iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 10. 2013
17:50 na ČT2

1 2 3 4 5

13 hlasů
13360
zhlédnutí

Emoce a my

Emoce a moc

Populárně naučný cyklus o emocích v nejrůznějších sférách našeho života

26 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Emoce a my - Emoce a moc

  • 00:00:26 -Ano, kapitáne?-Kde se nacházíš?
    Pan premiér je evidentně neklidný.
  • 00:00:33 Řekni mu,
    že už se tu v autě rozcvičuju.
  • 00:00:37 -On už má třetí forehand za sebou.
    -A, tak to je výborné.
  • 00:00:43 Já už tady taky jakoby trénuju.
    Rozcvičuju si své kvadricepsy.
  • 00:00:47 -Fajn. Tak už ale pojď.
    -Jo, jo. Ahoj.
  • 00:00:59 Vážení diváci,
    zdravím vás ze zámku Loučeň.
  • 00:01:02 Když zámek, tak moc.
  • 00:01:05 Několikrát tady možná zaznělo,
    že etymologie slova emoce
  • 00:01:09 souvisí se vším, co má slovní
    základ moveo, hýbu.
  • 00:01:14 Emoce, moc, motivace, motorika.
  • 00:01:20 A tak nemůžeme pominout
    jedno z témat,
  • 00:01:23 která se přímo nabízejí,
  • 00:01:26 ačkoli nejsou obsluhována,
    to je téma emoce a moc.
  • 00:01:32 My vnímáme politiky jako někoho,
  • 00:01:35 komu buď fandíme
    nebo vůči němu máme averze,
  • 00:01:38 politiku vnímáme jako scénu,
  • 00:01:40 na které se emoce buď potlačují
    nebo přehánějí nebo různě falšují.
  • 00:01:47 A tak není od věci
  • 00:01:49 toto téma pojednat
    trošku podrobněji i v našem cyklu.
  • 00:01:57 Dobrý politik skutečně
    musí své emoce ovládat.
  • 00:02:02 Ovládat neznamená je potlačovat.
  • 00:02:04 To znamená, někdy jim dávat průchod,
    jindy je držet spíše na uzdě.
  • 00:02:09 U nás se nějak uhnízdila
    taková představa,
  • 00:02:12 že dobrý politik je ten,
    který má úřednicky kožený obličej,
  • 00:02:16 málo vyjadřující nějaké pohnutky
    vnitřního světa politika.
  • 00:02:24 Jeden z našich čelních politiků
    na to doplatil,
  • 00:02:27 Vladimír Špidla vysloveně,
    který měl přezdívku Autista,
  • 00:02:31 doplatil na to,
    že neumí své emoce dát najevo.
  • 00:02:34 Politik musí umět dát najevo emoce,
    přinejmenším proto,
  • 00:02:38 že jak říkají odborníci, v tomto
    extraorálním, nonverbálním projevu,
  • 00:02:44 lidé více rozumějí politikovi,
    protože chápou,
  • 00:02:48 že vzniká určitá interakce
    mezi posluchači a politikem.
  • 00:02:55 A mnozí tvrdí, že ve výrazu
    obličeje, v mimice, v gestikulaci,
  • 00:03:00 se dá vyjádřit více
    než ve slovech samotných.
  • 00:03:03 -Je třeba si uvědomit,
  • 00:03:05 že ty emoce hrají v našich životech
    mnohem větší úlohu,
  • 00:03:09 než si uvědomujeme.
  • 00:03:12 My si myslíme často,
    jak jsme racionální
  • 00:03:15 a jak se chováme rozumně,
    ale když se podíváme třeba na to,
  • 00:03:19 že většina lidí,
    pokud čtou noviny, tak čtou bulvár,
  • 00:03:22 a že většina lidí sleduje
    bulvární zprávy v televizi,
  • 00:03:26 tak se vlastně jasně dozvídáme,
  • 00:03:29 že ze všeho nejvíc
    nás zajímají zprávy o emocích.
  • 00:03:39 Bulvár je plný emočních příběhů,
  • 00:03:41 lásek, rozchodů, nenávistí,
    závistí a podobně,
  • 00:03:45 ale podobně je to i v politice.
  • 00:03:50 Když se podíváte na naše politiky,
  • 00:03:52 tak zjistíte, že v podstatě
    jsou vláčeni svými emocemi,
  • 00:03:59 že jsou zcela závislí
    na třeba obdivu,
  • 00:04:03 že pro řadu z nich peníze
    nejsou ten nejdůležitější motiv,
  • 00:04:08 ale to, jestli jsou někde ctěni
    nebo zase kritizováni,
  • 00:04:13 je mnohem silnější, než si sami
    jsou schopni připustit.
  • 00:04:22 Emoční stavy našich politiků
  • 00:04:25 vřele doporučuji sledovat
    jednoduchým způsobem.
  • 00:04:30 A to vypnout zvuk, když mluví.
  • 00:04:32 A kdo dovede sledovat
    emoce v tvářích, tak zjistí,
  • 00:04:36 že je to vlastně mnohem výmluvnější
    než jejich verbální projevy.
  • 00:04:50 Dějiny lidstva můžeme nahlížet
    také jako dějiny boje o moc.
  • 00:04:55 A o ovládnutí druhých.
  • 00:04:57 A moc a emoce,
    jak už slovo samo naznačuje,
  • 00:05:00 spolu velice úzce souvisejí.
    A to hned několikerým způsobem.
  • 00:05:06 V roce 1967 v časopise Lancet
    uveřejnil John Price
  • 00:05:10 takový zajímavý spekulativní
    článek o tom,
  • 00:05:13 jak emoce, jako je třeba deprese,
  • 00:05:16 může napomáhat
    k udržení sociálního řádu,
  • 00:05:19 konkrétně hierarchie dominance.
  • 00:05:21 Hierarchie dominance, to je takové
    uspořádání společenství,
  • 00:05:26 ve kterém jsou si jedinci
    sobě nadřízeni a podřízeni.
  • 00:05:30 To má historicky mnoho výhod,
  • 00:05:32 protože v porovnání
    se společenstvími,
  • 00:05:35 kde by tomu tak nebylo,
    tam panuje určitý řád,
  • 00:05:38 nevyčerpávají se jednotlivci bojem
  • 00:05:41 o každou příčku, o zdroje,
    o studánku, o kořist,
  • 00:05:45 protože vědí, kde je jejich místo,
    které je jejich pořadí.
  • 00:05:51 A to společenství
    se vnitřně zklidní
  • 00:05:53 a je jaksi
    energeticky efektivnější.
  • 00:05:56 Takže je v zájmu evoluce
    nebo Pána Boha,
  • 00:05:59 aby společenství takto fungovala.
  • 00:06:01 Je však problém, jak je uspořádat,
    a kupodivu se uspořádávají i ta,
  • 00:06:06 která mají k racionálním úvahám
    na úrovni člověka velmi daleko.
  • 00:06:12 Ukázalo se, že k tomu,
  • 00:06:14 aby se jakékoliv společenství
    uspořádalo
  • 00:06:17 podle hierarchie dominance,
  • 00:06:19 tak musí každý jedinec být obdařen
    čtyřmi základními vlastnostmi.
  • 00:06:23 Úzkostí vůči podřízeným,
    podrážděností vůči podřízeným,
  • 00:06:28 pocitem slasti
    při vzestupu v tom žebříčku
  • 00:06:32 a pocitem deprese, smutku,
    při sestupu v tom žebříčku.
  • 00:06:39 A tady už vidíme, jak obrovskou
    roli emoce hraje v tom,
  • 00:06:42 aby se společenský řád udržel.
  • 00:06:47 Z toho řečeného tedy vyplývá,
    že ta společenství,
  • 00:06:51 kde se výměny na vedoucích pozicích
  • 00:06:54 uskutečňují dobrovolným odchodem
    depresivních jedinců
  • 00:06:58 spíše než krvavými bitvami,
    jsou navenek jaksi odolnější.
  • 00:07:06 Klasický případ takového
    výbuchu emoce, emocí,
  • 00:07:10 ať již předstíraného
    nebo skutečného,
  • 00:07:14 byl známý projev
  • 00:07:16 Nikity Sergejeviče Chruščova
    v Organizaci spojených národů,
  • 00:07:20 kdy sundal botu
    a mlátil do mikrofonu,
  • 00:07:23 a tím se domáhal pozornosti.
  • 00:07:30 Toto gesto, tento výbuch emocí,
  • 00:07:32 si každý pamatuje
    po mnoha, mnoha letech.
  • 00:07:35 A už málokdo si pamatuje,
    o co vlastně šlo.
  • 00:07:38 Bylo to velice neformální,
  • 00:07:40 což, uznejme,
    od té doby si nedovolil nikdo.
  • 00:07:43 Ale ke karibské krizi
    se váže i jiná příhoda,
  • 00:07:46 a ta je také spojena s emocemi.
  • 00:07:49 Víme, jak velkou roli hrají
    třeba v jednání politiků
  • 00:07:53 snaha zalíbit se milované bytosti,
  • 00:07:56 případně snaha
    zalíbit se milence, ženě,
  • 00:07:59 podle cherchez la femme vzoru.
    Za vším hledej ženu.
  • 00:08:05 Každopádně slavný americký
    polyhistor Schlesinger tvrdí,
  • 00:08:10 že v tom roce 1962,
    kdy došlo ke karibské krizi,
  • 00:08:15 americký prezident Kennedy
    měl potřebu,
  • 00:08:18 měl rande s Marylin Monroeovou,
    měl potřebu se jí zalíbit,
  • 00:08:23 a že do jisté míry
    jeho slavné rozhodnutí
  • 00:08:26 uvalit blokádu Kuby,
  • 00:08:29 aby odtamtud dostal ruské rakety,
    souviselo s tím,
  • 00:08:34 že chtěl udělat dojem macha,
    silného muže, na milenku.
  • 00:08:53 Je důležité si uvědomit,
    že v podstatě velká část
  • 00:08:57 těch slavných diktátorů, vůdců,
    prezidentů,
  • 00:09:01 jsou lidé, kteří vlastně
    trpí poruchou emotivity.
  • 00:09:10 Například už tím, že jsou extrémně
    egocentričtí a narcističtí.
  • 00:09:15 Jejich nejsilnější
    emoční zaměření je na sebe.
  • 00:09:21 Takže za obdiv,
    za to, že je někdo chválí,
  • 00:09:24 jsou schopni zaprodat
    třeba celou zem.
  • 00:09:31 A to v dějinách
    vidíme velice často,
  • 00:09:34 jak vlastně porucha emotivity
    je propojena s fascinací mocí
  • 00:09:38 a s tím, že ti lidé,
    kteří jsou emočně defektní,
  • 00:09:43 se stávají vlastně
    těmi nejmocnějšími,
  • 00:09:47 protože nemají
    vlastně žádné zábrany.
  • 00:10:10 Mnozí z nich trpěli
    například bipolární poruchou.
  • 00:10:14 Takže můžeme pozorovat období,
  • 00:10:16 kdy ve fázi plné energie,
    hypománie, agresivity, expanze,
  • 00:10:21 šli nahoru, byli výbojní.
  • 00:10:24 A v období deprese, melancholie,
    ztráty motivace, ztráty vůle,
  • 00:10:29 ztráceli své pozice a ta voda
    se nad nimi okamžitě zavírala.
  • 00:10:35 Osudy těchto lidí
  • 00:10:37 jsou zcela různé ve společenstvích,
    kde ta moc se dědí,
  • 00:10:41 například v monarchiích,
    královstvích a podobně.
  • 00:10:45 A zcela jinak je tomu tam,
    kde se dotyčný vůdce
  • 00:10:49 musí ucházet o přízeň voličů
    a o přízeň obyvatelstva.
  • 00:10:55 A tu jsme u další role emoce,
  • 00:10:57 která hraje nesmírně důležitou
    roli při přenosu informací,
  • 00:11:01 jež jsou z velké části iracionální.
  • 00:11:05 Když chce vůdce získat své poddané
    pro nějakou myšlenku,
  • 00:11:09 například vyvolat v nich
    bojové nadšení
  • 00:11:12 ve snaze napadnout druhé,
    rozšířit teritorium,
  • 00:11:15 vyloupit státní kasu svého souseda,
  • 00:11:18 tak je musí pro tuto akci
    nějakým způsobem zmotivovat.
  • 00:11:24 To se děje několika způsoby,
    z nichž dva hlavní představují
  • 00:11:28 jednak vytvoření kulisy
    vnějšího nepřítele,
  • 00:11:32 ten vnější nepřítel
    buď je skutečný,
  • 00:11:35 to pak napomáhá
    urychlit ten proces,
  • 00:11:38 anebo se musí vytvořit
    aspoň jeho atrapa.
  • 00:11:41 Pak je třeba to obyvatelstvo
    nějak synchronizovat.
  • 00:11:45 A synchronizovat,
    to už vidíme i u goril,
  • 00:11:48 které když někam letí,
    tak vzájemně bubnují,
  • 00:11:51 bubnují se do prsou,
    a tím se motivují,
  • 00:11:54 anebo u lidí
    jsou to například bojové písně.
  • 00:11:57 Konrad Lorenz ve své slavné knize
    TAKZVANÉ ZLO má doslova větu:
  • 00:12:02 "Když vlaje prapor,
    je rozum v troubě."
  • 00:12:08 Ta věta správně naznačuje,
  • 00:12:10 že nejde o racionální úvahu,
    která ty masy vede za svým vůdcem,
  • 00:12:15 ale že jde o emoci.
  • 00:12:19 Vůdce tu emoci
    může sdělovat dvojím způsobem.
  • 00:12:22 Buď ji používá jako Zeitgeber,
    synchronizátor,
  • 00:12:26 objevuje se emoce,
    kterou tam zprvu ani nikdo nečeká.
  • 00:12:30 To jsou projevy Hitlera,
    Mussoliniho,
  • 00:12:33 ale i projevy mnoha
    francouzských prezidentů,
  • 00:12:36 kteří jsou extrovertní
    v tom emocionálním projevu.
  • 00:12:40 Anebo je ten efekt opačný,
  • 00:12:42 jakýsi, jak říkají Angličané,
    understatement,
  • 00:12:46 kdy tam chybí emoce,
    kterou by tam někdo čekal.
  • 00:12:49 A tyhle dva základní typy
  • 00:12:51 dokážou manipulovat
    v různých situacích masami,
  • 00:12:55 byť rozdílnými prostředky,
  • 00:12:57 ale ty prostředky
    jsou vždycky emocionální.
  • 00:13:04 Ježíši Kriste, tak mi řekni,
  • 00:13:06 co mám dělat, co mám říkat,
    jak mám vypadat.
  • 00:13:13 Franto, klídek, já jsem tvůj
    poradce, ty mě budeš poslouchat,
  • 00:13:18 to je Maruška, je to profesionálka,
    je to vizážistka,
  • 00:13:22 a hodí tě prostě nějak do gala,
    viď, že jo, Maru?
  • 00:13:25 Postarám, postarám, tak to nevím,
    co s tímhle materiálem udělám.
  • 00:13:32 Tenhle odstín, Ježíši,
    on je úplně šedý.-Jak, šedý?
  • 00:13:36 To já nevím, jestli ty pupeny
    tímhle číslem zalíčím. To nejde.
  • 00:13:40 Jaké pupeny?
  • 00:13:42 To je hrozné, co s tímhle
    mám udělat, Jaroušku?
  • 00:13:46 Viděls ty politiky venku?
    Na každém rohu billboard.
  • 00:13:51 Ti politici,
    to je naprosto jiná třída.
  • 00:13:56 Tohle je béčko, to je úplně něco...
    To je dole, nula, nula bodů.
  • 00:14:03 Třeba volební kampaně, billboardy,
    televizní šoty a podobně
  • 00:14:08 jsou extrémně zaměřeny
    na naše emoce.
  • 00:14:15 Předstírají nám jakési tváře
    nějakých krásných, roztomilých,
  • 00:14:19 možná i moudrých, ale hlavně
    dobrých a hodných lidí,
  • 00:14:24 kteří nám jsou schopni
    naslibovat cokoliv.
  • 00:14:32 Oblíbené politické přísloví je,
    že slibem nikoho neurazíš.
  • 00:14:36 Takže do těch volebních slibů
    se dá vložit úplně všechno
  • 00:14:40 a v momentě zvolení je potřeba
    na to okamžitě zapomenout,
  • 00:14:45 protože když vám někdo slibuje,
    že nikdy nezvýší daně,
  • 00:14:48 tak je skoro jistě zvýší,
  • 00:14:50 protože pak vám řekne,
    že se nedalo nic jiného dělat.
  • 00:14:54 Všechny ty kampaně
  • 00:14:56 jsou v podstatě z 90 % postaveny
    na manipulaci s našimi emocemi.
  • 00:15:03 Je to už od výběru barev, toho,
    jak jsou ti politici namejkapováni,
  • 00:15:08 přes to, co všechno nám slíbí.
  • 00:15:13 A oni pracují s davem na principu
    prastaré knihy Psychologie davu,
  • 00:15:17 která byla nejmilejší knihou
    Adolfa Hitlera,
  • 00:15:21 že dav je vlastně pitomec,
    kterému se dá slíbit cokoliv,
  • 00:15:25 hlavně je mu to třeba postavit tak,
    aby se mu to líbilo.
  • 00:15:30 To znamená hlavně pracovat
    s jeho emocemi.
  • 00:15:33 Jeden z největších nešvarů
    těch našich kampaní
  • 00:15:37 je fantazie o tom,
    že nejúspěšnější budu,
  • 00:15:40 když budu očerňovat toho druhého.
  • 00:15:43 A na to skutečně většina lidí
    už není zvědavých.
  • 00:15:49 Hele, Maruš, máš tady nějaký
    koncept, jak by měl vypadat,
  • 00:15:53 jak jsme se o tom bavili?
  • 00:15:54 -No vím to naprosto přesně,
    Jaroušku.-Ukaž mu to.
  • 00:15:58 Jediná možnost.
  • 00:16:03 Takhle.
  • 00:16:08 No tohle myslíte?
    Takhle bych měl vypadat?
  • 00:16:12 Hele, za měsíc,
    jako že se Jarda jmenuju,
  • 00:16:15 za měsíc z tebe je normálně
    zápaďácký politik, jo?
  • 00:16:21 A pak už se nějak srovnáme.
    Já si to nějak vyberu.
  • 00:16:25 Jo? To dáme!
  • 00:16:30 Musíš nám věřit, Františku.
  • 00:16:34 Tak já vám věřím.
  • 00:16:43 Když mluvíme
    o těch předvolebních billboardech,
  • 00:16:46 tak mě nejvíc pobavilo,
  • 00:16:49 že v minulé kampani ODS
    ve snaze dehonestovat Paroubka
  • 00:16:52 nechala vytvořit billboard,
  • 00:16:55 na kterém Paroubek slibuje,
    přivezu vám Elvise.
  • 00:16:59 To je typická ukázka toho,
  • 00:17:01 že billboard, který by mohl mít
    nějakou logiku a smysl v Americe,
  • 00:17:06 kde všichni vědí, o co se jedná,
    je úplně nesmyslný,
  • 00:17:11 když je postaven v Chánově,
    kde jsem ho viděl.
  • 00:17:16 A já jsem tam zastavil
    a zeptal jsem se těch místních,
  • 00:17:20 co jim to říká.
    A oni říkali, že vůbec nic.
  • 00:17:23 A já říkám, znáte Elvise?
  • 00:17:25 A oni říkali ne, my známe Deža
    a naše kluky, ale Elvise neznáme.
  • 00:17:31 Takže to pro mě byla ukázka
    naprosto vyhozených peněz
  • 00:17:35 a vlastně naprostého
    nepochopení toho,
  • 00:17:38 co má to předvolební sdělení
    skutečně sdělit.
  • 00:17:48 My jsme si tu o souvislosti
    politiky s emocemi
  • 00:17:51 již řekli ústy Jefima Fištejna,
  • 00:17:54 ale přecházíme ještě
    k třetí roli,
  • 00:17:58 která je velice v této souvislosti
    pozoruhodná v roli emocí.
  • 00:18:05 A to je proměna jedince
    při vzestupu v jeho kariéře.
  • 00:18:09 To není jenom tak,
    že by pociťoval slast,
  • 00:18:12 jak popisoval John Price
    v tom Lancetu,
  • 00:18:15 ale to je prostě tak,
    že honores mutant mores.
  • 00:18:19 Po delší době ve funkci
    se člověk mění, chová se jinak,
  • 00:18:22 má pocit určité neomylnosti,
  • 00:18:25 toho, že si může
    víceméně všechno dovolit.
  • 00:18:28 A to mění jeho chování a často
    to modifikuje i jeho morálku.
  • 00:18:33 A jen málokdo z politiků dokáže
    tuto svou proměnu nahlédnout,
  • 00:18:38 podívat se na ni zvenku,
  • 00:18:40 a ještě méně z nich
    dokáže o ní mluvit.
  • 00:18:46 Nikdy v životě jsem netušila
  • 00:18:50 a ani to nebylo mým záměrem,
    získat nějaké vyšší pozice.
  • 00:18:53 Vždycky jsem měla moc ráda,
    když jsem byla v pozici,
  • 00:18:56 když jsem mohla ovlivňovat věci,
    které se mi třeba nelíbily.
  • 00:19:00 A já jsem v těch svých životních
    obdobích to měla vždycky tak,
  • 00:19:04 že jsem byla vlastně spokojená,
  • 00:19:06 práce, kterou jsem si zvolila,
    tu jsem milovala a bavila mě,
  • 00:19:10 což považuji
    za velké životní štěstí,
  • 00:19:12 a najednou vždycky přišla
    nějaká nová příležitost.
  • 00:19:15 Takže nakonec
    vlastně jsem dostala nabídku,
  • 00:19:18 která ně šokovala zezačátku.
  • 00:19:20 Říkala jsem si a sama o sobě jsem
    hodně pochybovala,
  • 00:19:24 jestli to zvládnu,
    ale říkala jsem si,
  • 00:19:27 že takovou šanci už asi nedostanu.
  • 00:19:29 A stala jsem se tedy ředitelkou
    Všeobecné fakultní nemocnice.
  • 00:19:33 Ani jsem netušila,
    že vlastně po pár týdnech
  • 00:19:36 přijde ještě další nabídka,
  • 00:19:38 a říká se, je to takové trošku
    klišé, která se v životě neodmítá.
  • 00:19:42 A to dělat ministryni zdravotnictví
    ve Fischerově vládě.
  • 00:19:45 Je pravdou, že resort zdravotnictví
  • 00:19:48 je opravdu všude na světě
    velmi rizikový.
  • 00:19:51 Ten tlak a ten obor
    je hodně sociálně citlivý,
  • 00:19:54 je hodně politicky zneužívaný,
    také všude na světě.
  • 00:19:58 Takže z toho se samozřejmě
    potom odvíjí
  • 00:20:02 i ta vratkost toho křesla
    a ten tlak, který na něj je.
  • 00:20:07 -Čím dál tím víc vědecký svět
    se přiklání k tomu,
  • 00:20:10 že emoce nejsou, jak se myslelo
    dejme tomu před půl stoletím,
  • 00:20:14 na překážku vědeckému poznání.
  • 00:20:19 Že důležitá je intelektuální
    zkušenost, intelektuální činnost,
  • 00:20:24 zatímco emotivní stránka
    jen zatemňuje,
  • 00:20:27 jen překáží vývoji racionality.
    Dnes už tomu tak není.
  • 00:20:34 I v politice ve spojení s emocemi
    vznikají nové a nové obory,
  • 00:20:38 které to zkoumají.
  • 00:20:41 Politická psychologie,
    sociologie emocí,
  • 00:20:44 teorie masových hnutí,
    teorie politického rekrutování.
  • 00:20:48 To všechno jsou dnes sociologické
    a psychologické vědní obory
  • 00:20:53 na rozhraní těchto dvou věd
    a pracují s tím, s rolí emocí.
  • 00:21:00 -To musím říct, že ve vládě
    ta diskuse byla víceméně věcná.
  • 00:21:04 Ale úplně jiná situace byla,
  • 00:21:06 když jsem vkročila
    na půdu Poslanecké sněmovny.
  • 00:21:09 V té době my jsme vlastně
    připravovali krizová opatření,
  • 00:21:13 už jsme věděli,
  • 00:21:14 že zdravotní pojišťovny
    nebudou mít takové rezervy,
  • 00:21:17 připravoval se Janotův balíček
  • 00:21:19 a ty diskuse už politické
    se tam vedly.
  • 00:21:22 A já musím říct, že tam jsem zažila
    obrovsky silnou emoci,
  • 00:21:26 kterou jsem v životě nezažila,
    a to je pocit bezmoci a beznaděje.
  • 00:21:30 Kdy přicházíte s řešením,
    víte, že pomůže,
  • 00:21:33 a nemáte žádnou páku,
    žádný argument, žádný nástroj,
  • 00:21:37 jak to řešení prosadit.
  • 00:21:39 V podstatě bezmocně
    sledujete tu diskusi
  • 00:21:42 a sledujete také,
    jak vám to řešení vlastně uniká.
  • 00:21:46 Je pravda,
    že se čas od času podařilo
  • 00:21:48 i v té bouřlivé, velmi napjaté
    diskusi najít třeba řešení třetí,
  • 00:21:53 ale těch, kdy ten můj návrh
    byl odmítnut, byla většina.
  • 00:22:05 V současné době vlastně naše emoce
    nejvíc ovlivňuje to,
  • 00:22:08 co nazýváme reklama, marketing
    a public relations.
  • 00:22:12 Je třeba si uvědomit,
  • 00:22:14 že to je obor, který takto nazván
    vznikl ve Spojených státech
  • 00:22:18 a byla to vlastně původně válečná
    propaganda za první světové války.
  • 00:22:25 A je docela zajímavé, že autor
    tohoto termínu public relations
  • 00:22:30 byl synovec Siegmunda Freuda,
    který utekl z Vídně do Ameriky
  • 00:22:35 a psal strýčkovi,
  • 00:22:36 že pracuje v Americe pro americkou
    vládu za první světové války
  • 00:22:41 v oblasti vlastně reklamy
    a propagandy.
  • 00:22:45 A Freud mu napsal, že je to ostuda,
    že někdo z jejich rodiny
  • 00:22:49 se zabývá něčím tak upadlým,
    jako je propaganda.
  • 00:22:53 Tak on,
    aby udělal strýčkovi radost,
  • 00:22:56 propagandu přeložil do angličtiny
    jako public relations.
  • 00:23:01 Je to trochu nesmyslný pojem,
    ale všichni to používáme.
  • 00:23:13 Každá společenská vrstva, societa,
    Angličané by řekli class,
  • 00:23:17 má své vnější znaky,
  • 00:23:19 kterými se identifikuje
    a také částečně komunikuje.
  • 00:23:22 Profesůrek v sáčku, v košilce,
    bez kravatky,
  • 00:23:25 přírodovědci v ušmudlaných
    tričkách s mloky a ještěrkami,
  • 00:23:29 firemníci v kravatách a oblečcích,
  • 00:23:32 jejich kolegyně
    klapačky v kostýmcích a podobně.
  • 00:23:35 Mocní a nadutí
    tohoto světa mají svůj argot.
  • 00:23:38 Takovou Biblí eufemismů
    tohoto typu je slavný film Kmotr.
  • 00:23:44 A výrok, který v něm zazněl:
  • 00:23:47 "Učinil jsem nabídku,
    která se neodmítá."
  • 00:23:51 Podobným eufemismem je povzdech:
    "Peppino nám dělá starosti."
  • 00:23:55 A Giuseppe ví,
    že má Peppina zazdít
  • 00:23:57 do betonových základů
    rodinného domku.
  • 00:24:00 Podobně i na české scéně
  • 00:24:01 můžeme tyhle výrazy pozorovat,
    někdy paradoxně jako zdrobněliny,
  • 00:24:06 jako jakýsi paradoxní efekt,
  • 00:24:08 kdy se mocní a nadutí oslovují
    Mazánku, Kolibříku a podobně.
  • 00:24:16 Takže to všechno k našemu tématu
    emoce a moc také patří.
  • 00:24:21 Já to fakt tak cítím.
    Moc je spojená s odpovědností.
  • 00:24:24 A život je spojený s pokorou.
  • 00:24:27 A když člověk dokáže tyhle věci
    propojit, tak se ani mocí neopije,
  • 00:24:31 protože za to musí něco odevzdat
  • 00:24:33 a musí si být pořád vědom toho,
    že to jednou skončí.
  • 00:24:37 -My po staletí
    uvažujeme o dimenzi svědomí.
  • 00:24:40 Dokonce naši politici přísahají,
  • 00:24:43 že se budou chovat podle svého
    nejlepšího vědomí a svědomí.
  • 00:24:50 Ale nejenom psycholog, ale každý
    občan by se měl zamyslet nad tím,
  • 00:24:54 jestli někdy nevolíme
    lidi bez svědomí.
  • 00:24:58 A na co oni potom slibují?
  • 00:25:22 Tak jsme viděli, že emoce hýbou
    světem, dějinami, politikou.
  • 00:25:27 Ostatně ani výrok
  • 00:25:29 cherchez la femme,
    za vším hledej ženu,
  • 00:25:31 není o ničem jiném než o emocích,
    a i to hýbe dějinami.
  • 00:25:35 A tak, jestli vás to, milí diváci,
    aspoň trošku zaujalo,
  • 00:25:38 tak se moc těším s vámi
  • 00:25:40 příští týden při sledování dalšího
    dílu našeho cyklu EMOCE A MY.
  • 00:25:46 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2013

Související