iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
9. 11. 2013
11:25 na ČT2

1 2 3 4 5

9 hlasů
4033
zhlédnutí

Cizinec je našinec

Osudy Rusů

Dokumentární cyklus o osudech cizinců, kteří se rozhodli žít v naší zemi.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Cizinec je našinec

  • 00:00:14 RUSKÁ PÍSEŇ
  • 00:00:52 Máme holé pasy!
  • 00:01:13 Je otázka, jestli to umění by se
    vůbec mělo propojovat s politikou.
  • 00:01:19 Je to nějakým způsobem
    uzavřená komunita
  • 00:01:22 a je to spíš taková hra
    pro užší kruh zainteresovaných.
  • 00:01:30 Ale to, jestli umělec jakožto občan
    má být politicky činný,
  • 00:01:34 tak to je jiná věc.
  • 00:01:39 Kultura a hudba zvlášť
    je propojena skrz naskrz,
  • 00:01:43 ty vlivy jsou velmi závažné.
  • 00:01:46 Otázkou české a ruské kultury
  • 00:01:49 jsem se zabýval
    ve své doktorandské práci.
  • 00:01:53 Toto téma jasně ukazuje,
  • 00:01:56 že umělecký svět
    musí spolupracovat.
  • 00:02:01 V Rusku se cítím spíš doma,
    ale nejsem ani Češka ani Ruska.
  • 00:02:06 V Rusku jsem sice měla dětství,
  • 00:02:10 takže všechny pohádky, filmy,
    hudba, to všechno mám z Ruska.
  • 00:02:15 Ale zase na druhou stranu,
    když tam přijedu,
  • 00:02:19 tak vůbec nevím,
    čím žije mládež nad dvacet let.
  • 00:02:23 Já jsem přijel v devadesátém roce,
    takže mi bylo deset.
  • 00:02:27 Já jsem přišel o osm let později,
  • 00:02:30 takže v devadesátém osmém
    nebo devátém, nevím.
  • 00:02:33 To mi bylo čtrnáct nebo patnáct.
  • 00:02:36 Já jsem přijel za otcem,
    který tady už byl,
  • 00:02:39 a pak jsem dojel i zbytek rodiny.
  • 00:02:42 A Vasil se sem přestěhoval naráz
    s celou rodinou.
  • 00:02:47 To byla dovolená.
  • 00:02:49 My jsme přijeli na dovču
    a už jsme zůstali.
  • 00:02:56 Po studiu v Moskvě
    jsem šel za otcem.
  • 00:03:00 Můj otec byl vynikající
    hudební skladatel a dirigent.
  • 00:03:04 Bylo mi šestnáct let.
  • 00:03:07 Musím zdůraznit jednu věc,
  • 00:03:09 že celá naše rodina
    pořád cestovala.
  • 00:03:12 Žili jsme několik let v Americe,
  • 00:03:14 takže pro mě to zase
    takový problém nebyl.
  • 00:03:17 Když jsem se učila česky,
    tak jsem si říkala,
  • 00:03:21 že lidi víc vnímají to,
    jak mluvím, jak artikuluju,
  • 00:03:24 protože jsem cítila takový
    určitý tlak na ten jazyk.
  • 00:03:28 Proto i v komunikaci
    se zdejšími kamarády
  • 00:03:31 mluvím docela dost spisovně.
  • 00:03:35 Každopádně když člověk umí rusky
    a zároveň česky,
  • 00:03:39 tak už pak trochu rozumí i polsky
    a ukrajinsky,
  • 00:03:44 protože ty slovanský jazyky
    jsou si podobný.
  • 00:03:48 Ale čeština je
    taková nejextrémnější,
  • 00:03:51 ta je taková nejvíc na západ.
  • 00:03:54 Uměla jsem říct
    jen nejzákladnější slova
  • 00:03:57 jako dobrý den a děkuju
    nebo na shledanou, to bylo celý,
  • 00:04:01 takže jsem tři měsíce jenom seděla
  • 00:04:03 a poslouchala jsem,
    co se děje kolem.
  • 00:04:06 Měla jsem obrovský štěstí,
  • 00:04:08 že moje paní učitelka z první třídy
    rozuměla rusky,
  • 00:04:11 takže mě vždycky zatáhla
    do kabinetu
  • 00:04:14 a zpívala mi
    skákal pes přes oves,
  • 00:04:17 všechny ty písničky mi překládala,
    všechno se mnou dělala.
  • 00:04:21 Důvod, proč jsem se rozhodl
    pro AMU, bylo to,
  • 00:04:25 že jsem chtěl pokračovat
    ve svém hudebním vzdělávání.
  • 00:04:29 Pro mě to bylo jednoduchý,
    akorát jsem počítal s tím,
  • 00:04:32 že bude velmi složitý
    se sem dostat,
  • 00:04:35 nicméně mně se to podařilo
    hned napoprvé.
  • 00:04:38 Pak už to studium vlastně
    pokračovalo docela úspěšně.
  • 00:04:42 Nemůžu si na to
    v žádném případě stěžovat,
  • 00:04:45 tato škola mi rozhodně
    přirostla k srdci.
  • 00:04:51 Bylo nám řečeno už v začátku,
    že se hodně bude vyhazovat,
  • 00:04:55 že první ročník je vždycky
    takový čtvrtý přijímací kolo,
  • 00:05:00 že nikdy nevíme,
    kdo nakonec dojde do toho Disku.
  • 00:05:04 Jste snad něco jako archanděl,
    že můžete žít a dýchat
  • 00:05:07 a sedět na zadku
    jako obyčejný smrtelník?
  • 00:05:10 To se lehce řekne,
    ale co mám dělat?
  • 00:05:13 Pro nás jsou dost podstatný
    tyhle věci.
  • 00:05:17 Vidíme ty obrazy
    v uzavřeném kontextu,
  • 00:05:20 že si skládáme
    takovej novej mikrosvět.
  • 00:05:24 A pak je taky podstatný to,
    že je někdo vnímá.
  • 00:05:28 To, jestli tomu rozumí víc
    nebo míň,
  • 00:05:32 to je vždycky otázka toho člověka.
  • 00:05:35 Asi neexistují věci,
    kterým nejde rozumět,
  • 00:05:38 kterým by nikdo nerozuměl,
  • 00:05:40 protože vždycky se to dá nějakým
    způsobem interpretovat
  • 00:05:44 z pohledu takového či takového.
  • 00:05:47 A pokud se to zdá být
    natolik nesrozumitelné,
  • 00:05:50 tak o to je to vlastně zajímavější.
  • 00:05:53 Mám pocit, že dneska opravdu
    málokdo z autorů
  • 00:05:57 dokáže vytvořit
    takovou základní věc,
  • 00:06:00 o které to komponování je,
    a to je vytvořit krásnou melodii,
  • 00:06:05 kterou by si člověk dokázal
    hned zapamatovat
  • 00:06:11 a pak by si ji třeba
    zazpíval doma.
  • 00:06:15 Já bohužel nedokážu vyhledat
    v současné době autory,
  • 00:06:19 kteří by dokázali to samé,
    čili aby napsali takové věci,
  • 00:06:24 které by se zpívaly v barech
    nebo na náměstích.
  • 00:06:27 Nebo třeba je jiná doba
    a já jsem konzervativní,
  • 00:06:31 já jsem říkal,
    že jsem konzervativní.
  • 00:06:36 Co je pro mě herectví...
  • 00:06:41 Fakt bych se ráda vyvarovala
    různých klišé a frází.
  • 00:06:46 Je to věc, která mě momentálně
    nejvíc naplňuje, nejvíc baví,
  • 00:06:51 čím tady dvanáct hodin denně
    žijeme.
  • 00:07:06 A je to taky možnost vyprávět
    určitý příběhy,
  • 00:07:09 zažít si v sobě něco určitého.
  • 00:07:12 Jak nám třeba profesoři říkají,
  • 00:07:15 že každý máme v sobě prostitutku
    i matku,
  • 00:07:18 tak je to zajímavý to ze sebe
    pomaličku tahat,
  • 00:07:22 že si to můžeme tak nějak k něčemu
    a na něco napojit.
  • 00:07:26 Kdybych se nedostala na DAMU,
  • 00:07:29 tak bych zkoušela
    herecké školy v Rusku,
  • 00:07:32 protože rusky mluvím
    perfektně plynule
  • 00:07:35 a protože tam mám rodinu.
  • 00:07:37 Oba moji rodiče jsou z Ruska.
  • 00:07:40 Po rozvodu se maminka přestěhovala
    do Prahy,
  • 00:07:42 protože její nejlepší kamarádka
    jela do Prahy podnikat
  • 00:07:46 a maminka jela s ní se sem podívat.
  • 00:07:49 Já jsem jí hodně vděčná,
    že jsem tady,
  • 00:07:52 protože to muselo být moc těžké
    být sama,
  • 00:07:54 mít sedmiletou holčičku
    a přijet do úplně neznámé země,
  • 00:07:58 takže v tom ji hrozně obdivuju.
  • 00:08:27 Rusko se dost proměnilo.
    Ponechme stranou politické věci,
  • 00:08:32 nicméně mám tam
    stále hodně přátel,
  • 00:08:34 mám tam i některé příbuzné,
    bydlí tam můj děda,
  • 00:08:38 kterému bude v tomto roce
    už devadesát let,
  • 00:08:41 takže myslím,
    že je to obdivuhodný věk.
  • 00:08:44 Já jsem příbuzné neviděl sedm let,
  • 00:08:47 tak jsem byl rád,
    když jsme se zase potkali.
  • 00:08:52 Jsou to strejdové a bratranci,
  • 00:08:55 taky jednu sestřenici
    tam mám.
  • 00:08:58 Tímto je všechny pozdravuju.
  • 00:09:02 Já tam jezdím častěji,
  • 00:09:04 já tam mám ještě příbuzné
    ve Vladimiru,
  • 00:09:07 ale v zásadě jsme tady doma
    víc než tam.
  • 00:09:15 Tady máte národní vízum
    na jeden rok,
  • 00:09:17 teď platí nový cizinecký zákon
    a tohle vízum nelze prodloužit.
  • 00:09:21 Ta vaše žádost je bezpředmětná.
  • 00:09:24 Tak to by stačilo.
    Policie!
  • 00:09:26 Tady se někdo snaží ovlivnit
    nezávislost právního orgánu
  • 00:09:30 a odmítá opustit republiku!
  • 00:09:33 To je naprosto samozřejmý,
    že ta kulturní výměna
  • 00:09:36 je vlastně jedním
    z takových základních pilířů
  • 00:09:40 té hudební kultury.
  • 00:09:44 Musí to probíhat
    a já pro to dělám všechno.
  • 00:09:48 Pořádáme festival, který nese jméno
    Eduarda Nápravníka,
  • 00:09:52 známého českého skladatele
    a dirigenta,
  • 00:09:56 který působil padesát let
    v Mariinském divadle.
  • 00:10:00 Byl šéfem divadla v Petrohradě
    a téměř nikdo o něm neví,
  • 00:10:04 českou hudební společnost
    to téměř nezajímá,
  • 00:10:08 a v Rusku je pořád považován
    za celebritu.
  • 00:10:11 Pro rozvoj české a ruské hudební
    kultury udělal strašně moc.
  • 00:10:22 HRAJE
  • 00:10:47 Zvláštní...
  • 00:10:49 Pojďte ke mně, nechte tu skříň,
    nechte ji.
  • 00:11:00 -Dobrý den.
    -Proč se na mě nepodíváte?
  • 00:11:04 -Stydím se.
    -Za co se stydíte?
  • 00:11:07 Za všechno.
  • 00:11:09 Naštěstí jsem se dostala na DAMU.
  • 00:11:12 Určitě by mi to bylo líto,
    kdybych musela odjet
  • 00:11:16 a opustit tady maminku
    a kamarády,
  • 00:11:19 ale myslím,
    že bych tam měla taky tolik školy,
  • 00:11:22 že bych měla hrozně málo času
    na zoufání.
  • 00:11:29 Ten svět je natolik globalizovaný,
  • 00:11:32 že v podstatě ty klavírní školy
    už téměř splynuly.
  • 00:11:36 Vlastně dneska už téměř
    není rozdíl v tom,
  • 00:11:39 jak se učí na moskevské
    konzervatoři
  • 00:11:42 nebo jak se učí třeba
    v New Yorku.
  • 00:11:44 Samozřejmě jsou některé drobnosti,
    ale to je opravdu jenom pro znalce.
  • 00:11:49 Například když jdete
    na moskevské konzervatoři
  • 00:11:53 na hodinu k profesorovi,
    tak je předpoklad,
  • 00:11:56 že všechno budete hrát zpaměti
    hned na první hodině,
  • 00:11:59 což třeba neplatí v Praze.
  • 00:12:02 Byl jsem překvapený, že jsem tady
    mohl hrát některé věci z not,
  • 00:12:06 ale nezneužíval jsem to,
  • 00:12:08 protože čím dříve se naučíte
    nějakou věc zpaměti,
  • 00:12:11 tím je to lepší.
  • 00:12:14 Často v těch diskusích
    dojdu k tomu,
  • 00:12:17 že ten divák běžně není poučený,
  • 00:12:20 je potřeba to tím vzděláním
    napravovat.
  • 00:12:24 Já jsem měl k tomu školství
    vždycky nějak blízko,
  • 00:12:30 a to je možná
    ještě důležitější proces
  • 00:12:35 než nějaké osobní dohady
    nad obrazem.
  • 00:12:38 Důležitá je ta komunikace,
  • 00:12:40 co o něm vlastně víme
    a proč to tak je.
  • 00:12:49 Je to hodně zajímavý,
    zkoumat svoje tělo,
  • 00:12:53 protože víc ho vnímáš,
  • 00:12:55 víc chápeš,
    co znamená určitý jedno gesto,
  • 00:12:59 jestli takhle nebo takhle,
  • 00:13:01 prostě co ti to pak hodí
    na jevišti.
  • 00:13:05 Pro mě by to byla
    taková elitní záležitost,
  • 00:13:08 kdyby ta avantgarda byla
    i pro masy,
  • 00:13:13 kdyby oslovila
    co nejširší skupinu lidí.
  • 00:13:18 Je to trošku utopický nápad,
  • 00:13:21 nemůžeme si představit
    nebo myslet,
  • 00:13:25 že můžeme něco takového udělat,
    protože víme, že to je utopie.
  • 00:13:48 Když něco děláme,
    tak první plán dělá Alex
  • 00:13:51 a já dělám ten zadní plán.
  • 00:13:53 Je to takový logický uspořádání.
    My spolu děláme tak dlouho,
  • 00:13:57 že rejstřík těch témat je stejný
    jak u tebe tak u mě.
  • 00:14:02 Jakoby nic...
  • 00:14:10 Prší.
  • 00:14:12 Někdy, když zkoušíme,
  • 00:14:15 tak najednou si uvědomím,
    že gestikuluju jenom touhle rukou.
  • 00:14:20 Třeba je tam hysterie, a pořád
    gestikuluju jenom tady tou rukou.
  • 00:14:25 A tahle, jak je v klidu,
    tak vlastně prozradí to,
  • 00:14:29 že tam třeba něco necítím,
    takže v tom pomáhá ten tanec.
  • 00:14:34 Vnímá to publikum,
    který je tady,
  • 00:14:37 protože to vychází
    z tohohle prostředí, ty věci.
  • 00:14:41 Tam by se to asi žádným způsobem
  • 00:14:45 nemohlo nějak zajímavě
    interpretovat.
  • 00:14:50 -Myslíš na východě?
    -No, myslím přímo v Rusku.
  • 00:14:57 To jsou spíš klišé,
    který se používají běžně,
  • 00:15:00 že naše věci jsou čtené
    skrz původ,
  • 00:15:04 ale nemusí to být pravdou.
  • 00:15:08 Neumím třeba vysvětlit ty věci,
  • 00:15:10 když se mě třeba
    někdo z Moskvy ptá na význam,
  • 00:15:14 když se ptá na to,
    co to znamená.
  • 00:15:23 Vždycky když přijedu zpátky
    z Moskvy do Prahy,
  • 00:15:27 tak mi tady strašně chybí
    ta energie,
  • 00:15:30 ta rychlost myšlení,
    kterou mám v Rusku.
  • 00:15:34 Tam si připadám úplně jinak,
  • 00:15:37 tam mám jinej pocit z města,
    ze života, ze všeho,
  • 00:15:41 tam jsem prostě rychlejší,
    mnohem pohotovější.
  • 00:15:47 RUSKÁ PÍSEŇ
  • 00:16:13 Tady ty měřítka
    jsou mnohem menší,
  • 00:16:16 v malé zemi
    je všechno trošičku jinak.
  • 00:16:37 Eduard Nápravník
    prakticky založil Mariinské divadlo
  • 00:16:42 a z toho pak vyrostlo
    to světoznámé divadlo.
  • 00:16:46 Kdyby tam pan Nápravník nepřišel,
  • 00:16:49 tak to Mariinské divadlo
    v podstatě neexistuje.
  • 00:16:53 Když tam přišel pan Nápravník,
  • 00:16:56 tak to divadlo nemělo
    ani svou budovu,
  • 00:16:59 hráli na různých místech,
  • 00:17:02 orchestr byl zoufalý,
    hráli špatně,
  • 00:17:06 nebyla tam žádná disciplína.
  • 00:17:08 Nápravník všechno
    za těch padesát let dokázal změnit.
  • 00:17:13 Dá se říct, že v Rusku zavedl
    takovou tu úctu k hudebníkům.
  • 00:17:20 Teď je hodně inspirativní přístup
    některých ruských umělců,
  • 00:17:25 kteří se věnují studiím
  • 00:17:28 a celý život vlastně zkoumají
    takový ty základní věci
  • 00:17:33 jako je kompozice, hmota,
    světlo, stín.
  • 00:17:37 Nějakým způsobem
    jsou tomu oddaný,
  • 00:17:41 je to takový druh pokory,
    to mě fascinuje.
  • 00:17:49 Tady je tolik šikovných lidí,
  • 00:17:52 tady je tolik šikovných muzikantů,
    sportovců.
  • 00:17:55 Když vezmete ten fakt,
    že je Česko relativně malá země,
  • 00:18:00 že má jenom
    necelých jedenáct miliónů,
  • 00:18:03 tak Češi by měli být na svou vlast
    daleko více hrdí.
  • 00:18:08 Koho tam pak máme dále...
  • 00:18:19 Začali jsme se věnovat takovým
    základním tématům jako je zátiší,
  • 00:18:25 portrét, plenérní krajina,
    takový tři základní žánry,
  • 00:18:29 který jsou takový nejnižší
    v rámci těch akademických žánrů.
  • 00:18:35 -Jak to myslíš, nejnižší?
    -Nejzákladnější.
  • 00:18:39 No ne, to se nikdy moc
    nepovažovalo za plnohodnotný,
  • 00:18:45 nepovažovalo se to jakoby
    za žánr,
  • 00:18:49 jsou to v podstatě jakoby studie.
  • 00:18:52 Jsou to věci,
  • 00:18:55 který se nesnaží
    tím uměním změnit svět,
  • 00:18:59 je to jen o tom namalovat
    kvalitní obraz,
  • 00:19:05 vlastně nic jinýho.
  • 00:19:27 Chtěla bych jednou dojít
    do té úrovně,
  • 00:19:31 aby divák věřil tomu,
  • 00:19:33 že ta postava, kterou ztvárňuju,
    opravdu takhle jedná.
  • 00:19:37 A i kdyby to třeba četl
    s určitými předsudky
  • 00:19:41 nebo měl sám určitou vizi,
  • 00:19:43 tak kdyby to viděl na divadle
    nebo ve filmu,
  • 00:19:46 tak aby si řekl,
    že i takhle to může být.
  • 00:19:50 Jako že to je reálná postava,
    reálný člověk,
  • 00:19:53 že je to reálně vytvořeno,
    že takhle to je.
  • 00:20:03 Těch kamarádů tady
    zase tolik nemám,
  • 00:20:06 ale když se podívám na to,
    kolik jsem tady let
  • 00:20:11 a porovnávám to třeba
    s českými kolegy,
  • 00:20:15 kteří se tady narodili
    a prožili tady celý svůj život,
  • 00:20:21 tak vlastně vidím,
  • 00:20:23 že ani Češi ve své většině nemají
    zase tolik kamarádů,
  • 00:20:29 maximálně tak tři čtyři,
    a nevídají se moc často.
  • 00:20:38 Tady je problém pozvat někoho
    na návštěvu nebo k někomu zajít.
  • 00:20:43 Trvá to strašnou dobu,
    než se člověk domluví.
  • 00:20:49 Já mám blízké kamarády
    z Ruska,
  • 00:20:52 z Ukrajiny, ze Slovenska,
    z Vietnamu,
  • 00:20:55 takže jsme všichni strašně
    promíchaní dohromady,
  • 00:20:59 ale to je naopak strašně zajímavý.
  • 00:21:01 Naštěstí nejsem v tom věku,
    a ani jsem to nikdy nezažila,
  • 00:21:06 že bych se styděla za to,
    že jsem z Ruska,
  • 00:21:09 že bych říkala
    víš, já jsem cizinka...
  • 00:21:11 Nebo že bych říkala, že knedlo
    vepřo zelo je moje oblíbené jídlo,
  • 00:21:16 že bych se hrozně chtěla vmísit
    mezi Čechy
  • 00:21:20 takovou nepřirozenou formou.
  • 00:21:24 Tady v Česku mám vztah osobní
    i rodinný,
  • 00:21:29 protože prababička pocházela
    z Rychnova nad Kněžnou,
  • 00:21:34 takže z mého pohledu
    bylo Česko jasná volba.
  • 00:21:38 Rodiče si to zvolili,
  • 00:21:41 protože chtěli být
    samozřejmě blíž.
  • 00:21:44 Táta tady zase měl práci,
  • 00:21:47 takže nakonec to vlastně
    tak vyšlo,
  • 00:21:51 že budeme bydlet tady.
  • 00:21:54 Já se to pořád snažím porovnávat,
  • 00:21:57 že bych třeba hypoteticky
    bydlel někde jinde,
  • 00:22:04 ale pořád mi vychází
    Česká republika
  • 00:22:07 jako jedno z nejlepších míst
    na bydlení,
  • 00:22:12 protože tady je pořád tolik věcí,
    které fungují.
  • 00:22:17 Spousta lidí dneska nadává,
    že tady nic nefunguje,
  • 00:22:22 ale není tomu úplně tak.
  • 00:22:53 Za tři roky teprve vyjdu školu,
    a co se bude dít potom,
  • 00:22:58 to vůbec netuším,
    vůbec nevím.
  • 00:23:22 -My vám něco i zaplatíme.
    -To je úžasný, to jste skvělí.
  • 00:23:27 Tak jo, tak děkujem.
  • 00:23:42 A teď se s tím budeme vláčet
    do stráně...
  • 00:24:40 Skryté titulky: M. Čumpelíková
    Česká televize 2013

Související