iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 9. 2012
15:35 na ČT2

1 2 3 4 5

24 hlasů
7047
zhlédnutí

Uchem jehly

Roman Šebrle

25 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Uchem jehly

  • 00:00:00 .
  • 00:00:13 -Vážení přátelé, dnešní pořad
    odstartujme skutečně naostro.
  • 00:00:17 Na běžecké dráze s čestným občanem
    Lanškrouna, Romanem Šebrle.
  • 00:00:22 Ahoj, Romane.
  • 00:00:23 Buď vítán.
    -Ahoj.
  • 00:00:24 -Tak startujeme?
    -Jo.
  • 00:00:25 -Jdeme na to.
    Řekni mi, co dělat.
  • 00:00:28 -Klekni na jednu nohu.
  • 00:00:30 -Já si kleknu.
    To dělám v kostele běžně.
  • 00:00:32 -Prsty dej na čáru.
    Před čáru těsně.
  • 00:00:35 -A pak přijde?
    -Pak přijde pozor, zvednout zadek.
  • 00:00:39 A teď!
  • 00:00:47 -Prosím tě, Romane,
    uvědomuješ si, kde jsi?
  • 00:00:51 -Jasně, že si uvědomuju.
    V Lanškrouně. To je první.
  • 00:00:55 -To je první!
  • 00:00:57 -Tady jsem se narodil,
    tady to znám hodně dobře.
  • 00:01:00 A pak na faře.
    Tu už znám míň.
  • 00:01:02 -Ty jsi tady možná
    poprvé v životě. Na faře.
  • 00:01:06 Byl jsi tu někdy?
  • 00:01:07 -Myslím,
    že z druhé strany.
  • 00:01:08 -Tak jsi byl na farním pozemku.
    Minimálně.
  • 00:01:12 -Ano. Měli jsme tam oběd
    nebo něco takového.
  • 00:01:15 -A prosím tě,
    to je důležitá otázka.
  • 00:01:17 Teď si to rozmysli.
    Řekni mi, cítíš se Lanškrouňákem?
  • 00:01:21 To všichni Lanškrouňáci
    sledují ten pořad, víš?
  • 00:01:24 -No jasně,
    že se cítím Lanškrouňákem.
  • 00:01:28 Člověk se cítí tam,
    kde žije. Tak tím se cítí.
  • 00:01:31 Takže to bylo
    nejdříve Laškrouňákem.
  • 00:01:33 I když tady jsem žil málo.
    Do svých 4 let.
  • 00:01:36 Měl jsem tu rodinu.
    Babičku, dědečka.
  • 00:01:39 Tatínek byl ze 4 dětí,
    ze 4 kluků,
  • 00:01:42 takže jsme se tady
    všichni setkávali,
  • 00:01:44 jezdili jsme sem každý týden.
  • 00:01:47 Takže to bylo
    opravdu příjemné a dobré.
  • 00:01:49 Takže se dá říct, že jsem tady
    v Lanškrouně trávil dětství.
  • 00:01:53 A Lanškrouňákem se určitě cítím.
  • 00:01:56 -A abychom si tě
    ještě víc přivlastnili,
  • 00:02:00 tak tady byl vybudovaný takový
    malý lehkoatletický stadion,
  • 00:02:05 který ponese tvoje jméno.
    Je to pro tebe premiéra?
  • 00:02:09 Nebo už něco existuje
    v České republice,
  • 00:02:12 co by neslo tvoje jméno?
    -Už nese moje jméno hala.
  • 00:02:16 -Aha.
  • 00:02:17 -Nicméně stadion
    je přece jenom stadion.
  • 00:02:20 To je velké, lehkoatletické
    a je to venku.
  • 00:02:23 Takže to ponese
    moje jméno poprvé.
  • 00:02:26 Samozřejmě je to
    obrovská čest.
  • 00:02:28 A jsem rád,
    že se toho můžu zúčastnit.
  • 00:02:30 Protože vypadá,
    že je otevřený,
  • 00:02:33 a že lidé z okolí a z celého
    Lanškrouna by tam mohli sportovat.
  • 00:02:40 A mohli by si tam přijít
    zaběhat, zaskákat si.
  • 00:02:43 A děti by to
    ke sportu mohlo přitáhnout.
  • 00:02:45 -To je důležitá role
    každého profíka.
  • 00:02:48 Protože to je ten,
    ke kterému ostatní vzhlíží.
  • 00:02:52 A sportovec jakoby motivuje
    děti k tomu, aby totéž dělali.
  • 00:02:59 -Je to tak.
    Jsou statistiky,
  • 00:03:03 že tam, kde se konaly
    olympijské hry,
  • 00:03:06 4, 8, 12 let potom
  • 00:03:08 je tam obrovský boom
    ve všech sportech.
  • 00:03:11 Děti najednou
    začnou sportovat,
  • 00:03:13 protože viděli to klání
    14 dnů, 3 neděle.
  • 00:03:16 A fakt se o to začnou zajímat
  • 00:03:19 a opravdu sport
    v dané zemi vyrůstá.
  • 00:03:22 A samozřejmě děti
    potřebují nějaké hrdiny.
  • 00:03:26 -A teď mně řekni upřímně.
  • 00:03:28 Přál by sis, aby tvoje děti
    dělaly totéž, co děláš ty?
  • 00:03:31 -Já bych si přál...
    Tak oni sportují.
  • 00:03:35 To podědili.
    Ke sportu mají blízko.
  • 00:03:38 A jsem za to hrozně rád.
  • 00:03:40 Ale já bych si přál,
    aby sportovali.
  • 00:03:43 Aby z toho měly radost,
    aby je to bavilo.
  • 00:03:46 Je jedno, na jaké úrovni.
  • 00:03:47 Protože opravdu sport
    je výborná cesta životem,
  • 00:03:50 která učí respektu, učí určitá
    pravidla, která se musí dodržovat.
  • 00:03:55 A člověk si to bere
    i do dalšího života.
  • 00:03:58 A hlavně to odvádí
    od takových různých...
  • 00:04:02 Nevím, je lepší sportovat,
    než jít do hospody.
  • 00:04:05 V těch telecích letech,
    v pubertě apod.
  • 00:04:08 Takže sport v tom
    hraje obrovskou roli.
  • 00:04:11 Myslím, že stejnou
    roli hraje i kultura.
  • 00:04:14 Nicméně to je trošku jiná část,
    které já moc nerozumím.
  • 00:04:17 Ale také ji uznávám.
    -Ty máš 2 děti.
  • 00:04:20 -Já mám 2 děti.
    -Štěpána a Kateřinu.
  • 00:04:24 Katka je mladší.
    -Katka je mladší. Je jí 6.
  • 00:04:27 A Štěpánovi je 10.
  • 00:04:28 -A myslíš,
    protože jsi zkušený sportovec,
  • 00:04:31 objevuješ už v nich
    nějaké ty geny,
  • 00:04:36 které by eventuálně
    po tobě zdědily?
  • 00:04:39 -No, já si myslím,
    že ty geny zdědili oba dva.
  • 00:04:42 Protože Štěpán,
    ten teď hraje fotbal.
  • 00:04:45 Hraje na Dukle a hraje výborně,
    musím říct. Teď se docela pohnul.
  • 00:04:50 Mám z toho radost.
    Nicméně teď nás přemlouvá,
  • 00:04:53 abychom ho přihlásili na atletiku,
    ale nechceme.
  • 00:04:55 10 let je fakt brzo.
  • 00:04:56 -Je to podobná
    cesta jako tvoje.
  • 00:04:58 Ty jsi začínal s fotbalem.
    -Ano, je hodně podobná.
  • 00:05:01 Ale ještě fakt nechceme.
  • 00:05:03 Ten fotbal dokud může,
    tak ať ho dělá.
  • 00:05:05 A opravdu ta atletika
    stačí až v těch 14, 15 letech.
  • 00:05:09 A skáče nádherně do dálky.
    To u dětí nevidím.
  • 00:05:13 Takový styl přirozený,
    od pánaboha opravdu má.
  • 00:05:19 To se jen tak nevidí.
  • 00:05:21 A Káča, ta je ještě šikovnější.
    Ale ona je ještě malá.
  • 00:05:25 To se ještě nepozná.
  • 00:05:27 -Někteří rodiče
    se zhlédnou ve svých dětech
  • 00:05:30 a nějakým způsobem je velmi silně
    tlačí ke sportu.
  • 00:05:35 Chtěli by mít
    úspěšného sportovce doma.
  • 00:05:39 Ať už je to dcera nebo kluk.
    Ty jim asi v tom dáváš svobodu.
  • 00:05:48 -Já jim dávám naprostou svobodu.
    Já jsem rád, že sportují.
  • 00:05:51 Naštěstí je do toho
    tlačit nemusím.
  • 00:05:54 Protože do sportu
    bych je asi tlačil,
  • 00:05:57 kdyby je to nebavilo.
    Možná bych našel něco jiného,
  • 00:05:59 kdyby Káču třeba bavilo
    hrát na klavír,
  • 00:06:01 tak bych ji nechal
    hrát na klavír.
  • 00:06:03 Ale naštěstí
    je do toho tlačit nemusím.
  • 00:06:06 Štěpán měl teď vlastně před čtyřmi
    dny narozeniny. Bylo mu 10.
  • 00:06:11 A přál si k narozeninám kouli.
    Normálně vrhačskou kouli.
  • 00:06:16 -A dostal ji?
  • 00:06:18 -Ono totiž 14 dnů před tím,
    než ty narozeniny oslavil,
  • 00:06:22 jsme byli někde na Lipně
    na dovolené. Asi na 3 dny.
  • 00:06:26 A vzal si tam dlažební kostku
    a házel s ní jako koulí
  • 00:06:30 a strašně ho to bavilo.
  • 00:06:32 Když to viděl na olympiádě,
    jak to tam hází.
  • 00:06:35 Tak si přál kouli.
    Povedlo se mi to.
  • 00:06:37 Povedlo se mi od kamaráda,
    který dováží sportovní náčiní,
  • 00:06:41 to domluvit, a ještě v den,
    kdy měl ty narozeniny, to dostal.
  • 00:06:46 -Hodně času musíš
    strávit na trénincích.
  • 00:06:50 To není 8 hodin jít do práce.
  • 00:06:52 A ještě jezdíš
    na mítinky někde po světě.
  • 00:06:56 Děti tě nevidí,
    manželka tě nevidí.
  • 00:06:59 Jak se snažíš
    jim to jakoby vynahradit?
  • 00:07:01 -On ten atlet
    to má jakoby trošku lepší.
  • 00:07:04 Protože on je sice na soustředění,
    já nevím, 3 neděle.
  • 00:07:08 Ale pak je doma 2 měsíce.
    Ty cykly jsou krátké.
  • 00:07:12 Je pravda, že když jsem vyhrával,
    tak jsem byl hodně z domu.
  • 00:07:16 Třeba půl roku z roku.
  • 00:07:18 Ale teď vlastně,
    co jsou děti,
  • 00:07:21 tak jezdí se mnou
    na některá soustředění.
  • 00:07:24 A jezdím méně. O něco.
  • 00:07:29 -A co je těžší? Celý den
    trénovat nebo pečovat o rodinu?
  • 00:07:34 -No jak kdy. Ale s tou rodinou,
    to si člověk užívá.
  • 00:07:40 Je to něco jiného.
  • 00:07:42 Já jsem vždycky sportovní
    a osobní život odděloval.
  • 00:07:45 Když jsem přišel domů,
    tak pro mě skončila atletika.
  • 00:07:49 Když jsem měl volno,
    tak jsem měl volno.
  • 00:07:52 Je to něco jiného.
    A z obojího mám radost.
  • 00:07:54 Když se daří v tréninku
    a výkony jdou nahoru
  • 00:07:58 a fakt ukazatele ukazují,
  • 00:08:00 že by to mohlo být
    dobré na závodech,
  • 00:08:02 z toho člověk má radost.
  • 00:08:04 A skousne i takovou dřinu,
    která bolí.
  • 00:08:07 A samozřejmě
    něco jiného je doma,
  • 00:08:10 kdy o děti pečuje a hraje
    si s nimi. Tak to člověka baví.
  • 00:08:19 -Myslíš, že tvoje kariéra
  • 00:08:21 olympiádou v Londýně
    už jde jakoby z kopce?
  • 00:08:26 -Už jde z kopce trošku déle.
    -Jo?
  • 00:08:28 -To už jde z kopce déle.
    Protože je mně 37.
  • 00:08:32 Optimální věk na to,
    kdy je atlet, potažmo desetibojař,
  • 00:08:39 v úplně top formě,
    tak to je kolem 30, 31, 32 roku.
  • 00:08:47 Takže od té doby
    už to jde trošku dolů.
  • 00:08:52 Ale jeden výsledek
    bych ještě chtěl.
  • 00:08:54 -Ano.
  • 00:08:55 Víš, že na olympiádě v Londýně
  • 00:08:57 nejstarším sportovcem
    byl 71letý Japonec?
  • 00:09:01 Víš o tom vůbec?
    -V čem byl?
  • 00:09:04 -V drezuře koní.
    -V drezuře?
  • 00:09:07 Tak ony jsou sporty,
    kde se to samozřejmě dá.
  • 00:09:10 Ale ta atletika,
    to je fakt, fuška.
  • 00:09:13 A tam je člověk do těch 35
    a pak už je to fakt těžký důchod.
  • 00:09:20 -A nejlepší je to, že ten
    sportovec, ten Japonec, řekl,
  • 00:09:24 tady to mám napsané.
  • 00:09:26 Že na další olympiádu
    prý už nepojede. To by mu bylo 75.
  • 00:09:33 Protože jeho kůň
    už bude na závodění moc starý
  • 00:09:37 a on už nechce
    začínat znovu s mladým.
  • 00:09:41 -Tak to je dobré!
  • 00:09:42 -Tak co kdyby ses
    překvalifikoval na drezůru koní?
  • 00:09:47 -To ne.
    -Máš ještě šanci.
  • 00:09:48 A spoustu olympiád před sebou.
    -To by mně nešlo.
  • 00:09:52 To musí být vztah ke koňím.
    A to já nemám.
  • 00:09:56 -Já jsem tě poznal,
  • 00:09:58 nebo poznali jsme se
    a sblížili jsme se skrze golf.
  • 00:10:05 Protože jsi absolvoval
    několik mých benefičních turnajů.
  • 00:10:10 A prosím tě, v roce 2014
    bude golf na Olympiádě v Riu.
  • 00:10:17 Ono se o tom mluvilo,
    že bys eventuálně
  • 00:10:20 mohl do Ria jet hrát golf.
    To je spíš taková novinová kachna?
  • 00:10:25 -Jo. Ty novináře
    zajímá všechno.
  • 00:10:28 Co je kurióznější,
    to je zajímá tím víc.
  • 00:10:31 To vzniklo tak,
    že se mě zeptali,
  • 00:10:34 že golf bude
    na olympijských hrách,
  • 00:10:36 jestli se o to
    nepokusím náhodou tam.
  • 00:10:38 Tak jsem řekl, proč ne.
  • 00:10:40 Nakonec to nebyla
    úplně špatná myšlenka.
  • 00:10:43 To Rio je ale hrozně blízko.
  • 00:10:44 Protože 4 roky
    na přípravu v golfu, to se nedá.
  • 00:10:48 Ale to další, to se uvidí.
  • 00:10:51 -Řekni mi, jak se připravuješ
    na sportovní důchod?
  • 00:10:54 Protože jsme si řekli,
    že už to nějakou dobu jde z kopce.
  • 00:10:59 Přemýšlíš nad svým důchodem?
  • 00:11:01 -Přemýšlím, ale nechávám to plynout
    tak, jak to opravdu vyplyne.
  • 00:11:07 To znamená, že já mám nabídky
    na trénování docela lukrativní.
  • 00:11:11 Ať už do Kataru, nebo někde jinde.
    Což se mi úplně nechce.
  • 00:11:15 Samozřejmě mohl bych zůstat
    na Dukle jako trenér.
  • 00:11:19 To si myslím, že se vyvrbí
    během letošního roku posledního.
  • 00:11:23 No a samozřejmě máme
    s Robertem Změlíkem
  • 00:11:26 Odznak všestrannosti
    olympijských vítězů.
  • 00:11:28 Což je vlastně
    odznak zdatnosti pro děti.
  • 00:11:31 Je to celostátní
    a je zapojených už hodně škol.
  • 00:11:35 A děti to baví.
    A vidím,
  • 00:11:37 že je jde odtáhnout od počítačů
    a přivést ke sportování.
  • 00:11:42 A u nich ten zájem vzbudit.
    Takže možná tohle je moje.
  • 00:11:51 -Romane, ty mimo spoustu
    dalších aktivit, které máš,
  • 00:11:55 se snažíš pomáhat olympionikům
    seniorům v České republice.
  • 00:12:03 -Je to tak. Já jsem založil v roce
    2008 Nadační fond Romana Šebrleho.
  • 00:12:10 Právě prioritně
    zaměřený na pomoc olympionikům.
  • 00:12:14 A ono se to vlastně
    všechno skloubilo.
  • 00:12:16 Že jim hodně pomáháme
  • 00:12:18 s tím Odznakem všestrannosti
    olympijských vítězů,
  • 00:12:21 kdy pořádáme spoustu besed
    během roku pro děti.
  • 00:12:26 A opravdu tam bereme
    olympioniky,
  • 00:12:29 aby byli v kontaktu s dětmi.
    A ono je to hrozně baví.
  • 00:12:33 Protože každý rád vypráví,
    jak tu medaili získal.
  • 00:12:36 A opravdu si opráší své zážitky
    ze svého sportovního života.
  • 00:12:43 Ty nejhezčí.
    Takže je to hodně baví.
  • 00:12:45 A zároveň jim tím i pomáháme.
    -Aha.
  • 00:12:48 Vytáhneme je do kolektivu
  • 00:12:50 a samozřejmě to mají
    zaplacené.
  • 00:12:53 -A je hodně takových sportovců,
  • 00:12:55 kteří získali
    olympijskou medaili
  • 00:12:58 a teď jakoby trošku strádají
    nebo žijí i v hmotné nouzi.
  • 00:13:04 Stává se to?
    -Jo. Jsou.
  • 00:13:06 -A myslíš, že ostatní olympionici
    pomáhají zase těm svým předchůdcům,
  • 00:13:11 kteří možná je jako by někdy
    i k tomu sportu motivovali?
  • 00:13:15 Protože tak jako
    na tebe dnes někdo vzhlíží,
  • 00:13:18 tak myslíš, že i na ně?
  • 00:13:20 Tak že dnes prožívají takový pocit,
    že na ně svět zapomenul.
  • 00:13:24 -Tak oni si navzájem
    určitě pomáhají.
  • 00:13:30 Ne materiálně, ale že prostě
    se podpoří, že si o tom vyprávějí.
  • 00:13:38 My se jim snažíme pomoct tím,
  • 00:13:40 že je zpátky vezmeme
    do té společnosti mezi děti.
  • 00:13:44 Aby si ty vzpomínky oprášili.
    Aby to předali dál.
  • 00:13:47 Aby z toho měli radost.
  • 00:13:49 A druhá věc je hmotné
    zajištění samozřejmě.
  • 00:13:52 I když si pomáhají,
    tak těch peněz mají třeba málo.
  • 00:13:56 O to se staráme my.
  • 00:13:58 -Mně to tak trošku na tom
    profesionálním sportu vadí.
  • 00:14:01 Desetiboj nebo atletika
    nejsou sporty,
  • 00:14:04 kde se vydělávají
    obrovské peníze.
  • 00:14:06 -To ne.
    -Jsou jiné sporty na to.
  • 00:14:08 Ale myslím si, že jakoby dnes
    úspěšní sportovci jsou takoví,
  • 00:14:13 jakoby přehlížejí
    ty starší generace.
  • 00:14:16 A čekal bych,
    ale do toho nemůžu mluvit,
  • 00:14:21 ale čekal bych, že vytáhnou,
  • 00:14:23 dejme tomu nějakou tisícovku
    a podpoří tyhle ty.
  • 00:14:27 -Záleží na tom člověkovi.
  • 00:14:29 Někomu to jedno není
    a někomu to jedno je.
  • 00:14:33 A nám s Robertem
    to zrovna jedno není.
  • 00:14:35 Takže proto se o ně staráme
    a pomáháme jim.
  • 00:14:38 -Dítě například kouká na peníz
    a vidí tam ty světové hvězdy.
  • 00:14:42 A řekne si,
    ty vydělávají takové peníze!
  • 00:14:45 Chtěl bych tak vydělávat
    a začne hrát tenis.
  • 00:14:48 -Tudy cesta nevede.
    V tenise konkrétně je to jinak.
  • 00:14:51 To dítě většinou
    z toho má radost.
  • 00:14:55 Ale samozřejmě tam
    fungují ještě rodiče,
  • 00:14:57 kteří ho do toho tlačí.
    A finančně i pomáhají.
  • 00:15:00 A to pak je někdy na škodu
    a někdy je to dobře.
  • 00:15:04 -Řekni, jak se díváš například
    na to, když jsme u toho tenisu,
  • 00:15:09 potkávám se s tím,
    že trenéry těm tenistkám
  • 00:15:13 často dělají tatínkové.
    -Tatínkové. No, ono to tak je.
  • 00:15:18 Protože ti tatínkové většinou,
    když už je úspěšná, tak je tatínek,
  • 00:15:25 který si chtěl vynahradit
    to svoje, že on tak dobrý nebyl.
  • 00:15:30 Takže tu dceru dře. Já nevím,
    jak na tohle mám nahlížet.
  • 00:15:34 Protože samozřejmě ta dcera
    toho tatínka poslouchá.
  • 00:15:38 To je fakt výhoda.
    Víc, než by poslouchala trenéra.
  • 00:15:42 Takže pokud je talentovaná
  • 00:15:44 a opravdu se umí kousnout
    a umí makat, tak je to pak dobré.
  • 00:15:48 Ale zase ty vztahy
    pak nejsou úplně ideální.
  • 00:15:52 -Já si myslím, že tam vzniká
    příliš nezdravá vazba.
  • 00:15:55 Mezi tím dítětem
    a tím rodičem.
  • 00:15:58 -A ten tatínek je třeba někdy dře.
    A to není jenom u sportu.
  • 00:16:02 -Stane se,
    že např. ve sportu víme,
  • 00:16:04 že úspěšnou sportovkyni
    trénuje tatínek.
  • 00:16:07 Stává se, že máme úspěšného kluka,
    kterého tatínek trénuje?
  • 00:16:12 To není tak časté asi.
  • 00:16:14 -Ale také se to stává,
    ale je to spíš náhoda.
  • 00:16:17 Není to tak časté. Není.
  • 00:16:19 Asi opravdu tam hraje
    vazba ten otec - dcera. Velkou.
  • 00:16:25 -Ano, silnější.
    -Velkou roli.
  • 00:16:30 -Teď se stala taková
    dramatická věc.
  • 00:16:36 Někde na nějakém mítinku
    někdo trefil rozhodčího oštěpem.
  • 00:16:42 -Četl jsem to.
    -Věc nepříjemná.
  • 00:16:44 -To je smutné.
    -No, no.
  • 00:16:46 Ty jsi měl podobnou příhodu.
    -Mě také trefili.
  • 00:16:49 Já to můžu ukázat.
    -Fakt?
  • 00:16:51 -Tady je to vidět.
    -To je oštěp, jo?
  • 00:16:54 -To je od oštěpu.
    -To není očkování z dětství?
  • 00:16:57 -Ne. To je očkování
    z Afriky od oštěpu.
  • 00:17:01 -Jak se to stalo?
    Co jsi tam dělal, připletl ses tam?
  • 00:17:06 -Samozřejmě jsem si
    za to mohl i sám.
  • 00:17:08 Bylo to v Jižní Africe.
    -No?
  • 00:17:10 -Tam jezdíme trénovat
    dost často.
  • 00:17:13 A tam ten stadion
    je trošku jinak situovaný.
  • 00:17:17 Vlastně je to kratší,
    takže ty ženské hází jakoby dál.
  • 00:17:21 Blíž k cíli. A my jsme u cíle
    měli takovou konstrukci,
  • 00:17:25 kde jsme vždycky seděli.
    Takové lavičky.
  • 00:17:28 Takže vždycky jsem se vracel
    přes prostředek
  • 00:17:30 a vždycky jsme koukali.
  • 00:17:32 A měl jsem nějaký
    poslední nebo předposlední úsek
  • 00:17:36 a věděl jsem,
    že už musím jít rychle.
  • 00:17:38 Že už to bude bolet.
  • 00:17:40 Takže už se člověk
    fakt na to soustředí.
  • 00:17:42 Úplně jsem zapomněl,
    že tam hází.
  • 00:17:44 A udělal jsem pět kroků opravdu
    z toho cíle, kde jsme seděli,
  • 00:17:48 a to už je 6O metrů,
    a ona to tak zrovna hodila.
  • 00:17:52 -Ten oštěp nezastavíš.
    -To ne.
  • 00:17:54 Jak už to letí...
    -Málem jsi přišel o život.
  • 00:17:57 Ale ona měla zase životní hod.
  • 00:17:59 -A znáš ji?
    -Jo. Já ji znám hodně dobře.
  • 00:18:03 Teď za letošní rok
    konkurovala Báře Špotákové.
  • 00:18:09 To je nejlepší Jihoafričanka.
    Sunette Viljoenová.
  • 00:18:12 -Aha! Takže to není nějaká náhodná.
    -Ne, to není náhodná.
  • 00:18:17 -A ohrozilo tě ještě
    někdy něco ve tvém životě?
  • 00:18:21 Že jsi cítil nad sebou
    toho anděla strážného.
  • 00:18:24 A říkal sis,
    měl jsem to namále.
  • 00:18:26 -Několikrát.
    Člověk si teď nevzpomene.
  • 00:18:28 Ale ví o tom,
    že to prostě bylo.
  • 00:18:30 Jednou, co si vzpomenu,
    tak jednou jsme s kamarádem,
  • 00:18:33 když nám bylo 18, jeli na čundr
  • 00:18:36 a zaparkovali jsme
    u takového jezu. Nebo u tří jezů.
  • 00:18:41 A tam byly 3 obrovské jezy vedle
    sebe. A na jednom se koupalo.
  • 00:18:45 Normálně běžně, všichni tam skákali
    seshora, vyplavávali. Bez problémů.
  • 00:18:49 A my jsme tam týden blbli.
    A po tom týdnu, nevím proč,
  • 00:18:53 ale pustili vodu nahoře trošku víc.
    A já jsem tam skočil.
  • 00:18:57 A mě to chytlo
    do toho vějíře.
  • 00:18:59 A nechtělo mě to pustit.
  • 00:19:01 A já jsem na kamaráda volal,
    ten se smál,
  • 00:19:03 protože si myslel,
    že si dělám legraci.
  • 00:19:05 Do té doby se nám
    tam nic nestalo.
  • 00:19:07 Já už jsem nevěděl,
    byly to moje poslední chvilky.
  • 00:19:11 A napadlo mě se potopit
    a zkusit to podplavat.
  • 00:19:16 Což se mně povedlo.
  • 00:19:21 -A jak vycházíte
    mezi sebou jako desetibojaři?
  • 00:19:25 Když se dívám na přenosy
    v televizi, tak vidím,
  • 00:19:29 jak vy jste, i když je tam někdo
    poslední nebo 8. a někdo 1.,
  • 00:19:33 vy jste taková jedna velká parta.
    -Jo.
  • 00:19:36 V desetiboji
    je to dobré.
  • 00:19:38 Protože tam je člověk
    2 dny na ploše.
  • 00:19:41 A tam nejde
    na sebe být zlý.
  • 00:19:46 Samozřejmě k někomu se člověk
    cítí být blíž, k někomu ne.
  • 00:19:51 Na druhou stranu s těmi kluky
    mluvím anglicky nebo rusky.
  • 00:19:55 A neznáme se tolik.
    Známe se s někým.
  • 00:19:58 Známe se třeba
    s Brianem Clayem,
  • 00:20:00 znal jsem se dobře
    s Attilou Zsivoczkym, s Maďarem,
  • 00:20:03 který 3 roky u mě trénoval.
  • 00:20:05 A dokonce spal
    u nás doma ty 3 roky.
  • 00:20:07 To byla nejlepší léta
    mého trénování. Fantastické s ním.
  • 00:20:12 S ostatními se neznáme,
    protože jazyková bariéra trošku je,
  • 00:20:16 takže já o některých
    vím, jací jsou charakterově,
  • 00:20:20 a o některých to nevím.
    Takže člověk to ani nepozná.
  • 00:20:23 Člověk jen pozná Čechy.
  • 00:20:25 S těmi je i mimo
    desetiboj i v Čechách.
  • 00:20:29 -Máme tady nadějné desetibojaře?
    -Jo.
  • 00:20:31 Myslím,
    že Adam Sebastian Helcelet
  • 00:20:33 je docela nadějný.
    Jsem zvědavý, kam až to půjde.
  • 00:20:37 Myslím, že na nějakých
    8 500 by se mohl 100% dostat.
  • 00:20:40 Možná dál.
    To se uvidí.
  • 00:20:43 Ale 8 500 určitě.
    A to už kolikrát vozí medaile.
  • 00:20:47 -Desetiboj je taková
    velmi těžká disciplína.
  • 00:20:51 Je to královská disciplína?
    Říká se to?
  • 00:20:55 -Říká se tomu královská disciplína.
  • 00:20:58 Ale upřímně královská
    disciplína je 100 metrů.
  • 00:21:00 Na to každý čeká.
    -Ano.
  • 00:21:02 -Ale to je 10 sekund
    a je to pryč.-No.
  • 00:21:06 -Každý na to čeká.
    Obzvlášť teď, když už je tam Bolt.
  • 00:21:09 Ale ti vícebojaři,
    nebo desetibojaři,
  • 00:21:13 také je to královské.
  • 00:21:16 Ono se na ně nemůže
    pohlížet jako na specialisty.
  • 00:21:19 Protože to nejde.
    Těch 10 disciplín
  • 00:21:21 je tak různorodých,
    že aby byl vyrovnaný,
  • 00:21:26 tak nemůže v jedné disciplíně
    utíkat nahoru nebo dolů.
  • 00:21:32 -A to je zajímavé,
    nebo čím to je,
  • 00:21:34 že zrovna ta stovka
    je tou královskou?
  • 00:21:38 Že všichni na světě vědí
    jméno Usain Bolt,
  • 00:21:42 jednička, mistr světa,
    rekordman atd.
  • 00:21:47 A desetibojaři to mají složitější.
  • 00:21:49 Protože to je možná
    nejvíc královská disciplína.
  • 00:21:54 Protože toho musíte
    zvládnout hodně.
  • 00:21:57 -Je to určitě tím,
    že vlastně každý běhá.
  • 00:22:01 Každý ví, jak je rychlý.
    Takže když pak vidí ty kluky,
  • 00:22:05 jak to mažou hodně rychle,
    tak se s nimi i trošku ztotožní.
  • 00:22:09 To je jedna věc.
    Za druhé za 10 s je to hotové.
  • 00:22:12 To prostě pro diváky
    je hodně atraktivní.
  • 00:22:15 Vyběhnou a hned
    od začátku je vidět, kdo vede.
  • 00:22:18 Kdo dotahuje a je to
    kolikrát napínavé, kdo vyhraje.
  • 00:22:22 Třetí věc, kterou je Usain Bolt?
    Bolt, to je fenomén.
  • 00:22:26 To se narodil člověk,
    který se už nemusí narodit.
  • 00:22:29 Tím, že je úplně nejlepší na světě.
    A o parník!
  • 00:22:33 Že vyhrává už 2.olympiádu, všechno.
    A tím, jaký je.
  • 00:22:37 Prostě má něco v sobě.
  • 00:22:39 A má nějaký dar upoutat ty davy
    ještě k tomu svému výkonu.
  • 00:22:43 -Tam to je hezké,
    on z toho dělá show.
  • 00:22:45 -On z toho dělá show.
    -Je dobrý herec.
  • 00:22:48 On nejenom dobře běhá.
    Ale je dobrý bavič, komik.
  • 00:22:51 Dobrý herec.
    -A je to dobře, že tam je.
  • 00:22:54 Kdežto ten desetiboj!
    To je prostě dlouhé.
  • 00:22:58 To je 2 dny.
    Od rána do večera.
  • 00:23:00 Divácky je to
    trochu méně atraktivní.
  • 00:23:04 A samozřejmě diváci
    o tom musí ledacos vědět,
  • 00:23:08 aby věděli,
    jaké jsou rozdíly.
  • 00:23:10 Když někdo skočí
    méně než druhý,
  • 00:23:12 tak to neznamená,
    že prohrál. A podobně.
  • 00:23:14 Je to těžší na sledování.
    -Potkal jsi se s Boltem?
  • 00:23:20 -Jo, kolikrát.
    -Je to fajn chlapík?
  • 00:23:22 V takovém osobním kontaktu?
    -Já ho úplně neznám.
  • 00:23:26 Je pravda,
    že letos mě trošku zklamal.
  • 00:23:29 Letos mě trošku zklamal,
    protože když jsme ho sledovali
  • 00:23:33 teď na té olympiádě,
    tak on si žije už svůj svět.
  • 00:23:36 Ono to asi na jednu
    stranu tak musí být,
  • 00:23:39 protože to musí být hrozně těžké.
  • 00:23:42 Kamkoliv přijde,
    tak tam upoutá pozornost.
  • 00:23:45 Kamkoliv přijde,
    tak ho všichni znají.
  • 00:23:46 -Počkej, podobně je to s tebou.
    -No, trošku v menším.
  • 00:23:49 -Já jsem tě už taky viděl v kapuci.
    -No, to je u nás.
  • 00:23:52 Samozřejmě když člověk
    chce rychle někde projít.
  • 00:23:55 U nás mě poznávají.
    Ale v zahraničí ne tolik.
  • 00:23:59 A jeho poznávají všude.
    Kam přijede, tak ho poznají.
  • 00:24:03 Takže ono to pro něj musí být
    asi už trošku otrava.
  • 00:24:06 Představ si,
    že jedeš na dovolenou,
  • 00:24:08 jdeš na pláž a chceš si
    odpočnout, a neděláš nic jiného,
  • 00:24:11 než se podepisuješ a fotíš.
    To si neužiješ tu dovolenou.
  • 00:24:16 -Já to znám trošku.
    Ale v mnohem menším.
  • 00:24:19 Ale jak se tomu bránit pak?
    -Tomu se nedá bránit.
  • 00:24:22 To prostě k tomu patří.
    To člověk musí skousnout.
  • 00:24:26 A já nevím, jak on se tomu brání.
    Ale abych to dopověděl.
  • 00:24:30 Tak letos už mně přišel
    takový jako odměřenější.
  • 00:24:33 A vlastně Tomáš Dvořák si šel
    k němu pro autogram přímo na place,
  • 00:24:38 kdy měl po závodech a nedal mu ho.
    Tak to mě trošku zklamalo.
  • 00:24:42 Jakože přece jenom asi
    by se ti atleti měli znát.
  • 00:24:46 Nejenom já jsem Usain Bolt
    a ostatní už neznám.
  • 00:24:50 A přece jen když přijde
    dvojnásobný mistr světa
  • 00:24:53 tak mu ho asi měl dát.
    -Můžeš se mi tady podepsat?
  • 00:24:57 Dát mi svůj autogram?
    -Dám ti svůj autogram.
  • 00:25:00 -Otestuji tě,
    jestli jsi lepší než Usain Bolt.
  • 00:25:04 Dámy a pánové,
    náš pořad Uchem jehly končí.
  • 00:25:08 Povídali jsme si tady s králem
    desetiboje, Romanem Šebrle.
  • 00:25:14 A já vám přeji,
    mějte se královsky.
  • 00:25:41 Skryté titulky M.Vrbská
    Česká televize Brno, 2012
  • 00:25:44 .

Související