iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 9. 2011
15:55 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
15354
zhlédnutí

Příběhy předmětů

Kulečník kancléře Metternicha

26 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Příběhy předmětů - Kulečník kancléře Metternicha

  • 00:00:22 Budeme vám vyprávět
    o kdysi mocném kancléři
  • 00:00:25 a o době, kdy politika
    připomínala partii kulečníku.
  • 00:00:33 Státní zámek Kynžvart stojí za
    návštěvu díky spoustě předmětů.
  • 00:00:37 Mnoho z nich tady shromáždil
  • 00:00:39 Clemens Václav Lothar,
    kníže Metternich-Winneburg,
  • 00:00:43 kancléř Habsburského domu,
    dvora a státu,
  • 00:00:47 jak zněl jeho oficiální titul.
  • 00:00:49 Je tady nádherný nábytek, cenná
    umělecká díla, spousta kuriozit
  • 00:00:53 a je tu také tento krásný
    kancléřův kulečník.
  • 00:00:58 Je majestátní, elegantní, tradiční.
  • 00:01:01 Málo co představuje hodnoty,
    které kancléř vyznával,
  • 00:01:04 právě tolik jako tento předmět.
  • 00:01:07 Byl navíc svědkem
    Metternichovy největší moci,
  • 00:01:11 jeho odchodu ze slávy a také
    poklidného stáří v ústraní,
  • 00:01:15 o což popravdě tento lev salónů
    vlastně ani moc nestál.
  • 00:01:25 Metternich působil v rakouských
    službách jako diplomat,
  • 00:01:29 vyslanec u různých dvorů,
  • 00:01:31 ale ten jeho vzestup začíná
    roku 1809,
  • 00:01:34 kdy Rakousko utrpělo zdrcující
    porážku od Francouzů, od Napoleona,
  • 00:01:39 a Metternich se ujal funkce
    ministra zahraničí.
  • 00:01:42 V té době si uvědomil,
  • 00:01:43 že ta přímá porážka Napoleona
    ve vojenské konfrontaci
  • 00:01:46 zřejmě není na pořadu dne,
    není možná,
  • 00:01:49 a orientoval se naopak
    ke všeobecnému překvapení
  • 00:01:52 na spojenectví s Francií,
    které dokonce bylo zpečetěno tím,
  • 00:01:56 že Napoleon si vzal dceru
    rakouského císaře Marii Luisu.
  • 00:02:00 A vyčkával na svou chvíli.
    Ta chvíle přišla roku 1812,
  • 00:02:03 kdy Rakousko poskytlo samozřejmě
    také pomocný sbor
  • 00:02:06 pro Napoleonovo tažení do Ruska
    a po té Napoleonově katastrofě
  • 00:02:11 Rakousko nejdřív vystupovalo
    jako ozbrojený zprostředkovatel
  • 00:02:16 a vyjednávalo o mír.
  • 00:02:18 Bylo jasné, že Napoleon na ten mír
    nepřistoupil,
  • 00:02:20 to byla velká hra
    Metternicha s Napoleonem,
  • 00:02:23 že na ten mír nemůže přistoupit,
  • 00:02:25 tudíž Rakousko si zachová tvář,
    když řekne:
  • 00:02:27 "Po našem neúspěšném jednání o mír
    nezbývá nic jiného,
  • 00:02:31 než vstoupit opět do války,
    ale na druhé straně."
  • 00:02:34 Takže vstoupili do války
    na straně spojenců,
  • 00:02:37 vytvořilo se rakousko-prusko-ruské
    spojenectví,
  • 00:02:40 které potom vedlo k tomu triumfu
    v bitvě národů u Lipska.
  • 00:02:45 Za to potom se Metternich
    ještě ve funkci ministra zahraničí
  • 00:02:48 dočkal povýšení do dědičného
    knížecího stavu
  • 00:02:51 a v roce 1821 potom ještě
    získal titul
  • 00:02:54 rakouského dvorního a státního
    kancléře.
  • 00:03:00 Metternichovu hvězdnou hodinu
  • 00:03:01 připomíná na zámku v Kynžvartě
    tato grafika.
  • 00:03:05 Zobrazuje rokování Vídeňského
    kongresu,
  • 00:03:07 který kancléř pořádal
    v hlavním městě rakouského soustátí
  • 00:03:11 od podzimu 1814 do léta roku 1815.
  • 00:03:16 Je tady francouzský diplomat
    Talleyrand,
  • 00:03:18 ruský ministr zahraničí Neselrode,
    jeho britský kolega Castlereagh
  • 00:03:24 a pochopitelně také Metternich.
  • 00:03:27 Oba posledně jmenovaní
    byli hlavními hráči
  • 00:03:30 v zákulisí Vídeňského kongresu.
  • 00:03:35 Vídeňský kongres je známý tím,
    že se na něm tančilo a hodovalo.
  • 00:03:37 Proto se také tehdy říkalo,
    že "kongres tančí".
  • 00:03:40 Ovšem toto nebyla jediná
    činnost jeho protagonistů.
  • 00:03:45 Hlavním cílem kongresu
  • 00:03:46 bylo zajistit na co nejdelší dobu
    stabilní Evropu a především mír
  • 00:03:50 a bylo nesporně i zásluhou
    knížete Metternicha,
  • 00:03:53 že se tohoto cíle nakonec
    podařilo dosáhnout,
  • 00:03:56 a že Evropa zažila na tu dobu
    poměrně dlouhé období míru.
  • 00:04:03 Bylo to poprvé v moderních
    dějinách,
  • 00:04:05 kdy se evropské mocnosti usnesly
    na společném poslání.
  • 00:04:09 Vznikl jakýsi prasystém
    kolektivní bezpečnosti.
  • 00:04:14 A podepisovalo se ve Vídni
    na tomto stole,
  • 00:04:16 který je dodnes v kynžvartských
    zámeckých sbírkách.
  • 00:04:20 Na tomto stole se tedy doslova
    a do písmene psaly dějiny.
  • 00:04:30 V roce 1794 byla Metternichova
    rodina nucena uprchnout z Porýní
  • 00:04:34 před postupujícími revolučními
    francouzskými armádami.
  • 00:04:37 Najednou vyvstal pro Metternicha
    vážný problém ?
  • 00:04:40 ačkoliv pocházel ze starobylé
    významné říšské rodiny,
  • 00:04:43 pro místní vídeňskou aristokracii
    byl pouhým přivandrovalcem,
  • 00:04:47 to znamená, bylo nutné nějakým
    způsobem si otevřít dveře,
  • 00:04:52 jak do této společnosti,
    tak i na císařský dvůr.
  • 00:04:56 A v tomto ohledu výborně
    zapracovala jeho maminka,
  • 00:04:59 která mu našla nevěstu ?
    Eleonoru Kounicovou,
  • 00:05:03 která pocházela z velmi významného
    rakouského rodu.
  • 00:05:07 Byla vnučkou kancléře
    Václava Antonína Kounice.
  • 00:05:10 A když došlo k této svatbě
    v roce 1795,
  • 00:05:13 bylo Metternichovi pouhých 22 let,
  • 00:05:16 ale již záhy,
    právě díky tomuto spojení,
  • 00:05:19 se mu otevřely dveře nejen do té
    nejvyšší společnosti ve Vídni,
  • 00:05:25 ale současně i cesta k diplomatické
    službě u císaře Františka.
  • 00:05:39 Na zámku Kynžvart jsem už skoro
    dvacet roků.
  • 00:05:43 Je to moc krásná práce.
  • 00:05:45 Přišel jsem k ní vlastně tak,
    že jsem si našel na inzerátu
  • 00:05:51 zájem západočeských památkářů,
    kteří hledali kastelány,
  • 00:05:56 a já jsem si právě vybral Kynžvart.
  • 00:05:59 Měl jsem za sebou nějakou
    čtrnáctiletou zkušenost archeologa
  • 00:06:04 a pracoval jsem už na jiném zámku.
  • 00:06:06 Toto byla taková, řekl bych,
    výzva pro chlapa,
  • 00:06:11 protože zámek byl čtvrt století
    zavřený, totálně vystěhovaný,
  • 00:06:16 neznámý v turistickém prostředí,
    kdysi nejnavštěvovanější,
  • 00:06:21 no a bylo třeba pouze sehnat
    finanční prostředky
  • 00:06:25 a znovu všechno poskládat
    dohromady.
  • 00:06:28 Na financování zámku se velice
    významně podílela Evropská unie.
  • 00:06:35 Tehdy to stálo, v těch 90. letech,
    70 milionů,
  • 00:06:38 dneska by to bylo mnohem dražší,
  • 00:06:40 no a celá řada odborníků,
    restaurátorů,
  • 00:06:43 a výsledek je zámek
    znovu probuzený z popela.
  • 00:06:51 V letech 1821-1839 kancléř nechal
    kynžvartský zámek přestavět
  • 00:06:57 ve stylu vídeňského klasicismu.
  • 00:07:00 Vynikající vídeňský architekt
    Pietro Nobile,
  • 00:07:03 kterého tímto úkolem pověřil,
  • 00:07:05 přitom musel respektovat množství
    kancléřových návrhů
  • 00:07:09 a náročných požadavků.
  • 00:07:11 Z korespondence kancléře víme,
  • 00:07:13 že architektu Nobilemu do toho
    poměrně hodně mluvil.
  • 00:07:17 Bylo to často k dobrému,
  • 00:07:19 protože měl kancléř obecnou
    představu o nádherném areálu,
  • 00:07:23 na který se těšil,
  • 00:07:26 ale některé detaily možná měl
    nechat spíš na odborníkovi.
  • 00:07:31 Samotná realizace byla hodně drahá,
  • 00:07:34 ovšem kancléř získal už v září
    roku 1822 obrovskou osobní půjčku,
  • 00:07:40 900 tisíc zlatých
    od Salomona Rotschilda.
  • 00:07:45 Každé srovnání pokulhává, ale
    můžeme si zhruba udělat představu,
  • 00:07:49 že to bylo cca 45 milionů eur.
  • 00:07:55 Vyplatilo se to i Rotschildům,
  • 00:07:57 protože 5 bratrů Rotschildových
    získalo už 6 dní nato
  • 00:08:00 titul svobodných pánů v Rakousku.
  • 00:08:13 Při empírové přestavbě zámku
    se zrodil také ve spolupráci
  • 00:08:16 architekta Pietra Nobileho
    a zahradníka Riedla zámecký park.
  • 00:08:21 Mnohé staré stromy byly ponechány,
    další domácí dřeviny byly vysazeny
  • 00:08:25 a vznikla také různá
    romantická místa,
  • 00:08:29 jako třeba ostrůvek
    uprostřed zámeckého rybníku.
  • 00:08:35 Kancléř Metternich si tady
    vybudoval takové, dá se říct,
  • 00:08:38 malé Versailles.
    Park má 300 hektarů, 11 rybníků,
  • 00:08:42 takže postaven byl zejména
    hospodářský dvůr,
  • 00:08:46 naproti zámku pivovar, lesovna,
    monument dvou císařů, lesní kaple,
  • 00:08:52 vyhlídka, altán,
    krásné zahradnictví.
  • 00:08:56 Do parku přibyly i litinové výrobky
  • 00:08:58 z Metternichových železáren
    v Plasích,
  • 00:09:01 socha Diany pod zámkem,
  • 00:09:02 přenosné lavičky i technické
    objekty,
  • 00:09:05 jako mříž uzavírající Čestný dvůr,
    anebo zábradlí mostku.
  • 00:09:14 Kdy se dostal přesně kulečníkový
    stůl na Kynžvart vlastně nevíme,
  • 00:09:19 ale ze souvislostí a z historických
    pramenů můžeme předpokládat,
  • 00:09:24 že to bylo v roce 1835,
  • 00:09:27 kdy ruský car Mikuláš I. věnoval
    kancléři Metternichovi stůl,
  • 00:09:32 stojan na tága
    i celý soubor 16 tág.
  • 00:09:37 A tak můžeme předpokládat,
    že se kolem tohoto kulečníku
  • 00:09:40 v zářijových dnech roku 1835
  • 00:09:43 scházela opravdu vznešená
    společnost.
  • 00:09:46 Rakouský císař Ferdinand I.,
    kancléř Metternich a další dvořané,
  • 00:09:51 a hrály se pyramidové partie.
  • 00:09:57 Císař Ferdinand se na Kynžvartu
    zúčastnil několika oficialit.
  • 00:10:01 Položil třeba základní kámen
    k obelisku v zámeckém parku.
  • 00:10:06 Tento 15 metrů vysoký obelisk
  • 00:10:08 nechal vystavět kancléř na památku
    dvou císařů, kterým sloužil,
  • 00:10:11 tedy Františka I. a Ferdinanda I.
    Na velké kovové desce se píše:
  • 00:10:18 "Zřídit jej nechal Clemens Václav
    Lothar, kníže Metternich-Winneburg,
  • 00:10:23 z lásky a vděčnosti".
  • 00:10:28 K prvnímu setkání kancléře
    Metternicha
  • 00:10:30 s ruským carem Mikulášem I.
  • 00:10:33 došlo 10. září 1833
    na zámku v Mnichově Hradišti,
  • 00:10:38 kde probíhala jedna z rakousko-
    prusko-ruských konferencí.
  • 00:10:42 K tomuto setkání se váže
    také historka.
  • 00:10:45 Mladý car Mikuláš I.
  • 00:10:47 byl na jednání s kancléřem
    Metternichem dokonale připraven.
  • 00:10:51 Velkou zásluhu na tom měl
  • 00:10:52 jeho ministr zahraničí
    Karl Robert von Nesselrode,
  • 00:10:56 který cara informoval o kancléřově
    mimořádné osobní ješitnosti.
  • 00:11:03 Dokonce car tuto kancléřovu
    ješitnost mimořádně podpořil,
  • 00:11:06 když první slova, která vůbec
    k Metternichovi pronesl, byla:
  • 00:11:11 "Přicházím, abych se dostavil
    pod velení svého šéfa."
  • 00:11:17 S Ruskem se Metternich snažil
    udržovat styky
  • 00:11:18 moderně řečeno nadstandardní.
  • 00:11:21 Viděl v carském režimu,
    v carském Rusku,
  • 00:11:23 důležitou oporu evropských
    konzervativních pořádků,
  • 00:11:27 záruku toho, že se nebude
    nic měnit,
  • 00:11:29 prostě tu politiku,
    která mu vyhovovala,
  • 00:11:31 což neznamená, že by se mu líbila
    politika vnitřní
  • 00:11:35 s těma mystickýma sklonama
    k pravoslaví a podobně.
  • 00:11:37 To mu bylo jaksi bytostně cizí.
  • 00:11:41 Kdybychom zabrousili do oblasti
    intimní,
  • 00:11:44 tak je možné říct, že Metternichovy
    vztahy s ruským prostředím
  • 00:11:48 byly i osobní, kde se už
    nejednalo o cara a jeho politiky,
  • 00:11:52 ale jednalo se o krásné dámy,
    jako vůbec celý Metternichův život.
  • 00:11:57 Zde je v první řadě nutné zmínit
    krásnou kněžnu Bagrationovou,
  • 00:12:01 se kterou Metternich dokonce
    zplodil dvě nemanželské děti.
  • 00:12:05 Ke skandálu nedošlo,
    protože její manžel,
  • 00:12:09 ruský generál kníže Bagration,
    padl v bitvě u Borodina,
  • 00:12:13 takže kněžna Bagrationová
    jako vdova potom už byla
  • 00:12:16 právě jednou z těch pověstných
  • 00:12:18 a obletovaných krásek
    vídeňského kongresu,
  • 00:12:20 kde tedy v té konkurenci
    mezinárodní
  • 00:12:23 zvítězil Metternich
    v boji o její přízeň.
  • 00:12:30 V inventární knize
    Kabinetu kuriozit
  • 00:12:34 si poznamenal kustód
    kynžvartského Kabinetu kuriozit
  • 00:12:38 tato slova: Biliardová koule,
    se kterou oba císaři,
  • 00:12:43 František I. rakouský
    a Mikuláš I. ruský,
  • 00:12:47 hráli v Mnichově Hradišti 1833.
    A dále pokračuje:
  • 00:12:54 (německy) čili:
  • 00:12:57 Z úst Jeho Jasnosti samé
    jsem slyšel vyprávět,
  • 00:13:03 že celá společnost po večeři
    hrála pyramidovou hru
  • 00:13:10 a poté na památku na toto přátelské
    setkání, nebo konferenci,
  • 00:13:17 si rozdělili biliardové koule.
  • 00:13:21 A na Metternicha vyšla
    tato koule s číslem 6.
  • 00:13:28 Kancléř získal darem
    kulečníkový stůl,
  • 00:13:33 který nazýváme ruská pyramida.
  • 00:13:35 Tehdejší společnost hrála
    pyramidové partie
  • 00:13:38 se sadou několika koulí,
  • 00:13:40 s patnácti, se šestnácti,
    s jednadvaceti,
  • 00:13:43 s dvaadvaceti koulemi.
  • 00:13:48 Cílem té hry je potopit koule
    do těch otvorů.
  • 00:13:58 A tak můžeme tento carův dar
    Metternichovi chápat
  • 00:14:00 jako výraz jejich společné záliby
    v této strategické hře,
  • 00:14:04 anebo poněkud symbolicky
    jako jistou paralelu
  • 00:14:08 k mnohem významnějším hrám
    na evropském politickém stole.
  • 00:14:12 Symboly byly v té rafinované době
    velmi oblíbené.
  • 00:14:16 A Rakousko i Rusko
    hrály společné hry!
  • 00:14:19 Snažily se udržet status quo
    na evropském kontinentě,
  • 00:14:22 což se jim až do roku 1848
    více méně dařilo.
  • 00:14:28 Nadstandardní vztahy
    s ruským carským dvorem
  • 00:14:31 připomíná na Metternichově zámku
    v Kynžvartu nejen kulečník,
  • 00:14:35 ale také tento portrét
  • 00:14:37 cara Mikuláše I. v nadživotní
    velikosti,
  • 00:14:39 anebo další dary od cara,
  • 00:14:42 jako třeba nádherné
    malachitové vázy.
  • 00:14:46 Ta nejvyšší měří 2 metry.
  • 00:14:48 Podobné bychom našli leda tak
    v Ermitáži anebo ve Vatikánu.
  • 00:14:54 Zámek patřil Metternichům
    až do roku 1945,
  • 00:14:57 kdy byl konfiskován
    a od té doby patří státu.
  • 00:15:01 Nějakou dobu, asi 2 roky,
  • 00:15:03 byl dokonce sídlem amerického
    velvyslance,
  • 00:15:06 a potom zpřístupněn veřejnosti.
  • 00:15:10 Máme velké štěstí,
    že na zámku se zachovalo
  • 00:15:12 takové obrovské sbírkové bohatství
    a tolik mobiliáře,
  • 00:15:15 protože patříme opravdu
  • 00:15:17 mezi sbírkově nejbohatší zámky
    v republice.
  • 00:15:21 Proto bylo možná pro veřejnost
    kdysi velké překvapení,
  • 00:15:25 když byl zámek v polovině 70. let
  • 00:15:28 na celé čtvrtstoletí uzavřen
    kvůli dřevomorce.
  • 00:15:32 Obnova zámku byl nádherný úkol.
  • 00:15:35 Spočíval zejména v sehnání peněz,
    potom přípravě projektu.
  • 00:15:40 Ta obnova v letech 1998 ? 2000
    proběhla velmi rychle,
  • 00:15:46 takže mohu mít z toho velkou radost
  • 00:15:49 a cítit tak trochu tento projekt
    jako svoje dítě.
  • 00:15:55 Radost by z této rekonstrukce
    měl jistě i kancléř Metternich.
  • 00:15:59 Měl rád pořádek, život v luxusu
    a na výsluní.
  • 00:16:03 Jednou prohlásil:
    "Jsem dítě světla.
  • 00:16:06 Potřebuji zářivý jas,
    abych mohl žít."
  • 00:16:09 Tady by tedy nejspíš opět žít mohl.
  • 00:16:14 Metternich potřeboval ke svému
    životu ženy,
  • 00:16:16 nejen kvůli jejich lásce,
    ale i kvůli jejich obdivu.
  • 00:16:20 A z tohoto důvodu se rozhodně
  • 00:16:22 nikdy nenechal svázat
    svým manželstvím,
  • 00:16:25 byť své manželské povinnosti
    plnil většinou dobře
  • 00:16:29 a o rodinu se zajímal,
  • 00:16:31 ale také vyhledával společnost
    jiných žen
  • 00:16:33 a především v mladém věku
    byl v tomto skutečným mistrem
  • 00:16:37 a velmi dobře konkuroval
    i ruskému carovi Alexandru I.
  • 00:16:43 Na druhé straně ovšem nesmíme
    zapomínat,
  • 00:16:45 že Metternich byl i seriózním
    diplomatem
  • 00:16:47 s mimořádným diplomatickým nadáním,
    který jemu pomohl v kariéře
  • 00:16:51 a Rakousku na sklonku napoleonských
    válek porazit Napoleona
  • 00:16:56 a stát se vítězem protinapoleonské
    koalice.
  • 00:17:03 Současníci ho popisovali
  • 00:17:04 jako vysokého, štíhlého,
    modrookého, kadeřavého blondýna,
  • 00:17:08 který svých fyzických předpokladů
    dokázal bezostyšně využívat.
  • 00:17:12 Prý byl skoro neustále zamilovaný
  • 00:17:15 a své zálety si opravdu
    dokázal užívat.
  • 00:17:20 Miloval tajné schůzky v kočárech
    a ve strašidelných jeskyních
  • 00:17:24 a rád za svými milenkami šplhal
  • 00:17:26 za měsíčního svitu do otevřených
    oken paláců.
  • 00:17:29 Nezapomeňme, že jsme v době
    romantismu!
  • 00:17:34 Milostné avantýry měl s nejmladší
    sestrou císaře Napoleona,
  • 00:17:38 anebo s krásnou a emancipovanou
    kněžnou Vilemínou Zaháňskou,
  • 00:17:42 která se stala jeho oficiální
    milenkou
  • 00:17:45 a pomocnicí v jeho diplomatické
    práci.
  • 00:17:47 Dokonce se spekulovalo,
  • 00:17:49 jestli dcerou tohoto páru
    nebyla Barunka Panklová,
  • 00:17:52 slavná později jako Božena Němcová.
  • 00:17:58 V roce 1825 Metternich
    poprvé ovdověl.
  • 00:18:01 I když svoji první ženu Eleonoru
    Kounicovou nikdy vroucně nemiloval,
  • 00:18:05 měl ji rád a respektoval ji
    jako matku svých dětí,
  • 00:18:08 a proto ho tato ztráta
    hluboce ranila.
  • 00:18:11 Ovšem již o 2 roky později
    se žení podruhé.
  • 00:18:14 Bere si sice ne příliš významnou,
  • 00:18:16 ale o to krásnější
    Marii Antoinetu Leykam,
  • 00:18:20 která ovšem o dva roky později
    umírá po těžkém porodu.
  • 00:18:23 Metternich zdrcen touto ztrátou
    ovšem netruchlí příliš dlouho
  • 00:18:28 a již v roce 1830 se žení potřetí.
    Za ženu si tentokrát bere
  • 00:18:32 významnou uherskou hraběnku
    Melánii Zichy-Ferraris.
  • 00:18:38 S ní mu vztah vydržel
    až do její smrti v roce 1854.
  • 00:18:44 Dohromady měl Metternich se svými
    třemi manželkami 13 dětí,
  • 00:18:47 ne všechny se ale dožily
    dospělosti.
  • 00:18:49 Navíc není známo, kolik měl
    ještě dětí nemanželských.
  • 00:18:55 "Mé vlastní povolání
    bylo povolání chůvy",
  • 00:18:58 říkal s humorem, který mu byl vlastní,
    své vnučce Paulíně.
  • 00:19:04 Když se přiblížil rok 1848,
  • 00:19:07 bylo muži, který den co den usedal
    za tento psací stůl,
  • 00:19:11 kancléři Metternichovi, už 75 let.
    Bolely ho klouby, špatně slyšel,
  • 00:19:16 ale na odchod do politického
    důchodu stále ještě nepomýšlel.
  • 00:19:22 3. března 1848 dochází
    v hlavním městě monarchie
  • 00:19:26 k ozbrojeným srážkám Vídeňanů
    s vojskem.
  • 00:19:30 Na ulicích zůstává ležet
    několik desítek mrtvých.
  • 00:19:34 Revoluce, která začala v lednu
    ve Francii,
  • 00:19:36 dorazila i do habsburské říše
  • 00:19:38 a je namířena hlavně
    proti Metternichovi,
  • 00:19:41 coby symbolu neměnného pořádku.
  • 00:19:45 Revoluční nálada v hlavním městě
    narůstá,
  • 00:19:48 až donutí císaře Ferdinanda I.,
  • 00:19:50 aby kancléře Metternicha
    ze svých služeb propustil.
  • 00:19:55 Ten vzápětí prchá ve svém kočáru
    přes Holandsko do Anglie.
  • 00:20:01 Končí tak jedna dlouhá etapa
    v historii habsburské monarchie,
  • 00:20:04 doba, po kterou její dějiny
    diktoval především jeden muž.
  • 00:20:14 Metternichovy přátelské vztahy
    s ruským carským dvorem
  • 00:20:17 se dokonce po roce 1848
    staly předmětem vyšetřování.
  • 00:20:22 Bylo mu kladeno za vinu,
    že od ruského cara Alexandra I.
  • 00:20:26 přijímal ročně 50 tisíc zlatých
    renty
  • 00:20:31 a od Mikuláše I.
    později dokonce 75 tisíc.
  • 00:20:35 Dneska bychom tomu asi řekli
    střet zájmů,
  • 00:20:38 a stejně tak to nazývali
    i současníci,
  • 00:20:41 ale v zájmu objektivity
    musíme říct,
  • 00:20:43 že vyšetřování bylo po čase
    zastaveno
  • 00:20:45 a podezření se nepotvrdilo.
  • 00:20:49 Ještě dlouho ale vyvolávalo
    Metternichovo jméno emoce.
  • 00:20:52 Vymezovali se proti němu
    nacionalisté,
  • 00:20:54 i třeba zakladatelé takzvaného
    vědeckého komunismu.
  • 00:20:58 Jaký tedy byl Metternich?
  • 00:21:02 Současná historiografie
  • 00:21:03 už není tak jednoznačná
    v Metternichově odsudku.
  • 00:21:06 Především jsme schopni ocenit
    jeho úspěšnou snahu o udržení míru.
  • 00:21:11 Několik desetiletí Evropa
    žila v míru,
  • 00:21:14 a bohužel v dějinách tohoto
    kontinentu to není pravidlem.
  • 00:21:17 Přihlížíme k tomu,
    že co rozpoutaly ideologie,
  • 00:21:21 že ten Metternichův pragmatismus
    má také své světlé stránky ?
  • 00:21:24 žádné velké řeči,
    žádná velká ideologie,
  • 00:21:28 ale prostě rovnováha sil.
  • 00:21:29 Jeden druhého se bude bát
    napadnout,
  • 00:21:31 protože by to mohl prohrát.
    Konec!
  • 00:21:34 Je to tak i s tím nacionalismem,
  • 00:21:36 kde tedy on si neuvědomil
    tu výbušnou sílu, která v něm je.
  • 00:21:39 On se ho oprávněně obával
  • 00:21:41 jako integrální součásti
    evropských revolučních procesů,
  • 00:21:45 ale věřil tomu, že když lidé
    budou žít ve slušném státě,
  • 00:21:49 který jim zabezpečí
    osobní bezpečnost,
  • 00:21:51 bezpečnost jejich majetku
    a dá jim určitý hmotný blahobyt,
  • 00:21:56 no tak prostě se nebudou rozčilovat
    a rvát dokonce kvůli takovým věcem,
  • 00:22:02 jako kterou kdo mluví řečí
    a podobně.
  • 00:22:04 Tady tedy selhal, tady nedokázal
    ten vývoj odhadnout.
  • 00:22:08 Možná, že kdyby se mu podařilo,
    jak se ošklivě říká,
  • 00:22:10 ten nacionalismus kanalizovat
    do nějakých přijatelných vod,
  • 00:22:13 tak by to bylo lepší.
  • 00:22:18 Kancléř byl také člověk
    a když zemřel, bylo mu 86 roků.
  • 00:22:26 To bylo v polovině 19. století
    velmi neobvyklé.
  • 00:22:29 Vlastně mu zemřeli všichni přátelé,
    všichni známí,
  • 00:22:33 partneři i protivníci,
  • 00:22:38 ale zejména přežil všechny tři
    své manželky
  • 00:22:42 a dřív než on mu zemřelo 9 dětí
    z celkového počtu 16,
  • 00:22:48 počítáme-li i nemanželské děti,
    takže zůstal nakonec úplně sám.
  • 00:22:55 V posledních letech byl často
    tady na zámku
  • 00:22:58 a dokonce z jednoho vyprávění
    vyplývá,
  • 00:23:02 že se procházel v posledních letech
    často v zámeckém parku,
  • 00:23:07 sedával na lavičce
    a oslovoval školní děti,
  • 00:23:10 aby se jich zeptal na prospěch.
  • 00:23:12 Za dobrý prospěch je odměnil
    několika drobnými.
  • 00:23:17 Na Kynžvartu se Metternich věnoval
    svým dětem a vnoučatům,
  • 00:23:20 na která měl konečně čas,
  • 00:23:22 svým hostům, své knihovně
    s 24 tisíc svazky
  • 00:23:26 a také svému Kabinetu kuriozit.
  • 00:23:31 Lze říct, že kynžvartský
    Kabinet kuriozit
  • 00:23:33 patří mezi ta nejstarší
    veřejně přístupná muzea v Evropě.
  • 00:23:39 Od toho roku 1828, kdy byl
    Kabinet kuriozit uspořádán,
  • 00:23:46 tak navštěvovaly zámek
    a jeho muzejní sbírky
  • 00:23:50 opravdu desítky a stovky
    lázeňských hostů
  • 00:23:54 z blízkých Mariánských Lázní.
  • 00:23:58 Obdivovali většinou historické
    kuriozity,
  • 00:24:01 autentické předměty,
    kterých se dotýkaly,
  • 00:24:04 nebo které používaly
    známé historické osobnosti,
  • 00:24:08 například modlitební knížka
    Marie Antoinetty,
  • 00:24:11 to byl dárek od její maminky
    Marie Terezie,
  • 00:24:15 amulet lorda Byrona,
    který nosil na krku
  • 00:24:17 a třeba relikvie španělského
    národního hrdiny El Cida,
  • 00:24:23 různé archeologické vykopávky,
    dvě staroegyptské mumie,
  • 00:24:27 dar osmanského místokrále Egypta
    Muhammada Álího
  • 00:24:31 a celá řada dalších.
  • 00:24:34 Na Kynžvartu žil bývalý kancléř
    obklopen i památkami
  • 00:24:37 na svého politického rivala
    i partnera císaře Napoleona,
  • 00:24:41 a protože byl ke stáru podle mnoha
    svědectví stále ješitnější
  • 00:24:45 a ve své sebechvále
    stále neskromnější,
  • 00:24:49 při každé příležitosti se vracel
    ke svému vrcholnému činu,
  • 00:24:52 tedy jak on říkal ke svému
    "zápasu s Napoleonem".
  • 00:24:58 Ten považoval za největší úspěch
    svého života.
  • 00:25:05 Císaře Francouzů přežil
    o dlouhých 38 let.
  • 00:25:08 Clemens Václav Lothar,
    kníže Metternich-Winneburg,
  • 00:25:12 zemřel dne 11. června roku 1859
    ve věku 86 let ve Vídni
  • 00:25:20 a jeho ostatky byly uloženy
    do rodinné hrobky v Plasích.
  • 00:25:26 To už ovšem doba, kdy politika
    připomínala partii kulečníku,
  • 00:25:30 byla pár let pryč.
  • 00:25:36 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2011

Související