00:21:38 Ale když už člověk ty buňky má,
  tak se dají vylepšovat
• 00:21:44 nebo vychovávat na nějaké
  náročnější přijímání humoru.
• 00:21:52 Když přijde někdo do našeho divadla
  prvně, tak na to kouká
• 00:21:59 jako "vyvoraná myš", jak se říká.
• 00:22:04 Ale stačí, když na ten systém
  přijde, že musí dávat pozor,
• 00:22:10 že když si něco zapamatuje,
  tak za chvíli si to spojí
• 00:22:15 a nastane blaho toho smíchu.
• 00:22:18 Myslím, že buňky se k tomu
  vypěstovat dají.
• 00:22:23 A ty jsi třeba vychovával děti
  k tomu, aby si uměly dělat
• 00:22:27 legraci samy ze sebe?
• 00:22:30 Tak to já nevím, jestli jsem takhle
  plánovitě něco dělal.
• 00:22:34 Ale moje děti naštěstí mají
  smysl pro humor. I vnoučata.
• 00:22:39 Ale ne každý stejný.
  Třeba dcera Hanka.
• 00:22:43 Ta mě štve tím, že je velice
  chytrá, ale ona předbíhá.
• 00:22:48 Ona neposlouchá tu anekdotu,
  nenechá se unášet a překvapit,
• 00:22:55 ale ona odhaduje, kam asi půjde.
• 00:22:58 A já dovyprávím a čekám,
  že vybuchne, a ona řekne, aha,
• 00:23:02 já myslela, že on... A to nejde.
• 00:23:05 Moje děti mají velký smysl
  pro humor, ale většinou se to
• 00:23:09 obrací proti mně.
  Jejich humor teď dost odskáču.
• 00:23:14 Kterého komika nebo humoristu
  nebo humoristického autora
• 00:23:19 jsi měl rád? Myslím z těch
  meziválečných nebo dalších.
• 00:23:25 Já, Ivo, jsem v podstatě
  předválečný.
• 00:23:29 Já jsem se narodil v roce 1936,
• 00:23:32 takže tu první republiku
  nepamatuji. Když Němec přišel -
• 00:23:37 Němec, to se říkalo takhle
  v jednotném čísle,
• 00:23:40 když Němec přišel,
  tak mi byly 3 roky.
• 00:23:44 Ale pro mě to slovo "předválečný",
  to nebyl přívlastek rozlišující,
• 00:23:51 ale hodnotící. Předválečný
  znamenalo: předválečná látka
• 00:23:56 se nemuchlá, předválečná knížka
  je na dobrém papíře,
• 00:24:00 předválečná čokoláda je pravá.
• 00:24:03 Já jsem od rodičů slýchal,
  to je ještě předválečné,
• 00:24:07 čili to je dobré.
• 00:24:09 Já taky jsem tu předválečnou
  kulturu nadejchal nejdřív,
• 00:24:14 i když jsem ji nezažil.
• 00:24:18 A uvědomil jsem si,
  jak to bylo plodné období.
• 00:24:23 Jenom v těch oblastech,
  kterým trochu rozumím.
• 00:24:26 Třeba literatura, film, divadlo -
  co tam bylo osobností!
• 00:24:31 Vezměme Čapek, Poláček, Vančura,
  Olbracht atd.
• 00:24:37 Ve filmu kolik bylo komiků,
  kolik bylo hráčů: Voskovec, Werich,
• 00:24:44 Burian, Plachta... Hugo Haas atd.
• 00:24:48 Na divadle E. F. Burian,
  Osvobozené divadlo...
• 00:24:53 Za tu krátkou dobu, která byla
  první republice vymezena,
• 00:24:57 co toho vzniklo.
• 00:25:00 A kdo třeba z těch hvězd,
  které jsi jmenoval, myslíš,
• 00:25:03 že by nás pobavil i dnes,
  kdo přežil tu svoji dobu?
• 00:25:08 Co známe z filmů pro pamětníky
  a tak.
• 00:25:12 Já se na ty filmy dívám rád
  a pořád je mi nejbližší...
• 00:25:20 Kdybych v tu dobu žil,
  tak bych asi chtěl kamarádit
• 00:25:25 s Voskovcem a Werichem,
  možná i s Plachtou. Určitě.
• 00:25:30 To je takový smutný komik, že?
• 00:25:33 Nakonec bych se tě zeptala,
  myslíš si, že smysl pro humor,
• 00:25:38 legrace, smích, jsou důležité
  pro domácí štěstí?
• 00:25:44 Aby ne, já bych si to
  bez toho nedovedl představit.
• 00:25:49 Ta legrace doma, ta je tak cenná.
• 00:25:54 Já bohužel doma odpočívám,
  protože jsem vypotřebovaný z toho,
• 00:26:00 jak dělám legraci jinde.
• 00:26:04 Ale moje žena mě kolikrát přesvědčí
  o tom, jak je to blahodárné.
• 00:26:09 Řeknu ti příklad.
• 00:26:12 Tuhle jsme jeli autem a já jsem jel
  rychleji, než se má, a ona říkala,
• 00:26:17 neriskuj, prosím tě, lepší je,
  když dojedeme pozdě a společně,
• 00:26:23 než když někde ztroskotáme
  a budeme každý zvlášť.
• 00:26:29 Já jsem říkal, jak to každý zvlášť?
• 00:26:32 Když se zabijeme,
  tak budeme taky společně.
• 00:26:36 A ona řekla, to jsi na omylu,
  já přijdu do nebe a ty do pekla.
• 00:26:40 - HRAJE HUDBA -
• 00:27:12 Náš pořad končí.
• 00:27:14 A věřte Z. Svěrákovi i mně,
  že právě humor je pro DOMÁCÍ ŠTĚSTÍ
• 00:27:18 hodně důležitý. Často zažene
  zbytečnou hádku a pročistí vzduch.
• 00:27:23 Aspoň u nás to tak funguje.
• 00:27:26 Děkuji, že jste se na nás dívali
  a přeji vám do příštího roku
• 00:27:30 hodně zdraví, lásky, radosti
  a hlavně toho domácího štěstí,
• 00:27:35 na shledanou.
• 00:27:39 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
  Česká televize 2005