iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 9. 2011
11:20 na ČT2

1 2 3 4 5

3 hlasy
23871
zhlédnutí

Zrcadlení

České divadelní školství

52 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Zrcadlení

  • 00:00:10 Vážení diváci, vítám vás
    při sledování pořadu Zrcadlení,
  • 00:00:15 který se zabývá hlavně divadlem.
  • 00:00:18 Jeden můj kolega,
    výtečný pražský herec
  • 00:00:21 byl s divadlem na zájezdě
    a hráli úspěšné představení.
  • 00:00:25 Pak přišel jeden nadšený divák
    a ptá se toho kolegy:
  • 00:00:29 Čím vy se,
    prosím vás, vůbec živíte?
  • 00:00:34 No tak asi nevěděl,
    že člověk musí absolvovat
  • 00:00:37 buď střední divadelní školu
    některého druhu,
  • 00:00:40 nebo dokonce vysokou školu,
  • 00:00:43 a že musí podstoupit
    i přijímací pohovory,
  • 00:00:46 kde se ho třeba zeptají:
  • 00:00:49 Zahrajte rozlité mléko.
  • 00:00:53 Bl, bl, bl...
  • 00:00:56 Blééé!
  • 00:00:59 No a tím divadelním vzděláváním,
    školstvím se budeme dnes zabývat.
  • 00:01:09 To něco, co způsobuje,
  • 00:01:13 že jeden herec
    vás zaujme okamžitě spontánně,
  • 00:01:16 jakmile se objeví na scéně,
    aniž by cokoliv udělal,
  • 00:01:18 a druhý herec vás nezaujme,
    to "něco? se vlastně naučit nedá.
  • 00:01:25 Lze cosi z herectví učit.
  • 00:01:29 Lze učit předpokladům.
  • 00:01:32 Předpokladům vědomého,
    kultivovaného,
  • 00:01:36 inspirovaného projevu.
    To znamená, lze učit řeči,
  • 00:01:40 lze učit pohybům,
    lze učit z tohoto hlediska
  • 00:01:44 společnému jednání, ale ten talent,
  • 00:01:48 kterému se říká herecký,
    tomu naučit nejde.
  • 00:01:51 Určitě je možné vydrilovat,
    nacvičit,
  • 00:01:57 nabouchat do toho člověka
    spoustu technických dokonalostí,
  • 00:02:00 které mu umožní to,
    že bude mít prostředky,
  • 00:02:03 jimiž něco hereckého vyjádří,
    vyjádří nějaký obsah.
  • 00:02:07 Je možné ho dokonce naučit to,
    aby v té divadelní práci
  • 00:02:10 ten obsah a smysl hledal,
    ale není v žádném případě možné
  • 00:02:15 samozřejmě vzít oživlé dřevo
    jako v Pygmalionu a dát mu duši.
  • 00:02:21 Stanislavský to říkal výborně.
    On neučí herectví,
  • 00:02:24 on v podstatě vychovává k herectví.
  • 00:02:28 To znamená k tomu,
    aby lidé, kteří jsou talentovaní,
  • 00:02:32 také pochopili
    vědomé jednání herecké.
  • 00:02:35 Bez talentu a bez těch dispozic se
    to zaměstnání bohužel dělat nedá.
  • 00:02:40 V posledních 20 letech
    se možnosti studovat herectví
  • 00:02:44 a jiné divadelní disciplíny
    výrazně rozšířily.
  • 00:02:46 K tradičním hudebně-dramatickým
    konzervatořím v Praze, Brně
  • 00:02:50 a Ostravě a vysokým školám
    pražské DAMU a brněnské JAMU,
  • 00:02:54 přibyly soukromé
    vyšší odborné školy herecké
  • 00:02:57 a takzvané lidové konzervatoře.
  • 00:03:00 Jediné, kde se hodí
    to slovo škola ve smyslu,
  • 00:03:04 že se ten člověk rozvíjí
    jako komplexní osobnost,
  • 00:03:08 je vysoká škola.
    Ty další dva typy,
  • 00:03:11 při vší úctě je třeba říci,
    že jsou to učiliště.
  • 00:03:15 Konzervatoře pracují s lidmi,
    kteří ještě jsou ve vývoji,
  • 00:03:19 ještě nejsou dozrálí ani psychicky,
    ani somaticky.
  • 00:03:25 Vychází to samozřejmě vstříc velké
    potřebě mladých krásných lidí
  • 00:03:30 zejména pro filmové
    a televizní produkce.
  • 00:03:34 Také když se podíváte
    za ta léta zpátky,
  • 00:03:37 kolik těch lidí taky skončilo, když
    přestali být mladými a krásnými.
  • 00:03:41 Studium herectví na konzervatoři
  • 00:03:46 je především o citlivé práci
    s osobností těch žáků.
  • 00:03:49 Může být takovým
    malým pohřbem osobnosti to,
  • 00:03:54 když se na ně vrhne
    zběsilý režisér
  • 00:03:58 a chce z nich mít herce.
    To jsou ještě pořád děti,
  • 00:04:01 takže myslím,
    že by tam měla fungovat
  • 00:04:04 spíše taková výchova dramatem.
    Měla by tam být spousta
  • 00:04:08 nějakého kolektivního vnímání.
    Spousta vlastně také toho,
  • 00:04:13 že divadlo více než slovem
    bývá žito vzájemností a tělem.
  • 00:04:21 Zatímco na středních a vyšších
    odborných školách se vyučuje
  • 00:04:25 pouze herectví,
    případně moderování,
  • 00:04:27 vysoké školy připravují
    i budoucí režiséry a dramaturgy.
  • 00:04:30 Na DAMU lze studovat tyto obory
    na katedře činoherního divadla,
  • 00:04:34 ale také na katedře
    divadla alternativního,
  • 00:04:36 která zajišťuje
    i přípravu budoucích loutkářů.
  • 00:04:39 Působí tu i Katedra
    autorské tvorby a pedagogiky,
  • 00:04:43 která preferuje
    takzvané osobnostní herectví.
  • 00:04:46 Na JAMU se vyučují
    kromě činoherních oborů
  • 00:04:49 i disciplíny muzikálové.
  • 00:04:50 Ty na mě nemluv, buzno.
  • 00:04:56 Na JAMU se učí muzikálové herectví.
  • 00:04:59 Tak když to ty lidi dostudujou,
    tak pak mají vlastně kam jít
  • 00:05:06 nebo kde hrát,
    protože Mrštíci vlastně mají
  • 00:05:08 soudobou hudební scénu
    a dělají muzikály.
  • 00:05:12 Pak co je tam ještě dál?
    Alterna, v Praze činohra.
  • 00:05:17 Asi to má nějaký smysl.
  • 00:05:20 Při dnešních současných nárocích
    na herce v divadle
  • 00:05:23 já nevidím žádný rozdíl
    mezi alternativním, pohybovým,
  • 00:05:26 osobnostním
    a já nevím jakým herectvím.
  • 00:05:29 Já bych všechny katedry na
    Divadelní fakultě sloučila v jednu.
  • 00:05:32 Já bych prostě učila herectví.
  • 00:05:34 To striktní dělení
    je podle mě úplně umělý
  • 00:05:37 a nemá dneska vůbec žádný smysl,
  • 00:05:40 Ale možná,
    že jsem v tom názoru osamocená.
  • 00:05:43 Bylo by dobré nabídnout možnost,
    aby se každý z adeptů
  • 00:05:47 mohl projevit
    a najít si vlastně tu svoji cestu.
  • 00:05:50 To, v čem se cítí silný.
    A zároveň nezabránit mu,
  • 00:05:53 aby objevil i další možnosti
    toho svého výrazu během studia.
  • 00:06:00 Problém je možná v tom,
  • 00:06:02 že se na těch našich školách neučí,
    myslím si,
  • 00:06:06 žádná škola důsledně a zásadně.
  • 00:06:09 Tak, jak je to
    třeba v Polsku nebi v Rusku.
  • 00:06:12 Takže z toho může vzniknout,
    ale to bývá často otázka pedagoga,
  • 00:06:15 jako důležité postavit toho,
    kdo žáka vede.
  • 00:06:19 Můžu z toho růst jako
    taková zahrádka někdy zaplevelená.
  • 00:06:24 Nabídka divadelních škol
    je poměrně velká,
  • 00:06:27 ale umí budoucí divadelníky dobře
    připravit na jejich povolání?
  • 00:06:31 Při sledování německých
    nebo anglických inscenací
  • 00:06:34 se nemůžeme ubránit pocitu,
    že čeští herci
  • 00:06:37 nejsou tak dobře profesně vybaveni
    jako jejich zahraniční kolegové.
  • 00:06:41 Pamětníci s nostalgií vzpomínají
    na staré herecké generace.
  • 00:06:45 V čem je problém a jak
    se v Čechách vlastně herectví učí?
  • 00:06:49 Myslím, že Stanislavský
    to říkal docela přesně.
  • 00:06:54 Jsou takové dvě základní polohy.
  • 00:06:56 Dokázat se dobře soustředit
  • 00:06:59 a dokázat se,
    když je člověk soustředěný,
  • 00:07:02 jaksi uvolnit.
  • 00:07:05 To znamená, nechat působit
    právě to vnitřní, aby to...
  • 00:07:10 Patočka říkal,
    že hra není to, co my hrajeme,
  • 00:07:14 ale co v nás hraje.
  • 00:07:17 Čili uvolnit se, aby to v nás,
    v tom herci, hrálo.
  • 00:07:22 Když já jsem studovala
    na divadelní fakultě,
  • 00:07:26 já jsem absolvovala v roce 1982,
  • 00:07:28 tak se tam učil
    takový reformovaný Stanislavský.
  • 00:07:31 V tom smyslu, že to nebylo
    už takové tuhé dogma.
  • 00:07:37 A musím říct,
  • 00:07:41 že samozřejmě Stanislavský
    pokud se chápe otevřeně,
  • 00:07:44 tak to je určitá metoda,
  • 00:07:47 která pro každého herce
    i dneska je zajímavá a důležitá.
  • 00:07:51 Těch metod je na celém světě
    a v různých školách velké množství.
  • 00:07:59 V zásadě si myslím,
    že se dají rozlišit na dvě.
  • 00:08:03 Na metodu,
    která toho herce obleče,
  • 00:08:09 nebo toho studenta herectví
    obleče do správných návyků,
  • 00:08:13 jak se má chodit,
    jak se má mluvit,
  • 00:08:15 jak se má stát
    a tak dále a tak dále.
  • 00:08:18 A potom na druhou metodu,
    která ho naopak zbavuje bloků
  • 00:08:24 a toho, co mu brání,
    aby byl spontánní, přirozený,
  • 00:08:27 aby byl sám sebou.
  • 00:08:29 To je spíše metoda odnaučování se
  • 00:08:32 nebo zbavování se
    všeho, co překáží.
  • 00:08:39 Tak my jsme slyšeli samozřejmě,
    že talentu se jaksi nelze naučit.
  • 00:08:46 To i víceméně víme.
  • 00:08:49 Ale jak ale najít a rozpoznat
    vůbec takový talent?
  • 00:08:55 No, to je samozřejmě těžké,
    ale víme, že to jde.
  • 00:09:01 Za prvé existuje jakási schopnost
    a dokonce i způsob vnímání světa
  • 00:09:06 a způsob existování ve světě,
  • 00:09:09 kdy vlastně člověk přijde na scénu
    nebo řekněme na něco,
  • 00:09:12 co může být za scénu považováno,
    a my všichni cítíme
  • 00:09:16 takovou vlastní
    hmatovou představivostí
  • 00:09:19 a vlastní empatií,
    že to je člověk, který nás zaujme,
  • 00:09:23 který na tom jevišti jedná,
    který se nějak rozhoduje.
  • 00:09:27 A to je asi
    jedno z podstatných kritérií,
  • 00:09:30 které kupodivu
    velmi dobře rozeznávají herci
  • 00:09:33 a zejména výborní herci,
  • 00:09:36 kteří sami tuto schopnost
    mají ve zvýšené míře.
  • 00:09:39 Známe ten známý bonmot
    Borise Rösnera, který říkal:
  • 00:09:42 Vejde uchazeč do dveří
    a já vím, že ho mám přijmout.
  • 00:09:46 Samozřejmě pak jsou lidé, kteří
    ten talent neprojeví tak hned,
  • 00:09:50 nebo tuto dispozici.
    Ty je potom třeba zkoušet.
  • 00:09:54 V zásadě to zkoušení
    u těch talentových zkoušek
  • 00:09:57 je vždycky
    spíš vyhledávání předpokladů.
  • 00:10:00 To jest této základní dispozice.
  • 00:10:02 Potom nějakých
    dispozic psychosomatických.
  • 00:10:05 A potom, řekněme,
    i schopnosti se učit a zájmu.
  • 00:10:09 My u nás na katedře říkáme,
    že vlastně celý první ročník
  • 00:10:13 není nic jiného
    než prodloužené přijímací zkoušky,
  • 00:10:16 protože k tomu, abychom dospěli
    k nějakému definitivnějšímu soudu,
  • 00:10:20 potřebují i ti pedagogové čas
  • 00:10:23 a nějakou intenzivnější
    osobní spolupráci.
  • 00:10:27 No tak to je, pokud se týká
    toho talentu u herců.
  • 00:10:31 A jak je to třeba
    u režisérů a dramaturgů?
  • 00:10:35 Nebo nakonec i ti scénografové
    musí mít určitý cit pro divadlo.
  • 00:10:41 Nejenom výtvarný, ale obecně.
  • 00:10:45 Já vždycky si myslím,
    že tam musí být i jako
  • 00:10:50 velké chtění toho člověka,
    že nejde jenom o takové nějaké
  • 00:10:53 jako určité předpoklady, ale že tam
    musí být i takové to vnitřní
  • 00:10:58 lidské ustrojení na to.
    To považuji za důležité.
  • 00:11:01 Protože spousta věcí se dá načíst,
    spousta věcí ze začátku
  • 00:11:05 se dá možná nějak obejít
    určitými efekty tady u toho,
  • 00:11:11 ale pak to jde hloub a hloub
    a musí tam být taková osobní výdrž.
  • 00:11:18 Pane Zelinský, jak třeba
    u vás poznali ten talent?
  • 00:11:21 Já si myslím, nebo doufám,
    že jsem ukázal určitou schopnost
  • 00:11:28 komunikovat s hercem
    a neurazit ho
  • 00:11:31 při prosbě něčeho dosáhnout,
    nějakého výkonu.
  • 00:11:34 Já si myslím,
    že to jako u nás na škole,
  • 00:11:37 kde máme přijímačky režie,
  • 00:11:40 funguje
    v podstatě podobným způsobem.
  • 00:11:43 A to, že to rozdělujeme na 2 části.
  • 00:11:45 První část je nějaká
    ta intelektuální schopnost, že jo,
  • 00:11:48 schopnost nějaký abstrakce,
  • 00:11:50 schopnosti přečíst nějakej text,
    pochopit ho, vyložit ho nově.
  • 00:11:56 Ale myslím si, že pro nás
    je vždy důležitější ta část,
  • 00:12:00 kdy ten uchazeč má možnost
    zkoušet zhruba hodinu
  • 00:12:03 jednu scénu s herci
    a my to pozorujeme.
  • 00:12:06 Víme, že je to samozřejmě
    velmi stresující a zkreslující,
  • 00:12:09 ale přesto si dovoluji tvrdit,
    že se pozná,
  • 00:12:12 jestli ten člověk
    má jakoby tu schopnost
  • 00:12:16 s hercem komunikovat
    a dostat z něj maximum.
  • 00:12:20 Pane Svobodo, vy jste byl
    jako pedagog v Lodži.
  • 00:12:25 Setkal jste se tam s nějakýma
  • 00:12:28 jinýma prostě metodama,
    jiným přístupem?
  • 00:12:32 Vlastně ne.
  • 00:12:34 Ale to je vlastně... Já jsem chtěl
    jenom k těm přijímačkám říct,
  • 00:12:39 že vlastně u tý profese,
    kterou jsme si vybrali,
  • 00:12:41 anebo ten uchazeč si ji vybere,
    bude ty přijímačky dělat pořád.
  • 00:12:44 On vlastně bude
    ty přijímačky dělat první ročník.
  • 00:12:48 Pak na konci svého studia
    bude dělat přijímačky
  • 00:12:50 do toho divadelního světa.
    A pak každou svojí další rolí
  • 00:12:54 bude dělat přijímačky
    na tu další roli.
  • 00:12:56 A to samé je u režiséra,
    že každou svojí další režií
  • 00:13:00 si musí obhájit to,
    že dostane další práci.
  • 00:13:03 Takže jestliže se někdo rozhodne,
    že se stane hercem
  • 00:13:06 nebo režisérem, scénografem,
    a bude jím,
  • 00:13:09 protože se tak rozhodl,
    tak to jako není pravda.
  • 00:13:13 Co se týče toho Polska,
    nebo co se týče vůbec týhletý věci,
  • 00:13:17 tak si myslím,
    že u divadla nemá nikdo pravdu,
  • 00:13:21 ale někomu musí ale být
    za pravdu dáno.
  • 00:13:23 To znamená,
    že tady je pravda osobnostní.
  • 00:13:26 Já když jsem skončil školu,
    tak jsem dost často říkal:
  • 00:13:28 To říkával Scherhaufer.
    To říkával...
  • 00:13:30 Většinu věcí jsem si myslel sám
    a vymyslel a bylo důležité
  • 00:13:34 je někomu dát do úst, aby se ta
    pravda stala jako obecnější.
  • 00:13:38 Dost často se lidi odkazují
    na Wericha, na citáty,
  • 00:13:42 který ani neřekl.
  • 00:13:45 A to funguje hrozně dobře
    právě v tom Polsku,
  • 00:13:49 kde ty největší
    osobnosti divadla se stávají
  • 00:13:53 vlastně pedagogy, vzory,
  • 00:13:55 a v tu chvíli vy se vlastně vůči
    tomu vzoru můžete stát
  • 00:13:58 jakože adorantem,
    anebo naopak jakoby rebelem.
  • 00:14:02 -Se vyhraňovat vůči němu?
    -A obojí je správně.
  • 00:14:05 A z obojích přístupů, si myslím,
    jsou skvělý výsledky.
  • 00:14:11 Když se, paní Soprová,
    podíváte na ty metody různých výuk
  • 00:14:18 a taky, že jo, jste na škole,
    tak to můžete sledovat,
  • 00:14:22 ať už se to týká herců
    nebo kohokoliv,
  • 00:14:26 tak jak to tak vidíte?
  • 00:14:29 Jakým způsobem se učí?
    Jakýma metodama?
  • 00:14:33 Ty metody jsou opravdu nejrůznější.
  • 00:14:38 Samozřejmě se vychází nejvíce ze
    Stanislavského a Michaila Čechova,
  • 00:14:41 ale třeba u nás
    na vyšší odborné škole herecké
  • 00:14:45 vyučoval mnoho let Václav Martinec,
    který má svoji specifickou metodu.
  • 00:14:50 A navíc to propojoval
    s metodou Feng-yun Song,
  • 00:14:56 která tam zahrnula
    různé orientální prvky,
  • 00:14:59 čili vlastně taková kombinace.
  • 00:15:02 Já bych se ještě ráda vrátila
    k tomu rozpoznání talentu.
  • 00:15:06 Na vyšší odbornou školu hereckou
    je bráno více kandidátů,
  • 00:15:12 a tím pádem se tam dostane,
    řekněme, i trošku takový ten odpad.
  • 00:15:17 To znamená lidi,
    kteří se nějakým způsobem vymykají
  • 00:15:21 a nejsou třeba
    jednoznačně talentovaní,
  • 00:15:24 nebo jsou málo zkušení,
    ale mám zkušenost,
  • 00:15:27 že během těch tří ročníků ti,
    kteří vypadali nejtalentovaněji
  • 00:15:32 a prokazatelně tedy,
    tak se najednou dostanou na ocas,
  • 00:15:38 a ti, kteří byli
    na začátku outsideři,
  • 00:15:43 tak jednak je tam vidět
    ten zřetelný vzestup
  • 00:15:47 díky jejich píli, jejich práci,
  • 00:15:51 a potom následně i v tom uplatnění
    jsou daleko úspěšnější.
  • 00:15:55 Kdybyste se ohlédli zpět,
    co vám chybělo?
  • 00:15:59 Co jste se na škole nedozvěděli,
  • 00:16:01 a potřebovali byste
    se dozvědět nebo poznat?
  • 00:16:05 Na divadelní fakultě
    a nejenom na ní,
  • 00:16:08 vůbec v tom českém
    divadelním školství
  • 00:16:10 je poměrně unikátní systém výuky
    režisérů, dramaturgů a herců.
  • 00:16:15 My si to málokdy uvědomujeme,
    ale je to pravda,
  • 00:16:18 protože my vlastně po celé
    to studium vymodelujeme
  • 00:16:22 takové malé "profesionální?
    v uvozovkách divadlo.
  • 00:16:25 Spolupracující tým dramaturgů,
    režiséru, scénografů a herců.
  • 00:16:30 Ti spolu vlastně pracují
  • 00:16:33 a skrze tuhle
    kreativní uměleckou práci
  • 00:16:36 se snaží nalézt
    vlastní tvůrčí metodu,
  • 00:16:39 poznat sebe sama a udělat potom
    ty první přijímačky
  • 00:16:42 do toho profesionálního divadla.
  • 00:16:45 To je věc poměrně vzácná
    i v evropském měřítku.
  • 00:16:49 Chci to říct nahlas, protože
    bychom si toho mohli více vážit,
  • 00:16:53 než si toho někdy vážíme.
    My máme takovou tendeci
  • 00:16:56 vždycky sebe sama pomlouvat,
    jak nám to nejde.
  • 00:16:59 Tohle je opravdu velmi vzácné.
    A z tohoto hlediska,
  • 00:17:01 abych se vrátil k tvé otázce,
    mně toho chybělo strašně moc,
  • 00:17:07 protože jsem si myslel,
    že se na té škole dozvím všechno,
  • 00:17:10 a pak přijdu
    a už budu jenom pracovat.
  • 00:17:13 Ale posléze přijde člověk na to,
    co jste říkal vy.
  • 00:17:18 Že cílem a smyslem té školy
    je naučit se učit.
  • 00:17:23 Poznat ten způsob,
    jakým já nejlépe ten materiál
  • 00:17:28 jsem schopen uchopit
    a nějakým způsobem ho zobrazit
  • 00:17:31 vzhledem k tomu, jak cítím svět.
  • 00:17:34 Ta škola opravdu
    nemůže udělat nic víc než ukázat,
  • 00:17:38 jaké různé dveře
    vedou do světa divadelního umění.
  • 00:17:42 Každé z těch dveří
    pootevřít tomu studentovi,
  • 00:17:46 umožnit mu do nich vhlédnout,
    a tím mu otevřít cestu k tomu,
  • 00:17:50 aby si sám vybíral.
  • 00:17:52 Čili dneska odpovídám jinak,
    než bych odpovídal před 25 lety.
  • 00:17:56 Z jistého hlediska je podstatné
    skrze divadlo otevírat svět,
  • 00:18:00 a ne mít ambici
    se naučit a pak to používat.
  • 00:18:04 Takhle to v umění není.
  • 00:18:06 Ty vědomosti,
    který člověk nabude na tý škole,
  • 00:18:09 nejsou šroubovák.
    Není to jako nějaký nástroj,
  • 00:18:12 kterým já budu
    obrábět tu další věc,
  • 00:18:16 ale je to permanentní proces.
    Je to jako Erich Fromm Mít a Být.
  • 00:18:20 Buď prostě nemám vlastnosti
    režiséra, ale jsem tím člověkem,
  • 00:18:24 to znamená,
    že se celý život budu učit,
  • 00:18:26 celý život se budu snažit o to,
    abych svojí další činností
  • 00:18:31 vyvinul další činnost a tak dál.
    To si myslím, že je důležitý.
  • 00:18:34 Já jsem měl hrozný štěstí
    na škole - na JAMU
  • 00:18:37 na profesora Petera Scherhaufera,
    který byl hrozný pes na řemeslo
  • 00:18:41 a na tenhle řemeslný dril.
  • 00:18:45 Měl jsem hrozný štěstí na to,
    že se mě ujal Alois Hajda,
  • 00:18:49 rektor školy,
    kterej mně nabídl a řekl mi:
  • 00:18:52 Hele, kdo chceš, aby tě učil?
  • 00:18:55 Já jsem tehdy ješitně říkal:
    No, Pitínský nebo Morávek.
  • 00:18:58 On jim oběma zavolal a říkal:
    Kluci nemůžou, tak tě budu učit já.
  • 00:19:02 Takže to bylo osobnostní,
    já jsem si mohl absolutně vybírat.
  • 00:19:06 Takovej nadstandard
    je vlastně strašnej luxus.
  • 00:19:11 Myslím si,
    protože mám to srovnání i s tím,
  • 00:19:14 že jsem předtím studoval
    filozofickou fakultu,
  • 00:19:18 tak to je nebetyčnej
    jako rozdíl mezi tím,
  • 00:19:22 co člověk vlastně musí pojmout,
    jakou sumu informací do sebe.
  • 00:19:27 A jakej luxus je to,
    když se člověk opravdu učí
  • 00:19:30 a dozvídá se
    prostřednictvím tý tvorby.
  • 00:19:34 To je, myslím, že důležitý.
  • 00:19:36 Mimochodem, jestli můžu,
    říkáte strašně důležitou věc.
  • 00:19:39 Ten český systém výuky
    založený na tom kolektivu
  • 00:19:42 spolupracujícím vlastně
    s kolektivem tvůrců
  • 00:19:46 je taky unikátní, luxusní a vzácný.
  • 00:19:49 I na prestižních školách, já nevím,
    v Británii je poměrně běžné,
  • 00:19:53 že v ročníku je 40-60 lidí,
    dostanou úkol,
  • 00:19:56 za měsíc ho předvedou, pedagog
    ho zhodnotí, a tím to skončí.
  • 00:20:00 To, co líčíte se Scherhauferem,
    a to, co se děje na DAMU
  • 00:20:04 i na JAMU,
    že vlastně jsou režiséři,
  • 00:20:08 zkušení herci nebo přinejmenším
    alespoň nějak etablovaní,
  • 00:20:13 kteří soustavně s těmi studenty
    diskutují, pracují,
  • 00:20:16 reflektují, snaží se
    nějak společně přijít na to,
  • 00:20:20 kdo je kdo, to, si myslím,
    že je zase nějaká kvalita,
  • 00:20:24 která vlastně je schopná
    nést i tradici
  • 00:20:28 a i určitou otevřenost.
  • 00:20:31 Já bych k tomu ještě dodal,
    že tenkrát na škole
  • 00:20:34 to ještě úplně tak nebylo
    v mý době.
  • 00:20:37 Ten systém, o kterým mluvíte,
    je skutečně unikátní,
  • 00:20:39 a myslím si, že všichni z něj
    profitujou. Já taky například.
  • 00:20:43 Ale jako malou kritiku
    bych si já přál
  • 00:20:46 víc trochu víc
    toho takzvanýho koučingu,
  • 00:20:49 protože ty úkoly byly zadaný,
    třeba řeknu:
  • 00:20:53 Teď máme téma Čechov a budete
    se dva měsíce zabývat Čechovem.
  • 00:20:57 Vytvoříme takzvaně skupinu a budeme
    simulovat divadelní provoz.
  • 00:21:01 Dostanete dramaturga,
    někoho z výtvarnýho oddělení,
  • 00:21:04 kdo se o to bude starat,
    kostýmy, herce a tak.
  • 00:21:07 A někdo to vedl
    z pedagogické strany.
  • 00:21:09 Ale samozřejmě vytíženost
    těch lidí je, já to znám, složitá,
  • 00:21:13 takže toho koučingu bylo málo.
  • 00:21:16 Myslím si, že by bylo, jak pro
    herce, tak hlavně i pro režiséry,
  • 00:21:20 aby získali právě,
    protože souhlasím s Tomášem,
  • 00:21:24 to sebevědomí předstoupit
    před ten tvar, před ten kolos
  • 00:21:27 té divadelní mašinérie
    každý tři měsíce znova
  • 00:21:30 a říkat: Já mám nápad
    a ten nápad je ten a ten.
  • 00:21:34 Chcete ho se mnou dělat? Pojďte.
  • 00:21:37 To je vlastně šílený, že jo.
  • 00:21:39 A tohle neustále
    v sobě najít a dělat to,
  • 00:21:43 to myslím, že by tam ten základ
    mohl být víc podporován.
  • 00:21:46 Myslím si, že jako...
  • 00:21:49 V podstatě jak říkal Brecht,
    vždycky ten chráněnej prostor
  • 00:21:55 tý zkoušky, že by se mohl
    víc jako ještě dařit.
  • 00:22:00 Dařit se mu víc.
    To by bylo lepší.
  • 00:22:03 Tady zaznělo, že důležité
    je to setkání s těmi osobnostmi.
  • 00:22:08 To znamená s těmi vzory.
    Vy jste to říkal.
  • 00:22:11 A vyhraňovat se vůči nim,
    nebo naopak se jim přizpůsobovat.
  • 00:22:17 Jenomže to jsou většinou
    taky tvůrčí lidé
  • 00:22:21 a jsou plně v praxi.
    Nemají tolik času, že jo.
  • 00:22:25 Teď vy mluvíte o tom zesílení
    toho koučingu těmi lidmi.
  • 00:22:30 Tak jak najít
    v tom nějakou rovnováhu?
  • 00:22:33 Já učím na škole,
    která funguje na jiným systému,
  • 00:22:36 ne na tom středoevropském
    akademickým systému.
  • 00:22:38 A vy učíte v Německu?
  • 00:22:42 No. Na akademii výtvarných umění.
  • 00:22:44 A ta vlastně se inspirovala
    jakoby systémem americkým,
  • 00:22:48 že se vždycky pracuje v podstatě
    jakoby nějakým systémem,
  • 00:22:53 že tam jsou tříměsíční
    nebo dvouměsíční sekce,
  • 00:22:57 které se vždy předem dají vědět.
    To znamená, že můžu
  • 00:23:00 špičkovému režisérovi z praxe
    už třeba 2-3 roky dopředu říct,
  • 00:23:04 že v tom a tom období
    by mohl u nás učit.
  • 00:23:08 Na tenhle závazek
    oni přistoupí snáz
  • 00:23:12 než na pedagogickou zodpovědnost
    třeba za celou skupinu,
  • 00:23:17 což chápu.
    Takže u nás v podstatě to setkávání
  • 00:23:20 skutečně s evropskou špičkou
    je možné
  • 00:23:24 a mám zkušenost,
    že těm lidem to dává hrozně moc.
  • 00:23:27 To zatím se u nás nezavedlo,
    a doufejme,
  • 00:23:31 že tady tuto možnost
    třeba časem taky dostanou, že jo.
  • 00:23:37 To je asi na větší debatu,
    než máme teď,
  • 00:23:42 protože právě náš systém založený
    na tom, že ten student pracuje
  • 00:23:44 čtyři měsíce na Čechovovi
    a zkouší to dvakrát týdně
  • 00:23:47 a mezitím má čas to reflektovat
    a může se to přenést
  • 00:23:51 do dalšího semestru a není to
    jakoby účelově k výsledku,
  • 00:23:55 má svůj smysl z hlediska
    jeho sebepoznávání a vývoje.
  • 00:24:00 Samozřejmě tady je výhoda,
    že přilákáte třeba nějaké
  • 00:24:04 významné režiséry, ale na druhou
    stranu je tam strašné riziko
  • 00:24:08 spočívající potom v té tendenci
    vlastně tu práci dodělat.
  • 00:24:12 Neskončit jakoby výzkumem
    nebo jenom otevřenou hodinou,
  • 00:24:18 ale vlastně skončit
    už hotovým tvarem.
  • 00:24:21 Třeba z hlediska toho našeho
    systému, my jakoby tu tendenci
  • 00:24:25 k tomu udělat představení
    záměrně oddalujeme.
  • 00:24:30 U nás taky. To je stejný.
  • 00:24:32 Čili tam je to vlastně náročnější,
    tohle, co říkáte.
  • 00:24:35 A navíc, ať už je to osobnost
    na 2 měsíce, na 3 semestry
  • 00:24:40 nebo na 5 semestrů, krom toho,
    že to musí být nějaký
  • 00:24:44 respektabilní tvůrce, tak on také
    musí mít pedagogický talent.
  • 00:24:50 Ne každý výborný tvůrce
    je dobrý pedagog.
  • 00:24:55 Někdy to bývá i naopak
    a stává se právě na těch školách,
  • 00:24:58 že jak ti režiséři hostující,
    tak ti studenti, jsou rozladěni,
  • 00:25:05 protože jednoduše
    nejsou naladěni na stejnou vlnu.
  • 00:25:08 Takže myslím,
    že ten pedagogický talent,
  • 00:25:14 schopnost předat to
    je daleko důležitější.
  • 00:25:20 Takže se stává,
    že třeba na těch školách uspějí
  • 00:25:23 jako pedagogové herci,
    kteří nejsou až tak výborní,
  • 00:25:29 takové velké osobnosti,
    ale mají nějaký ucelený pohled
  • 00:25:33 a dokáží to zprostředkovat.
  • 00:25:36 Takže tohle
    považuji za nejdůležitější.
  • 00:25:39 A abych si ještě přisadila,
    neboť já učím dějiny divadla
  • 00:25:43 a různé teoretické předměty,
    tak si myslím,
  • 00:25:47 že ten dnešní problém je i ten,
    že se podceňuje nějaká teorie,
  • 00:25:54 respektive to,
    že ti mladí lidé strašně málo čtou
  • 00:25:59 a opravdu mají propastné nedostatky
    třeba i z té střední školy
  • 00:26:05 a mnohdy se stává,
    že ti herečtí pedagogové řeknou:
  • 00:26:09 Na to můžeš vykašlat,
    důležitá je ta tvorba.
  • 00:26:13 Ono to jde,
    dokud jsou mladí a krásní.
  • 00:26:17 Ale potom,
    když už je o tom třeba přemýšlet,
  • 00:26:21 tak najednou se tam ukáže,
    že někteří na to nestačí
  • 00:26:25 a ten vnitřní projev je prázdný.
  • 00:26:28 Čili výhoda je,
    že my zrovna jsme se sešli
  • 00:26:31 tady mladí a krásní.
  • 00:26:33 Ale tak ještě,
    vy jste zmínil Brechta,
  • 00:26:38 vy jste zmínila Stanislavského,
    Michaila Čechova,
  • 00:26:44 Grotovského a tak dále a tak dále.
  • 00:26:47 Tak dá se říct,
  • 00:26:50 že převládá nějaká
    z těch metod dnes na školách?
  • 00:26:55 U nás mně právě přijde
    jakoby zajímavější hlavně to,
  • 00:26:59 že se můžu právě vymezovat
    vůči víc jako těch osobností.
  • 00:27:04 Čistě to množství je...
    V podstatě to, že nemám takzvaně
  • 00:27:08 vedoucího pedagoga
    4 roky nebo 5 let, že jo,
  • 00:27:11 se kterým se časem
    naučím jako nějak...
  • 00:27:15 Protože student,
    když to dělá dobře a je chytrej,
  • 00:27:19 tak ví, jak s pedagogem zacházet.
    Ví, jak mu vyjít vstříc,
  • 00:27:23 aby ho potěšil.
  • 00:27:25 To mi právě přijde docela zajímavý,
    že když přijde někdo zvenku
  • 00:27:29 a má na to úplně odlišný pohled,
    tak třeba pro naše mladý režiséry
  • 00:27:34 je to skvělá výzva,
    protože si musí obhájit
  • 00:27:37 ten svůj systém tý práce
    znovu a znovu.
  • 00:27:42 To je, myslím, připravuje
    docela dobře na tu praxi.
  • 00:27:47 A nejenom je, ale i ty hosty,
    kteří tam přijdou učit.
  • 00:27:50 Součástí toho je,
    že naši studenti režie píšou eseje
  • 00:27:55 o tom období
    a samozřejmě se to bere velmi vážně
  • 00:27:59 a hodnotí se to taky. Tam dochází
    taky k hodnocení pedagogů
  • 00:28:02 ze strany studentů, což si myslím,
    že je strašně důležitý.
  • 00:28:06 Tohle je skvělej způsob,
    co má Německo. Polsko to má taky.
  • 00:28:12 Tam vlastně jako Christian Lupa,
    všichni tihle velcí režiséři
  • 00:28:15 vždycky jdou
    a udělají jednu velkou inscenaci.
  • 00:28:19 Taky ti režiséři se s tím potkávají
    všichni dohromady
  • 00:28:23 a je to hrozně fajn.
    Druhá věc je, že v našem školství,
  • 00:28:27 a vlastně to potvrzuje
    vznik určitých divadel,
  • 00:28:32 je hrozně dobrý, když od prvního
    ročníku do konce studia
  • 00:28:36 je herecký ročník, k němu jsou
    přiřazeni vlastně jakoby studenti
  • 00:28:42 a oni společně bez ohledu na to,
    jestli je učí jakoby lepší pedagog,
  • 00:28:47 horší pedagog,
    mají 4 roky nebo 5 podle oboru,
  • 00:28:52 kdy mají 5 let na to
    se zabývat jenom divadlem.
  • 00:28:56 Oni nedělají vůbec nic jiného.
    Těch 5 let se vymezují
  • 00:29:00 vůči tomuhle, chodí
    na ta představení a tak dál
  • 00:29:03 a vyprofilují se v nějaký soubor,
    který dost často chce zůstat spolu
  • 00:29:08 a dost často se to i stalo.
  • 00:29:10 Existence Ypsilonky, Provázku
    a prostě dalších divadel.
  • 00:29:15 Tohle to se v Čechách
    nějakým způsobem děje,
  • 00:29:18 je tady ta tradice a myslím si,
    že to je hrozně
  • 00:29:22 nějakým způsobem jako dobře,
    že se to děje.
  • 00:29:25 Je trochu škoda,
    že vlastně není ekvivalent.
  • 00:29:29 Že máme jako jenom tohle.
  • 00:29:31 JAMU i DAMU se vlastně chovají
    v tomhle velmi podobně.
  • 00:29:35 Kdyby jedna škola razila spíš ten
    německej způsob toho uvažování
  • 00:29:40 a ta druhá ne,
    tak by to bylo možná lepší.
  • 00:29:44 Chci říct, že ty věci se mění.
    Například Katedra alternativního
  • 00:29:48 a loutkového divadla už úplně
    přešla na tento systém vyučování
  • 00:29:52 prostřednictvím těch workshopů
    a tak dále, což já vítám,
  • 00:29:57 protože právě to,
    že ta metoda se liší
  • 00:30:00 a oni jsou spíše zaměření
    na performanci, řekněme,
  • 00:30:04 a my spíše teda na herce jako
    člověka schopného vytvářet obraz,
  • 00:30:09 tak to je důležité.
    Navíc je třeba si taky uvědomit,
  • 00:30:14 že i v tom systému
  • 00:30:16 vždycky je nejlepší nějaká
    rovnováha mezi stálým vedením
  • 00:30:19 a možností se střetávat se
    s různými pohledy na věc.
  • 00:30:22 Jak je to s tím,
    co vy jste vlastně taky zmínila,
  • 00:30:26 o tom vzdělávání postupném
    a dodatečném
  • 00:30:31 těch režisérů, dramaturgů,
    ale taky herců?
  • 00:30:37 Třeba jestli si doplňují
    literární zázemí.
  • 00:30:41 Nebo se říká, že nástroj hercův
    je jeho tělo, že jo,
  • 00:30:46 hlas a tak dále.
    Jestlipak ti herci na sobě pracují?
  • 00:30:51 Je to permanentně
    jako o dovzdělávání se.
  • 00:30:54 Jako když nebudete
    hledat současné hry,
  • 00:30:57 tak si prostě nevystačíte
    s penzem informací,
  • 00:31:00 které jste měl na škole
    v prváku, ve druháku,
  • 00:31:03 u prvních státnic u druhejch.
    To se vylučuje.
  • 00:31:07 To prostě je nesmysl. Když ten
    herec nebude k další svojí práci
  • 00:31:12 se dovzdělávat,
    tak to prostě jako bude špatný.
  • 00:31:17 Samozřejmě že nejlíp se herec
    udržuje v kondici tím, že hraje.
  • 00:31:21 A že hraje náročné úkoly,
    protože tam se připravovat musí.
  • 00:31:24 Nenechme se zavést tím, že v Anglii
    jsou speciální programy na to,
  • 00:31:28 že herci se vzdělávají hlasově
    ještě po skončení školy.
  • 00:31:32 Ono je to hodně dáno tím, že v
    Anglii je více než 70 procent herců
  • 00:31:36 bez práce, a oni,
    když se pak hlásí do konkurzu,
  • 00:31:39 tak musí u toho konkurzu předložit,
    že během dvou let se tomu aspoň
  • 00:31:42 nějak věnovali, tudíž jsou tam
    nějaké sociální školící systémy,
  • 00:31:47 aby oni měli vůbec příležitost
    se na tom pracovním trhu udržet.
  • 00:31:54 Pedagogická záležitost
    té osobnosti pedagoga?
  • 00:32:00 Jeho trpělivost,
    jeho - dalo by se říct - náročnost,
  • 00:32:05 která nekončí tím, že se rozejdeme,
  • 00:32:08 ale ta trvá
    jakožto vědomí odpovědnosti stále.
  • 00:32:14 V některých dodnes existujících
    divadelních školách
  • 00:32:20 se hovoří opravdu
    o vztahu mistr a žák.
  • 00:32:25 Tak jako si to můžeme třeba
    představit ve vztahu,
  • 00:32:29 který je mezi mistrem a žákem
    v buddhistickém klášteře.
  • 00:32:33 Že ten mistr
    je prostě určující osoba.
  • 00:32:36 Ale zpravidla
    moje zkušenost je taková,
  • 00:32:42 že to funguje
    jako ve vztahu rodič a dítě,
  • 00:32:45 že nejdřív je to bezmezný obdiv
    a končí to tím,
  • 00:32:50 že ten student,
    pokud ten proces proběhne dobře,
  • 00:32:54 tak řeší potom problém
    zpřetrhání pout s tím učitelem,
  • 00:32:58 vlastně jakési vzpoury proti tomu,
    co mu ten učitel přinesl.
  • 00:33:02 A pak se staví na vlastní nohy.
  • 00:33:06 A pak je ideální,
    když spolu najdou rovný vztah.
  • 00:33:10 Trvá určitou delší dobu
    než se jako talent prokáže.
  • 00:33:15 Je vhodný talent, který se prokáže
    skoro hned u přijímacích zkoušek.
  • 00:33:21 Není to jediný talent.
  • 00:33:23 Ale ten lze poznat,
    dalo by se říct, celkem brzo.
  • 00:33:29 Potom je potřeba dohlížet,
    aby jako takový nezplaněl,
  • 00:33:34 aby jako takový nezlajdačil,
    aby jako takový
  • 00:33:37 z něho nebyl
    profesionální diletant,
  • 00:33:41 protože
    ta profesionalizace diletantů
  • 00:33:44 je bohužel příliš hojná.
    Ono to totiž je použitelné.
  • 00:33:48 Je to použitelné tak,
    jako jsou použitelné figury.
  • 00:33:54 Ale je otázka,
  • 00:33:56 jestli to je něco,
    co má hodnotu pro toho diváka.
  • 00:34:02 Hodnotou
    nějakého osobního oslovení.
  • 00:34:06 Od toho, si myslím,
    že je konzervatoř,
  • 00:34:10 aby vytvořila kurážné osobnosti,
    které trošinku vědí,
  • 00:34:14 zda by chtěly - dejme tomu -
    tu točit seriál,
  • 00:34:17 tu učit někde na lidové škole umění
  • 00:34:21 a tu pokračovat dál
    směrem k té vysoké škole.
  • 00:34:25 Myslím si, že po těch
    pěti letech konzervatoře,
  • 00:34:28 by ty osobnosti za vedení
    svých učitelů měly být schopny
  • 00:34:32 samy sobě zodpovědět,
    jakým směrem by chtěly jít.
  • 00:34:40 Teď se dostáváme
    vlastně k další takové věci,
  • 00:34:44 k další otázce,
    jestli je to vlastně dneska
  • 00:34:48 vůbec nějaké prestižní,
    nebo jestli se to vyplatí,
  • 00:34:53 učit dneska na divadelních školách
    nějakým způsobem.
  • 00:34:58 No, já myslím, že se to vyplatí.
  • 00:35:01 Protože když děláte divadlo,
    tak vždycky máte tendenci
  • 00:35:07 propadnout nějaké rutině,
    a to učení vám to nedovolí,
  • 00:35:10 protože se musíte vracet
    pořád k základům,
  • 00:35:13 ke smyslu té profese,
    k tomu, proč to i sami děláte.
  • 00:35:18 Vlastně ten hlavní přínos je, že
    těžíte z těch studentů zrovna tak,
  • 00:35:24 jako oni těží z vás nějaké vědomí
    o smyslu té profese.
  • 00:35:29 A dokonce o smyslu té profese
    v té které chvíli.
  • 00:35:33 Čili já myslím,
    že většina pedagogů, kteří učí,
  • 00:35:37 nejenom že požívá tuto výhodu,
    ale že si toho i váží.
  • 00:35:42 Jedině to není lukrativní finančně,
    ale nevím,
  • 00:35:46 zda to v Čechách někdy bylo,
    nebo být může.
  • 00:35:50 Je možno vlastně na té škole,
    nebo setkali jste se s tím,
  • 00:35:55 ten talent nějaký zničit?
  • 00:35:58 Samozřejmě. Myslím si,
    že to určitě možné je.
  • 00:36:01 -A setkali jste se s tím?
    -Já jsem se s tím osobně nesetkal
  • 00:36:03 naštěstí, ale myslím si,
    že to možné určitě je.
  • 00:36:07 Myslím si, že je zcela přirozený,
    že student režie,
  • 00:36:10 když je to dobrej režisér,
    když je to silná osobnost,
  • 00:36:14 může dospět až k tomu názoru,
    že tu školu ukončí předčasně.
  • 00:36:19 Myslím si,
    že to svědčí do jisté míry
  • 00:36:24 o jeho jako připravenosti
    k tomu oboru.
  • 00:36:27 Obzvlášť dneska, když se,
    já to znám z Německa,
  • 00:36:31 z režisérů stávají
    čím dál víc v podstatě autoři.
  • 00:36:35 Jako málokterý režisér dneska
    už vezme klasický divadelní text,
  • 00:36:39 proškrtá ho, takzvaně ho upraví
    a dá ho jako na plac.
  • 00:36:45 Většinou se dneska už pracuje
    performativním způsobem
  • 00:36:48 i v kamenných domech.
  • 00:36:51 To znamená, že tam se stáváte
    v podstatě i autorem tý věci.
  • 00:36:54 A chápu pak,
    když ti lidi na tom vývoji,
  • 00:36:57 kteří už tam směřujou,
    že jim v podstatě ta škola překáží,
  • 00:37:01 protože je učí
    ještě technické věci a tak dále,
  • 00:37:04 ale oni už chtějí vyjádřit
    ten svůj příběh, tu svojí story,
  • 00:37:07 která je v podstatě důležitější.
  • 00:37:09 U filmařů se bere,
    že je to samozřejmost.
  • 00:37:12 U divadla to teprve pomaloučku
    začíná se prosazovat.
  • 00:37:15 Oni, nevím,
    třeba nepřečetli Danteho,
  • 00:37:21 ale prostě mají zase způsob
    třeba sebeprezentace
  • 00:37:26 v malejch klipech na Youtube,
    kde vyjadřují ale podstatu
  • 00:37:29 jako tý existence
    zase jiným způsobem,
  • 00:37:33 kterej je pro mě stejně objevnej.
    A nemusí mít to vzdělání.
  • 00:37:38 Samozřejmě je to ideální,
    když přijde někdo,
  • 00:37:41 kdo v 25 letech
    přečetl celou knihovnu
  • 00:37:44 ještě k tomu je talentovanej
    a ještě k tomu má schopnost
  • 00:37:48 přesvědčit lidi o tom, že je dobrý
    vyprávět zrovna jeho příběh
  • 00:37:53 nebo jeho interpretaci
    tohohle příběhu,
  • 00:37:55 ale takových lidí chodí po světě
    hrozně málo. Mám pocit já teda.
  • 00:37:59 Já když jsem přišel
    před lety k divadlu,
  • 00:38:02 vlastně ještě před převratem,
    za starýho režimu,
  • 00:38:06 tak se to dost rozdělovalo.
  • 00:38:08 Tehdy ta velká
    repertárová divadla
  • 00:38:13 spíš používala
    takové interpretační herectví
  • 00:38:18 a o těch malých divadlech
    se říkalo,
  • 00:38:20 že tam se klade důraz
    na to osobnostní herectví.
  • 00:38:24 Když jsme mluvili o Scherhauferovi,
    tak třeba Provázek,
  • 00:38:28 kde on byl, se vyznačovalo
    důrazem na dovednosti.
  • 00:38:33 Oni dovedli žonglovat,
    dovedli stepovat, pantomimu,
  • 00:38:38 všecky pohybové věci.
    A jak je to dnes?
  • 00:38:44 Já si myslím, že se ten rozdíl mezi
    tím velkým repertárovým divadlem
  • 00:38:49 a malýma divadlama
    aspoň teda v Praze dost smývá.
  • 00:38:53 Jak tady Eva Salzmannová říkala,
  • 00:38:55 že v podstatě herectví je jedno,
    tak si myslím, že to tak je.
  • 00:39:00 Potom jestli ten herec umí,
    jak Scherhaufer měl ten desetiboj,
  • 00:39:04 že umíš prásknout bičem na 20 metrů
    a já nevím, plivat oheň,
  • 00:39:10 chodit po rukou, po nohou,
    ono je to super, ale je taky dobrý,
  • 00:39:13 když ten člověk k tomu umí
    ještě hrát to divadlo.
  • 00:39:16 -A v tu chvíli...
    -A vyjádřit myšlenku.
  • 00:39:20 A vyjádřit myšlenku,
    sdělit téma a tak dál.
  • 00:39:23 Já si myslím, že prostě to,
    jestli člověk stojí prostě
  • 00:39:26 a má prvního diváka od sebe
    30 metrů nebo 30 centimetrů,
  • 00:39:31 je rozdíl technickej. To je pravda.
  • 00:39:34 To by se měl někde dozvědět,
    někde asi na škole.
  • 00:39:37 Ale to, jak se sděluje to téma,
    a že to je jedno divadlo,
  • 00:39:42 to je nějakým způsobem asi pravda,
    si myslím já.
  • 00:39:45 Víte, my bychom neměli
    učit na školách poetiku.
  • 00:39:49 My bychom jim neměli vnucovat
    vlastní estetické názory.
  • 00:39:52 My bychom skutečně v duchu toho,
    co říká pan profesor Vyskočil,
  • 00:39:57 se měli věnovat předpokladům
    tvorby, a pak je nechat tvořit.
  • 00:40:02 Když, řekněme, takový režisér,
  • 00:40:05 dramaturg, herec
    ukončí tu školu,
  • 00:40:09 jaké má šance
    uplatnit se v oboru vůbec?
  • 00:40:14 Já si myslím,
    že tady je strašně důležitý
  • 00:40:17 takový, bych to nazvala,
    sebemanagement.
  • 00:40:20 To znamená, nejenom být
    dobrý a talentovaný,
  • 00:40:23 ale zároveň se umět ukázat.
  • 00:40:26 A strašně důležitá je náhoda
    být v pravý čas na pravém místě.
  • 00:40:32 Právě tahle náhoda,
    která hraje obrovskou úlohu
  • 00:40:38 v uplatnění herce, myslím,
    když už se jednou ten člověk chytí,
  • 00:40:43 naváže různé další kontakty
    a tak dále,
  • 00:40:46 osvědčí se,
    tak ono to nějakým způsobem jde.
  • 00:40:52 Mám ale zkušenost třeba
    s těma našima absolventama,
  • 00:40:55 že někdy to trvalo
    třeba 10-12 let,
  • 00:40:59 že nebylo nic,
    ale nebylo nic jakoby na povrchu,
  • 00:41:03 ale ten člověk
    se pořád jakoby dovzdělával,
  • 00:41:06 pořád se snažil někam proniknout
    a třeba za těch 10-12 let
  • 00:41:10 se to podařilo
    a teď už ty šance dostává.
  • 00:41:16 Takže myslím si opravdu,
    že je důležité,
  • 00:41:20 aby bylo tohle všechno vyváženo.
  • 00:41:23 Nejen aby ten herec byl,
    jako často bývají,
  • 00:41:26 introvertní a čekal
    jako panenka v koutě,
  • 00:41:30 že mě někdo najde. Není to tak.
  • 00:41:32 Naopak. Musí se pořád vnucovat,
    telefonovat,
  • 00:41:37 scházet se s lidma a tak dále.
  • 00:41:39 Potom dostane vůbec šanci
    něco předvést.
  • 00:41:43 Já nevím, jestli známe
  • 00:41:46 vůbec nějaký sociologický výzkum
    v tomhle směru,
  • 00:41:50 ale víme někdo,
    kolik procent těch lidí
  • 00:41:54 z těch škol se uplatní?
  • 00:41:57 Já k tomu chci říct
    tři krátké věci.
  • 00:41:59 Za prvé pan profesor Císař
    vždycky říkal,
  • 00:42:01 že součástí talentu
    je talent prosadit se.
  • 00:42:04 -Což je prostě pravda.
    -Určitě.
  • 00:42:07 Za druhé ono není jenom víc škol,
    ono je víc divadel.
  • 00:42:11 My máme za posledních 20 let
    o třetinu víc míst v hledišti
  • 00:42:15 a asi o polovinu víc divadel
    a různých dalších příležitostí.
  • 00:42:20 Teďka nemluvím o kvalitě.
  • 00:42:22 Je třeba taky říct, že to je
    obecně problém českého školství.
  • 00:42:26 My prostě dnes produkujeme
    více absolventů
  • 00:42:30 ve všech možných oborech,
    než je poptávka na pracovním trhu.
  • 00:42:36 A to je samozřejmě
    asi na další jinou debatu.
  • 00:42:40 My máme taky
    neuplatnitelné právníky.
  • 00:42:44 Neuplatnitelné sociology,
    psychology,
  • 00:42:47 zejména v těch humanitních oborech.
    Prostě je to zjevné.
  • 00:42:50 A samozřejmě je pravda, že i to
    se týká do jisté míry herectví.
  • 00:42:54 A jsou ti absolventi
    ve školách připravováni
  • 00:43:00 při tom studiu na tu praxi,
  • 00:43:04 na to,
    že se budou muset prosazovat?
  • 00:43:07 Tak u nás na škole
    je určitá teoretická...
  • 00:43:11 -V tom Německu? -Ano. V Německu je
    určitá teoretická příprava na to,
  • 00:43:14 že mají různý právní kurzy a tak,
    protože oni jsou v podstatě
  • 00:43:18 jakoby osoby
    samostatně výdělečně činný,
  • 00:43:21 takže by o tom měli mít přehled.
  • 00:43:23 Vědí o tom,
    že se musí sami pojistit,
  • 00:43:26 daňové povinnosti že budou mít.
    To všechno vědí.
  • 00:43:29 Tam jsou na to odborníci. Daňoví
    poradci přicházejí a tak dále.
  • 00:43:33 Pak samozřejmě tím,
    že my pracujeme tím systémem
  • 00:43:37 těch různých performancí a modulů,
    tak oni vědí,
  • 00:43:40 že si musí zajistit
    někdy třeba i finance
  • 00:43:44 pro svůj projekt,
    který plánujou, a tak dále.
  • 00:43:47 Určitě není takový ten sen každého,
    že přijde na školu,
  • 00:43:54 skončí škola, vybere i ho nějaká
    slavná divadelní skupina,
  • 00:43:57 sdružení nebo činohra,
    a šup a jedeme.
  • 00:44:00 Na to ho nepřipravujeme.
  • 00:44:02 My jim naopak říkáme,
    že je to výjimka.
  • 00:44:05 To je naprostá výjimka,
    což je taky pravda v našem případě.
  • 00:44:09 Já si myslím, že v německý diskuzi,
    nevím jak je to v Čechách
  • 00:44:12 teď momentálně,
    to se přiznám, že nevím,
  • 00:44:14 ale v Německu je samozřejmě taky
    celospolečenský fenomén to,
  • 00:44:17 jakou roli
    hraje divadlo v podstatě
  • 00:44:20 v německý společnosti
    momentálně ještě.
  • 00:44:23 To, že 1,6 procenta lidí
    chodí pravidelně do divadla,
  • 00:44:27 je furt ještě dobrý číslo, myslím.
  • 00:44:30 Ale myslím si,
    že jak se neustále píše
  • 00:44:33 samozřejmě v německým fejetonu
    o tom, že je krize
  • 00:44:36 takzvaných Stadttheaterů
    jako souborových divadel,
  • 00:44:39 což je prostě pravda,
  • 00:44:41 protože tam ty souborový divadla
    už jsou těžko obhajitelný
  • 00:44:45 vůči daňovýmu poplatníkovi
    v tý míře, v jaký existujou.
  • 00:44:49 Takže to, myslím si,
    nevede mladý uchazeče k tomu
  • 00:44:53 se zrovna hlásit na obor režie.
  • 00:44:56 Když furt čtu v novinách krize
    v divadlech, krize v divadlech,
  • 00:44:59 tak ten zájem o tu tvorbu
    musí být ještě emenentnější,
  • 00:45:04 než by měl být.
  • 00:45:07 -A u těch herců?
    -Cítíme to i u uchazečů.
  • 00:45:10 Jako čísla uchazečů klesají
    už několik let.
  • 00:45:15 Nám teda čísla uchazečů
    naopak stoupají.
  • 00:45:18 Na 10 až 12 míst
    se nám letos hlásilo 360 uchazečů,
  • 00:45:23 což je na druhém místo po
    umělecko-průmyslové škole vysoké.
  • 00:45:29 Ale Němci jsou v tomto smyslu dál,
    v té přípravě studentů.
  • 00:45:32 My to řešíme zatím jenom v rámci
    nějakého diplomního semináře
  • 00:45:36 spíš jako takovou informaci
    a ne tak soustavně,
  • 00:45:39 ale uvědomujeme si to,
    že dokonce musíme
  • 00:45:43 právě v tom magisterském studiu
    kromě té umělecké tvorby
  • 00:45:47 nějaké komplexní jim poskytovat
    více dovedností a znalostí
  • 00:45:52 nejenom právních, ekonomických,
    ale vyloženě dovedností,
  • 00:45:55 aby než najdou tu příležitost,
    se normálně uživili
  • 00:46:00 prostřednictvím nějakých kurzů,
    v dabingu a tak dále.
  • 00:46:04 Jak znám současné absolventy
    za posledních pár let,
  • 00:46:09 tak mám pocit,
    že přibývá víc takových,
  • 00:46:14 kteří už nemíří do divadel.
    Za nás to bylo ještě tak,
  • 00:46:20 že už na konci se třepali,
    dostanu nabídku, dostanu tohleto.
  • 00:46:22 A tohle
    já v té generaci nové nevidím.
  • 00:46:25 Už tam vidím takovou samostatnost.
  • 00:46:27 Už chtějí zůstat
    na takzvané volné noze
  • 00:46:31 a chtějí dělat své projekty.
  • 00:46:33 Chtějí se účastnit
    třeba nějakých akcí,
  • 00:46:36 do toho ještě třeba zamíchávají
    účast na mimodivadelních aktivitách
  • 00:46:41 A já musím říct,
    že je mi to docela sympatické.
  • 00:46:45 A máte nějakou zkušenost,
  • 00:46:47 třeba rozhlížel jste se,
    jak je to s těmi možnostmi
  • 00:46:51 pro absolventy u těch herců,
    režisérů, dramaturgů v tom Polsku?
  • 00:46:56 V Polsku je to podobný jako u nás.
    Úplně.
  • 00:46:59 Akorát my máme mnohem
    rozvětvenější divadelní školství,
  • 00:47:05 protože Poláků je asi 40 milionů
    a mají vysoké školy 3.
  • 00:47:08 My máme na 10 milionů
    vysoké školy 2,
  • 00:47:12 z čehož každá má ještě
    odnož alternativní a činoherní.
  • 00:47:17 Ta má ještě další odnože.
    To máte 40 minimálně
  • 00:47:21 vysokoškolsky vzdělaných
    herců ročně.
  • 00:47:24 Přičemž ještě další školy
    vyprodukují dalších třeba
  • 00:47:27 80 vzdělaných herců ročně.
  • 00:47:30 Pro stávající síť
    to je naprosto neúnosný.
  • 00:47:32 Druhá věc, kterou tady pánové
    vlastně pojmenovali už,
  • 00:47:36 já si myslím,
    že od podstaty té naší práce,
  • 00:47:39 naše práce je určena k zveřejnění,
    tudíž ta sebeprezentace
  • 00:47:43 a jakási ambice chtít bejt vidět
    v tom člověku být musí.
  • 00:47:48 A já si myslím,
    že to je součástí talentu.
  • 00:47:50 Myslím si dokonce, že to není
    náhoda, že je to cílená věc
  • 00:47:54 toho člověka. A prostě jestliže
    půl roku nemá žádnou práci,
  • 00:47:59 tak ať si udělá monodrama,
    ať má, kde se prezentovat.
  • 00:48:02 To si myslím opravdu.
  • 00:48:04 Živel a talent se vždycky prorvou.
  • 00:48:07 Ten zájem
    je překvapivě stále dost velký.
  • 00:48:11 Částečně to vychází z naivity.
  • 00:48:15 Pravda je, že i když
    to těm uchazečům říkáte,
  • 00:48:19 jaké je to uplatnění,
    jaké jsou ty platy a tak dále,
  • 00:48:23 jaké jsou ty možnosti,
    tak oni mají pocit,
  • 00:48:27 že budou právě tou výjimkou,
    která se uplatní.
  • 00:48:32 A podle mé zkušenosti,
    byť tedy někdy mám dojem,
  • 00:48:37 že ti absolventi,
    kteří nenajdou uplatnění,
  • 00:48:41 žijou ze vzduchu,
    ale pokud mají zájem,
  • 00:48:46 tak těch nezávislých projektů
    existuje strašná spousta
  • 00:48:50 a jak už tady bylo řečeno, mohou
    si vytvářet své vlastní možnosti.
  • 00:48:56 Pravda, je to, řekněme,
    divadlo jako koníček
  • 00:49:00 v tom smyslu,
    že to člověka neuživí,
  • 00:49:04 ale dokud jsou mladí, silní
    a plní optimismu, tak se to dá.
  • 00:49:09 Ono je těch platforem
    k tomu vysílání,
  • 00:49:12 jestli to je přes síť,
    nebo přes televizní přijímače,
  • 00:49:15 nebo jakkoliv, tolik.
    A ještě teď přijde digitalizace,
  • 00:49:18 když přijde teda bpořádně,
    tak my jsme se tam bavili
  • 00:49:21 s redaktorama z velkých německých
    televizí nebo z BBC,
  • 00:49:24 ti dokonce najímají agentury
    na takzvaný content,
  • 00:49:28 což je obsah, že jo,
    protože oni mají spoustu místa,
  • 00:49:31 ale nemají obsah. A ten obsah
    se musí nějakým způsobem naplnit.
  • 00:49:33 A kdo ho má naplňovat? To jsou
    samozřejmě lidi, který, doufám,
  • 00:49:37 budou chodit z našich škol.
    Ať to jsou dramaturgové,
  • 00:49:41 režiséři nebo herci.
    Teď jsem byl na konferenci,
  • 00:49:46 kde jsem mluvil o gamingu,
    což jsou ty počítačový hry,
  • 00:49:50 a to jsou v podstatě vlastně taky
    propracovaný dramaturgický příběhy.
  • 00:49:54 To je zase nový pole působnosti
    pro dramaturgy,
  • 00:49:58 pro režiséry
    a samozřejmě i pro herce,
  • 00:50:00 protože hraní před green screenem
    nebo blue screenem
  • 00:50:03 pro animovaný části těchto věcí,
    to už je dnes naprosto běžná věc.
  • 00:50:08 Těch možností je zase,
    když to srovnám s dobou,
  • 00:50:10 o které jste mluvila,
    že u nás bylo jasný,
  • 00:50:13 čekalo se takzvaně
    na první angažmá,
  • 00:50:16 bylo to všechno nalajnovaný,
    těch možností je hrozný množství.
  • 00:50:20 Na druhou stranu
    je tam samozřejmě nebezpečí,
  • 00:50:22 že z toho velkého množství
    uchazečů je, řekněme,
  • 00:50:26 ne nepodstatná část lidí, který
    primárně od toho očekávají slávu.
  • 00:50:31 -To je jasný.
    -Vidí povrch té profese.
  • 00:50:35 A úkolem té pedagogiky právě je,
    bez ohledu na to,
  • 00:50:38 co oni si sami o sobě myslí,
    najít ty osobnosti
  • 00:50:42 schopné také
    nějaké výpovědi a sdělování.
  • 00:50:45 To je dokonce jeden
    z hlavních úkolů té pedagogiky.
  • 00:50:48 Ale zase když je
    ta hnací síla toho člověka,
  • 00:50:51 protože o té se bavíme furt,
    co tě vlastně žene, abys to dělal?
  • 00:50:54 A když ta hnací síla
    je touha po slávě, budiž jako.
  • 00:50:58 No ne, pozor.
    Známost, sláva patří k profesi.
  • 00:51:02 Miloš Kopecký říkal, že herec,
    který po čtyřiceti přijde k lékaři
  • 00:51:05 a musí se představit,
    má nechat profese. -To je pravda.
  • 00:51:11 Takže přece jenom nakonec
    i přes ty peníze,
  • 00:51:15 i přes tyto věci,
    stále ještě má tady studium
  • 00:51:20 tady těch oborů a práce v tom oboru
  • 00:51:24 přeci nějakou
    jaksi takovou prestižní notu.
  • 00:51:28 Takže doufejme,
    že to se jako neztratí.
  • 00:51:32 No a tím bychom
    teda skončili náš pořad.
  • 00:51:37 Děkujeme vám za účast.
    Divákům děkujeme za přízeň,
  • 00:51:41 kterou nám věnovali,
    a loučíme se.
  • 00:51:48 S váma taky.
  • 00:51:52 Tak, Zojko, ahoj!
    Kdy jedeš do Brna?
  • 00:51:56 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2011

Související