iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 1. 2011
15:42 na ČT1

1 2 3 4 5

45 hlasů
1924
zhlédnutí

Jmenuji se...

Jmenuji se Silva

Jak se žije dětem cizinců u nás?

16 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jmenuji se Silva

  • 00:00:31 Jmenuji se Silva, je mi 11 let
    a narodila jsem se v Sýrii.
  • 00:00:37 Už jsem čtyři roky
    v České republice.
  • 00:00:50 Sýrie je od nás daleko.
    Leží v Asii.
  • 00:00:54 Na břehu Středozemního moře.
  • 00:00:57 Nejrychleji byste se tam dostali
    letadlem.
  • 00:01:00 Ve vzduchu byste strávili nejméně
    šest hodin!
  • 00:01:03 Levnější by určitě bylo cestovat
    pěšky,
  • 00:01:07 jenomže víte,
    jak dlouho by vám trvala cesta?
  • 00:01:10 Skoro celý měsíc!
  • 00:01:19 Je ráno.
    To snídáme všichni společně.
  • 00:01:26 To je můj brácha
    a to je moje sestra.
  • 00:01:31 To je moje mamka.
    Jmenuje se Džihan.
  • 00:01:34 Ona s mojí sestrou připravují
    snídaně.
  • 00:01:37 U nás je to normální.
    My jíme na zemi.
  • 00:01:41 A je to o moc pohodlnější
    než na stole.
  • 00:01:45 Vždycky,
    když ráno vstaneme,
  • 00:01:49 tak mamka udělá nejlepší snídani,
    která mi chutná.
  • 00:01:53 (hovoří arabsky)
  • 00:01:57 Takhle mluvíme doma,
    protože mamka neumí česky
  • 00:02:01 a musíme s ní mluvit kurdsky.
  • 00:02:04 To slovo,
    co jsme řekli na začátku,
  • 00:02:08 to já neumím vysvětlit,
    tak to vysvětlí moje sestra.
  • 00:02:15 To znamená, že děkujeme Bohu
    za všechno, co nám dal.
  • 00:02:19 Za jídlo a takový věci.
  • 00:02:22 Vždycky, když máme snídani,
    tak nám čaj nesmí chybět.
  • 00:02:31 V Sýrii
    jsme většinou nekupovali věci.
  • 00:02:36 Mamka to dělala sama.
  • 00:02:38 Třeba sýr ? to jsme měli krávy
    a z toho jsme dělali sami sýr.
  • 00:02:48 A chleba, to dělala vždycky sama.
    I teď to dělá ona.
  • 00:02:54 -Je to taková placka.
    Dáme tam med, čaj tam máme,
  • 00:02:58 vejce tam máme ke snídani,
    máslo.
  • 00:03:01 A potom máme takový, nevím,
    jak se tomu říká česky...
  • 00:03:07 Třeba olivy.
    -To vždycky jíme na snídani.
  • 00:03:10 -A to je moc dobrý.
  • 00:03:13 -U nás jíme na zemi
    ne kvůli tomu,
  • 00:03:16 že nemáme stůl,
    ale jsme na to tak zvyklí.
  • 00:03:20 A přijde nám to lepší
    jíst na zemi.
  • 00:03:33 V Sýrii žijí hlavně Arabové.
    Ale taky národ Kurdů.
  • 00:03:37 Kurd znamená v jejich jazyce
    "silný".
  • 00:03:40 Silva a její rodina
    jsou Kurdové.
  • 00:03:45 Culíky a copánky mi dělají
    sourozenci,
  • 00:03:48 ale nejraději to mám
    od maminky.
  • 00:03:57 Dneska jdeme místo vyučování
    na plavání
  • 00:04:00 a já se hrozně těším!
  • 00:04:04 Silva říkala, že teď jede
    se svou třídou naposledy.
  • 00:04:08 Bude chodit do jiné školy.
  • 00:04:10 Stěhuje se z Jaroměře
    do Hradce Králové!
  • 00:04:13 Horší bylo,
    když musela utéct ze Sýrie.
  • 00:04:16 Kurdové se tam totiž mají
    hrozně špatně.
  • 00:04:20 Ani nesmějí mluvit kurdsky.
    Jenom tajně doma.
  • 00:04:24 Ve škole se učí arabsky.
  • 00:04:26 Ale hlavně se bojí,
    že je někdo zabije.
  • 00:04:31 Pořád se směje.
  • 00:04:34 -Byla to moje nejlepší kamarádka
    a seděla pořád vedle mě.
  • 00:04:41 Chodila jsem do týhle školy
    dva roky.
  • 00:04:45 A měla jsem tady hrozně moc
    kamarádů a líbilo se mi tady.
  • 00:04:52 Tak, děti, protože Silva
    je tady s námi dneska naposled,
  • 00:04:55 tak by bylo pěkné se s ní
    rozloučit tím,
  • 00:04:58 že jí nakreslíme něco od srdíčka,
    něco pěkného, něco na památku.
  • 00:05:02 Takže na nějaké volné téma.
  • 00:05:04 Cokoliv chcete dát Silvě
    na památku,
  • 00:05:07 tak jí
    nakreslíte nebo namalujete.
  • 00:05:10 A zase na oplátku bychom poprosili
    Silvu,
  • 00:05:13 kdyby nám tady něco do třídy
    namalovala nebo nakreslila.
  • 00:05:16 Něco ze Sýrie.
  • 00:05:19 Nebo něco,
    co by nám připomínalo tebe.
  • 00:05:42 Silva byla hrozně na nás na všechny
    hodná.
  • 00:05:47 Máme ji za to rádi.
  • 00:05:50 -Jo,
    kamarádily jsme se se Silvou.
  • 00:05:53 -Kůň a tady ta holka
    se chce na toho koně podívat,
  • 00:05:57 protože je má hodně ráda.
  • 00:06:01 -Silva už hotová?
  • 00:06:04 Tak pojď nám ukázat,
    co jsi nám nakreslila.
  • 00:06:06 Pojď nám o tom něco říct.
  • 00:06:08 Já jsem nakreslila velblouda,
    jak chodí po poušti.
  • 00:06:12 A nakreslila jsem ho
    pro svoji třídu,
  • 00:06:16 protože ji mám moc ráda.
  • 00:06:19 A to tady v Čechách není.
    To je jenom u nás v Sýrii.
  • 00:06:25 Tady jsem to viděla jenom
    v zoologické zahradě.
  • 00:06:33 No jo, velbloudi žijí spíš
    na poušti!
  • 00:06:36 A tu v Sýrii mají obrovskou.
    Skoro přes celou zemi!
  • 00:06:41 I když přes ni teče velká řeka
    Eufrat,
  • 00:06:44 stejně je skoro všude pořádné
    sucho!
  • 00:06:48 Prší jen málokdy.
  • 00:06:50 A když, tak hlavně v horách
    na pobřeží.
  • 00:06:53 Není divu,
    že největší přírodní nebezpečí
  • 00:06:56 jsou písečné a prašné bouře!
  • 00:07:02 Díky.
    Je to moc pěkný.
  • 00:07:06 Ale abyste nemysleli,
    že Sýrie je jenom vyprahlá plošina,
  • 00:07:11 našli byste i stepi a vysoká
    pohoří.
  • 00:07:15 Nejvyšší hora Džabal aš-Šajch
    měří skoro 3 tisíce metrů.
  • 00:07:21 Takže naši Sněžku hravě
    přerůstá.
  • 00:07:25 -Já ti přeji,
    aby se ti ve škole líbilo.
  • 00:07:28 A bude se mi stýskat.
    -Mně taky.
  • 00:07:40 To je hřiště,
    které mám moc ráda.
  • 00:07:43 Chodila jsem sem s kamarádkou.
  • 00:07:46 Hrály jsme si na honěnou,
    na schovávanou,
  • 00:07:50 klouzaly jsme se,
    točily jsme se na kolotoči.
  • 00:07:55 Šly jsme se podívat na koně
    a ti byli moc krásní!
  • 00:07:59 Jsou tam i bílí.
  • 00:08:11 Asi mi ty koně budou chybět.
  • 00:08:13 Nevím,
    jestli v Hradci nějaký jsou.
  • 00:08:26 Tady v Hradci Králové bude Silva
    bydlet.
  • 00:08:30 Už se na něj byla párkrát podívat.
    Líbí se jí.
  • 00:08:33 Dokonce víc než Praha.
  • 00:08:36 Víte, co tu pokaždé udělala
    ze všeho nejdřív?
  • 00:08:39 Šla k řece Labi
    a umyla si v ní ruce.
  • 00:08:42 Tak se s městem spřátelila.
  • 00:08:48 V Sýrii
    bydlela taky ve městě.
  • 00:08:50 A moc ji bavilo jezdit k babičce
    na venkov.
  • 00:08:53 Babička má hospodářství.
    Silvii se po ní moc stýská!
  • 00:08:59 I po starších sestrách, které
    zůstaly se svými rodinami v Sýrii.
  • 00:09:03 Aspoň si píší a telefonují.
  • 00:09:06 Pošle jim pohled
    ze svého nového domova.
  • 00:09:12 Tak tohle za mnou
    je moje nová škola.
  • 00:09:14 Snad tam najdu
    svoje nové kamarády.
  • 00:09:25 Můj brácha
    má moc rád fotbal.
  • 00:09:27 Teď hraje za Jaroměř
    a jak se teď stěhujeme,
  • 00:09:31 tak bude muset hrát za Hradec.
    Snad se mu tady bude dařit.
  • 00:09:52 U nás v Sýrii
    se hrozně moc tancuje.
  • 00:09:55 Já taky hrozně moc tancuju.
  • 00:09:58 Bohužel nechodím na žádný kroužek
    tancování.
  • 00:10:01 Tak máme aspoň doma s bráchou
    takovou hru, že na ní tancujeme.
  • 00:10:16 Tanec a zpěv si odpoledne užívala
    na slavnosti RefuFest v Praze.
  • 00:10:23 Sešli se lidi
    různých národností.
  • 00:10:25 Silvě to připomínalo svátky
    v Sýrii.
  • 00:10:28 Je tu se mnou malá Silvinka
    ze Sýrie.
  • 00:10:32 (Silva zpívá)
    Až já pojedu přes ten les.
  • 00:10:36 Jen ty mě, koníčku,
    pěkně nes.
  • 00:10:43 Stúpej a stúpej,
    jenom nedupej.
  • 00:10:48 Vez mě, koníčku,
    kam ty chceš.
  • 00:10:54 Stúpej a stúpej,
    jenom nedupej.
  • 00:11:00 Vez mě, koníčku,
    kam ty chceš.
  • 00:11:10 RefuFest
    se pořádá každý rok.
  • 00:11:13 Silvina maminka na něm prodává
    typická kurdská jídla
  • 00:11:16 od té doby, co bydlí v Česku.
  • 00:11:19 K večeři připraví se Silvou
    taky taková jídla!
  • 00:11:22 Když už nemůžete ochutnat,
    aspoň se na ně podíváte.
  • 00:11:29 A teď jsme u večeře.
  • 00:11:32 Ještě jsem vám nepředstavila
    svýho staršího bráchu.
  • 00:11:35 Jmenuje se Aras a je mu 21 let.
  • 00:11:39 Normálně večeříme míň,
    ale dnes toho máme víc,
  • 00:11:44 abychom vám přestavili kurdská
    jídla.
  • 00:11:47 A mamka vám řekne,
    co v tom je,
  • 00:11:51 jak to udělala
    a jak se to jmenuje.
  • 00:11:55 (hovoří kurdsky)
  • 00:12:02 Tyhle jsou vařený...
  • 00:12:07 To je taková arabská krupice,
    jmenuje se to...
  • 00:12:12 Je v tom
    maso, cibule, petržel...
  • 00:12:21 To je to samé, ale smažené.
    Tohle jsou vinné listy.
  • 00:12:28 Je v tom je rýže,
    maso, rajčata a taky cibule.
  • 00:12:32 -Ještě tady to.
  • 00:12:36 Tohle všechno se u nás v Sýrii
    jí rukama.
  • 00:12:41 Tady tak nejíme.
  • 00:12:44 A před jídlem se říká...
  • 00:12:47 A když zapomenete to říct,
    tak potom musíte říct...
  • 00:12:54 To znamená, že díky Bohu
    tady za to jídlo, za všechno.
  • 00:13:00 A za to, že jsem to zapomněl říct,
    tak úplně celé.
  • 00:13:08 Šátek u nás nosí kdo chce.
    To je jako tradice.
  • 00:13:13 Ale jen kdo to chce nosit.
  • 00:13:16 Třeba já to nenosím,
    protož jsem na to ještě malá.
  • 00:13:21 A mamka říká,
    že to nemusíš nosit.
  • 00:13:24 Ty šátky se nosí, protože nesmí být
    vidět vlasy ženám.
  • 00:13:30 To většinou nosí ženy.
  • 00:13:33 A muži v Saúdské Arábii to nosí
    takhle,
  • 00:13:35 takové šátky, nebo co to je,
    ale jsou jim i vidět vlasy.
  • 00:13:41 Nošení šátků i poděkování
    Bohu
  • 00:13:43 před jídlem souvisí s náboženstvím.
    Tím je kurdský islám!
  • 00:13:48 Proto taky Silva s rodinou slaví
    největší islámský svátek ramadán.
  • 00:13:55 V Sýrii se sjedou příbuzní
    a navštěvují se sousedé.
  • 00:14:00 Na konci ramadánu se pořádá
    pouť,
  • 00:14:03 na kterou se těší úplně všechny
    děti!
  • 00:14:10 Když je svátek ramadánu,
    tak nesmíme jíst 30 dní.
  • 00:14:13 Od začátku Slunce
    až do jeho západu.
  • 00:14:16 Pan začneme jíst a pít
    a na konci ramadánu
  • 00:14:19 jsou tři dny svátků,
    které slavíme za sebou.
  • 00:14:23 Když je svátek,
    tak lidi chodí k lidem do domu
  • 00:14:28 a oni jim dávají bonbóny.
  • 00:14:30 A oni musejí mít s sebou
    pytlíček,
  • 00:14:33 protože ti lidé jim dávají
    do toho pytlíku
  • 00:14:36 bonbóny a sladkosti.
  • 00:14:38 A někdy jim dávají i peníze,
    aby na tu pouť mohli jít.
  • 00:14:43 Jak jsou tady v Česku Velikonoce,
    tak děti taky chodí k sousedům,
  • 00:14:49 aby jim dali vejce
    nebo něco takového
  • 00:14:53 a ještě s tou řehtačkou, nebo jak
    se tomu říká, dělají takhle.
  • 00:14:58 Tak to je něco podobného
    jako ramadán.
  • 00:15:01 A my při každým svátku
    to tam máme.
  • 00:15:03 Je to prostě něco jako
    Velikonoce.
  • 00:15:05 Ramadán trvá 30 dní.
  • 00:15:08 A když skončí ramadán,
    tak jsou všichni šťastní,
  • 00:15:11 protože přijde ten svátek.
    Právě.
  • 00:15:14 A když je ten svátek,
    a třeba sousedé spolu nemluví,
  • 00:15:20 tak ten svátek udělá,
    aby se už spolu skamarádili.
  • 00:15:26 Ať už v Sýrii nebo v Česku,
    všude musí večer
  • 00:15:28 udělat Silva jednu věc.
    Jít spát!
  • 00:15:34 Ještě mám obraz od Anči.
    A ještě takhle od třídy.
  • 00:15:57 Jsem moc unavená.
    Dnes byl dlouhý den.
  • 00:16:01 Tak dobrou noc.
    (kurdsky popřeje)
  • 00:16:15 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2010

Související