iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 9. 2010
17:45 na ČT2

1 2 3 4 5

42 hlasů
25965
zhlédnutí

Hledáme své předky

Cyklus o rodokmenech a genealogii

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Hledáme své předky

  • 00:00:08 Jen člověk stále hledá,
  • 00:00:12 málo je, co ví,
  • 00:00:16 spát mu klidně nedá
  • 00:00:20 pražádné tajemství.
  • 00:00:25 V zaprášených knihách,
  • 00:00:28 těch ručně vázaných,
  • 00:00:33 mnohé se v nich skrývá
  • 00:00:37 z časů už minulých.
  • 00:00:43 Jestli chcete proniknout
    dál do historie za svými předky,
  • 00:00:47 následuje bádání.
  • 00:00:49 A věřte, že to slovo
    je opravdu namístě!
  • 00:00:54 K hledání pravdy o vašich předcích
  • 00:00:56 slouží především rodinné
    písemné podklady,
  • 00:00:59 jako jsou rodné a křestní listy,
    výuční, oddací, domovské, úmrtní,
  • 00:01:05 vysvědčení, vysokoškolské diplomy,
    pasy, ale také rodinné dopisy,
  • 00:01:10 vyznamenání, vojenské knížky
    i různé průkazy.
  • 00:01:14 Velkou výhrou je,
    když se najde rodinná kronika,
  • 00:01:17 třeba u vzdálených příbuzných,
  • 00:01:19 anebo rukopis vlastního životopisu
    některého z předků.
  • 00:01:30 Tady mám před sebou rodokmen
    Františka Křižíka,
  • 00:01:34 který zachycuje 10 generací
    a celkem mám evidováno 80 osob.
  • 00:01:41 Ten rodokmen začíná
    kolem roku 1700.
  • 00:01:46 Nestarší Matěj Křižík
    je pradědečkem Františka Křižíka
  • 00:01:51 a František Křižík sám
  • 00:01:54 s Pavlínou Štulíkovou
    měl celkem 7 dětí.
  • 00:01:59 Já osobně jsem nestarší člen
    rodiny Křižík,
  • 00:02:04 který žije v České republice.
  • 00:02:08 Tak dávný čas a vůně let
    se k nám zpět vrací,
  • 00:02:15 tak se náš svět s námi točí.
  • 00:02:24 To dávný čas a vůně let
    se k nám zpět vrací,
  • 00:02:32 dá se krásně jako báseň číst.
  • 00:02:38 Cesta po stopách předků znamená,
    že poznáváte místa jejich života -
  • 00:02:42 město, vesničku, domek,
    jejich sad či pole.
  • 00:02:46 Hledat můžete v kronikách obecních,
    farních, školních,
  • 00:02:50 nebo v archivech velkostatků.
  • 00:02:53 Dobrý den, je prosím u vás možné
    nahlédnout do matrik?
  • 00:02:56 -Jistě, pojďte dál.
    -Děkuji.
  • 00:03:01 I to vaše bádání by mělo začít
    v matrikách.
  • 00:03:08 Matriky jsou pramenem
    opravdu nenahraditelným.
  • 00:03:11 Ráda upozorňuji na to,
    že je to jediný historický pramen,
  • 00:03:15 kde jsme vlastně zaznamenáni
    všichni,
  • 00:03:17 a to v den narození,
    respektive křtu,
  • 00:03:20 sňatku, i v den úmrtí,
    respektive ve starší době pohřbu.
  • 00:03:24 Já jsem vám tady něco připravila,
  • 00:03:26 tak předpokládám,
    že by vás to zajímalo.
  • 00:03:29 No jistě,
    tak se na to podíváme.
  • 00:03:31 Takže, kdybyste byl tak hodný,
    já bych vám nabídla rukavičky.
  • 00:03:33 Aha, dobře, vidíte,
  • 00:03:34 že tady v archivním areálu
    v Praze na Chodovci
  • 00:03:36 budeme s paní doktorkou Hradeckou
    jednat v rukavičkách.
  • 00:03:40 -Dobře.
    -Přesně tak.
  • 00:03:42 Takže proč třeba tyhle matriky
    jsou takové uzoučké?
  • 00:03:46 On to tehdy byl takový
    obvyklejší formát,
  • 00:03:49 ale s největší pravděpodobnostní
    to bývá vysvětlováno tak,
  • 00:03:54 že faráři, kteří spravovali
    poměrně velké farní okruhy,
  • 00:03:59 tak matriky vozili sebou.
  • 00:04:02 Nevím, jestli by to byl zrovna
    případ této,
  • 00:04:06 tu pravděpodobně vozil v kočáře,
  • 00:04:08 ale máme ještě mnohem menší,
    opravdu drobounké,
  • 00:04:11 a o těch se říká,
    že objížděli své farníky na koních
  • 00:04:15 a vozili matriku v botě
    jako mušketýři.
  • 00:04:19 -Jo v té holínce?
    -V té holínce ohrnovací, ano.
  • 00:04:22 To byly tehdy jezdecké boty.
  • 00:04:24 -Můžu už se toho tedy dotknout?
    -Samozřejmě.
  • 00:04:26 Toto jsou nejstarší matriky
    z našeho archívu.
  • 00:04:29 Z kterého tak roku?
  • 00:04:31 Obě matriky začínají z roku 1573
    a jsou kutnohorské.
  • 00:04:35 Obě tyto nejstarší matriky
    jsou restaurované
  • 00:04:37 a ve většině archívů už je badatelé
    nedostanou v originále,
  • 00:04:42 protože by velmi trpěly.
  • 00:04:45 Bývají buď digitalizovány,
    ve starší době na mikrofilmu.
  • 00:04:50 Takže já vlastně mám takovou
    výsadu, že to vůbec můžu vidět?
  • 00:04:52 Přesně tak.
  • 00:04:53 A co se v této matrice
    vlastně můžeme všechno dočíst?
  • 00:04:56 Ty osoby jsou zde zapisovány
    podle křestních jmen.
  • 00:04:58 Vidíte, že to je dokonce docela
    čitelné.
  • 00:05:00 Mikuláš, Jiřík, Martin, Marek.
  • 00:05:04 A jakou řečí je to psáno?
  • 00:05:05 Čeština, v této době čeština
    samozřejmě.
  • 00:05:08 Pak přistupují další jazyky -
  • 00:05:10 latina samozřejmě,
    zejména v 18. století,
  • 00:05:13 a my tady ve středních Čechách
    tolik ne,
  • 00:05:17 ale zejména v těch okrajových
    oblastech naší dnešní republiky,
  • 00:05:22 v těch příhraničních, je i němčina.
  • 00:05:25 Takže zde například je napsáno:
  • 00:05:26 "Jiřík Vomáčka a vdova Saloména,
    pozůstalá po nebožtíkovi Václavovi
  • 00:05:32 potvrzuje ve stavu svatého
    manželství"
  • 00:05:35 a tak dále, a tak dále.
  • 00:05:36 Od 13.- 14. století
  • 00:05:40 se v Evropě začínají objevovat
    první předpisy pro vedení matrik.
  • 00:05:46 Například Tridentský koncil
    římskokatolické církve
  • 00:05:50 stanovil v roce 1563 povinnost,
    že platná jsou pouze ta manželství,
  • 00:05:56 která jsou uzavřena před farářem
    a před dvěma svědky.
  • 00:06:02 U nás ale, protože tady byla
    většina země kališnická
  • 00:06:05 a neřídila se těmito předpisy,
  • 00:06:07 tak u nás se to dostalo
    do povědomí jako nařízení
  • 00:06:11 až počátkem 17. století,
  • 00:06:13 kdy v tomto u nás udělal
    asi největší pořádek
  • 00:06:16 pražský arcibiskup
    kardinál Harrach.
  • 00:06:19 Bohužel na mnoha místech naší země
    vzaly matriky za své,
  • 00:06:23 ať už to bylo při požárech,
  • 00:06:25 například koncem 18. století
    v Kamenici nad Lipou,
  • 00:06:28 kdy shořel zámek, fara,
    prostě všechno tam vyhořelo,
  • 00:06:31 anebo potom ještě ke konci
    II. světové války, v květnu 1945,
  • 00:06:37 kdy vyhořely některé fary
    i s matrikami.
  • 00:06:41 To jsou potom pro rodopisce
    nenahraditelné ztráty.
  • 00:06:45 V nejstarší době, jak jsme si již
    ukazovali matriky ze 16. století,
  • 00:06:50 se matriky vedly
    jako soukromoprávní.
  • 00:06:54 V podstatě faráři tam zapisovali
    svoji práci,
  • 00:06:59 to znamená, nebývá tam narození,
    ale křest,
  • 00:07:02 a nebývá tam zaznamenáno úmrtí,
    ale pohřeb.
  • 00:07:06 Tady například před sebou máme
    nejstarší berounskou matriku,
  • 00:07:10 která začíná rokem 1600,
    začíná jako protestantská,
  • 00:07:15 a plynule pokračuje jako katolická
  • 00:07:20 po vypuzení protestantských farářů
    z Čech.
  • 00:07:25 Zdaleka ne jenom faráři,
    zapisovali do nich i kostelníci,
  • 00:07:28 někdy učitelé v pozdější době.
  • 00:07:31 Je to zde i celkem vidět.
    Řekli bychom skoro, že čmáral.
  • 00:07:39 Co je pro tuto matriku úplně
    typické, je to taková zvláštnost,
  • 00:07:42 je tento zápis, kde protestantský
    farář, který odchází do exilu,
  • 00:07:48 píše do matriky svůj poslední
    zápis.
  • 00:07:52 Ale vidím, pane Čech,
    že mě moc neposloucháte!
  • 00:07:55 Vy jste se nám tady trochu začetl!
  • 00:07:57 Já jsem se začetl.
    Já se to pokouším rozluštit.
  • 00:08:00 Zajímavé je,
    že tady je 20. Septembris,
  • 00:08:03 -čili se používá...
    -Ano, latina.
  • 00:08:06 Nepoužívalo se září třeba,
    ale tady jsem přečetl:
  • 00:08:07 "Kmotr Václav Franta".
  • 00:08:09 -Výborně, no výborně!
    -Takže je to opravdu česky.
  • 00:08:11 -Je to úžasný!
    -Vidíte, je to v češtině,
  • 00:08:13 a v této době je ještě písmo
    poměrně pro nás čitelné.
  • 00:08:17 Pořádek do matričních zápisů
    zavedla Marie Terezie
  • 00:08:20 v 2. polovině 18. století.
  • 00:08:23 Nařídila vedení matrik v rubrikách
    s uvedením čísla domu, usedlosti
  • 00:08:27 a také povinnost psát příjmení.
  • 00:08:31 Ženy po muži, děti po otci.
  • 00:08:35 Do té doby se častokrát jmenoval
    manžel po manželce.
  • 00:08:37 Třeba se přistěhoval na chalupu
    k Hrdličkové,
  • 00:08:40 tak byl prostě Hrdlička.
  • 00:08:42 A to jeho původní příjmení
    bylo zapomenuto?
  • 00:08:45 To bylo zapomenuto.
  • 00:08:47 Hlavní identifikační bylo to,
    že je teď Hrdlička.
  • 00:08:51 V té době dochází i ke sčítání
    domů a lidí.
  • 00:08:54 Pokud vím, od roku 1781
    byly matriky prohlášeny
  • 00:08:58 veřejnoprávními knihami,
    na které dohlíží stát.
  • 00:09:03 Josef II. zavádí samostatné vedení
    matrik zvlášť pro narozené, oddané,
  • 00:09:08 zvlášť pro zemřelé, a pro každou
    vesnici té farnosti samostatně.
  • 00:09:15 Ne vždy se to dodržovalo.
  • 00:09:16 Bývá to někdy třeba pro tři
    vesnice a podobně.
  • 00:09:19 Z našeho hlediska ale,
    toho genealogického výzkumu,
  • 00:09:22 je s tím samozřejmě více práce.
  • 00:09:24 Když to bylo v jedné knize,
    dělá se to snadněji.
  • 00:09:27 Dobře, a když se podívám třeba
    do téhle knihy,
  • 00:09:29 tak já tady vidím jméno,
    pletu se, nebo je to tak?
  • 00:09:32 -Pan Bedřich Smetana.
    -Ano, vidíte správně.
  • 00:09:35 -A to je přímo ten...?
    -To je přímo on, ano.
  • 00:09:38 To je matrika z Obříství
  • 00:09:40 a je to záznam druhé svatby
    Bedřicha Smetany.
  • 00:09:43 Toto je svatba
  • 00:09:44 s jeho druhou ženou Barborou,
    zvaná Betyna, Ferdinandiovou.
  • 00:09:51 Zápis je zajímavý tím,
    že na téže stránce
  • 00:09:54 je i zápis o sňatku jeho bratra
    Františka Smetany,
  • 00:09:59 který byl revírníkem
    u Thurn-Taxisů,
  • 00:10:02 a velmi pravděpodobně k němu
    Bedřich Smetana jezdil na návštěvy
  • 00:10:08 a tam se poznal
    se svojí budoucí ženou,
  • 00:10:10 protože manželkou Karla Františka
    Smetany byla sestra Betyny,
  • 00:10:15 později Smetanové, Albertina,
    takže dva bratři...
  • 00:10:19 -To byl takový rodinný sňatek.
    -Ano, úplně rodinný podnik.
  • 00:10:22 Dva bratři si vzali dvě sestry.
  • 00:10:26 Josef II. dokonce vydal patent,
  • 00:10:28 kde bylo i vytištěno farářům
    jako vzor,
  • 00:10:31 jak mají rubriky křtů, svateb,
    pohřbů vypadat.
  • 00:10:34 Byly velice stručné,
  • 00:10:35 ale přesto si někde pan farář
    dovolil tam napsat i něco navíc
  • 00:10:40 a nám to oživuje ten rodokmen.
  • 00:10:43 Například jsem objevil v matrice
  • 00:10:45 ve farnosti Krásná Hora
    na Havlíčkobrodsku
  • 00:10:47 takový zápis z 19. století,
    kde je napsáno:
  • 00:10:53 "Ženich se noc před svatbou
    v hospodě Ve Skále opil a pral
  • 00:10:57 a oddavky zaspal, svatbu jsem
    následně nevěstě rozmluvil."
  • 00:11:02 -No to je úžasný.
    -Úžasný!
  • 00:11:07 Původní farní matriky,
  • 00:11:08 snubní protokoly, ohledací listy
    a tak dále,
  • 00:11:10 byly převzaty státními
    či okresními archivy v roce 1950.
  • 00:11:19 Vyšlo několik matričních zákonů.
  • 00:11:20 Ten poslední matriční zákon,
  • 00:11:22 který upravuje
    dnešní vedení matrik,
  • 00:11:24 je z 1. července roku 2001.
  • 00:11:28 Lituji budoucí genealogy,
  • 00:11:31 protože tyto matriky
    jsou vedeny velmi stručně.
  • 00:11:34 Tam už nejsou povolání dědečků,
  • 00:11:37 vlastně když vezmeme potom
    ty potomky rodičů, snoubenců,
  • 00:11:42 nic takového tam není.
  • 00:11:45 Je tam jenom otec, matka, ženich,
    nevěsta, nic víc.
  • 00:11:49 Takže co se zákonů týče,
    Josef II. z toho vychází nejlépe.
  • 00:11:51 Ano, ano. I zákon ještě
    z těch 50.let je podrobnější.
  • 00:11:56 Dneska je to velmi stručné.
  • 00:11:58 Je nutné se ještě zmínit,
  • 00:12:00 že vedle římskokatolických farností
    je možné najít informace
  • 00:12:03 i v matrikách židovských,
    evangelických a také vojenských.
  • 00:12:08 Ty jsou ve vojenském archivu.
  • 00:12:11 Ono se taky, pane Čechu, může stát,
    že narazíte v matrikách na zápisy,
  • 00:12:15 které jsou prostě nepřesné,
    které jsou neúplné.
  • 00:12:18 A navíc se vám třeba stane,
    že počátkem 17.století
  • 00:12:23 nemáte u křtu uvedenou
    ani matku dítěte.
  • 00:12:27 Aha, takže se vlastně ukazuje,
    že ani matka vždycky není jistá!
  • 00:12:32 Je to veliký zádrhel pro toho
    rodopisce,
  • 00:12:34 protože se třeba někdy kvůli tomu
    nedostane dál.
  • 00:12:37 A důvod je jednoduchý.
  • 00:12:39 Je to proto, že to byly
    křestní matriky, křestní zápisy,
  • 00:12:43 a ten farář tam hlavně potřeboval
    mít zapsáno,
  • 00:12:45 kdo byl kmotrem toho dítěte.
  • 00:12:48 Takže mnohdy tam máte jenom jméno
    otce, někdy ani ta matka není,
  • 00:12:51 ale hlavně je tam 4 - 5 řádků
    o kmotrovi
  • 00:12:55 a někdy tam zase ale bohužel není
    napsaný otec.
  • 00:12:59 Tam platí to české přísloví.
  • 00:13:02 A to je potom...
    Co se potom dělá v takovém případě?
  • 00:13:06 No tak farář dříve tam napsal
    jenom třeba zápis:
  • 00:13:11 "Otec se utopil za kamny v louži."
  • 00:13:13 Aha. (smích)
  • 00:13:15 Nebo jsem našel u jednoho mého
    předka: "Pacholek Bartoloměj utek."
  • 00:13:20 Anebo tam je třeba:
    "Otec zmrzl za kamny."
  • 00:13:23 -A to znamená co?
    -Já nevím, prostě že zmizel.
  • 00:13:27 Tak to byly křestní matriky,
  • 00:13:29 a co se týká těch pohřebních
    matrik, tam je třeba počítat s tím,
  • 00:13:33 že tu nejde o datum narození
    nebo úmrtí, ale toho úkonu.
  • 00:13:37 No, a když člověk umřel,
    tak k němu přišel prostě farář,
  • 00:13:40 ten odhadl, kolik tak té osobě
    asi je,
  • 00:13:43 napsalo se tam,
    že je jí asi tolik a tolik,
  • 00:13:46 takže mně se tam stalo,
  • 00:13:47 že tam mám v rodě nějakou
    Magdalenu Sassmanovou,
  • 00:13:50 tam je, že umřela ve věku 103 let,
    tak jsem si ještě říkal:
  • 00:13:53 "No, tak to je jak na Kavkaze.
    Takovéhle věky!"
  • 00:13:57 No, a když jsem potom šel
    do matriky křtů,
  • 00:14:00 tak jsem našel, že jí bylo 75.
  • 00:14:03 Tam je, představte si,
    až těch 30 let rozdíl.
  • 00:14:08 Kdo ví, jak to bylo,
  • 00:14:11 všichni jsou už prach,
  • 00:14:16 kdo ví, jak se žilo,
  • 00:14:20 hledej v matrikách.
  • 00:14:24 Dají se nějaké kuriozity najít
    třeba i v matrikách pohřebních?
  • 00:14:28 To si myslím, že asi ne.
  • 00:14:30 No tak pravda je ta,
  • 00:14:31 že pohřební matriky neoplývají
    tolik tím humorem,
  • 00:14:33 ale přeci jenom se tam občas
    některé kuriózní zápisy najdou.
  • 00:14:38 Já bych si dovolil citovat
    třeba tady:
  • 00:14:41 "Dítě bylo přeukrutně bičováno."
  • 00:14:43 Takže vidíme, že sadisté byli
    i dříve.
  • 00:14:46 Potom tam taky mám třeba
    ve vlastním rodě případ,
  • 00:14:48 kdy v Žumberku u Nových Hradů
  • 00:14:50 pan farář velice svérázným
    způsobem,
  • 00:14:53 když pochovával nebožtíka,
  • 00:14:55 tak jej tam latinsky
    charakterizoval,
  • 00:14:57 takže tam je třeba u jednoho
    mého předka,
  • 00:14:59 o kterém tedy hned vím víc, napsal,
    že byl sice vysoký, ale idiot.
  • 00:15:05 Takže by mě to moc nepotěšilo.
  • 00:15:09 Tady čtu: "Svatební smlouva Václava
    a Alžběty Zemanských manželů",
  • 00:15:15 to přečtu, ale ten zbytek,
    to už je velký oříšek.
  • 00:15:18 Číst takováhle stará písma,
  • 00:15:20 to může být problém nejenom
    pro běžné badatele,
  • 00:15:24 ale i pro vzdělance, že?
  • 00:15:26 Máte svatou pravdu.
  • 00:15:29 Toto je svatební smlouva
    psaná česky kurentem.
  • 00:15:34 Takže tohle je kurent?
  • 00:15:35 Ten kurent se správně nazývá
    novogotické písmo kurzivní,
  • 00:15:40 které může mít různé formy.
  • 00:15:42 Pro běžné psaní se používal
    takzvaný kurent
  • 00:15:47 a pro zvláštní dokumenty písmo
    polokurzívní, nebo písmo kreslené.
  • 00:15:57 Další písmo je takzvané
    písmo humanistické,
  • 00:16:00 lidově se mu říká latinka,
  • 00:16:04 proto, že prapůvodně jím byly
    psány především latinské texty.
  • 00:16:10 A tak to jsou hlavní písma,
    se kterými se rodopisec
  • 00:16:14 hned na začátku své činnosti
    musí nějak vypořádat.
  • 00:16:19 K latinské kultuře se naše země
    přiklonila po 9. století,
  • 00:16:22 kdy se začalo psát latinkou.
  • 00:16:24 Od té doby písmo prošlo
    svým určitým vývojem.
  • 00:16:28 Až od první poloviny 19. století,
    především pak zásluhou knihtisku,
  • 00:16:33 se ujalo a dodnes používá písmo
    humanistické, zvané latinka.
  • 00:16:38 Ale laický rodopisec
    se bude už od 16. století
  • 00:16:41 potýkat v českých i německých
    textech
  • 00:16:44 s novogotickými písmeny kurzivními
  • 00:16:46 a v latinských textech
    s písmem humanistickým.
  • 00:16:53 Švabach, kurent, latina,
  • 00:16:57 kde byl konec a jak vznik?
  • 00:17:01 Na tohle svůj patent má
  • 00:17:05 genealog - odborník.
  • 00:17:09 V kurzu pro začínající rodopisce
    je výuce čtení starých textů
  • 00:17:15 věnována celá polovina
    učebního času.
  • 00:17:20 Máme k tomu vydanou učebnici,
    která vede účastníky kurzu tak,
  • 00:17:26 že jdou od jednoduššího
    ke složitějšímu.
  • 00:17:30 Začínají humanistickým písmem,
  • 00:17:33 ale pochopitelně musí se naučit
    i kurent,
  • 00:17:37 protože kurent byl úředním písmem
    od dob Marie Terezie.
  • 00:17:43 Jiný vývoj proběhl u číslic.
  • 00:17:45 Arabské číslice,
    které zavedly nulu,
  • 00:17:47 i když se jim říká arabské,
    byly převzaty z Indie
  • 00:17:51 a do Evropy přišly
    koncem 10. století.
  • 00:17:55 Do Čech až v polovině 14. století.
  • 00:17:58 Při čtení starých textů
    je třeba také vědět,
  • 00:18:00 co znamenají různé zkratky,
    například kontrakce a suspenze.
  • 00:18:07 Může se stát, že v matrice
    nenajdu místo a narození předka?
  • 00:18:11 No to se může taky stát,
  • 00:18:13 a takovým nejhlavnějším důvodem
    nebo nejčastějším důvodem je,
  • 00:18:17 že ten váš předek se narodil
    pod úplně jiným příjmením,
  • 00:18:21 protože dříve nebyla ta příjmení
    uzákoněna
  • 00:18:24 a každý se jmenoval za život
    x-krát různě.
  • 00:18:27 A podle čeho ta příjmení dostávali
    ti lidé?
  • 00:18:30 No, tak oni je dostávali většinou
    podle chalupy, kde se narodili.
  • 00:18:34 Takže on mohl mít za život
    pětkrát, šestkrát něco jiného.
  • 00:18:39 Třeba já mám předka,
  • 00:18:40 který byl jednou Hrdlička,
    jednou Kukačka.
  • 00:18:42 Prostě bydlel na té chalupě
    u Hrdličků, tak byl Hrdlička.
  • 00:18:45 Pak byl u Kukačků, tak byl Kukačka.
  • 00:18:49 Úplně největší zajímavostí
    jsou novokřtěnci,
  • 00:18:53 kteří přicházeli ve 20.letech
    16.století.
  • 00:18:56 Byla to náboženská sekta,
    která zamítala křest dětí.
  • 00:19:00 Křtili jenom dospělé,
  • 00:19:02 a potom jejich stoupence,
    kteří už byli pokřtěni předtím,
  • 00:19:06 znovu křtili, proto novokřtěnci.
  • 00:19:08 Bohužel, nedochovaly se
    žádné seznamy těch pokřtěných.
  • 00:19:12 Novokřtěncům se tady na Moravě
    říkalo toufaři.
  • 00:19:15 A příjmení Toufar je poměrně běžné
    a na Moravě se vyskytuje často,
  • 00:19:20 takže Toufaři-novokřtěnci.
  • 00:19:24 Bylo jich tady asi 20 tisíc,
  • 00:19:25 co se dá nějak statisticky
    zpracovat z Toufarských kronik,
  • 00:19:31 které se zachovaly,
  • 00:19:32 poslední novokřtěnci museli
    potom od nás odejít v r. 1622,
  • 00:19:37 takže byli tady zhruba 100 let.
  • 00:19:41 No, já když jsem se začínal
    asi před pěti lety
  • 00:19:43 zajímat o své vlastní předky,
  • 00:19:47 tak nejprve jsem narazil na to,
  • 00:19:49 že vlastně výskyt mého příjmení
    je velmi častý
  • 00:19:52 a vždy jsem bojoval s tím,
  • 00:19:53 že jsem musel odlišit
    své vlastní předky od lidí,
  • 00:19:56 kteří mají stejné příjmení,
  • 00:19:57 ale jsou z hlediska mého rodu
    úplně cizí.
  • 00:20:02 Až jsem se dostal k nejstaršímu
    předku,
  • 00:20:05 který se jmenoval Urban,
    syn Vávrův.
  • 00:20:09 Musel se narodit někdy okolo
    roku 1550,
  • 00:20:13 a vím, že před rokem 1600
    měl 4 syny.
  • 00:20:18 Dva z těch čtyř synů nesli později
    jméno Urban, nebo příjmení Urban,
  • 00:20:24 a dva z nich nesli příjmení
    Urbánek.
  • 00:20:28 Urbánek se říká někomu,
    o kom víme,
  • 00:20:30 že vedle žije jeho otec
    a musíme je od sebe odlišit.
  • 00:20:33 Říká se Urban starý, Urban mladý,
  • 00:20:36 ale Urban a Urbánek,
    nebo Pavel a Pavlíček
  • 00:20:39 je mnohem přirozenější a kratší.
  • 00:20:42 Já jsem sice Jirásek,
    a z Hronova,
  • 00:20:44 ale s mistrem Aloisem Jiráskem
    příbuzný nejsem.
  • 00:20:48 Za mých dětských let,
  • 00:20:50 kdy ještě Alois Jirásek
    žil, tady v Hronově bylo
  • 00:20:53 na 670 rodin toho jména,
    bylo docela běžné.
  • 00:20:59 Aby se tu vůbec doptal někdo,
    musel znát přídomek.
  • 00:21:03 A tak tedy byl Jirásek Dlouhý,
    Rovný, Hedvábný, dokonce Bulíček,
  • 00:21:07 Neřád, Lajerák, Macánek,
    a tak dále.
  • 00:21:12 Na mistra Aloise Jiráska
    se jedině doptal jako na pana radu,
  • 00:21:16 on byl zemským školním radou,
    tak to byli Radovi.
  • 00:21:22 Pocházel z chalupy pod kostelem,
  • 00:21:24 a proto se celé rodině říkalo
    Jiráskovi Podkostelní.
  • 00:21:27 Původně ale pocházeli tito
    Jiráskové z Dvorských Jirásků,
  • 00:21:34 kteří na dvě stě roků hospodařili
  • 00:21:35 na velkém svobodnickém statku,
    někdejším dvoře.
  • 00:21:41 Dodnes je Dvorská ulice v Hronově.
  • 00:21:43 Tak to vidíte.
    On se ten náš slavný literát
  • 00:21:46 klidně mohl jmenovat Alois Rada,
    nebo dokonce Alois Dvorský.
  • 00:21:53 V Národním archivu v Praze
    jsou uloženy židovské matriky
  • 00:21:56 i patent Josefa II. z roku 1787,
    který nařizoval,
  • 00:22:01 aby si každý Žid zvolil stálé
    německé předjmení i rodinné jméno.
  • 00:22:06 Do té doby se stávalo,
    že jeden člověk byl veden
  • 00:22:09 v několika soupisech
    pod různými jmény.
  • 00:22:12 Kdo neuposlechl,
    přišly tresty a vysoké pokuty.
  • 00:22:16 V nařízení stálo:
  • 00:22:17 "Žid, který bude používat
    staré jméno a příjmení,
  • 00:22:20 bude trestán pokutou 50 zlatých
    a je-li nemajetný,
  • 00:22:23 bude i s rodinou vypovězen
    z dědičných zemí."
  • 00:22:27 Existoval tzv. Tirschův seznam
  • 00:22:28 povolených a zakázaných
    mužských a ženských jmen.
  • 00:22:31 Někde dokonce určovali jména
    přímo vládní úředníci.
  • 00:22:37 Židé si prý ta svá příjmení
    kupovali,
  • 00:22:40 a záleželo na tom, kolik dal.
  • 00:22:42 A když dal málo,
    dostal ošklivé příjmení.
  • 00:22:44 Ano, korupce v českých zemích
    vládla už dříve
  • 00:22:48 a není to až třeba v pozdějších
    dobách.
  • 00:22:51 Takže tam se stalo,
    že když hodně dal,
  • 00:22:53 tak dostal krásné příjmení,
  • 00:22:55 například Žid,
    který hodně zaplatil,
  • 00:22:57 tak dostal třeba Blumenfeld,
  • 00:23:00 nebo dostal Rosenfeld -
    růžové pole.
  • 00:23:03 Ovšem když dal málo,
    tak jsem slyšel i takový případ,
  • 00:23:05 že dostal třeba Suchařípa,
    anebo dostal třeba Zápachkanálu,
  • 00:23:10 čili strašné jméno.
  • 00:23:12 -Hm, a to bylo česky nebo...
    -Kanalgeruch, německy.
  • 00:23:16 Hned v prvním díle našeho pořadu
    mě pátrání po předcích tak zaujalo,
  • 00:23:21 že jsem se rozhodl poprosit
    pana inženýra o laskavost.
  • 00:23:25 Pane inženýre, myslíte si,
  • 00:23:26 že by bylo možné zapátrat
    i po mých předcích?
  • 00:23:29 Určitě.
  • 00:23:30 Moc daleko to nebudu chtít,
    jenom tak k Praotci Čechovi,
  • 00:23:33 to bude bohatě stačit.
  • 00:23:34 -Myslíte toho, co skončil na Řípu?
    -Ano, přesně tak.
  • 00:23:36 Tak takhle hluboko do minulosti
    se ještě žádný rodopisec nedostal,
  • 00:23:39 -ale zkusíme.
    -Výborně! Dobře.
  • 00:23:41 Takže já jsem si přinesl několik
    materiálů, jestli dovolíte,
  • 00:23:44 které uspořádala moje starostlivá
    matka.
  • 00:23:47 -Já žasnu.
    -To je jenom začátek.
  • 00:23:50 Vy jste přinesl rodovou kroniku!
  • 00:23:52 No, rodovou kroniku,
    to je možná silné slovo.
  • 00:23:54 No, vy jste přinesl celý archiv!
  • 00:23:57 No, tady jsou další materiály,
    různé fotografie,
  • 00:24:01 ale různé dokumenty jsou tady také,
    které mohou leccos vysvětlit.
  • 00:24:08 Na začátku to vypadá dobře.
  • 00:24:10 Většinou někdo přijde
    a neví ani jméno svého dědy.
  • 00:24:12 Tak u nás v rodině se traduje,
  • 00:24:13 že část rodu pochází z jižních
    Čech, část je ve středních Čechách,
  • 00:24:17 část kolem Plzně,
  • 00:24:19 z otcovy strany
    Rychnov nad Kněžnou,
  • 00:24:21 no a potom Ukrajina.
  • 00:24:22 Já požádám kolegy z genealogické
    společnosti.
  • 00:24:24 Jinak to teda neděláme,
    ale že jste to vy,
  • 00:24:26 jinak jsme jenom zájmový spolek,
    který na zakázku nic nedělá.
  • 00:24:29 Dobře, tak já už jsem vám
    předem vděčen,
  • 00:24:31 ať najdete cokoliv.
  • 00:24:33 Zkusíme dohledat, co se dá,
    ale bude to chvilku trvat.
  • 00:24:36 Málokdo si uvědomuje,
    že každý máme stejný počet předků,
  • 00:24:39 každý má dva rodiče,
    čtyři prarodiče, osm praprarodičů,
  • 00:24:43 a když se dostaneme třeba
    deset generací do minulosti,
  • 00:24:45 tak už je to 1024 předků.
  • 00:24:48 O tom, jaké zajímavosti
    nás mohou potkat
  • 00:24:50 při sestavování vlastního
    rodokmenu,
  • 00:24:53 si něco povíme v další části
    našeho cyklu.
  • 00:24:57 Tak dávný čas a vůně let
  • 00:25:00 se k nám zpět vrací,
  • 00:25:06 tak se náš svět s námi točí.
  • 00:25:14 To dávný čas a vůně let
  • 00:25:16 se k nám zpět vrací,
  • 00:25:22 dá se krásně jako báseň číst.
  • 00:25:28 Že v tichu starých kronik
  • 00:25:32 ti kdysi živí spí,
  • 00:25:36 jací byli oni,
  • 00:25:40 jací jsme dneska my?
  • 00:25:45 A člověk - poutník chodí,
  • 00:25:49 někdy žal, někdy smích,
  • 00:25:53 dál ho srdce vodí
  • 00:25:57 po cestách předků svých.
  • 00:26:02 Skryté titulky: Barbora Valentová
    Česká televize 2010

Související