iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 12. 2011
17:05 na ČT2

1 2 3 4 5

26 hlasů
38768
zhlédnutí

Na kávě u Kamily

Vánoční setkání legendární hlasatelky Kamily Moučkové s přáteli

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na kávě u Kamily

  • 00:00:19 Jsem moc ráda, že jste se ode mě
    nechali pozvat na šálek kávy.
  • 00:00:26 I když, kdo koho vlastně pozval?
  • 00:00:29 To vy jste si zapnuli televizory
    a tak mně otevřeli dveře,
  • 00:00:34 abych mohla vstoupit
    do vašich domovů.
  • 00:00:37 Děkuju.
  • 00:00:39 A zvlášť srdečně
    bych tady pozdravila
  • 00:00:41 všechny pamětníky.
  • 00:00:44 Jak dlouho my se už vlastně známe?
    Počítejte!
  • 00:00:48 Před kamerou, televizní kamerou,
  • 00:00:50 jsem poprvé seděla
    na podzim r. 1956.
  • 00:00:55 Všechno tak strašně letí!
  • 00:00:58 Že už je určitě daleko víc těch,
    kteří si to pamatovat ani nemůžou.
  • 00:01:04 A tak mi tedy dovolte,
  • 00:01:06 abych se těm mladším a mladým
    představila.
  • 00:01:10 Já jsem Kamila Moučková,
  • 00:01:12 1. zpravodajská
    televizní hlasatelka v této zemi.
  • 00:01:15 A dokonce prý i 1. v Evropě.
    Ne, já se nevytahuju!
  • 00:01:20 To je skutečně fakt!
  • 00:01:22 Do té doby totiž byla tato profese
    pouze mužskou doménou.
  • 00:01:34 Tak už pojďte dál.
    Já totiž čekám hosty.
  • 00:01:38 Každý z nich se mnou urazil
    kus mého života.
  • 00:01:42 A já se na to teď chci,
    společně s vámi rozpomenout.
  • 00:01:46 Protože takové zastavení
    k vánočnímu času přece patří!
  • 00:01:52 1. z nich je dokumentaristka
    Olga Sommerová,
  • 00:01:55 která před několika lety natočila
    mou 13. komnatu.
  • 00:01:59 Krásně.
    A leccos tam na mě práskla.
  • 00:02:02 Hlavně donutila mě,
    abych na sebe leccos prozradila.
  • 00:02:07 Kamilo, Vánoce jsou spojené
    s příchodem Spasitele,
  • 00:02:11 s konzumem a taky s dětstvím!
  • 00:02:14 A já vím, že tys to dětství měla
    jiný, než ostatní.
  • 00:02:18 Že jsi nebyla s mámou a s tátou!
  • 00:02:21 Já jsem byla vychovávaná
    až do 6 let u babičky Kuličky.
  • 00:02:26 A tam byly ty Vánoce nádherný.
  • 00:02:28 To prostě si pamatuju a taky,
    když jsem pak měla děti,
  • 00:02:31 tak jsem ty Vánoce
    dělala po babičce.
  • 00:02:34 Když mě potom si vzali rodiče,
    když jsem šla do 1. třídy,
  • 00:02:38 do Prahy, od babičky,
  • 00:02:40 tak jsem to za 1.
    hrozně špatně nesla
  • 00:02:43 a za 2. jsme opravdu ty Vánoce,
    já ti mám úplně vygumováno!
  • 00:02:48 Já si nepamatuju na Vánoce
    s tátou a s mámou.
  • 00:02:51 Ale pro každýho člověka
  • 00:02:54 je máma hrozně důležitá hodnota
    v životě.
  • 00:02:58 A tys jí vlastně moc neměla.
  • 00:03:00 Myslíš, že jsi tím nějakým způsobem
    byla poznamenaná?
  • 00:03:04 Asi jo trošku, ale já opravdu
    nemůžu říct, ani v tý válce,
  • 00:03:09 kdy jsem byla
  • 00:03:11 v tý 2. světový válce
    u tý babičky a dědečka,
  • 00:03:14 oni se tak strašně snažili,
    abych to co nejmíň vnímala,
  • 00:03:18 takže opravdu to dětství
    u tý babičky bylo nádherný,
  • 00:03:22 včetně těch nádhernejch Vánoc,
    který dělali.
  • 00:03:25 Babička, to je vlastně velká matka
  • 00:03:27 a myslím, že pro mnoho lidí
    je to fenomén.
  • 00:03:32 Je to něco hodně emocionálního,
    důležitýho.
  • 00:03:37 A tobě vlastně ta babička
    byla tou velkou matkou.
  • 00:03:39 -Ona ti ji nahradila.
    -Já jsem jí taky říkala mami.
  • 00:03:44 Mamince jsem říkala maminko
    a babičce jsem říkala mami, pořád.
  • 00:03:48 I jako dospělá ženská.
    Já si myslím totiž takhle.
  • 00:03:54 Jestli ve mně něco dobrýho je, Oli,
    tak je to od babičky.
  • 00:03:58 Opravdu jo. Obyčejná ženská,
    úplně jednoduchá.
  • 00:04:03 Pravda, nikdy nepracovala,
  • 00:04:05 ale měla 6 dětí,
    takže měla co dělat.
  • 00:04:07 Navíc vychovávala mě,
    potom sestru,
  • 00:04:11 když maminku zavřeli
    do koncentráku
  • 00:04:13 a táta odjel do emigrace.
  • 00:04:15 Takže to je všecko od babičky,
    tohleto, co ve mně je snad dobrýho!
  • 00:04:20 Prosím tě, co ti tvoji rodiče
    dělali, že tě odložili?
  • 00:04:24 Dobře, za války,
    ale potom jsi říkala,
  • 00:04:27 nevzpomínáš na ten život s nima
    na Vánoce.
  • 00:04:31 Co ti tvoji rodiče teda dělali?
  • 00:04:34 Tatínek zakládal
    komunistickou stranu
  • 00:04:36 na Českomoravský vysočině
  • 00:04:38 a maminka z lásky k němu
    s ním trajdala.
  • 00:04:40 Vytloukala všecky ty schůze
    komunistický.
  • 00:04:45 Oni dali tý ideologii,
    tomu svýmu poslání, přednost
  • 00:04:50 před rodinou, před dítětem.
  • 00:04:54 Ale ty potom, když jsi dělala
    tak vášnivě tu svoji profesi,
  • 00:04:58 tak jsi taky přece ty děti
    po večerech nechávala doma.
  • 00:05:02 Musela jsi. Jak to snášely
    ty tvoje děti?
  • 00:05:05 No špatně, samozřejmě!
  • 00:05:06 Vždyť víš, když jsi točila
    mou 13. komnatu,
  • 00:05:08 jak si stěžovala, máma nám nečetla
    moc pohádky.
  • 00:05:12 Samozřejmě, protože jsem večer
    vysílala živě v televizi.
  • 00:05:16 To mi řekla tvoje dcera Bára
    tenkrát,
  • 00:05:19 máma četla úplně jiný pohádky,
    úplně jinejm lidem!
  • 00:05:23 Úplně o něčem jiným, jinde
    a jinejm lidem!
  • 00:05:51 Je 1. 5. a my vysíláme zprávy.
    Z domova.
  • 00:05:56 V mohutné a radostné
    prvomájové přehlídce
  • 00:05:58 demonstroval náš lid
    nerozbornou jednotu.
  • 00:06:02 Čestné místo v průvodech
  • 00:06:04 zaujímali kandidáti
    do Národních výborů.
  • 00:06:07 Pražské Václavské náměstí
  • 00:06:09 zalila už v ranních hodinách
    jásavá lidská řeka.
  • 00:06:13 Z tribuny pozdravoval pracující
    našich závodů, svazáky i pionýry
  • 00:06:17 prezident republiky,
    soudruh Antonín Zápotocký,
  • 00:06:21 1. tajemník ÚV KSČ
    soudruh Antonín Novotný
  • 00:06:27 a členové politického byra ÚV KSČ.
  • 00:06:31 Ty jsi musela,
    když jsi četla ty zprávy,
  • 00:06:34 ty bolševický, tak najednou
    ten předěl ostrý 21. 8. 1968,
  • 00:06:42 najednou se ti ten život
    úplně rozlomil.
  • 00:06:45 A najednou jsi se z tý hlasatelky,
  • 00:06:50 z tý profesionálky,
    která četla i ty lživý zprávy,
  • 00:06:53 stala pro ten národ
    jakousi ikonou.
  • 00:06:58 Já to slovo moc nemám ráda,
  • 00:07:00 ale fakt je,
    že mi to dlouho trvalo,
  • 00:07:02 já jsem taky dlouho myslela
    na hlavu toho tatínka,
  • 00:07:05 který byl velice vzdělanej
    a chytrej člověk,
  • 00:07:08 takže já opravdu jsem, víceméně,
    to říkám trošku na omluvu,
  • 00:07:14 že jsem četla do toho 68.
    od toho 56. r. ty zprávy,
  • 00:07:19 tak já jsem to vnímala spíš
    jako profesní záležitost.
  • 00:07:25 Nikoliv politickou.
  • 00:07:27 To je moje taková chyba,
  • 00:07:29 že mi dlouho trvalo,
    než jsem prozřela.
  • 00:07:32 To, co je úžasný a čeho litujeme,
    my, dokumentaristé,
  • 00:07:36 že vlastně nikdy nemohl být
    zaznamenán ten záběr,
  • 00:07:41 kdy ty jsi seděla ráno 21. srpna
    ve Vladislavce v hlasatelně
  • 00:07:46 a najednou se za tebou objevili
    ti ruský vojáci s těma samopalama.
  • 00:07:52 A ten kameraman jsi říkala,
  • 00:07:53 že odjel, aby bylo vidět,
    jak tě odváděj.
  • 00:07:56 Ano, Jirka Průcha švenkoval,
    abych viděla na monitoru,
  • 00:08:00 protože já v tom návalu takovejhle,
    to nebyly zprávy,
  • 00:08:05 to byly informace lidem,
    služba obyvatelstvu,
  • 00:08:09 kam nemají chodit,
    kde se střílí atd.
  • 00:08:22 Potom tvůj život se strašně změnil.
    Ty jsi byla bez práce těch 20 let.
  • 00:08:28 Ale přece jenom, ta tvoje,
  • 00:08:33 těch 5 minut slávy,
    by se dalo říct,
  • 00:08:36 v tom strašným dnu 21. 8. 68,
    tě zapsalo navždycky do paměti.
  • 00:08:42 Jako lidem! A já si vzpomínám,
  • 00:08:44 když jsi za mnou přijela
    na chalupu,
  • 00:08:47 tak jsem potom šla do sousední vsi
  • 00:08:50 tě tam představit
    těm mejm přátelům, sedlákům.
  • 00:08:53 A ti byli úplně z toho vyjevený,
    že tam mají živou Kamilu Moučkovou!
  • 00:08:59 A pak jsme šli ještě do hospody
    a tam se všichni kolem tebe rojili
  • 00:09:02 a to bylo 40 let po té události!
  • 00:09:05 Tak si vem,
    jak si tě lidi zapamatovali!
  • 00:09:08 Já si to vůbec, to mám vygumovaný!
    Já vím, že jsme šli do hospody.
  • 00:09:13 A že se tohle dělo, to víš ty!
    Já si to nějak neuvědomuju.
  • 00:09:18 Je to hezký pro mě.
  • 00:09:19 Samozřejmě, že je to
    strašně příjemný,
  • 00:09:21 že lidi nezapomněli.
  • 00:09:24 -Tady máš, Olinko, ode mě Ježíška!
    -Na kávě u Kamily!
  • 00:09:31 Budu z něj pít mlíko od krávy,
    od sedláků. Tak děkuju!
  • 00:09:37 A hezký Vánoce!
  • 00:09:38 Další zpravodajství
    je ze zahraničí.
  • 00:09:42 New York. Podle zpráv, z obvykle
    dobře informovaných míst,
  • 00:09:46 oznámila šedá eminence junty
    déle sloužících
  • 00:09:49 ve státě Jižní Autarkie,
    četař Movado,
  • 00:09:52 že po převzetí moci hodlá
    v souladu
  • 00:09:55 s dlouho potlačovanými tužbami
    celého národa,
  • 00:09:58 rozdělit ministerstvo dopravy
    na 2.
  • 00:10:02 Na ministerstvo dopravy tam
    a na ministerstvo dopravy zpátky.
  • 00:10:08 Já a Richard Honzovič. Kolega,
    brácha, velikej kamarád,
  • 00:10:14 v životě i v profesi.
  • 00:10:17 V květnu 1968 jsme oba dostali
    na Hradě státní vyznamenání
  • 00:10:23 za vynikající práci.
  • 00:10:25 Ale o rok později, kdy vystřídal
    ve funkci Husák Dubčeka,
  • 00:10:30 jsem byla z televize
    okamžitě vyhozená.
  • 00:10:34 Byl na mě dokonce vydán
    jakýsi zvláštní dekret,
  • 00:10:37 podepsaný Bilakem a spol.
  • 00:10:42 Dodnes mě mrzí, že jsem ten doklad
    tenkrát, ten dokument, neukradla.
  • 00:10:46 Ale udělala jsem jinou věc,
  • 00:10:48 vrátila jsem ho na Hrad,
    s poděkováním,
  • 00:10:51 vlastně jsem ho hodila Husákovi
    na hlavu.
  • 00:10:55 A to je, přátelé,
    pro dnešek všechno.
  • 00:10:59 Ale ne, ještě ne!
    Ještě několik sportovních výsledků!
  • 00:11:04 Tak tedy, 1:1, 3:2, poločas 2:1,
    6:4, třetiny 0:0, 2:2, 4:2,
  • 00:11:14 17:15, 18:24 a konečně 0:1,
  • 00:11:19 když branku vstřelil
    v poslední minutě Rohan.
  • 00:11:25 Díky herci Otovi Sklenčkovi,
    jsem po vyhazovu z televize,
  • 00:11:30 našla práci v Komorním divadle.
  • 00:11:33 Dělala jsem tam kantýnskou
    v uzavřeném hereckém klubu.
  • 00:11:36 Na veřejnost jsem nesměla.
  • 00:11:39 A v televizních novinách
    mě samozřejmě,
  • 00:11:42 rychle vystřídali jiní.
  • 00:11:44 1 z nich najednou přišel do klubu.
  • 00:11:49 On byl totiž slavný tím,
  • 00:11:50 že 1 večer byl na obrazovce
    jaksi plešatý
  • 00:11:55 a 2. den vlasatý, tedy s parukou.
  • 00:11:58 Šílený nápad!
  • 00:12:00 A právě ten jednou přišel
    do toho klubu,
  • 00:12:03 v tom přiskočil Pepa Zíma,
    odstrčil mě a jenom hlesnul:
  • 00:12:07 Běž si sednout ke stolu,
    jemu to kafe ty vařit nebudeš!
  • 00:12:12 A uvařil ho tenkrát sám.
  • 00:12:14 Takže, Pepo, já ti mockrát děkuju,
    ještě za tenkrát!
  • 00:12:17 A že je to hezkejch
    pár desítek let!
  • 00:12:20 To jsi mi tenkrát pomoh strašně!
  • 00:12:23 Já už si na to vzpomínám
    velice matně.
  • 00:12:26 Ale ještě než došlo k normalizaci,
  • 00:12:28 tak jsme spolu přece
    taky účinkovali.
  • 00:12:30 Tys mě několikrát uváděla
    i na zájezdech.
  • 00:12:33 A to byla taková šťastná doba!
    Těch pár měsíců, prakticky!
  • 00:12:38 Kdy tam chodili ti vděční lidé,
    dědečkové a babičky
  • 00:12:41 a nosili ti na jeviště kytky!
  • 00:12:43 A tys jim vyprávěla
    o panu Smrkovském a o těch dalších,
  • 00:12:46 jak to bylo všechno krásný!
  • 00:12:48 A já jsem ti tenkrát říkal,
  • 00:12:49 já měl trošku z toho
    mrazení v zádech.
  • 00:12:52 Já jsem ti tenkrát říkal,
  • 00:12:53 Kamilko, ty to hezky
    všechno povídáš,
  • 00:12:55 jseš výborná konferenciérka,
  • 00:12:57 ale nemysli si,
    že kdyby k něčemu došlo,
  • 00:13:01 a že se s tím má počítat,
    tak tihleti lidi,
  • 00:13:03 kteří ti nosej kytičky,
    ty ti nepomohou.
  • 00:13:06 A skutečně, nakonec,
    sama víš, že k tomu došlo.
  • 00:13:10 A proto já jsem byl tak vděčnej
  • 00:13:11 mému řediteli tehdejšímu,
    Otovi Ornestovi,
  • 00:13:15 že po několika tvých
    marných pokusech
  • 00:13:18 vůbec se někde uplatnit,
    získat nějaký zaměstnání,
  • 00:13:21 on to riskoval a on tě
    do toho divadla vzal!
  • 00:13:26 A tam jsi vlastně dělala barmanku,
    starala ses o bar.
  • 00:13:29 Kantýnskou, že jo?
  • 00:13:31 Kantýnsku v divadle Komorním
    a já jsem jako člen ROH
  • 00:13:35 vyfasoval funkci, že se mám
    o ten klub trošku starat.
  • 00:13:39 Hlavně o to občerstvení.
  • 00:13:41 Takže my jsme nakonec spolu
    vyráběli jídelní lístek
  • 00:13:45 a pitnej lístek, kolik bude stát
    gruzínskej koňak a tak.
  • 00:13:49 Na to si velice silně vzpomínám.
  • 00:13:52 Já si zase pamatuju strašně moc
    a dodnes jsem ti vděčná,
  • 00:13:56 za 1. já jsem vyrostla
    a milovala Beatlesáky.
  • 00:13:59 To ještě nebyly CD, nebyly kazety!
    A tys to furt hrál!
  • 00:14:03 A vždycky jsi říkal,
    chceš pustit nějaký Beatlsáky?
  • 00:14:07 A pak strašně ráda vzpomínám, Pepo,
    jak jsi sedával u klavíru,
  • 00:14:10 někdy po představení a my vždycky
    jak roj včelí kolem tebe,
  • 00:14:16 jsme zpívali s tebou a hráli.
  • 00:14:20 Bylo to kolikrát až do rána,
    k nemalé radosti mé ženy,
  • 00:14:24 paní Evy Klepáčové.
  • 00:14:28 Ale já jsem seděl u piána,
    porád mi tam někdo něco nosil,
  • 00:14:32 tak já jsem hrál a zpíval.
  • 00:14:34 Bylo to moc krásný.
    Tyhle časy byly opravdu krásný.
  • 00:14:37 Já si ještě pamatuju
    na 1 krásnej příběh.
  • 00:14:39 Jednou přilít Pepa Bek nahoru
  • 00:14:42 a já jsem si připravovala
    na 2. den na generálku,
  • 00:14:45 na představení, svíčkovou pro vás.
  • 00:14:47 Protože jste byli oblečený,
    nalíčený, takže jste nemohli ven.
  • 00:14:53 A Pepa přilít při představení
    nahoru do klubu a říká,
  • 00:14:57 Kamilo, prosím tě,
    co to tady vaříš?
  • 00:15:00 Vůbec lidi v hledišti
    nic nepozorujou
  • 00:15:04 a jenom čuchaj, co to tam je!
  • 00:15:06 Ty děláš svíčkovou?
    To voní až do hlediště!
  • 00:15:11 Komorní divadlo je spojený
    s Radokem a s Romainem Rollandem,
  • 00:15:17 se Hrou o lásce a smrti.
  • 00:15:18 Tam jsi byl krásnej!
  • 00:15:20 Tam já vlastně jsem tě poprvé
    zaznamenala! V týhle roli!
  • 00:15:22 V tomhle představení!
  • 00:15:24 A pak jsme se takhle kamarádili
    a bylo to!
  • 00:15:26 Takže ještě jednou, Pepo, děkuju,
    za to, že ses mě takhle zastal!
  • 00:15:31 A tady ti chci věnovat
    takovej krásnej hrníček k Vánocům.
  • 00:15:38 Já totiž miluju
    takovýhle velikánský hrnce.
  • 00:15:41 To mám po tátovi!
  • 00:15:42 Táta ráno, za války,
    to nebylo kafe, to byla melta!
  • 00:15:48 Ale on musel mít hrnec,
    takovej velikej, bílýho kafe!
  • 00:15:52 A to já mám po něm!
    Moc ti děkuju!
  • 00:15:55 -Není zač, Pepo!
    -Na kávě u Kamily!
  • 00:15:59 -Ahoj a buď zdravej! Opatruj se!
    -Ty též!
  • 00:16:12 A mým dalším hostem je kamarádka,
    ke které to mám doslova pár kroků!
  • 00:16:17 Celý život totiž bydlíme
    ve stejném bloku.
  • 00:16:22 Přesto jsme se v ponurých letech
    normalizace
  • 00:16:25 raději vůbec nestýkaly
    a nenavštěvovaly.
  • 00:16:28 Bylo to totiž nebezpečné.
  • 00:16:30 Jenom jsme o sobě celou tu dobu
    moc dobře věděly.
  • 00:16:34 Jiřina Šiklová! Vítám tě!
  • 00:16:36 Jsem ráda, že jsi mě,
    Kamilo, pozvala! Opravdu ráda!
  • 00:16:40 Protože mám takový pocit,
    že naše přátelství
  • 00:16:44 je docela dobré, když se dostane
    taky na veřejnost, nemyslíš?
  • 00:16:49 To je fakt! My vlastně jsme se
    moc toho nevídaly!
  • 00:16:52 Hlavně za toho totáče, jak říkáme.
  • 00:16:55 Ty jsi ke mně chodila, Kamilo.
    Docela tajně!
  • 00:16:59 Já jsem chodila za maminkou tvojí,
    když jsem potřebovala ti něco dát.
  • 00:17:03 Já si pamatuju např. Jiřino,
    co bylo za šrumbrum v Klimentský,
  • 00:17:07 když tě zavřeli!
  • 00:17:09 Když pro tebe přijeli!
    To bylo strašný!
  • 00:17:12 To už je dávno!
  • 00:17:14 Nebo takové ty věci,
    co se konaly na Vánoce,
  • 00:17:18 když chodili
    ti disidentští Mikulášové!
  • 00:17:22 Třeba Andrej Stankovič chodil
    po těch rodinách
  • 00:17:26 a občas jim tam něco přinesl,
    protože se sehnaly prachy,
  • 00:17:30 nebo někdo dostal honorář,
    takže se to z toho dalo koupit.
  • 00:17:35 Tak svým způsobem, s tím odstupem,
    to bylo docela hezký, nemyslíš?
  • 00:17:40 Já myslím, svým zpúsobem taky!
    Máš pravdu!
  • 00:17:42 Protože já jsem se starala
    o určitý rodiny,
  • 00:17:46 prostě třeba o rodinu
    Jirky Hochmana, nebo Karla Kyncla.
  • 00:17:52 To já, Kamilo vím. A vím dokonce,
  • 00:17:55 jaký jsi měla potíže,
    když jsi někde dělala,
  • 00:17:57 já už nevím, v kterým divadle,
  • 00:17:59 jak jsi tam roznášela limonády
    a pivo, všechno možný.
  • 00:18:04 To byl ještě fešáckej čas, holka.
    Pak to bylo horší!
  • 00:18:07 Pak to bylo horší? No tak vidíš!
  • 00:18:09 Ale vzpomínám si na řadu
    těchto situací a říkám si,
  • 00:18:15 že vždycky v těchto věcech
    víc záleží,
  • 00:18:17 než na té vnější situaci,
    na těch mezilidských vztazích.
  • 00:18:22 A o tobě jsem já vždycky
    měla pocit, že jseš,
  • 00:18:25 vedle toho, že jseš hezká ženská,
    dodneška jseš hezká!
  • 00:18:28 -Tehdá jsi byla mladší!
    -Nech toho! Ty jseš mladší!
  • 00:18:32 Tak prostě si vzpomínám,
    jak jsem si říkala,
  • 00:18:38 kruci, ta baba je statečná ženská!
  • 00:18:41 -To jsem ti chtěla říct.
    -To jseš hodná!
  • 00:18:44 Prosím tě, tak to si budeme
  • 00:18:46 po těch desítkách let,
    co se známe, říkat!
  • 00:18:49 Ale je to príma, že občas
    si uděláme čas
  • 00:18:51 a takhle na sebe zařvem,
    nebo ty zařveš pod oknem,
  • 00:18:54 protože já jsem nahluchlá,
    jak známo,
  • 00:18:56 takže neslyším zvonit dole.
  • 00:18:59 A že si dáme tu sklenici spolu.
  • 00:19:02 Pamatuju si, když jsi vzpomněla
    na Karla Kyncla a na Ivana,
  • 00:19:07 to už taky možná lidi nevědí,
  • 00:19:09 že třeba tehdy, dokonce když někdy
    dostal někde třeba pohlednici,
  • 00:19:14 na níž byl Lada a jeho betlém,
    tak se to považovalo
  • 00:19:18 za něco neobvyklého
    a lidi se upozorňovali.
  • 00:19:23 Tam a tam se dá koupit
    Ladův betlém
  • 00:19:26 a ten Ježíšek tam je opravdu.
  • 00:19:29 Tedy namalovaný!
  • 00:19:31 I to se třeba odstraňovalo
    z těch obrázků a z těch pohlednic.
  • 00:19:37 Máme Vánoce,
    večer to začne dneska,
  • 00:19:41 takže budou úplně jiný,
    než ty disidentský,
  • 00:19:43 ale myslím si, že ani ty, ani já,
    na to nevzpomínáme ve zlým.
  • 00:19:48 Že naopak to bylo, svým způsobem,
    na tu těžkou dobu,
  • 00:19:51 kterou jsme obě žily, Jiřino,
    že to bylo prostě i jakýsi
  • 00:19:55 takový, já nemám pro to slovo,
    takový jako příjemnýho něco,
  • 00:20:01 pro mě, se vší pokorou k tomu,
    že můžu bejt něčím prospěšná někde.
  • 00:20:08 O tom nepochybuju, Kamilo.
  • 00:20:11 Vzpomínám si taky, když někdá já,
    nebo ty jsi později měla trable,
  • 00:20:16 když už já jsem byla
    trošku známější,
  • 00:20:20 jak bylo fajn, že jedna u druhý
    jsme se mohly vypovídat.
  • 00:20:25 Neříkám vybrečet! Na to jsme obě 2
    příliš tvrdý baby!
  • 00:20:29 Ale z toho vypovídání
    a tak 2. naznačit,
  • 00:20:33 no, kus sentimentu taky se dá.
  • 00:20:36 Mluvíš o sentimentu,
    já chci připomenout 1 věc.
  • 00:20:38 já tady v podstatě nemluvím
    celou tu dobu
  • 00:20:41 o svým soukromým životě,
    ale pamatuju si na situaci,
  • 00:20:45 kterou ti nikdy,
    do smrti nezapomenu,
  • 00:20:48 když můj partner,
    s kterým jsem žila 31 let,
  • 00:20:54 byl v televizi se svou
    novou partnerkou,
  • 00:20:56 já jsem se večer, ty jsi odpoledne
    u mě byla na návštěvě,
  • 00:21:01 já jsem říkala s hrůzou,
    opupínkovaná,
  • 00:21:04 že se večer chci koukat
    a ty jsi šla domů
  • 00:21:07 a ještě jsi mi nadávala,
    říkala jsi, proč se na to koukáš?
  • 00:21:11 Já říkám, protože mi to nedá.
  • 00:21:13 A ty jsi zazvonila těsně před tou
    20. hodinou,
  • 00:21:17 já jsem pro tebe šla dolů
    a ty jsi říkala,
  • 00:21:21 já se jdu koukat na televizi
    k tobě, mně rupla televize!
  • 00:21:24 A to ti nikdy v životě nezapomenu,
    protože jsi v tu zlou dobu,
  • 00:21:28 v tu zlou chvíli, se mnou byla,
    téměř jsi mě držela za ruku.
  • 00:21:33 Ale o tom je, podle mě, přátelství!
    Lidi mohou být přátelé celej rok.
  • 00:21:39 A nemusej být na sebe hodný
    jenom a jenom na Ježíška.
  • 00:21:44 To je pravda! Tak, Jiřino,
    já jsem moc ráda, že jsi přišla.
  • 00:21:48 Tady máš ode mě vánoční dáreček!
    A krásné Vánoce ti přeju.
  • 00:21:53 Na kávě u Kamily!
  • 00:21:54 Teda, když ti do toho udělám kafe,
    tak ho budu muset dát hodně!
  • 00:21:58 Ne, uděláš si plný a budeš ho pít
    celej den!
  • 00:22:01 Dobře. Tak já budu při tom
    pořád koukat na tebe!
  • 00:22:04 To je krásný!
    To mám opravdu radost!
  • 00:22:07 Děkuju, že jsi přišla, Jiřino!
  • 00:22:41 Nikdy jsme se nijak moc
    nekamarádily,
  • 00:22:43 ale věděly jsme o sobě.
  • 00:22:45 Znám ji od r. 1968, kdy zpívala
    s Golden Kids.
  • 00:22:52 V 68. na jaře jsem také
    moderovala jejich koncerty
  • 00:22:55 v Parku kultury.
  • 00:22:57 Obdivuji její toleranci
    ke všemu zlému, co ji potkalo.
  • 00:23:01 Marta je vzácný exemplář.
  • 00:23:04 Jsem ráda, že se známe,
    i když se nevídáme denně,
  • 00:23:07 vím, že je to 1 z těch lidí,
    kteří člověku kdykoliv pomůžou.
  • 00:23:13 Tak, Marto, já tě tady
    strašně pěkně vítám!
  • 00:23:16 Já jsem ráda, že se po dlouhý době
    zase takhle vidíme!
  • 00:23:19 -Děkuju, Kamilko.
    -Ty sotva dejcháš.
  • 00:23:21 Já sotva dejchám,
  • 00:23:22 protože Štědrej den,
    to je tedy zápas!
  • 00:23:24 To je den, během 23.,
    22. ještě jsem zpívala,
  • 00:23:31 takže 23. mám akorát na to,
    abych doladila,
  • 00:23:35 abych ty řízky nechala rozmrazit
    a všechno, abych připravila.
  • 00:23:39 A je to zápas právě
    s těma zvířatama doma.
  • 00:23:42 -Něco připravovat.
    -Jak to?
  • 00:23:45 Protože musíš pořád číhat a pořád
    mít v evidenci 4 kocoury,
  • 00:23:50 teda 3 kocoury a 1 kočku.
  • 00:23:53 Oni si totiž vyskočí na linku,
    seberou ti to a někam se ztratí!
  • 00:24:01 Jak trávíš Vánoce?
  • 00:24:03 Letos snad je budu trávit
    bez zpívání,
  • 00:24:06 protože nemám mezi svátky,
  • 00:24:09 mezi Silvestrem a Štědrým dnem
    nemám žádný představení!
  • 00:24:15 -Takže budu světit.
    -S Kačenkou?
  • 00:24:18 S Kačenkou.
  • 00:24:19 My jsme se samozřejmě vídaly,
    potkávaly jsme se v maskérně.
  • 00:24:23 Pak jsem uváděla ty Golden Kids.
  • 00:24:26 Pamatuju si na 1 krásnou historku,
  • 00:24:28 jak jsme mezi odpoledním
    a večerním představením,
  • 00:24:31 já nevím, co nás to napadlo,
  • 00:24:33 vzaly na nohy brusle
    a šly jsme bruslit
  • 00:24:36 a věčně jsme byly na zadku!
  • 00:24:38 -To si nepamatuješ?
    -To si nepamatuju.
  • 00:24:40 Ale vím, že jsem měla brusle
    a že jsem občas zavítala...
  • 00:24:45 Na Štvanici, viď?
  • 00:24:47 Pak jsme se viděly
    v tom Melantrichu.
  • 00:24:51 To já nikdy nezapomenu,
    já si pamatuju,
  • 00:24:53 protože já do dálky blbě vidím
    od mládí,
  • 00:24:57 a vím, jak tam byly ty kanceláře,
    1 vedle druhý, za sebou,
  • 00:25:01 otevřený dveře, jen vím,
    že jsem tam viděla nějakou ženskou,
  • 00:25:06 která zařvala, Kamilko!
  • 00:25:08 Práskla taškama a letěla ke mně
    a tos byla ty!
  • 00:25:12 Vůbec jsi nic neřekla,
    jen jsi mě popadla.
  • 00:25:14 Já už jsem se tam trochu vyznala!
  • 00:25:16 Letěla jsi těma kancelářema,
    vlekla jsi mě za sebou!
  • 00:25:20 Tam ani jsi snad neklepala,
  • 00:25:22 vtrhla jsi do nějaký
    malý kanceláře,
  • 00:25:24 kde podupával Václav Havel
    a vedle něj stál pan Dubček.
  • 00:25:28 A mně Václav říká,
  • 00:25:31 no tak se přivítejte
    s panem Dubčekem, já počkám,
  • 00:25:33 pak to, pane Dubček, dopovídáme.
  • 00:25:35 Pan Dubček byl roztomilej,
  • 00:25:36 říkal, Kamilka moja,
    vás jsem neviděl už dlouho!
  • 00:25:40 Takže jsme se přivítali
    a pak to bylo takový pro mě,
  • 00:25:45 víš co, celej Melantrich pro mě
    je divadlo světa.
  • 00:25:48 Já jsem nikdy předtím
    a nikdy potom
  • 00:25:51 nic nádhernějšího a podobnýho
    nezažila.
  • 00:25:54 Já jsem tam nakoukla,
  • 00:25:57 když tam byl někdo úplně jinej
    na tom balkoně
  • 00:26:00 a stáhla jsem se zpátky
    a říkala jsem Jirkovi Hanzelkovi,
  • 00:26:06 kterej mě držel za 1 ruku
  • 00:26:07 a za 2. ruku mě držel
    Čestmír Císař, já tam nejdu!
  • 00:26:11 Ty jsi se lekla!
  • 00:26:13 Pak teda jsem tam opravdu
    na ten balkon vylezla.
  • 00:26:17 Vůbec jsem nemohla mluvit,
    jenom mně tekly slzy,
  • 00:26:20 oni skandovali, Kamila
    a to bylo divadlo světa!
  • 00:26:24 Máš taky takovej?
  • 00:26:26 Já jsem měla taky ten pocit,
    já jsem si akorát řekla,
  • 00:26:29 protože já jsem si nechala
    náhodou brejle na nose,
  • 00:26:32 tak jsem, když mě tam Jirka Černý
    vystrčil a řek,
  • 00:26:35 chtělo by to malinkou Modlitbičku
    a cappella!
  • 00:26:39 Já jsem vůbec nedokázala
    ani vzdorovat tomu Jirkovi,
  • 00:26:42 ani mu něco říct, prostě
    šoupli mě tam k tomu mikrofonu!
  • 00:26:46 Teď já jsem si říkala,
    když jsem se koukla dolů
  • 00:26:49 a teď jsem viděla to narvaný
    Václavský náměstí,
  • 00:26:53 tak jsem si říkala,
    takovejhle comeback,
  • 00:26:55 asi žádná zpěvačka ma světě...
  • 00:26:57 Ani hlasatelka! Ani hlasatelka!
  • 00:27:12 Já ti ani nevím,
    co se se mnou dělo,
  • 00:27:14 když jsem vylezla z toho balkonu
    zpátky do tý kanceláře,
  • 00:27:18 tam byla strašná spousta lidí.
  • 00:27:21 -Ale já jsem byla tak ohromena.
    -Já taky.
  • 00:27:27 Tím davem na tom Václaváku!
    Já jsem byla celá omámená!
  • 00:27:32 Jen vím, že jsem zavadila
    tu o Vlastu Chramostovou,
  • 00:27:35 tu Věra Čáslavská z dálky
    na mě řvala, Kamilo!
  • 00:27:39 Standa Milota s Johnem Bokem,
    ty to tam rovnali ty lidi!
  • 00:27:44 Ale docela razantně!
  • 00:27:47 Někdo se cpal na balkon,
    oni ho chytli za límec,
  • 00:27:52 vytáhli ho odtud!
  • 00:27:56 Bylo tam veselo, jak nahoře,
    tak dole.
  • 00:28:03 Pak jsme se sešly,
    to bylo taky moc hezký,
  • 00:28:07 na adventních koncertech,
  • 00:28:09 protože já jsem to dělala
    asi 3 roky, myslím 3 roky.
  • 00:28:12 Ne, 2, 2 jsi to dělala.
    Pak nastoupila Táňa a Honza.
  • 00:28:16 A my jsme to spolu dělaly 2.
  • 00:28:19 A pamatuju si na jedno
    krásný odpoledne
  • 00:28:22 po generálce,
    před večerním představením,
  • 00:28:26 jsme si nějak šly na kafe
    a povídaly jsme si tam krásně.
  • 00:28:31 A hlavně si myslím, že v podstatě
    ten Melantrich a ty události celý
  • 00:28:40 měly obrovskej vliv na to,
  • 00:28:42 že vůbec začalo se
    s touhle charitou.
  • 00:28:45 Protože to si myslím,
    a dodnes to zaplať pánbůh trvá,
  • 00:28:48 že je to strašně potřebný.
  • 00:28:51 Tak Marto, já jsem strašně ráda,
    že jsi přišla,
  • 00:28:53 že tě po dlouhý době vidím,
    v pořádku zase, to je príma pocit.
  • 00:28:58 Já ti přeju krásný Vánoce,
    abys ten večer strávila už v klidu.
  • 00:29:04 -A tady máš ode mě Ježíška!
    -Děkuju. Ježíš, to je krásný.
  • 00:29:10 Přeju ti krásný Vánoce
    a Kačence to vyřiď taky.
  • 00:29:13 Děkuju, ráda. A ty, prosím tě,
  • 00:29:15 celý svý velký, rozvětvený rodině
    totéž vyřiď.
  • 00:29:19 A já bych ti chtěla
    zazpívat písničku,
  • 00:29:22 protože je to Vyznání,
  • 00:29:23 ale v podstatě mluví to
    o našich 2 životech.
  • 00:29:32 Když zhasnou světla,
    uklízí se sál.
  • 00:29:38 Zas všední nátěr dostal on i já.
  • 00:29:44 Jevištní úsměv prohrál s únavou,
    vím, že ten boj mi za to stál.
  • 00:29:55 Má kariéra první mámivá
    byla jak víno, zrovna sládnoucí.
  • 00:30:06 Já se nad ním nerozbrečím,
  • 00:30:12 když se mi ten film
    občas navracívá.
  • 00:30:19 V hlavní roli jsem to já,
    s pocitem, že dobývám svět!
  • 00:30:30 Chtěla jsem všechno mít a hned!
  • 00:30:36 Co ale vystřídá ten vzlet,
    je tvrdý pád.
  • 00:30:45 V mysli mám těch 20 dlouhých
    němých let,
  • 00:30:53 kdyby mě nezapomněl svět,
    byl by to zázrak zázraků.
  • 00:31:07 Pak se ten zázrak náhle začal dít!
  • 00:31:13 Svět nezapomněl a já mám co říct.
  • 00:31:18 Vám, se vážně snad rozbrečím,
    za vaši věrnost patří vám můj dík.
  • 00:31:31 Můj dík!
  • 00:31:43 Musím se pochlubit taky trošku.
  • 00:31:45 Já mám totiž pár dobrých kamarádů
    a výborných přátel.
  • 00:31:51 Jedním z nich je Vlastimil Ježek
  • 00:31:54 -Ahoj, Kamilo.
    -Ahoj.
  • 00:31:57 Napsali jsme spolu 2 knížky.
  • 00:31:59 Na začátku 90 let vyšla útlá knížka
    Říkali jí Lvice,
  • 00:32:05 před 2 roky, jestli se nemýlím,
    nebo už jsou to 3?
  • 00:32:08 -Myslím, že už jsou to skoro 4.
    -Neříkej!
  • 00:32:11 Tak to byla knížka
    Lásky za časů bezčasí,
  • 00:32:15 o Martě Kubišový a o mně.
  • 00:32:18 Ale v knížce, Vlastíku,
    kterou já teď držím v ruce,
  • 00:32:23 Nejsem žádná Lvice, ti oponuju!
    Co ty na to?
  • 00:32:27 Jde o to, jestli to tvrdíš ty,
  • 00:32:28 nebo autorka téměř
    románového zpracování tvého života,
  • 00:32:33 který, mimochodem, za ten
    téměř román, rozhodně stojí.
  • 00:32:37 Ty vlastně tak hezky kopíruješ
    moderní české dějiny.
  • 00:32:41 A musím říct, že když moje
    20tiletá dcera četla,
  • 00:32:44 jak tu naši 2. knihu, tak tuhle,
    tak říkala, víš, tati,
  • 00:32:48 konečně trochu vím v jaký době
    jste to vlastně žili.
  • 00:32:52 Vlastíku, pamatuješ,
    kdy jsme se my 2 potkali poprvé?
  • 00:32:57 Já si to pamatuji, ale jde o to,
    jestli si to pamatuješ ty!
  • 00:33:00 Já mám pocit, že u Hybernů.
  • 00:33:02 Ne! My jsme se potkali
    na Kokořínsku,
  • 00:33:05 5, 6, možná 7 let předtím,
    jenomže to já byl ještě skoro dítě,
  • 00:33:11 takže jsem byl tak trošku
    mimo tvoji rozlišovací schopnost.
  • 00:33:14 U naší společné kamarádky
    Mireny Volkové.
  • 00:33:17 Na tvém milovaném Kokořínsku,
    kde jsi mívala chalupu.
  • 00:33:21 Ano, mívala. No, nic. Ale hlavně,
    já si pamatuju na 1 hezkej příběh,
  • 00:33:25 protože ty jsi tam lítal
    jak pometlo u těch Hybernů
  • 00:33:29 a já jsem to moderovala.
  • 00:33:31 A stala se taková příhoda,
    to si asi pamatuješ,
  • 00:33:33 musíš si to pamatovat!
  • 00:33:35 Měl přijet Láďa Škutina,
    redaktor televizní a nepřijel.
  • 00:33:39 A ty jsi přilít, to si pamatuju,
    jako dneska!
  • 00:33:41 Říkal jsi, co budeme dělat?
    To jsme si ještě vykali!
  • 00:33:44 Co budeme dělat, prosím vás?
  • 00:33:46 Já jsem říkala,
    to je velice jednoduchý.
  • 00:33:48 Vy budete Kamila
    a já budu Láďa Škutina.
  • 00:33:53 A takhle to bylo!
    A docela se to povedlo!
  • 00:33:55 Tam byl nabitej sál!
  • 00:33:57 Nemohli jsme dostat lidi
    vůbec ze sálu!
  • 00:34:00 Na to nikdy nezapomenu,
    protože ta drzost,
  • 00:34:03 s jakou jsem na tvoji nabídku
    tehdy přistoupil,
  • 00:34:07 já, který v životě nic nemoderoval
    a navíc, na té výstavě
  • 00:34:10 jsem byl součástí produkce,
    nikoliv umělecké složky,
  • 00:34:13 celého toho velkého
    kulturního podniku.
  • 00:34:17 Někdy se mi o tom dodnes
    zdává v takové hrůze nad tím,
  • 00:34:21 že položím otázku, ty odpovíš
    a já nebudu vědět další.
  • 00:34:27 Protože, uvědom si,
    že jsme do toho rozhovoru vlétli
  • 00:34:30 a já byl absolutně nepřipravený.
  • 00:34:32 Ty jsi říkal taky,
  • 00:34:33 že jsi mně tam zapomněl
    některý otázky pložit.
  • 00:34:36 -Jsem si netroufal!
    -Netroufáš?
  • 00:34:38 -Tehdy jsm si netroufal!
    -Teď si troufáš!
  • 00:34:42 Taky jsme hezkejch pár desetiletí
    kamarádi!
  • 00:34:44 Tak co sis na mě vymyslel?
  • 00:34:47 Málokdo ví, že jsi v poměrně
    pozdním věku, se nechala pokřtít.
  • 00:34:53 Jak je to tedy dnes
    s tvým vztahem k Bohu?
  • 00:34:58 Konec konců, Vánoce nebývaly
    jen svátkem jídla a dárků a hmoty!
  • 00:35:06 Ale spíše svátkem duše.
  • 00:35:09 To ti je zvláštní,
  • 00:35:10 já mám takovej nějakej vztah
    ke kostelíčkům.
  • 00:35:13 Já nevím, co to je. Od mládí.
  • 00:35:15 Já, když jsem měla malý děti
  • 00:35:17 a šla jsem kolem kteréhokoliv
    otevřeného kostelíčka,
  • 00:35:20 tak jsme bouchla s taškama,
    vlezla jsem tam,
  • 00:35:23 poseděla 5, 10 min.
    a mně se ti tam ulevilo.
  • 00:35:26 V tom kostele.
  • 00:35:28 A leta mě pronásledovala
    taková věc,
  • 00:35:31 že bych se snad
    měla dát pokřtít.
  • 00:35:33 Není to předplatný k Pánu Bohu,
  • 00:35:39 protože daleko víc je toho
    za mnou, než přede mnou,
  • 00:35:42 už samozřejmě v mým životě.
  • 00:35:43 Ale je to nějakej pocit.
  • 00:35:46 Tak jsem poprosila
    Miloše Rejcherta, svýho kamaráda,
  • 00:35:49 evangelickýho faráře a on mě asi
    před 3 a půl,
  • 00:35:52 4 rokama pokřtil.
  • 00:35:53 Nic se nezměnilo.
    Já se furt neumím modlit.
  • 00:35:57 A furt chodím do těch kostelíčků
    ráda a ráda tam spočinu
  • 00:36:00 a vždycky se mi tam uleví.
  • 00:36:02 To je takovej zvláštní,
    já to nedovedu vysvětlit.
  • 00:36:06 Ale vím, že je něco
    mezi nebem a zemí,
  • 00:36:08 že existuje vesmírná energie,
  • 00:36:11 že existuje nějaká
    vesmírná spravedlnost.
  • 00:36:13 Jestli to lze vůbec takhle říct.
    Já ti k tomu nemůžu nic víc říct.
  • 00:36:18 Já myslím, že to úplně stačí.
    Ale já mám ještě 1 otázku.
  • 00:36:21 Co si ráda o Vánocích
    pustíš za hudbu?
  • 00:36:26 Případně, na co se ráda díváš,
  • 00:36:28 když necháme stranou
    setkávání s lidmi,
  • 00:36:31 předpokládám s rodinou,
    které je na 1. místě.
  • 00:36:35 Já na Vánoce jedu,
    já mám takovou kazetu,
  • 00:36:38 pořád je to ještě kazeta,
    není to CD a tam mám koledy.
  • 00:36:41 Od Gotta, přes Rolničky
    původní znění.
  • 00:36:47 Ale co jedu neustále,
    je Vánoční mše Jana Jakuba Ryby.
  • 00:36:53 Já jsem kvůli tomu v tom kostelíčku
    Rybově byla kdysi.
  • 00:36:57 S Brouskovejma, s mejma přáteli,
    který tam mají chalupu.
  • 00:37:01 A to je prostě moje hymna taková
    vánoční.
  • 00:37:03 Já to miluju.
    V jakýmkoli provedení.
  • 00:37:06 Já jdu na Staromák
    si poslechnout tu mši.
  • 00:37:13 Jan Jakub Ryba a jeho Vánoční mše,
    je pro mě absolutní.
  • 00:37:28 (Jan Jakub Ryba Vánoční mše.)
  • 00:38:52 Na závěr, my se potkáváme
    dlouhá léta, často také o Vánocích.
  • 00:38:58 Doufám, že nepopřeš, že kdykoliv
    se potkáme před Štědrým dnem,
  • 00:39:02 nebo v době adventu,
  • 00:39:03 že nesmí chybět jmelí,
    které ti hrozně rád nosím.
  • 00:39:07 Tak, Kamilo, dnes 1 pro tebe.
  • 00:39:10 To je obzvlášť krásný,
  • 00:39:12 s těma kuličkama takovejma
    a zelený!
  • 00:39:16 Tos mi udělal velikou radost.
  • 00:39:17 Já na oplátku mám pro tebe
    taky dárek!
  • 00:39:21 -Takovejhle puclák!
    -To bude nakonec sběratelsky cenné.
  • 00:39:25 Těch určitě není mnoho.
    Na kávě u Kamily. Děkuju.
  • 00:39:29 -Prosím. A přeju ti krásné Vánoce.
    -Tobě taky.
  • 00:39:45 Možná jste si ani nevšimli,
  • 00:39:47 ale my jsme už ve vzpomínkách
    proletěli 8 desítek let.
  • 00:39:52 Byly to, pravda, jen takové doteky,
  • 00:39:55 protože můj život byl
    daleko pestřejší
  • 00:39:58 a hlavně hodně nahoru
    a zase hodně dolů.
  • 00:40:02 Tedy, žádná nuda.
    Ani v profesi, ani v soukromí.
  • 00:40:07 Ostatně, o tom všem píšu
    ve svých memoárech
  • 00:40:11 Já a můj život.
  • 00:40:14 Taky mi dal pár výborných přátel
    a dobrých kamarádů.
  • 00:40:19 Patříš k nim, Václave.
    Václav Hrubý, ředitel zámku Štiřín.
  • 00:40:26 Děkuji za pozvání, Kamilo.
  • 00:40:28 Václave, ty a zámek Štiřín,
  • 00:40:31 patříte k sobě
    už mnoho desítek let.
  • 00:40:34 Ale má to také neslavné období
    a to před i porevoluční,
  • 00:40:39 kdy jsi dělal na zámku asi 4,
    nebo 5 let dokonce, zahradníka!
  • 00:40:44 -4 roky.
    -To už teď všecko pominulo.
  • 00:40:47 Fakt je, že tenhle příběh
    stačil na zpracování tvé knížky.
  • 00:40:53 Nechme toho.
    Teď už neděláš zahradníka.
  • 00:40:56 Jseš opět duší zámku,
    jseš ředitelem zámku Štiřín.
  • 00:41:01 Já se chci zeptat na 1 věc.
    Zázračná kaple na Štiříně.
  • 00:41:06 No, Kamilo, kaple je pro mě
    místem,
  • 00:41:10 kam přicházím
    vždy s velkou pokorou.
  • 00:41:13 Ale také místem zázračným,
    místem inspiračním.
  • 00:41:19 On se totiž psal r. 1985
  • 00:41:23 a v té kapli v té době
    byla umístěna truhlárna.
  • 00:41:28 V 70. letech sklad uhlí.
  • 00:41:31 A existoval dokonce projekt
    na zbourání oltářů
  • 00:41:35 a vybudování,
    v tom nádherném místě, vinárny.
  • 00:41:39 Naštěstí se tak nestalo.
  • 00:41:43 A není zazračné, že jsme se,
    již za 2 r. poté,
  • 00:41:46 se svými přáteli a kolegy sešli
    na Štědrý den v kapli
  • 00:41:52 a společně jsme tam strávili večer?
  • 00:41:56 Ale to setkávání
    pokračuje i nadále.
  • 00:41:58 Pokračuje vlastně dodnes.
    A to je na tom to kouzelné.
  • 00:42:03 Že třeba i ti,
    kteří již ve Štiříně nepracují,
  • 00:42:06 přijíždějí se svými rodinami,
    abychom se setkali,
  • 00:42:09 abychom si na Štědrý den popřáli.
  • 00:42:11 Já vím, že ta kaple je zázračná
    i v tom, to vím,
  • 00:42:16 že když je třeba vichřice
  • 00:42:18 a ta vichřice ničí stromy
    ničí stromy v parku zámeckým,
  • 00:42:22 že ti někdo volá, protože to ví,
    a říká, Václave, zajdi do kaple
  • 00:42:27 a vichřice přestane kácet stromy
    v zámeckým parku.
  • 00:42:32 -Jak to je?
    -Stalo se takových případů mnoho.
  • 00:42:36 Václave, ta kaple
    a ten zámecký park ve Štiříně,
  • 00:42:40 nádherně ladí s moudrým,
    400 let starým textem
  • 00:42:46 francouzského teologa
    Františka Saleského.
  • 00:42:49 Poslouchej. Modlitba ve stáří.
  • 00:42:56 Pane, ty víš lépe, než já,
    že den ode dne stárnu
  • 00:43:03 a jednoho dne budu starý.
  • 00:43:06 Chraň mě před doměnkou,
    že musím při každé příležitosti
  • 00:43:12 a ke každému tématu, něco říci.
  • 00:43:16 Zbav mne velké náruživosti,
  • 00:43:18 chtít dávat do pořádku
    záležitosti druhých.
  • 00:43:24 Nauč mě, abych byl uvážlivý
    a ochotný pomáhat.
  • 00:43:29 Ale abych přitom nešťoural
    a neporučníkoval.
  • 00:43:32 Zdá se mi, že je škoda
    z přemíry moudrosti nerozdávat,
  • 00:43:36 ale ty, Pane, víš,
  • 00:43:38 že bych si rád udržel
    pár svých přátel.
  • 00:43:42 Nauč mne, abych dovedl
    mlčky snášet své nemoci a obtíže.
  • 00:43:46 Přibývá jich. A chuť hovořit o nich
    roste rok od roku.
  • 00:43:51 Netroufám si prosit,
    abys mi dal dar,
  • 00:43:54 s radostí poslouchat druhé,
    když líčí své nemoci.
  • 00:43:59 Ale nauč mě, trpělivě je snášet.
  • 00:44:02 Také se neodvažuji prosit
    o lepší paměť,
  • 00:44:06 ale jen o trochu větší skromnost
    a menší jistotu,
  • 00:44:10 když se má paměť neshoduje
    s jejich pamětí.
  • 00:44:14 Nauč mě té obdivuhodné moudrosti,
    umět se mýlit.
  • 00:44:20 Drž mě, abych byl jak jen možno,
    laskavý.
  • 00:44:23 Starý morous
    je korunní dílo ďáblovo.
  • 00:44:26 Nauč mě u jiných odhalovat
    nečekané schopnosti
  • 00:44:30 a dej mi krásný dar,
    abych se také o nich dovedl zmínit.
  • 00:44:36 Mám vrásky a šedivé vlasy.
    Nechci si stěžovat,
  • 00:44:42 ale tobě, Pane, to říkám,
    bojím se stáří.
  • 00:44:48 Je mi tak, jako bych se musel
    rozloučit.
  • 00:44:51 Nemohu zastavit čas.
  • 00:44:54 Pociťuji, jak den ze dne
    ztrácím sílu
  • 00:44:57 a přicházím o bývalou krásu.
  • 00:45:01 Byl jsem pyšný na to,
  • 00:45:02 že se stále ještě mohu měřit
    s mladými.
  • 00:45:05 Teď cítím a uznávám,
    že již toho nejsem schopen.
  • 00:45:10 Byl bych směšný,
    kdybych se o to pokoušel.
  • 00:45:15 Ale ty, Pane, říkáš,
    kdo věří ve mne,
  • 00:45:19 tomu narostou křídla, jako orlovi.
  • 00:45:23 Dej mému srdci sílu,
  • 00:45:25 abych život přijal tak,
    jak jej Ty řídíš.
  • 00:45:28 Ne mrzoutsky, ne lítostivě,
    se skleslou náladou.
  • 00:45:33 Ne jako odcházející,
    ale jako vděčný
  • 00:45:37 a připravený ke všemu,
    k čemu mě Ty ještě povoláš.
  • 00:45:43 A k tomu mi dej všechnu sílu srdce.
    Amen.
  • 00:45:50 Krásný text, Kamilo. Nádherný.
  • 00:45:54 Další takový,
    pro mě zázračný moment,
  • 00:45:57 je moje 1. setkání
    s mistrem Josefem Sukem.
  • 00:46:00 O tom chci mluvit.
  • 00:46:02 Ten Josífek Suk, kterej prostě
  • 00:46:06 tu kapli ještě navýšil
    svou osobností velikou.
  • 00:46:12 Já jsem 5 let, těm svým přátelům,
  • 00:46:17 na Štědrý den, v kapli pouštěl z CD
    nahrávky mistra Suka.
  • 00:46:23 A tak jsem toužil a přál jsem si
    a snil jsem o tom,
  • 00:46:28 jak by bylo nádherné,
    kdyby ty jeho housle
  • 00:46:33 na ten Štědrý den v kapli
    zahrály živě.
  • 00:46:37 A teď představ si, že v r. 92,
  • 00:46:44 přijel mistr Josef Suk
    na zámek Štiřín,
  • 00:46:47 se Sukovým komorním orchestrem,
    nahrávat Dvořákovu Humoresku.
  • 00:46:52 Já jsem stál, to vidím, jak dnes,
  • 00:46:56 já jsem stál před ním
    a nenalézal jsem slov!
  • 00:47:00 A on se tak na mě podíval a říká,
    pane řediteli, nemusíte mluvit.
  • 00:47:06 Já vše vidím ve vašich očích.
    Byl mi tím nejvzácnějším přítelem.
  • 00:47:13 A já si nesmírně cením toho
    a vážím si toho,
  • 00:47:20 že jsem mohl být 18 let
    v jeho blízkosti.
  • 00:47:25 Josef Suk a zámek Štiřín
    k sobě neodmyslitelně patřily.
  • 00:47:31 Já vím. A my mu teď věnujeme,
    rádi, vzpomínku.
  • 00:50:38 Takže, Václave, děkuju,
    že jsi přišel.
  • 00:50:42 Přeju ti ještě moc a moc let
    na zámku Štiřín.
  • 00:50:47 -Tady máš ode mě dáreček.
    -Děkuju, Kamilo.
  • 00:50:51 A samozřejmě, že ti přeju
    krásný Vánoce.
  • 00:50:55 Já tobě taky, Kamilo,
    krásné Vánoce.
  • 00:50:57 A tak vám všem doma, milí přátelé,
  • 00:51:00 kteří jste teď byli také
    mými hosty
  • 00:51:04 a dovolili jste mi
    na chvilku se pozastavit
  • 00:51:06 a u šálku kávy trošku zavzpomínat,
    přeju krásné, klidné Vánoce.
  • 00:51:14 Na shledanou, přátelé.
  • 00:51:52 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související