iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 11. 2013
11:40 na ČT :D

1 2 3 4 5

3 hlasy
9980
zhlédnutí

Čtení do ouška

O hloupém Honzovi

Pohádku B. Němcové čte J. Vondráček

10 min | další Děti a mládež »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

O hloupém Honzovi

  • 00:00:04 Byl jeden táta
    a měl syna Honzu.
  • 00:00:07 Jednou mu řekl: "Honzo, ty rosteš
    jako dříví v lese,
  • 00:00:12 jsi hrozný klacek,
    a posud jsi ani v kostele nebyl.
  • 00:00:16 Půjdeš dnes do kostela.
  • 00:00:18 Ale to ti povídám, ať mi tam
    ani hubou neklapneš."
  • 00:00:26 Honza hodil hlavou, oblékl se
    a šel do kostela.
  • 00:00:29 Za chvíli vstoupil kněz na kazatelnu
    a začal kázat.
  • 00:00:33 Honza koukal s otevřenou hubou,
    ale po chvilce se zamračil,
  • 00:00:37 podepřel boky a bručel:
    "Nu, rád bych věděl,
  • 00:00:41 proč ten košiláč jen na mne
    zevluje
  • 00:00:44 a se mnou se hádá,
    vždyť jsem mu nic neudělal,
  • 00:00:47 ale bude-li to dlouho trvat,
    popadneme se do křížku."
  • 00:00:52 "I mlčte, hloupý, a poslouchejte,"
    okřikovali ho lidé.
  • 00:00:56 "Ba to nebudu poslouchat."
  • 00:00:59 Vtlačil si klobouk na hlavu,
    oba palce strčil do uší
  • 00:01:02 a obrátil se ke knězi zády.
  • 00:01:05 To když udělal, vystrčili ho lidé
    ven z kostela.
  • 00:01:09 "Ty už jdeš?" ptal se táta.
  • 00:01:12 "Jsem rád, že jsem doma,
    co mě to namáhání stálo.
  • 00:01:15 Vylezl vám tam košilatý
    do díže
  • 00:01:18 a začal se naparovat
    a se mnou se hádat až hrůza.
  • 00:01:21 Jen trochu jsem hubou klapl
    a lidé mě okřikovali,
  • 00:01:24 a když jsem si uši zacpal,
    vystrčili mne ven.
  • 00:01:28 Více tam nepůjdu."
  • 00:01:30 "Ty jsi hloupý Honza.
    Večer půjdeš k muzice."
  • 00:01:34 Večer dal táta Honzovi zlaťák
    s doporučením,
  • 00:01:37 aby si koupil za něj pivo
    a dával děvčatům hodně připíjet,
  • 00:01:41 pak prý s ním budou rády
    tancovat.
  • 00:01:44 Honza šel.
    Na prahu hospody stál šenkýř.
  • 00:01:48 "Za zlaťák piva!" poroučel Honza,
    sotva k němu došel.
  • 00:01:52 "Snad jen pintu,"
    opravoval ho hospodský.
  • 00:01:57 "Už jsem řekl a dost!"
    Honza na to.
  • 00:02:00 Najednou zavřísknou
    ze síně dudy
  • 00:02:03 a dudák vstoupí do světnice,
    provázen chasou.
  • 00:02:07 Jak to Honza viděl, vyrazil,
    až na prahu hospodského povalil,
  • 00:02:11 který nesl pro něho
    za ten zlaťák plné vědro piva.
  • 00:02:15 "Táto!"
    křičel, když přišel domů,
  • 00:02:18 "víckrát mne neposílejte k muzice,
    to jsem se tam polekal."
  • 00:02:23 "Nu, ty hlupáku, co zas?"
    ptal se tatík.
  • 00:02:27 "Když jsem tam přišel,
    skřípal jeden na prkénko
  • 00:02:30 a několik bláznů se točilo
    po světnici,
  • 00:02:32 div se jim hlava nezatočila.
  • 00:02:35 Najednou to kvíkne,
    blázni všichni strachem vykřikli
  • 00:02:38 a hrnuli se ke dveřím.
  • 00:02:40 A do nich vstoupil chlap
    a mačkal pod paží čerta.
  • 00:02:43 Já se lekl a utíkal pryč."
  • 00:02:48 "Už vidím, že s tebou není
    ve vesnici pořízená,
  • 00:02:50 musíš mezi pány.
  • 00:02:52 Já znám jednoho, který potřebuje
    sloužícího, k tomu tě dovedu."
  • 00:02:56 Přišli k pěknému zámku
    a tam řekl táta,
  • 00:02:59 aby šel Honza o službu prosit.
  • 00:03:01 U vrat stál vrátný a ptal se Honzy,
    jak se jmenuje.
  • 00:03:06 "Ech, co bych povídal,
    jak se jmenuju, vždyť to není pán,"
  • 00:03:10 pomyslel si v duchu Honza.
  • 00:03:13 "Předevčírem se jmenuju,"
    odpověděl vrátnému
  • 00:03:15 a šel nahoru k pánovi.
  • 00:03:18 "Jak se jmenuješ," ptal se ho pán,
    když ho do služby přijal.
  • 00:03:22 "Honza."
  • 00:03:24 "To není hezké Honza,
    budeme ti říkat Johanes!"
  • 00:03:29 "I, pro mě za mě,
    si mně říkejte, jak chcete,
  • 00:03:32 ale Honzo mě volejte,
    sice vás nebudu slyšet."
  • 00:03:37 Pán se smál, určil mu práci
    na celý den a Honza odešel.
  • 00:03:42 Přišel do kuchyně a kuchařka se
    hned ptala, jak se jmenuje.
  • 00:03:46 Honzu to ptaní trochu mrzelo,
    povídal tedy:
  • 00:03:49 "Co vy ráda?"
    "Dobré víno," odpověděla kuchařka.
  • 00:03:55 "No.
    A já se dobré víno jmenuju."
  • 00:03:57 Když přišel nahoru do pokojů,
    potkala ho paní.
  • 00:04:00 "Ach, náš nový lokaj.
    Jak mu říkají?"
  • 00:04:05 "Říkají mně Johannes
    a jmenuju se kočka,"
  • 00:04:10 odpověděl Honza, celý vzteklý,
  • 00:04:12 že musí pořád povídat,
    jak se jmenuje.
  • 00:04:14 "Ten chlap je blázen,"
    pomyslela si paní a šla dál.
  • 00:04:17 Přišla slečna dcera
    a poručila mu: "Chci polívku!"
  • 00:04:22 "Já jsem polívka," řekl Honza,
    kterému se děvče zalíbilo.
  • 00:04:27 "To máš divné jméno,"
    řekla slečna,
  • 00:04:30 "ale já se neptám na ně,
    a chci,
  • 00:04:32 abys mi přinesl z kuchyně polívku."
  • 00:04:35 "Na mou věru, tu holku
    bych si hned vzal,
  • 00:04:39 kdyby mě chtěla," myslel si Honza,
    když odnášel polívku,
  • 00:04:43 a myslel na ni celičký den.
  • 00:04:47 Večer, když bylo po práci
    a všichni ulehli,
  • 00:04:50 šoural se pomalu skrze několik
    pokojů do toho, kde slečna spala.
  • 00:04:56 "Mama, mama, polívka!"
    křičela slečna na matku,
  • 00:04:59 když ucítila kroky
    a poznala sloužícího.
  • 00:05:03 "Snad bys nejedla ještě v noci
    polívku?"
  • 00:05:06 ozvala se matka
    z vedlejšího pokoje.
  • 00:05:08 "Honem, mama,
    ten nový sloužící je zde."
  • 00:05:12 "Vstávej honem, můj milý,
    kočka je u dcery,"
  • 00:05:15 budila paní pána.
    "Proč mne budíš, ať ji zažene."
  • 00:05:20 "Jak ho zažene,
    vždyť to není opravdivá kočka,
  • 00:05:23 snad mi rozumíš,
    ten nový sloužící."
  • 00:05:27 "Ten se jmenuje Johannes,
    a ne kočka."
  • 00:05:31 "Jen vstaň, ať se jmenuje jakkoliv,
    ten to je."
  • 00:05:35 Pán vyskočil, vzal bič ze zdi
    a běžel k slečně do pokoje,
  • 00:05:39 ale tam již nikdo nebyl.
  • 00:05:41 Dcera vyprávěla,
    že přišel k její posteli,
  • 00:05:44 a když křičela, tak utekl.
  • 00:05:46 I pustil se pán za ním.
    Ale pod schody upadl přes kuchařku.
  • 00:05:50 "Ona nestydatá, co tu leží?
    Kdo ji porazil?"
  • 00:05:53 "Dobré víno, milostpane."
    "A ona mi to ještě povídá?
  • 00:05:57 Až se vrátím,
    srovnáme se, nestydo!"
  • 00:06:01 I běžel zase za milým Honzou,
    ale nikde ho nebylo.
  • 00:06:05 Ptal se vrátného,
    neviděl-li sloužícího?
  • 00:06:08 "Předevčírem?" ptal se vrátný,
    který jeho pravé jméno neznal,
  • 00:06:12 jako nebohá kuchařka.
  • 00:06:14 "On je osel, předevčírem
    tu ani ještě nebyl,"
  • 00:06:17 rozzlobil se pán.
  • 00:06:20 Teprve po dlouhém hádání
    přišel všemu na stopu
  • 00:06:23 a ke vší zlosti se musel ještě
    smát, že je měl Honza za blázny.
  • 00:06:32 Zatím přišel Honza domů
    celý říčný.
  • 00:06:35 "No, ty jdeš již ze služby?"
    ptal se táta.
  • 00:06:38 "Nebyl bych přišel tak brzy,
    ale bál jsem se bití.
  • 00:06:42 Mají tam dceru,
    a ta je proklatě hezká.
  • 00:06:45 Mně se líbila, já k ní večer zašel
    a chtěl jsem jí dát hubičku.
  • 00:06:49 Ale ona začala křičet, jako by ji
    na nože bral, a svolala celý zámek.
  • 00:06:54 "No ty jsi boží dřevo,
    již nevím co s tebou,"
  • 00:06:56 rozzlobil se táta.
  • 00:06:59 "Já vím, táto, co udělám,"
    řekl na to Honza,
  • 00:07:03 "v zámku jsem slyšel
    o jednom králi,
  • 00:07:05 který prý svolal mnoho učených,
    aby se s nimi hádal.
  • 00:07:08 Ať prý mluví, co mluví,
    on pořád říká:
  • 00:07:11 "To je pravda."
    A komu by řekl "Ty lžeš!",
  • 00:07:16 ten prý vyhraje a tomu dá buď mnoho
    peněz anebo svou dceru.
  • 00:07:21 Já tam půjdu a budu se s ním hádat,
    až řekne: "Ty lžeš!"
  • 00:07:26 "Nu možná, že se k tomu hodíš.
    Jdi spánembohem!"
  • 00:07:35 Honza se tedy sebral
    a šel k tomu králi.
  • 00:07:38 Šťastně se dostal až na místo
    a byl ke králi vpuštěn.
  • 00:07:43 "Ty se tedy chceš se mnou přít?"
    ptal se král.
  • 00:07:47 "Nu, pokusím se o to," řekl Honza.
  • 00:07:51 "Nyní začni povídat.
  • 00:07:53 A jestli ti řeknu, že lžeš,
    dostaneš mou dceru a mnoho peněz,"
  • 00:07:57 řekl král a pokynul Honzovi,
    aby začal.
  • 00:08:02 "Jednou jsem šel do lesa
    a porazil jsem dub," začal Honza.
  • 00:08:07 "To může být pravda," řekl král.
  • 00:08:10 "Bylo z něho pilin, až tma!"
    "Také to může být pravda."
  • 00:08:15 "Z těch pilin jsem upletl provaz."
    "I to může být pravda."
  • 00:08:20 "Ten provaz jsem přivázal k nebi
    a šplhal jsem po něm nahoru."
  • 00:08:24 "To též může být pravda." "Nahoře
    se mi ho kousek nedostávalo,
  • 00:08:29 uřízl jsem dole kus
    a nahoře nastavil."
  • 00:08:32 "Také to může být pravda."
  • 00:08:35 "Již jsem se chytal trámu,
    tu se provaz utrhl
  • 00:08:38 a já se zaryl sto sáhů pod zem."
    "I to může být pravda."
  • 00:08:43 "Vzpomněl jsem si,
    že máme v kuchyni motyku,
  • 00:08:46 a rychle jsem vylezl ven,
    abych se vykopal."
  • 00:08:49 "Ano, to může být pravda."
  • 00:08:52 "Když jsem vyšel,
    viděl jsem běžet zajíce,
  • 00:08:55 a ten měl na krku cedulku."
    "To může být skutečná pravda."
  • 00:08:59 "A na té cedulce stálo, že pásl
    váš táta s mým dědkem prasata."
  • 00:09:04 "To lžeš," rozkřikl se král
    a vyskočil ze židle.
  • 00:09:08 "Že lžu? Tedy jste prohrál
    a já dostanu peníze."
  • 00:09:12 Tu se král ulekl
    a vzpomněl teprve na svou sázku.
  • 00:09:18 "Poslouchej, Honzo,
    já ti dám peněz dost,
  • 00:09:21 ale dceru, tu ti přece dát nemohu,
    ty jsi selský a ona je princezna."
  • 00:09:28 "Jen mi dejte peníze,
    já se o vaši princeznu neprosím."
  • 00:09:33 Král byl i s tou poklonou spokojen,
    dal Honzovi peněz, co chtěl,
  • 00:09:38 a byl rád, že ho má z krku.
    A když přišel Honza domů,
  • 00:09:42 koupil si panství
    a měl chytrosti až dost.
  • 00:09:55 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2013

Související