iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 10. 2013
18:45 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
11399
zhlédnutí

Emoce a my

Víra ve víru emocí

Populárně naučný cyklus o emocích v nejrůznějších sférách našeho života

26 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Emoce a my - Víra ve víru emocí

  • 00:00:23 Prostě svět není rozdělen
    na věřící a nevěřící,
  • 00:00:26 tak jako je rozdělen
    fotbalový stadion
  • 00:00:30 na lidi v zeleném
    a ve žlutém tričku.
  • 00:00:35 Ale že jsou různé přechody.
  • 00:00:37 V každém nevěřícím také někde bydlí
    ten věřící člověk,
  • 00:00:42 který někdy přichází ke slovu.
  • 00:00:44 A v každém věřícím samozřejmě
    je také ten pochybující.
  • 00:00:50 Raz, dva, tři...
  • 00:00:58 Ten pravý ateismus,
    ta pravá bezbožnost
  • 00:01:02 podle mě je postoj člověka,
  • 00:01:04 který stále chápe svůj život
    jenom jako monolog,
  • 00:01:09 jenom sám sebe slyší,
    jenom sám sebe prosazuje.
  • 00:01:13 Ale víra, to znamená žít v dialogu.
  • 00:01:21 Dnešní díl, jak už jeho název
    VÍRA VE VÍRU EMOCÍ napovídá,
  • 00:01:25 bude o náboženství, o víře,
    o citu, o mravnosti.
  • 00:01:28 Zmíníme se o sedmero hříších
    a také o vzniku náboženství vůbec.
  • 00:01:34 Pro ty, kteří věří, má obrovský
    psychoterapeutický potenciál.
  • 00:01:39 Víra pomáhá přežít katastrofy,
    věznění, ztrátu blízkých osob,
  • 00:01:47 pomáhá při nemoci,
    pomáhá v zoufalství
  • 00:01:50 a vlastně léčí a hojí.
  • 00:01:56 Takže, vážení televizní diváci,
    vítejte u sledování dalšího dílu
  • 00:02:00 našeho cyklu EMOCE A MY.
  • 00:02:07 Věřící křesťan řekne,
    že křesťanství vzniklo proto,
  • 00:02:10 že Ježíš byl Bohem vzkříšen
    po svém ukřižování
  • 00:02:13 a že se na různých místech,
    jak se to čte v evangeliích,
  • 00:02:17 se učedníkům zjevil,
    nebo zjevil se ženám a podobně.
  • 00:02:24 A toto zjevení vzkříšeného
    dalo vlastně podnět
  • 00:02:27 ke vzniku křesťanské víry.
  • 00:02:29 Kritický teolog možná připustí,
    že tato líčení mají mytickou povahu
  • 00:02:34 nebo že jsou určitou metaforou,
    ale každopádně bude trvat na tom,
  • 00:02:39 že to,
    co prožili Ježíšovi přívrženci,
  • 00:02:43 nebyla jejich subjektivní fikce,
    nýbrž že to byla jakási realita,
  • 00:02:49 teolog řekne, realita jiného řádu.
  • 00:02:54 Protože religionista,
    tak já rozumím práci religionisty,
  • 00:02:58 vykládá lidské jevy
    z lidských jevů,
  • 00:03:01 tak nevidím jinou druhou možnost,
    jak vyložit náboženství,
  • 00:03:06 když ne nadpřirozeným zásahem,
    než z lidské psychiky.
  • 00:03:12 Evangelia nám nesmlčují,
  • 00:03:14 že Ježíšovi učedníci ho opustili
    v okamžiku jeho zatčení.
  • 00:03:21 To je informace, která takříkajíc
    ty učedníky nijak nezdobí.
  • 00:03:25 A to, že vlastně nebyla retušována,
    že byla zachována
  • 00:03:29 v té redakci třeba Markova
    nebo Matoušova evangelia,
  • 00:03:32 svědčí ve prospěch
    jaksi původnosti,
  • 00:03:36 autenticity té zprávy.
  • 00:03:40 Co udělali ti,
    kteří teda prožili jakési zklamání?
  • 00:03:44 Chodili s Ježíšem, očekávali,
    že přijde nový věk,
  • 00:03:47 přijde Boží království,
  • 00:03:50 ne nějaké království
    spasených duší v nebesích,
  • 00:03:53 ale tady na této zemi jakási
    nová realita Boží spravedlnosti.
  • 00:03:57 Ježíš zemře s výkřikem:
    "Bože můj, proč jsi mě opustil?!"
  • 00:04:01 Nebesa se neotevřou,
    nic se prostě neděje.
  • 00:04:04 To je obrovská frustrace,
    obrovské zklamání.
  • 00:04:10 To je hrůza.
  • 00:04:12 A zároveň jako tuhle emoci
    provází
  • 00:04:15 ta reminiscence na to vybičované
    vizionářské očekávání:
  • 00:04:19 Ale to přece nemůže být konec!
  • 00:04:21 On přece říkal,
    že přijde království.
  • 00:04:24 On by měl být ten,
    který to království nastolí.
  • 00:04:29 Je mi ctí a potěšením
    uvést dalšího,
  • 00:04:32 kdo přispěje k našemu tématu
    NÁBOŽENSTVÍ A EMOCE,
  • 00:04:35 profesora Tomáše Halíka.
  • 00:04:37 Ten je znám svými ekumenickými
    snahami v otázkách víry.
  • 00:04:41 A ostatně od něj mám také anekdotu,
    která ty snahy symbolizuje.
  • 00:04:46 O tom, jak papeže bolí záda,
    nemůže se hýbat
  • 00:04:49 a kardinálové mu radí,
    ať jde do sauny.
  • 00:04:52 A on říká, ne,
    tam já jsem v životě nebyl.
  • 00:04:55 Ale nicméně po těch brufenech a tak
    je mu špatně od žaludku
  • 00:04:58 a už trpí příliš,
    tak se nechá umluvit a jde tam.
  • 00:05:02 Druhý den ráno přijde,
    je úplně fit, hýbe se a říká,
  • 00:05:05 no to je zázrak,
    kardinálové jsou rádi.
  • 00:05:07 A on říká,
    dneska jdu v pět hodin zase.
  • 00:05:10 Oni se tak na sebe dívají
    a říkají,
  • 00:05:12 Svatý Otče, nezlobte se,
    to nebude možné,
  • 00:05:15 dneska je ta sauna koedukovaná.
  • 00:05:17 A on říká, to nevadí, já to tu
    hodinu s těmi protestanty vydržím.
  • 00:05:24 Dneska s tím velikým
    rozkvětem neurologie
  • 00:05:29 se setkáváme s takovým hledáním
    jakéhosi náboženského centra
  • 00:05:33 v mozku člověka.
  • 00:05:35 Já nechci tyto věci
    a priori zesměšňovat,
  • 00:05:38 samozřejmě i ten duševní
    a duchovní život člověka
  • 00:05:41 je nějakým způsobem vtělen
    a samozřejmě se na tom podílí
  • 00:05:45 velmi složité struktury
    našeho mozku.
  • 00:05:47 Ale tyto představy
    často vycházejí z toho,
  • 00:05:50 že náboženství je něco
    ahistorického, neměnného.
  • 00:05:57 Náboženství je také určitý
    sociálně kulturní jev,
  • 00:06:01 který je strašně vitální,
    strašně proměnný, strašně složitý.
  • 00:06:07 -Já se domnívám, že to velmi staré
    aramejské zvolání "mara natha -
  • 00:06:12 přijď, náš pane", což neznamená
    krajně křesťanský titul kyrie,
  • 00:06:16 ale to znamená "přijď, náš učiteli,
    přijď náš rabi".
  • 00:06:20 Ten výrok "mara" je doložen dokonce
    v předježíšovské vrstvě,
  • 00:06:24 v židovstvu u esénů, tak oslovovali
    eséni učitele spravedlnosti - mara.
  • 00:06:32 Čili "přijď, náš učiteli,
    přijď, náš mistře",
  • 00:06:35 tohle zvolání,
    které má až jakýsi tajuplný mráz,
  • 00:06:40 je obestřeno jakousi až magickou
    tajemností v raném křesťanství,
  • 00:06:45 to bylo to zvolání,
  • 00:06:47 které takříkajíc spouštělo ty
    emotivní vize zjevení vzkříšeného.
  • 00:06:56 Samozřejmě, že ti,
    kteří takové vize prožili,
  • 00:06:59 byli hluboce přesvědčeni,
    že to není jejich zdání,
  • 00:07:03 že to není jejich halucinace,
  • 00:07:06 nýbrž že se jim vzkříšený
    doopravdy zjevil.
  • 00:07:15 Jenomže emoce tím,
  • 00:07:17 že souvisí s iracionalitou,
    tak také souvisí s mechanismy,
  • 00:07:21 které jsou někde hluboko v nás,
    mimo naše vědomí,
  • 00:07:25 a zahrnují cosi jako pocity viny,
    jako svědomí,
  • 00:07:29 jako různé etické imperativy
    ve smyslu dobra a zla.
  • 00:07:36 A vedou nás k tomu,
    co Freud nazýval superegem,
  • 00:07:40 když dělil anatomii našeho já
    do tří vrstev,
  • 00:07:44 z nichž ta prostřední, ego,
    je vystavena jednak puzení
  • 00:07:49 z té nižší, kterou nazýval id,
    z té pudové,
  • 00:07:54 kde jsou všechny ty vášně,
    chtění,
  • 00:07:57 které podléhají určité cenzuře.
  • 00:08:00 Tu cenzuru reprezentuje superego,
    čili nadjá,
  • 00:08:03 které je uhněteno a vyrobeno
    výchovou, našimi rodiči,
  • 00:08:08 přísným trestajícím otcem.
  • 00:08:12 A z hlediska náboženského,
  • 00:08:14 cítí to někde na pozadí i všichni
    ateisté, Bohem,
  • 00:08:18 jako tím, kdo určuje, co bychom si
    přece jenom neměli dovolovat.
  • 00:08:24 A nahlížíme-li na emoční funkce
    z tohoto hlediska,
  • 00:08:28 tak se nemůžeme vyhnout
    takovým tématům,
  • 00:08:31 jako je sedmero smrtelných hříchů.
  • 00:08:37 Nauka o sedmero hříších
    je velmi stará,
  • 00:08:40 řekl bych zakládá velmi cennou
    část církevní tradice
  • 00:08:44 a teologie jako takové.
  • 00:08:50 Já se pohybuji
    v nemocničním prostředí,
  • 00:08:53 jsem vlastně od rána do večera
    mezi pacienty,
  • 00:08:56 mezi klienty zdravotnictví,
    a velmi často poslouchám stížnosti.
  • 00:09:01 Takže jakoby vlastně
    se v části své profese
  • 00:09:04 pořád na ten svět dívám
    z té negativnější strany,
  • 00:09:07 nebo musím
    z té negativnější strany.
  • 00:09:10 Pak jsem si říkal, že tohle vlastně
    by bylo dobré východisko.
  • 00:09:14 První z nich je pýcha.
  • 00:09:17 Pro mě je úplně velmi
    nejkřiklavější takový jako bonmot,
  • 00:09:21 vlastně projevem té pýchy je,
    že když se dotknete někoho,
  • 00:09:26 kdo je takzvaně velmi důležitý,
    a on vám řekne:
  • 00:09:30 "Víte vy vůbec, kdo já jsem?
    Víte vy, s kým mluvíte?"
  • 00:09:36 No tak nevím.
    Proč bych musel vědět?
  • 00:09:38 Jenže on ve svých očích,
    i třeba v očích okolí velmi narostl
  • 00:09:42 a neuvědomuje si, že vlastně
    v některých základních setkáních
  • 00:09:46 a funkcích jsme prostě každý z nás
    roven tomu druhému.
  • 00:09:54 Druhým smrtelným hříchem je hněv.
  • 00:09:57 Je to emoce, která je silná,
    která nás poznamenává,
  • 00:10:00 provází nás celý svůj život.
    A já bych asi řekl,
  • 00:10:04 že spíš ve své profesi se s ním
    potkávám spíš na té církevní půdě
  • 00:10:09 než na té zdravotnické.
  • 00:10:16 Anebo ještě víc na vojenské.
    Já jsem přeci vojenský kaplan,
  • 00:10:21 a tam se v misích nebo mezi vojáky
    setkávám s výbuchy hněvu.
  • 00:10:29 Ale je to pro mě takové nějak
    jakoby otevřené,
  • 00:10:32 nebo jasné nebo čitelné.
  • 00:10:35 A myslím si,
    že na hněvu je nejhorší to,
  • 00:10:37 když je velmi popírán
    a velmi maskován.
  • 00:10:40 A to se děje v církvi,
    a to je mnohem horší,
  • 00:10:43 když je hněv zastydlý, zapšklý.
  • 00:10:47 Někdo se na vás velmi usmívá,
    laskavě, křesťansky, a vy víte,
  • 00:10:52 že vzadu za těma studenýma očima
    je neuvěřitelná dávka hněvu.
  • 00:11:05 V tomto tématu se dostáváme
    do dalších pastí,
  • 00:11:08 které se otevírají.
  • 00:11:10 Tam bude potom výčet dalších
    hříchů,
  • 00:11:13 o kterých stojí za to mluvit,
    jako je lenost, žárlivost.
  • 00:11:17 Pátý, šestý a sedmý hřích
    spolu velmi souvisí,
  • 00:11:20 je to jedna oblast: nestřídmost,
    obžerství a lakomství.
  • 00:11:27 Za tím celým kromě toho,
    že musím hltat, musím se bránit,
  • 00:11:31 musím se obklopovat,
    dodávat si jistotu,
  • 00:11:35 to souvisí třeba s tím lakomstvím.
  • 00:11:38 Všichni známe strýčka Skrblíka,
    ten se v tom utopí,
  • 00:11:42 o tom jsou pohádky,
    tam je to rozpracováno mnohokrát.
  • 00:11:47 Tak za tím vším taky je,
    myslím si, duchovní hlad.
  • 00:11:53 To by souviselo i s emocemi zase.
    Vlastně já se cítím nějak ohrožen.
  • 00:12:00 Takhle se projevujeme každý z nás,
    jednotlivě,
  • 00:12:03 a takhle si myslím,
    že se projevuje celá společnost,
  • 00:12:07 shrnujeme to vždycky
    do toho jednoho slova: konzum.
  • 00:12:13 Mozek člověka je uspořádán tak,
  • 00:12:16 že vnímá kontrasty
    a vnímá protiklady.
  • 00:12:18 Vnímá dobro jako protiklad zla.
  • 00:12:21 Nebo obráceně, vnímá chtění
    jako protiklad nezájmu.
  • 00:12:29 Vnímá pozitivní myšlení
    jako protiklad deprese,
  • 00:12:33 negativního myšlení.
  • 00:12:36 A tak jak člověk vrůstá
    do společnosti,
  • 00:12:39 tak vlastně vnímá i protiklad
    mezi oním pudovým id,
  • 00:12:43 tím, co ho nutí jít do neznáma,
    zkoušet leccos, co kdo vydrží,
  • 00:12:49 zkoušet překračovat hranice.
  • 00:12:54 A superego, což je něco,
    co reprezentuje autoritu,
  • 00:12:57 výchovu, rodičovský majestát
    a posléze tedy Boží majestát.
  • 00:13:10 Náboženství,
    zejména náboženské symboly
  • 00:13:13 jsou nabity obrovskou energií
    a často také emocionální energií.
  • 00:13:20 A já myslím, že ten sekulární svět
    je vlastně strašně podcenil.
  • 00:13:25 Ta energie může být použita
    k dobrému i ke zlému.
  • 00:13:28 C. G. Jung, velký psycholog, hovořil
    o terapeutické roli náboženství,
  • 00:13:33 ale existuje také destruktivní role
    náboženství.
  • 00:13:37 Já se domnívám, že když člověk cítí
    něco strašně silného,
  • 00:13:41 tak ty sekulární světské pojmy
    a gesta nejsou schopna to vyjádřit.
  • 00:13:49 A člověk spontánně sahá
    k těm náboženským gestům
  • 00:13:53 a náboženským výrazům.
  • 00:13:55 Já často tady uvádím
    takový příklad.
  • 00:13:58 Já nejsem příliš velký fanoušek
    hokeje,
  • 00:14:01 ale jednou jsem z psychologických
    a religionistických důvodů
  • 00:14:05 se vydal na Staroměstské náměstí,
  • 00:14:07 kde se promítal závěr
    z hokejového zápasu v Naganu.
  • 00:14:12 A teď jsem viděl, že v závěru
    ti lidé klekali na zem,
  • 00:14:16 vzpínali ruce k nebi a potom běhali
    po Praze a volali:
  • 00:14:20 "Hašek," ten brankář,
    "to není člověk, to je bůh!"
  • 00:14:24 Tak samozřejmě ti lidé,
    kteří z větší byli asi ateisté,
  • 00:14:29 tak ten ateistický slovník
    jim k tomu nestačil
  • 00:14:32 a oni si posloužili
    těmi náboženskými gesty
  • 00:14:36 a náboženskými výrazy.
  • 00:14:38 Taková velmi svérázná
    teologie českého lidu.
  • 00:14:44 Myšlenka,
    že jádrem náboženství je cit,
  • 00:14:47 pochází od velmi vlivného
    protestantského teologa
  • 00:14:50 Friedricha Davida Schleiermachera.
    Ten v 19. století postavil koncepci
  • 00:14:55 proti dosavadnímu chápání
    náboženství.
  • 00:15:01 To tenkrát bylo určováno Kantem,
  • 00:15:03 že náboženství je záležitostí
    především morálních povinností.
  • 00:15:09 A proti tomu Schleiermacher řekl,
    náboženství má svůj vlastní základ,
  • 00:15:14 a to je Gefühl,
    přesně přeloženo cit,
  • 00:15:17 ale možná lepší překlad by byl
    zkušenost.
  • 00:15:22 Ale já myslím,
    že tady jde o něco hlubšího,
  • 00:15:25 než je jenom nějaký pocit,
    že jde o něco,
  • 00:15:28 co se týká celého člověka.
  • 00:15:30 Lidé všechno staví na pocitech,
    že si myslí,
  • 00:15:34 láska je především nějaký zážitek,
    nějaké "já to cítím",
  • 00:15:38 a když ke své ženě už nic necítím,
    tak musíme jít od sebe.
  • 00:15:41 A podobně i náboženství chápou
    jako věc zážitkovou.
  • 00:15:45 Já myslím,
    že je to hrozně ošidné a povrchní.
  • 00:15:48 Protože láska v Bibli
    znamená životní postoj,
  • 00:15:51 to není jenom nějaký pocit,
    to je to,
  • 00:15:54 že někdo je pro mě cennější,
    než já jsem cenný sám sobě.
  • 00:16:04 Když jsem se dozvěděla,
    že nemůžu mít děti,
  • 00:16:09 tak to bylo v takovém
    jiném kontextu.
  • 00:16:12 Já jsem byla na laparoskopickém
    zákroku kvůli tomu,
  • 00:16:16 že jsem měla nějaký nález
    na vaječnících
  • 00:16:18 a nevěděli jsme přesně, co to je.
  • 00:16:21 A v rámci toho jsem se domluvila
    se svým lékařem,
  • 00:16:24 že mi udělá zároveň
    i diagnostiku plodnosti.
  • 00:16:27 Když jsem se probrala po narkóze,
    tak jsem se dozvěděla dvě zprávy.
  • 00:16:32 Pro mě tehdy tou dobrou zprávou
    bylo to,
  • 00:16:34 že jsem měla úplně ten nález čistý,
  • 00:16:37 že tam vůbec nebylo nic
    na těch vaječnících.
  • 00:16:40 Tu druhou zprávu,
    která byla takzvaně jakoby špatná,
  • 00:16:43 že vzápětí ale zjistili,
    že nemůžu mít vůbec děti,
  • 00:16:46 tak jsem vnímala jako zprávu,
    ale okrajovou.
  • 00:16:49 Podstatné pro mě bylo to,
    že jsem zdravá.
  • 00:16:51 Říkala jsem si,
    že nechci děti mít za každou cenu
  • 00:16:55 a nechci umělé oplodnění,
  • 00:16:57 ale pocitově že je mi
    to tedy velmi líto.
  • 00:17:00 Vyrovnat se s tou skutečností,
    že to není tak,
  • 00:17:04 že já to mám ve svých rukách,
    že já si prostě naplánuji,
  • 00:17:08 že budu mít nebo nebudu mít,
    a podle toho se rozhodnu,
  • 00:17:11 že to je prostě jinak.
  • 00:17:13 Za tím je spousta různých věcí,
    nejenom vlastně touha po dětech,
  • 00:17:17 ale i vůbec nějaká lítost z toho,
    že člověk nenaplní některou věc,
  • 00:17:22 kterou ten život nabízí, zdánlivě.
  • 00:17:24 Protože dneska jsme tak zvyklí,
    že můžeme skoro všechno mít,
  • 00:17:28 tak to člověka zaskočí,
    když najednou je to jinak.
  • 00:17:34 Hlubinná psychologie nám ukázala,
  • 00:17:36 že ta vědomá složka
    lidské psychiky, ten náš rozum,
  • 00:17:40 je jenom taková tenounká vrstvička,
    že je to jako špička ledovce.
  • 00:17:47 A ta velká část ledovce,
    tedy ta velká část
  • 00:17:51 toho našeho duševního života
    je skryta v nevědomí,
  • 00:17:55 vynořuje se jenom
    v určitých okamžicích,
  • 00:17:57 ve snech, ve chvílích meditace,
    v umělecké tvorbě a podobně.
  • 00:18:02 A tam někde dole jsou skryty
    ty hluboké motivy našeho jednání,
  • 00:18:06 do kterých my sami často nevidíme.
  • 00:18:11 A já se domnívám, jestliže
    náboženství je něco,
  • 00:18:14 co prochází celým člověkem,
    angažuje celého člověka,
  • 00:18:18 tak samozřejmě angažuje
    i tuhle jeho nevědomou složku.
  • 00:18:23 -Protože věřím na to,
    díky své profesi,
  • 00:18:26 protože jsem pracovala
    jako psychosomatický terapeut,
  • 00:18:30 že řada věcí našeho napětí
    se ukládá jakoby do těla.
  • 00:18:33 Takže jsem potom pracovala
    vždycky s tím tématem,
  • 00:18:37 který se vynořil.
  • 00:18:38 Třeba se mi tam vynořil
    ohromný strach,
  • 00:18:41 že bych nezvládla samostatný pohyb
    s dětmi.
  • 00:18:44 Takže jsem si pak vizualizovala
    variantu,
  • 00:18:47 že to nezvládám s těmi dětmi venku,
    a variantu, že to zvládám.
  • 00:18:51 Já jsem se narodila,
  • 00:18:54 jako dítě až do osmi devíti let
    jsem viděla normálně
  • 00:18:57 a pak jsem měla
    nějakou zánětlivou nemoc.
  • 00:19:00 Postupně se mi vytvořil šedý zákal,
    a ten když mi operovali opakovaně,
  • 00:19:05 tak jsem měla nějaké komplikace
    a už jsem oslepla.
  • 00:19:15 Svoje děti si představuji
    jednoznačně samozřejmě jako krásné,
  • 00:19:20 jako každá máma.
    Ale myslím si, že...
  • 00:19:23 Rafaelek byl strašně dlouho
    i jako šťastné dítě,
  • 00:19:27 on teď má nějakou ne moc dobrou
    zkušenost ze školky
  • 00:19:30 a od té doby se z něho stal -
  • 00:19:32 přestavuji si ho takového
    vážnějšího,
  • 00:19:35 ale s moc hezkýma očima, modrýma,
    které když se radují,
  • 00:19:39 tak jsou lesklé, zářivé, a když se
    zlobí, tak si ho představuji,
  • 00:19:43 že má úplně temné ty oči.
  • 00:19:45 A že je hubeňounký, bledý,
    světlovlasý.
  • 00:19:48 Dlouhé ruce, dlouhé nohy,
    to co si můžu nahmatat.
  • 00:19:51 A k tomu si většinou představuji,
    když ho oblíkám,
  • 00:19:55 tak se ptám většinou,
    co za barvy mu dávám,
  • 00:19:58 protože už dneska si nepamatuji
    každé jeho oblečení,
  • 00:20:01 jakou má barvu, tak se někdy
    domlouváme, co si bere,
  • 00:20:05 a já se snažím mu to ladit,
  • 00:20:07 aby mu to buď k těm
    hezkým modrým očím ladilo.
  • 00:20:14 Nejsme v tom smyslu věřící
    jakoby že formálně,
  • 00:20:17 ale pro nás to hraje určitě
    velkou roli, že věříme
  • 00:20:21 a snažíme se děti vést k tomu,
    že nejsme tady úplně sami na světě.
  • 00:20:26 A to nejenom z hlediska toho,
    že máme někoho,
  • 00:20:29 kdo by nám mohl pomáhat
    a pomáhá nám,
  • 00:20:32 ale že taky máme
    nějakou zodpovědnost.
  • 00:20:35 A teď nemyslím jenom vůči tomu,
    že bychom měli naplnit,
  • 00:20:38 pokud víme, co máme dělat,
    tak co nejlíp,
  • 00:20:41 ale i nějak smysluplně zacházet
    třeba s přírodou
  • 00:20:45 nebo i s ostatními, myslet na to.
  • 00:20:48 Třeba dost často o tom hovoříme
    kolem jídla,
  • 00:20:51 protože Rafík je hodně vybíravý
    ohledně jídla.
  • 00:20:55 A to je vždycky takové téma
    pro nás o tom,
  • 00:20:58 jak je to vlastně dar
    a není to samo sebou,
  • 00:21:01 že žijeme tam, kde žijeme,
    a že máme dostatek jídla.
  • 00:21:05 Já nemít tu...
  • 00:21:07 Já nemůžu říct asi jenom víru,
    protože dneska zpětně,
  • 00:21:10 když si to tak vezmu,
  • 00:21:12 tak už se to opírá
    i jako o opakované zkušenosti.
  • 00:21:16 Takže já nemít
    tu zkušenost a víru,
  • 00:21:18 že ta situace neleží jenom na mně
    a že se nějak vyřeší,
  • 00:21:23 tak asi bych se zbláznila,
  • 00:21:26 nebo asi bych měla dost často
    nějaké depky.
  • 00:21:30 Protože jsem to opravdu vnímala
    jako zázrak,
  • 00:21:33 že moje prosby byly vyslyšeny
    v tom smyslu,
  • 00:21:36 že jsem netlačila a byla jsem
    ochotná přijmout jakoukoli variantu
  • 00:21:41 z těch cest, a přesto mi vyšla ta,
    že jsem mohla mít dítě.
  • 00:21:47 V té dost dlouhé době,
  • 00:21:49 kdy se náboženství chápalo
    především jako záležitost morálky,
  • 00:21:53 příkazů, zákazů,
    tak lidé měli právem pocit,
  • 00:21:57 že se něco
    v tom náboženském životě ztrácí.
  • 00:22:00 A proto, zvláště v 60. letech,
    byla obnovena taková spiritualita,
  • 00:22:05 taková forma náboženství,
  • 00:22:07 která je velmi silně založena
    na prožitcích,
  • 00:22:11 na pocitech, na zážitcích, zvláště
    na takových extatických zážitcích,
  • 00:22:17 a je to typické pro ty směry,
    které nazýváme letniční,
  • 00:22:21 pentekostální, charismatické,
  • 00:22:24 v katolickém prostředí hnutí
    charismatické obnovy a tak dále.
  • 00:22:30 Já samozřejmě nechci všechny tyto
    proudy a jejich představitele
  • 00:22:35 házet do jednoho pytle,
  • 00:22:37 nicméně já sám jsem vůči tomuto
    směru hodně kritický,
  • 00:22:40 protože často tam dochází k takové
    citové manipulaci.
  • 00:22:44 Často na těch stadiónových
    shromážděních propuknou city,
  • 00:22:48 ale člověk je tam spíš
    zmanipulován.
  • 00:22:51 A já jsem viděl taky velmi neblahé
    důsledky tohoto typu evangelizace.
  • 00:22:56 Člověk, který je přesvědčen,
    že tam vyznal Pána Ježíše,
  • 00:23:00 halelujá, hurá, ruce nahoru,
  • 00:23:02 a že je uzdraven ze svých problémů,
    ze svého alkoholismu a tak dále.
  • 00:23:07 A nějakou dobu samozřejmě
    to emocionální vypětí trvá,
  • 00:23:10 ten člověk myslí, že už ztratil
    všechny příznaky těch svých obtíží,
  • 00:23:15 ale ono to vyprchá a za nějakou
    dobu se ten člověk vrací znovu
  • 00:23:20 k těm svým těžkostem, problémům.
  • 00:23:22 A tyhle skupiny, které často nemají
    tu svátost smíření,
  • 00:23:26 ten prvek odpuštění, zpovědi,
    tak je zmoralizují a řeknou:
  • 00:23:30 'Tak ty jsi tady vyznal veřejně
    Pána Ježíše, teď jsi ho zradil.'
  • 00:23:35 A já jsem také zažil lidi,
  • 00:23:37 kteří potom se pokusili
    o sebevraždu.
  • 00:23:39 Takže pozor na tuhle příliš
    emocionální spiritualitu.
  • 00:23:46 -Je úkolem religionisty
    velmi poctivě a hluboce se ptát:
  • 00:23:50 Co člověka k tomu vede,
    že je náboženský,
  • 00:23:53 v čem ho to v životě povznáší?
  • 00:23:58 Nemyslím teď na to, že náboženství
    mají také svá propadliště
  • 00:24:02 a svoje negativní stránky,
    ale v tom pozitivním slova smyslu,
  • 00:24:06 čím náboženství člověka povznáší
    a člověka naplňuje.
  • 00:24:10 Ale na druhé straně,
  • 00:24:12 i když se religionista musí velmi
    poctivě snažit přivést k řeči,
  • 00:24:16 jak to které náboženství
    samo sobě rozumí
  • 00:24:19 a co na tom má ten,
    kdo to náboženství vyznává,
  • 00:24:23 co mu to v životě přináší,
    jaké pochopení světa, života
  • 00:24:27 a sebe sama člověk v tom kterém
    náboženství vyjadřuje,
  • 00:24:31 tak na druhé straně si myslím,
  • 00:24:33 že patří jaksi k té filozofické
    reflexi říci,
  • 00:24:36 ano, ale ta alternativa
    náboženství nebo prázdnota
  • 00:24:40 je vlastně zúžená alternativa
    a život má ještě jiné dimenze.
  • 00:24:48 -To, že člověk uvěří, je něco
    podobného, jako když se zamiluje.
  • 00:24:52 On se zamiluje a pak zjistí,
    že je zamilovaný.
  • 00:24:55 To si sám neřekl, že se zamiluje.
  • 00:24:58 A tak člověk zjistí,
    že je vlastně věřící.
  • 00:25:01 A potom teprve si klade ty otázky,
    jestli je to zcela bláznivé
  • 00:25:05 a jestli to obstojí
    před jeho rozumem.
  • 00:25:07 Mně se vlastně podařilo projít
    z takového světa monologického
  • 00:25:11 do světa dialogického.
    A to se snažím ukázat i těm lidem,
  • 00:25:15 které doprovázím
    na té cestě k víře.
  • 00:25:19 Milí diváci, loučím se s vámi
    symbolicky z kamenného labyrintu
  • 00:25:23 zámku Loučeň, který jsme použili
    při tomto dílu věnovaném
  • 00:25:26 VÍŘE VE VÍRU EMOCÍ.
    Chtěli jsme tím říct,
  • 00:25:29 že různé spirituální směry
    a náboženství
  • 00:25:32 jsou jaksi komplementární
    k psychoterapeutickým snahám
  • 00:25:35 a obsluhují naše emoce
    a souvisejí s nimi.
  • 00:25:40 Já bych zakončil
    talmudskou moudrostí,
  • 00:25:43 že k rozumnému chování
    pouhý rozum nestačí.
  • 00:25:46 Těším se s vámi
    na shledanou příště.
  • 00:25:50 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2013

Související