iVysílání

Domácí štěstí

• 00:00:04 Co máme rádi, dřív nevíme,
  než jednou navždy to ztratíme.
• 00:00:12 Neštěstí nemůže větší snad být,
  nežli bez lásky na světě žít.
• 00:00:25 Hezký den, vážení diváci,
  vítám vás u DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
• 00:00:29 Jestlipak víte,
  odkud se dnes dívám na Prahu?
• 00:00:32 Pode mnou je Václavské náměstí
  a za mnou Národní muzeum.
• 00:00:36 Pokud jste tu nikdy nebyli,
  určitě se vám procházka
• 00:00:39 mezi vzácnými sbírkami bude líbit.
• 00:00:42 A jestli to tu dobře znáte,
  pak mám pro vás překvapení.
• 00:00:46 Dnes se můžeme podívat i tam,
  kam se nikdy jindy nedostanete.
• 00:00:51 Takže pojďme se projít
  touhle nádhernou budovou
• 00:00:55 a podívat se, co pro nás
  nashromáždili naši předci.
• 00:01:00 A kde dnes v Národním muzeu
  začneme?
• 00:01:03 Nejdřív si s dr. L. Sršněm
  řekneme něco o historii muzea
• 00:01:07 a pak nás provede místy,
  kde jste určitě nikdy nemohli být.
• 00:01:12 M. Anděra pracuje v přírodovědné
  části muzea, a s ním si pro změnu
• 00:01:17 prohlédneme kostru velryby.
• 00:01:20 Dozvíme se, odkud a jak
  se do Prahy dostala.
• 00:01:23 Nikdy jsem nebyla
  v divadelním oddělení.
• 00:01:25 Zajímalo mě, co všechno
  mi tam mohou ukázat.
• 00:01:29 A na závěr přijde host,
  kterého velmi ráda přivítám
• 00:01:33 a který miluje historii a umí o ní
  pěkně vyprávět - pan Z. Mahler.
• 00:01:50 Teď vám přečtu kousek z výzvy
  Josefa Jungmanna
• 00:01:53 k českým vlastencům:
• 00:01:55 Vlastenci, ejhle, dávná žádost naše
  - založení společnosti pro uchování
• 00:02:01 a zvelebení jazyka českého -
  vyplněna jest.
• 00:02:05 Pod křídlem mocným vysoké šlechty
  naší vzniká Národní muzeum,
• 00:02:10 jehož hlavní účel je zachování
  jazyka, zachování národu českého.
• 00:02:16 Svatý budiž tento ústav národu,
  z kterého mnoho očekávati můžeme.
• 00:02:23 Buď nám založení Národního muzeum
  národní slavností,
• 00:02:28 každý srdcem plesej, každý nějakou
  oběť na oltář národnosti přinášej.
• 00:02:34 Několik zlatých nikoho z nás
  neochudí.
• 00:02:37 Staré rukopisy, knihy neb jiné
  památky v našich rukou
• 00:02:41 tak dlouho jisté jsou,
  jak dlouho je pečlivě chováme.
• 00:02:46 Až zavřeme oči, lhostejný dědic
  vydá jej záhubě.
• 00:02:51 Muzeum jich nejjistěji ochrání,
  buď ono dědicem naším.
• 00:03:07 Na historii Národního muzea
  se vyptávám pana dr. L. Sršně.
• 00:03:12 Kdo vymyslel, aby se všechny sbírky
  daly pod jednu střechu?
• 00:03:19 S tímto nápadem přišla
  aristokratická společnost,
• 00:03:24 čili šlechta - česká i německá.
• 00:03:28 Rozhodla se, že pod jednou střechou
  shromáždí všechny doklady
• 00:03:32 k přírodě, ale i k dějinám této
  země, aby jich mohli využívat vědci
• 00:03:37 při své práci.
• 00:03:39 A byly sbírky od začátku
  přístupné veřejnosti?
• 00:03:43 Nebyly.
• 00:03:51 Výzva ke vzniku muzea byla
  sice v roce 1818,
• 00:03:55 ale až v roce 1822 k tomu císař
  dal svolení.
• 00:03:59 V r. 1824 bylo konečně
  muzeum otevřeno a tím
• 00:04:02 vstupuje v život.
• 00:04:04 Muzeum začíná plnit svůj účel
  teprve tehdy, když je přístupné.
• 00:04:09 Tahle budova byla otevřena
  až mnohem později,
• 00:04:13 jaká byla cesta muzea do chvíle,
  než se dostalo sem?
• 00:04:18 Zpočátku byly sbírky dokonce
  shromažďovány v soukromých bytech.
• 00:04:23 Prvním sídlem byl Šternberský palác
  na Hradčanech.
• 00:04:26 Potom jsme bydleli na Příkopech
  v Nosticově paláci.
• 00:04:30 A teprve od roku 1891 jsme se
  stěhovali sem
• 00:04:33 do této krásné budovy.
• 00:04:39 Kdo byl tím nejdůležitějším
  člověkem, který se zasloužil
• 00:04:42 o vznik muzea?
• 00:04:44 V samých počátcích především
  Kašpar Šternberk,
• 00:04:47 významný přírodovědec,
  který měl obrovské sbírky
• 00:04:50 a snažil se je zachovat
  pro budoucnost.
• 00:04:52 Takže to byl i trochu
  jeho osobní zájem.
• 00:04:55 Sbírky pak pochopitelně věnoval
  do Národního muzea.
• 00:04:59 To je nesporná zakladatelská
  osobnost Národního muzea.
• 00:05:03 My si teď povídáme v panteonu,
  co je tady zajímavého?
• 00:05:07 Tady je spousta věcí zajímavých.
• 00:05:09 Asi narážíte na kuriozitu,
  o které se v poslední době mluví.
• 00:05:14 Do zdí panteonu je zabudován mozek
  Františka Palackého.
• 00:05:19 Když Palacký v r. 1876 zemřel,
  tak byl pitván a jeho mozek byl
• 00:05:24 uchován a zabudován sem jako jakási
  posvátná relikvie,
• 00:05:30 která má posvěcovat tento prostor
  určený k poctě
• 00:05:34 všech významných mužů a žen.
• 00:05:37 Ten je skutečně dodnes
  tady uchováván.
• 00:05:43 A co jinak je tady v panteonu
  zajímavého a k čemu sloužil?
• 00:05:49 On je to vlastně světský chrám,
  proto jsou tady sochy a busty
• 00:05:54 významných žen a mužů, kteří
  v dlouhé historii českých dějin
• 00:06:00 něco znamenali. Především ovšem
  v kultuře a ve vědě.
• 00:06:04 Čili žádný politik.
• 00:06:07 Politici jsou vyloučeni,
  až na jednu čestnou výjimku,
• 00:06:10 kterou je T. G. Masaryk.
• 00:06:12 Ten tady je spíše z toho důvodu,
  že to byl filozof.
• 00:06:16 Já jsem slíbila divákům,
  že se podíváme do míst,
• 00:06:19 kam se běžně nedostanou.
  Můžu poprosit?
• 00:06:22 Zkusíme to.
• 00:06:26 Tak tedy pohled ze střechy NM
  na Prahu a Václavské náměstí
• 00:06:30 je opravdu mimořádný.
• 00:06:32 Kdo vlastně postavil tuhle budovu,
  kdo ji navrhl?
• 00:06:37 Architektem je známý spolupracovník
  Josefa Zítka Josef Schulz,
• 00:06:41 který byl projektantem
  i stavbyvedoucím.
• 00:06:46 Kuriózní je, že tehdy se hledalo
  místo, které by bylo od centra
• 00:06:51 vzdálené, tiché, klidné.
• 00:06:54 -A to je toto místo?
  -Ano.
• 00:06:56 Tak to se tedy povedlo.
• 00:06:58 A kdo se ještě podílel
  na výzdobě Národního muzea?
• 00:07:01 Byla to tzv. generace Národního
  divadla, čili všichni slavní
• 00:07:05 malíři: Ženíšek, Hynais, Brožík.
  Slavní sochaři jako B. Schnirch.
• 00:07:12 Čili tyhle krásné sochy
  kolem nás...
• 00:07:15 Ano, to jsou právě velké sochy
  od Bohuslava Schnircha.
• 00:07:18 Jak jsou vysoké?
• 00:07:20 Mají stejnou výšku jako ty
  na Karlově mostě - přes 6 m.
• 00:07:24 Zdola se to absolutně nezdá.
• 00:07:46 Tohle je depozitář.
• 00:07:49 Tyhle věci mají návštěvníci
  někdy šanci vidět, nebo vůbec?
• 00:07:54 Zcela zřídka, protože velmi malé
  procento těchto věcí
• 00:07:58 se dostane na výstavy.
  Jinak slouží občas badatelům.
• 00:08:03 Velkou většinu věcí běžný
  návštěvník nevidí,
• 00:08:08 protože je známo, že 99 % všech
  sbírkových předmětů zůstává
• 00:08:14 v depozitářích, jen 1 %,
  když máme velké štěstí,
• 00:08:17 se vystavuje.
• 00:08:43 Vzpomínám si, že když jsem byla
  jako dítě poprvé v Národním muzeu,
• 00:08:48 největší dojem na mě udělala
  kostra velryby.
• 00:08:51 Pan dr. M. Anděra hned věděl,
  co budu chtít vidět jako první.
• 00:08:55 Jaká je historie téhle obrovské
  kostry?
• 00:09:00 Historie naší velryby
  začíná v r. 1885,
• 00:09:05 kdy moře vyvrhlo na jižním pobřeží
  Norska uhynulou velrybu.
• 00:09:10 Jedna velrybářská firma si
  usmyslela, že z ní udělá kostru
• 00:09:13 a nabídne ji evropským muzeím.
• 00:09:16 O té nabídce se dozvěděl o rok
  později prof. A. Frič,
• 00:09:19 to byl vedoucí zoologického
  oddělení, a pojal myšlenku
• 00:09:23 pro pražské muzeum, které se tehdy
  plánovalo ke stavbě.
• 00:09:27 Kostra velryby stála
  2500 zlatých,
• 00:09:32 což byla tenkrát velká suma peněz.
• 00:09:35 Tak přišel na pomoc jeho bratr
  Václav, který uspořádal sbírku.
• 00:09:40 Na této finanční sbírce se podílela
  řada tehdejších pražských měšťanů,
• 00:09:43 mj. i Vojta Náprstek.
• 00:09:46 Během roku se podařilo tuto sumu
  nashromáždit, takže v r. 1887
• 00:09:51 už do Prahy doputovalo asi 40 beden
  a v nich rozložená kostra velryby.
• 00:09:57 Poprvé byla kostra vystavená
  v r. 1887, ale nikoliv
• 00:10:01 v Národním muzeu, to ještě nestálo,
  ale v dnešním Náprstkově muzeu
• 00:10:06 asijských kultur.
• 00:10:08 Tam byla vystavena asi rok a teprve
  poté, když byla v r. 1892 dostavěna
• 00:10:15 budova Národního muzea,
  tak se přestěhovala sem.
• 00:10:18 Jak se získávaly do přírodovědného
  oddělení všechny tyto exponáty,
• 00:10:23 ty tady byly asi od začátku?
• 00:10:27 Ne všechny jsou tu od začátku,
  ale také mají dlouhou historii,
• 00:10:31 podobně jako naše velryba.
• 00:10:33 První impuls dali zakladatelé
  Národního muzea.
• 00:10:36 Hrabě Kašpar, Jan Šternberk a řada
  jiných šlechticů věnovali ze svých
• 00:10:41 sbírek do Národního muzea.
• 00:10:43 Nalézáme zde zápisy
  o Coloredo-Mansfeldech,
• 00:10:46 o hraběti Hartigovi,
  o baronu Feldekovi aj.
• 00:10:50 Některé z těchto exponátů
  byly natolik vzácné,
• 00:10:53 že si jich dodnes ceníme.
• 00:10:56 V současné době samozřejmě
  nepodnikáme výpravy do Afriky
• 00:10:59 a tropických zemí, abychom lovili
  zvířata, ale jsme vesměs odkázáni
• 00:11:04 na spolupráci s našimi zoologickými
  zahradami, od kterých podle potřeby
• 00:11:08 a možností nové přírůstky
  dostáváme.
• 00:11:11 Co to bylo za lidi,
  kteří sem vozili exponáty,
• 00:11:14 to byli cestovatelé?
• 00:11:16 Ano, z velké části přispěvateli
  Národního muzea v jeho dávných
• 00:11:20 dobách byli cestovatelé.
• 00:11:22 Pod našimi exponáty najdete
  jména dr. E. Holuba,
• 00:11:25 cestovatele Machulky.
• 00:11:27 Jsou tady ptakopyskové a jiní
  vačnatci od cestovatele Kořenského,
• 00:11:31 od Emila Stanka Vráze aj.
• 00:11:35 To cestovali na vlastní náklady?
• 00:11:37 Samozřejmě, neměli žádné granty
  ani jiná stipendia jako dnes.
• 00:11:43 Věnovali to muzeu z lásky k vlasti
  a z pocitu určité sounáležitosti
• 00:11:48 s Národním muzeem.
• 00:11:51 Bohužel s tím se dnes
  tak často nesetkáváme.
• 00:11:56 Dnes řada lidí přichází a nabízí
  nám své možnosti a sbírky,
• 00:12:01 ale zároveň se ptá, kolik za to.
• 00:12:03 Bohužel takové nabídky
  většinou končí pouze u nabídky.
• 00:12:07 Kde jste získali tohoto slona?
• 00:12:10 Ten pochází ze Spišské Nové Vsi.
• 00:12:12 Tam účinkoval koncem 30. let
  20. století s cirkusem Kludský,
• 00:12:15 ale náhle uhynul, tak ho poslali
  do Národního muzea.
• 00:12:19 Máme dokonce v archivu schovaný
  telegram:
• 00:12:21 "Přijeďte si pro slona,
  je vám k dispozici."
• 00:12:24 Takže muzejní preparátoři odjeli
  do Spišské Nové Vsi a za zájmu
• 00:12:28 tamního obyvatelstva stahovali
  slona a kůži přivezli do Prahy.
• 00:13:09 Při své původní profesi
  jsem byla hodně zvědavá
• 00:13:12 na divadelní oddělení.
• 00:13:14 To je království paní doktorky
  Vlasty Koubské.
• 00:13:18 Co všechno najdu v divadelním odd.
  NM, čím se můžete pyšnit?
• 00:13:25 Můžeme se pyšnit mnoha věcmi.
• 00:13:29 Divadelní odd. NM patří
  co do počtu sbírek
• 00:13:33 k nejbohatším ze všech oddělení.
• 00:13:36 Nemáme žádnou stálou expozici,
  děláme jenom dočasné výstavy.
• 00:13:41 Proto v obecném povědomí divadelní
  oddělení není příliš známé.
• 00:13:46 Máme několik sbírek.
• 00:13:48 Je to sbírka scénografická,
  která obsahuje scénické návrhy
• 00:13:52 od poloviny 18. století
  až do poloviny 20. století.
• 00:13:58 Potom je to velká rukopisná sbírka,
  kde máme korespondenci umělců,
• 00:14:04 ale také rukopisy některých
  významných her pro náš národ.
• 00:14:10 Např. Čapkova "Loupežníka"
  nebo "Maryšu" bratří Mrštíků.
• 00:14:15 Na ty jsme obzvlášť pyšní.
• 00:14:18 Potom máme velkou sbírku
  fotografií,
• 00:14:21 která čítá asi 500.000 ks.
• 00:14:24 V neposlední řadě bych jmenovala
  sbírku loutek,
• 00:14:28 která má asi 2500 kusů a patří
  k nejvýznamnějším na našem území.
• 00:14:34 Jak ty věci získáváte?
• 00:14:37 To vám sem nosí např. příbuzní
  z pozůstalosti? Nebo jak?
• 00:14:41 Většinou se sem opravdu věci
  dostávají pozůstalostmi.
• 00:14:45 Obrátí se na nás rodiny herců
  nebo divadelních umělců.
• 00:14:50 Často také pečlivým sběrem,
  mapováním a koupí těchto věcí.
• 00:14:56 A na co jsme obzvlášť hrdí,
  často se na nás obracejí lidé
• 00:15:01 a darují nám tyhle věci,
  protože jim záleží na tom,
• 00:15:04 aby byly právě v Národním muzeu
  a nikde se neztratily.
• 00:15:29 Mojí velkou láskou
  je Ema Destinnová.
• 00:15:32 Když řeknu tohle jméno,
  co mi u vás v muzeu ukážete?
• 00:15:36 Především je to opravdu velké
  množství její korespondence.
• 00:15:41 Je to korespondence s jejím otcem
  a potom se sestrou Jindřiškou,
• 00:15:46 kterým v podstatě každý den psala
  svoje zážitky a nádherné postřehy
• 00:15:51 ze svého uměleckého života.
• 00:15:54 Potom je to velká sbírka fotografií
  a také úsměvné detaily.
• 00:15:59 K těm patří např. karikatury,
  které vytvářela pomocí koláží
• 00:16:04 na svoje kolegy z divadla
  a přátele.
• 00:16:08 Ty dělala sama Ema Destinnová?
• 00:16:10 Ano, to jsou výstřižky z novin
  a k tomu její vlastní kresby.
• 00:16:16 Co jsou tyhle sešity?
• 00:16:19 To jsou její účetní sešity,
  kde velmi pečlivě zaznamenávala
• 00:16:23 každý výdaj, který ve svém životě
  udělala. Psala si je po celý život.
• 00:16:28 Takže nebyla tak rozhazovačná,
  jak se o ní tvrdí?
• 00:16:32 Pravděpodobně ne, podle těchto
  dokumentů si myslím,
• 00:16:36 že velmi dobře věděla,
  do čeho vkládá svoje finance.
• 00:16:43 Máme tady ještě soupisy
  jejího nábytku nebo obrazů.
• 00:16:46 Víte, že byla velká sběratelka.
• 00:16:49 Každý předmět ze svých sbírek
  velmi dobře registrovala.
• 00:17:22 Generálním ředitelem Národního
  muzea je pan M. Lukeš.
• 00:17:26 Když jste jako mladý člověk
  nastoupil do Národního muzea,
• 00:17:31 co vás nejvíc překvapilo, zaujalo,
  co jste nečekal, že tu najdete?
• 00:17:38 Národní muzeum mě překvapuje pořád.
• 00:17:42 Do této funkce jsem nastoupil
  před 2 lety, ale už jsem tady
• 00:17:45 pracoval od 18 let.
  Bylo to moje 1. zaměstnání.
• 00:17:48 Pracoval jsem v Historickém muzeu,
  tak jsem tu práci trošku znal.
• 00:17:55 Ale dodnes mě skoro každodenně
  překvapují především naši kolegové
• 00:17:59 přírodovědci, protože to je obor,
  který neznám.
• 00:18:01 Je tam spousta metod a věcí,
  které uvádějí člověka do úžasu.
• 00:18:06 Počínaje naším Zoologickým odd.
  v Národním muzeu,
• 00:18:10 jehož expozice jsou známé velkou
  zoologickou sbírkou
• 00:18:15 laicky řečeno vycpaných zvířat.
• 00:18:18 Ale ten proces, jak to získáváme
  a preparujeme...
• 00:18:21 Např. zoologické zahrady nám věnují
  uhynulé nebo utracené zvíře
• 00:18:26 a my s tím pracujeme dál.
• 00:18:28 Jednou jsem byl v Horních
  Počernicích, protože nám volali,
• 00:18:31 že se jim už bohužel
  do mrazáku víc koní nevejde.
• 00:18:35 Máme tam 6 koní Przewalského.
• 00:18:37 Mimo zvířátek máme velké
  antropologické oddělení,
• 00:18:41 což nejsou pouze kosti,
  ale i tekutinové preparáty.
• 00:18:44 Tzn. měkké tkáně uchovávané
  pro další zpracování.
• 00:18:49 Až taková morbidní kuriózní
  záležitost je sbírka z blázinců.
• 00:18:55 Sám jsem byl z toho šokovaný,
  když jsem viděl prasklý žaludek
• 00:19:00 člověka, který si myslel,
  že je býložravec.
• 00:19:03 Pásl se, až mu praskl žaludek.
• 00:19:06 Ale to zní až morbidně,
  to uchováváme jako dokumenty.
• 00:19:09 Abychom se dostali do důstojnějších
  záležitostí, moje první zkušenost
• 00:19:15 z Historického muzea byla,
  když jsem vezl posmrtnou masku
• 00:19:20 A. Švehly, prvorepublikového
  politika a agrárníka.
• 00:19:24 A potom jsem zjistil, že Národní
  muzeum spravuje několik desítek
• 00:19:27 posmrtných masek významných
  politiků,
• 00:19:29 jako je E. Beneš
  nebo T. G. Masaryk.
• 00:19:33 Ale i třeba posmrtnou masku
  Karla Čapka.
• 00:19:36 Jsou to dokumenty tváří lidí,
  kteří v naší historii
• 00:19:41 něco znamenali.
• 00:19:43 My to uchováváme jako paměť té doby
  a tím se plní velká role muzea,
• 00:19:50 že to je národní instituce.
• 00:19:56 Máme velký panteon, kde jsou busty
  a sochy významných velikánů.
• 00:20:01 Z Národního muzea byly vypravovány
  pohřby jak TGM, tak E. Beneše.
• 00:20:07 Odsud to vycházelo špalírem vojáků
  buď na nádraží nebo na hřbitov.
• 00:20:17 Mým posledním a vzácným hostem
  je spisovatel a scenárista
• 00:20:21 Zdeněk Mahler. Dobrý den.
• 00:20:24 Vy jste se sice narodil
  na Vysočině, ale brzy jste se
• 00:20:29 přestěhovali do Prahy.
• 00:20:31 Vzpomněl byste si, kdy jste byl
  poprvé v Národním muzeu
• 00:20:34 a co to pro vás znamenalo?
• 00:20:37 No bodejť.
• 00:20:41 S maminkou - a musím vám říct,
  že jsme skončili na začátku.
• 00:20:45 Prošli jsme schodištěm a vešli
  do 1. expozice,
• 00:20:48 která byla mineralogická.
• 00:20:51 Tam byly tak krásné kameny,
  že už jsme se dál nedostali.
• 00:20:56 Pravda, pak jsme to prošli letmo
  až k těm kostrám,
• 00:20:58 ale to mě trochu strašilo.
• 00:21:01 Ale k těm kamenům se dodnes vracím
  a odtamtud jsem si odnesl zvyk
• 00:21:05 z celého světa tahat kameny.
• 00:21:08 Vy do Národního muzea zacházíte
  poměrně často, co tam děláte,
• 00:21:14 co pro vás tahle budova
  a instituce znamená?
• 00:21:19 Já nevím, jestli je to obecně
  známé, ale Národní muzeum stálo
• 00:21:25 2 miliony zlatých.
• 00:21:28 Málokdo ví, že české země musely
  odevzdávat ročně do centrální
• 00:21:34 pokladny do Vídně 4 miliony.
• 00:21:37 To znamená ročně za 2 Národní
  muzea.
• 00:21:40 Např. Vídeňská opera stála
  4 miliony zlatých.
• 00:21:43 To znamená, že ta fantasticky,
  velkoryse koncipovaná budova
• 00:21:47 Národního muzea byla postavena
  lacino. Na ní nikdo nezbohatl.
• 00:21:52 Naopak, Češi dali najevo,
  že mají už své sebevědomí.
• 00:21:57 To, že přece něco umějí.
• 00:21:59 Když se podíváte na to,
  že NM vznikalo v 80. letech,
• 00:22:03 kdy souběžně s ním vzniká
  Národní divadlo.
• 00:22:07 Současně vzniká Rudolfinum,
  Živnobanka, Technika a Akademie
• 00:22:12 a dostavuje se katedrála.
• 00:22:15 Na to všechno už si česká
  společnost tehdy troufla.
• 00:22:19 A žádná z nich není vůbec
  stavba imperiální,
• 00:22:23 která by se povyšovala.
• 00:22:25 Všechny mají v podstatě
  lidskou dimenzi.
• 00:22:28 Vyznačují se tím,
  že jsou přívětivé.
• 00:22:31 Že předkládají k úvaze,
  nejen naší, ale i evropské,
• 00:22:35 jestli stojí za to,
  abychom se udrželi při existenci.
• 00:22:40 A proč navštěvujete Národní muzeum?
• 00:22:43 Já budu mluvit jakoby trochu
  proti smyslu Národního muzea,
• 00:22:48 protože je asi ve veřejnosti
  zafixované tím, že tam jsou
• 00:22:52 poskládané relikvie, památky atd.
  Já tam chodím pro inspiraci.
• 00:22:57 Ne s hlavou otočenou do minulosti,
  ale obráceně.
• 00:23:01 Nejen ty kameny, ale já jsem tam
  často chodíval na koncerty,
• 00:23:06 které se odehrávaly
  na tom nádherném schodišti.
• 00:23:09 To byli Madrigalisté,
  vždy 17:17, vzpomeňte.
• 00:23:12 Nebo pak jsem třeba dělal
  na scénáři o Emě Destinnové.
• 00:23:17 Čili jsem chodil
  do divadelního oddělení.
• 00:23:20 A ta stará dáma, která to měla
  na starosti, ta mi nosila
• 00:23:23 nepředstavitelné věci.
• 00:23:25 Nebýt fondu Národního muzea,
  tak jsme film "Božská Ema"
• 00:23:29 neudělali.
• 00:23:31 Co jste tam objevil zajímavého,
  o čem jste nevěděl?
• 00:23:35 Jenom mezi námi - protože tam je
  všechno možné, včetně různých
• 00:23:41 jejích katalogů, knihovny,
  účetních výkazů apod.
• 00:23:48 Ale jsou tam např. i její básně.
• 00:23:51 A někdy jsou to básně
  velice opovážlivé.
• 00:23:54 Jak víme, to byla dáma širokého
  srdce, proto také byla
• 00:23:57 tak velká umělkyně.
  Takže to bylo, pokud jde o Emu.
• 00:24:01 My jsme potom v podkroví NM seděli
  s panem prof. E. Vlčkem,
• 00:24:07 protože byla možnost takříkajíc
  vyzvednout ostatky B. Smetany
• 00:24:13 a zkoumat, jaká to byla skutečně
  choroba, která určila potom
• 00:24:19 epilog jeho života.
• 00:24:22 A nejen to, já jsem rok co rok zván
  28. října do panteonu
• 00:24:27 toho fantastického prostoru.
• 00:24:31 A tam jsem se díval vždycky
  na sochu od Španiela -
• 00:24:35 Tomáš Garrigue Masaryk.
• 00:24:40 Když jsme potom hledali
  pro konečné umístění Masarykova
• 00:24:46 pomníku u nás v Praze,
  jmenovitě na Hradčanech,
• 00:24:50 předlohu, tak jsme zvolili
  toho Španiela.
• 00:24:53 I toto je vlastně zásluha
  Národního muzea.
• 00:24:56 Já bych se vás chtěla zeptat
  na jednu věc,
• 00:25:00 která by mě speciálně od vás
  dost zajímala.
• 00:25:03 Vás asi rodiče vychovávali
  k vlastenectví,
• 00:25:06 co pro vás to slovo znamená?
• 00:25:09 Myslíte si, že i dnes má smysl
  a že není pro mladé lidi
• 00:25:13 už jen prázdným pojmem?
• 00:25:18 Poslyšte, jakkoliv jsem kmet,
  u téhle odpovědi nezaváhám.
• 00:25:23 To má výsostný smysl.
• 00:25:26 Nenajdete na světě národ a stát,
  který by o tom pochyboval.
• 00:25:31 To je taková naše zvláštní,
  trochu sebemrskačská výsada.
• 00:25:36 Víte, vlast je slovo,
  které pochází od slovesa vládnouti.
• 00:25:43 Je to prostor, ve kterém vládnu,
  tj. jsem doma.
• 00:25:49 A kromě toho souvisí ještě se
  slovesem vlastníky - je to moje.
• 00:25:55 To je dílo 50 generací,
  které nás předcházely.
• 00:26:00 A na Národním muzeu konkrétně
  vidíte, že to byli lidé na úrovni,
• 00:26:04 kterých velmi často nejsme hodni.
• 00:26:08 Takže já bych poděkoval těm,
  kteří v Národním muzeu dodnes
• 00:26:13 pracují, protože oni to sami o sobě
  asi neřeknou.
• 00:26:17 To jsou vlastenci, kteří jakkoliv
  odpovídají za milionové hodnoty,
• 00:26:22 pracují za pár penízků.
• 00:26:24 Každá pipina v bankovnictví
  má dvakrát tolik.
• 00:26:28 I toto je projev reálného
  vlastenectví.
• 00:26:41 Naše dnešní procházka Národním
  muzeem je u konce.
• 00:26:44 Určitě se tam někdy zajděte
  podívat a vezměte s sebou
• 00:26:47 své děti či vnuky.
• 00:26:49 Je tam toho ještě hodně,
  co jsme vám nestačili ukázat.
• 00:26:52 A také doufám, že tam i za 100-200
  let bude někdo obdivovat sbírky,
• 00:26:58 které zůstanou po nás.
• 00:27:01 Mějte se dobře a těším se na vás
  u dalšího dílu DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
• 00:27:07 Skryté titulky
  Simona Sedmihorská