Z postu šéfa komunistické strany byl sesazen Alexander Dubček – jeho nástupcem se stal Gustáv Husák

Alexander Dubček vnímaný jako jeden z nejvýraznějších symbolů reformního roku 1968 se dostal do těžko řešitelné pozice. Poslušně plnil závazky vyplývající z tzv. Moskevských protokolů uzavřených po srpnové okupaci Československa, ale bylo stále jasnější, že svůj post šéfa KSČ nedokáže udržet. Na jeho místo se dral Gustáv Husák (1913-1991). Tento slovenský komunistický funkcionář, který byl v padesátých letech vězněn jako stoupenec tzv. buržoazního nacionalismu, se v době tzv. Pražského jara v roce 1968 prezentoval jako stoupenec Alexandra Dubčeka a reforem vůbec. V dubnu 1968 se stal místopředsedou vlády, kde prosazoval zákony o vzniku federace. V srpnu 1968 na moskevských jednání, kam odjel s pověřením ÚV KSS a Slovenské národní rady, však provedl velký obrat a rychle se zařadil mezi tzv. realisty, kteří viděli východisko ze situace ve spolupráci se SSSR a podřízením se požadavkům sovětského centra. Hned po návratu z Moskvy se mu podařilo přesvědčit sjezd Komunistické strany Slovenska k odmítnutí tzv. Vysočanského sjezdu v roce 1968 (který ho přitom zvolil za člena předsednictva ÚV KSČ) a sám se stal místo Vasila Biľaka prvním tajemníkem ÚV KSS. Našlápl k velké kariéře a již v dubnu 1969 se mu podařilo díky nátlaku sovětské strany po tzv. hokejových demonstracích vytlačit z postu prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka. Na XIV. sjezdu KSČ se pak stal generálním tajemníkem ÚV KSČ a tuto pozici si udržel až do roku 1987. Navíc se v roce 1976 nechal zvolit novým československým prezidentem. V tomto postu ho nahradil až Václav Havel, který byl zvolen na samém sklonku roku 1989. Mnozí lidé doufali, že Husák, který bezpochyby vynikal značnou inteligencí, bude alespoň v omezeném rozsahu pokračovat v reformách a dokáže se v tomto úsilí prosadit proti skupině prosovětských radikálů. I když snad Gustáv Husák zabránil některým represivním excesům, stal se jednoznačně reprezentantem tzv. normalizace a jeho jméno je neoddělitelně spjato mj. s mohutnými čistkami a represemi na přelomu šedesátých a sedmdesátých let i následujícím obdobím společenského úpadku.Kronika našeho života 1969; Československá televize