iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 6. 2015
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

18 hlasů
49685
zhlédnutí

Kousek nebe

Poznejte příběhy pohnutých osudů hrdinů všedního dne, kterým, prostřednictvím jejich nejbližších, splníme sen.

58 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Kousek nebe

  • 00:00:35 Dobrý večer.
  • 00:00:37 Vítám vás u sledování dalšího
    Kousku nebe.
  • 00:00:40 Mládí a dospívání.
  • 00:00:42 To je ten nejkrásnější čas plný
    snů.
  • 00:00:45 Je to doba, kdy máte před sebou
    spoustu možností a nápadů,
  • 00:00:48 čeho byste chtěli v životě
    dosáhnout.
  • 00:00:51 Hlavní hrdinka našeho prvního
    příběhu, 19letá Ilona
  • 00:00:54 ví už dnes docela přesně,
    co si od života přeje.
  • 00:00:57 Jejím největším snem
    je pomáhat druhým.
  • 00:01:01 A tak jsme si řekli,
  • 00:01:03 že ji v té její touze malinko
    podpoříme.
  • 00:01:15 Jsme na náměstí v Litovli.
    Je nádherně.
  • 00:01:17 A já se tu mám za chvilku setkat
    s pan Vlaďkou.
  • 00:01:20 Která mi bude vyprávět příběh jedné
    výjimečné slečny Ilony.
  • 00:01:26 -Ilča je pro mě člověk,
    který je velmi ctižádostivý
  • 00:01:28 a jde za svým cílem.
  • 00:01:30 Ona odmalička ví,
    že by chtěla být lékařkou
  • 00:01:33 a chtěla by pomáhat druhým.
  • 00:01:36 -Odkud ji znáte?
    A jak dlouho ji znáte?
  • 00:01:38 -Chodí s mým synem.
    A znám ji šest let.
  • 00:01:40 Ona mi tak přirostla k srdci, že je
    spíš pro mě dcera.
  • 00:01:43 -Co Ilona studuje?
    -Ilona studuje
  • 00:01:45 zdravotnického asistenta
  • 00:01:47 na střední zdravotnické škole
    Emanuela Pöttinga v Olomouci.
  • 00:01:50 Chystá se na přijímací zkoušky
    na lékařskou fakultu do Prahy.
  • 00:01:55 A protože pochází z pěti
    sourozenců,
  • 00:01:58 ty finanční podmínky nejsou
    tak dobré,
  • 00:02:02 tak si musela vydělat sama
  • 00:02:04 na ten přípravný kurz na tu
    medicínu.
  • 00:02:06 Aby se aspoň o kousek blíž posunula
    k tomu splnění toho svého snu.
  • 00:02:12 -Tak to je krásný.
    Ještě něco mi o ní řekněte.
  • 00:02:15 -Vlastně je sama nemocná.
    Trpí nemocí CRMO.
  • 00:02:19 Je to chronická rekurentní
    multifokální mosteomeotida.
  • 00:02:24 Je to onemocnění tkání dlouhých
    kostí.
  • 00:02:26 -Jak se ta nemoc projevuje?
    -Projevuje se tak,
  • 00:02:28 že Ilča mívá tak jednou za dva
    měsíce
  • 00:02:31 velký horečky a bolesti lýtkové
    kosti.
  • 00:02:34 Tam má dvě ložiska, která se jí
  • 00:02:36 nějakým způsobem pohybují,
    v té noze.
  • 00:02:39 Ta nemoc
    je zatím nevyléčitelná.
  • 00:02:41 -A něco to vždycky vyprovokuje,
    ty záchvaty?
  • 00:02:45 -Ne. Nikdo neví.
    Nejsou známé žádné důvody,
  • 00:02:48 proč ta nemoc zrovna v tu chvíli
    propukne.
  • 00:02:52 I když ty nohy bolí, ona to nedá
    znát.
  • 00:02:54 Ona opravdu až když nemůže, tak si
    lehne, usne a třeba spí.
  • 00:02:58 Ale jinak je naprosto veselá, živá,
    je jí všude plno.
  • 00:03:03 -Pozitivně...
    -Pozitivní, ano.
  • 00:03:05 To musí být k sobě hodně náročná,
    ne? -Je.
  • 00:03:08 -Co pro ni můžeme udělat my?
    V čem jí můžeme pomoct?
  • 00:03:10 -Jejím velkým snem by bylo
    adoptovat dítě na dálku.
  • 00:03:12 Také by velice chtěla na lékařskou
    misi do exotických zemí,
  • 00:03:17 ale protože ta její nemoc to
    nedovoluje...
  • 00:03:20 Musí být očkována živými
    vakcínami
  • 00:03:23 a ty bohužel přes tu její
    nemoc...
  • 00:03:25 -Bez toho to nejde.
    -Nejde.
  • 00:03:27 -Ale ta adopce, to asi půjde.
    -To by bylo velice hezké.
  • 00:03:30 -Kde ji najdeme?
  • 00:03:31 -Najdete ji na zdravotnické škole
    Emanuela Pöttinga v Olomouci.
  • 00:03:41 -Holky, ahoj.
    Která z vás je Ilona Uličná?
  • 00:03:43 -Tady.
    -Ty? -Hm.
  • 00:03:45 -Já jsem Pavel Kříž, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:03:48 -Já jsem z televizního pořadu
    Kousek nebe a přijel jsem za tebou.
  • 00:03:51 -Aha.
    -A dáš mi pár minut,
  • 00:03:54 abychom si v klidu popovídali?
    -Jasně. Určitě.
  • 00:03:57 -Veliká škola.
    -No, máme velikou školu.
  • 00:04:00 -Kolik vás je?
    -Kolem 800.
  • 00:04:02 -A tebe nějak baví zdravotnictví?
    Je to tvůj koníček?
  • 00:04:05 -Mě to strašně baví pomáhat lidem.
    V nemocnici.
  • 00:04:07 Vidět, když někomu nesete lék a on
    se na vás usměje.
  • 00:04:11 Takový ten pocit, že jste prostě
    potřebný v tom životě.
  • 00:04:14 To je úplně úžasný.
    -A jaký máš plány?
  • 00:04:16 Co chceš po skončení téhle školy
    studovat?
  • 00:04:18 -Tak chtěla bych zůstat v tom
    zdravotnictví.
  • 00:04:20 Hlásím se na medicínu Univerzity
    Karlovy.
  • 00:04:23 Stát se lékařkou a pomáhat těm
    nemocným.
  • 00:04:25 Ale když mi to nevyjde,
  • 00:04:27 tak chci zůstat v oboru zdravotní
    sestřičky.
  • 00:04:29 -Odkud si myslíš, že ten pocit
    přišel?
  • 00:04:31 Pomáhat lidem.
    -Já si myslím, že to tak bylo daný.
  • 00:04:34 A možná i tím, že mám sestřičku,
    která je postižená,
  • 00:04:37 má mentální retardaci.
    Tak i to,
  • 00:04:39 že to třeba vidím doma,
    že ten život s těma postiženýma,
  • 00:04:42 i když za to nemůžou,
    nebo i nemocní,
  • 00:04:44 tak oni se snaží žít normální
    život.
  • 00:04:46 Tak musí se jim pomáhat.
    V tom životě by to tak mělo být.
  • 00:04:49 -Nás je 5.
    -Vás je 5!
  • 00:04:51 To je docela náročný pro rodiče
    finančně, ne?
  • 00:04:54 -Určitě.
    -I to tvoje studium bude náročný.
  • 00:04:56 -No, ale já se snažím chodit
    na brigády.
  • 00:04:58 A většinou si na to nějak přispět
    nebo vydělat sama.
  • 00:05:01 Potřebovala jsem si zaplatit
    přípravný kurz,
  • 00:05:03 který stál 7 tisíc.
  • 00:05:05 A potřebovala jsem na to sehnat
    peníze,
  • 00:05:07 takže jezdím přes léto na tábory
    a sháním si brigády.
  • 00:05:11 Do toho si třeba najdu jednodenní
    brigády,
  • 00:05:14 abych si na to všechno mohla
    vydělat,
  • 00:05:16 aby to za mě nemusela platit
    maminka
  • 00:05:18 nebo přítel a jeho rodina, jeho
    maminka a tak.
  • 00:05:21 Já jsem předloňské prázdniny
    šetřila na řidičský průkaz
  • 00:05:24 a ty minulý jsem si šetřila
    ty penízky na ten přípravný kurz.
  • 00:05:31 A letos mě zase čeká šetření,
    jestli se dostanu do Prahy,
  • 00:05:34 tak na ubytování
    a na takový věci.
  • 00:05:37 -Já vím, že máš taky nějaký
    zdravotní problémy.
  • 00:05:39 Jaký máš potíže?
    Nebo co se děje?
  • 00:05:41 -Je to strašná bolest nohou.
    Fakt vyloženě bolest kostí.
  • 00:05:45 Nedá se to ani popsat.
  • 00:05:46 Jako když někdo řekne,
    že ho bolí nohy,
  • 00:05:48 tak to jsou většinou svaly.
    A ta bolest kostí
  • 00:05:50 je taková tupá, prostě bolest
    na dotyk.
  • 00:05:53 A hlavně ty vysoké horečky.
    Až ke 40 stupňům.
  • 00:05:56 -To je strašně vysoká horečka,
    40 stupňů.
  • 00:05:58 -Ano.
    -To si ani nedovedu představit.
  • 00:06:01 Já vím, že jsem měl jednou
    přes 38
  • 00:06:04 a už jsem se ani nemohl
    pohnout.
  • 00:06:06 -Když mám 38, tak ještě dokážu
    fungovat.
  • 00:06:09 -Opravdu?
    -No.
  • 00:06:10 -A jak dlouho to trvá?
    -Většinou tak 4 dny v kuse.
  • 00:06:13 -Máš v životě nějaký sny?
    -Já myslím, že ty moje sny
  • 00:06:15 jsou tak spojený s tím přáním,
  • 00:06:17 co bych tak chtěla vystudovat
    a tak pomáhat.
  • 00:06:20 Ale takový nějaký velký sen -
    nevím.
  • 00:06:23 Nemůžu si vzpomenout.
  • 00:06:25 -Myslím, že znáš náš pořad
  • 00:06:27 a tak víš, že přináším nějaké
    překvapení.
  • 00:06:29 Odjedeš s náma.
    Už jsme všechno domluvili.
  • 00:06:30 Jsi pro?
    -Ano.
  • 00:06:33 -To jsi tedy souhlasila hodně
    rychle. -Jo.
  • 00:06:41 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:06:42 -Já jsem Pavel Kříž, dobrý den.
    -Bára Kovářová, dobrý den.
  • 00:06:44 -To je Ilona.
    -Dobrý den.
  • 00:06:46 -Ilono, víš, kde jsme?
    Čteš to, viď?
  • 00:06:50 -Čtu to, přesně tak.
    -Dům na půl cesty.
  • 00:06:53 Charita v Kralupech, že jo?
    -Ano.
  • 00:06:55 -To je paní ředitelka.
    -Ano.
  • 00:06:57 A ona tě teď tady provede celým
    domem a všechno ti ukáže.
  • 00:07:01 Zajímá tě to?
    -Hm, zajímá.
  • 00:07:03 -A na všechno se ptej, prosím tě.
  • 00:07:05 -Tak tě tady vítám.
    Prosím, pojď dál.
  • 00:07:08 -Děkuju.
    -Je to teda dům určený
  • 00:07:11 pro maminky, který nemají s dětmi
    kam jít.
  • 00:07:13 Takže prioritně jim to nabízí
    přístřeší.
  • 00:07:16 A dále pak na to navazují
    další služby,
  • 00:07:18 které ty maminky potřebují.
    -A jaký je hlavní důvod,
  • 00:07:21 že se sem ty maminky s dětmi
    dostanou?
  • 00:07:23 -Začíná to zadlužeností.
  • 00:07:25 Málokterá maminka nemá dluhy,
    která tu je.
  • 00:07:27 Může tam být domácí násilí...
    -Zajišťujete jim,
  • 00:07:31 že jim třeba hledáte nějakou
    pracovní dobu?
  • 00:07:34 -Mají docela těžkou situaci
    práci najít,
  • 00:07:37 protože pak nemají jak se po škole
    o děti postarat.
  • 00:07:41 To je jedna věc.
  • 00:07:42 Druhá věc je,
    že mají třeba nízké vzdělání,
  • 00:07:45 takže šance na zaměstnání
    je poměrně malá.
  • 00:07:47 Další věc je, že nemusejí mít
    úplně pracovní návyky,
  • 00:07:50 protože už dlouho nebyly
    na trhu práce,
  • 00:07:52 takže nejsou zvyklé pracovat.
  • 00:07:55 Ale snažíme se a myslím si,
    že ta úspěšnost je z 50% dobrá.
  • 00:08:05 -Mě by teda zajímalo,
    jak jste se sem dostala?
  • 00:08:07 Nebo jak to probíhalo?
  • 00:08:09 -O Vánocích jsem neměla
    na zaplacení nájmu
  • 00:08:12 a už jsem nevěděla,
    co mám s dětma dělat.
  • 00:08:14 Hrozilo mi, že budu na ulici,
    takže jsem jela
  • 00:08:17 na hmotnou nouzi do Kralup,
    jestli mi můžou
  • 00:08:19 nějak pomoci nebo mi říci, co mám
    dál dělat.
  • 00:08:22 No a paní mi poradila, že v tuhle
    chvíli
  • 00:08:25 by nejlepší pro nás s dětma byl
    azylový dům.
  • 00:08:28 -Takže jste s dětma sama?
    -No, jsme.
  • 00:08:31 -A kolik máte dětí?
    -Tři holčičky.
  • 00:08:34 -Jak se vám bydlí na tom azylovém
    domě?
  • 00:08:36 -Dobře.
    Viď, Stefanko, jsi spokojená doma?
  • 00:08:38 -A jak se ti líbí ve školce?
    -Dobře.
  • 00:08:41 -Dobře? Máš tam kamarády?
    -Jo.
  • 00:08:44 -A co tě ve školce nejvíc baví?
    -Malovat.
  • 00:08:47 -Malovat. To je.
  • 00:08:54 V azylovém domě mě nejvíce zaujal
    přístup pracovníků k lidem.
  • 00:08:58 Dále mě tam zaujalo, jak se tam ti
    lidé dostanou.
  • 00:09:02 Že azylový dům pro ně připravuje
    mnoho aktivit.
  • 00:09:05 A vlastně není to tak,
    že by jim poskytl
  • 00:09:08 takový ten "luxus",
    ale vedou ty matky k tomu,
  • 00:09:12 aby se naučily tu samostatnost
    a tu péči
  • 00:09:15 o ty děti, která je vlastně
    důležitá.
  • 00:09:18 Mě by určitě bavila práce v takové
    organizaci.
  • 00:09:20 A určitě bych pomáhala lidem
    a snažila se je
  • 00:09:23 vést k tomu,
    aby byly samostatné
  • 00:09:26 a aby se to třeba nestalo i jejich
    dětem.
  • 00:09:41 -No, jasně, tak si k tomu stoupni,
    já vím.
  • 00:09:44 -Tak, Ilono, ty jsi za to úplně
    zabrala. -No.
  • 00:09:47 -Baví tě to?
    -Baví.
  • 00:09:49 -A bylo to pro tebe něčím
    užitečný?
  • 00:09:52 Máš zkušenosti, jak sis prošla tím
    azylovým domem?
  • 00:09:55 -Jo, určitě.
    Já mám třeba i zkušenosti
  • 00:09:58 z dětského domova, z kojeneckého
    ústavu v Olomouci.
  • 00:10:00 A tohle je zase něco úplně
    jiného,
  • 00:10:02 takže určitě mi to zase dalo úplně
    jiný rozhled.
  • 00:10:05 -Tak třeba to nějak využiješ
    v budoucnosti.
  • 00:10:08 -Budu se snažit.
    -Jo.
  • 00:10:10 -Já mám pro tebe ještě jedno
    překvapení, dneska.
  • 00:10:13 Je to vlastně pozvání.
    Chtěl bych tě pozvat.
  • 00:10:15 Ale nejen Ilonu, prosím vás,
    vás všechny
  • 00:10:19 bych chtěl pozvat dneska na koncert
    v šest hodin
  • 00:10:21 do Prahy,
    na skupinu The Tap Tap.
  • 00:10:25 -Pojedete?
    -Pojedeme!!!
  • 00:10:27 -Tak to chci slyšet.
  • 00:10:29 -Dobrý večer.
    My jsme kapela The Tap Tap.
  • 00:10:31 A vítáme tady slečnu Ilonu
    a její hosty!
  • 00:11:05 Včerejší koncert byl úplně
    úžasný.
  • 00:11:07 A hnedka, jak jsem přijela
    do hotelu,
  • 00:11:10 tak jsem si prohlížena na Youtube
    další videa
  • 00:11:13 a strašně jsem na to
    vzpomínala.
  • 00:11:16 A myslím si, že to jsou lidé,
    kteří jsou šťastní,
  • 00:11:19 v dobrým slova smyslu,
    že mají svůj svět,
  • 00:11:23 naučili se s tím postižením
    žít
  • 00:11:25 a taky si vybrali tu lepší cestu
    a nezhroutili se kvůli handicapu.
  • 00:11:31 A myslím si, že jsou spokojení.
    A tak by to mělo být.
  • 00:11:42 ZPÍVÁ ANGLICKY
  • 00:12:00 Ahoj!
  • 00:12:11 A myslím si, že jste třeba nedali
    kousek nebe jenom mně,
  • 00:12:16 ale všem tady těm dětem, které
    včera byly na tom koncertě.
  • 00:12:21 Je to pro ně nový zážitek
  • 00:12:23 a myslím si, že je to nějak posune
    dál.
  • 00:12:25 I třeba ty maminky uvidí,
    že když se chce, tak všechno jde.
  • 00:12:29 A může se to nějak splnit.
  • 00:12:33 -Teď jsme u nás, v sídle charity.
    Tady máme 5 služeb, poskytujeme.
  • 00:12:38 Jsme specializovaní na rodinu
    s dětmi.
  • 00:12:41 Takže vám ukážu školku, odpolední
    družinu
  • 00:12:45 a ještě také malé projekty kolem,
    který provozujeme.
  • 00:12:48 -A kolik tady je těch dětí,
    v té školce?
  • 00:12:50 -Do školky může chodit
    15 dětí denně.
  • 00:12:52 To je strop v naší školce.
    A v odpolední družině máme 20 dětí.
  • 00:12:56 A dneska si vyzkoušíš,
  • 00:12:57 jaké to je pracovat ve školce
    a v družině v naší charitě.
  • 00:13:03 ZPĚV
    Zajíček v své jamce sedí sám...
  • 00:13:16 -Moc se mi líbilo, jak jste plynule
    vplula
  • 00:13:18 do všech těch aktivit s dětmi,
    dětem jste se moc líbila.
  • 00:13:22 Každopádně jste celý den
    pomáhala druhým.
  • 00:13:24 -Jak se vám to líbilo?
    -Mně se tady líbilo strašně moc.
  • 00:13:27 Bylo to úplně zajímavý vidět
    ty děti zase pracovat jinak.
  • 00:13:30 Třeba i bez těch rodičů.
  • 00:13:32 Tak si myslím,
    že to bylo strašně zajímavý.
  • 00:13:34 Určitě mi to dalo další zkušenost
    do života.
  • 00:13:36 A vyšlo nám to, že?
    Tak a máme další.
  • 00:13:39 Vy jste prý byla ve školce v Kongu.
    Tak by mě zajímalo,
  • 00:13:42 jak to tam probíhá a jak jste se
    tam dostala?
  • 00:13:44 -Charita Kralupy má projekt,
  • 00:13:46 který se jmenuje
    NAŠE DĚTI V KONGU.
  • 00:13:49 Je zaměřený na podporu
    sirotčince
  • 00:13:51 na západě demokratické republiky
    Kongo.
  • 00:13:54 Ten sirotčinec se nachází
    v takové malé vesničce.
  • 00:13:57 -A jak se tam ty děti dostanou?
    Nebo jestli je někde najdete?
  • 00:14:00 Ještě něco takovýho by mě
    zajímalo.
  • 00:14:02 -Tak děti se v podstatě sbírají
    na ulici.
  • 00:14:05 Protože v Kongu je běžné,
    že maminka při porodu zemře.
  • 00:14:09 -A kolik těch dětí tam teď
    momentálně je?
  • 00:14:11 -Zhruba 25.
    Není to stálý počet.
  • 00:14:14 -A jak to na vás působilo,
    když jste tam jela poprvé?
  • 00:14:18 -Je to velmi dobrá zkušenost.
    Je pravda,
  • 00:14:21 že člověku se pak nějak převrátí
    hodnoty,
  • 00:14:24 začne přemýšlet o tom životě trochu
    jinak.
  • 00:14:27 Protože je to opravdu skoro
    jako na jiné planetě,
  • 00:14:29 když přijedeme z Evropy.
  • 00:14:31 Já vidím, že naše činnost v Kongu
    vás hodně zajímá.
  • 00:14:34 Tak mě napadlo, jestli byste
    nechtěla pro děti
  • 00:14:38 jim vyrobit třeba nějaký dáreček,
  • 00:14:40 který bych jim tam v květnu mohla
    odvézt.
  • 00:14:44 -Určitě bych jim chtěla něco
    vyrobit.
  • 00:14:46 A máme třeba teď dělat
    tu keramiku,
  • 00:14:48 tak že bych jim něco vyrobila
    a vy byste to tam pak odvezla.
  • 00:14:53 Na dnešním dnu se mi nejvíce líbilo
    a zajímalo to Kongo.
  • 00:14:57 To byl ten směr, kterým bych se
    chtěla dát.
  • 00:14:59 Ale i to ostatní bylo velice
    zajímavé a přínosné.
  • 00:15:02 A to Kongo bylo fakt takové,
    že si asi doma
  • 00:15:04 udělám pokladničku
    a našetřím si ty penízky,
  • 00:15:07 abych se tam pak mohla jet
    podívat.
  • 00:15:10 -Tady máte od nás něco na památku.
    -Jé, děkuju moc.
  • 00:15:12 -Mockrát vám děkujeme, že jste
    k nám přišla. -Já taky.
  • 00:15:15 -A každopádně máte u nás dveře
    otevřeny. -Děkuju.
  • 00:15:26 Do budoucna bych si přála dvě děti.
    Plus jedno adoptovaný.
  • 00:15:31 A chtěla bych mít harmonickou
    rodinu.
  • 00:15:33 A chtěla bych to uskutečnit
    s Marťou, mým přítelem.
  • 00:15:37 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:15:39 -Pojď, Ilono.
    -Dobrý den.
  • 00:15:42 -Dobrý den,
    zdravím vás u nás.
  • 00:15:44 -Já tě představím.
    To je paní...
  • 00:15:45 Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:15:46 -A ona ti řekne, kde jsme a co tady
    v charitě dělají.
  • 00:15:50 Já tě předám do rukou odborníka.
    -Děkuju.
  • 00:15:52 -Jsme v Arcidiecézní charitě
    Praha
  • 00:15:54 a odtud naše charita organizuje
    program ADOPCE NA DÁLKU.
  • 00:15:58 A přímo do tohoto místa chodí lidé
    a dárci
  • 00:16:01 dozvědět se o tom projektu víc
    a vybrat si i děti,
  • 00:16:03 které by chtěli v adopci
    podporovat.
  • 00:16:06 Posaďte se.
    Já vám o projektu povím víc.
  • 00:16:08 Dárci, kteří se rozhodnou podpořit
    například
  • 00:16:11 jedno z těchto dětí v Indii,
    tak jejich příspěvek,
  • 00:16:14 který je ve výši 4 900 korun
    ročně,
  • 00:16:17 tak za tyto prostředky těmto
    konkrétním dětem
  • 00:16:21 zaplatíme školné, školní pomůcky
    a školní uniformu.
  • 00:16:25 Děti se budou moct také účastnit
    mimoškolních aktivit
  • 00:16:28 a v naléhavých případech uhradíme
    i zdravotní péči.
  • 00:16:33 -Já jsem se dívala na jeden
    dokument
  • 00:16:35 a bylo mi strašně líto těch
    dětí,
  • 00:16:38 které nemají rodiče
    a nebo po jakékoliv katastrofě
  • 00:16:40 se ocitnou bez domova,
    jsou nemocné.
  • 00:16:43 A proto jsem se rozhodla jít tím
    směrem,
  • 00:16:46 že bych si jednou chtěla
    adoptovat dítě na dálku
  • 00:16:49 a takhle mu prostě pomoct.
  • 00:16:51 Pomoct mu
    v rozvoji a ve vzdělání.
  • 00:16:53 Zatím jsem to nemohla uskutečnit
    z důvodu,
  • 00:16:55 že nemám dostatek financí.
  • 00:16:57 Tak jsem se rozhodla,
    že to budu provozovat
  • 00:16:59 až budu prostě dospělá
    a budu zajištěná finančně.
  • 00:17:02 Tak takhle.
  • 00:17:04 -Prostě vybrat dítě, které by jim
    bylo nejbližší.
  • 00:17:07 Měli jsme tady paní, která tady
    seděla více než dvě hodiny
  • 00:17:09 a opravdu prostudovala všechny děti
    jedno po druhém.
  • 00:17:12 A vybrala to, které jí bylo
    nejbližší.
  • 00:17:15 -Mě by ještě zajímalo,
    jestli někteří rodiče třeba
  • 00:17:18 neumožňují dětem chodit do té školy
    třeba z důvodu,
  • 00:17:21 že musí pracovat
    nebo jsou třeba nemocní?
  • 00:17:24 Například v té Indii nebo v Ugandě
    jsou čeští zaměstnanci?
  • 00:17:27 A třeba vy osobně jste tam
    byla?
  • 00:17:29 Nebo jste neměla tu možnost?
  • 00:17:32 A mají třeba možnost i dárci,
    že by si třeba zaplatili cestu
  • 00:17:35 a jet se tam podívat
    na nějakou dobu?
  • 00:17:38 Jako že by si ho třeba chtělo
    dovézt i do Česka,
  • 00:17:41 jestli to umožňujete?
  • 00:17:43 Je třeba vím, ta inteligence jiná,
    že jo?
  • 00:17:45 Navíc - jestli by se to dítě tady
    netrápilo...
  • 00:17:47 -Já se omlouvám,
    že vyrušuju.
  • 00:17:49 Vy jste si určitě to podstatné
    řekly.
  • 00:17:51 I když by se asi dalo povídat
    hodiny.
  • 00:17:53 Tak co?
    Dozvěděla ses něco zajímavého?
  • 00:17:56 -Určitě.
    Třeba já jsem vždycky byla
  • 00:17:58 zastáncem toho, že to dítě, kdybych
    si chtěla adoptovat,
  • 00:18:01 že bych si ho chtěla dovézt
    sem
  • 00:18:03 a vzdělávat ho tady,
    dát mu takovouto rodinu.
  • 00:18:06 Po rozhovoru jsem se dozvěděla,
    že protiklady jsou veliké.
  • 00:18:10 -Že by to moc nepomohlo.
    -Po psychické stránce určitě.
  • 00:18:13 -To mě teda taky zajímá,
    jestli se na to zeptám,
  • 00:18:15 co ty myslíš - ty a adopce.
  • 00:18:18 Myslíš, že by tě něco takového
    zajímalo?
  • 00:18:20 Říkala jsi, že chceš pomáhat?
    -Hm.
  • 00:18:23 -Já mám pro tebe překvapení.
    Já vím, že studuješ,
  • 00:18:26 že peněz není nazbyt,
    takže teď ještě nemůžeš,
  • 00:18:30 ale my za tebe tu adopci na nějaký
    čas zaplatíme.
  • 00:18:37 A když ty potom budeš v pozici,
    kdy můžeš sama někoho adoptovat,
  • 00:18:42 tak budeš-li chtít,
    tak můžeš pokračovat.
  • 00:18:45 Můžeš si vybrat dítě,
    kterýmu budeš pomáhat.
  • 00:18:47 -Jako teďka?
    -Teďka.
  • 00:18:49 -Ježiši!
    -A to je to překvapení.
  • 00:18:56 -To je krásný!
    -No to jsme rádi.
  • 00:19:01 -Takže si můžu vybrat děťátko?
    -Hm.
  • 00:19:07 -Můžete si potom dopisovat.
  • 00:19:09 Děti posílají minimálně dva dopisy
    ročně.
  • 00:19:11 Tak i uvidíte,
    jaké dělá pokroky.
  • 00:19:14 -Já se omlouvám.
    -To se neomlouvej.
  • 00:19:17 -To je v pořádku.
  • 00:19:19 Já jsem i ráda.
    Za to dítě i za nás.
  • 00:19:23 -Jenom abys nebyla, prosím tě,
    jako ta paní,
  • 00:19:25 co tady byla dvě hodiny.
    -Ne.
  • 00:19:28 -Buď trošičku rychlejší.
  • 00:19:30 Ne, ale podívej se, nemusíš zase.
    To je důležitý.
  • 00:19:35 -Ten pocit, že už teď si můžu
    adoptovat holčičku,
  • 00:19:39 tak to se nedá popsat.
  • 00:19:41 To je prostě něco úplně
    úžasného.
  • 00:19:44 Ještě i teď se mi chce plakat
    z toho,
  • 00:19:47 že se mi splnil jeden velký
    sen,
  • 00:19:50 který jsem si chtěla uskutečnit,
    až na to prostě budu mít.
  • 00:19:53 A někdo mi to vysnil
    už teďka.
  • 00:19:56 Tak bych mu chtěla strašně
    poděkovat.
  • 00:19:58 A strašně moc se těším na to,
  • 00:20:00 až s tím dítětem budu třeba
    komunikovat.
  • 00:20:02 Konkrétně teda s holčičkou.
  • 00:20:04 A budeme si dopisovat,
    sem tam mi pošle nějaký obrázek.
  • 00:20:07 A myslím, že to je pocit,
    který je prostě k nezaplacení.
  • 00:20:13 -Přivítejte slečnu Ilonu!
    Ahoj.
  • 00:20:22 Ilono, jak se máš?
    Já tě rád vidím.
  • 00:20:24 -Já tebe taky.
    Mám se dobře.
  • 00:20:26 -Jo? Všechno dobrý?
    -Jo, všecko dobrý.
  • 00:20:28 -Zdraví...?
    -Zdraví slouží. Musím zaťukat.
  • 00:20:31 -Tak do držím palce,
    aby to vydrželo.
  • 00:20:32 -Jo, děkuju.
  • 00:20:34 -Sleduješ náš pořad?
    -Hm. Už teď pravidelně.
  • 00:20:37 -Teď pravidelně.
    A líbí se ti příběhy? -Hm.
  • 00:20:40 -A jaký byl ten zážitek
    v tom azylovém domě?
  • 00:20:44 Bylo to pro tebe něco úplně
    nového?
  • 00:20:47 -Tak myslím si,
    že asi úplně nového ne,
  • 00:20:49 protože na praxi býváme
    třeba i v kojeneckém ústavu,
  • 00:20:52 takže tam taky byly ty opuštěné
    děti.
  • 00:20:55 Ale zase třeba po stránce
    těch rodičů.
  • 00:20:57 Takže jsem viděla ten jiný rozhled
    zase těch dospěláků.
  • 00:21:00 Tak to byl zase takový jiný
    rozhled.
  • 00:21:03 -A ty sis to užívala s těma dětma,
    ne?
  • 00:21:05 -Hm.
    Mě to strašně bavilo.
  • 00:21:07 -Co tě na tom bavilo nejvíc?
    -Asi ta keramika.
  • 00:21:10 Protože jsem keramiku nikdy
    nedělala.
  • 00:21:13 Tak to mě tak zaujalo,
    že mě to i začalo bavit.
  • 00:21:16 -A šlo ti to?
    -Nevím teda,
  • 00:21:18 jestli mi to šlo, ale snad jo,
    snad se to povedlo.
  • 00:21:21 -Já vím, že chceš být lékařka
    a určitě budeš, ty si plníš sny,
  • 00:21:25 ale mně přišlo, že jsi s těmi dětmi
    byla naprosto přirozená.
  • 00:21:28 -Hlavně děti jsou upřímný.
    Neskrývají žádnou faleš.
  • 00:21:31 Prostě, když se jim něco nelíbí,
    tak to řeknou.
  • 00:21:34 Když jsou zase šťastný,
    tak je to na nich vidět.
  • 00:21:36 Tak se s nimi dobře pracuje.
  • 00:21:38 -A to je lepší, ne?
    -O hodně.
  • 00:21:40 -Ty jsi říkala zajímavou věc,
    že ty děti bez těch rodičů
  • 00:21:43 jsou možná trošičku jiný.
    V čem jsou jiný?
  • 00:21:45 -Ty děti jsou takový odvázaný.
    Někdy mi třeba
  • 00:21:47 v tom azylovém domě přišlo,
    že ty maminky byly takový:
  • 00:21:50 Já si to udělám sama,
    ty běž pryč.
  • 00:21:52 A ty děti třeba byly takové
    nadšené,
  • 00:21:54 že si to chtěly zkusit,
    i ty výrobky.
  • 00:21:56 Prostě byly takové zapálené.
    A když je ti rodiče tak hodně
  • 00:21:59 sekýrovali,
    tak si to tak neužívaly.
  • 00:22:03 -Co ten koncert, který jsme spolu
    prožili?
  • 00:22:06 -Jo, tak na ten často vzpomínám.
  • 00:22:08 -To byl pro tebe úplný objev?
    -Ano.
  • 00:22:11 -A dobrý, ne?
    -Jo, úplně suprový.
  • 00:22:13 -Mně se líbilo,
    že ty opravdu jsi člověk,
  • 00:22:16 který myslí nepřetržitě na druhý,
    protože ty sis užívala koncert,
  • 00:22:20 ale zároveň jsi řekla,
    že díky tobě ten koncert
  • 00:22:24 si užívají i ti ostatní
    z toho azylového domu.
  • 00:22:26 -Já si myslím,
    že tak je to i celkově.
  • 00:22:29 Že ten kousek nebe
    nejenom mně...
  • 00:22:31 Mně jste dali kousek nebe,
  • 00:22:33 ale všem těm dětem jste roztrhali
    to další.
  • 00:22:35 Prostě to ostatní.
  • 00:22:37 A ať už té adoptované holčičce,
    tak všem.
  • 00:22:39 Nemohla bych to uskutečnit
    bez vás.
  • 00:22:41 Takže zase kousek nebe se i poslal
    do té Indie.
  • 00:22:44 -To je, to se poslalo.
  • 00:22:46 A ty jsi na tom koncertu dokonce
    s těma dětma tancovala.
  • 00:22:49 To bylo něco.
    -No.
  • 00:22:51 -To tě spontánně zvedly?
    -No.
  • 00:22:53 -Oni jsou bezvadný, když to spustí,
    tak to je rachot.
  • 00:22:55 -Hlavně jsem nevěděla,
    kde mám ruce, kde mám nohy,
  • 00:22:57 ale byla to sranda.
  • 00:23:00 -Ty jsi sem dneska do studia
    nepřišla sama, že jo? -Ne.
  • 00:23:03 -Ty tady někoho máš.
    -Hm.
  • 00:23:05 -Koho tady máš?
  • 00:23:07 -Mám tady přítele, maminku,
    od přítele maminku.
  • 00:23:10 A mám tady ještě spolužáky
    ze třídy.
  • 00:23:14 -Ty tady máš přítele, že jo?
    Martina. -Hm.
  • 00:23:17 -Dobrý večer.
    -Zdravím.
  • 00:23:19 Má Ilona i jiné zájmy, kromě toho,
    že pomáhá ostatním?
  • 00:23:24 -Já si myslím, že nemá.
    -Nemá, jo?!
  • 00:23:28 No počkej, ale to potom ty musíš
    pomáhat taky.
  • 00:23:31 Protože, abyste něco dělali spolu,
    tak...
  • 00:23:34 -Ona sekýruje i mě.
    -Sekýruje. Pomáhá, ne?
  • 00:23:38 -No jistě.
    Ale abych pomáhal i já.
  • 00:23:42 -No.
    Tak by to mělo být.
  • 00:23:44 -Tak by to mělo být?
    No dobře,
  • 00:23:46 ale on na to musí přijít sám,
    nemůžeš ho sekýrovat, že jo.
  • 00:23:48 No počkej, ale něco děláte,
    kromě pomáhání, taky, ne?
  • 00:23:52 Třeba jakou máte rádi muziku?
    Posloucháte rádi spolu muziku?
  • 00:23:54 -No,
    spolu neposloucháme muziku.
  • 00:23:56 Ale kdybych měl říct jeden její
    koníček,
  • 00:23:59 tak si myslím, že ona je nadšená
    fotbalová fanynka.
  • 00:24:01 Ona se mnou jezdí na každý
    zápas.
  • 00:24:04 -Takhle!
    No prosím!
  • 00:24:06 Fotbalová fanynka, no vidíš!
    Tak to je dobrý.
  • 00:24:08 Tak zase pomáháš tomu týmu, že jo?
    -Jo.
  • 00:24:10 -Tím fanděním.
    Ono to tam vždycky pomáhá.
  • 00:24:12 -Hlavně mně pomáhá psychicky.
    -Tobě pomáhá psychicky?
  • 00:24:15 Tak to je dobře.
    A ty jí zase, viď?
  • 00:24:19 Tak to má být.
    A teď, ty vůbec neposlouchej.
  • 00:24:23 Má nějaké špatné vlastnosti,
    tahle ta 19letá holka?
  • 00:24:27 Mě to nervuje.
  • 00:24:29 -Já si myslím, že je trošku
    umíněná.
  • 00:24:33 -Tak jo! Není to anděl,
    je to člověk.
  • 00:24:37 To je správný.
    To tak má být.
  • 00:24:39 Teď se dostáváme k tomu,
    co jsi nečekala, aspoň doufám.
  • 00:24:45 Teď jsi adoptovala holčičku.
    -Ano.
  • 00:24:48 -Rozhodla ses.
    Já jsem tam viděl ty finalistky.
  • 00:24:53 Já jsem byl u toho.
    Bylo to těžké rozhodování.
  • 00:24:56 A máš tu holčičku.
    Máš z toho radost?
  • 00:24:58 -Mám strašnou.
  • 00:25:00 A už se těším, až jí odešlu ten
    jeden dopis.
  • 00:25:03 A až mi zas pošle něco ona.
  • 00:25:05 -A to víš, že já jsem plný
    překvapení.
  • 00:25:08 Tady je paní doktorka Lamazová.
    -Dobrý den.
  • 00:25:11 -A něco by ti chtěla říct.
    -Já bych vám, Ilono,
  • 00:25:13 chtěla ještě jednou poděkovat
    za vaši podporu a taky za to,
  • 00:25:18 že jste určitě vzorem pro ostatní
    lidi,
  • 00:25:20 kteří by se třeba také rozhodli
    podpořit
  • 00:25:24 konkrétní dítě z programu
    ADOPCE NA DÁLKU.
  • 00:25:27 A abyste měla tu adopci
    stále na očích,
  • 00:25:30 tak jsme pro vás připravili
    i certifikát jako poděkování.
  • 00:25:33 -Tak teď už je ta holčička opravdu
    oficiálně tvoje.
  • 00:25:37 -Jé, tak děkuju moc.
  • 00:25:43 -Určitě tě má moc lidí rádo.
    Přemýšlela jsi nad tím,
  • 00:25:47 kdo pro tebe tenhle kousek nebe
    připravil?
  • 00:25:51 Já se na to musím zeptat.
    To je taková ta tradiční otázka.
  • 00:25:54 -Tak já jsem si to hlavně musela
    spojit s tím,
  • 00:25:56 kdo tenhle pořad zná.
  • 00:25:59 Tak úplně v první moment mě napadla
    maminka nebo babička.
  • 00:26:03 Ale pak, jak už jsem přešla
    z toho šoku,
  • 00:26:06 že už jsem tě viděla a tak jakože
    dobrý...
  • 00:26:09 -Já jsem teda šok.
    -No, takový ten první šok.
  • 00:26:13 A tak to bylo takový,
    že jsem si říkala,
  • 00:26:15 že v tom bude nějaká
    ta richterovina.
  • 00:26:17 Takže asi že přítel.
  • 00:26:20 A zase jsem si říkala, že on by to
    asi nenapsal.
  • 00:26:22 Takže si myslím,
    že jeho maminka.
  • 00:26:25 Že on by si asi nesedl
    a nenapsal ten dopis k vám.
  • 00:26:28 -Proč ne?
    -No, my si tak navzájem pomáháme.
  • 00:26:33 Tak myslím, že i tady u toho by mě
    potřeboval.
  • 00:26:37 -Jako že by tě potřeboval
    k tomu,
  • 00:26:39 aby napsal dopis jako překvapení
    pro tebe, jo?
  • 00:26:41 -Ano.
    -Tak to teda...
  • 00:26:44 On tě jednou překvapí, počkej.
    To si myslím, že...
  • 00:26:48 Myslíš, že maminka, jo?
    -Hm. Že jeho maminka.
  • 00:26:54 -Jako budoucí tchýně že by tohle
    udělala?
  • 00:26:56 -Hm, jo.
    Ona je strašně hodná.
  • 00:26:59 Ona taky myslí na ostatní.
    -No dobře, tak uvidíme.
  • 00:27:03 Tak zavoláme toho dárce, jo?
  • 00:27:06 Chceš, abych ho zavolal?
    -Jo.
  • 00:27:09 -Tak přivítejme paní Vlaďku.
  • 00:27:17 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:27:19 -Ahoj.
    -Já jsem to věděla.
  • 00:27:29 Tak, Vlaďko, Ilona to nějak
    vydedukovala.
  • 00:27:31 Trošku jako Sherlock Holmes,
    ale takovou vylučovací metodou.
  • 00:27:34 -Ona přesně věděla,
    že Martin to bez maminky nezvládne,
  • 00:27:37 takže musela maminka.
  • 00:27:39 -Co bez maminky, bez ní,
    že to nezvládne.
  • 00:27:41 Že to není schopný napsat,
    že potřebuje tu pomoc.
  • 00:27:44 A co reportáž? Líbila se vám?
    -Suprová. Nádherný.
  • 00:27:47 -Spokojená?
    -Jo, moc.
  • 00:27:49 -Udělali jsme to tak,
    jak jste si přála?
  • 00:27:51 -Jo, krásný.
    A ještě spousta věcí navíc.
  • 00:27:54 A důležitý je, že je spokojená,
    šťastná.
  • 00:27:58 -Vlaďko, proč máte Ilonu ráda?
    Proč si jí vážíte?
  • 00:28:02 Proč jste tohle...
    Proč jste o ní vlastně napsala?
  • 00:28:05 -Protože ona prostě - co na srdci,
    to na jazyku.
  • 00:28:08 Je velice upřímná.
    A já jsem nepotkala,
  • 00:28:10 byť mám dva syny,
    kteří jsou strašně hodní,
  • 00:28:14 ale nikoho tak ctižádostivého
    jako je ona.
  • 00:28:16 Že prostě jde za svým cílem,
    ví, co chce od života.
  • 00:28:19 A jde přes překážky.
  • 00:28:21 -Ale jde za svým cílem,
    přesně,
  • 00:28:23 přes překážky v tom dobrém,
    ne přes mrtvoly.
  • 00:28:25 -Ne, v dobrým.
    Ano, ano.
  • 00:28:27 -A že vlastně pomáhá těm lidem
    kolem.
  • 00:28:29 -Ano.
    -Já ti strašně děkuju.
  • 00:28:31 Já myslím, že ani víc snad nedokážu
    říct, než děkuji.
  • 00:28:33 -To úplně stačí, ne?
  • 00:28:43 Vlaďko, tohle je kytička pro vás
    za to, že myslíte na druhé.
  • 00:28:48 -Děkuju moc.
    -Tady to máte.
  • 00:28:50 Ilono, tobě přeju hodně štěstí
    ve všem,
  • 00:28:53 hlavně, ať se dostaneš
    na tu medicínu.
  • 00:28:55 Protože já věřím, že přesně lidé
    jako ty by měli být doktoři.
  • 00:28:59 A vám, ať ten vztah,
    a s Martinem taky, samozřejmě,
  • 00:29:02 hodně dlouho vydrží.
  • 00:29:04 Ahoj.
    -Děkuju.
  • 00:29:10 -Další reportáž je o jedné úžasné
    rodině,
  • 00:29:13 kterou spojuje nevšední, doslova
    sportovní přístup k životu.
  • 00:29:18 Jmenují se Trhlíkovi a většinu
    volného času tráví na hřišti.
  • 00:29:28 Město Louny.
    Perla na řece Ohři.
  • 00:29:30 Je tady krásně, ale za chvíli mi
    trošku zmrzne úsměv na tváři.
  • 00:29:34 Ponoříme se totiž do sportu.
    A to není moje silná stránka.
  • 00:29:36 Proto tady čekám na průvodce.
  • 00:29:40 Nejen městem a místní házenou,
    ale hlavně dnešním příběhem.
  • 00:29:46 Petro, já jsem ani nevěděl,
    že v Lounech se hraje házená.
  • 00:29:50 A že je tak důležitá.
    Proč jsou to Trhlíci?
  • 00:29:54 Proč jste nám o nich napsali?
  • 00:29:56 -Trhlíci jsou naši dlouholetí
    kamarádi, už 11 let.
  • 00:30:00 Házená se tady hraje
    a i docela slavná házená.
  • 00:30:03 -Pojďme si říct něco k té rodině.
    Tak to je Jirka.
  • 00:30:07 -Jirka Trhlík.
    -To je ten táta.
  • 00:30:10 To byl házenkář, teďka je trenér.
    -Ano.
  • 00:30:14 -Potom je to maminka.
    -Maminka Milada.
  • 00:30:17 -A děti. A ty jsou?
    -Dvojčata. Jiřík a Kubík.
  • 00:30:23 -Jiříkovi se říká Jurda, že jo?
    -Jurda.
  • 00:30:26 -A co se teda stalo?
  • 00:30:28 -Tam nastaly komplikace
    nějak po porodu.
  • 00:30:31 Byla to dvojčata,
    neměli druhý inkubátor.
  • 00:30:35 Kubík na tom byl hůř po porodu.
    Narodili se jako kilová dvojčátka.
  • 00:30:39 No a tam potom nastaly nějaké
    komplikace,
  • 00:30:43 neokysličení mozku a prostě dětská
    mozková obrna.
  • 00:30:45 A bohužel Jurášek to odnesl tím,
    že je vlastně ležák,
  • 00:30:49 špatně vidí,
    donedávna nemluvil...
  • 00:30:54 -Takže potřebuje 24 hodinovou péči.
    -Určitě.
  • 00:30:57 -Kterou mu asi poskytuje maminka,
    že jo?
  • 00:31:00 -Maminka.
    Hlavně mamča, no.
  • 00:31:02 -Táta je teda trenér.
    Trénuje žáky?
  • 00:31:05 -Žáky. Mladší žáky.
  • 00:31:07 -A já vím, že Kuba
    je jeden z těch mladších žáků,
  • 00:31:12 které on trénuje.
  • 00:31:14 -Ano.
    Potatil se.
  • 00:31:16 -Takže taková házenkářská rodina
    celkově.
  • 00:31:18 Co Jurda?
    Zapojil se nějak do té házené?
  • 00:31:22 -Určitě se zapojuje.
    Nesmí vynechat trénink.
  • 00:31:25 -Je teoretik.
    -Nesmí, fandí.
  • 00:31:29 Je fakt bráchovi oporou.
  • 00:31:34 Tam přijdete
    na návštěvu na kafe
  • 00:31:36 a nic jiného se nesleduje než sport
    a házená.
  • 00:31:40 -Když se takhle vyznají
    v té házené,
  • 00:31:41 Juda taky, co myslíte, že bychom
    pro ně mohli udělat?
  • 00:31:44 Jako pro celou rodinu.
    Co by jim udělalo radost?
  • 00:31:47 Třeba všem.
    -Jednou jsme se o tom bavili.
  • 00:31:50 O Silvestru,
    tak Jurášek nám řekl,
  • 00:31:54 že by chtěl jet do Kielu na zápas
    házený.
  • 00:31:57 -A proč zrovna tam?
    -Protože je tam nějaký
  • 00:32:00 jeho nejoblíbenější házenkář,
    což jsme teda vůbec nevěděli,
  • 00:32:05 nějaký Filip Jícha.
    Tak setkat se s ním.
  • 00:32:09 -Takže Čech?
    -Čech.
  • 00:32:11 -Čech, který hraje v Kielu,
    asi německou ligu.
  • 00:32:14 -Ano.
    -A to je prostě hvězda.
  • 00:32:17 -Je to hvězda.
    Pro něj idol.
  • 00:32:19 A když hraje Filip, nesmí vynechat
    zápas.
  • 00:32:23 Musí slyšet, i trošku vidět.
    V rámci možností.
  • 00:32:28 -Takže to by mu udělalo radost.
    -Určitě. -Strašnou.
  • 00:32:31 -Kde je najdeme?
  • 00:32:33 Kde bychom tak celou tu rodinku
    chytili pohromadě?
  • 00:32:35 -Dneska byste je chytili pohromadě
    na tréninku.
  • 00:32:44 -Čau.
    -Dobrý den.
  • 00:32:50 POKYNY TRENÉRA
  • 00:32:59 Dobrý den.
    Já se moc omlouvám,
  • 00:33:02 já vám na chvilku přeruším
    trénink.
  • 00:33:05 Já hledám pana Trhlíka.
    -To jsem já.
  • 00:33:08 -To jste vy. Dobrý den.
    Já jsem Pavel Kříž.
  • 00:33:10 -Dobrý den.
    -Moc mě těší.
  • 00:33:12 -Uděláte si na mě chvilku času?
    -Určitě.
  • 00:33:14 -Na popovídání.
    A já se ještě zeptám.
  • 00:33:16 Potřeboval bych mluvit
    s celou vaší rodinou.
  • 00:33:18 Najdu je někde?
    -Támhle je malej Jiřík,
  • 00:33:20 Kuba
    a manželka je na nákupech.
  • 00:33:25 -Čau, já jsem Pavel, ahoj.
    -Dobrý den.
  • 00:33:28 Ahoj. Že ty jsi Jurda?
    -Kdo to je?
  • 00:33:33 -Já jsem Pavel Kříž, ahoj.
    -On ví.
  • 00:33:37 -Čauec.
    -Vyndej si ruku.
  • 00:33:41 -Je nervózní.
  • 00:33:43 -Je nervózní.
    Já jsem taky nervózní.
  • 00:33:44 -Já taky.
    -Tak co, bráchové?
  • 00:33:47 Sedneme si na chvilku a budeme si
    povídat? -Jo.
  • 00:33:52 -Máme tady návštěvu.
    Pana Kříže.
  • 00:33:55 Kdo to je?
  • 00:33:57 Takovej pán z televize, co natáčí
    něco.
  • 00:34:01 Nedělám si srandu.
    Tak dělej.
  • 00:34:05 -Už běží.
    -Dobrý den, dobrý den.
  • 00:34:08 -Já jsem Milada Trhlíková,
    dobrý den.
  • 00:34:10 -Já jsem Pavel Kříž.
    Moc mě těší.
  • 00:34:11 -Mě taky.
    Já jsem úplně v šoku.
  • 00:34:13 -Tak my vás přijdeme navštívit
    a vy někde nakupujete.
  • 00:34:15 -No, tak to je.
    Vždycky tady sedím.
  • 00:34:20 -Milado, jaké to je?
    Vy jste vlastně
  • 00:34:22 jediná žena v rodině.
    Jste v menšině.
  • 00:34:25 Jsou na vás chlapi hodní?
    Rozmazlují vás?
  • 00:34:28 -No...
    Já nevím.
  • 00:34:31 -Pravdu.
    -Tak nerozmazlujou.
  • 00:34:34 Oni mají maminku jako servis.
    Domácí úkoly...
  • 00:34:38 Viď, Jiří?
    Hlavně papání, viď?
  • 00:34:40 -Tak papání je důležitý.
    -Papání.
  • 00:34:43 -No, to je důležitý, viď?
  • 00:34:45 -Papáš rád?
    -Jo.
  • 00:34:46 -Aby ne, viď?
    -Akorát to na něm není vidět.
  • 00:34:48 -Když maminka dobře vaří,
    co bys nepapal, viď?
  • 00:34:51 -Ale vraťme se k té házené.
  • 00:34:55 Chlapi jsou házenkáři, to je jasný,
    o tom není pochyb.
  • 00:34:58 Co vy?
    Sledujete házenou? Máte ji ráda?
  • 00:35:01 Nebo je to proto, abyste se
    podřídila té chlapské vůli?
  • 00:35:04 -Vzala jsem si házenkáře,
    takže jsem do toho jakoby spadla.
  • 00:35:08 Ale líbí se mi to jako sport.
    -Že jo?
  • 00:35:10 -Hm.
    Je to hezký sport.
  • 00:35:12 Proto jsem ani neprotestovala,
    že Kuba bude hrát házenou.
  • 00:35:14 Hraje od 4 let.
  • 00:35:16 -Baví tě to?
    -Jo.
  • 00:35:18 -A co brácha? Jurdo, co ty?
    -Jo.
  • 00:35:21 -Házená tě baví?
    -Jo.
  • 00:35:23 -Sleduješ ji?
    -Jo.
  • 00:35:25 -Nám neunikne v televizi žádnej
    zápas.
  • 00:35:27 -Jsi velký fanda, jo?
    -Jo.
  • 00:35:28 -Chodíš na tréninky.
    -Jo.
  • 00:35:30 -Sleduješ zápasy v televizi.
    -Jo.
  • 00:35:32 -Já se zeptám táty.
    Vy jste byl házenkář jako profi?
  • 00:35:37 -No...
    Dá se to tak říct.
  • 00:35:41 -Tady se hrávala interliga.
    Takže na nejvyšší český úrovni.
  • 00:35:46 -Já vidím, že manželka
    opravu mluví za vás
  • 00:35:49 i co se týká vaší kariéry.
  • 00:35:51 To je úžasný.
    Tak dobře, no.
  • 00:35:54 Tak já se zeptám manžela.
    -Jen se zeptejte. Klidně.
  • 00:35:57 Já vám to dovolím.
    -Takže jste hrál na vysoké úrovni?
  • 00:35:59 -Spíš poloprofesionálně.
    Furt jsme u toho pracovali.
  • 00:36:02 -Ale musel jste tomu asi dávat
    veškerý volný čas.
  • 00:36:06 -Určitě.
    -Takže je to celoživotní vášeň.
  • 00:36:09 Koníček...
    -To asi jo.
  • 00:36:11 -A teď jste se stal trenérem.
    Trénujete žáky.
  • 00:36:16 -No.
    Spadl jsem do toho, no.
  • 00:36:18 -Tak spadl, děláte to rád.
    -Určitě to dělám rád.
  • 00:36:21 -Tak když vás baví ten sport...
    -Někdy to...
  • 00:36:25 -Ale teď se díváte na syna,
    takže jako kdyby kvůli němu.
  • 00:36:28 -Ale ty děti, to je prostě něco
    hrozného.
  • 00:36:31 -Ale viděl jsem, kluci tam lítali,
    máte je pod kontrolou.
  • 00:36:33 Když zařvete...
    Sice manželka mluví,
  • 00:36:36 ale vy, když zařvete
    na té palubovce,
  • 00:36:38 ta se třese celá hala.
    -To se jim moc nelíbí, dětem.
  • 00:36:41 -Ale to je správný.
    to musí být autorita.
  • 00:36:43 -Jako děti si stěžují,
    ale rodičům se to líbí.
  • 00:36:45 -Já se zeptám.
    Kluci jsou dvojčata.
  • 00:36:47 -Kluci jsou dvojčata.
    Jsou vlastně předčasně narozený.
  • 00:36:51 Narodili se ve 29. týdnu
    a neměli ani kilo dvacet.
  • 00:36:56 Také Kuba se vyhrabal dobře,
    ale Jurda to odnesl.
  • 00:37:00 Ten měl krvácení do mozku...
    Hlavně, že se s ním domluvíme.
  • 00:37:04 -No, domluvit.
    Ale on se hlavně krásně směje.
  • 00:37:07 A znáte náš pořad?
    -Všechny díly jsme viděli.
  • 00:37:10 -Všechny díly?!
    Tak to jste věrní fanoušci.
  • 00:37:13 -No, my jo.
    -Což my, viď?
  • 00:37:14 -To se vám to musí líbit.
    -No, to hlavně tady.
  • 00:37:16 -Ty to sleduješ?
    -Jo.
  • 00:37:18 -Tobě se líbí Kousek nebe?
    -Jo.
  • 00:37:20 -Tak to je dobře.
    Tak jsme ti ho přivezli.
  • 00:37:23 Protože jestli to sleduješ,
  • 00:37:24 tak víš, že nám o vás někdo
    napsal.
  • 00:37:28 A přál si, abychom právě pro vás
    kousek nebe přivezli.
  • 00:37:31 Napadá vás,
    co by to tak mohlo být?
  • 00:37:34 Tebe jo, jo?
    Kuba tady řekl, že jo.
  • 00:37:39 -Nějaký vstupenky na házenou?
    -Vstupenky na házenou, jo?
  • 00:37:43 -Do Kielu.
    -A proč zrovna do Kielu?
  • 00:37:46 -Kdo tam hraje?
    -Filip Jícha.
  • 00:37:51 -Filip Jícha?
    -Filip Jícha, jo?
  • 00:37:54 Ten hraje v Kielu. To je Čech?
    -Jo.
  • 00:37:56 -A toho máš rád?
    -Jo.
  • 00:37:58 -Ty ho taky máš rád?
    -Jo.
  • 00:38:00 -Všichni čtyři byste ho chtěli
    vidět? -Jo.
  • 00:38:02 -Tak víte co?
    Vy pojedete do toho Kielu.
  • 00:38:06 -Jupí!
    -Jupí? Tak vidíš, no.
  • 00:38:47 Teda, to je, co?
    Asi jsme vevnitř.
  • 00:38:57 -To je velký, viď?
    -Hm.
  • 00:38:59 -A támhle mají nějaký legendy,
    nahoře.
  • 00:39:01 Vidíš to?
    Ty jo, to je dobrý.
  • 00:39:06 -Vidíš támhle tu kostku?
  • 00:39:10 -A tam to promítají, když se tady
    hraje.
  • 00:39:13 To tam promítají.
  • 00:39:22 Hala je pěkná, velká.
    Že jo?
  • 00:39:25 -Ta je úplně nádherná, viď?
    -Jo.
  • 00:39:30 -Krásný je to prostě.
    To je...
  • 00:39:33 -Už se těšíme na zejtra.
    -To se nedá ani popsat.
  • 00:39:36 -Až to bude plný.
    Bubny, viď, Jiří? -Jo.
  • 00:39:40 -Nejvíc se těšíš na bubny.
    -Bubny.
  • 00:39:43 -A jak tedy budeš fandit?
    -THV.
  • 00:39:47 -Tak kouknem se, jestli tady ten
    Filip Jícha někde je.
  • 00:39:51 -A chceš ho zkusit zavolat?
    -Jo.
  • 00:39:53 -Tak ho zavolej.
  • 00:39:58 Zavolej ho.
  • 00:40:01 Zavolej ho.
    -Filipe.
  • 00:40:05 -Nahlas, aby tě slyšel.
    -Takhle tě neuslyší.
  • 00:40:08 -Zavolej ho.
    Tak zavolej Fildo.
  • 00:40:11 -Fildo!
    -Ještě nahlas!
  • 00:40:15 -Fildo.
    -Slyšel.
  • 00:40:19 Myslíš, že to slyšel?
  • 00:40:26 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:40:30 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:40:33 -Ahoj, jak se máš?
    -Dobře.
  • 00:40:36 -Vidím tě tady v Kielu.
    -Jo.
  • 00:40:38 -Líbí se ti tady?
    -Jo!
  • 00:40:42 -Ahoj, tobě taky.
    Ahoj.
  • 00:40:46 -Řekneš, jak se jmenuješ?
    -Jiří Trhlík.
  • 00:40:49 -Jiří Trhlík.
  • 00:40:53 -Na co se těšíš?
    -Na házenou.
  • 00:40:58 -A ty ses chtěl zeptat Fildy,
    jestli...
  • 00:41:01 -Hrát budeš?
    -Jestli budu hrát?
  • 00:41:04 -Jo.
    -Já doufám, že budu hrát.
  • 00:41:06 Jsem trošku malinko zraněnej,
  • 00:41:08 ale když jste přijeli,
    tak snad budu hrát.
  • 00:41:12 Já mám tady pro vás vstupenky
    na zítra. -Jo!
  • 00:41:14 -Kdo si je vezme?
    -Já!
  • 00:41:17 -Ty si je vezmeš?
    -Do levý.
  • 00:41:19 -A jak se říká?
    -Děkuju. -Prosím.
  • 00:41:22 -Ty jsi dostal vstupenky.
    Vezmeš nás s sebou? -Jo!
  • 00:41:25 -Můžeme jít s tebou?
    -Jo.
  • 00:41:26 -No to jsme teda rádi.
  • 00:41:29 -Je s náma na každém zápasu.
    -Jezdíme po kraji...
  • 00:41:33 -Kubíček hraje házenou.
    Já jsem kdysi hrával taky.
  • 00:41:37 Takže...
  • 00:41:39 -V televizi všechny házený chytáme.
    To musíme.
  • 00:41:41 -Ligu, Bundesligu...
    -Českou ligu.
  • 00:41:46 -Cokoliv.
    -Ty jsi se chtěl zeptat, ne?
  • 00:41:48 -Kde jsi všude hrál?
    -Kde jsem všude hrál?
  • 00:41:51 Já jsem hrál, ty bláho,
    už na hrozných místech.
  • 00:41:55 Ale možná vím,
    kam směřuje tvoje otázka.
  • 00:42:00 I jsem hrál pár zápasů tam,
    odkud pocházíte.
  • 00:42:03 V Lounech jsem hrál.
  • 00:42:05 To bylo úplně na začátku
    mý kariéry.
  • 00:42:09 A pár zápasů
    jsem tam i odehrál.
  • 00:42:11 V Čechách jsem hrál
    jenom jeden zápas v Plzni,
  • 00:42:15 tam, kde jsem třeba vyrostl.
    Plno zápasů v Praze.
  • 00:42:20 A na druhým místě jsem hrál nejvíc
    za Louny!
  • 00:42:23 V Český republice.
    Představ si.
  • 00:42:26 -A Jirku si pamatuješ?
    Nebo ne? Asi ne.
  • 00:42:28 -Matně si vybavuju obličej.
    -Brankář.
  • 00:42:33 -Taky bys chtěl hrát jednou tady?
    -Jo.
  • 00:42:36 -To by musel víc trénovat.
  • 00:42:38 -To nám říká furt, že by tady chtěl
    hrát.
  • 00:42:40 -On nám říká, že by chtěl být lepší
    než Filip Jícha.
  • 00:42:42 -Ještě lepší jak Filip Jícha.
    -To je správný.
  • 00:42:45 To máš dobrej cíl.
    -To by musel běhat.
  • 00:42:47 -Přistupovat trošku jinak.
    Viď?
  • 00:42:50 -Jel už s 10letými dětmi ve čtyřech
    na zápasy.
  • 00:42:54 -A baví tě to?
    -Jo.
  • 00:42:56 -Házená vás baví všechny.
    To je super.
  • 00:42:59 -Setkání bylo super.
    Je to hrozně příjemný člověk.
  • 00:43:04 Mysleli jsme si,
    jestli nebude nějaký namyšlený,
  • 00:43:06 když je to taková hvězda,
    ale je strašně příjemnej.
  • 00:43:09 -Filip Jícha je prostě nejlepší
    házenkář.
  • 00:43:12 Nebo patří mezi nejlepší házenkáře
    světa.
  • 00:43:15 -Pro nás je to guru.
    -Je to prostě,
  • 00:43:18 jak říká manželka, je to prostě
    guru. Házenkářský.
  • 00:43:28 -Támhle je plachetnice a maják.
    Vidíš? -Jo.
  • 00:43:35 -A teď pozor, teď budou vlny.
    Támhle jede další loď.
  • 00:43:38 -Jedu na lodi!
  • 00:43:41 -Já jsem teda v životě na lodi
    nejel, ještě.
  • 00:43:43 Já jsem na ní poprvý.
    -Já jsem jel, ale po Vltavě.
  • 00:44:16 -Teď jdou vlny, koukej.
    -Slyšíš?
  • 00:45:35 -Jak to vypadá v Lounech oproti
    tady tomu?
  • 00:45:40 -Nula.
    -Ale tak něco se tam taky křičí.
  • 00:45:44 Ale tohle je prostě krásný.
  • 00:46:37 -Líbilo se ti to?
  • 00:46:43 -Super zážitek.
    Neuvěřitelný zážitek.
  • 00:46:45 Bylo to super.
    Atmosféra naprosto neuvěřitelná.
  • 00:46:49 To už v životě asi nezažijeme.
    Asi ani nikdo z nás.
  • 00:46:53 Nevím, co k tomu říct.
    To se nedá popsat.
  • 00:46:55 To se musí zažít.
  • 00:46:57 -Hlavně, že se to líbilo Jájovi.
    Jájo?
  • 00:47:01 -Co? Líbilo se ti to tady?
    -Jo.
  • 00:47:03 -To je prostě nejdůležitější.
  • 00:47:05 -Jaký to bylo?
    -Dobrý.
  • 00:47:07 -Neskutečný zážitek.
    Prostě nádhera, nádhera.
  • 00:47:12 Viď, Jájo?
  • 00:47:16 -Přivítejte Jurďu, Kubíka,
    Miladu a Jiřího.
  • 00:47:23 Ahoj.
    Ahoj, Trhlíci.
  • 00:47:26 -Dobrý večer.
    -Čau.
  • 00:47:28 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:47:31 -Kubo, já jsem si všiml,
    poněvadž jsme si třásli ruku.
  • 00:47:35 Co se proboha stalo?
    -Byli jsme na turnaji.
  • 00:47:37 A já jsem chtěl vypíchnout balon
    a bouchnul jsem se.
  • 00:47:40 -Při zápase?
    -Hm.
  • 00:47:42 -Zlomil.
    -Ty sis zlomil prst?
  • 00:47:44 -Ano.
    -No tak to k tomu patří.
  • 00:47:46 Trošku k té házené.
    -Zraněný ještě nebyl.
  • 00:47:48 -To je první.
  • 00:47:50 -Vlastně to je první úraz,
    co se mu stal.
  • 00:47:53 Ale to přežije, si myslím.
  • 00:47:55 -To ses do toho asi zapojil srdcem,
    protože jsi se rozhodl,
  • 00:47:57 že budeš lepší než ten Filip Jícha,
    jo?
  • 00:48:00 Dalo ti to setkání s ním
    nějaký impulz do života,
  • 00:48:03 že začneš makat?
  • 00:48:05 Ne, že bys nemakal předtím,
    ale dát do toho ještě trošku víc?
  • 00:48:08 -No... jo.
    -Jo?
  • 00:48:12 -Počkej, tak co to je? Jo nebo ne?
    -Jo.
  • 00:48:15 -Já jsem viděl tu halu.
    Vy jste tam samozřejmě
  • 00:48:18 byli fyzicky, ale i na té obrazovce
    to působilo monumentálně.
  • 00:48:24 Že jo?
    Je to krásná moderní hala.
  • 00:48:27 -Je to hala pro 10,5 tisíce lidí.
    To mají na každý zápas vyprodáno.
  • 00:48:31 Tam mají místenky a ty se dědí
    z generace na generaci.
  • 00:48:36 Tam na to prostě
    není žasne získat místenku.
  • 00:48:39 -Tak to je takový zájem o házenou.
    V Německu?
  • 00:48:42 -Tam je to sport jedna.
    Nebo dvě, hned po fotbale.
  • 00:48:45 -A potom během toho zápasu,
    jaká byla atmosféra?
  • 00:48:48 -To se klepala celá hala.
    To bylo neuvěřitelný.
  • 00:48:51 -Líbilo se ti to, Kubo?
    -Jo, líbilo.
  • 00:48:54 -A chtěl bys, aby byla taky taková
    atmosféra v Lounech?
  • 00:48:57 -Chtěl bych.
    -Nebylo by to špatný, viď?
  • 00:48:59 Já jsem tam viděl, jak ty lidi
    mávali, fandili...
  • 00:49:02 Taky jsi tam fandil?
    -Jo, fandil.
  • 00:49:04 -A komu?
    -Filipovi.
  • 00:49:06 -Že jo?
    Když ho znáš a obdivuješ.
  • 00:49:08 Ale, Jurdo, ty jsi teda fandil,
    člověče!
  • 00:49:11 Ty jsi tam byl úplně ve svým živlu.
    -No.
  • 00:49:14 -Trošku jsem se v jednu chvíli
    lekl,
  • 00:49:16 když jsem viděl,
    že tam před ním stojí pivo.
  • 00:49:19 -Mně.
    -Tak to jsem si oddechl.
  • 00:49:23 Ale podle toho, jak fandil,
    tak jsem si říkal,
  • 00:49:25 jestli tam něco nenápadně
    neproběhlo.
  • 00:49:27 -To bylo u mě.
  • 00:49:29 A než začal zápas,
    tak mě manžel zlil tím pivem.
  • 00:49:31 Takže já jsem tam celou tu dobu
    seděla
  • 00:49:32 v mokrých hadrech,
    protože mě polil tím pivem.
  • 00:49:35 -Jo, polil?! Ne zlil?!
    -Zlil jako...
  • 00:49:38 -Já jsem...
    To mě teď trošku matete.
  • 00:49:41 A jaký to byl zážitek
    pro vás,
  • 00:49:44 vidět takhle Bundesligu
    na vlastní oči?
  • 00:49:47 -Krásnej.
  • 00:49:50 Prostě to je něco,
    co se ani nedá popsat.
  • 00:49:54 -Tak to popište.
    -Nedá.
  • 00:49:59 -Dobře.
    -Jak prostě...
  • 00:50:04 -Jenom ten pocit, že jo?
    -Nádhernej, krásnej.
  • 00:50:07 -A ta hra je asi o něco vyšší,
    ta úroveň.
  • 00:50:13 -Určitě.
    To je úplně někde jinde.
  • 00:50:15 -A myslíte, že je to v rychlosti?
    -V rychlosti, v technice, hráči...
  • 00:50:18 Tam je prostě jakýkoliv hráč
    osobnost.
  • 00:50:22 -Co ti šlo hlavou,
  • 00:50:24 když jsi tam seděl a dával jsi se,
    jak hrají?
  • 00:50:27 -Nevím.
    -Já vám to řeknu, co mu šlo hlavou.
  • 00:50:31 -Teda vy víte všechno.
    -No, já vám řeknu.
  • 00:50:35 Protože, kdybyste k nám přijel,
    tak on byl docela zklamaný,
  • 00:50:39 protože oni v úterý potom,
    když jsme měli odjíždět,
  • 00:50:42 tak v úterý jsme odjížděli
    a oni ve středu
  • 00:50:45 měli turnaj je vybice, ve škole.
    Okresní kolo.
  • 00:50:50 -To tě mrzelo,
    že jsi nemohl hrát tu vybiku, jo?
  • 00:50:53 -Ano.
  • 00:50:55 -Ten Kiel to nenahradil,
    to setkání s tím Filipem?
  • 00:50:56 -Nahradil.
    -Jenomže oni všechno prohráli,
  • 00:50:58 protože jim chyběl
    nejlepší hráč.
  • 00:51:00 Tak to zase poslouchal ve škole.
    -Dobře.
  • 00:51:03 Ale tak aspoň ví, že jsi nejlepší,
    že bez tebe to nejde.
  • 00:51:08 To je taky dobrý tam občas
    nebýt.
  • 00:51:11 A může se taky stát, že zjistí,
    že tě nepotřebují.
  • 00:51:14 -No, právě.
    -To je druhý nebezpečí.
  • 00:51:17 No ne, tak snad to ten Filip
    trošku nahradil.
  • 00:51:21 Já jsem si všiml,
    že on měl trošku nějaký zranění,
  • 00:51:25 on tam zaskóroval, jestli jsem to
    v té rychlosti správně postřehl.
  • 00:51:31 -Nastoupil.
    Dohodl se s trenérem,
  • 00:51:33 jenom kvůli tomu,
    že jsme tam byli,
  • 00:51:35 takže za to prakticky můžeme my,
    že se zranil.
  • 00:51:38 -To setkání si ním, jak jste řekli,
    bylo moc hezký.
  • 00:51:41 Normální člověk.
    Prostě osobnost,
  • 00:51:44 která se vypracovala.
    -Moc příjemný.
  • 00:51:47 -My jsme potom vlastně ještě byli
    ve VIP po tom zápase.
  • 00:51:50 A tam jsme se ještě setkali
    i s jeho ženou.
  • 00:51:54 -Hanka.
    -Ano, Hanka, je moc příjemná.
  • 00:51:57 -Hanka?
    S Hankou jsi se setkal?
  • 00:51:58 -Jo.
    -Taky hrozně milá.
  • 00:52:00 Tak taky říkala,
    že využívá každé situace,
  • 00:52:02 kdy přijede nějaký Čech,
  • 00:52:06 že česky se tam baví jenom
    s Filipem a s dětma.
  • 00:52:08 Ale děti už potom šila -
    mluví německy.
  • 00:52:10 Tak tam už je větší problém.
    -Tak to je hezký.
  • 00:52:13 Odnesli jste si něco
    konkrétně,
  • 00:52:16 nějaký suvenýr nebo dárek
    nebo něco takovýho?
  • 00:52:19 -To jsme byli u fun shopu.
    Kluci mají dresy,
  • 00:52:23 Kuba má míč podepsaný od všech
    hráčů.
  • 00:52:27 Pak ještě nějaký čepice.
    -Máte to někde vystavený?
  • 00:52:31 Už jste to ukazovali kamarádům,
    spoluhráčům z Lokomotivy?
  • 00:52:36 -Přivezli jsme fotky podepsaných
    hráčů,
  • 00:52:38 takže ty se rozdávaly
    na tréninku.
  • 00:52:41 -To něco znamená -
    nejlepší hráči světa.
  • 00:52:43 -Dostali za zásluhy.
    Takže kdo zrovna ten den
  • 00:52:46 trénoval dobře,
    tak dostal i s podpisem.
  • 00:52:48 -Tak to stálo za to.
    -To každopádně.
  • 00:52:51 -A tohle to, co stálo každopádně
    za to, pro vás někdo chtěl.
  • 00:52:58 Přemýšleli jste nad tím,
    kdo by to mohl být?
  • 00:53:00 -Přemýšleli, ale přesně,
    jak jste to řekl.
  • 00:53:03 Nebudeme říkat jméno, protože je
    kolem nás hrozně moc lidí.
  • 00:53:06 A abychom nikoho neurazili.
  • 00:53:08 Může to být někdo jiný,
    než si myslíme.
  • 00:53:11 -Proč by se uráželi?
    -Já myslím, že to byli Houškovi.
  • 00:53:15 Manželé Houškovi.
  • 00:53:18 -A proč?
    -Prostě si to myslím.
  • 00:53:21 -A vy máte nějaký tip?
    -Ne.
  • 00:53:24 -Netušíš.
    -Ne.
  • 00:53:26 -Já jsem teda v jednu chvíli
    podezřívala i Kubu,
  • 00:53:28 protože teď hodně jezdil
    ke kamarádovi,
  • 00:53:30 tak už i to se nám zdálo moc.
  • 00:53:33 -Podezřelý.
    -No.
  • 00:53:35 Víte co? Jak nevíte,
    tak podezříváte každého.
  • 00:53:38 Každý, kdo se na vás podívá,
    podezříváte.
  • 00:53:41 Ve škole paní...
    -Ale na mě se nedívejte.
  • 00:53:43 Já jsem to nebyl.
    -Paní učitelky ve škole.
  • 00:53:45 Všechny jsme podezřívali.
    Všechny.
  • 00:53:48 -Dobře, tak já už vás nebudu
    napínat.
  • 00:53:53 Přivítejte Petru a Míru.
  • 00:54:02 Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:54:15 Posaďte se.
    Vás je tady tolik.
  • 00:54:19 No, to je!
    Tys měl pravdu, člověče.
  • 00:54:22 Tatínek taky.
    -Jo.
  • 00:54:25 -Viděli jste reportáž?
    Myslíte, že se to povedlo?
  • 00:54:27 Jo?
    -Úplně krásný.
  • 00:54:29 -Na 110 %.
    -Tak vy jste to tušili.
  • 00:54:32 A kdy jste to začal tušit,
    že to jsou oni.
  • 00:54:35 -Hned, jo?
    -Jo, hned.
  • 00:54:37 -Jo, hned jsem to věděl.
    -Ale vy kolem sebe máte lidí!
  • 00:54:39 -Ale tady ty lidi jsou s náma
    nejvíc.
  • 00:54:42 Vlastně na zahradě...
    Všude jsou s náma.
  • 00:54:45 Kromě tý házený, tam s náma
    nechodí.
  • 00:54:48 Ale jinak jsou s náma furt.
  • 00:54:51 -To už nejsou kamarádi,
    to už je rodina.
  • 00:54:54 -Tak jak dlouho se znáte?
    -Těch 11 let o sobě víme.
  • 00:54:56 Ale poslední dva roky se hodně
    stýkáme.
  • 00:54:59 -Vy jste zapírali.
    -To byl teror.
  • 00:55:04 -Psychický teror.
    Celý měsíc psychický teror.
  • 00:55:06 -Byl na vás vytvářen psychický
    tlak, jo?
  • 00:55:09 -Nás rozbrečeli.
    -Až tak, jo?
  • 00:55:11 -Opili jsme ji a nepustila,
    nepustila.
  • 00:55:16 -Tak to klobouk dolů, teda.
    To je.
  • 00:55:18 -Ta je teda na Oscara.
  • 00:55:20 -Když to nešlo po dobrým,
    tak potom už po zlým.
  • 00:55:22 Jako že nám zakážou
    chodit na zahradu
  • 00:55:24 a jakože spolu nebudeme
    kamarádi.
  • 00:55:26 -A vydrželi jsme.
    -Vydrželi jste.
  • 00:55:28 Ani ten alkohol to prostě nezlomil.
    -Ne, ne.
  • 00:55:31 -Akorát nejhorší bylo, že jsme
    přijeli jedním autem.
  • 00:55:34 Takže teď, jak se dostaneme domů,
    nevím.
  • 00:55:38 -Já věřím, že to potom nějak dáte
    dohromady.
  • 00:55:40 -Autobusy jezdí.
    -A Louny nejsou tak úplně daleko.
  • 00:55:43 -No, nejsou.
    Samozřejmě, že jim chceme
  • 00:55:46 poděkovat, jsme rádi,
    že se s nima můžeme kamarádit.
  • 00:55:49 Jsou hrozně milí,
    máme je všichni hrozně rádi.
  • 00:55:52 A my jim moc děkujeme.
  • 00:55:56 -Oni si pořád myslí,
    že nejsou ničím výjimeční.
  • 00:55:58 Ale ten člověk,
    který se stará o postižené dítě,
  • 00:56:02 ať je to malý človíček,
    dospělý člověk,
  • 00:56:05 tak já se před těmi lidmi
    sklání.
  • 00:56:08 Prostě mají trpělivost
    a ne každý by to uměl.
  • 00:56:13 Takže tím jsou výjimeční.
    Pro nás.
  • 00:56:15 A tím jsme jim chtěli my
    poděkovat.
  • 00:56:18 Za to,
    že nás takhle vzali.
  • 00:56:28 -Já k tomu dodám jenom to,
    že s tím souhlasím.
  • 00:56:31 Ale navíc, ne každý udělá to,
    co vy.
  • 00:56:37 Takže člověk,
    který myslí na druhého,
  • 00:56:39 ještě jde, napíše a chce,
    aby se tomuhle člověku
  • 00:56:42 něco hezkého stalo, tak je taky
    výjimečný.
  • 00:56:54 Kluci, to je pro vás pro oba.
    Tohle vám sem dám.
  • 00:56:57 -Děkuju.
  • 00:56:59 -Petro, to je pro vás, samozřejmě,
    za to, že máte dobré srdce,
  • 00:57:03 že myslíte na druhé.
    -Děkuju moc.
  • 00:57:05 -Já jsem moc rád, že jsme darovali
    Kousek nebe
  • 00:57:07 těm správným lidem jako jste vy.
    Opravdu.
  • 00:57:09 A přeju vám jenom samá vítězství,
    ne?
  • 00:57:12 Ať už ve sportu,
    ale hlavně taky v životě.
  • 00:57:14 -Děkujeme.
    -Děkuju vám.
  • 00:57:19 Vy doma mějte krásný zbytek
    večera.
  • 00:57:21 A nezapomeňte,
    že ten radostný pocit,
  • 00:57:24 kdy pro někoho něco uděláte,
    se dá zažít každý den.
  • 00:57:28 A ne jenom ve středu od 8 do 9.
    Na shledanou.
  • 00:57:52 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2015

Související