iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 9. 2001
22:30 na ČT1

1 2 3 4 5

10 hlasů
2856
zhlédnutí

Na plovárně

Karel Schwarzenberg

Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Karlem Schwarzenbergem

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Kdyby si měl dát náš dnešní host
    své jméno i s tituly na zvonek,
  • 00:00:33 tak by ten zvonek musel být
    přes celá vrata,
  • 00:00:37 protože by na něm stálo:
    Kníže ze Schwarzenbergu,
  • 00:00:41 vévoda krumlovský, hrabě ze Sulcu,
    a okněžněný lantkrabě klegavský,
  • 00:00:47 KAREL JAN SCHWARZENBERG,
    kterého dnes vítám NA PLOVÁRNĚ.
  • 00:00:51 Dobrý večer.
  • 00:00:53 Musím říct, že už jsme ledaccos
    z historie natočili,
  • 00:00:57 ale výraz "okněžněný"
    jsem u vás nalezl poprvé.
  • 00:01:01 Ono je to poměrně vzácné.
    To byl jenom výraz toho,
  • 00:01:06 že ten dotyčný lantkrabě měl
    všechna práva knížecí.
  • 00:01:11 Anžto titul lantkraběcí byl vzácný,
    tak si ho každý radši nechal.
  • 00:01:17 Knížat bylo víc než lantkrabě, ale
    aby na to povýšení měl právo,
  • 00:01:22 tak se našlo toto řešení.
  • 00:01:25 Protějšek byl např. okněžněný
    hrabě tyrolský,
  • 00:01:30 to byl také takový titul.
  • 00:01:33 -Ohraběný být nemůže?
    -Ne.
  • 00:01:34 -Jenom okněžněný.
    -Ano, prosím.
  • 00:01:37 Historie vašeho rodu sahá daleko,
    kam až znáte svoje předky?
  • 00:01:43 Někdy tak do 12. století,
    kolem r. 1150-70 to začíná.
  • 00:01:49 A pomůže to člověku vyznat se
    sám v sobě, když zná tolik předků?
  • 00:01:57 Pomůže to trošku
    až od těch posledních generací.
  • 00:02:01 Ovšem člověk musí vědět, že v každé
    rodině se to málokdy dědí přímo,
  • 00:02:09 nýbrž člověk dopadne
    po strýcovi nebo po dědečkovi.
  • 00:02:16 A opačně, já mám např. bratra,
    který je velice podobný
  • 00:02:22 mému pradědečkovi Schwarzenbergovi
    a strýci Janu Schwarzenbergovi.
  • 00:02:28 Já zase vůbec nevypadám
    schwarzenbergsky,
  • 00:02:32 nýbrž patřím spíše do rodiny
    své matky. Ono se to tak střídá.
  • 00:02:36 A to je jenom legrace
    se na to podívat.
  • 00:02:39 Našel jste ve vašem rodě, který tak
    detailně znáte, třeba nějakou
  • 00:02:44 postavu z hlubší historie,
    se kterou byste se identifikoval,
  • 00:02:49 kde byste si řekl, ano,
    tohle jsem celý já.
  • 00:02:52 To zajisté ne, to bych nenašel.
  • 00:02:56 Byly to jiné doby a prošli jiným
    životem, nicméně jsou tam lidi,
  • 00:03:03 kteří jsou člověku velice
    sympatičtí a velice si jich vážím.
  • 00:03:11 Pak byli členové rodiny, kteří byli
    takoví suchaři a trochu mě nudili.
  • 00:03:19 A kdo třeba?
  • 00:03:21 -Oni už budou určitě po smrti.
    -Oni už jsou dávno po smrti.
  • 00:03:26 To byl Jan Schwarzenberg,
    který byl velice osvícený.
  • 00:03:30 Byl to typický člověk z doby
    Josefa II.
  • 00:03:35 Dělal spoustu rozumných a dobrých
    věcí, nicméně tedy potom jeho vnuci
  • 00:03:43 byli výstřední a snad méně přísných
    mravů, ale ti veselejší mě bavili
  • 00:03:49 vždycky víc.
  • 00:03:51 My jsme po 40 let neslyšeli skoro
    nic o šlechtě, ani nebyla
  • 00:03:56 příležitost se s někým potkat,
    když vás bylo tolik v emigraci.
  • 00:04:01 Samozřejmě ty zprávy,
    které jsme měli, byly zkreslené,
  • 00:04:04 i ten pohled na šlechtu
    byl zkreslený.
  • 00:04:07 Určitě se ty omyly vžily.
  • 00:04:10 Jaký je nejčastější omyl,
    kterého se lidé dopouštějí
  • 00:04:13 při pohledu na šlechtu?
  • 00:04:15 Co si lidi nejčastěji obecně myslí,
    ale není to pravda?
  • 00:04:21 Když jsem šel do školy, tak jsem
    dosti trpěl tím, že nás učitelé
  • 00:04:26 přesvědčovali o tom, že když
    pocházíme ze šlechtické rodiny,
  • 00:04:30 tak jsme degenerovaní.
    A proti tomu si nemůžeš pomoci.
  • 00:04:34 Já jsem vlastně vyrostl s tím
    dojmem, že mám takový úděl,
  • 00:04:38 že degenerovaný jsem. Trvalo
    dlouho, než jsem se z toho dostal.
  • 00:04:43 Ale dneska už zase jsem v opačné
    poloze, že za mými zády
  • 00:04:47 se leccos řekne,
    ale málokdo mi to řekne do očí,
  • 00:04:52 tak já vám nemůžu posloužit.
  • 00:04:56 Vy jste detailně vzdělaný
    v historii vašeho rodu.
  • 00:05:00 Vedli vás k tomu,
    anebo vás to prostě bavilo?
  • 00:05:04 Oboje. Otec byl historik.
  • 00:05:07 On viděl v těch dějinách
    ty bláznivé stránky,
  • 00:05:15 nebo někdy také velice komické
    věci, a rozuměl tomu.
  • 00:05:21 Vždycky mě vedl k tomu, že jsem
    mohl lépe pochopit dnešní dobu.
  • 00:05:29 Taková typická historka byla
    z doby Chruščova,
  • 00:05:33 když vyhlásil konec kultu osobnosti
    a odhalil zločiny Stalina atd.
  • 00:05:40 Tehdy jsem jako kluk byl
    na gymnáziu, tak jsem z toho
  • 00:05:44 byl nadšený, že je konečně
    tady průlom atd.
  • 00:05:47 Otec mě pozorně poslouchal
    a pak řekl, pojď se mnou,
  • 00:05:50 přečteme si kousek z Tacita.
  • 00:05:54 Já jsem se tehdy ještě pořádně
    učil latinu.
  • 00:05:58 Vytáhl Tiberia, kdy po smrti
    Augusta mluví v senátě.
  • 00:06:04 Že on na rozdíl od svého předchůdce
    nechce býti už nazývaný dius,
  • 00:06:10 tedy božský, že je jenom normální
    člen senátu a chce senátu
  • 00:06:14 a republice sloužit atd.
  • 00:06:18 Prostě mluvil o kultu osobnosti
    před 2 000 lety.
  • 00:06:22 Tak jsem pochopil, že člověk to má
    bráti trochu s mírou a s odstupem.
  • 00:06:28 A takové věci nás otec učil.
    A také o rodině.
  • 00:06:32 Abychom asi právě taky sebe samé
    a všechno lépe pochopili.
  • 00:06:37 Já si představuji, že jako dítě
    ze šlechtické rodiny jste musel být
  • 00:06:42 obklopen dvěma věcmi: zbraněmi
    a za druhé zvířaty.
  • 00:06:47 To bych rád vzal postupně.
    Jaký máte vztah ke zbraním?
  • 00:06:51 Přiznávám, že zbraně mám rád.
  • 00:06:54 Orlík byl a dodnes je plný
    různých zbraní,
  • 00:06:58 takže bylo přirozené
    se zbraněmi vyrůstat.
  • 00:07:03 Miluji, jsou-li krásně provedené,
    to mě fascinuje.
  • 00:07:14 Učili jste se jako kluci šermovat?
  • 00:07:16 Ne, moje sportovní nadání
    je opravdu mizivé.
  • 00:07:21 To by nebyl hezký pohled,
    kdybych já býval šermoval.
  • 00:07:24 A zvířata jsem miloval.
  • 00:07:26 Otec neměl rád psy v domě, tak můj
    pejsek bydlel na Orlíku ve stáji.
  • 00:07:34 Byl to krásný krátkosrstý
    foxteriér, jmenoval se Torry.
  • 00:07:39 Dostal jsem ho asi v 6 letech.
  • 00:07:42 Bydlel ve stáji na Orlíku,
    kde statečně bojoval a byl šťastný,
  • 00:07:46 poněvadž tam byly krysy,
    se kterými mohl bojovat.
  • 00:07:49 Vždycky přinesl nějakou krysu,
    kterou zabil.
  • 00:07:52 Během krátké doby
    je tam vlastně vyhubil.
  • 00:07:54 A protože se jmenoval česky Torik,
    tak se nyní hospoda na Orlíku,
  • 00:08:00 kterou jsem zřídil v té bývalé
    stáji, jmenuje po něm - U Torika.
  • 00:08:05 Stejnou roli, snad dokonce větší,
    pro mě měl koníček.
  • 00:08:08 Já jsem vyrostl u koní a v 9 letech
    byl můj velký sen vyhrát
  • 00:08:13 Velkou pardubickou.
  • 00:08:15 To už se mi nepodaří,
    jako mnoho jiných snů.
  • 00:08:19 To rozloučení s koníčkem
    bylo hrozné.
  • 00:08:28 Část vašeho dětství vlastně zmizela
    pod vodou Orlické přehrady.
  • 00:08:33 A sice velmi závažná část.
    To údolí jsem miloval.
  • 00:08:37 Já vím, že někteří lidé mají dneska
    tu přehradu rádi, koupají se tam,
  • 00:08:43 plachtí apod., ale jako každý starý
    člověk, který pochází z Orlíku,
  • 00:08:51 z Kostelce nebo ze Zvíkova apod.,
    který pamatuje to vltavské údolí,
  • 00:08:59 tak ho štve to, co tam dneska je.
    To bylo opravdu překrásné údolí.
  • 00:09:06 Tam opravdu bory šuměly, vody
    hučely a byla to ta skalina
  • 00:09:13 po lučinách. Tam opravdu byl
    ten zemský ráj na pohled.
  • 00:09:19 Na to nikdy nezapomenu a bohudík
    jsem si ho i tak trochu zachoval,
  • 00:09:26 poněvadž v těch nejdelších
    prázdninách mého života
  • 00:09:30 jsem si to údolí dost prošel,
    netušíc, že už ho nikdy neuvidím.
  • 00:09:34 V létě na podzim 1948 nás matka
    už nedala do školy.
  • 00:09:39 Já jsem měl jít do gymnázia.
  • 00:09:41 Bylo to proto, že jsme nevěděli,
    jestli nebudeme muset jít rychle
  • 00:09:45 přes kopečky, tak abychom byli
    rychle po ruce.
  • 00:09:48 A já jsem věděl, že odejdeme.
  • 00:09:51 To mi bylo velmi jasně řečeno
    od matky,
  • 00:09:53 otec pak už byl taky venku.
  • 00:09:56 Tam jsem využil ten čas a šel se
    třeba na Žďákov projít po revíru.
  • 00:10:03 A to celé, co je už dneska
    pod vodou, jsem si ještě prošel.
  • 00:10:07 Je tam něco,
    pro co byste se rád potopil?
  • 00:10:10 Asi kdybych mohl vytáhnout
    ty nákle...
  • 00:10:14 Ano, asi ty nákle nejradši.
  • 00:10:19 Je tam dost věci, které mi chybí.
  • 00:10:22 Proto jsem se teď zamiloval
    např. do toho údolí Berounky,
  • 00:10:27 kde teď poblíž bydlím u městečka
    Křivoklátu, v údolí Otty Pavla,
  • 00:10:35 poněvadž mi to připomíná
    tu Vltavu mého dětství.
  • 00:10:39 Tam to ještě není pokažené.
  • 00:10:42 Je nějaká vlastnost,
    která se vaším rodem prolíná?
  • 00:10:46 Já vím, že se to těžko
    generalizuje, ale jestli se tam
  • 00:10:50 třeba něco objevuje častěji?
  • 00:10:53 Já nevím, politická obratnost
    nebo statečnost?
  • 00:10:57 Já bych řekl, že až na málo výjimek
    jsme byli vždy poměrně suchopáři.
  • 00:11:06 Vždycky jsme měli smysl pro pořádek
    a právo, byli jsme největší
  • 00:11:11 archiváři, ale měli jsme opravdu
    málo uměleckého nadání.
  • 00:11:16 Toho bylo opravdu poskrovnu.
  • 00:11:21 Vždycky jsme byli v politice,
    to je očividně dědičné zatížení.
  • 00:11:27 Ale ty opravdu fascinující
    romantické osoby postrádáme,
  • 00:11:32 až na jednu snad.
  • 00:11:34 Jednoho z vašich předků zastřelil
    Karel VI. při honu, že?
  • 00:11:39 Ano, ta historka celá byla hezká.
  • 00:11:41 To byla barokní doba, kdy taková
    návštěva mocnáře byla ohromná akce.
  • 00:11:48 Lov byl nesmírně důležitý, protože
    to byla jediná možnost k setkání se
  • 00:11:53 s lidmi bez ohromného protokolu.
  • 00:11:56 Proto každá země usilovala o to,
    aby císař na hon přišel.
  • 00:12:02 Ten hon byl v Brandýse nad Labem.
  • 00:12:06 Karel VI. místo jelena trefil
    Adama Františka Schwarzenberga.
  • 00:12:13 Myslivec by dneska řekl naměkko.
  • 00:12:17 Měl strašné bolesti, tak ho
    složili ve vrátnici v Brandýse.
  • 00:12:21 Ubohý císař se nervově zhroutil
    a byla katastrofa.
  • 00:12:26 Češi jsou Češi a vždycky mysleli
    na výhody a na tu politiku,
  • 00:12:32 tudíž kamarádi Kolowrat a ostatní
    přišli za Adamem Františkem.
  • 00:12:37 Řekli, císař se zhroutil, proboha
    svatého, nesmí zanevřít na tuto
  • 00:12:45 zemi a říct, že už sem nikdy
    nepřijde na lov,
  • 00:12:49 jinak je to pro naši politickou
    situaci hrůza.
  • 00:12:53 Můžeš mu to vysvětlit?
  • 00:12:55 Adam František, který byl sám
    dlouho v politice, pochopil,
  • 00:12:58 a když ho císař navštívil
    v té vrátnici, tak řekl
  • 00:13:03 jako typicky barokní dvořan,
    že bylo jeho povinností a ctí
  • 00:13:08 položit za svého císaře život.
  • 00:13:11 Jestli je to v bitvě nebo na lovu,
    přece nehraje tak velkou roli.
  • 00:13:16 Tak to císaře trošku uklidnil
    a po 10 minutách pokojíček opustil.
  • 00:13:23 Načež Adam František se položil
    zpátky na polštář a řekl:
  • 00:13:28 "Vždyť já jsem věděl,
    že ten krátkozraký velbloud
  • 00:13:32 ještě spáchá neštěstí."
  • 00:13:35 Oba komentáře jsou doslova
    zaznamenané.
  • 00:13:39 A když jsem byl na Hradě,
    viděl jsem dokonce tu skicu,
  • 00:13:42 jak běžel ten jelen, kde stál císař
    a kde stál Adam František.
  • 00:13:47 To je vrchol diplomacie.
  • 00:13:49 To je pořádné politické myšlení,
    když člověk ještě v tom okamžiku
  • 00:13:53 se zachová správně.
  • 00:13:55 To je docela blízká návaznost
    na vaše zkušenosti z Hradu.
  • 00:14:01 Co vám to dalo?
  • 00:14:03 Tedy musím říci, že tu možnost
    na začátku spolupracovat
  • 00:14:11 na těch změnách - pro mě to bylo
    nejradostnější období mého života.
  • 00:14:19 Říkám to docela upřímně.
  • 00:14:22 Taky pracovat pro Václava Havla
    stojí za to.
  • 00:14:26 Zažít s ním tu denní práci,
    to bylo něco.
  • 00:14:29 Já nezapomenu na váš záběr
    z televizních novin,
  • 00:14:33 když měli republikáni demonstraci
    a šli na Hrad.
  • 00:14:38 Vy jste stál za záclonou a se
    srdečným pobavením jste se díval,
  • 00:14:42 jako byste se díval na dobré
    divadelní představení.
  • 00:14:47 Jako na takovou frašku.
  • 00:14:50 Přiznávám, že mi vždycky všichni ti
    extrémisté připadali směšní.
  • 00:14:55 Vím taky, že je tady jisté
    ohrožení.
  • 00:14:58 Na druhé straně je to přece velice
    komické, jak ty lidi vypadají,
  • 00:15:03 jak se berou vážně a s vytřeštěnýma
    očima zvednou tu ruku.
  • 00:15:08 Všechny extrémisty v zásadě
    považuji za dosti směšné.
  • 00:15:13 A na ty republikány,
    kteří táhli s tím Sládkem v čele,
  • 00:15:18 byl opravdu trošku komický pohled.
  • 00:15:22 A on se taky hodně zlobil, že jsem
    se smál, ale to už je jiná věc.
  • 00:15:27 Pociťujete nějaké zklamání
    z politického vývoje,
  • 00:15:30 nebo nejste moc překvapen?
  • 00:15:34 No, mohlo se leccos dělat líp,
    to řeknu upřímně.
  • 00:15:40 Já jsem doufal, že to půjde lépe,
    než jak se to těch 10 let vyvíjelo.
  • 00:15:46 Vím, že to potřebuje svůj čas.
  • 00:15:49 Já jsem žil po roce 1948
    v Rakousku a v Německu.
  • 00:15:54 U nich trval nacismus
    12 nebo 7 let, u nás totalitní
  • 00:15:58 systém trval 50 let.
  • 00:16:03 Ačkoliv to u nich bylo kratší,
    tak vím, že tam člověk měl
  • 00:16:09 ještě dlouho v nose ten smrad
    z toho nacismu.
  • 00:16:14 Ať to bylo ve škole, na univerzitě,
    v různých úřadech atd.
  • 00:16:19 Ono to tak rychle neodejde.
    Samozřejmě u nás také.
  • 00:16:24 Ten strašný cynismus u nás,
    korupce, také to hrozné hulvátství!
  • 00:16:33 Někdy mám obavu, když se dívám
    na náš vývoj, že nám těch 50 let
  • 00:16:41 nejenom někdy pokřivilo páteř,
    ale že jsme taky trošku zblbli.
  • 00:16:48 Zvláště v posledních letech
    jsme normálně zblbli.
  • 00:16:55 Teď mě asi hodně posluchačů zabije,
    když to tak řeknu.
  • 00:17:01 Já vám jenom říkám ten dojem,
    když to člověk porovnává venku
  • 00:17:05 a tady, žije tady. Já jsem šťastný
    každý den, že jsem zase doma,
  • 00:17:11 že tady můžu žít.
    Já už bych nikdy neodešel.
  • 00:17:16 Ale někdy mě to strašně štve.
  • 00:17:20 V poslední době vás nějaký časopis
    označil za nejbohatšího muže v ČR.
  • 00:17:25 To je naprostá pitomost.
  • 00:17:27 Podívejte se, dneska lesy jsou
    sice krásné a je báječné
  • 00:17:32 se tím zabývat.
    Je to opravdu skvělé povolání.
  • 00:17:38 Ale co se týká výnosu,
  • 00:17:41 s odpuštěním každá pořádná prodejna
    aut někde v okresním městě vydělá
  • 00:17:49 víc než tisíc hektarů lesa.
  • 00:17:52 To si musíte srovnat příjmy
    a kolik co stojí.
  • 00:17:57 Já mám sice podstatnou plochu lesa,
    to je pravda, ale já jsem také
  • 00:18:04 bohatě zásoben různými zříceninami.
  • 00:18:08 Takže asi ještě do konce mých dnů
    ty peníze půjdou do těchto věcí.
  • 00:18:16 A k tomu ještě jsem vychován
    od rodičů a vlastně to je prastará
  • 00:18:22 myšlenka, že každý majetek je ti
    jenom svěřený a budeš skládat účty.
  • 00:18:28 Že to máš jenom v životě
    propůjčené.
  • 00:18:33 Takže já přiznávám, v tom ohledu
    jsem asi strašně staromódní.
  • 00:18:41 Nejsem pro tuto dobu dobře
    stvořený.
  • 00:18:44 Ve vašem rodě jsou politici,
    vojevůdci, ale také duchovní.
  • 00:18:50 A tyhle dvě linie jsou vždycky
    dost těsně propojeny.
  • 00:18:54 Nemáte pocit, že ta určitá
    spiritualita dnešní politice chybí?
  • 00:18:59 Spiritualita by byla krásná.
  • 00:19:03 Já bych byl šťastný - a k tomu
    nepotřebujete tak velkou
  • 00:19:08 spiritualitu, kdyby si lidi
    uvědomili, že jednou se
  • 00:19:16 ze svých skutků musí zodpovídat.
  • 00:19:22 Aby ta víra byla aspoň tak veliká,
    aby věděli, že jednoho dne
  • 00:19:30 ten účet musíte předložit.
  • 00:19:34 To vymizelo, každý si myslí,
    že když zemře, tak je konec všeho.
  • 00:19:39 Já jsem přesvědčen, že ne.
  • 00:19:42 Ale myslím, že tím, že tahle víra
    vymizela, tak to je jeden z důvodů,
  • 00:19:47 proč je nejen v politice,
    ale ve všem takový propad.
  • 00:19:50 Je to tak, nesmíme si namlouvat,
    že ta situace u nás je normální.
  • 00:19:56 Samozřejmě se všude krade,
    vraždí, kazí atd.
  • 00:20:01 To je na celém světě,
    ale u nás je to obzvlášť výrazné.
  • 00:20:08 Když mluvím o té zkáze, která zde
    je, není to výčitka.
  • 00:20:16 Myslím opravdu, že těch 50 let
    systémů od nacismu až do komunismu,
  • 00:20:21 normalizace a to všechno
    zanechá své stopy.
  • 00:20:27 Než se celá společnost z toho
    vybabrá, tak to potřebuje
  • 00:20:32 aspoň stejnou dobu.
    A bylo to 50 let, tak...
  • 00:20:37 Masaryk přece říkal, že doufá,
    že ta jeho republika vydrží 50 let.
  • 00:20:44 Pak by měl opravdu pevnou naději
    v budoucnost národa.
  • 00:20:49 Jemu to nebylo dopřáno, jestli nám
    to bude dopřáno, také nevím.
  • 00:20:54 Ale myslím, že bez období
    spořádaného vývoje,
  • 00:20:59 kdy si pomalu lidi uvědomí,
    co je čest, co je poctivost atd.,
  • 00:21:06 tak to bude špatné.
  • 00:21:15 Myslím, že to potřebuje
    velmi dlouhou dobu.
  • 00:21:19 Já vám moc děkuji za poučný výlet
    oběma směry času.
  • 00:21:24 I zpátky, i do té budoucnosti
    a doufejme, že...
  • 00:21:28 -Že jsme neunudili naše posluchače.
    -Já jsem přesvědčen, že ne.
  • 00:21:32 Myslím, že už jim to šlo na nervy,
    co jsem tady kecal.
  • 00:21:36 Když se tak zamyslím, o jakých
    věcech jsem tady mluvil,
  • 00:21:41 tak to jim muselo jít hrozně
    na nervy, to není žádná legrace.
  • 00:21:44 Tak to už nechám k posouzení
    na vás. Já jsem ten pocit neměl,
  • 00:21:48 doufám, že vy také ne.
  • 00:21:50 Naším dnešním hostem byl
    pan KAREL SCHWARZENBERG.
  • 00:21:54 Skryté titulky:
    Simona Sedmihorská

Související