iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 11. 2013
11:40 na ČT :D

1 2 3 4 5

2 hlasy
6651
zhlédnutí

Čtení do ouška

Krejčík králem

Pohádku V. B. Třebízského čte J. Dvořák

10 min | další Děti a mládež »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Krejčík králem

  • 00:00:05 Před dávnými léty žil
    v Podlesí krejčík Cihlička.
  • 00:00:10 Byl to prohnaný chlapík a starý
    mládenec.
  • 00:00:13 Vařil si sám a jedl sám,
    o ženu nestál.
  • 00:00:17 "Co má sníst žena, sním sám
    a budu mít dvojitou sílu!"rozumoval.
  • 00:00:23 Krejčovina už ho počínala mrzet.
  • 00:00:27 Zpytoval rozličné cesty, jimiž
    by si mohl vydělat;
  • 00:00:30 ale nijak to nešlo.
  • 00:00:33 Jeho světnici si mouchy z celé vsi
    vyvolily za místo k sněmům,
  • 00:00:37 v nichž to vždy tak bzučelo,
    že se ubohému krejčíkovi
  • 00:00:41 dělaly až mžitky před očima
    a uši zaléhaly.
  • 00:00:45 Několik plácaček už polámal, ale co
    platno, much neubývalo.
  • 00:00:50 Cihlička mrštil rukávem po mouchách
    a celý stůl se začernal pobitými.
  • 00:00:56 A asi také tolik jich ulétalo se
    zpřeráženými křídly
  • 00:01:00 v divokém bzučení na dvorek.
  • 00:01:03 "Zatrolené mouchy, už mě nebudete
    pokoušet," pomyslel si,
  • 00:01:07 "musím si vás spočítat."
  • 00:01:10 Dlouho počítal. "Dvě stě, tři sta,
    a dvakrát tolik mohlo být těch,
  • 00:01:16 které uletěly." Náhle
    se mu zablesklo v očích,
  • 00:01:21 daleko od sebe mrštil náprstkem,
    až tabuli v okně rozrazil.
  • 00:01:27 "Jednou ranou tři sta zabil
    a dvakrát tolik poranil."
  • 00:01:31 Za chvíli nato utíkal
    z vesnice do městečka,
  • 00:01:34 jako když mu hlavu zapálí.
    Lidé, kteří ho potkávali,
  • 00:01:39 dívali se za ním, že si mohli
    oči vykoukat.
  • 00:01:42 Na jeho čepici se zdaleka blýskala
    významná slova:
  • 00:01:46 Jednou ranou tři sta zabil
    a dvakrát tolik poranil.
  • 00:01:51 Právě když odcházel z města,
  • 00:01:54 zarachotil na náměstí buben
  • 00:01:55 a městský dráb chraptivým hlasem
    vyvolával,
  • 00:01:58 že v té a v té zemi se uhnízdil
    veliký drak.
  • 00:02:02 A král onoho království,
    že po sousedních krajích rozhlásil,
  • 00:02:08 kdo zbaví jeho zemi netvora,
    že s ním bude v zámku panovat
  • 00:02:13 do jeho smrti a pak že bude
    kralovat sám.
  • 00:02:17 "Půjdu tam," rozhodl se okamžitě
    Cihlička, "kdo ví, co se nestane!
  • 00:02:23 Nadarmo mi nedala kmotra do vínku
    čtveráctví.
  • 00:02:27 A kde nevystačí síla, musí
    pomáhat chytrá hlava."
  • 00:02:32 Když tak přemítal, zahrčel v dáli
    kočár a rachot se kvapem blížil.
  • 00:02:38 Kočár se zastavil. "Co je to tamhle
    za člověka, jdi a podívej se,
  • 00:02:44 co se mu to blyští na čepici!"
    pravil pán k lokajovi.
  • 00:02:50 Ale lokaj k Cihličkovi nedošel,
    mžikem se obrátil
  • 00:02:55 a celý ustrašený přiběhl nazpátek.
  • 00:02:58 "Milostivý králi, ten člověk jednou
    ranou tři sta zabil
  • 00:03:02 a dvakrát tolik poranil!"
    sotva dechu popadal.
  • 00:03:07 "Takového muže právě hledám, zeptej
    se, zdali by mi nechtěl posloužit!"
  • 00:03:14 Lokaj šel po špičkách, aby toho
    lidobijce nevzbudil.
  • 00:03:20 Krejčík pozvedl hlavu, protřel si
    oči a nevrle křikl: "Co chceš?
  • 00:03:26 Běda tobě, vzbudil-lis mě nadarmo?"
  • 00:03:31 "Jeho Milost král vzkazuje, abys
    vstoupil k němu do služby."
  • 00:03:36 Krejčík vstal a vážným krokem šel
    ke králi. Tvářil se přísně
  • 00:03:43 a uvelebil se v kočáře. Král
    mu vypravoval o své zemi,
  • 00:03:48 že se v ní zahnízdil drak, který
    se už jeho poddaných tolik natrápil,
  • 00:03:52 že už mu ani nemají co dát a nyní
    že přijde řada na lidi.
  • 00:04:00 "Slyšel jsem o tom, králi.
  • 00:04:02 Drahý je mi sice život, ale pro tvé
    dobro a pro blaho tvého lidu
  • 00:04:07 se odvážím," vážně promluvil
    Cihlička a potutelně se usmál,
  • 00:04:13 aby to král neviděl.
    Přijeli do zámku.
  • 00:04:17 Dvořané chodili se svěšenými hlavami
  • 00:04:21 pozítří se už bude losovat,
    kdo první přijde do dračí jámy.
  • 00:04:26 Mezitím se dostavil na královský
    hrad jakýsi obr z cizí,
  • 00:04:32 zámořské krajiny, chlap tolik
    sáhů vysoký, a síly měl tolik,
  • 00:04:37 že by mohl duby v lesích vyvracet,
    skály lámat
  • 00:04:41 a s uraženými balvany pohrávat
    jako s míčem.
  • 00:04:46 Sotvaže uzřel krejčíka,
    usmál se opovržlivě:
  • 00:04:51 "Takový knoflík, že by tři sta lidí
    jednou ranou zabil
  • 00:04:58 a dvakrát tolik poranil? Uhlídáme!
  • 00:05:04 "Zkusme tedy, kdo má více síly
    a mrštnosti.
  • 00:05:08 Ať se Jeho Milost král přesvědčí,"
    usmál se krejčík.
  • 00:05:13 V královské zahradě stála višeň, tak
    vysoká,
  • 00:05:16 že do vrcholku nestačil žádný žebřík
  • 00:05:20 "Kdo z nás přeskočí korunu této
    višně, aby se nohou nedotkl větví
  • 00:05:25 a nesehnul je?" navrhl Cihlička.
  • 00:05:29 Ale obr se rozběhl a mžikem byl
    nahoře ve vzduchu.
  • 00:05:33 Na koho však čeká neštěstí, neujde
    mu, ať dělá, co dělá!
  • 00:05:39 Našemu velikánu se zapletly nohy
    mezi větve, takže klesl k zemi
  • 00:05:43 hlavou nazpět a sehnul s sebou
    celou korunu.
  • 00:05:47 Cihlička se zachytil větví rukama,
  • 00:05:49 a když se obr z ratolestí vyprostil,
    vymrštila se višně
  • 00:05:53 zase do výše a krejčík se mžikem
    jako jablko válel na druhé straně.
  • 00:05:58 Bez poranění vyskočil a vysmál
    se obrovi, co hrdla měl.
  • 00:06:03 "Však se teprve nyní ukáže pravda!"
    rozhorlil se obr.
  • 00:06:09 "Kdo vyhodí tuto kouli
    výše k oblakům?"
  • 00:06:13 A jako oblázkový kámen letěla vzhůru
    koule tak ohromná,
  • 00:06:17 že by ji dva neunesli. Krejčík se
    sehnul, aby učinil totéž,
  • 00:06:23 ale sotva mohl kouli obejmout.
    "Kryštofe, Kryštofe!."
  • 00:06:31 "Proč křičíš? Dělej, ať vidím,
    co dokážeš!"
  • 00:06:39 zlobil se už nedočkavý obr.
  • 00:06:40 "I mám tam nahoře bratra kováře,
    chci se ho zeptat
  • 00:06:44 zdali nepotřebuje železo.
    Vyhodil bych mu tam tu kouli,
  • 00:06:47 aby ji ve výhni rozdělal."
  • 00:06:50 "Nech to jen, nech",
    pravil obr s rozpaky.
  • 00:06:56 Nechtěl přijít o kouli,
  • 00:06:58 jíž si v dlouhých chvílích ukrajoval
    čas a cvičil sílu.
  • 00:07:03 "A nyní půjdeme, ať se rozhodne,
    komu patří chvála a čest,"
  • 00:07:09 navrhl obr zelený vztekem.
  • 00:07:13 Šli a královský dvůr je provázel.
    Přiblížili se k dračímu doupěti.
  • 00:07:19 Dvě šikmé jámy vedly dovnitř.
  • 00:07:22 Jednou děrou drak vycházel
    pro potravu a druhou se vždy vracel.
  • 00:07:26 "Poslouchej," pravil obr krejčíkovi.
    "Usnadním ti práci:
  • 00:07:34 ty vlezeš dolů a vyženeš mi ho,
    a já ho nahoře zabiju.
  • 00:07:39 A o odměnu se rozdělíme."
  • 00:07:42 "Jak si přeješ!" odvětil
    vážně Cihlička a kousal se do rtů,
  • 00:07:47 aby nevypukl v smích.
    A zmizel v té jámě,
  • 00:07:51 kterou drak nasycen vždy
    zalézal nazpět.
  • 00:07:55 Bylo k jedenácté hodině a v tu dobu
    vycházívala obluda ven,
  • 00:08:00 kde už stávaly uvázané ovce, koně,
    krávy. Strašný ryk se ozval.
  • 00:08:13 Sotvaže se však nahoře objevila
    dračí hlava, oči zasvítily
  • 00:08:17 jako žhavé železo a jazyk v tlamě
    se začervenal,
  • 00:08:20 obr, který stál u vchodu na stráži,
    rozehnal se železnou palicí
  • 00:08:25 a mžikem půda zrudla dračí krví.
  • 00:08:29 "Zadrž!" ozval se zespoda Cihličkův
    pronikavý hlas:
  • 00:08:33 "Vždyť jsem ho držel za nohu
    a chtěl jsem ho přivést
  • 00:08:37 ke králi živého!" "Nu, už je pozdě
    měl jsi to říci dřív!" zabručel obr.
  • 00:08:47 "Dělit se tedy nebudeme," pravil
    Cihlička, když vylezl ven.
  • 00:08:52 "Každý rozumný musí uznat, že celá
    odměna patří mně."
  • 00:08:58 Rozmrzen odešel obr do dalekých
    zámořských krajin a není jisté,
  • 00:09:04 zda nakonec prohlédl Cihličkovu
    lest, ale zdědil po otci království
  • 00:09:09 tak se s tím spokojil.
  • 00:09:12 Krejčíka však chválil všechen lid
    a král ho posadil po své pravici,
  • 00:09:18 a než umřel, odkázal
    mu celé království.
  • 00:09:22 Ve svém štěstí nezapomněl Cihlička
    ani na svoji ves.
  • 00:09:26 Když tam dojel, jeho chaloupka dosud
    stála, spravena už tak,
  • 00:09:30 že on by to byl jaktěživ nedokázal.
  • 00:09:34 Daroval ji těm,
    kteří se v ní usadili.
  • 00:09:38 A tak v té vsi dosud vypravují
    o králi krejčíkovi.
  • 00:09:45 Skryté titulky: Blanka Merunková
    Česká televize, 2013

Související