iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 1. 2017
16:15 na ČT2

1 2 3 4 5

21 hlasů
14758
zhlédnutí

Společný výslech

Dominik Duka a Jan Sokol

Profesor Jan Sokol v exkluzivním rozhovoru s Dominikem kardinálem Dukou nad otázkami společnosti a člověka se pokusí dotknout vnitřních lidských struktur, aby tak inspirováni minulostí i současností načrtli naději a cesty budoucnosti

39 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Společný výslech: Dominik Duka a Jan Sokol

  • 00:00:21 Krásné novoroční odpoledne.
  • 00:00:25 Jsem velmi rád, pane profesore,
    že vás mohu uvítat v tomto domě,
  • 00:00:29 protože vy pro mne znamenáte
    opravdu část mého života.
  • 00:00:34 Naše 1. reálné setkání
    je spojováno s Václavem Havlem
  • 00:00:39 a není úplně náhodné,
    že vlastně sedíte na jeho místě,
  • 00:00:44 když jsme se poprvé takto
    setkali před televizními kamerami.
  • 00:00:51 Před 6 lety.
  • 00:00:53 Takže ještě jednou,
    vítejte v tomto domě.
  • 00:00:57 -Mockrát děkuju,
    pro mě je to velká čest.
  • 00:01:00 Jsem rád,
    že se tady mohu s vámi setkat,
  • 00:01:03 ještě
    u takové slavnostní příležitosti.
  • 00:01:09 -Vaší velkou láskou je Bible.
  • 00:01:11 Já musím říct, že ten váš úvod,
  • 00:01:14 určitým způsobem
    převyprávěný úvod evangelií,
  • 00:01:18 to byly první učebnice,
    které jsem mohl používat
  • 00:01:22 po r. 1969 pro školní děti.
  • 00:01:26 S ilustracemi vašeho bratra.
  • 00:01:30 Zato jsem nesmírně vděčný,
    protože člověk pochopil,
  • 00:01:34 že dítě potřebuje pomůcku.
  • 00:01:36 Já myslím, že mladá generace
    je vysoko zásluhou vás.
  • 00:01:41 Já nerad používám slova "parketa?,
  • 00:01:43 protože jako děkan fakulty
  • 00:01:46 jste neustále byl
    v kontaktu s mladou generací,
  • 00:01:50 oproti naší generaci.
  • 00:01:53 My jsme neměli možnost
    skutečné akademické formace.
  • 00:01:57 A to z mnoha důvodů:
  • 00:01:58 jednak oktrojovaná
    komunistická vysokoškolská studia,
  • 00:02:02 na druhé straně
    úplné uzavření se zahraničí.
  • 00:02:07 Pro nás to znamenalo
    studovat pokoutně a samoucky.
  • 00:02:14 -To je pravda.
  • 00:02:16 Myslím, že vy,
    a já tedy v každém případě,
  • 00:02:20 se snažíme využít výhody toho,
    že jsme museli být samouky.
  • 00:02:26 Samouk má možná tu nevýhodu,
    že čte jen to, co se mu líbí.
  • 00:02:34 A nedokáže se přimět k tomu,
    aby četl věci,
  • 00:02:37 které mu "lezou krkem?.
  • 00:02:39 To je nevýhoda.
  • 00:02:41 Ale na druhou stranu
    má tu výhodu, že ho to baví.
  • 00:02:44 Že se mu to líbí.
  • 00:02:46 A v biblistice musíme zrovna
    vidět Bibli trošku jinak,
  • 00:02:50 právě proto, že v ní vidíme
    záznam obrovské historie.
  • 00:02:57 Dneska se říká
    "Boží jednání s Izraelem".
  • 00:03:01 A to jednání znamená,
    že se něco děje.
  • 00:03:05 Že to na sebe navazuje,
    pokračuje a nevrací se to zpátky.
  • 00:03:09 A tohle všechno já jsem objevoval
    v mládí s vyvalenýma očima.
  • 00:03:14 A od té doby jsou pro mě
    klíčovou částí Písma
  • 00:03:21 první kapitoly Geneze.
  • 00:03:24 -Pro mě též.
  • 00:03:27 -Stvoření, které samozřejmě
    neznamená 7 dní atd.,
  • 00:03:31 to není žádná naivní kosmologie,
  • 00:03:33 ale antropologie
    prvních kapitol je úžasná.
  • 00:03:37 Právě protože respektuje
    lidskou komplikovanost.
  • 00:03:43 Takže jsou 2 příběhy vedle sebe.
  • 00:03:46 A to je fantastický nápad.
  • 00:03:49 -Ona Bible není
    na první pohled tak zbožné čtení.
  • 00:03:55 A o Bohu
    je tam poměrně málo stránek.
  • 00:04:01 Tím protagonistou
    je především člověk.
  • 00:04:05 Já myslím, že to nádherně
  • 00:04:07 vyjadřuje třeba
    Sixtinská kaple a Michelangelo,
  • 00:04:11 kde vystupuje člověk.
  • 00:04:14 Ano, i Bůh tam má podobu
    toho vznešeného starce,
  • 00:04:17 protože má-li se stát partnerem,
    tak Bůh musí mluvit k člověku.
  • 00:04:24 Ten kontakt prochází touto cestou,
    kdy člověk, i čtenář Bible,
  • 00:04:29 musí reflektovat, musí přemýšlet,
  • 00:04:32 je tam veliká kreativita, dějinnost,
    jak ta cesta člověka,
  • 00:04:37 který je doprovázen Bohem.
  • 00:04:41 Člověk prochází
    nejen časovým limitem dějin,
  • 00:04:45 ale i změnou kultur,
    civilizačními otřesy.
  • 00:04:50 To je něco, co by mohlo
    a mělo oslovit i mladého člověka.
  • 00:04:57 -Ano, o tom jsem taky přesvědčen.
  • 00:05:00 Dnes je to
    o něco komplikovanější tím,
  • 00:05:03 že musíme zlegitimovat,
  • 00:05:05 proč z moře staré literatury
    číst zrovna Bibli.
  • 00:05:13 To, co byla
    pro naše předky samozřejmost,
  • 00:05:16 to dnes tak samozřejmé úplně není.
  • 00:05:21 -Je to pravda, ale na druhou stranu:
  • 00:05:24 když porovnávám Bibli,
    Bhagavadgítu, když vezmu Korán,
  • 00:05:28 tak přece jen
    v Bibli je naše kultura.
  • 00:05:35 Ono je dané,
    že my jsme dětmi této kultury
  • 00:05:38 a že biblický Adam je přece jen
    tak trošku naše zrcadlo.
  • 00:05:45 -Myslím si, že dnes
    biblická antropologie
  • 00:05:48 upozorňuje na ty věci,
    které nám dneska chybí.
  • 00:05:52 Člověk má nějaké poslání.
  • 00:05:54 Nějaký úkol.
  • 00:05:55 Není tu jenom kvůli sobě.
  • 00:05:59 Je součástí velké historie
  • 00:06:01 a Hospodin s ním
    jedná jako s partnerem.
  • 00:06:07 Ale přesto se neztratí
    předěl mezi světem a Bohem.
  • 00:06:14 Bůh není součástí světa,
    nýbrž je jeho tvůrcem.
  • 00:06:19 Tohle jsou věci,
  • 00:06:21 které by se neměly
    ztratit z evropské scény.
  • 00:06:26 To jsou strašně důležité věci.
  • 00:06:29 A samozřejmě že dnes
    tu věc komplikuje ještě to,
  • 00:06:33 že mladí lidé
    hodně trpí přemírou možností.
  • 00:06:38 Mají příliš mnoho věcí na výběr
    a nejsou schopni si vybrat.
  • 00:06:42 Vybrat si znamená
    něco vzít a něco pustit.
  • 00:06:45 -Ale kde byste viděl
    problém mladého člověka,
  • 00:06:50 kdy on "neví, co chce"?
  • 00:06:54 Já si totiž pamatuju,
  • 00:06:56 že jsme život
    prožívali v takovém jasném vědomí,
  • 00:06:59 jak dál, protože rodina
    hrála v našem životě,
  • 00:07:04 odvážím se tvrdit, větší roli.
  • 00:07:08 Maminky s námi byly doma
    a určitá napětí hrála svoji roli,
  • 00:07:14 což se tak nějak úplně vytrácí.
  • 00:07:18 Proto máme
    takové množství osamělých jedinců,
  • 00:07:21 kteří se nedokážou rozhodnout,
  • 00:07:24 zvolit si partnera
    a žít rodinný život.
  • 00:07:32 -To je pravda,
    ti lidé nevědí, co chtějí.
  • 00:07:37 Přinejmenším to dokládá,
    že si to mohou dovolit.
  • 00:07:41 Já když jsem byl v tom věku,
  • 00:07:44 tak mi rodiče
    dost jasně dali najevo,
  • 00:07:47 že jejich asistence
    v mém životě jednou skončí
  • 00:07:52 a že se ode mě čeká,
    že nejenom něco vydělám,
  • 00:07:57 ale taky se o sebe postarám.
  • 00:08:00 A tohle dneska trošku chybí.
  • 00:08:02 Rodiče jsou
    hodně vázáni na své děti
  • 00:08:05 a stěžují si na to,
    že ty děti to přijímají.
  • 00:08:10 Říká se "hotel Máma? apod.,
  • 00:08:13 kdy si 30letí lidé
    chodí nechat domů vyprat.
  • 00:08:16 Ale trošku je to tím,
    že jim to ti rodiče trpí.
  • 00:08:21 A tohle se hodně změnilo.
  • 00:08:28 Těch důvodů je celá řada,
    ale řeknu 2:
  • 00:08:31 Jeden z nich je ten,
  • 00:08:32 že těch celoživotních povolání
    vlastně ubývá.
  • 00:08:37 Mladí lidé dnes velmi často
    žijí z krátkodobých angažmá,
  • 00:08:43 někde něco dělají 2 roky,
    pak někam jedou...
  • 00:08:51 Takže povolání
    není celoživotní záležitost,
  • 00:08:55 jako to dřív bývalo.
  • 00:08:59 A zrovna tak je to s tou rodinou.
  • 00:09:02 Rodina dnes splňuje
    romantický ideál.
  • 00:09:07 Nejdůležitější jsou ti 2,
    muž a žena, kteří se mají rádi.
  • 00:09:11 Jenže to, že se 2 lidi
    mají rádi, vede k něčemu třetímu.
  • 00:09:16 K rodině patří také děti,
    a to se trochu ztrácí.
  • 00:09:20 Já mám na to takovou teorii,
  • 00:09:23 že zemědělská rodina před 100 lety
    ty děti nutně potřebovala
  • 00:09:27 a ti dva byli na sebe vázaní,
  • 00:09:30 protože jeden bez druhého
    by hospodářství neobstaral.
  • 00:09:34 Vnější síly
    tlačily rodinu dohromady,
  • 00:09:36 protože se všichni potřebovali.
  • 00:09:40 Dneska je to naopak.
  • 00:09:41 Lidem v kariéře
    fakticky děti spíš překážejí,
  • 00:09:45 v náročných kariérách,
  • 00:09:47 muž i žena
    mají svoje zaměstnání,
  • 00:09:50 které je táhne od sebe spíš pryč.
  • 00:09:55 Tomu se není co divit.
  • 00:09:58 Já tak trošku provokativně říkám,
    že jestli se něčemu máme divit,
  • 00:10:03 tak to není to,
    že se polovina manželství rozchází,
  • 00:10:08 ale že se ta 2. polovina nerozchází.
  • 00:10:12 -Není to trošku tím,
    že v té celkové výchově,
  • 00:10:18 a že to je i určitý dopad
    jisté zjemnělé civilizace,
  • 00:10:23 chybí odvaha?
  • 00:10:26 -Ona často chybí odvaha
    se vůbec k něčemu zavázat.
  • 00:10:30 Představa závazku
    je dneska velmi nepopulární.
  • 00:10:38 Fůra lidí si myslí,
    že se bez toho obejdou.
  • 00:10:42 Já mám takovou hypotézu,
    kterou taky říkám studentům,
  • 00:10:47 že člověk má jakýsi závazek
    už když se narodí.
  • 00:10:54 Člověk nemá jen závazky,
    které podepsal nebo prohlásil,
  • 00:10:59 ale tím, že se narodí,
  • 00:11:02 má jakousi zodpovědnost za život,
    který dostal.
  • 00:11:09 Člověk, který se naučí matematiku,
    má jakousi zodpovědnost za to,
  • 00:11:14 že se matematika s ním neztratí.
  • 00:11:18 On ji dostane zadarmo,
    nikomu se s ní nic neplatí
  • 00:11:22 a nemusí to vracet učiteli,
  • 00:11:26 ale naopak se musí
    sám stát učitelem,
  • 00:11:30 který se stará o to,
    aby ta věc pokračovala.
  • 00:11:35 To se týká církve, to se týká
    lidských rolí, rodiny a tak.
  • 00:11:40 Člověk je
    vždycky v jakémsi závazku,
  • 00:11:43 a to ho teprve dělá člověkem.
  • 00:11:46 Odvaha je k tomu potřeba,
    nepochybně, protože, jak říkáte,
  • 00:11:52 člověk skutečně neví, co bude.
  • 00:11:56 A naše církev tuhle věc
    ještě nebere dostatečně vážně.
  • 00:12:03 Pozice manželů
    je dnes neskonale těžší,
  • 00:12:07 než byla dřív, právě proto,
  • 00:12:11 protože je
    vnější síly nedávají dohromady,
  • 00:12:14 ale naopak je odvádějí.
  • 00:12:16 -Víte,
    ale já tady mám určitý problém:
  • 00:12:19 ve smyslu životní zkušenosti.
  • 00:12:24 Jsem dítě války.
  • 00:12:25 Když žili naši rodiče,
    tak to byla válka, to bylo vězení,
  • 00:12:31 to byl ústrk...
  • 00:12:38 A ta manželství to nerozbilo.
  • 00:12:40 Ona skutečně přetrvala.
  • 00:12:43 Přičemž nikdy nehovořili o oběti.
  • 00:12:46 Ale tady já mám často otázku,
    když se diskutuje na politické bázi:
  • 00:12:53 máme lidská práva.
  • 00:12:55 Druzí říkají: máme povinnosti.
  • 00:12:59 A teď víme, že je takový diskurs:
    ne, existují jenom práva.
  • 00:13:04 A o žádných povinnostech není řeč.
  • 00:13:08 Protože jsme svobodní.
  • 00:13:11 -Vřele souhlasím s tím,
    co jste říkal o povinnosti.
  • 00:13:15 Já radši říkám "závazek?.
  • 00:13:20 A mám na to jednoduchý příklad:
  • 00:13:23 Mezi lidskými právy
    stojí na 1. místě právo na život.
  • 00:13:27 Každý má právo na život,
    tím začínají všecky listiny.
  • 00:13:32 Jenže když si to rozmyslíte,
  • 00:13:35 tak já evidentně
    žádné právo na život nemám.
  • 00:13:39 Když mě chytí
    leukémie nebo jiná vážná nemoc,
  • 00:13:44 tak já nemohu jít k soudu
    a žalovat neznámého pachatele,
  • 00:13:49 který mně bere moje právo.
  • 00:13:55 Takže já učím studenty,
  • 00:13:57 že ona věta
    "každý má právo na život"
  • 00:14:00 se musí číst jako
  • 00:14:01 "všichni ostatní
    mají právo na život".
  • 00:14:05 Ten "každý" nejsem já.
  • 00:14:07 To jsou všichni ti ostatní.
  • 00:14:09 A ve chvíli,
    kdy se to ve společnosti rozkřikne
  • 00:14:13 a všichni rozumíme tomu,
  • 00:14:15 že nemáme právo
    na život někoho jiného,
  • 00:14:18 tak je i můj život
    v tom poměrně dobře pojištěn.
  • 00:14:21 Ale jinak to nejde.
  • 00:14:23 Takže to právo na život
    neříká podle mě nic jiného,
  • 00:14:27 než staré dobré "Nezabiješ".
  • 00:14:31 A když lidé pochopí,
    že nemají zabíjet,
  • 00:14:34 tak mám poměrně zajištěný život.
  • 00:14:37 Ale jinak to udělat nejde.
  • 00:14:39 To, že člověk je k něčemu zavázán,
    tak bez toho to nejde.
  • 00:14:45 To je potřeba
    se vší vážností zdůrazňovat,
  • 00:14:50 a to právě proto,
    že to není jenom břemeno,
  • 00:14:55 ale zároveň je to něco,
    co člověku dává náplň a smysl.
  • 00:15:02 A každý z nás
    je na světě jenom proto,
  • 00:15:05 protože z tisíců generací
    našich předků
  • 00:15:09 se na to nikdo nevykašlal.
  • 00:15:12 Je to neuvěřitelné,
  • 00:15:14 že každý z nás
    má nepřetržitou řadu předků,
  • 00:15:19 kteří se postarali o to,
    aby měli pokračování.
  • 00:15:25 To, že se musíme starat
    o to, co přijde po nás,
  • 00:15:29 to mi přijde naprosto samozřejmé
    a byl bych hrozně rád,
  • 00:15:34 kdybych aspoň tohle
    byl schopen některým studentům
  • 00:15:37 infiltrovat do hlavy.
  • 00:15:42 -Já v otázce povinnosti
    a svobody vidím
  • 00:15:45 onu nádhernou pohádku
    Exupéryho "Malého prince".
  • 00:15:53 On se musí vrátit, protože tam,
    na té planetce, má svoji růži.
  • 00:15:59 A to není povinnost ji okopávat.
  • 00:16:03 Ale ta růže ho očarovala.
  • 00:16:06 Ta růže si ho zcela získala.
  • 00:16:10 A to neznamená,
    že on není svobodný.
  • 00:16:14 Protože najednou
  • 00:16:16 přichází moment svobody
    jako prostoru,
  • 00:16:19 ale samotná svoboda,
    buďme upřímní,
  • 00:16:22 člověka nenaplní štěstím.
  • 00:16:25 -Ne, je prázdná.
  • 00:16:28 -Svoboda je prostor,
    abych se mohl plně rozvinout.
  • 00:16:32 -Svoboda sama o sobě
    je skutečně prázdná.
  • 00:16:36 Jen se říká: Dělej, vyber si,
    máš možnosti.
  • 00:16:40 Ale teprve když člověk
    spatří něco, o co hrozně stojí,
  • 00:16:44 nějaké to světélko,
    které bych strašně chtěl,
  • 00:16:48 tak teprve tehdy začne
    skutečně žít svobodným životem,
  • 00:16:52 protože má obsah a zaměření.
  • 00:16:57 -Já ale myslím,
  • 00:16:58 že když se zamýšlíme
    nad otázkou vztahu "muž-žena",
  • 00:17:03 rodina, manželství,
    a nakonec i výchova dítěte,
  • 00:17:07 tak se dostaneme k širší rovině,
  • 00:17:10 kterou nám historie
    lidského pokolení naznačuje.
  • 00:17:19 Protože člověk jde
    od rodiny k rodu, ke kmeni,
  • 00:17:24 pak jde i k národnímu společenství
  • 00:17:27 a v moderní době
    docházíme i k občanské společnosti.
  • 00:17:32 Co se tedy stalo se společností?
  • 00:17:35 Rodinu jsme znevážili.
  • 00:17:41 Teoretizujeme o ní,
    uznáváme, že má hodnoty,
  • 00:17:45 ale v praxi ji podceňujeme.
  • 00:17:48 A není potom
    tento postoj důvodem k tomu,
  • 00:17:51 že najednou
    vůbec nedokážeme pochopit,
  • 00:17:57 co je společnost a co je stát?
  • 00:18:05 -Já myslím, že tohle
    trošku souvisí s těmi podmínkami.
  • 00:18:11 Soudržnost širších skupin
    odjakživa závisí na tom,
  • 00:18:15 jestli je vnější ohrožení nebo ne.
  • 00:18:21 Ve vnějším ohrožení
    jsou vždycky lidé schopni,
  • 00:18:25 a jsou schopni i dnes,
    být solidární.
  • 00:18:30 Jakmile se objeví nějaký tlak,
    nějaké nebezpečí...
  • 00:18:34 -To známe z charitativních sbírek,
    že.
  • 00:18:38 -Ano.
  • 00:18:40 Kdežto když nic nehrozí,
    tak solidarita upadá.
  • 00:18:44 A s tímhle souvisí i to,
  • 00:18:47 že v blahobytné společnosti
    mají lidé dojem,
  • 00:18:52 že tu rodinu nepotřebují.
  • 00:18:58 -Já bych řekl,
    že to popisujete přesně.
  • 00:19:02 Na druhé straně
    ale vystoupí takové záhady.
  • 00:19:05 Patříme mezi
    8 nejlépe si vedoucích zemí světa.
  • 00:19:14 Nízká nezaměstnanost, určitý rozvoj,
    možnosti, které jsou...
  • 00:19:20 Na druhé straně jsme zemí,
  • 00:19:22 která je na 1. místě
    v nespokojenosti.
  • 00:19:26 Fakticky nejsme ohrožováni,
    díky Bohu.
  • 00:19:30 Nemáme zemětřesení,
    nemáme tsunami...
  • 00:19:33 Nejsou tady velké útoky apod.
  • 00:19:39 Ale lidé nemají pocit bezpečí.
  • 00:19:43 Není tady
    taková ta vykořeněnost,
  • 00:19:46 kdy se nemohu opřít,
    v té nejisté společenské vazbě,
  • 00:19:51 o druhého,
    ať už je to manželka nebo manžel?
  • 00:19:55 Nemůžu spoléhat na děti,
    děti nemůžou spoléhat na rodiče...
  • 00:20:01 Ale můžeme jít dál.
  • 00:20:03 Já taky nemůžu spolehnout,
  • 00:20:05 když mi média líčí,
    jak vypadá soudnictví,
  • 00:20:08 jak vypadá policie...
  • 00:20:10 Takže já vlastně
    nemám žádnou jistotu.
  • 00:20:13 Proč například v momentě,
  • 00:20:15 kdy my nemáme
    praktický problém s migrací,
  • 00:20:18 přičemž to,
  • 00:20:19 že se teoreticky zabýváme
    určitými bezpečnostními hledisky,
  • 00:20:24 považuju za legitimní,
  • 00:20:26 ale nepovažuju za legitimní
  • 00:20:29 takovou úděsnou hysterii
    ve společnosti.
  • 00:20:34 Z čeho se domníváte,
    že se toto bere?
  • 00:20:39 -Jak říká Pascal:
  • 00:20:41 Člověk nikdy nebude spokojený,
    protože když mu nic nehrozí,
  • 00:20:45 tak se bojí, že to začne.
  • 00:20:47 Toho, co přijde.
  • 00:20:49 Nikdy nejsme schopni
    žít úplně v přítomnosti,
  • 00:20:52 ale pořád
    máme strach z toho, co bude.
  • 00:20:55 Myslím, že kus
    jakési takové "zpovykanosti?,
  • 00:20:58 toho, jak je samozřejmé,
    že všechno funguje...
  • 00:21:04 Já říkávám studentům:
    když jedete do školy,
  • 00:21:07 tak jdete po ulici,
    na určitém místě si stoupnete
  • 00:21:11 a čekáte a předpokládáte,
    že přijede tramvaj.
  • 00:21:16 -A musím věřit, že přijede.
  • 00:21:20 -Že tam tramvaj přijede, je zázrak,
  • 00:21:23 který zprostředkovalo
    a zařizuje stovky lidí,
  • 00:21:27 a ona opravdu přijede!
  • 00:21:30 Ale to je samozřejmost.
  • 00:21:32 Jenže to, že někdy nepřijede,
    to je důvod k tomu si stěžovat,
  • 00:21:37 že na ni není spolehnutí.
  • 00:21:39 Sklon k hysterii je trošku dán tím,
    že se bojíme o to, co máme.
  • 00:21:48 -Já skutečně velmi často,
    a to mě opravdu irituje,
  • 00:21:52 se setkávám
    s novodobou definicí člověka
  • 00:21:55 jako bytosti,
    která je schopna zážitku.
  • 00:21:59 Já to trošku parafrázuju a říkám,
    že znám pejsky a kočičky a papoušky,
  • 00:22:04 kteří jsou empatičtější
    a jsou schopni větších emocí,
  • 00:22:08 než třeba i já.
  • 00:22:10 Ale na druhou stranu si
    doopravdy myslím...
  • 00:22:14 Nemáte tady pocit,
  • 00:22:15 že se vytratila
    vůdčí role rozumu v životě člověka?
  • 00:22:23 -Člověk může mít dneska dojem,
    že ho nepotřebuje.
  • 00:22:27 Já si cokoliv dovolím
    a ono to nějak dopadne.
  • 00:22:30 Společnost je vlastně
    neobyčejně permisivní.
  • 00:22:34 Něco jsi provedl-no, nevadí.
  • 00:22:37 Člověk rezignuje
    na nějaký výsledek.
  • 00:22:40 To, že má společnost
    nárok po nás něco chtít,
  • 00:22:45 to je evidentní věc.
  • 00:22:50 Tady jsou
    takoví teoretici malého státu,
  • 00:22:53 kteří říkají,
    že stát má být jen to nejnutnější.
  • 00:22:58 Ale kdykoliv jde do tuhého...
  • 00:23:01 Já uvádím jako příklad
  • 00:23:03 metylalkoholovou aféru
    před pár lety.
  • 00:23:07 A najednou
    se všichni shodli na tom,
  • 00:23:10 že stát
    má každou láhev rumu očichat.
  • 00:23:15 Ne-li ochutnat.
  • 00:23:17 Žádný z ultraliberálů
    nevystoupil s tím,
  • 00:23:20 že to není potřeba.
  • 00:23:22 Takže fakticky všichni
    jsme přesvědčeni o tom,
  • 00:23:25 že má stát dělat další a další věci,
  • 00:23:28 ale to také znamená,
    že po nás něco chce.
  • 00:23:32 Samozřejmě že si na druhé straně
    musí člověk na stát dávat pozor,
  • 00:23:37 poněvadž on má moc dost velikou.
  • 00:23:40 A snadno se toho dá zneužít.
  • 00:23:44 Já to vidím na univerzitě.
  • 00:23:47 Univerzita má jakýsi reflex,
    že si na tohle dává pozor.
  • 00:23:52 Já jsem byl krátce ministrem
    a když jsem se z úřadu vrátil,
  • 00:23:56 tak kolegové
    byli velmi nedůvěřiví k tomu,
  • 00:24:00 co jsem chtěl.
  • 00:24:02 My jsme tehdy zakládali fakultu
    a bylo to velmi obtížné,
  • 00:24:06 protože kolegové si říkali:
    ten nějak koketuje s tou politikou.
  • 00:24:12 -A máte dojem, že postavení
    univerzity v dnešním státě,
  • 00:24:16 v našem státě, je adekvátní?
  • 00:24:18 Když bychom se vrátili do minulosti?
  • 00:24:22 -Zdá se mi, že se univerzita
    snaží vrátit tam, kde byla,
  • 00:24:26 když se zakládala.
  • 00:24:28 -Ne, to já chápu.
  • 00:24:30 Ale absolutistické státy
  • 00:24:32 nikdy nedaly
    univerzitě plnou svobodu.
  • 00:24:38 A já mám dojem,
    že tento proces stále přežívá.
  • 00:24:44 Když vezmu středověkou univerzitu,
    vezmu-li kostnický koncil,
  • 00:24:48 tak my se na něj díváme
    vždycky jen z perspektivy
  • 00:24:52 tragické smrti Mistra Jana Husa.
  • 00:24:55 Byla to určitá tragédie, ale víme,
    že sám koncil ho nechtěl odsoudit.
  • 00:25:00 Ale na druhou stranu,
  • 00:25:02 tak demokratický koncil
    v historii církve nebyl.
  • 00:25:06 Protože ten počet účastníků,
    univerzity a dokonce i města
  • 00:25:11 hrály vedle panovníků
    a vedle biskupů a opatů
  • 00:25:14 svoji důležitou roli.
  • 00:25:17 A myslím,
    že tohle je určitý problém,
  • 00:25:19 který se pak promítá
    do práce legislativních sborů,
  • 00:25:25 Parlamentu, Senátu...
  • 00:25:28 Mám pořád takový dojem,
    že v nás stále ještě je marxismus
  • 00:25:32 s jeho "my a oni".
  • 00:25:36 A to je, myslím,
    2. část toho katechismu,
  • 00:25:40 což pro mě je důležitý moment.
  • 00:25:43 Je to autorita.
  • 00:25:45 Jaká je
    povinnost autority k nám
  • 00:25:48 a jaká je
    naše povinnost vůči autoritě?
  • 00:25:52 -Je jistě pravda,
  • 00:25:53 že každá společnost
    potřebuje autoritu.
  • 00:25:56 A ta moderní ji potřebuje
    mnohem víc než ty staré.
  • 00:26:00 Potřebujeme spoustu různých věcí
  • 00:26:03 a žádnou z nich dneska
    nedokáže vyrobit jeden řemeslník.
  • 00:26:08 Auto nemůže vyrobit
    klempíř nebo řemeslník.
  • 00:26:12 O mobilu ani počítači ani nemluvím.
  • 00:26:16 Takže lidi jsou stále víc
    odkázáni jeden na druhého,
  • 00:26:20 fakticky, v hospodářské oblasti.
  • 00:26:22 A aby věc fungovala,
    musí tam fungovat nějaké autority.
  • 00:26:27 Tedy když někdo něco řekne,
    tak se to tak udělá.
  • 00:26:31 Ale problém autority je ten,
    že je bytostně náchylna ke zneužití.
  • 00:26:38 Francois Mitterrand říkal:
  • 00:26:40 čím méně má prezident autority,
    tím více potřebuje moci.
  • 00:26:46 Autoritu
    si mohou udržet jenom lidé,
  • 00:26:48 kteří se podle toho také chovají.
  • 00:26:52 Chesterton má
    jednu takovou hezkou poznámku:
  • 00:26:55 Když přijde k soudu chuligán
    a vyplázne na soudce jazyk,
  • 00:26:59 tak soudce může udělat ledacos.
  • 00:27:02 Ale jedinou věc,
    kterou nesmí udělat,
  • 00:27:04 je vypláznout na něj jazyk.
  • 00:27:07 A to je problém autority.
  • 00:27:09 -Ale já bych ji
    viděl z obou pohledů.
  • 00:27:12 Otázka boje autority,
    a nemusí to být autorita nejvyšší,
  • 00:27:18 starosta apod...
  • 00:27:20 Neodvíjí se trošku
  • 00:27:22 od všeobecné neúcty k druhému
    a netolerance?
  • 00:27:28 Já jsem vychován
    dominikánskou demokracií,
  • 00:27:32 vyznám se z volby
    magistra řádu,
  • 00:27:35 kdy
    jeden španělský dominikán prohrál.
  • 00:27:40 O pár hlasů.
  • 00:27:42 2. byl pozdější provinciál řádu
    Timothy Radcliffe.
  • 00:27:48 A jako první šli gratulovat
    představitelé opačné strany.
  • 00:27:53 Jeho odpůrci.
  • 00:27:56 A já říkám:
    Francesco, ty jsi farizej!
  • 00:28:00 Celou dobu jsi bojoval
    proti jeho kandidatuře!
  • 00:28:04 A on mi řekl: Dominiku,
    ty nevěříš v Ducha svatého?
  • 00:28:08 Ty nemáš úctu k demokracii?
  • 00:28:12 My jsme ho zvolili,
    teď je to náš magistr
  • 00:28:15 a my ho musíme podpořit
    a musíme s ním spolupracovat.
  • 00:28:19 Ale já myslím,
  • 00:28:20 že toto
    v moderní společnosti úplně chybí.
  • 00:28:24 My jsme vytvořili určité tábory
    a každý z nich je přesvědčen,
  • 00:28:29 že má absolutní pravdu,
    že má absolutní recept
  • 00:28:32 na řešení všech problémů.
  • 00:28:36 -Určitě, tohle je
    vážná a nebezpečná tendence.
  • 00:28:40 Zčásti je to mediální dojem.
  • 00:28:44 Ve skutečnosti
    tam nějaká diskuse probíhá.
  • 00:28:48 To tak v parlamentě je.
  • 00:28:51 Jakmile se tam objeví
    televizní kamery,
  • 00:28:53 tak se všichni hádají.
  • 00:28:55 A když zmizí,
    tak je všechno jinak.
  • 00:28:58 Ale je pravda,
  • 00:29:00 že na veřejném kolbišti
    přibývá situací,
  • 00:29:04 které jsou opravdu válečné.
  • 00:29:06 A já to připisuju
    dlouhému období míru.
  • 00:29:13 Skutečný život
    je vlastně takový pokojný.
  • 00:29:16 Agresivita
    nebo potřeba nepřátelství
  • 00:29:20 se přenáší do symbolických poloh.
  • 00:29:29 -Já jsem nedávno mluvil
    s bývalým rakouským velvyslancem.
  • 00:29:33 A on mi řekl:
    Víte, uvědomte si jedno.
  • 00:29:36 Idolem této republiky
    je prezident Masaryk.
  • 00:29:39 A vy se k němu vždycky
  • 00:29:41 musíte vztahovat
    jako k určitému základu.
  • 00:29:46 Ale jednoho si všimněte:
  • 00:29:49 Jede na koni
    a připomíná vám císaře.
  • 00:29:54 Nemá uniformu,
    ale vypadá to jako uniforma.
  • 00:29:57 Sídlí na Hradě
    zaštítěn katedrálou sv. Víta.
  • 00:30:02 Není tady slabý základ,
    abych mohl přijmout autoritu?
  • 00:30:07 Vždycky mám pocit,
    a já osobně ho nemám,
  • 00:30:11 že já jsem vlastně
    "nad" tou autoritou.
  • 00:30:16 Že já vím, jak to má být.
  • 00:30:20 Plně s vámi souhlasím,
    že každý úřad vyžaduje vystupování,
  • 00:30:25 které člověka "drží nad vodou",
    nikoliv že ho sníží.
  • 00:30:31 Ale i já, když s ním vedu boj
    a nesouhlasím,
  • 00:30:36 tak bych neměl
    sestoupit na rovinu bulváru.
  • 00:30:42 -Ta věc se dá napravit jen tím,
  • 00:30:45 že někdo takovou autoritu
    trošku předvádí.
  • 00:30:49 Pokud chceme žít ve společnosti,
    kde se názory neprosazují pěstí,
  • 00:30:54 tak na tom člověku musí být vidět,
    že si i on uvědomuje,
  • 00:30:59 že není pan XY,
  • 00:31:01 ale že teď mluví
    třeba jako starosta města Prahy.
  • 00:31:07 -Každé společnosti chybí osobnosti.
  • 00:31:11 Chybí autority.
  • 00:31:13 Já tomu nevěřím, že tam nejsou.
  • 00:31:16 Protože historie mě učí,
  • 00:31:18 že i velké osobnosti
    měly své problémy.
  • 00:31:23 Tvrzení, že 1. prezident Masaryk
    sjednocoval národ,
  • 00:31:28 to se stalo
    až vlivem jeho ministra zahraničí,
  • 00:31:32 který ho upozorňoval,
    kde rozděluje.
  • 00:31:36 Ale to není důvod k tomu,
  • 00:31:38 abychom toho člověka
    jenom kritizovali,
  • 00:31:41 ale abychom si uvědomovali,
    že jsou určité ideály,
  • 00:31:45 jsou určité limity,
    a také na to musím přistoupit.
  • 00:31:50 Ale já tady trošku
    jaksi vyčítám médiím, všem,
  • 00:31:55 že je potřeba
    hledat opravdové osobnosti.
  • 00:32:00 Protože ta osobnost není jen
    na úrovni univerzitního profesora,
  • 00:32:06 výborného matematika,
    výborného chemika,
  • 00:32:09 ale je to také výborný člověk.
  • 00:32:13 Protože my ve společnosti
    při množství informací toneme.
  • 00:32:18 Nám vždycky připadá,
    že nejzajímavější je ten,
  • 00:32:22 kdo vyvede nějaký průšvih.
  • 00:32:26 -Ano, to je pravda.
  • 00:32:27 Ale přece jen jsou to lidé jako my
  • 00:32:30 a jestli po nich
    nechceme příliš mnoho?
  • 00:32:35 Mně by úplně stačilo,
  • 00:32:37 kdyby lidé ve svých funkcích
    dodržovali pravidla
  • 00:32:42 a chovali se tak,
    abych je mohl respektovat.
  • 00:32:50 To, myslím, úplně stačí.
  • 00:32:54 A je tam trošku nebezpečné
    budit očekávání,
  • 00:32:57 že politici budou světci.
  • 00:33:01 To nebudou.
  • 00:33:03 -Můj přítel František Halas
    vždycky říká:
  • 00:33:06 Všimni si,
    kolik těch panovníků je svatých.
  • 00:33:09 Velmi málo.
  • 00:33:11 To není kritika.
  • 00:33:12 On je to tak těžký úřad,
  • 00:33:14 že se v něm
    každá chyba opravdu vidí.
  • 00:33:19 A na druhou stranu,
  • 00:33:20 světci raného středověku jsou
    mnohdy velmi problematické postavy.
  • 00:33:27 Ale oni se stali
    vzorem pro určitý krok,
  • 00:33:30 který učinili
    ve prospěch společnosti.
  • 00:33:33 I když na nich najdeme
    velké nejenom chyby, téměř zločiny.
  • 00:33:39 Ale oni dokázali dorůst,
    a proto si jich společnost vážila.
  • 00:33:45 Ale teď
    tak trochu zneužiji své role:
  • 00:33:51 Jak se díváte
    na roli církve v tomto diskursu?
  • 00:33:58 -My máme evropskou tradici,
  • 00:34:01 kdy církev byla velmi často
    pravou rukou politické moci.
  • 00:34:10 Ale to tak dnes není,
  • 00:34:12 takže církev musí trošku hledat
    svoje pravé místo.
  • 00:34:18 Já mám dojem,
    že je docela důležité,
  • 00:34:21 pokud to jde, být k moci loajální.
  • 00:34:27 Ale na druhé straně si myslím,
  • 00:34:30 že si církev
    musí dávat velký pozor,
  • 00:34:32 aby se nezačala
    se státem příliš ztotožňovat.
  • 00:34:37 Aby se nepřiblížila příliš.
  • 00:34:41 Je něco jiného, když jdete
    na nějakou státní slavnost
  • 00:34:46 a něco jiného je,
  • 00:34:48 když se politici
    angažují třeba při bohoslužbě.
  • 00:34:54 Tam jsem na to taky dost citlivý.
  • 00:35:00 K oltáři prezident prostě nepatří.
  • 00:35:04 -Já zase vycházím z toho, a to víme,
    že existuje politická zbožnost.
  • 00:35:11 A ta jde napříč společností.
  • 00:35:15 Čili já vždycky vidím jedno:
  • 00:35:17 Pokud se jedná o službu,
    ale musí to být služba člověku,
  • 00:35:21 nesmí to být
    služba jednotlivé straně.
  • 00:35:24 Neměla by to být služba
    jednotlivému politikovi,
  • 00:35:28 kterému chci pomoci
    z nějakých postranních úmyslů,
  • 00:35:33 že mi to přinese úspěch.
  • 00:35:37 Jistěže existuje
    i jistá církevní politika,
  • 00:35:41 která se pohybuje na hraně žiletky,
    kde musí tyto věci měřit.
  • 00:35:52 Dnes už není církev,
  • 00:35:53 která by měla ve svých řadách kléru
  • 00:35:56 odborníky
    na jednotlivé vědecké disciplíny,
  • 00:36:00 jako tomu
    třeba bylo ve středověku.
  • 00:36:03 Těžko můžeme říct,
  • 00:36:05 že můžeme vstoupit
    do jednotlivých problémů
  • 00:36:08 a vést demonstraci
    proti jaderné elektrárně,
  • 00:36:12 proti nemocnici v XY.
  • 00:36:15 Na to si myslím,
    že ani farář, ani biskup,
  • 00:36:18 ani kardinál nemá vzdělání.
  • 00:36:21 On skutečně musí umět
    říct obecné stanovisko,
  • 00:36:25 ale nestat se
    součástí politického zápasu.
  • 00:36:30 -Já myslím, že je vždycky dost toho,
    co můžete k věci říct,
  • 00:36:35 aniž byste se stal
    účastníkem toho sporu.
  • 00:36:42 To, že spory mají sledovat
    například společné dobro,
  • 00:36:47 tak ten spor se vede ne proto,
  • 00:36:51 kdo vyhraje,
    ale co bude pro lidi lepší.
  • 00:36:56 -Ale myslím, že se přece jen
    shodneme na jedné věci:
  • 00:37:00 že někdy nehledáme dobro,
    ale hledáme menší zlo.
  • 00:37:05 -Já bych v tom neviděl
    tak ohromný rozdíl.
  • 00:37:09 Dobro s velkým "D?
    zahlédneme párkrát v životě.
  • 00:37:15 S tím normální člověk nepracuje.
  • 00:37:17 Pracuje s tím, co je lepší a horší.
  • 00:37:20 -Tak já myslím, pane profesore,
  • 00:37:23 že můžeme i televizním posluchačům
    v dnešní novoroční den
  • 00:37:27 popřát požehnaný, šťastný rok,
    který bude velmi náročný.
  • 00:37:36 My jsme se dotkli těchto otázek,
    protože to bude rok "supervolební?,
  • 00:37:41 jak říkají sdělovací prostředky,
    a já bych myslel,
  • 00:37:46 že bychom měli popřát
    všem účastníkům,
  • 00:37:49 aby zachovali chladný rozum,
    ale také úctu a toleranci,
  • 00:37:55 a my abychom taky
    dokázali být tolerantní
  • 00:38:01 k některým výkyvům,
    ke kterým asi dojde.
  • 00:38:06 Ale abychom všichni věděli,
    že žijeme v zemi,
  • 00:38:10 která byla od počátku
    budována s ideou společného dobra.
  • 00:38:16 Pro všechny, nikoliv proti všem.
  • 00:38:21 Tedy, na zdraví!
  • 00:38:25 I na zdraví naší země!
  • 00:38:29 -Na ten rok, který nás čeká,
    který ledacos možná přinese,
  • 00:38:34 anebo odnese, ale víte,
    mně se zdá, že to,
  • 00:38:38 co rozlišuje dobrou
    a méně dobrou společnost je to,
  • 00:38:44 jak se chováme k lidem,
    které neznáme.
  • 00:38:49 Dobrá společnost se vyznačuje tím,
  • 00:38:52 že když potkám někoho,
    koho neznám,
  • 00:38:54 tak předpokládám,
    že to je slušný člověk.
  • 00:38:58 -Tak jsem byl vychováván.
  • 00:39:00 -Kdežto méně dobrá společnost
    si říká:
  • 00:39:03 Toho neznám, tak pozor na něj!
  • 00:39:05 A tohle je nebetyčný rozdíl,
  • 00:39:07 takže bych moc přál
    sobě a našim divákům,
  • 00:39:11 abychom se čím dál víc
    stávali společností,
  • 00:39:15 kde, když někoho neznám,
    tak mohu předpokládat,
  • 00:39:18 že to je slušný člověk.
  • 00:39:21 -Takže na zdraví nebo
    jak říká Starý zákon: Le chaim!
  • 00:39:27 Skryté titulky: Hana Svanovská,
    Česká televize 2017
  • 00:39:53 .

Související