iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 6. 2010
22:10 na ČT2

1 2 3 4 5

42 hlasů
6546
zhlédnutí

Na plovárně

Zuzana Kronerová

Slovenská herečka

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně se Zuzanou Kronerovou

  • 00:00:26 Dobrý večer.
  • 00:00:27 U divadla existují tzv. obory,
    a jedním z nich je např. naivka.
  • 00:00:33 Tam spadají všechny ty Julie,
    Dorotky, Mančinky,
  • 00:00:37 a kdo ví, co ještě.
  • 00:00:39 Kariéra naivky může být poměrně
    strmá, ale nemusí být dlouhá.
  • 00:00:43 Protože když se naivka včas
    nepřehraje do charakterních rolí,
  • 00:00:47 tak má problém.
  • 00:00:49 Ale pak jsou herečky,
    které se na naivky moc nehodí,
  • 00:00:53 jejich kariéry bývají povlovnější,
    ale zato zrají jako víno
  • 00:00:57 nebo jako ZUZANA KRONEROVÁ,
    kterou s velkým potěšením vítám
  • 00:01:01 dnes NA PLOVÁRNĚ.
  • 00:01:03 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:01:05 Zuzano, já myslím, že vy jste si
    asi těch naivek moc neužila
  • 00:01:07 u divadla, nebo jo?
  • 00:01:09 Ne, a je to paradoxní,
    protože mám ze sebe pocit,
  • 00:01:14 nevím, jestli se až tak dobře znám,
    ale mám pocit, že já jsem vlastně
  • 00:01:20 v soukromí duší naivka.
  • 00:01:22 Jen mi to nikdo nevěří
    a tak to radši ani nikomu neříkám.
  • 00:01:27 Oba vaši rodiče byli herci,
    to vám nestačilo,
  • 00:01:30 že jste to viděla doma,
    obtíže té profese,
  • 00:01:34 a přesto jste to šla studovat?
  • 00:01:37 Možná, že udělali tu chybu,
    že mě aktivně zrazovali
  • 00:01:41 od této profese.
  • 00:01:43 Nevím, jestli na mně viděli
    nějaké první symptomy.
  • 00:01:46 Jedním z takových prvních symptomů
    bylo prý - to vím jen z jejich
  • 00:01:51 vyprávění, že ještě asi jako
    tříletá jsem prý celé hodiny
  • 00:01:55 proseděla před zrcadlem.
  • 00:01:58 Takovým obrovským zrcadlem,
    kde se maminka upravovala.
  • 00:02:03 A otec si všiml, že se dívám upřeně
    do zrcadla a dělám příšerné
  • 00:02:08 grimasy, abych vypadala
    co nejstrašidelněji,
  • 00:02:13 co nejodporněji.
  • 00:02:16 Tak potom šel za mámou a ptal se,
    co myslíš, nerozvíjí se u ní
  • 00:02:22 nějaká duševní nemoc,
    neměli bychom něco dělat?
  • 00:02:27 Nakonec to zrcadlo
    prý odstranili.
  • 00:02:30 Kdo z nich dvou byl v rodině
    dominantní?
  • 00:02:32 Otec. I když máma, jak se u nás
    na Slovensku říká, že muž je
  • 00:02:39 hlavou rodiny a žena krkem,
    který tou hlavou kroutí.
  • 00:02:43 Ale on byl tak laskavě dominantní.
  • 00:02:47 On se samozřejmě nezapomenutelně
    zapsal rolí v OBCHODU NA KORZE,
  • 00:02:52 měl sám nějaké válečné zkušenosti,
    které mohl zúročit?
  • 00:02:56 Měl. A velmi bolestné.
  • 00:02:58 Když nastoupil na prezenční
    vojenskou službu, v 18 letech,
  • 00:03:05 jak se tehdy chodilo, tak hned byl
    odvlečen do německého zajetí.
  • 00:03:10 Byl na frontě, kde pro Němce
    kopali zákopy.
  • 00:03:14 Přišel, několik let to trvalo,
    přivezli je v dobytčákách,
  • 00:03:19 kde se vozilo obilí, a byl tak
    vyhublý na kost, že když přišel
  • 00:03:24 do chaloupky, kde žili jeho rodiče,
    tak ho vlastní máma nepoznala.
  • 00:03:29 A vyprávěl takový tragikomický
    obraz, že jak vstupoval pomalu
  • 00:03:34 ze dvora do té kuchyně,
    tak z těch švů uniformy,
  • 00:03:40 kam se dostalo to zrní, které bylo
    předtím v tom vagóně, tak padala
  • 00:03:46 ta zrnka z něho a slepičky na dvoře
    ta zrnka zobaly.
  • 00:03:51 Takže on šel pomalu do té kuchyně
    a za ním řada slepic.
  • 00:03:57 Takže tam strašně trpěli hladem.
  • 00:04:00 On jednou udělal takovou věc,
    že z uhlíku, prostě vyhořelé dřevo,
  • 00:04:04 z kterého se stalo vlastně uhlí,
    použil a na nějaký kus papíru
  • 00:04:09 namaloval velmi neumělou kopii,
    jinak on uměl krásně kreslit,
  • 00:04:15 El Grecova Krista.
  • 00:04:18 A když byli blízko nějakých domků
    v osadě, tak to dal na okno
  • 00:04:23 jedné chalupy a druhý den ráno
    tam našel nějaké jídlo. Chleba.
  • 00:04:29 Tak takhle si pomohl.
  • 00:04:33 Vy jste s nimi nekonzultovala
    to svoje rozhodnutí
  • 00:04:37 jít studovat herectví, nebo ano?
  • 00:04:40 Ne. Navázala bych na to zrazování
    z toho, já jsem se např. strašně
  • 00:04:47 chtěla stát členkou rozhlasové
    dramatické skupiny pro děti.
  • 00:04:51 A strašně jsem chtěla být
    v rozhlasu s těmi dětmi
  • 00:04:54 a nahrávat hry.
  • 00:04:56 Tak otec si na mě vymyslel
    a povídal mi, víš, ale to je
  • 00:05:01 strašné, co tam s nimi dělají.
  • 00:05:04 Ten režisér, když to dítě zapomene,
    přeřekne se, tak to dítě bije.
  • 00:05:10 Nedá jim jíst, pít,
    já tě tam nepustím.
  • 00:05:15 Takže jsem to zkoušela všelijak.
  • 00:05:17 Já jsem vlastně tu touhu stát se
    herečkou nikdy nevyslovila.
  • 00:05:21 Takže vlastně i proto, že jsem byla
    dost nesmělé a plaché dítě,
  • 00:05:26 to mi taky nikdo nevěří, dodnes -
    ani moje vlastní děti ne,
  • 00:05:30 tak jsem se vlastně ani nikdy
    nechtěla předvádět,
  • 00:05:36 nikde jsem nechtěla hrát.
  • 00:05:38 Nakonec, to mi rodiče potom řekli,
    že v životě mě nechtěli půjčit
  • 00:05:43 pro nějaký televizní pořad
    nebo pro film.
  • 00:05:46 Dokonce jsem prý měla účinkovat
    jako úplné miminko.
  • 00:05:49 Ve filmu DŘEVĚNÁ DĚDINA je taková
    dramatická scéna, kde můj otec běží
  • 00:05:55 s děťátkem na rukách
    přes hořící dědinu.
  • 00:05:59 A já jsem byla právě půlroční
    miminko, tak režisér říkal,
  • 00:06:04 Jožo, samozřejmě vezmi svoji malou
    Zuzku a budeš s ní utíkat.
  • 00:06:09 A můj otec, pro kterého jsem byla
    vždycky všecko na světě, tak řekl,
  • 00:06:14 v žádném případě.
  • 00:06:15 Tak potom si vzali, jak se to dělá,
    z dětského domova nějakého
  • 00:06:19 chlapečka, který ale už byl větší,
    měl asi 1,5 roku, takže z peřinky
  • 00:06:23 mu trčely nohy a ruce.
  • 00:06:26 A jak ho otec nesl a běžel
    přes tu dědinu, tak ten chlapec,
  • 00:06:29 nejenže nebyl z toho frustrovaný,
    že se nebál, ale dokonce se zájmem
  • 00:06:32 se díval, jak to tam hoří
    a byl rád.
  • 00:06:36 Takže to vypadalo tak,
    že se nikdy herečkou nestanu,
  • 00:06:40 tak rodiče byli spokojení.
  • 00:06:43 No, přišlo období maturity,
    a já, protože mě bavilo studium
  • 00:06:47 jazyků, a to divadlo mě přece jen
    lákalo, tak jsem si napsala
  • 00:06:51 dvě školy. Jedna byla studium
    jazyků, taková zvláštní kombinace,
  • 00:06:55 dost nepraktická, latina
    a angličtina, a druhá byla
  • 00:07:00 divadelní dramaturgie.
  • 00:07:02 Ale věděla jsem, že zkoušky
    na herectví jsou trošku dřív
  • 00:07:06 než to 2. kolo na tu dramaturgii,
    tak jsem nějak, ani nevím jak,
  • 00:07:11 nohy mě zavedly za tajemnicí.
  • 00:07:13 Tak jsem se plaše zeptala,
    že nejsem na tom seznamu,
  • 00:07:17 že nejsem přihlášená, ale jestli by
    nebylo možné si to jen tak
  • 00:07:20 vyzkoušet, jestli bych nemohla
    přijít. Tak paní tajemnice řekla,
  • 00:07:24 proč ne, já vás zapíšu.
  • 00:07:26 Tak jsem se naučila texty,
    přišla jsem tam - a ani nevím jak,
  • 00:07:30 byla jsem z toho hodně překvapená,
    vyšlo to.
  • 00:07:34 A potom se vrátili rodiče
    ze zájezdu a já jsem jim
  • 00:07:37 třesoucím se hlasem oznámila,
    že jsem přijatá na Vysokou školu
  • 00:07:41 múzických umění.
    Tak rodiče byli dost v šoku.
  • 00:07:44 Otec říkal: Vážně? Myslíš?
  • 00:07:48 Tak pojď nám něco předvést,
    pověz nám něco, zarecituj.
  • 00:07:53 Já jsem se v tom obýváku postavila,
    oni si tak vážně sedli,
  • 00:07:58 já jsem se tak nadýchla a se
    smíchem a pláčem jsem utekla
  • 00:08:02 z pokoje, a už jsem jim
    nikdy nic předvedla.
  • 00:08:06 Ale něco jiného je představovat si,
    že člověk bude hercem,
  • 00:08:10 a něco jiného je,
    když pak přijde ta realita.
  • 00:08:13 Pamatujete si na 1. hodinu
    na akademii?
  • 00:08:15 Velmi živě. Říkám si, tohle byl
    životní omyl, jdi odtud pryč.
  • 00:08:22 Co je tohle za podvod?
    Co tu s námi dělají?
  • 00:08:26 Hrozně jsem byla zklamaná a myslela
    jsem si, že je nutné odejít.
  • 00:08:31 Nakonec jsem zjistila,
    že herectví se naučit nedá.
  • 00:08:36 My jsme byli takový zvláštní
    ročník, který v podstatě vyrůstal
  • 00:08:39 tak trošku bez pedagogů.
  • 00:08:41 Samozřejmě jsme měli takové úžasné
    paní asistentky, které nás
  • 00:08:45 drilovaly, které jsme nesnášeli,
    přímo jsme je nenáviděli.
  • 00:08:50 Ale po letech ty dámy
    velice oceňuji.
  • 00:08:55 To nepříjemné si nepamatuji.
    My jsme byli velmi soudržný ročník.
  • 00:08:59 Měli jsme se moc rádi, dokonce
    až tak rádi, že jsme strašně chtěli
  • 00:09:03 spolu založit divadlo.
    To se nám nakonec i podařilo.
  • 00:09:07 V minulém století, v r. 1974, jsme
    znovu oživili Trnavské divadlo.
  • 00:09:14 Nějak se naše snahy jaksi úplně
    náhodně spojily se snahami
  • 00:09:18 ministerstva kultury, které nás tam
    vlastně poslalo na umístěnku.
  • 00:09:24 Ale my jsme byli přešťastní.
  • 00:09:27 Jak učíte? Teď najednou sama?
  • 00:09:31 Čím jsem starší,
    tak tím jsem pokornější.
  • 00:09:35 Trošku se obávám, zda je seriózní
    zkusit za 5 dní zjistit,
  • 00:09:40 jestli má někdo tu dávku talentu
    a flexibility.
  • 00:09:47 Je to obrovská zodpovědnost,
    vybrat ty lidi.
  • 00:09:50 Ten talent, který tam nesporně musí
    být, jestliže není podložený prací,
  • 00:09:55 tak ten talent nakonec zvadne
    jako polní kvítí.
  • 00:10:01 Myslíte si, že jo? Já si nejsem
    úplně stoprocentně jistý.
  • 00:10:05 Protože mně přijde, že v herectví
    je přece spousta lidí,
  • 00:10:08 kteří nevím, že by na sobě
    moc pracovali.
  • 00:10:13 Že by se moc vzdělávali, kromě
    pobytu v různých zařízeních
  • 00:10:17 restauračních, ne, ale když dojde
    na věc, tak prostě jsou skvělí.
  • 00:10:23 Já si myslím, že oni pracují,
    ti, o kterých mluvíte,
  • 00:10:26 v těch zařízeních. Já si myslím,
    že oni pozorují život a lidi.
  • 00:10:31 Já jsem neměla na mysli,
    že musí pracovat jen ve zkušebně
  • 00:10:37 nebo donekonečna zkoušet
    jeden dialog.
  • 00:10:40 Já si myslím, že to je také práce.
  • 00:10:44 A těžká! Ta rána.
  • 00:10:47 Někdy na to člověk může i zemřít.
  • 00:10:51 Ta rána po šichtě.
  • 00:10:54 Styděla jste se, když jste se měla
    poprvé na scéně před lidmi líbat?
  • 00:10:58 Já jsem spíš po tom toužila.
  • 00:11:01 Já jsem vám dostala postavu
    milovnice až hluboko po třicítce.
  • 00:11:07 Dokonce jeden režisér
    mě trošku i obnažil.
  • 00:11:11 To jsem se trošku styděla,
    ale nedalo se nic dělat,
  • 00:11:15 ta role to vyžadovala.
  • 00:11:18 Asi ne.
  • 00:11:21 Možná, že je to tak,
    že jsem stydlivá v životě,
  • 00:11:24 ale když už jsem obrazně řečeno
    přitlačená ke zdi, tak už se
  • 00:11:29 vžiju a jdu.
  • 00:11:34 Vy máte přece slavnou milostnou
    scénu s Jaroslavem Duškem.
  • 00:11:37 Ano, ano! A Jaroslav se tak těšil.
  • 00:11:40 Myslel si, že já budu dělat
    drahoty,
  • 00:11:43 ale odpálili jsme to napoprvé.
  • 00:11:45 Tak když si představím milostnou
    scénu s Jaroslavem Duškem,
  • 00:11:48 to bych řekl, že nejtěžší je
    nesmát se.
  • 00:11:51 Tak ale usmát jsem se mohla,
    protože to byla radost.
  • 00:11:54 Moje postava se vyznačovala tím,
    že má ráda svoji profesi.
  • 00:11:59 To jsem řekla režisérovi Slámovi,
    když jsem se snažila dozvědět,
  • 00:12:02 jakou má přesnou představu o tom.
  • 00:12:05 Bohdan Sláma, ten vás obsadil
    snad do všech svých filmů,
  • 00:12:09 nebo téměř do všech?
  • 00:12:10 Zatím do všech.
  • 00:12:12 Ta spolupráce je taková milá,
    je to opravdová spolupráce.
  • 00:12:15 Vzpomínám si, doufám, že to můžu
    prozradit, že mě Bohdan neprokleje,
  • 00:12:20 třeba ve VENKOVSKÉM UČITELI,
    kde mám jednu nebo dvě scény,
  • 00:12:26 tak jsme se setkali ještě den
    před natáčením večer.
  • 00:12:33 Protože jsme řešili zásadní
    problém, zda ti rodiče vědí,
  • 00:12:40 že je jiné orientace, ten chlapec,
    a nebo ne.
  • 00:12:47 Vy jste hrála matku Pavla Lišky.
  • 00:12:49 Ano, tak jsme se rozdělili
    do dvou táborů, jeden tvrdil,
  • 00:12:53 že by to měli vědět,
    druhý, že by neměli.
  • 00:12:56 Nakonec došlo za dlouhou dobu
    ke shodě, že tedy maminka
  • 00:13:01 to vůbec netuší a otec něco tuší.
    A museli jsme úplně změnit texty.
  • 00:13:07 A já, pro kterou čeština není rodný
    jazyk, tak jsem se to naučila
  • 00:13:11 za pár minut, a potom se šlo
    v jednom záběru sedmkrát.
  • 00:13:16 Tak já jsem se v takovém těžkém
    souvětí v té češtině vždy přeřekla
  • 00:13:20 na jednom místě. Ale on to šikovný
    zvukař potom nějak udělal.
  • 00:13:25 To bylo takové vypětí,
    že jsem potom spala asi 14 hodin.
  • 00:13:29 To je docela zásadní věc, řešit,
    jestli to ti rodiče vědí
  • 00:13:33 nebo nevědí, den před natáčením
    té scény?
  • 00:13:37 Ach ano, to jsme tomu Bohdanovi
    nepomohli.
  • 00:13:41 Je to otázka, protože zase ty věci,
    které se předělají na místě,
  • 00:13:45 jsou svěží...
  • 00:13:46 Ne, on o tom dlouho přemýšlel.
  • 00:13:49 A myslím, že i Pavel ho provokoval
    k tomu, protože Pavel byl oponent,
  • 00:13:52 tak já jsem se snažila najít
    nějakou shodu.
  • 00:13:55 Ale já si myslím, že nakonec to byl
    kompromis těchto dvou pohledů.
  • 00:14:00 Máte štěstí na ty mimořádné
    režiséry.
  • 00:14:03 Vy jste točila taky
    s Janem Švankmajerem,
  • 00:14:05 jestli se nepletu?
  • 00:14:07 Ach, ach...
  • 00:14:08 A to asi musí být taky zážitek?
  • 00:14:10 Tak to je obrovský zážitek.
  • 00:14:12 Vůbec potkat v životě pana
    Švankmajera je obrovský zážitek.
  • 00:14:17 Hned po tom, co jsem se dostala
    do ateliéru v Knovízi
  • 00:14:22 a seznámila jsem se
    s panem Švankmajerem,
  • 00:14:25 tak jsem si pomyslela, a možná,
    že jsem to někde v koutku řekla
  • 00:14:29 i nahlas, že já bych tu byla ráda
    i osvětlovačem.
  • 00:14:33 Že bych tam jen držela světlo.
  • 00:14:36 Jak vede herce?
  • 00:14:38 Tak slyšela jsem, že on jednou
    v interview říkal,
  • 00:14:42 že herci jsou pro něj
    jen takové bábky. Čili loutky.
  • 00:14:48 -Takže aranžuje.
    -Ano.
  • 00:14:49 Je pravda, že když jsem viděla
    jeden záběr, tak jsem říkala,
  • 00:14:53 pane Švankmajere, já si nezasloužím
    žádné ocenění za tuhle roli,
  • 00:14:59 kdyby náhodou něco takového mělo
    přijít, protože já vidím,
  • 00:15:02 že jako animovaná hra je to
    o hodně lepší než jako živá.
  • 00:15:07 Ale už nemůžu nic prozradit.
  • 00:15:10 Pro spoustu herců dneska je,
    zaplaťpánbůh za to, dobrá obživa
  • 00:15:15 natáčení seriálu.
  • 00:15:17 Nicméně nestýská se vám po tom,
    co já jsem byl zvyklý vídat
  • 00:15:22 v pondělí na federální televizi,
    kde se vlastně každý týden
  • 00:15:28 objevila inscenace z Bratislavy?
  • 00:15:31 To se dneska už netočí
    prakticky vůbec?
  • 00:15:34 Nejen vy, ale každý, když jsem
    v Čechách, tak mně nejen kolegové,
  • 00:15:40 ale i lidé-diváci říkají, och,
    jak rádi a nostalgicky vzpomínáme
  • 00:15:48 na vaše pondělky.
  • 00:15:51 A já jim s černým humorem vždycky
    řeknu, nebojte se,
  • 00:15:54 ani my je už nemáme.
  • 00:15:56 A ten černý humor je výrazem
    hlubokého zoufalství, musím říct.
  • 00:16:00 Bohužel Slovenská televize přestala
    být veřejnoprávní
  • 00:16:03 už před dost lety.
  • 00:16:07 Tam absolutně umřela původní
    tvorba.
  • 00:16:12 A nevím, zda další generace
    se toho dožije, doufám, že ano,
  • 00:16:17 ale je to velmi smutné
    a nechápu to.
  • 00:16:23 Bylo období např., kdy tahle
    Slovenská televize, v uvozovkách
  • 00:16:27 veřejnoprávní, soutěžila dokonce
    s komerčními televizemi.
  • 00:16:31 My v naší televizi nemáme
    např. pořady pro seniory.
  • 00:16:35 Máme zlomek dokumentárních filmů,
    nemáme historické filmy,
  • 00:16:39 nebo strašně málo.
  • 00:16:41 Když běží hodnotný film,
    tak samozřejmě nejde
  • 00:16:44 v tzv. Prime Time v osm,
    to tam běží ty seriály,
  • 00:16:48 ale dávají ho o půlnoci,
    když už většina slušných lidí spí.
  • 00:16:53 Vy točíte skoro víc v Čechách,
    nebo v Česku...
  • 00:16:57 Samozřejmě!
  • 00:16:58 Jak dlouho jste měla
    filmovou pauzu na Slovensku?
  • 00:17:01 Na Slovensku? Asi 15 let.
  • 00:17:03 No, máme sice rozdělené státy,
    ale řekl bych, že jestli někde
  • 00:17:07 ta federace zůstala,
    tak v tom umění.
  • 00:17:11 Protože české filmy jsou
    prošpikované slovenskými
  • 00:17:15 herci a herečkami.
  • 00:17:18 A naopak česká divadla jezdí hrát
    na slovenská turné,
  • 00:17:23 s velkým úspěchem, to je příjemné,
    že to takhle funguje pohromadě?
  • 00:17:28 Tam k žádnému rozdělení v podstatě
    nedošlo, nemáte ten pocit?
  • 00:17:32 Tak to bylo v dávných časech
    samozřejmě úplně normální,
  • 00:17:36 že čeští herci účinkovali
    ve slovenských filmech, a naopak.
  • 00:17:41 Mně se zdá, že vlastně my herci
    jsme tohle bolestné rozdělení
  • 00:17:46 asi nejlíp přežili.
  • 00:17:48 Protože my jsme nikdy, ani předtím,
    ani teď, tu hranici nebo nějakou
  • 00:17:55 jinakost vůbec nevnímali.
  • 00:17:58 Já to vždycky nazývám takovým
    zvláštním výrazem, takovým mým,
  • 00:18:04 vymyšleným, že herectví,
    to je vlastně mezinárodnost.
  • 00:18:08 A dnes jsem vlastně díky českému
    filmu pronikla i na Slovensko.
  • 00:18:14 Já jsem účinkovala ve vícero
    českých filmů, a některé z nich,
  • 00:18:18 protože část těch producentů
    byla slovenská, takže vlastně
  • 00:18:25 jsem se dokonce ocitla v nominaci
    na naší filmovou cenu Slunce v síti
  • 00:18:32 za česko-slovenský film
    HODINU NEVÍŠ.
  • 00:18:36 A také jsem účinkovala ve filmu
    Juraja Herze TMA.
  • 00:18:39 Tam také byla slovenská produkce.
  • 00:18:42 Takže vlastně vy Češi jste mi
    pomohli proniknout do slovenské
  • 00:18:46 filmové tvorby po mnohých letech.
  • 00:18:50 Vy patříte mezi herečky,
    které dokáží publikum jak rozesmát,
  • 00:18:54 tak rozplakat. Čeho si ceníte víc?
  • 00:18:59 No, cením si víc herců,
    kteří dovedou rozesmát,
  • 00:19:04 protože je to samozřejmě těžší.
  • 00:19:08 Ale mám ráda, když jsou přítomné
    v postavě oba dva tyhle póly.
  • 00:19:13 Když se stále střídají,
    když postava osciluje
  • 00:19:17 mezi těmito dvěma póly.
  • 00:19:19 A takových postav se mi
    dostalo hodně.
  • 00:19:22 Teď je takový zvyk, že herci
    zpívají, tančí, bruslí
  • 00:19:26 nebo moderují, a vás nepamatuji,
    pokud jde o zpěv, to ano,
  • 00:19:32 ale jinak jsem vás v ryze zábavném
    žánru snad nikdy neviděl.
  • 00:19:38 Vyhýbáte se tomu?
  • 00:19:39 Snažím se.
  • 00:19:41 Co se týká vůbec účinkování
    v televizi, já si myslím,
  • 00:19:43 že není nutné se ukazovat
    stále a všude.
  • 00:19:48 Já mám takový - možná, že to
    vychází z mé nesmělosti
  • 00:19:51 a plachosti, ale mám obavu,
    abych se divákům nepřejedla,
  • 00:19:57 že by říkali, ta Kronerová je tam
    i tady, všude, už jí máme dost,
  • 00:20:02 já otevřu televizi - Kronerová.
    Otevřu lednici - Kronerová!
  • 00:20:07 Takže mám obavu, abych byla
    tak trošku ještě vzácná.
  • 00:20:12 Není mnoho hereček, které žijí
    ve šťastném manželství
  • 00:20:16 s prvním partnerem.
    To je váš případ.
  • 00:20:20 Je, ale není všem dnům konec.
    Zaklepejme si na dřevo.
  • 00:20:26 A kdybyste měla jmenovat nějaké
    ingredience, které po vaší
  • 00:20:31 mnohaleté manželské zkušenosti
    vedou k tomu, aby ten vztah
  • 00:20:36 vydržel, co tam musí být?
  • 00:20:38 V minulosti to patřilo k dobrému
    tónu, že herci dokonce udělovali
  • 00:20:44 rady do života a byli
    takovými psychology.
  • 00:20:47 Já myslím, že na to nemáme
    ani vzdělání...
  • 00:20:51 Tak asi jsem měla štěstí.
  • 00:20:54 A kdybych měla, když někdo mladší
    za mnou přijde, aby se se mnou
  • 00:20:58 poradil, svěřuje se mi,
    co v tom vztahu, tak já se vždycky
  • 00:21:04 zeptám, smějete se spolu?
  • 00:21:07 A když poví, že ne, tak říkám,
    to nějak musíte napravit.
  • 00:21:12 Ten humor... Sám víte dobře,
    že bez humoru se nedá žít.
  • 00:21:17 Někdy pomáhá i černý humor.
  • 00:21:20 Zuzanko, mockrát děkuji,
    že jste si udělala čas
  • 00:21:23 a cestovala ze Slovenska
    na naši českou PLOVÁRNU,
  • 00:21:26 bylo hezké vás tady mít, díky.
  • 00:21:29 Já děkuji za pozvání.
  • 00:21:31 Dnes byla naším hostem
    paní ZUZANA KRONEROVÁ.
  • 00:21:36 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2010