iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 2. 2011
19:45 na ČT2

1 2 3 4 5

77 hlasů
34524
zhlédnutí

Na plovárně

Miloslav Vlk

Kardinál a bývalý primas český

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Miloslavem Vlkem

  • 00:00:25 -Dobrý večer.
  • 00:00:27 Dnešní PLOVÁRNU si dovolím otevřít
    netypicky citátem z kádrového
  • 00:00:32 posudku našeho vzácného hosta.
    Tam se píše:
  • 00:00:36 Vlk jest povahy zákeřné.
  • 00:00:39 Schází se a vyhledává inteligenci,
    projevoval se jako zaujatý nepřítel
  • 00:00:44 našeho socialistického zřízení,
    má veliké vztahy ke kněžím,
  • 00:00:48 kteří jsou oddáni Vatikánu,
    sám jest jeho věrným služebníkem.
  • 00:00:53 Státní orgány neuznává a jedná
    s nimi jen
  • 00:00:56 v nejnutnějších potřebách.
  • 00:00:58 Při projednávání úředních
    záležitostí jest nutné být
  • 00:01:02 dobře obeznámen s projednávanou
    záležitostí, neb Vlk jest záludný.
  • 00:01:08 Církevní zákony a záležitosti
    zná velmi dobře a pro církevní
  • 00:01:12 hierarchii se snaží získat maximum.
  • 00:01:15 Tak tomu říkám lichotivé entrée
    pro našeho dnešního hosta.
  • 00:01:19 Pana kardinála MILOSLAVA VLKA,
    dobrý večer.
  • 00:01:22 -Dobrý večer, přeji.
  • 00:01:24 -To je kádrový posudek,
    který napsal církevní tajemník?
  • 00:01:28 -Ano, ale když dnes řekneme
    církevní tajemník, tak možná mnozí
  • 00:01:34 si neuvědomují, že to byl
    proticírkevní tajemník.
  • 00:01:39 To byl většinou estébák,
    který měl hlídat církev.
  • 00:01:45 Ten církevní tajemník dával státní
    souhlas, který byl nutný k tomu,
  • 00:01:49 aby nějaký kněz mohl
    veřejně působit.
  • 00:01:52 A ten orgán ho prostě dal
    nebo nedal, stáhl, a nemusel
  • 00:01:57 odůvodňovat, proč ho vzal.
  • 00:01:59 Takže jsme byli v takové situaci
    naprosto bezprávní.
  • 00:02:03 -Já se přiznám, že jsme čekali
    s tímhle rozhovorem,
  • 00:02:07 až z vašich beder spadne ta funkce.
    Ulevilo se vám?
  • 00:02:12 -Samozřejmě, že se ulevilo,
    protože ta zodpovědnost a úkoly
  • 00:02:16 tady nejsou, takže je to jistě
    úplně jiná situace.
  • 00:02:23 -Dožil se někdo z vašich rodičů
    toho dne, kdy jste byl
  • 00:02:27 jmenován arcibiskupem?
  • 00:02:30 -To se nedožil.
  • 00:02:32 Tatínek, ten zemřel, když já jsem
    chtěl vstoupit do semináře.
  • 00:02:37 Já jsem to svoje povolání nosil
    v srdci jako tajnou věc,
  • 00:02:42 poněvadž v době komunismu,
    tehdy v padesátých letech,
  • 00:02:46 biskupové řekli nejít
    do toho státního semináře,
  • 00:02:50 tak jsem šel studovat archivařinu.
  • 00:02:53 V roce 1963, když se to už uvolnilo
    ? vztahy Vatikán a stát se trošku
  • 00:02:58 přiblížily ? tehdy jsem zašel
    za svým biskupem Molouchem,
  • 00:03:03 který byl internován,
    a ten mi řekl jdi.
  • 00:03:07 -To byl taky úžasný člověk.
  • 00:03:10 -To byl opravdu skvělý člověk,
    veliká postava.
  • 00:03:14 A když mě vybral jako sekretáře,
    já jsem zrovna nebyl nadšený
  • 00:03:22 tímhle výběrem a tou funkcí...
  • 00:03:25 -A proč??Protože jsem chtěl
    studovat ještě dál po fakultě.
  • 00:03:30 A sice bibliku. Měl jsem si dělat
    státnice už z biblických věd,
  • 00:03:35 a že půjdu studovat dál.
  • 00:03:37 A tohle mi dělalo čáru
    přes rozpočet.
  • 00:03:41 Takže si pamatuji, když mě světil
    na jáhna - v roce 1968
  • 00:03:47 v Budějicích, tak mě pozval
    na snídani.
  • 00:03:52 Já už jsem to trošku věděl,
    ale řekl, já bych vás rád vybral
  • 00:03:57 jako sekretáře.
  • 00:03:59 A já jsem mu řekl tyhle svoje
    plány a představy.
  • 00:04:02 Řekl jsem, ale, otče biskupe,
    jak rozhodnete.
  • 00:04:06 On říkal, no dobře, já se tedy
    budu modlit, vy se taky modlete,
  • 00:04:09 a až vás budou světit na kněze,
    tak vám řeknu rozhodnutí.
  • 00:04:14 A před svěcením na kněze jsem byl
    na snídani, biskup řekl,
  • 00:04:18 tak jsem se modlil, radil,
    a zůstávám při svém.
  • 00:04:22 Já jsem řekl, tak provedu.
  • 00:04:25 A tím jaksi bylo dáno zaměření
    další mé působnosti.
  • 00:04:31 -Ten kněžský stav, to není něco,
    co si člověk vybere,
  • 00:04:35 k tomu musí být povolán.
  • 00:04:37 A většina kněží si docela přesně
    pamatuje na ten okamžik povolání.
  • 00:04:42 Máte stejnou zkušenost?
  • 00:04:45 -Mám, samozřejmě.
  • 00:04:47 U nás v rodině to bylo tak,
    že maminka byla přísná.
  • 00:04:51 Tatínek ne, ten byl trošku
    v pozadí. Ale maminka byla přísná.
  • 00:04:56 Já jsem byl kluk, živý, z vesnice,
    s ostatními kluky, a tak někdy
  • 00:05:02 maminka byla takovou
    trestající spravedlností.
  • 00:05:06 Když jsem přišel zvenku,
    kde jsme s klukama lítali,
  • 00:05:10 tak jsem se díval, jaká je
    atmosféra, situace,
  • 00:05:14 jestli maminka nesahá
    po březové metle,
  • 00:05:17 kterou měla na mě.
  • 00:05:20 A když hrozilo nebezpečí,
    tak já jsem vyběhl a přeskočil jsem
  • 00:05:25 plot za chalupu. A maminka potom
    volala z okna: Pojď domů!
  • 00:05:30 Pojď, už se ti nic nestane!
  • 00:05:33 A teď přijít s tím, že bych chtěl
    být knězem, do té maminčiny
  • 00:05:37 představy, to tedy vůbec
    by nezapadlo.
  • 00:05:41 Takže já jsem nic takového
    doma neřekl.
  • 00:05:43 Já jsem chtěl být totiž letcem,
    víte? ?Letcem?
  • 00:05:47 -A to povolání vlastně vzniklo tím,
    že u nás v předsíni kostela byl
  • 00:05:52 velký plakát, ukřižovaný Kristus
    s malým klukem pod křížem,
  • 00:05:57 ten se díval na kříž, a tam byla
    věta: Chceš i ty být knězem?
  • 00:06:02 A já jsem kolem toho plakátu chodil
    a ono to vždycky na mě vykřiklo:
  • 00:06:07 Chceš i ty být knězem?
  • 00:06:09 Já jsem potom radši chodil
    jiným vchodem do kostela,
  • 00:06:12 protože mi to bylo už obtížné,
    tenhle tlak toho plakátu.
  • 00:06:19 A potom jsem to neustál a řekl
    jsem, ano, ve svém srdci.
  • 00:06:25 Pak to bylo překryto na konci
    války. Naše kantorka,
  • 00:06:30 paní učitelka Nováková, která nás
    měla strašně ráda, když viděla,
  • 00:06:34 že chci být letcem, tak říkala,
    ale oni tě nevezmou do letecké
  • 00:06:38 školy, ty musíš jít ještě
    na gymnázium.
  • 00:06:41 A až ti bude osmnáct, tak potom.
  • 00:06:43 A tatínek jednou místo mě pásl
    krávy, to byl můj úkol na venkově,
  • 00:06:49 pást krávy, a tak jednou v neděli
    pásl a se sousedem ze sousední
  • 00:06:54 vesnice mluvili o tom, co jejich
    kluci budou jednou chtít dělat.
  • 00:06:59 A tatínek říkal, no tak on Míla
    chce na gymnázium,
  • 00:07:03 ale ono je to do Tábora daleko,
    a my na nějaký internát
  • 00:07:08 peníze nemáme. A ten soused mu
    říká, ale já mám synovce,
  • 00:07:14 ten studuje v Budějicích
    a tam je internát
  • 00:07:17 a na to platí charita.
  • 00:07:20 Tak jsme se po tom rozjeli
    a všecko to jaksi proběhlo.
  • 00:07:24 Já jsem tam šel s touhle ideou,
    že si odbudu nějaký rok
  • 00:07:27 toho gymnázia a pak půjdu
    do letecké školy.
  • 00:07:30 Ale co se nestalo?
  • 00:07:33 Mně ani nepřišlo, že tam v čele
    je kněz, to mě nijak nerušilo.
  • 00:07:39 A on mi napsal ceduličku,
    že Miloslav Vlk je přijat s tím,
  • 00:07:44 že, dá-li Bůh, bude jednou knězem.
  • 00:07:48 Protože ten internát,
    to byl tzv. malý seminář,
  • 00:07:53 kde bydleli gymnazisté, kteří se
    připravovali na studium teologie,
  • 00:08:00 na kněžství. To já jsem nevěděl.
    Já jsem to bral jako internát.
  • 00:08:05 -To je neuvěřitelné.
    -Teď on mi dal tuhle cedulku.
  • 00:08:08 Sestra mojí maminky mě tam vezla.
    A já jsem po celé té cestě byl
  • 00:08:13 z toho zdrcen, protože jsem si
    říkal, já tam budu jako černá ovce,
  • 00:08:19 já budu chtít bokem někam,
    ti ostatní se budou připravovat
  • 00:08:23 na kněžství ? prostě to mi nešlo.
  • 00:08:27 Já vím přesně místo, kde to bylo,
    tak jsem v Sepekově, to byla naše
  • 00:08:34 farnost, když jsme s tetou šli
    kolem Alexů, kolem hospody,
  • 00:08:38 a zahýbali do Líšnice, kde jsem
    u tety přespal, tak jsem se
  • 00:08:43 zastavil a říkám tetě:
  • 00:08:46 Ale, teta, já bych snad mohl být
    taky knězem, ne?
  • 00:08:49 A ona říká: To víš, že jo.
    A bylo rozhodnuto.
  • 00:08:53 -A to je hezký,
    že se to stane u hospody.
  • 00:08:59 -Rozumíte, ale to bylo cosi
    úžasného, jak mě Bůh chytil.
  • 00:09:03 S tím plakátem, to taky,
    a tady s touhle cedulkou ?
  • 00:09:06 já jsem to dostal černý na bílém.
  • 00:09:08 -Vy jste byl vysvěcen vlastně
    až v 36 letech, že? ?Ano.
  • 00:09:12 -Není to svým způsobem výhoda,
    když k tomu člověk dozraje
  • 00:09:16 tím věkem a zkušenostmi,
    když už má něco za sebou?
  • 00:09:20 -To je veliká výhoda. Veliká.
  • 00:09:23 Dokonce i v církevních dokumentech
    a v církevní praxi se ta původní
  • 00:09:29 nízká hranice, asi 22 let,
    posouvá výš.
  • 00:09:32 Zvláště v té současné moderní době
    je třeba větší zralost.
  • 00:09:38 A já jsem 12 let čekal,
    než jsem mohl vstoupit na teologii.
  • 00:09:45 A oni mi to bylo už také
    ale dlouhé.
  • 00:09:49 A když jsem byl na vysoké,
    na té archivařině,
  • 00:09:53 tak v r. 1958 přišly pochybnosti,
    jestli si to já nenamlouvám,
  • 00:10:01 že mám být knězem?
  • 00:10:04 A ještě tam přišla nějaká dívčina,
    která se začala o mě zajímat,
  • 00:10:09 tak já jsem si říkal,
    jak to je s tím mým povoláním?
  • 00:10:14 A tak jsem tehdy šel zpátky
    reflexí, jak to povolání vzniklo,
  • 00:10:20 a zjistil jsem, že já jsem
    s tím nepřišel.
  • 00:10:24 Já jsem si to nevymyslel.
    Ale že to přišlo jakoby zvenku.
  • 00:10:29 A tak jsem měl jistotu,
    že to je povolání,
  • 00:10:34 já jsem si to nevybral,
    tak to nebudu rušit.
  • 00:10:37 Tohle bylo rozhodnutí.
    A čekal jsem dalších 6 let.
  • 00:10:42 -Ta vaše 1. farnost, kam vás
    poslali, to asi bylo prestižní
  • 00:10:46 místečko, že?
  • 00:10:49 -Já jsem byl tím sekretářem
    u pana biskupa.
  • 00:10:53 A on církevní tajemník
    už to pokládal za neúnosné,
  • 00:10:59 tak nakonec mě dali do Lašiště ?
    to je na Prachaticku taková
  • 00:11:05 malebná vesnička, malá, je vidět
    na Bobík a Boubín od kostela
  • 00:11:12 z návsi, a byli tam prostí lidé,
    zemědělci, a já se svou minulostí
  • 00:11:19 jsem jim rozuměl.
  • 00:11:21 A já jsem tam vydržel
    jen 16 měsíců.
  • 00:11:25 Protože komunisti řekli,
    on když farář něco řekne,
  • 00:11:31 tak všichni skáčou. My když
    něco řeknem, tak se nic nehýbe.
  • 00:11:34 Tak musí pryč.
  • 00:11:37 Tak to udělali tak strašně
    nešikovně, že přišli zrovna
  • 00:11:42 na Dušičky. A já jsem tam měl mít
    bohoslužbu ? 56 aut bylo na návsi,
  • 00:11:48 a teď mě před tím přišel tajemník
    a říkal, tak jste tady skončil.
  • 00:11:54 Už nemůžete mít mši.
  • 00:11:57 Tak já jsem vyšel, jen tak
    bez kleriky, před ty shromážděné
  • 00:12:02 lidi, na kůru byl orchestr,
    prostě zpěváci...
  • 00:12:06 -To je dramaturgie!
  • 00:12:08 -Já jsem říkal, vážení, já tu už
    nemůžu mít mši, mně vzali státní
  • 00:12:13 souhlas, takže já jsem vám tady
    kázal o tom, že je třeba brát
  • 00:12:19 kříž, a teď je řada na mně,
    a já ho beru.
  • 00:12:23 A odpouštím těm, kteří mi chtěli
    ublížit. A i vás prosím,
  • 00:12:28 jestli jsem někomu ublížil,
    aby i mně jste odpustili.
  • 00:12:32 Pomodlili jsme se otčenáš,
    já jsem zákristií vyšel ven.
  • 00:12:36 Lidi byli šokovaní.
  • 00:12:38 A na kopci nad vesnicí jsem se
    díval, jak se ta auta pomalu,
  • 00:12:44 ale hezky rozjíždějí.
    To byla obrovská bolest.
  • 00:12:48 -Musela to být potom satisfakce,
    když se ty poměry trošku obrátily.
  • 00:12:52 No, ještě jsme opomenuli jedno
    z vašich povolání, které mi přijde
  • 00:12:56 úplně symbolické, a to bylo
    to mytí těch oken.
  • 00:13:00 Přece to je skoro to, co by kněz
    měl dělat ? mýt ta okna těch srdcí,
  • 00:13:06 těch duší, aby tam nějaké to Boží
    světlo skrz to šlo.
  • 00:13:11 To má v sobě určitou symboliku.
  • 00:13:13 -Má, skutečně. Když mi vzali
    souhlas, po 7 letech v Rožmitále
  • 00:13:17 pod Třemšínem, tak jsem chtěl
    zůstat v té farnosti.
  • 00:13:21 A šel jsem do Kovostaru ? to byla
    taková manufaktura ve starém
  • 00:13:27 Rožmitálu, a oni mě vzali do práce.
  • 00:13:31 Teď samozřejmě farníci okolo.
    Pro ty to bylo opravdu šokující.
  • 00:13:38 Dřív jsem říkal: Pán s vámi
    od oltáře, a teď jsem tam byl
  • 00:13:43 mezi nimi. Soudruzi mě tam tajně
    pozorovali, jak já se v tom motám.
  • 00:13:48 A museli konstatovat,
    že prostě tou zručností
  • 00:13:54 nejsem daleko od těch ostatních.
  • 00:13:58 Ale já jsem viděl, že to tu
    farnost trošku rozkládá.
  • 00:14:02 Že to prostě zneklidňuje.
  • 00:14:06 A tak jsem se rozhodl, že nechci
    být zavřen za dveřmi nějaké fabriky
  • 00:14:14 a na píchačkách, protože tam by
    estébáci si dali někoho,
  • 00:14:19 kdo by mě sledoval z dálky.
    Od-do by to měli zajištěné,
  • 00:14:24 a to jsem si říkal,
    to jim nedaruji.
  • 00:14:27 A tak jsem vzal tohle mytí oken.
    To bylo svobodné zaměstnání.
  • 00:14:32 Mladí lidé o mně věděli
    a už si mě našli.
  • 00:14:36 A já jsem tam měl za bývalým
    Tuzexem...?Ano, v Lazarské!
  • 00:14:41 -V Lazarské.?Tam je taková úzká
    ulička, ano.?No, tak tam jsem
  • 00:14:45 já měl zpovědnici.
  • 00:14:47 Tam bylo lešení, opravovali tam,
    a já jsem si tam sedl
  • 00:14:51 vždycky s tím penitentem,
    no a tam bylo zpovídání.
  • 00:14:56 A já jsem si jednou všiml
    v tom průzoru té uličky,
  • 00:14:59 že tam chodí estébáci.
  • 00:15:01 Já jsem měl s nimi velkou
    zkušenost, a ještě jsem je odhadl,
  • 00:15:05 já jsem říkal, tohle nejde,
    oni by mi za rušení státního
  • 00:15:09 souhlasu mohli něco napařit.
    Tak jsem říkal, tak to já musím -
  • 00:15:14 my jsme tomu říkali "mařena",
    to byl paragraf asi 172...
  • 00:15:19 -Maření...?Maření státního dozoru,
    takže jsme tomu říkali mařena.
  • 00:15:24 Takže by mi mohli napařit
    za mařenu nějaký trest.
  • 00:15:28 A tak jsem hledal nějaký řešení.
  • 00:15:31 A řešení se samo nabídlo, protože
    hned vedle v Myslíkově ulici
  • 00:15:37 je krajský soud.
  • 00:15:42 A mě napadlo, vždyť na chodbách
    toho krajského soudu jsou lavice,
  • 00:15:47 tam lidé čekají, tak jsem začal
    chodit se svými penitenty tam.
  • 00:15:54 A tam jsem zpovídal.
  • 00:15:56 -A toho si nevšimli?
  • 00:15:58 -Tak jestli si všimli
    nebo nevšimli,
  • 00:16:00 to už jsem nechal na nich.
  • 00:16:02 -Ale je to báječné místo.
    -Je, je.
  • 00:16:05 -Chodit na zpověď rovnou na soud,
    to taky není špatný. -Není.
  • 00:16:10 Musím se zeptat, když jste byl
    jmenován kardinálem,
  • 00:16:14 ještě se dává klobouk?
  • 00:16:16 -Klobouk se nedává, to bývalo,
    ale biret se dává.
  • 00:16:20 -A ten ušijí ve Vatikánu?
  • 00:16:22 -Ten si přinese každý,
    protože musí být na míru.
  • 00:16:25 -No právě, jsem si říkal, jestli
    dostanete nějakou výstroj k tomu?
  • 00:16:28 -Ale já s tím jmenováním kardinálem
    mám jinou velkou silnou zkušenost.
  • 00:16:35 Ve dvaapadesátém, když jsem byl
    po maturitě a nevěděl jsem,
  • 00:16:39 co se mnou bude, perspektiva
    nebyla, tak jsem šel na pouť
  • 00:16:43 na Lomec ? to je jihočeské
    poutní místo, velmi známé.
  • 00:16:48 A tam se tehdy při liturgii četlo
    z 1. listu svatého Petra.
  • 00:16:54 A tam bylo:Pokořte se pod mocnou
    ruku Boží, aby vás povýšil
  • 00:16:59 v čas navštívení.
  • 00:17:02 A já jsem tuhle větu tehdy vzal
    pro sebe jako takovou orientaci
  • 00:17:07 a ta mě víceméně vedla.
    Ta naděje, aby vás povýšil.
  • 00:17:12 A představte si, v r. 1994,
    při té ceremonii jmenování,
  • 00:17:17 četli přesně tuhle větu.
  • 00:17:20 A já jsem si najednou říkal,
    bdím, a nebo spím?
  • 00:17:25 Že Bůh má humor.?To určitě.
  • 00:17:28 -To připomněl, hele, vzpomeň si,
    před 40 lety tohle jsem ti dal
  • 00:17:32 a tady to máš: Aby tě povýšil
    v čas navštívení.
  • 00:17:36 -Říkal jsem si, že když pak člověk
    je ve funkci arcibiskupa
  • 00:17:42 a primase českého, svým způsobem
    je to i politická funkce, to bude
  • 00:17:47 asi docela obtížné, mezi těmi všemi
    spory o katedrálu a vyrovnání
  • 00:17:53 s církví, najít vůbec nějaký
    prostor pro ten duchovní život?
  • 00:17:59 -Ten duchovní život nemůže být
    něco umělého, co je nějak chyceno
  • 00:18:05 jakoby zvenku. Ten duchovní život
    musí být spojený nebo vycházet
  • 00:18:10 z toho problému nebo z té
    problematiky, kterou člověk žije.
  • 00:18:15 A já jsem se na své duchovní cestě
    orientoval hodně na kříž,
  • 00:18:21 jak se říká ve spiritualitě,
    Ježíše opuštěného, takže tohle byl
  • 00:18:28 obraz toho duchovního života ?
    brát tyhle věci, to je kříž,
  • 00:18:35 a to já musím brát.
  • 00:18:38 Bez této silné spirituality
    bych těžko těch 8 ? 9 let
  • 00:18:42 toho mytí oken přežil.
  • 00:18:45 Po téhle zkušenosti mytí oken byla
    ta funkce toho arcibiskupa
  • 00:18:51 jakoby snazší. Snazší ne v tom,
    že bych já nevím co dosáhl,
  • 00:18:56 ale snazší v tom,
    že jsem to snáze unesl.
  • 00:19:00 Já jsem si myslel, my jsme byli
    všichni naivní po pádu komunismu,
  • 00:19:06 že teď ti politici atd. přijdou
    do kostela a budeme je mít
  • 00:19:11 před sebou, a ono nic.
  • 00:19:15 Po tom zlomu i politici a lidé
    prostě pochopili ten okamžik -
  • 00:19:21 a teď konečně dosáhneme blahobytu.
  • 00:19:24 To, co komunisti pouze slibovali,
    a nedali, tak teď dosáhneme.
  • 00:19:31 A to, co bylo tragické, že to
    nebylo postaveno na hodnoty,
  • 00:19:37 na duchovní hodnoty.
  • 00:19:41 Nemyslím na nějaké náboženství,
    ale jsou určité duchovní hodnoty...
  • 00:19:47 -Nebo mravní prostě.?Mravní,
    které jsou obecně lidské,
  • 00:19:49 a tohle tady nebylo.
  • 00:19:52 Že se naopak říkalo, a mohl bych
    citovat toho politika, který říkal:
  • 00:19:57 Napřed transformace
    a to ostatní přijde potom.
  • 00:20:02 -Myslíte si, že to křesťanství
    v dnešní době, tak určitě se
  • 00:20:06 musí nějak vyvíjet, musí se
    nějak transformovat,
  • 00:20:09 není ta uspěchaná doba spíše
    prostorem pro třeba krátké modlitby
  • 00:20:17 během dne, než hledat prostor
    na hodinu času, kdy by se člověk
  • 00:20:22 modlil třeba růženec?
  • 00:20:24 -Tak růženec hodinu netrvá,
    to trvá 20 minut, ale máte pravdu,
  • 00:20:30 ta společnost kázání nemiluje.
  • 00:20:33 A dlouhé řeči atd.,
    to taky nemiluje.
  • 00:20:37 Protože je to doba sekularizovaná.
  • 00:20:41 Tato doba je orientovaná na smysly
    ? vidět, dotknout se, zažít...
  • 00:20:47 A my musíme evangelium přiblížit
    lidem, aby se ho dotkli,
  • 00:20:52 realizovaného, aby ho zažili.
  • 00:20:55 A musíme prezentovat svědectví.
    Svědectví o své víře.
  • 00:21:00 To znamená osobní svědectví -
    já takhle žiju.
  • 00:21:05 A hlavně ukazovat, že víra
    a evangelium je alternativa
  • 00:21:13 k té bezvýchodnosti té
    sekularizované kultury postmoderní.
  • 00:21:20 -Pane kardinále, moc vám děkuji,
    že jste si udělal čas na PLOVÁRNU.
  • 00:21:24 Díky moc.
  • 00:21:26 Dnes byl naším hostem
    pan kardinál MILOSLAV VLK.
  • 00:21:31 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2011

Související