iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 12. 2008
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

152 hlasů
33645
zhlédnutí

Letopočty na osm

Dokument sleduje se šlechtici a historiky významné mezníky českých dějin.

119 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

VEČER NA TÉMA... Letopočty na osm

  • 00:00:03 Osmička,
    to je zvláštní úkaz.
  • 00:00:06 Ve stoji spatném je číslem
    mezi sedmičkou a devítkou.
  • 00:00:09 Jakmile však ulehne,
    stává se nekonečnem.
  • 00:00:12 A mít právě osmičku na konci
    tolika významných letopočtů
  • 00:00:16 je zajímavost, která už jistě
    stojí za pozornost.
  • 00:00:22 Osmička, to je číslo,
    které je zajímavé jak kulturně,
  • 00:00:30 tak matematicky.
    Vezměte si jenom ten tvar.
  • 00:00:33 Ten tvar děti znají dřív
    než jeho význam.
  • 00:00:36 To je jediné číslo,
    u kterého děti znají dříve tvar,
  • 00:00:40 než rozumí, co ten tvar
    jako číslice znamená.
  • 00:00:44 V češtině je taková zvláštnost,
    že píšeme osm, říkáme osm.
  • 00:00:50 Když člověk vezme sedmičku,
    tak sedmička je prvočíslo.
  • 00:00:59 Vždycky prvočíslo sedmička
    mělo význam jakési dokonalosti
  • 00:01:04 v mnoha kulturách,
    završenosti.
  • 00:01:07 A ta osmička, která je hned po ní,
    tam je nějaký zlom.
  • 00:01:12 Osmička je číslo složené, ovšem
    není to nejmenší číslo složené.
  • 00:01:18 Nejmenší číslo složené je šestka.
  • 00:01:21 Osmička, to je nejmenší
    netriviální trojmoc.
  • 00:01:25 Kdybychom to zapsali,
    tak je to minimum z množiny
  • 00:01:29 všech en na třetí, kde...
  • 00:01:33 Začínáme stoletím,
    ve kterém jsou osmičky významné
  • 00:01:37 i z pohledu našich panovníků.
    Roku 1158 je Vladislav II.
  • 00:01:42 korunován za druhého českého krále
    a roku 1198 získává
  • 00:01:47 Přemysl Otakar I.
    dědičný královský titul.
  • 00:01:52 Kosmas, první kronikář,
    kterého známe jménem,
  • 00:01:56 však daleko více pozornosti věnoval
    dramatu z října roku 1108.
  • 00:02:10 Byla to velice dramatická doba,
    kdy Vršovci se dostali do konfliktu
  • 00:02:17 s knížetem Svatoplukem.
    Vršovci měli dvě takové lokality,
  • 00:02:21 v kterých sídlili
    jejich stařešinové.
  • 00:02:24 Jedna byla Vraclav,
    kde se v té chvíli zrovna
  • 00:02:27 nacházel Mutina, jeden z předáků,
    a Božej, ten sídlil na Libici.
  • 00:02:31 Vraclav bylo sídlo knížete.
  • 00:02:34 Když slepý Jaromír předával
    knížecí stolec
  • 00:02:37 mladému Břetislavovi,
    vložil mu Kosmas do úst varování.
  • 00:02:41 Ale oněch tam, kdož jsou Vršovci,
    našeho rodu domácí nepřátelé,
  • 00:02:45 střez se jako zabláceného kola
    a vyhýbej se spolku s nimi,
  • 00:02:49 protože nikdy nám nebyli věrni.
  • 00:02:52 Jaromíra kdysi Vršovci ponížili
    a pak způsobili,
  • 00:02:55 že jej dal bratr Oldřich
    oslepit.
  • 00:02:58 Nakonec i sám stařec zahynul
    na záchodě,
  • 00:03:01 potupně proklán kopím Vršovce
    Kochana.
  • 00:03:05 Podle Kosmy je třeba Vršovce hledat
    za téměř každou špatností,
  • 00:03:09 která se v českých dějinách
    stala.
  • 00:03:13 Z jeho líčení je možno odvodit,
    že Vršovci se střetli
  • 00:03:17 už se svatým Vojtěchem,
    když se snažil poskytnout
  • 00:03:20 azyl cizoložnici,
    která hledala ochranu
  • 00:03:23 v kostele před příslušníky rodu
    jejího muže.
  • 00:03:26 Mstitelé však nerespektovali
    posvátné území chrámu.
  • 00:03:31 Ženu vyvlekli z kostela a zabili.
    Snad to měli být právě Vršovci.
  • 00:03:43 Nicméně příslušníkům tohoto rodu
    je přičítáno i vyvraždění
  • 00:03:48 Slavníkovců na Libici,
    ke kterému došlo 28. září 995.
  • 00:03:53 Oficiálně zde vystupují
    útočící Přemyslovci
  • 00:03:57 a bránící se Slavníkovci.
  • 00:04:00 Za Přemyslovce prý měli vést
    útok opět Vršovci.
  • 00:04:05 Proč vlastně k těm událostem
    došlo?
  • 00:04:09 Kníže Svatopluk, který se krátce
    předtím zmocnil násilně vlády,
  • 00:04:14 měl své, dalo by se říci,
    spojenecké povinnosti
  • 00:04:19 vůči tehdejšímu římskoněmeckému
    panovníkovi.
  • 00:04:23 Stále pobýval na válečných
    výpravách v Polsku nebo v Uhrách
  • 00:04:28 a správcovstvím země pověřil
    dva své oblíbence.
  • 00:04:33 Byli to předáci, jakýsi Vacek
    a potom Vršovec Mutina.
  • 00:04:38 Jelikož zrovna Svatopluk
    se nacházel v Uhrách
  • 00:04:43 a útočili ze severu Poláci
    a české vojsko nebylo příliš
  • 00:04:48 úspěšné, tak ten Vacek ponoukl
    Svatopluka v tom smyslu,
  • 00:04:53 že Mutina zradil,
    že se dal na stranu nepřátel,
  • 00:04:57 že se spojil s vyhnaným knížetem
    Bořivojem II.
  • 00:05:02 Proto se tedy Svatopluk
    rychle vrátil do Čech
  • 00:05:06 a právě Vraclav se stala místem,
    kde došlo k setkání knížete
  • 00:05:11 rozčíleného vršovskou údajnou
    zradou, patrně zrada to nebyla.
  • 00:05:18 Vévoda křepce vstoupiv mezi ně
    z židle u kamen uprostranil
  • 00:05:22 konečně dlouho zadrženému vzteku
    svému.
  • 00:05:26 Řečí nad prsk ohnivou a soptící
    veškerou nenávist i pomstu,
  • 00:05:30 která sžírala útroby jeho,
    líčil netoliko nevěru
  • 00:05:34 Mutiny samého, ale všecky zrady
    a všecky zločiny,
  • 00:05:38 kterých celý rod jeho nad paměť
    lidskou prý se dopustil
  • 00:05:43 proti zemi
    i proti panujícímu domu Přemyslovu.
  • 00:05:47 A skončil tím, že kázal je vyhubiti
    všecky do kořene.
  • 00:05:53 Mutina byl na Vraclavi zabit.
  • 00:05:56 Byli tam zabiti i další příslušníci
    tohoto rodu.
  • 00:05:59 Kronikář Kosmas připomíná
    Vnislava, Domašu,
  • 00:06:02 potom jakéhosi Naušu,
    který sice Vršovcem nebyl,
  • 00:06:06 chtěl se zachránit,
    prozradila ho červená suknice,
  • 00:06:10 byl vykleštěn a oslepen.
    To byla obvyklá pomsta v té době.
  • 00:06:15 Shluk rozvášněných bojovníků potom
    dostal pokyn od knížete,
  • 00:06:20 ať to zlořečené plémě
    vyhladí docela.
  • 00:06:28 Jak se Vršovci na Libici dostali,
    nevíme,
  • 00:06:32 patrně tou svojí zásluhou
    o likvidaci Slavníkovců.
  • 00:06:36 Prostě ve 12. století
    nebo na počátku 12. století
  • 00:06:40 zde seděli a bylo to
    jejich ústřední sídlo.
  • 00:06:44 Zase to popisuje Kosmas,
    jak Božej zasedal k jídlu
  • 00:06:49 se svým synem Bořutem
    a dalšími příslušníky rodu
  • 00:06:53 a viděl jakýsi shluk lidí,
    který se blíží směrem k Libici.
  • 00:06:58 Kde je zhruba východ?
    Kde je sluníčko?
  • 00:07:02 Já si to najdu.
  • 00:07:04 Tam je východ.
  • 00:07:07 Přicházeli samozřejmě od východu,
    ze směru od vraclavského hradiště.
  • 00:07:12 Božej měl dát příkaz,
    aby byly otevřeny brány
  • 00:07:16 libického hradiska,
    a vtom ta skupina vtrhla.
  • 00:07:20 Vyčetla opět Vršovcům jejich hříchy
    a začala druhá fáze vraždění.
  • 00:07:26 Pak ještě vše pokračovalo v Praze.
  • 00:07:30 Na Petříně byli další Vršovci
    stínáni.
  • 00:07:33 Dokonce malí chlapci,
    synové Mutiny, byli,
  • 00:07:37 jak Kosmas doslova píše,
    zaříznuti jako malí vepříci.
  • 00:07:45 Náš nejstarší kronikář chtěl
    zřejmě ve svém díle obhájit
  • 00:07:50 českého knížete
    a vylepšit pověst Čech.
  • 00:07:54 Svatopluka sice rád neměl,
    ale k tomu,
  • 00:07:57 aby přece jen nějak vysvětlil
    jeho strašlivý čin,
  • 00:08:00 musel vytvořit umělý obraz Vršovců
    jako dědičných nepřátel celé země.
  • 00:08:06 Tak tedy asi vznikli
    Kosmovi ďáblové.
  • 00:08:10 To vraždění na Vraclavi, na Libici
    a potom i v Praze,
  • 00:08:14 to bylo patrně i na Kosmu moc.
    Velice realisticky popisuje
  • 00:08:19 likvidaci malých hochů
    a sám k tomu přidává
  • 00:08:24 i nějaká slova,
    která naznačují,
  • 00:08:27 že to bylo přece jenom
    i na současníky přespříliš.
  • 00:08:31 Vyvraždění celého jednoho rodu
    včetně malých dětí,
  • 00:08:36 to není právě laskavý úvod našeho
    putování osmičkovými dějinami.
  • 00:08:47 Tím vlastně definitivně
    poslední mocný odpůrce
  • 00:08:51 Přemyslovců byl zlikvidován.
    Jednota českého státu tím zaručena.
  • 00:08:56 K návratu do dávné historie
    jsme přizvali zástupce
  • 00:09:00 našich nejstarších
    šlechtických rodů.
  • 00:09:03 Jejich přímí předkové
    prokazatelně byli svědky,
  • 00:09:07 ne-li přímými aktéry
    významných dějinných událostí.
  • 00:09:14 Tady jsem a sice to je...
  • 00:09:20 Od něj pocházíme.
  • 00:09:24 Waldsteinové jsou
    staročeská rodina.
  • 00:09:30 Pocházíme z hradu u Turnova,
    který naši předkové nechali
  • 00:09:33 postavit v druhé polovině
    13. století.
  • 00:09:43 Poprvé se jméno Czernin objevuje
    v roce 1115.
  • 00:09:47 Tam je Czernin jmenovaný
    jako jeden ze zakladatelů,
  • 00:09:51 dneska by se mohlo říci sponzorů,
    kláštera Kladrub.
  • 00:09:56 Naše rodové heslo
    je strašně staré.
  • 00:10:00 Latinsky nescit occasum,
    tedy přeloženo nezná západu.
  • 00:10:06 Míněna je ta hvězda erbovní,
    ta osmihranná hvězda šternberská,
  • 00:10:16 která údajně nezná západu.
  • 00:10:17 Prvního Kinského tady máme.
  • 00:10:28 Ten se jmenoval Martin,
    jak krásné jméno.
  • 00:10:32 Následně po něm Protivec
    a ten Martin se narodil 9. 9. 1209.
  • 00:10:44 Trojmoc. Ve spoustě jazyků
    se trojmoc řekne krychle.
  • 00:10:49 A zase to není náhoda.
    Podívejte se,
  • 00:10:52 když nakreslím krychli,
    ona má osm vrcholů.
  • 00:11:04 Vstupujeme do 13. století.
    Na trůn právě usedl panovník,
  • 00:11:08 který byl jako druhorozený syn
    Václava I. původně předurčen
  • 00:11:13 pro stav duchovní -
    Přemysl Otakar II.
  • 00:11:20 Králi, jsou tu vyslanci
    samotného Svatého otce
  • 00:11:25 a přinášejí ti radostnou zprávu.
    Říšská knížata se sjíždějí do Cách,
  • 00:11:30 aby tě provolala
    nejvyšším vladařem.
  • 00:11:34 Vzkaž do Cách, že mi stačí
    čistý štít rytíře,
  • 00:11:39 který si vládu nezasloužil.
  • 00:11:44 Bože, ochraňuj našeho Přemysla.
  • 00:11:59 Půjdeme na sever.
  • 00:12:02 Panovník odjíždí
    na křížovou výpravu do Pruska.
  • 00:12:06 Založí tam slavné město Královec,
    to je dnešní Kaliningrad.
  • 00:12:10 Do rozhodující bitvy zbývá
    ještě celých 23 let.
  • 00:12:15 Aby měl oporu proti šlechtě,
    přál rozvoji měst.
  • 00:12:20 Ucházel se i o císařskou korunu.
    Jeho nepřátelé
  • 00:12:24 zákulisními intrikami prosadili
    Rudolfa Habsburského.
  • 00:12:29 Protože Přemysl Otakar II. neuznal
    Rudolfa, dal ho papež do klatby.
  • 00:12:35 Konflikt spěl k válce.
    Vypověděl ji Rudolf.
  • 00:12:40 Přemysl Otakar II.
    byl zkušený panovník i válečník.
  • 00:12:45 Ale v rozhodující chvíli
    zůstal zcela opuštěn.
  • 00:12:50 Cizí šlechta ho nepodporovala
    a domácí ho zradila.
  • 00:12:56 Dva takoví nejčastěji zmiňovaní
    zrádci jsou Záviš z Falkenštejna
  • 00:13:01 a Milota z Dědic. Milota z Dědic,
    který velel jednomu z významných
  • 00:13:08 šiků Otakarova vojska,
    rozhodně zrádcem nebyl,
  • 00:13:11 protože veškerá jeho politická
    činnost před i po bitvě
  • 00:13:14 na Moravském poli svědčí o tom,
    že zradu můžeme vyloučit.
  • 00:13:17 V případě Záviše z Falkenštejna
    je to spíš záležitost
  • 00:13:20 pozdější literární tradice,
    protože Záviš byl považován
  • 00:13:24 za jednoho z oslnivých rytířů.
    Jeho pletky s královnou Kunhutou,
  • 00:13:28 vdovou po Otakarovi, jsou známé.
    Zároveň byl v čele
  • 00:13:31 vítkovského rodu,
    který se proti Přemyslu Otakarovi
  • 00:13:34 skutečně bouřil.
    Ovšem Záviš z Falkenštejna tady
  • 00:13:37 na Moravském poli nebyl,
    a tudíž i zrada,
  • 00:13:40 která by nastala přímo tady,
    je nesmysl.
  • 00:13:43 V případě, že středověký šlechtic
    se dopustil zrady,
  • 00:13:46 znamenalo to naprosté vyoutování
    celého jeho rodu
  • 00:13:50 ze šlechtického společenství.
    Zrada byla jedním
  • 00:13:54 z nejtěžších zločinů
    tehdejší doby,
  • 00:13:57 a proto kdyby býval některý
    ze jmenovaných šlechticů zradil,
  • 00:14:00 určitě by to muselo výrazně
    postihnout celý jeho rod.
  • 00:14:04 Nacházíme se mezi vesnicemi
    Jedenspeigen na severu
  • 00:14:10 a Dürnkrut na jihu, kde se
    odehrála 26. srpna 1278 bitva
  • 00:14:15 mezi králem Přemyslem Otakarem II.
    a Rudolfem I. Habsburským.
  • 00:14:19 Byla to bitva, která rozhodla
    o budoucím směřování dějin
  • 00:14:25 střední Evropy, především proto,
    že český panovník zde padl.
  • 00:14:30 To byl král, který ještě nosil
    plným právem korunu.
  • 00:14:36 To znamená první na bojišti
    a taky padl.
  • 00:14:39 Potom později království
    už skoro ztratilo význam,
  • 00:14:42 protože později král už byl
    někde na vyvýšeném místě
  • 00:14:46 a jenom pozoroval,
    jak ostatní bojují.
  • 00:14:49 Ale Přemysl Otakar II. byl ještě
    opravdu takový pravý rytířský král.
  • 00:14:55 Dnes nám tady poněkud fouká,
    je trošku zima,
  • 00:14:58 ale vzhledem k tomu,
    že středověká vojska válčila
  • 00:15:01 obvykle v létě, tak srpnové počasí
    tady vypadá úplně jinak.
  • 00:15:05 Krajina je vyprahlá,
    vzduch se tady tetelí,
  • 00:15:08 protože teplota místy dosahuje
    přes 30 stupňů.
  • 00:15:12 Je problematické tady
    vůbec pobývat, natož bojovat.
  • 00:15:16 Představte si dvě vojska,
    která se tady na planině střetnou,
  • 00:15:20 víří oblaka prachu, nastane tady
    změť koňů a lidských těl.
  • 00:15:24 Těžko se potom v takové situaci
    orientujete,
  • 00:15:27 zvlášť když nemůžete pořádně
    dýchat a příšerně se potíte
  • 00:15:31 ve zbroji, která může vážit
    několik desítek kilogramů.
  • 00:15:35 Otázka, proč si Přemysl Otakar
    s Rudolfem vybrali právě lokalitu
  • 00:15:41 Moravského pole, je jasná.
    Středověká bitva,
  • 00:15:45 pokud jste ji měli vést
    tradičním způsobem,
  • 00:15:49 to znamená srážkou šiků
    těžkooděnců,
  • 00:15:52 potřebovala značný prostor
    a rovinu,
  • 00:15:55 protože obě vojska se proti sobě
    rozjížděla z dvoukilometrové
  • 00:15:59 vzdálenosti. Po kilometru trysku
    dosáhl kůň s jezdcem plné síly
  • 00:16:04 a mohl protivníka opravdu silně
    zasáhnout.
  • 00:16:07 Jenom pro ilustraci, kůň,
    který vážil mezi 600 a 800 kg,
  • 00:16:12 plus jezdec, který s celou zbrojí,
    sedlem a výstrojí mohl vážit
  • 00:16:16 kolem 150 kil, tvoří údernou
    jednotku v síle téměř jedné tuny.
  • 00:16:21 To znamená, když se vám třeba
    pouhých šedesát jezdců rozjede,
  • 00:16:26 tak to je lavina, která smete
    všechno, co stojí před ní.
  • 00:16:31 Domnělý Šternberk v bitvě bojoval
    na straně Přemysla Otakara II.
  • 00:16:39 Myslím, že nepadl,
    že se nějak z toho dostal.
  • 00:16:43 To přesně nevím.
    Taky je obtížné v té době
  • 00:16:47 rozlišovat historicky doložená
    fakta od hrdinných pověstí.
  • 00:16:53 Podle tehdejších taktických zásad
    se vojsko dělilo do tří šiků,
  • 00:16:57 přičemž v momentě,
    kdy panovník zasáhl do bitvy,
  • 00:17:01 už neměl šanci s tím nic dělat.
    Přemysl Otakar se postavil
  • 00:17:04 do druhého šiku a doufal,
    že jeho těžká jízda bitvu rozhodne.
  • 00:17:09 Rudolf, jelikož byl
    téměř o generaci starší,
  • 00:17:13 Přemyslovi bylo 45 let v té době,
    Rudolfovi 60 let,
  • 00:17:17 si ponechal možnost změnit
    takticky ještě něco až do konce
  • 00:17:21 bitvy a zasáhl až ve třetím šiku.
    Výsledek bitvy byl do značné míry
  • 00:17:25 ovlivněn tím, že Rudolf
    před bitvou vyčlenil záložní oddíl,
  • 00:17:29 který skryl na západě
    za tuto vyvýšeninu.
  • 00:17:33 Tento oddíl v rozhodujícím
    okamžiku, kdy se fronta
  • 00:17:37 po všelijakých posunech ocitla
    zhruba uprostřed
  • 00:17:40 čtyřkilometrové dráhy
    mezi oběma vesnicemi,
  • 00:17:43 od západu zaútočil do boku
    a do týla Otakarova vojska
  • 00:17:47 a vnesl do jeho řad takový zmatek,
    že se vojsko začalo rozpadat.
  • 00:17:51 Zmatek vystupňoval
    ještě pokřik nepřítele.
  • 00:17:54 Rudolfova vojska křičela utíkají,
    utíkají a tím bylo dokonáno vše.
  • 00:17:58 Ty starobylé rytířské ctnosti
    asi už nebyly plně uznány.
  • 00:18:07 Jinak by nebylo možné,
    že se za zády českých bojovníků
  • 00:18:11 v nějaké jámě schoval
    asi maďarský houf,
  • 00:18:16 který pak zezadu české bojovníky
    mohl přepadnout.
  • 00:18:21 Zdali se zúčastnili Kinští?
    Historicky o tom není známo nic.
  • 00:18:28 Zdali tam byli nebo nebyli,
    bůh ví, ale pokud tam byli,
  • 00:18:33 tak musím možná s hanbou připustit,
    že byli na té straně,
  • 00:18:37 co utekla,
    protože jsme tady až doteď.
  • 00:18:40 Přemyslova smrt, která do dneška
    je obestřena tajemstvím,
  • 00:18:43 protože není úplně prokázáno,
    kdo a jak Otakara zabil,
  • 00:18:47 byla dosti katastrofální
    pro další vývoj českého království,
  • 00:18:51 jelikož dědic Václav byl nezletilý
    a jediný politický momentálně dědic
  • 00:18:56 Otakarův, ovšem nelegitimní,
    byl Mikuláš Opavský,
  • 00:19:00 jeho levoboček,
    a ten byl v uherském zajetí,
  • 00:19:03 takže situace českého království
    byla velice problematická.
  • 00:19:06 Moravu obsadil Rudolf.
  • 00:19:08 Čechy se dostaly do správy
    Oty Braniborského.
  • 00:19:11 Ale běda nám,
    že mezi Čechy tolik odpadlíků.
  • 00:19:19 Braniboři jsou v Čechách.
  • 00:19:22 Královna Kunhuta dokonce sama
    pozvala Otu Braniborského,
  • 00:19:26 aby se po smrti svého
    přemyslovského strýce chopil
  • 00:19:30 správy v Čechách a poručnictví
    nad jeho synem Václavem.
  • 00:19:35 Po české zemi bude veta.
  • 00:19:44 Rychlý posel právě přináší zprávu,
  • 00:19:47 že Ota Braniborský
    kralevice Václava uvěznil.
  • 00:19:56 Od dědiny k dědině jako vlci
    běhají braniborští žoldnéřové.
  • 00:20:02 Chrámy loupí, kláštery drancují,
    děti, starce, ženy vyvražďují.
  • 00:20:10 Ladem leží naše role
  • 00:20:15 nevinnou krví skropená.
  • 00:20:24 A naše krásná země česká
  • 00:20:34 na pustý klesá suchopár.
  • 00:20:44 Úloha žen, to je hezká otázka.
    Na bitevním poli neměly co dělat.
  • 00:20:50 Manželky panovníků se měly starat
    o výchovu synů,
  • 00:20:54 především o výchovu dětí
    a v případě úmrtí krále
  • 00:20:58 o budoucí politické směřování
    státu,
  • 00:21:01 tedy o zajištění kontinuity
    vlády.
  • 00:21:04 V případě královny Kunhuty,
    Otakarovy vdovy,
  • 00:21:07 to byla především péče
    o Václava II. jako následníka.
  • 00:21:10 Je fakt, že Kunhuta se pro to
    snažila dělat maximum.
  • 00:21:14 Ovšem nároky na královskou vdovu
    byly neméně velké.
  • 00:21:20 Musela být velmi ctnostná,
    neměla, pokud možno,
  • 00:21:24 podléhat žádným vlastním citům,
    a proto Kunhutin románek
  • 00:21:28 se Závišem z Falkenštejna byl
    optikou tehdejšího společenství
  • 00:21:32 šlechtictva považován
    za velice nepřípustný,
  • 00:21:35 za něco, co překračuje
    tehdejší meze stanovené morálkou.
  • 00:21:40 Bitva na Moravském poli patřila
    jistě k nejvýznamnějším
  • 00:21:44 v celých našich dějinách.
    Kdo ví, jak by dnes vypadala
  • 00:21:48 mapa Evropy, kdyby tenkrát zvítězil
    král železný a zlatý.
  • 00:21:54 Osmička,
    to je nejmenší možný řád.
  • 00:21:58 Osmička, to je taky nejmenší
    možný řád ze všech grup,
  • 00:22:03 kde G je nekomutativní,
    ale pro řád osm
  • 00:22:08 to není jediná taková grupa.
    Druhá taková grupa,
  • 00:22:13 to je grupa dihedrální.
    Tu snadno zkonstruujeme
  • 00:22:18 jako symetrie čtverce,
    značí se dé osm.
  • 00:22:26 Je mu teprve 18 let
    a v této chvíli má za sebou
  • 00:22:30 namáhavou cestu z Itálie.
    Jeho otec Jan Lucemburský
  • 00:22:35 ho po dlouhém naléhání
    české šlechty konečně pověřil
  • 00:22:39 správou Čech a Moravy.
    Přetěžký úkol.
  • 00:22:43 Země je očividně
    až příliš zanedbaná.
  • 00:22:47 Jsme v Čechách, milosti.
  • 00:22:50 Vidíte sami, byl to šok.
  • 00:22:52 Karel IV. byl člověk
    velmi koncepční.
  • 00:22:58 Měl všechno připravené,
    naplánované, promyšlené
  • 00:23:02 několik let dopředu
    a právě v letech 1347 až 1348
  • 00:23:06 měl dostatek času,
    aby mohl své koncepce uskutečňovat.
  • 00:23:11 8. března 1348 vydává zakládací
    listiny Nového Města pražského,
  • 00:23:17 které obsáhne plochu 360 hektarů,
    to znamená,
  • 00:23:22 že pravobřežní Praha
    se třikrát zvětší.
  • 00:23:29 Nové Město citlivě navazovalo
    na Staré neboli Větší Město.
  • 00:23:35 Spojovalo dva pražské hrady,
    historický Vyšehrad
  • 00:23:39 a hrad svatého Václava.
    Zapojila do své struktury
  • 00:23:43 zbytky starších osad
    včetně jejich duchovních center.
  • 00:23:47 Ulice Nového Města navazovaly
    na brány ve věnci Hradeb
  • 00:23:51 a Příkopů Města Starého.
    Hranice mezi oběma městy
  • 00:23:55 probíhaly v místech dnešních ulic
    Národní, 28. října, Na Příkopech
  • 00:24:00 a Revoluční. Obyvatelé Nového Města
    dostávali vyměřené parcely
  • 00:24:05 sice zdarma, ale měli povinnost
    vybudovat si dům z kamene
  • 00:24:10 nebo cihel do 18 měsíců.
    Ze Starého Města se sem vystěhovala
  • 00:24:15 všechna hlučná či jinak rušivá
    řemesla.
  • 00:24:20 Městský půdorys byl uspořádán
    do tří hlavních částí.
  • 00:24:24 Páteří střední části města se stalo
    dlouhé pravidelné prostranství
  • 00:24:29 Koňského trhu ve středu města.
    Jižní části vévodil rozlehlý
  • 00:24:34 pravidelný prostor
    Dobytčího trhu.
  • 00:24:38 Osou jeho severní části byla
    důležitá cesta na Kutnou Horu.
  • 00:24:43 Třetím hlavním tržištěm
    byl Senný trh.
  • 00:24:53 Tvůrce městského půdorysu byl
    patrně obeznámen
  • 00:24:57 s pokyny k zakládání měst.
    Pomyslným modelem byla vize
  • 00:25:02 nebeského Jeruzaléma popsaného
    ve Zjevení svatého Jana.
  • 00:25:06 Navržený projekt se prolínal
    s ideálním obrazem,
  • 00:25:10 který vtiskl městu
    jeho duchovní rozměr.
  • 00:25:15 Hradby Nového Města byly postaveny
    v první fázi jeho výstavby
  • 00:25:20 v letech 1348 až 1350.
    Od Vyšehradu běžel jejich pás
  • 00:25:25 přes údolí Botiče na Karlov
    a od Karlova až k severnímu ohybu
  • 00:25:30 řeky s velkými ostrovy.
    Tento pás hradeb,
  • 00:25:34 dlouhý zhruba tři a půl kilometru,
    tvořila hradební zeď 6 metrů vysoká
  • 00:25:39 a dva až tři metry silná,
    zesílená čtyřhrannými věžemi,
  • 00:25:44 doprovázená příkopem a valem.
  • 00:25:47 Nejkrásnější pohled na hradební pás
    je z Vyšehradu.
  • 00:25:55 Jinak Nové Město bylo projektováno
    úplně fantasticky
  • 00:26:01 i z dnešního pohledu.
    Bohužel urbanistu, architekta,
  • 00:26:06 který byl génius,
    neznáme jménem,
  • 00:26:09 ale síť ulic,
    jak jsou projektovány,
  • 00:26:13 ta pravidelná šířka ulic,
    které dosahují až 25 metrů
  • 00:26:18 v případě Ječné ulice,
    takže ještě ve 20. století
  • 00:26:22 mohou sloužit jak pro tramvaje,
    tak pro autobusy
  • 00:26:26 a pro automobilovou dopravu,
    o které se tehdy ještě nevědělo,
  • 00:26:31 tak to je vlastně něco úžasného.
  • 00:26:37 V roce 1348 bylo Karlovi IV.
    32 let.
  • 00:26:42 Narodil se 14. května,
    takže dá se říci,
  • 00:26:47 že všechny zakládací akty prováděl
    krátce před svými 32. narozeninami.
  • 00:26:52 On byl z pohledu středověku
    v naprosto nejlepším věku,
  • 00:26:57 kdy byl muž na vrcholu sil,
    měl dostatek zkušeností,
  • 00:27:02 a navíc Karel IV. byl
    vzdělaný člověk
  • 00:27:07 a opravdu od svého dětského věku
    po vzdělání toužil.
  • 00:27:17 Z kralevice Karla vyrostl muž
    vzdělaný, hovořící čtyřmi jazyky,
  • 00:27:22 nadaný diplomat, schopný voják,
    tvořivý budovatel říše,
  • 00:27:27 který pro své zásluhy byl nazván
    Otcem vlasti.
  • 00:27:32 Když se Karel IV. rozhodl učinit
    z Prahy své sídelní město
  • 00:27:36 a hlavní město říše, usiloval
    i o zřízení vysokého učení.
  • 00:27:42 Věděl, že jeho stát může být
    úspěšný pouze tehdy,
  • 00:27:47 bude-li se opírat o vzdělané lidi.
  • 00:27:52 7. dubna 1348 Karel IV. vydal
    svou slavnou zakládací listinu
  • 00:27:57 pražského vysokého učení,
    v níž se také říká,
  • 00:28:02 že má sloužit všem, ale především
    obyvatelům českého státu,
  • 00:28:08 aby nacházeli stůl vědění
    prostřený doma
  • 00:28:13 a nemuseli se za poznatky
    ubírat do ciziny.
  • 00:28:18 To znamená, že mohl přijít
    na univerzitu studovat kdokoliv,
  • 00:28:23 kdo uměl latinsky a složil
    příslušný poplatek,
  • 00:28:28 ovšem už tehdy na základě
    odpřisáhnutí chudoby byl
  • 00:28:33 poplatek chudým zájemcům odpuštěn,
    takže už tehdy vzdělání bylo
  • 00:28:39 tímto způsobem podporováno
    i samotnou hlavou státu.
  • 00:28:47 To byl ohromný počin,
    protože to byla první univerzita
  • 00:28:52 severně od Alp, to byla
    samozřejmě císařská univerzita.
  • 00:28:59 To si musíme uvědomit.
  • 00:29:02 Po celé 19. i 20. století
    se prali Němci a Češi v Čechách,
  • 00:29:07 jestli to bude německá
    nebo česká univerzita.
  • 00:29:11 To je uvažování, které nepočítá
    s myšlením středověku.
  • 00:29:16 Taky ještě do 18. století
    vyučovala latinsky
  • 00:29:20 jako všechny univerzity.
  • 00:29:28 On nebyl rytíř jako jiní
    uprostřed vřavy zápasů.
  • 00:29:33 Měl vše, co muže mužem činí.
    On nebyl rytíř jako jiní.
  • 00:29:38 Měl víc,
    měl smysl pro krásu.
  • 00:29:45 On nebyl rytíř jako jiní,
    nehledal v boji svatozář.
  • 00:29:50 Měl vše, co muže mužem činí.
    Dal této zemi víc než jiní.
  • 00:29:56 Gotickou duši,
    nejen tvář.
  • 00:30:10 Založení hradu Karlštejna bývá
    tradičně spojováno
  • 00:30:14 s datem 10. června 1348,
    ale celý problém tkví v tom,
  • 00:30:18 že tato zpráva je obsažena
    až v kronice Václava Hájka
  • 00:30:23 z Libočan, která byla dopsána
    v roce 1538,
  • 00:30:27 takže je to skoro 200 let.
    Stavebně-historické průzkumy
  • 00:30:32 ukazují, že Karlštejn je možná
    o nějaký rok starší,
  • 00:30:36 takže datum založení Karlštejna
    v roce 1348
  • 00:30:40 nemůžeme považovat za bezpečné.
  • 00:30:53 Zda měl pro Karla IV. právě
    rok 1348 nějaký zvláštní význam,
  • 00:30:59 nevíme, ale faktem je,
    že 14. století mystice
  • 00:31:04 a symbolice čísel přikládalo
    mimořádnou důležitost.
  • 00:31:12 Ve 14. století rok 1348 patří
    mezi top letopočty, to je nesporné.
  • 00:31:17 Kdybychom se podívali,
    jaká ještě léta zakončená osmičkou
  • 00:31:23 ve 14. století hrála roli,
    tak se mi okamžitě vybaví rok 1378.
  • 00:31:39 Moje Čechy nezahynou,
    oheň je nespálí.
  • 00:31:45 A meč je nezničí
    a budou trvalejší kamenné.
  • 00:31:50 Amen.
  • 00:31:54 Ještě mi něco vypravuj
    o mém panování.
  • 00:32:04 Léta Páně 1333 pan Karel,
    prvorozený syn českého krále Jana,
  • 00:32:10 vstoupil do svého dědičného
    království a nalezl je
  • 00:32:17 ve stavu žalostném.
    I panoval pak po dlouhou řadu let
  • 00:32:24 a zemi zvelebil
    a lidé ho měli rádi.
  • 00:32:29 Když umíral, želeli ho Čechové
    a nazvali ho Otcem vlasti.
  • 00:32:38 A Otec vlasti, to je panovník,
    který když posléze svou zemi
  • 00:32:44 opouští, ona může žít
    i bez něho.
  • 00:32:51 A Čechy?
  • 00:32:56 Čechy...
  • 00:32:58 Mohly žít i bez něho.
  • 00:33:06 Z čehož on umíraje byl i pyšný
    i dosti smuten.
  • 00:33:15 Ale samo o sobě to bylo dobré
    a veselé.
  • 00:33:43 Víme u všech čísel,
    jaká měla ve středověku významy,
  • 00:33:46 ale to je samozřejmě všechno
    spekulativní.
  • 00:33:52 Pokud jde o osmičku jako takovou
    v českých dějinách,
  • 00:33:57 já sám jsem si dělal statistiky
    a je pravda,
  • 00:34:01 že tolik významných dat,
    která jsou zakončena osmičkou,
  • 00:34:08 žádné jiné číslo nemá.
  • 00:34:12 Jsou věci,
    které každý dobře zná,
  • 00:34:17 kdo má nějaké základní znalosti
    z matematiky.
  • 00:34:22 Můžeme se přesunout i do maličko
    specializovaných oblastí.
  • 00:34:27 Osmička, to je také dimenze
    algebry octonion.
  • 00:34:50 Všechny posly jsme už vyslechli
    a seznali jejich nároky.
  • 00:34:54 Známe ty cizí sliby.
  • 00:34:56 Když ptáčka lapají,
    pěkně mu zpívají.
  • 00:34:59 Slyšeli jste také listiny
    z korunního archivu.
  • 00:35:03 Dávají nám právo svobodné volby.
    Tak na co ještě čekáme?
  • 00:35:06 Aby nám vládl Sas,
    braniborský kurfiřt nebo Bavor?
  • 00:35:09 Neumíme sami rozhodnout?
  • 00:35:14 Můj předek musel tedy pravděpodobně
    volit krále Jiřího z Poděbrad.
  • 00:35:18 Jsem přesvědčen,
    že ho volil.
  • 00:35:20 Já mohu jenom pro svou rodinu
    doufat,
  • 00:35:23 historický záznam o tom není,
    ale pro svou rodinu mohu doufat,
  • 00:35:27 že mu někde blíž či dál
    stáli po boku.
  • 00:35:31 Český zemský sněm právě zasedá.
    Kdo je Jiří z Poděbrad,
  • 00:35:35 jeden z hlavních kandidátů
    na český trůn?
  • 00:35:40 Český pán, který žil a bydlel
    tady na tomto hradě,
  • 00:35:44 na tomto panství,
    a už v roce 1444 se stal
  • 00:35:50 společným hejtmanem čtyř
    východočeských landflídů.
  • 00:35:54 Odtud už následovala cesta
    až k zemskému správcovství,
  • 00:35:58 které podržel i poté,
    co se českým králem
  • 00:36:02 stal mladý Ladislav Pohrobek.
    To se stalo v roce 1453.
  • 00:36:07 Ladislav Pohrobek však zemřel
    nenadále koncem listopadu 1457,
  • 00:36:12 pravděpodobně na leukémii.
    Země byla opět bez krále.
  • 00:36:17 Situace se však vytvořila
    úplně nově.
  • 00:36:21 Jiří z Poděbrad představoval
    svým majetkem
  • 00:36:24 nejbohatšího muže v království.
    Z různých důvodů bylo nasnadě,
  • 00:36:29 že právě Jiří se stává vhodným
    adeptem na nového českého krále.
  • 00:36:34 Český zemský sněm,
    který se sešel 2. března 1458
  • 00:36:39 na Staroměstské radnici,
    zvolil za svého krále
  • 00:36:43 českého pána Jiřího z Poděbrad.
    Tehdy mu bylo 38 let.
  • 00:36:50 Živ buď, Jiří,
    král a pán náš milostivý.
  • 00:36:57 Přičiněním Zdeňka Konopišťského
    ze Šternberka byl jednohlasně
  • 00:37:03 zvolen Jiří z Poděbrad.
    Jednak tehdy byli ještě
  • 00:37:07 velice úzce spřáteleni
    a za druhé Jiří z Poděbrad
  • 00:37:12 měl za manželku Kunhutu
    rozenou ze Šternberka,
  • 00:37:16 která byla příbuzná
    s tím Zdeňkem.
  • 00:37:21 Přijímám důstojenství
    a doufám,
  • 00:37:25 že mi všichni budete věrně
    a svorně nápomocni
  • 00:37:30 k obecnému dobrému,
    k prospěchu a slávě Koruny české.
  • 00:37:35 Živ buď, Jiří, král český.
  • 00:37:39 Už jsem měl strach,
    že se zas chytíme na cizí vábničku.
  • 00:37:43 Zaplaťbůh, Mistře Rokycano.
  • 00:37:46 Po době Karla IV.,
    kdy jsme kráčeli
  • 00:37:50 s vlajícími prapory v čele
    evropské kultury,
  • 00:37:53 tak nás následující doba husitská
    po jeho synovi Václavu srazila
  • 00:37:58 o sto nebo sto padesát let zpátky
    a museli jsme se z marasmu
  • 00:38:03 rozbité země vyhrabávat.
  • 00:38:07 Jiřík z Poděbrad v tu dobu udělal
    velkou práci, aby se tak stalo,
  • 00:38:12 takže někteří historici
    ho dokonce považují
  • 00:38:16 za nejvýznamnějšího českého krále.
  • 00:38:21 -Jeho milost král odmítl.
    -A kompaktáta?
  • 00:38:25 Slibuje, že bude odvádět lid
    ode všech bludů a kacířstev.
  • 00:38:30 Ale ani slovo o tom,
    že sám odstoupí od kalicha.
  • 00:38:33 Zavazuje se k poslušnosti
    stolici papežské.
  • 00:38:36 K takové přísaze jste si měli
    pozvat Rokycanu.
  • 00:38:39 Svatý otec Callix
    napsal králi laskavý list
  • 00:38:42 stejně jeho kancléř, to znamená,
    že Svatý otec uznal volbu
  • 00:38:46 a má zájem,
    aby Čechy konečně vstoupily
  • 00:38:50 do rodiny
    křesťanských království.
  • 00:39:06 Slibuji zachovat i bránit,
    pokud mi bude možno,
  • 00:39:11 poslušnost stolici papežské
    a slibuji podle zvyků jiných králů
  • 00:39:16 křesťanských usilovat o jednotu
    víry pravé a lid svůj odvádět
  • 00:39:21 od všech bludů, kacířstev
    a článků církvi římské
  • 00:39:26 se protivících i vést jej
    k jednotě obřadů církve této.
  • 00:39:31 -To je všechno?
    -Ano.
  • 00:39:47 Jiřík z Poděbrad je můj předek.
    To samozřejmě ano.
  • 00:39:52 To byla čistě ještě záležitost
    českých zemí.
  • 00:39:57 My jsme tady ještě nebyli,
    ale to zapojení tady už začíná.
  • 00:40:03 Šternberk,
    který seděl na Konopišti,
  • 00:40:08 měl za manželku Schwarzenbergovou.
  • 00:40:16 Jiří z Poděbrad byl
    velmi dobrým hospodářem.
  • 00:40:20 Tím nemyslím opět jenom jeho
    statky, ale také království
  • 00:40:24 a za jeho vlády správcovské
    se začalo v Čechách a na Moravě
  • 00:40:28 opět dařit lépe obchodům,
    řemeslu a země začínala vzkvétat.
  • 00:40:33 Možná i toto byly atributy,
    které ho jistým způsobem
  • 00:40:37 klasifikovaly do pozice vhodného
    adepta na český královský trůn.
  • 00:40:47 Čas se naplnil.
    Jaké zprávy přinášíš?
  • 00:40:51 Nejsou špatné.
  • 00:40:54 Čekám, jak jsi zařídil
    mé smíření s papežem.
  • 00:40:58 Ty mi nevěříš, otče?
  • 00:41:01 Nejsem tvůj otec
    a ty nejsi můj syn.
  • 00:41:04 -Ale tenkrát jsi mi tak říkal.
    -Čekám na tvou odpověď.
  • 00:41:09 Pilně jsem usiloval, aby ses mohl
    sejít s papežovým legátem.
  • 00:41:15 Vždycky odmítl,
    že prý se nemůže setkat s kacířem.
  • 00:41:21 Musíš mi svou žádost podat písemně
    a já ti také písemně odpovím.
  • 00:41:26 Korvín, původně Jiřího zeť
    a příslušník uherské šlechty,
  • 00:41:33 který vděčil tak trošku za svůj
    královský titul také Jiřímu,
  • 00:41:38 se stal po smrti své první ženy
    nepřítelem svého tchána.
  • 00:41:43 Byly za tím nikoli
    náboženské důvody,
  • 00:41:47 ale především nezkrotná Matyášova
    touha získat ve střední Evropě
  • 00:41:52 rozsáhlé mocenské prostory
    a vyposlechnout papeže
  • 00:41:57 a ujmout se kruciáty
    proti Čechám.
  • 00:42:00 Čeští katolíci se v tomto ohledu
    nakonec rozhodli
  • 00:42:04 bojovat proti Jiřímu.
  • 00:42:06 Došlo k takovým mocenským
    a náboženským konfesním sporům
  • 00:42:13 mezi Jiřím z Poděbrad
    a tehdy už velmi mocným
  • 00:42:18 Zdeňkem ze Šternberka,
    který kolem sebe shromáždil
  • 00:42:24 katolické stavy,
    tedy členy panského stavu,
  • 00:42:29 a založil jako hejtman
    Zelenohorskou jednotu českých pánů,
  • 00:42:35 která se vzepřela
    proti panovníkovi.
  • 00:42:39 Vím, že manželka krále Jiřího
    z Poděbrad byla Šternberková.
  • 00:42:44 Možná to byly jenom
    nějaké rodinné rozepře.
  • 00:42:48 Patrně si mysleli,
    že přes sukni ho ovládnou,
  • 00:42:51 a když to nešlo,
    tak se to tehdy nelíbilo.
  • 00:42:54 Tehdy bylo hrozně jednoduché,
    ten plech,
  • 00:42:57 který měli všichni na sobě,
    hrozně řinčel.
  • 00:43:00 Každá revolta byla velmi hlasitá.
  • 00:43:06 Přejasný králi uherský,
    za dobrodiní,
  • 00:43:10 že jsi nás vzal do své ochrany,
    nemůžeme ti dosti poděkovat.
  • 00:43:16 Jako papežem jmenovaný hejtman
    Jednoty českých katolických pánů
  • 00:43:21 tebe prosím, abys nám byl pánem
    milostivým a zachoval nás
  • 00:43:26 při právech a svobodách našich.
  • 00:43:30 Pak došlo k takové
    vnitrostátní válce,
  • 00:43:33 kterou Zdeněk Konopišťský prohrál,
    mj. také tím,
  • 00:43:37 že padl hrad Český Šternberk,
    který byl obléhán
  • 00:43:41 královskými vojsky,
    velitelem byl Viktorín,
  • 00:43:46 syn Jiřího z Poděbrad
    a Kunhuty ze Šternberka.
  • 00:43:57 Často se říká těm válkám,
    kdy Jiří válčil s Matyášem,
  • 00:44:01 druhá husitská válka.
  • 00:44:06 Osmička,
    to je minimální řád pro Bolovu...
  • 00:44:24 16. století v podstatě nemá
    nějakou dominantní osmičku,
  • 00:44:27 která by byla srovnatelná třeba
    se založením univerzity
  • 00:44:31 nebo s vydáním Rudolfova majestátu
    nebo nějakou podobnou událostí,
  • 00:44:38 která měla fatální dopad
    na další vývoj českých dějin.
  • 00:44:42 Několik osmiček bychom tady našli.
    Asi ta první je rok 1538,
  • 00:44:47 kdy započala stavba královského
    letohrádku na Pražském hradě.
  • 00:44:52 Vznik královského letohrádku
    na Pražském hradě je spojen
  • 00:44:57 s manželstvím Ferdinanda I.,
    českého krále
  • 00:45:01 a pozdějšího římského císaře,
    a Anny Jagellonské.
  • 00:45:05 Ono se mu také někdy říká
    letohrádek královny Anny,
  • 00:45:09 protože to odkazuje na skutečnost,
    že Ferdinand ho nechal postavit
  • 00:45:13 pro svoji manželku.
  • 00:45:16 Měl pravdu dobový zápis,
    který o Ferdinandovi praví:
  • 00:45:19 Byl mysli vysoké,
    přitom hněvivý a mstitedlný.
  • 00:45:24 A vtipu ostrého.
  • 00:45:26 Ferdinand však byl
    i milujícím manželem a otcem.
  • 00:45:30 Pro svou ženu Annu Jagellonskou
    a deset dětí, které spolu měli,
  • 00:45:35 založil zahradu a u ní nechal
    postavit křehké vyznání.
  • 00:45:55 S Ferdinandem I. vstoupila
    do Čech a na Moravu renesance.
  • 00:46:00 Letohrádek královny Anny,
    nazývaný Belveder,
  • 00:46:04 patří k nejkrásnějším renesančním
    stavbám severně od Alp.
  • 00:46:10 Královský letohrádek má
    jednu zajímavou vlastnost.
  • 00:46:14 Je to věc, kterou všichni vidíme,
    aniž bychom si uvědomovali,
  • 00:46:18 co to je, to je charakteristický
    tvar jeho střechy.
  • 00:46:22 Střecha vypadá na první pohled
    zvláštně.
  • 00:46:26 Tvarově je neopakovatelná
    nebo neobvyklá,
  • 00:46:29 ale ona má velmi konkrétní tvar,
    který odkazuje
  • 00:46:33 na obrácený kýl lodi.
    Je to loď otočená vzhůru nohama,
  • 00:46:38 takže i symbolika lodi a dálek
    docela hezky splývá s tím,
  • 00:46:43 čím byla renesance
    pro české prostředí.
  • 00:46:47 Nejde jenom o architekturu,
    jde v podstatě i o to,
  • 00:46:50 že se radikálně mění
    životní styl.
  • 00:46:53 Ti lidé vlastně začínají žít
    úplně jinak než generace předků.
  • 00:46:57 Začínají cestovat,
    začínají se inspirovat cizinou.
  • 00:47:00 To, co tam viděli, si přivážejí
    domů v rovině symbolické
  • 00:47:04 i skutečné, nakupují knihy,
    nakupují sochy, koberce.
  • 00:47:08 Jimi si potom zdobí svoje sídla,
    ale kromě toho začínají
  • 00:47:11 i jinak myslet, jinak uvažovat,
    učí se jazyky.
  • 00:47:14 Inspirují se dvorským životem,
    který viděli jinde.
  • 00:47:17 Tohle všechno díky nim proniká
    do Čech
  • 00:47:21 a vzniká takzvaná česká renesance,
    která se sem dostává opožděně,
  • 00:47:25 nicméně o to je pak silnější.
  • 00:47:29 Také se k nám stěhovaly rodiny
    z okolních zemí.
  • 00:47:35 Například málokdo ví,
    že v českých dějinách byla
  • 00:47:40 významná rodina Krajířů z Krajku.
    Pod jejich ochranou byla
  • 00:47:45 tištěna Bible kralická.
    Původně přišli z Korutan.
  • 00:47:57 V 16. století je pro rod
    důležitá jedna věc.
  • 00:48:04 V tu dobu se rod Kinských stal
    součástí panského stavu.
  • 00:48:10 V 16. století, to nemá se stavbou
    Belvederu nic společného,
  • 00:48:16 se narodil jeden můj velice
    význačný předek,
  • 00:48:21 narodil se též v osmičkovém datumu
    v roce 1568 a zemřel v roce 1628.
  • 00:48:28 Byl to Zdeněk Vojtěch
    z Lobkowicz.
  • 00:48:32 To byl nejvýznačnější předek,
    který byl kancléřem
  • 00:48:37 království českého,
    který byl ženatý
  • 00:48:42 s Polyxenou Lobkowiczovou,
    rozenou z Pernštejna
  • 00:48:47 a v prvním manželství
    vdanou za Rožmberka.
  • 00:48:51 Polyxena z Lobkowicz.
    Dobře si pamatujme jméno té dámy.
  • 00:48:57 Ve druhé dekádě 17. století
    sehraje v českých dějinách
  • 00:49:02 poměrně důležitou roli.
  • 00:49:23 Asi bychom mohli zmínit
    ještě další osmičky,
  • 00:49:27 které jsou nějakým způsobem
    výjimečné v rámci 16. století.
  • 00:49:32 Dala by se připomenout mapa
    Mikuláše Klaudiána,
  • 00:49:37 což byl lékař působící
    v Mladé Boleslavi,
  • 00:49:40 který vydal tuto mapu Čech,
    vůbec první mapu Čech
  • 00:49:44 pojednanou tímto způsobem.
    Je zajímavá tím,
  • 00:49:47 že je otočená, jih je nahoře,
    sever je dole,
  • 00:49:50 tedy obráceně, než jsme zvyklí
    vídat dnešní mapy.
  • 00:49:54 Klaudiánova mapa je zajímavá
    nejen zobrazením území Čech,
  • 00:49:59 ale i doprovodnými motivy.
    Jsou tam erby předních panských
  • 00:50:04 rodů českého království,
    ale je tam i obrázek kočáru
  • 00:50:08 otevřeného, ve kterém sedí
    jakási vznešená společnost.
  • 00:50:12 Ti lidé vyjadřují obrovské zděšení
    gesty, výrazy obličeje apod.
  • 00:50:17 Teprve při bližším pohledu
    zjistíme proč.
  • 00:50:21 Protože do kočáru jsou zapřaženi
    koně,
  • 00:50:24 kteří tahají na opačné strany.
    Je jasné, že to skončí katastrofou.
  • 00:50:29 Má to symbolicky vyjadřovat
    rozpory v království dvojího lidu,
  • 00:50:33 v zemi, kde žili vedle sebe
    katolíci a nekatolíci.
  • 00:50:37 Má to vyjádřit i jakési obavy
    z budoucího konfliktu,
  • 00:50:41 ke kterému nakonec došlo.
  • 00:50:47 V 16. století najdeme minimálně
    ještě jednu osmičku,
  • 00:50:51 která vypovídá o méně příjemných
    stránkách života.
  • 00:50:56 To je rok 1568,
    kdy byl uzavřen mír,
  • 00:51:01 a to mezi Habsburky
    a mezi Osmanskou říší.
  • 00:51:06 Tím se dostáváme k něčemu,
    co nám charakterizuje
  • 00:51:10 celé 16. století.
    Někdy se mu říká turecké století.
  • 00:51:14 Je to období sice pro české země
    relativně poklidné, mírové,
  • 00:51:18 ale zároveň charakterizované
    neustálým ohrožením ze strany
  • 00:51:23 Osmanské říše.
    Strach z Turků je
  • 00:51:27 asi nejsilnější kolektivní emocí
    16. století.
  • 00:51:30 Ti lidé sice žijí
    v relativním míru,
  • 00:51:34 ale zároveň v nepřetržitém strachu
    z ohrožení Turky,
  • 00:51:37 protože nezapomínejme na to,
    že to je doba,
  • 00:51:41 kdy už existuje poměrně rozvinuté
    novinové zpravodajství
  • 00:51:44 a kdy zprávy z tureckého bojiště
    nejsou jenom textem,
  • 00:51:49 ale jsou doprovázeny obrázky,
    kde ukrutný krvežíznivý Turek
  • 00:51:54 je zpodobněn v nejbizarnějších
    a nejdivočejších podobách,
  • 00:51:59 takže v tom zázemí z toho lidé
    měli pochopitelně strach.
  • 00:52:06 Tam, kde je délka slova 24 bitů,
  • 00:52:10 tak se velmi dobře hodí zápis
    v oktalové soustavě.
  • 00:52:15 Čili když se místo desítky
    za základ vezme osmička.
  • 00:52:20 Takové oktalové číslo
    třeba 77,
  • 00:52:24 to vlastně znamená 63.
  • 00:52:34 17. století je poměrně bohaté
    na osmičková výročí.
  • 00:52:40 Všechna se nám vejdou
    do jeho první poloviny.
  • 00:52:43 To první významné výročí
    je rok 1608.
  • 00:52:46 Libeňský mír mezi císařem
    Rudolfem II.
  • 00:52:50 a jeho bratrem Matyášem,
    mír uzavřený v libeňském zámečku,
  • 00:52:55 kterým vyvrcholilo a skončilo
    několikaleté nepřátelství,
  • 00:53:00 spíše spor vedený
    mezi oběma bratry.
  • 00:53:05 Samozřejmě ctižádostivý Matyáš
    se snažil dostat se
  • 00:53:10 na Rudolfovo místo a to se mu
    v roce 1608 částečně podařilo,
  • 00:53:16 i když ne v Čechách, ale pouze
    ve vedlejších zemích Koruny české.
  • 00:53:22 Druhé výročí,
    pravděpodobně to nejznámější,
  • 00:53:27 je rok 1618, začátek
    českého stavovského povstání,
  • 00:53:32 známá pražská defenestrace.
  • 00:53:38 Navzdory císařskému zákazu
    bylo svoláno v květnu 1618
  • 00:53:42 do Prahy shromáždění
    nekatolických stavů.
  • 00:53:46 Delegace radikálů vtrhla
    do české dvorské kanceláře.
  • 00:53:50 Nejvyšší purkrabí Adam
    ze Šternberka se choval klidně,
  • 00:53:58 umírněně, dokonce vstřícně,
    zatímco ti další,
  • 00:54:03 Slavata, Martinic,
    se tam velice hlasitě ohrazovali
  • 00:54:08 proti vniknutí vzbouřenců.
    Je zajímavé,
  • 00:54:13 že Thurn neovládal češtinu
    a hádka se mu musela
  • 00:54:18 vždy přeložit,
    aby věděl, o co jde.
  • 00:54:23 Ten pak rozhodl - uděláme konec
    a vyhodíme je z oken,
  • 00:54:29 načež odvedli starého Adama
    do vedlejší místnosti,
  • 00:54:35 takže on tomu ušel.
  • 00:54:42 A tak nebyvše připuštěni
    k žádné milosti jeden po druhém
  • 00:54:47 s velikým jejich křikem
    ach, ach, ouvej,
  • 00:54:51 přičemž se drželi rámu oken
    rukama, kteréž však,
  • 00:54:55 když je přes ně tloukli,
    naposledy pustiti museli,
  • 00:54:59 v plášti s rapíry i jinými
    ozdobami svými do příkopů
  • 00:55:03 dolů pod palácem byli po hlavách
    smetáni.
  • 00:55:07 Napsal Pavel Skála ze Zhoře
    o pražské defenestraci
  • 00:55:11 ve své Historii církevní.
  • 00:55:14 Tam můj prapraprapraprapředek
    se defenestrace zúčastnil
  • 00:55:20 nesmírně aktivně,
    byl jedním z těch,
  • 00:55:27 kteří vlastnoručně svrhávali
    Slavatu a Martinice z okna,
  • 00:55:32 a když se Slavata držel za prsty
    okna podle rodinné pověsti,
  • 00:55:36 ale dokonce to je prý
    i historicky dokázáno,
  • 00:55:40 vytasil svoji dýku a uhodil ho
    dýkou přes prsty,
  • 00:55:45 aby se pustil okna.
    On když padal dolů,
  • 00:55:50 zvolal Panno Maria, pomoc.
    A spadl do hnoje.
  • 00:55:56 Pěšky odtamtud z toho hradního
    svahu odešli do paláce Lobkowiczů.
  • 00:56:01 V rodině se povídalo, nevím,
    možná to bylo jen pro malé děti,
  • 00:56:06 že Polyxena Lobkowiczová schovala
    tyto dva pány pod své sukně.
  • 00:56:12 Já se jmenuji Polyxena,
    já se jmenuji po ní.
  • 00:56:16 Mám dokonce novou vnučku
    a ta se jmenuje taky Polyxena.
  • 00:56:20 Myslím, že byl mezi těmi prvními,
    tento Kinský,
  • 00:56:24 kteří dorazili ke dveřím
    Lobkowického paláce na Hradčanech.
  • 00:56:29 A taky zvláštní doba tehdy,
    dělala se revoluce.
  • 00:56:33 Ve dveřích se objevila
    Polyxena z Lobkowicz
  • 00:56:37 a oni se jí zdvořile zeptali,
    jestli smí dovnitř.
  • 00:56:41 Ona řekla ne,
    tak oni odešli.
  • 00:56:44 Můj otec se zabýval genealogií
    a lze naprosto spolehlivě
  • 00:56:50 a jasně doložit,
    že všichni tři defenestranti
  • 00:56:55 byli mými přímými předky,
    takže kdyby se zabili pod oknem,
  • 00:57:00 tak bych tu asi dneska neseděl.
  • 00:57:09 Fabricius, ubohý písař,
    který úplně nevinně
  • 00:57:13 byl vyhozen taky se svými pány
    z okna,
  • 00:57:17 protože byl ubohý úřada,
    tak císař ho odměnil,
  • 00:57:22 že ho povýšil do šlechtického stavu
    s krásným titulem -
  • 00:57:28 pán z Vysokého pádu.
    To byl jistý smysl pro humor.
  • 00:57:36 Povstání českých stavů v roce 1618
    otevřelo stavidla válečné povodně,
  • 00:57:42 která strhla celou Evropu.
    Začala třicetiletá válka.
  • 00:57:48 V Praze tahle velká a dlouhá válka
    začala a v Praze také skončila
  • 00:57:54 právě v roce 1648 švédským vpádem
    a obsazením levobřežní Prahy.
  • 00:58:05 Ta okupace a vydrancování
    levobřežních pražských měst
  • 00:58:12 a naopak velmi statečná obrana
    proti obléhání pravobřežních měst,
  • 00:58:18 tedy Starého a Nového Města
    pražského,
  • 00:58:23 patří k nejzajímavějším epizodám
    celé té dlouhé války.
  • 00:58:29 Do švédských rukou padla
    jako válečná kořist
  • 00:58:33 velká část slavných
    rudolfinských sbírek.
  • 00:58:37 Generál Koenigsmark dal odtud
    odvézt stovky uměleckých památek.
  • 00:58:41 O dva dny později následoval útok
    na pravobřežní Prahu.
  • 00:58:45 Podobně jako v Brně narazili
    Švédové i tentokrát
  • 00:58:50 na odhodlaný odpor vojenské
    posádky, měšťanů a studentů.
  • 00:58:56 Na obraně Prahy,
    právě Starého a Nového Města,
  • 00:59:00 se podílela kromě jiných
    také studentská legie.
  • 00:59:04 Bojovala skutečně
    v těch nejtěžších bojích,
  • 00:59:10 to znamená, že Praha byla
    obsazena švédským vojskem,
  • 00:59:14 tedy Malá Strana a Hradčany,
    26. července v ranních hodinách.
  • 00:59:20 Staré Město bylo včas varováno,
    byla spuštěna padací mříž
  • 00:59:26 ve Staroměstské mostecké věži,
    byl tam postaven narychlo srub,
  • 00:59:31 aby se Švédové nedostali
    do Starého Města.
  • 00:59:35 A právě hned 26. července ráno
    se sešla studentská legie
  • 00:59:40 pod velením právníka Kaufra
    a s duchovní podporou
  • 00:59:46 známého pátera Plachého,
    který je poměrně známou osobností
  • 00:59:52 českých mýtů a legend.
    Tenhle tzv. dlouhý páter,
  • 00:59:58 protože byl vysoké postavy,
    skutečně také bojoval
  • 01:00:04 v první linii se studenty
    a byl považován
  • 01:00:09 za neoficiálního velitele
    té jednotky.
  • 01:00:14 Obrany se zúčastnily
    i jiné vrstvy obyvatelstva.
  • 01:00:18 Byly duchovní kompanie,
    byly šlechtické kompanie atd.
  • 01:00:23 Dokonce i pražští Židé vytvořili
    jednotku, která hasila požáry.
  • 01:00:28 Ve skutečnosti se do čela měšťanů
    a laické domobrany postavil
  • 01:00:33 vrcholný představitel
    Řádu maltézských rytířů
  • 01:00:37 a K. und K. polní maršál
    hrabě Rudolf Colloredo.
  • 01:00:42 On dal celému bojovému nadšení
    i pořádnému strachu řád a účelnost.
  • 01:00:47 On bojoval v třicetileté válce
    a pak, když přišli Švédové,
  • 01:00:53 byl doma někde, jak se to jmenuje?
    Já to mám napsané česky.
  • 01:01:00 Moje čeština není tak dobrá.
    Mluvila jsem česky,
  • 01:01:04 když jsem byla mladá,
    když jsem byla tady.
  • 01:01:08 Když jsme odjeli,
    bylo mi šest let.
  • 01:01:12 A pak jsem to hned zapomněla.
  • 01:01:15 Když jsem se vrátila,
    neuměla jsem říci ani jedno slovo.
  • 01:01:19 Hradčánek. On byl v Hradčánek.
    On spal a pak slyšel,
  • 01:01:24 někdo jim řekl, jsou tady,
    jsou tady.
  • 01:01:34 Muselo to být strašně rychle,
    musel běžet.
  • 01:01:41 Měl nějakou jobku
    nebo něco takového.
  • 01:01:46 Lezl ven oknem,
    dole byla malá loď.
  • 01:01:51 Přijeli lodí na druhou stranu
    a pak on organizoval všechno tam.
  • 01:01:56 Ten Rudolf tady není.
  • 01:02:03 Již tenkrát bylo s podivem,
    s jakou jistotou obsazovali
  • 01:02:07 Švédové některé objekty
    a jak okamžitě vynášeli
  • 01:02:11 bohatou kořist ze sbírek,
    které zde s takovou péčí
  • 01:02:15 a možná i láskou shromáždil
    Rudolf II.
  • 01:02:19 Před nynější strahovskou knihovnu
    najely desítky žebřiňáků
  • 01:02:23 a knechti znající chlast, krev
    a děvky vynášeli ven poklady ducha.
  • 01:02:30 Malá odbočka
    do švédského království.
  • 01:02:34 Jdeme se podívat,
    jak se dnes daří
  • 01:02:38 pokladům Rudolfa II.,
    které v roce 1618 opustily Prahu.
  • 01:02:46 Královna Kristina měla vkus,
    uměla si v Evropě vybrat.
  • 01:02:50 A měla také dokonalý přehled o tom,
    co je kde vzácné a nádherné
  • 01:02:55 a hodné její pozornosti.
    Tyto obrazy neunikly.
  • 01:03:00 Toto je Příjezd poselstva
    na Pražský hrad.
  • 01:03:04 Křtiny syna nejvyššího
    královského zapisovatele.
  • 01:03:10 Nádherné portréty.
  • 01:03:18 A zde jsou důkazy o knihách
    a jejich původu.
  • 01:03:22 Například Ex libris Petra Voka
    z Rožmberka.
  • 01:03:30 Toto je opět Skokloster,
    kde jsou věci nevídané,
  • 01:03:35 zejména známý Rudolfův portrét
    vynesený z depozitáře
  • 01:03:39 do neupravené stodoly.
  • 01:03:41 A samozřejmě věci nejslavnější,
    ke kterým netřeba komentáře.
  • 01:03:47 Stačí jméno.
    Arcimboldo Autoportrét.
  • 01:03:52 A nejslavnější ze slavných
    Rudolfových portrétů.
  • 01:03:57 Kolikrát jste jej viděli?
    Toto je však skutečný originál.
  • 01:04:17 Já si pamatuji,
    jak jsem navštívil letní sídlo
  • 01:04:22 švédského krále,
    a tam jsou sochy,
  • 01:04:26 které pocházejí
    z Valdštejnské zahrady.
  • 01:04:33 Švédská akce v Praze znamenala
    pro české 18. a 19. století
  • 01:04:39 takovou vzpomínku na to,
    co jsme tady kdysi všechno měli
  • 01:04:45 a jak vlastně kulturní rozkvět
    doby předbělohorské skončil
  • 01:04:50 symbolicky tady tím vyplundrováním.
    Kromě toho je to samozřejmě
  • 01:04:56 opravdu úplně poslední vojenská
    akce celé té dlouhé války,
  • 01:05:01 protože v Praze se bojovalo
    dokonce ještě několik dní
  • 01:05:06 po uzavření a podepsání
    vestfálského míru.
  • 01:05:10 Na konci roku 1648
    na vestfálském míru
  • 01:05:20 byl poslanec císaře Arnošt
    Waldstein jako jeho zástupce
  • 01:05:26 ve funkci českého krále,
    protože císař tam nešel.
  • 01:05:35 Vestfálský mír určil pro teritorium
    Svaté říše římské za status quo
  • 01:05:40 rok 1624. Znamenalo to,
    že její německá území zůstanou
  • 01:05:45 nadále atomizovaná na množství
    drobných státních útvarů,
  • 01:05:50 což vítali oba skuteční vítězové
    války - Francie a Švédsko.
  • 01:05:55 Habsburkům se nepodařilo prosadit
    v německých oblastech absolutismus.
  • 01:06:00 Zato si však upevnili pozice
    ve svých středoevropských
  • 01:06:05 dědičných državách,
    kde mohli nadále pokračovat
  • 01:06:10 v centralistické a protireformační
    politice.
  • 01:06:18 Tak jako na českém teritoriu
    válka začala,
  • 01:06:23 tak na něm i skončila.
    Třicetiletá válka se jako první
  • 01:06:27 celoevropský konflikt výrazně
    zapsala do našich dějin.
  • 01:06:32 České země byly vydrancovány,
    lidé vystaveni obrovskému
  • 01:06:37 daňovému zatížení a počet obyvatel
    se snížil o čtvrtinu.
  • 01:06:42 Země Koruny české vstupovaly
    do nové etapy své existence
  • 01:06:47 chudší a zpustošené.
  • 01:06:54 Je otázka, zda osmičková soustava
    v nějakém smyslu
  • 01:07:01 by nebyla přirozenější
    než ta desítková.
  • 01:07:04 Vlastně jde o to, jestli počítáme
    palec jako prst nebo ne.
  • 01:07:08 Pokud ho nepočítáme jako prst,
    což mnoho jazyků činí,
  • 01:07:12 tak máme ten základ osm.
  • 01:07:15 Píše se, že některé indiánské kmeny
    takhle počítají.
  • 01:07:20 Samozřejmě je otázka,
    jestli je to čtyři prsty
  • 01:07:24 nebo čtyři mezery mezi prsty.
    To je také možné.
  • 01:07:31 18. století - skoro celá jeho
    třetina je ve znamení bojů
  • 01:07:36 o rakouské dědictví.
    Především pruský král Bedřich II.
  • 01:07:40 odmítá uznat Marii Terezii
    jako právoplatnou nástupkyni
  • 01:07:45 jejího otce Karla VI.
  • 01:07:49 Do určité míry se dá říci
    s nadsázkou,
  • 01:07:52 že to odnesly české země,
    které zažily v průběhu 18. století
  • 01:07:56 několik pruských vpádů
    nebo vpádů nepřátelských vojsk,
  • 01:08:00 především vojska pruského.
    V roce 1748 skončila válka
  • 01:08:04 o rakouské dědictví cášským mírem,
    který připravil habsburskou
  • 01:08:08 monarchii a tím pádem i české země
    o Slezsko,
  • 01:08:14 o jednu z nejbohatších
    a nejrozvinutějších korunních zemí.
  • 01:08:17 Politika habsburské monarchie byla
    potom samozřejmě tímto limitována,
  • 01:08:21 protože všechny následující
    konflikty byly vlastně zamýšleny
  • 01:08:25 nebo vstupovala do nich
    habsburská monarchie proto,
  • 01:08:29 aby při případném šťastnějším
    výsledku války mohla Slezsko
  • 01:08:33 opět zařadit mezi své provincie
    a mezi země Koruny české.
  • 01:08:37 Po opanování Slezska se Prusové
    na jaře 1758 opět připravovali
  • 01:08:42 k ofenzivě. Jestliže však o rok
    dříve svým velkorysým
  • 01:08:46 a riskantním postupem do Čech
    mířili na samotné základy
  • 01:08:50 habsburské monarchie,
    tentokrát si již na něco podobného
  • 01:08:55 zdaleka netroufali.
  • 01:08:57 Dne 20. května oblehla pruská
    armáda olomouckou pevnost,
  • 01:09:02 která se však velmi úspěšně
    bránila.
  • 01:09:06 Po měsíčním obléhání Prusové
    nutně potřebovali vyměnit
  • 01:09:11 svůj dělostřelecký materiál
    a doplnit zásoby.
  • 01:09:14 Proto se koncem června z Nisy
    k Olomouci vydaly
  • 01:09:18 asi 4 000 zásobovacích vozů.
    Ty pak 30. června u Domašova
  • 01:09:22 zaskočil generálmajor
    Gideon von Laudon,
  • 01:09:26 početný vojenský doprovod rozprášil
    a většinu nákladu ukořistil.
  • 01:09:31 Následkem toho musela pruská armáda
    upustit od obléhání Olomouce
  • 01:09:35 a opustit neslavně Moravu
    a přes Čechy se stáhnout
  • 01:09:39 do nedávno dobytého Slezska.
    V roce 1778 došlo k dalšímu
  • 01:09:43 konfliktu mezi habsburskou
    monarchií a Pruskem,
  • 01:09:48 k tzv. bramborové válce,
    která není u nás příliš známa
  • 01:09:52 ani pod tímto expresivním názvem.
  • 01:09:55 Musím říci, že pojem bramborová
    válka jsem slyšel poprvé v životě.
  • 01:10:00 Sám o sobě na mě působí
    docela zábavně,
  • 01:10:04 že když se válčí bramborami,
    tak při té příležitosti
  • 01:10:08 může přijít tolik lidí o život,
    ale zda u toho byl
  • 01:10:12 nějaký Kinský, netuším.
  • 01:10:14 Ona ten expresivní název obdržela
    spíše nedopatřením,
  • 01:10:18 protože brambory v té době nebyly
    u nás ještě zdaleka
  • 01:10:22 rozšířenou plodinou a zřejmě asi
    vstoupil ten název do povědomí
  • 01:10:26 ze strany pruských a saských
    vojáků,
  • 01:10:29 kteří bojovali
    proti císařsko-královské armádě
  • 01:10:32 v severovýchodních Čechách.
    Ti pruští vojáci v průběhu války
  • 01:10:36 stejně jako jejich protivníci
    z naší strany prováděli
  • 01:10:40 opevňovací práce,
    takže pruští vojáci se domnívali,
  • 01:10:44 že vlastně je to podobná činnost,
    jako když jsou doma v době mírové
  • 01:10:49 a vykopávají na poli brambory.
    Pravděpodobně z toho vznikl
  • 01:10:53 název bramborová válka,
    jinak u nás se označovala
  • 01:10:57 za válku švestkovou,
    protože obě vojska v průběhu
  • 01:11:02 války postihla úplavice,
    zejména ovšem pruskou armádu,
  • 01:11:07 která v důsledku toho ztratila
    téměř 20 000 mužů
  • 01:11:11 a musela opustit Čechy.
    Dá se tedy říci,
  • 01:11:15 že označení švestkový povyk
    nebo švestková válka vlastně
  • 01:11:20 způsobilo z nevědomosti
    nebo naivity širokých vrstev
  • 01:11:25 obyvatelstva, protože oni se
    domnívali, že epidemie úplavice,
  • 01:11:29 případně dalších průjmových
    onemocnění byla způsobena
  • 01:11:33 požíváním nezralého ovoce,
    především pak tedy švestek.
  • 01:11:37 V 18. století se snažili
    takovému počasí vyhnout.
  • 01:11:41 Toto je roční období,
    kdy vojska už většinou
  • 01:11:45 odcházela do zimních ležení,
    tzv. winterkvartýrů,
  • 01:11:48 kde přečkávala
    tohle nepříznivé období,
  • 01:11:51 protože v deštivém počasí
    se při tehdejším stavu
  • 01:11:54 vojenské techniky ani bojovat
    nedalo, protože prach zvlhl
  • 01:11:58 na pánvičkách pušek
    a nebylo možno střílet,
  • 01:12:01 takže pěchota byla odkázána
    jenom na chladné zbraně,
  • 01:12:05 tedy bodáky, šavle, kordy.
    Jiným způsobem bojovat nemohla,
  • 01:12:08 takže to dost omezovalo možnosti
    tehdejších vojevůdců
  • 01:12:12 včetně generála Laudona.
  • 01:12:26 Generál Laudon jednu bitvu
    v dešti zažil,
  • 01:12:30 protože v letním období často
    docházelo k přeháňkám nebo
  • 01:12:34 nepředvídaně se měnilo počasí.
    Jeho podřízení velitelé za ním
  • 01:12:38 přišli a řekli, bylo by zřejmě
    nutno odložit útok,
  • 01:12:42 protože naši vojáci nebudou moci
    v dešti střílet.
  • 01:12:45 Generál Laudon na to stoicky
    odpověděl,
  • 01:12:48 že na nepřátelské straně
    prší taky. A tu bitvu vyhrál.
  • 01:12:53 (Píseň) Jede skrz vesnici,
    má bílou čepici.
  • 01:12:58 Generál Laudon jede skrz ves.
  • 01:13:02 Jsme v roce 1778 na konci léta.
    Nedaleko Drábských světniček,
  • 01:13:07 to je poměrně známá lokalita,
    již ve středověku tam byl hrad,
  • 01:13:11 kde zejména husité v 15. století
    schovávali naloupenou kořist,
  • 01:13:15 což svědčí o strategickém významu
    toho místa,
  • 01:13:18 a generál Laudon v letech
    tzv. bramborové války,
  • 01:13:22 konkrétně v roce 1778,
    se zde rozhodl na této výhodné
  • 01:13:26 pozici zastavit s definitivní
    platností postup Prusů,
  • 01:13:30 kteří přicházeli zhruba
    od Ústí nad Labem
  • 01:13:33 a směřovali sem do údolí Jizery.
    Zde narazili na skalnaté výběžky
  • 01:13:37 Českého ráje, jak je dneska
    ta krajina nazývána.
  • 01:13:41 Zde také bylo výhodné postavení
    pro to,
  • 01:13:44 aby je mohli s definitivní
    platností odrazit.
  • 01:13:47 (Píseň) Zrzavá.
  • 01:13:51 Zrzavou, tu já mám nejradši,
    zrzavou, zrzavou, tu já mám rád.
  • 01:13:58 Já ji pomiluju,
    ona zase mě, mě, mě,
  • 01:14:04 že je zrzavá,
    trápí srdce mé.
  • 01:14:09 U nás si zřejmě pořád ještě
    řada lidí myslí,
  • 01:14:12 že generál Laudon je generálem
    z písničky, z té odrhovačky.
  • 01:14:16 Její znalost je neuvěřitelná.
    Ta píseň je nevymýtitelná,
  • 01:14:20 ale většinou když se zeptáte
    někoho, kdo tu písničku provozuje,
  • 01:14:24 tak vůbec nemá tušení, že generál
    Laudon byl historickou postavou.
  • 01:14:28 Důkazem nad jiné je interiér
    zámku Bečváry,
  • 01:14:32 který byl přestavován
    právě pro něho,
  • 01:14:36 protože se málo ví,
    že po skončení sedmileté války
  • 01:14:40 jako odměnu obdržel od Marie
    Terezie panství Bečváry.
  • 01:14:50 Válka o dědictví rakouské
    takovým patovým způsobem,
  • 01:14:55 jakým probíhala,
    tak tomu odpovídal i výsledek,
  • 01:14:59 ten těšínský mír,
    protože územní zisky
  • 01:15:02 nebyly ani na jedné,
    ani na druhé straně.
  • 01:15:05 To, co by si Marie Terezie
    byla bývala přála,
  • 01:15:08 opětné získání Slezska,
    nebylo opět dosaženo.
  • 01:15:12 Ve Vídni na monumentálním pomníku
    císařovny má generál Laudon
  • 01:15:16 čestné místo.
  • 01:15:18 A jedna osmičková zajímavost.
    Pomník je z roku 1888.
  • 01:15:25 Pokud je pravda to,
    co říkají jazykovědci,
  • 01:15:30 že číslo osm praindoevropsky
    bylo něco jako dvě čtyřky,
  • 01:15:36 tak je možné, že dokonce
    i naši prapředkové
  • 01:15:41 tu oktalovou soustavu vnímali
    jako základní.
  • 01:15:57 19. století výjimečně zahajujeme
    jedním jubileem čistě rodovým.
  • 01:16:03 Jsme hosty na barokním zámku
    v Křimicích.
  • 01:16:12 Můj prapraděd Jan z Lobkowicz,
    který byl důstojníkem,
  • 01:16:17 byl druhorozeným synem v Roudnici,
    jednou v Praze
  • 01:16:22 na Malostranském náměstí poskytl
    první pomoc staršímu pánovi,
  • 01:16:27 který byl poslední hrabě z Vrtby.
    Poslední hrabě z Vrtby uklouzl
  • 01:16:32 na náledí, protože Malostranské
    náměstí je trošku z vršku
  • 01:16:36 a dlážděné, takže to tam
    docela klouže.
  • 01:16:40 To se stalo v roce 1828.
    Na tu celou historii asi zapomněl
  • 01:16:45 a najednou dostal doporučený dopis
    od soudu.
  • 01:16:50 Jelikož byl mladý důstojník,
    tak ho soud moc nezajímal.
  • 01:16:55 Dopis hned zahodil do koše.
    Jeho vojenský sluha byl zvědavý
  • 01:17:01 a trošku se prohraboval v koši
    a našel tam neotevřený dopis.
  • 01:17:06 Tak ho otevřel
    a hlásil svému pánovi,
  • 01:17:09 že zdědil čtyři panství
    od posledního hraběte z Vrtby,
  • 01:17:15 a sice Křimice, Konopiště,
    Nekmíř a Žinkovy.
  • 01:17:23 Křimice mám tedy díky uklouznutí
    posledního hraběte z Vrtby.
  • 01:17:26 Pozdější majitelé získali zámek,
    aniž by museli komukoli
  • 01:17:32 pomáhat z nouze. Do stavu nouze
    dostali spíš samotný zámek.
  • 01:17:37 Rok 1848 je skutečně přelomový rok
    pro moderní české dějiny.
  • 01:17:44 České národní hnutí vyvíjející se
    od konce 18. století tady skončilo
  • 01:17:48 takovou tu kulturní fázi,
    když si Češi psali básničky,
  • 01:17:51 pořádali bály, vyvěšovali
    české vývěsní štíty atd.
  • 01:17:54 Najednou bylo hozené do politiky
    čili bylo nucené formulovat
  • 01:17:58 svůj politický program,
    což zvládli.
  • 01:18:01 Je to program, který byl v plné
    shodě s habsburskou monarchií.
  • 01:18:05 Představovali si habsburskou
    monarchii, Palackého
  • 01:18:08 jako stabilizační faktor
    ve střední Evropě,
  • 01:18:11 který zajišťuje střední Evropu
    proti Německu i proti Rusku
  • 01:18:14 z obou dvou stran,
    ovšem představovali si monarchii
  • 01:18:17 federalizovanou a spravedlivou
    ke všem svým národům.
  • 01:18:21 Přijel do Prahy, byl zcela neznámý
    a Dobrovský ho doporučil
  • 01:18:26 k Františku Josefu Šternberkovi.
    Ti dva se velice brzy spřátelili.
  • 01:18:32 František Josef Šternberk
    Palackého přímo zaměstnal.
  • 01:18:38 Palacký do 50. a 60. let psal
    výlučně německy.
  • 01:18:46 Pak teprve se projevovalo
    obrození
  • 01:18:51 a začal se český jazyk
    trochu uplatňovat.
  • 01:18:56 Tady jsme na místě,
    kde to všechno začalo.
  • 01:19:01 11. března 1848 se tady,
    kde stála budova
  • 01:19:04 Svatováclavských lázní,
    sešla nepovolená schůze,
  • 01:19:08 což bylo skutečně ve své době
    unikum.
  • 01:19:11 Byla svolána skupinkou
    českých vlastenců,
  • 01:19:15 aby se poradili o událostech,
    které začínají hýbat Evropou.
  • 01:19:19 Je třeba říci, že to byla
    taková menšinová záležitost,
  • 01:19:23 že elita pražských vlastenců
    opatrně zůstala doma,
  • 01:19:27 protože si říkali,
    k čemu to dojde,
  • 01:19:30 můžeme diskreditovat národní
    hnutí revolučními piklemi apod.
  • 01:19:37 Petici, která z tohoto shromáždění
    vzešla, můžeme považovat za první
  • 01:19:42 a základní projev české
    novodobé politiky.
  • 01:19:45 Jde o pozoruhodně
    vyvážený dokument,
  • 01:19:48 v němž jsou rovnoměrně zastoupeny
    požadavky liberálních svobod,
  • 01:19:52 například aby stavovské zřízení
    království doplněno bylo
  • 01:19:56 svobodně volenými vyslanci
    všech měst a okresů venkovských.
  • 01:20:09 Autoři petice dále žádali zrušení
    poddanství,
  • 01:20:14 zavedení nezávislosti soudů
    a svobody tisku i shromažďování.
  • 01:20:20 Vznášeny byly též postuláty
    státoprávní,
  • 01:20:24 aby utužen a pojištěn byl svazek
    mezi zeměmi k české koruně
  • 01:20:29 náležejícími, ba nechyběly ani
    požadavky národnostní a jazykové.
  • 01:20:35 aby byla úplná rovnoprávnost
    české národnosti s německou
  • 01:20:39 ve všech českých zemích.
  • 01:20:42 Podle vzpomínek některých mladých
    účastníků, protože tam bylo
  • 01:20:46 hodně studentů, říkali,
    že mladý Frič vzpomíná,
  • 01:20:50 že tatínek, to byl zemský advokát,
    vážená osobnost,
  • 01:20:53 nespal a čekal na něj doma a chtěl,
    aby mu to všechno vyprávěl,
  • 01:20:56 co se tam stalo, a měl
    z toho radost, že to proběhlo,
  • 01:20:59 ale radši tam ještě nešel.
  • 01:21:01 13. března 1848 propuká revoluce
    ve Vídni.
  • 01:21:06 V dolnorakouské sněmovně jsou
    vznášeny požadavky
  • 01:21:10 na státní reformu.
    Studenti a dělníci vycházejí
  • 01:21:13 do ulic, zasahuje armáda,
    jsou první ranění a mrtví.
  • 01:21:18 Císařský dvůr překvapivě vychází
    vzbouřencům vstříc.
  • 01:21:23 Kancléř Metternich je odvolán.
    Vídeň oslavuje,
  • 01:21:26 ale revoluce už otřásá
    celou Evropou.
  • 01:21:30 Kancléř Metternich, to byl
    nenáviděný symbol té doby,
  • 01:21:34 nespravedlivě nenáviděný,
    a ministr policie Sedlnický.
  • 01:21:38 Když pak byli odvoláni,
    byla to obrovská radost.
  • 01:21:43 Existuje řada karikatur,
    jak čert odnáší Metternicha
  • 01:21:47 buď do pekla, nebo do Ruska,
    protože to bylo viděno
  • 01:21:51 jako despotická země,
    kam člověk jako Metternich patří.
  • 01:21:54 Ve skutečnosti Metternich odjel
    do liberální Anglie,
  • 01:21:57 odkud dění komentoval.
  • 01:22:02 Stavovské divadlo patřilo
    ke kulturním, společenským
  • 01:22:07 a koneckonců i národním střediskům
    předbřeznové Prahy.
  • 01:22:13 Tady se scházela elita
    tehdejší pražské společnosti.
  • 01:22:19 A pravděpodobně z této lože
    přerušil v březnu hrabě Stadion,
  • 01:22:25 představitel politické správy
    v zemi, představení,
  • 01:22:30 davy se otočily směrem k němu
    a on překvapenému publiku sdělil:
  • 01:22:37 Jeho Veličenstvo dle došlé
    právě telegrafické zprávy
  • 01:22:41 přislíbilo všem svým národům
    konstituci.
  • 01:22:46 Svoboda tisku a zřizování
    měšťanských gard
  • 01:22:51 nejmilostivěji povoleny.
    Ať žije náš císař a král Ferdinand.
  • 01:22:58 Po té schůzi ve Svatováclavských
    lázních v Praze
  • 01:23:02 byla podivná nálada.
    Čekalo se, co se stane.
  • 01:23:05 Zasáhne stát represivně,
    nezasáhne.
  • 01:23:08 Najednou tímto okamžikem,
    řečeno nadneseně,
  • 01:23:11 se revoluce stala zákonnou.
    Císař povolil revoluci.
  • 01:23:15 Představení v divadle bylo
    ukončeno, davy se vyhrnuly ven.
  • 01:23:20 Byly uspořádány okamžitě
    pochodňové průvody,
  • 01:23:24 které táhly Prahou, táhly
    k zemskému vojenskému veliteli,
  • 01:23:28 což byl tenkrát arcivévoda
    František Karel,
  • 01:23:31 provolávali mu tam slávu,
    provolávala se sláva císaři,
  • 01:23:35 dobrému králi Ferdinandovi,
    sláva Stadionovi,
  • 01:23:38 prostě bylo všeobecné nadšení
    a druhý den v novinách vyšly
  • 01:23:42 články, kde to Havlíček
    vyjádřil nejlíp.
  • 01:23:45 Bratři, jako ve snu neočekávaně
    staly se s námi nesmírné změny.
  • 01:23:50 Včera jsme byli ještě děcka
    pod neomezenou ochranou policie,
  • 01:23:55 cenzury a našich magistrátů,
    dneska jsme svobodní mužové.
  • 01:24:11 To, co tady v Čechách probíhalo,
    rozhodovalo i o osudu monarchie.
  • 01:24:15 Česko-německý vztah k této zemi
    byl jedním z důležitých faktorů.
  • 01:24:20 Tím pádem tady došlo k roztržce
    s Němci,
  • 01:24:24 která potom dovedla až k tragickým
    koncům ve 20. století.
  • 01:24:27 Tady už začíná podvojnost.
    Němci si založí Konstituční spolek,
  • 01:24:32 Češi Slovanskou lípu.
    Národní gardy, původně jednotné,
  • 01:24:36 se rozdělují na české velení,
    na německé velení.
  • 01:24:38 Život se tímto způsobem
    rozchází.
  • 01:24:43 Na podporu svého stanoviska
    usilovala česká politika
  • 01:24:47 o sblížení a spolupráci
    všech slovanských národů monarchie
  • 01:24:52 a svolala do Prahy na počátek léta
    poradu jejich zástupců.
  • 01:25:00 Slovanský sjezd se scházel
    již v podstatně změněné situaci.
  • 01:25:06 Nejprve se jednalo v dnes
    neexistující budově
  • 01:25:10 Českého muzea na Příkopě.
  • 01:25:13 Další porady probíhaly
    na žofínském ostrově.
  • 01:25:17 Padla i taková slova -
    buď národní svoboda,
  • 01:25:20 nebo smrt
    a po smrti sláva.
  • 01:25:23 V létě potom už skončila
    první epocha,
  • 01:25:26 když se všichni měli rádi
    a byli nadšeni,
  • 01:25:29 že přišla svoboda,
    nastává všeobecné sbratření.
  • 01:25:32 Potom narůstalo napětí,
    napětí posilovali studenti,
  • 01:25:36 obyvatelstvo, armáda
    a nakonec to vybuchlo
  • 01:25:40 o svatodušních svátcích,
    když byla sloužena slovanská mše
  • 01:25:44 tady na Koňském trhu,
    dnešním Václavském náměstí,
  • 01:25:47 lidé se rozcházeli,
    tak jeden proud zamířil
  • 01:25:50 přes Příkopy a tam vzniklo volání
    k Windischgraetzovi,
  • 01:25:54 což byl vojenský velitel
    a značně nepopulární.
  • 01:25:58 Zahnuli pod Prašnou bránou
    a šli tady k budově dnešního soudu,
  • 01:26:02 kde bylo zemské
    vojenské velitelství.
  • 01:26:05 Teď přišla smůla,
    Windischgraetz právě měl delegaci
  • 01:26:08 konzervativních pražských měšťanů,
    kteří ho žádali,
  • 01:26:11 aby armáda se zasadila o udržení
    pořádku, on je zdvořile vyprovázel
  • 01:26:16 ke vchodu, oni mu tam provolávali
    slávu, vtom přišel ten dav,
  • 01:26:20 který ho nenáviděl,
    začali mu provolávat hanbu,
  • 01:26:23 vypukla skrumáž,
    a aby se to ještě dovršilo,
  • 01:26:26 tak se z Josefského náměstí,
    dnešního náměstí Republiky,
  • 01:26:30 vracel oddíl granátníků.
    Jejich velitel viděl skrumáž,
  • 01:26:33 uprostřed generála,
    zavelel nasadit bodáky.
  • 01:26:37 Vojáci s bajonety vrazili
    do davu, začala téci krev,
  • 01:26:41 začalo se házet kamení, střílet
    a celá ta záležitost vypukla.
  • 01:26:46 To je to slavné,
    někdy trochu přeceňované
  • 01:26:50 pražské svatodušní povstání.
    Ten první den se bojovalo tady,
  • 01:26:54 kde byla i ta naprosto nevinná
    oběť - Windischgraetzova manželka,
  • 01:26:58 rozená Schwarzenbergová,
    která stála u okna.
  • 01:27:02 Zasáhla ji zbloudilá kulka.
  • 01:27:05 Události následujícího týdne
    se v českém historickém vědomí
  • 01:27:10 rozrostly do rozměrů
    celonárodního boje.
  • 01:27:14 Skutečnost byla smutnější.
    Obyvatelé Prahy zdaleka nebyli
  • 01:27:19 na povstání připraveni
    a rozhodně ne všichni příslušníci
  • 01:27:23 ozbrojených sborů, ať už se jednalo
    o svornost či měšťanské gardy,
  • 01:27:27 hořeli touhou položit život
    za národní zájmy.
  • 01:27:31 Barikády vyrůstaly živelně
    a o mnoho z nich se
  • 01:27:35 vůbec nebojovalo, zatímco vojsko
    postupovalo dle připraveného plánu.
  • 01:27:47 K vážným bojům došlo pouze
    u Staroměstské mostecké věže,
  • 01:27:51 kde studenti z Klementina
    proměněného v pevnost
  • 01:27:54 několik dnů úspěšně zabraňovali
    vojákům v kontrole
  • 01:27:58 důležité komunikace spojující
    oba břehy Vltavy.
  • 01:28:08 O osudu povstání bylo rozhodnuto,
    když Windischgraetz přistoupil
  • 01:28:13 k dělostřeleckému ostřelování
    města.
  • 01:28:17 Ve světle hořících staroměstských
    mlýnů Praha kapitulovala.
  • 01:28:23 Proč to vlastně vypuklo,
    na to existovalo množství teorií.
  • 01:28:28 Vláda hledala široce rozvětvené
    spiknutí, nenašla nic.
  • 01:28:33 Čeští vlastenci byli přesvědčeni,
    že to vyprovokovala armáda
  • 01:28:37 nebo agenti z Německa
    nebo Maďarska,
  • 01:28:40 protože se jim nelíbilo,
    jak to jde v Čechách klidně
  • 01:28:42 a že by se mohl sejít
    český zemský sněm
  • 01:28:46 a mohlo by dojít
    k jakési federalizaci monarchie.
  • 01:28:49 Věřilo se na cizí agenty
    ze všech stran.
  • 01:28:52 Byl tady Bakunin.
  • 01:28:54 V podstatě dá se říci,
    že Praha byla sud s prachem
  • 01:28:56 a stačila jiskra a ta jiskra
    se stala touto skrumáží náhod.
  • 01:29:00 Kdyby se nestala, asi by to
    vybuchlo nějakým jiným způsobem.
  • 01:29:04 Každý mrtvý je tragédie,
    ale je to nesrovnatelné s tím,
  • 01:29:09 co se dělo v jiných městech
    v Evropě, co se dělo ve Vídni.
  • 01:29:13 Stal se z toho český národní mýtus.
    Byla to taková hezká a počestná
  • 01:29:17 revoluce českého biedermeieru.
    Člověka to budí k úsměvu,
  • 01:29:21 když si srovná tu legendu,
    která to píše jako obrovské
  • 01:29:25 revoluční boje, a pak přijde
    na tu skutečnost.
  • 01:29:31 Ve Vídni není bezpečno.
    Císařská rodina prchá ze země
  • 01:29:34 a přijímá pohostinnost
    Arcibiskupského paláce v Olomouci.
  • 01:29:38 V těchto prostorách se její členové
    na pět měsíců ubytovali.
  • 01:29:44 Císař Ferdinand Dobrotivý
    je pod silným tlakem.
  • 01:29:48 Na vzniklou situaci
    jeho schopnosti nestačí.
  • 01:29:54 Filip Schwarzenberg,
    pozdější první předseda vlády
  • 01:29:59 císaře Františka Josefa,
    pomohl přemluvit císaře
  • 01:30:03 Ferdinanda, aby odstoupil.
  • 01:30:06 On byl taková povaha dětská
    a dal si říci
  • 01:30:10 a zůstal v Praze sedět
    jako důchodce.
  • 01:30:13 Po abdikaci Ferdinanda V.
    se právě zde 2. prosince 1848
  • 01:30:18 ujal vlády teprve
    18letý František Josef I.
  • 01:30:23 Na tomto křesle.
    A poznámka na okraj.
  • 01:30:27 V Londýně poprvé vychází
    Komunistický manifest.
  • 01:30:37 Praprastrýc psal bývalým poddaným
    dopis a tam řekl:
  • 01:30:42 Teď jste se stali svobodnými občany
    a já vám přeji k tomu mnoho štěstí.
  • 01:30:48 Ale svoboda může být
    taky nebezpečná.
  • 01:30:53 My se už známe generace
    po generaci,
  • 01:30:57 ale teď budou přicházet lidé,
    kteří vás chtějí podvádět.
  • 01:31:02 Tak dejte pozor. Dnes
    existuje nové slovo komunismus,
  • 01:31:07 ale to jenom je jiné slovo
    pro krádež.
  • 01:31:12 Já vím, že budu prvním,
    kterého chytí,
  • 01:31:17 ale po sto letech jste vy na řadě.
    A skutečně to bylo sto let.
  • 01:31:26 Na magii čísel nevěřím,
    to ne.
  • 01:31:30 Ale věřím, že některé věci
    nemůžeme pochopit tak snadno,
  • 01:31:36 jak si namlouváme.
    Nakonec i v té vědě
  • 01:31:41 hraje roli jakési zjevení,
    jakýsi okamžik prohlédnutí,
  • 01:31:47 který se velice těžko dá redukovat
    na nějakou posloupnost.
  • 01:31:58 Nyní se račte dověděti,
    co nám i budoucím
  • 01:32:02 v tom novém věku vykyne.
  • 01:32:14 (Píseň) Slyšte, jsem nový rok
    a jdu vám říct,
  • 01:32:17 že jdeme lepšímu století vstříc,
    ve kterém určitě,
  • 01:32:21 jak jsme my tu,
    brzy se dočkáme blahobytu.
  • 01:32:25 Začíná století, ve kterém většina
    z nás už prožila
  • 01:32:29 významnou část svého života.
    Vstoupili jsme do něho radostně
  • 01:32:33 a s velkými přísliby
    do budoucna.
  • 01:32:37 Tak si to ještě pěkně užijme.
  • 01:32:40 Kdo ví, jak dlouho nám
    tak dobrá nálada vydrží.
  • 01:32:44 Technika nám bude tolik skýtat,
    že tady ve vzduchu budem lítat.
  • 01:32:49 Na boje válečné se zlepší tak,
    že válka bude nemožná pak.
  • 01:32:55 Pozvedněte každý číš
    a zazpívej se mnou již.
  • 01:33:06 To nové století teď uvítejme,
    v tom novém století si zazpívejme.
  • 01:33:12 V tom novém století,
    tam všechno poletí.
  • 01:33:17 Ať žije nové století.
  • 01:33:22 Rok 1908 - u nás právě vrcholí
    napětí mezi Čechy a Němci.
  • 01:33:28 V Praze je vyhlášeno
    stanné právo.
  • 01:33:31 Anexe Bosny a Hercegoviny
    vyústí v první světovou válku.
  • 01:33:39 Lide československý,
    tvůj odvěký sen se stal skutkem.
  • 01:33:44 Stát československý vstoupil
    dnešního dne v řadu
  • 01:33:48 samostatných svobodných
    kulturních států světa.
  • 01:33:52 Rok 1918 přinesl velkou změnu.
  • 01:33:55 Skončila rakousko-uherská monarchie
    a skončilo i české království.
  • 01:34:01 Jeden z prvních zákonů,
    který republika vydala,
  • 01:34:07 bylo zrušení
    všech šlechtických titulů.
  • 01:34:12 To znamená, že každý se stal
    občanem se jménem.
  • 01:34:17 Člověk se na to může dívat různě.
    Na jedné straně je to škoda,
  • 01:34:22 na druhé straně je to i výhoda,
    protože když třeba děcko ve škole
  • 01:34:26 propadá a má titul hrabě
    a teď propadá...
  • 01:34:30 Vídeň, Řím a šlechta,
    to bylo všechno negativní.
  • 01:34:36 Ze začátku bylo takové zklamání.
  • 01:34:41 Nebylo narušeno
    zemské vlastenectví,
  • 01:34:46 ale spíš věrnost císaři,
    to byla zásada,
  • 01:34:52 protože všude na světě šlechta
    tvoří zázemí dynastických rodů,
  • 01:34:59 tak to bylo tady také
    v tom případě.
  • 01:35:07 Československo se během
    prvních 10 let plně etablovalo
  • 01:35:11 na politické mapě Evropy.
  • 01:35:14 26. října 1928 byly
    Masarykovy domovy
  • 01:35:18 předány městu Praze.
  • 01:35:21 Celé to veliké dílo přišlo
    na 123 mil. korun.
  • 01:35:25 12 mil. korun činily
    roční náklady na provoz.
  • 01:35:29 Zčásti je hradili majetnější
    chovanci a zbytek město.
  • 01:35:36 Pak přijel na návštěvu ten,
    jehož jménem byly domovy nazvány.
  • 01:35:41 Prezident T. G. Masaryk.
    Vítal a doprovázel
  • 01:35:45 jej doktor Petr Zenkl,
    který měl lví podíl
  • 01:35:49 na uskutečnění celého projektu.
    T. G. Masaryk se jako první
  • 01:35:54 podepisuje do knihy
    významných návštěv.
  • 01:35:57 Těch návštěv tady pak bylo
    nepočítaně - z celého světa.
  • 01:36:01 A ta kniha je plná
    nadšených zápisů.
  • 01:36:05 Nedivme se, protože nic podobného
    neměli tehdy nikde v Evropě.
  • 01:36:24 Také druhý československý prezident
    doktor Edvard Beneš ovládal
  • 01:36:29 jízdu na koni, ale zdánlivě
    idylická vyjížďka je už ve stínu
  • 01:36:34 dramatických událostí
    českého pohraničí.
  • 01:36:38 Sudetoněmecká strana v čele
    s Konrádem Henleinem stupňuje
  • 01:36:42 požadavky. Na německé straně
    hranic se shromažďují
  • 01:36:47 početné divize wehrmachtu.
    12. září už Adolf Hitler
  • 01:36:52 otevřeně žádá připojení
    českého pohraničí k Německu.
  • 01:36:57 Zatímco henleinovci pořádali
    své marše,
  • 01:37:01 Češi před parlamentem sborově
    opakovali vojenskou přísahu
  • 01:37:05 a žádali zbraně,
    aby mohli bojovat.
  • 01:37:08 Naposledy společně vystupují
    i příslušníci české šlechty.
  • 01:37:14 Prohlášení českých rodin přednesl
    stařešina,
  • 01:37:22 to byl strýc František Kinský
    z Kostelce nad Orlicí.
  • 01:37:26 Ten to přednesl,
    ten text napsal můj otec.
  • 01:37:30 Tam můj dědeček vystupoval
    nesmírně aktivně,
  • 01:37:33 protože byl mluvčím té delegace.
  • 01:37:35 Republika sebrala tituly,
    sebrala majetek.
  • 01:37:44 Přesto šli k tomu prezidentovi
    s prohlášením,
  • 01:37:49 že zůstanou věrni národu.
  • 01:37:55 Několik rodin,
    které doma mluvily německy,
  • 01:38:00 se tehdy přihlásilo
    k věrnosti republice,
  • 01:38:04 což je také zajímavé.
    Na to se taky zapomnělo.
  • 01:38:09 23. září československá vláda
    vyhlašuje všeobecnou mobilizaci.
  • 01:38:14 Armáda postavila 37 pěších
    a 4 rychlé divize.
  • 01:38:19 Čtyři armádní sbory zaujaly
    svá postavení na celém území státu.
  • 01:38:25 Československý lid byl v září 1938
    odhodlán bránit svou hranici
  • 01:38:30 za každou cenu.
    V té době v Berchtesgadenu
  • 01:38:35 ujišťuje Chamberlain Hitlera,
    že mu bude vydáno
  • 01:38:40 československé pohraničí
    bez výstřelů.
  • 01:38:43 29. září 1938 Mnichov,
    dohoda o nás, bez nás.
  • 01:38:52 Předsedové vlád evropských mocností
    podpisem mnichovské dohody
  • 01:38:57 souhlasí s přidělením
    českého pohraničí Německu.
  • 01:39:01 Britský premiér dokonce věří,
    že tak zachránil světu mír.
  • 01:39:10 Já bych řekla, že většina
    staré české šlechty zůstala Čechy.
  • 01:39:14 Ony to měly těžší ty rody,
    co žily v Sudetech.
  • 01:39:19 Ty to měly těžší,
    protože dostaly meč na krk.
  • 01:39:24 Žiješ mezi Němci,
    tak budeš Němec.
  • 01:39:32 V Čechách, tady to bylo samozřejmé,
    málokdo se přiklonil k Němcům.
  • 01:39:38 Většinou to byli Češi
    a zůstali Čechy.
  • 01:39:42 Šlechta dostala nucené správce
    okamžitě,
  • 01:39:46 jak Hitler přišel do Čech.
  • 01:39:49 Dostali to především ti,
    co byli u prezidenta Beneše.
  • 01:39:56 Po 3 letech úřadování
    v nejtěžších poměrech odstoupil,
  • 01:40:00 aby podle svých vlastních slov
    umožnil rychlou konsolidaci
  • 01:40:04 vnitropolitických i vněpolitických
    poměrů našeho státu.
  • 01:40:09 V této chvíli,
    která dovršila míru našich strastí,
  • 01:40:13 děkuje celý národ doktoru
    Edvardu Benešovi,
  • 01:40:16 našemu druhému prezidentovi,
    za obětavé úsilí,
  • 01:40:20 s nímž vedl náš stát
    nejtěžšími dny.
  • 01:40:43 Uplynulo 10 let.
  • 01:40:45 Většina voličů
    se ve svobodných volbách
  • 01:40:49 hned po skončení války rozhodla
    pro komunistickou stranu,
  • 01:40:52 tedy i pro nového vůdce.
    Bude jím Klement Gottwald.
  • 01:40:57 20. února podává dvanáct
    nekomunistických ministrů demisi.
  • 01:41:01 Zůstali ale v menšině.
    Nepřipojili se ani sociální
  • 01:41:05 demokraté, dokonce ani nestraník
    Jan Masaryk.
  • 01:41:09 Chceme tuto krizi řešit ústavně,
    demokraticky a parlamentárně.
  • 01:41:34 Budu konat své povinnosti v duchu
    lidovědemokratického zřízení,
  • 01:41:39 podle vůle lidu a v zájmu lidu,
    dbát blaha republiky.
  • 01:41:52 Začíná druhá polovina
    20. století.
  • 01:42:09 Za mnou přišel mladý esenbák
    a říkal,
  • 01:42:14 že jezdím sanitkou
    a bydlím na samotě,
  • 01:42:19 že určitě znám a mohu vypozorovat,
    kdo tam patří a kdo tam nepatří.
  • 01:42:25 Chtěl ze mě udělat
    pomocníka esenbáků.
  • 01:42:29 Já jsem říkal, to asi...
  • 01:42:34 Paní říkala, ale s jeho jménem
    asi těžko to půjde.
  • 01:42:39 A on říkal, co, Hrabě,
    to je docela obyčejné jméno.
  • 01:42:45 Světová výstava EXPO 58
    v Bruselu.
  • 01:42:48 Prezentace úspěchů se daří.
  • 01:42:51 Před naším pavilonem stojí
    dokonce fronty.
  • 01:42:54 Z tisíců zápisů vybíráme jediný.
    Působíte dojmem nádherného rozvoje.
  • 01:42:58 Jak je to možné ve znamení
    komunismu?
  • 01:43:01 Podpis - Belgičanka.
  • 01:43:03 Pisatelka z Belgie navštívila
    pouze výstavu,
  • 01:43:06 nikoliv tehdejší Československo.
  • 01:43:09 Problémy, se kterými se
    v novoročním projevu svěřovala
  • 01:43:13 občanům hlava státu,
    by jistě byly nad její chápání.
  • 01:43:18 Myslím, že je také zbytečné,
    aby nebyly prášky do pečiva,
  • 01:43:22 písek na nádobí a podobně.
    I s tím přece musí výrobní podniky
  • 01:43:26 počítat a vědět, že i tyto
    drobnosti jsou stále potřebné.
  • 01:43:30 Na druhé straně také kupující musí
    mít určitou dávku vůle a klidu
  • 01:43:35 a nepodléhat okamžitě panikaření
    a ztěžovat práci prodávajícím.
  • 01:43:41 Velmi nízká byla úroda ovoce,
    hlavně zimních jablek a hrušek.
  • 01:43:52 PÍSEŇ
  • 01:43:54 Dobrou zprávu já přináším vám,
    řeky proud bude dál větrem hnán.
  • 01:44:02 Letní žár, jarní déšť a sníh.
    Dívčí pláč, slzy, dětský smích.
  • 01:44:14 Každý strom tam, kde stál,
    musí stát.
  • 01:44:18 Bude kvést, šumět větvovím.
    Bude kvést, víc vám nepovím.
  • 01:44:25 Všemu lidu Československé
    socialistické republiky.
  • 01:44:30 Včera dne 20. srpna 1968
    kolem 23. hodiny překročila
  • 01:44:35 vojska Sovětského svazu,
    Polské lidové republiky,
  • 01:44:40 Německé demokratické republiky,
    Maďarské lidové republiky
  • 01:44:45 a Bulharské lidové republiky
    státní hranice
  • 01:44:49 Československé socialistické
    republiky.
  • 01:44:54 Stalo se tak bez vědomí
    prezidenta republiky,
  • 01:44:58 předsedy Národního shromáždění,
    předsedy vlády
  • 01:45:02 i prvního tajemníka
    Ústředního výboru
  • 01:45:06 Komunistické strany Československa
    a těchto orgánů.
  • 01:45:16 Vážení přátelé,
    pokud mě ještě slyšíte,
  • 01:45:20 prosím vás znovu jménem
    pracovníků rozhlasu -
  • 01:45:25 nedělejte nic, co by vedlo
    ke zbytečnému krveprolití.
  • 01:45:31 Vyčkejte, až se ozve naše legální
    vláda, ústavní činitelé.
  • 01:45:40 Nepomůžeme ničemu
    v současné situaci tím,
  • 01:45:45 že budeme vytvářet barikády,
    eventuálně další věci dělat,
  • 01:45:52 které by vedly ke srážce,
    která v současné době nemá
  • 01:45:58 žádný smysl. Vedla by pouze
    k obětem, které nikdo nechce,
  • 01:46:04 aby padly zbytečně.
    Prosím tedy znovu, přátelé,
  • 01:46:10 uklidněte se, rozejděte se,
    nemá to v současné chvíli
  • 01:46:16 u nás před rozhlasem
    žádný smysl. Děkuji vám.
  • 01:46:30 Slyšíte střelbu.
  • 01:46:33 Vážení přátelé,
    navzdory střelbě
  • 01:46:36 a navzdory citovému pohnutí,
    které prožíváme, zachovejte klid.
  • 01:46:40 I jen jediný život
    by byl zbytečný v dané situaci.
  • 01:46:45 Věřme, že pravda zvítězí.
  • 01:46:48 ZNÍ ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ HYMNA
  • 01:47:38 Chci dnes znovu upřímně poděkovat
    pracujícím průmyslu, zemědělství,
  • 01:47:44 stavebnictví, dopravy, obchodu,
    zdravotnictví, vědy, školství
  • 01:47:49 a kultury a všech úseků,
    našim dělníkům,
  • 01:47:55 družstevním rolníkům, inteligenci,
    všem, kteří se svou poctivou prací
  • 01:48:02 podíleli na dosažených výsledcích.
  • 01:48:06 Už 10 let pobývají sovětská vojska
    na našem území
  • 01:48:10 a vedení Kremlu nás zahrnuje
    nebývalou,
  • 01:48:12 tak říkajíc jubilejní přízní.
  • 01:48:15 Jsme třetí zemí na světě,
    která má svého kosmonauta.
  • 01:48:19 Sovětsko-československá posádka
    kosmické lodi Sojuz 28,
  • 01:48:24 velitel lodi letec-kosmonaut,
    hrdina Sovětského svazu,
  • 01:48:27 plukovník Alexej Gubarev
    a kosmonaut-výzkumník,
  • 01:48:30 kapitán Československé lidové
    armády Vladimír Remek, odstartovala
  • 01:48:35 do vesmíru ve čtvrtek 2. března
    v 16.28 h z kosmodromu Bajkonur.
  • 01:48:44 V pátek v 18.10 h se kosmická loď
    Sojuz 28 spojila
  • 01:48:49 s orbitálním komplexem
    Saljut 6 - Sojuz 27.
  • 01:48:58 Na oficiální přátelskou návštěvu
    přiletěla do Československa
  • 01:49:02 sovětská stranická a vládní
    delegace v čele
  • 01:49:05 s generálním tajemníkem
    Ústředního výboru
  • 01:49:08 Komunistické strany Sovětského
    svazu a předsedou prezidia
  • 01:49:11 Nejvyššího sovětu
    Sovětského svazu
  • 01:49:15 soudruhem Leonidem
    Iljičem Brežněvem.
  • 01:49:32 Čas na návštěvu Prahy
    si dokonce udělal
  • 01:49:36 sám Leonid Iljič Brežněv
  • 01:49:39 a 12. srpna jsme otevřeli
    novou trasu metra.
  • 01:49:46 A v této chvíli soudruh Husák
    otevírá další trasu metra,
  • 01:49:50 trasu 1A. Mnozí z vás si možná
    vzpomenou na rok 1974.
  • 01:49:55 Tehdy soudruh Husák přestřihl
    pásku při otevření
  • 01:49:59 naší první trasy. Měli jsme
    nejmladší a nejhezčí metro.
  • 01:50:02 Tehdy jsme se také soudruha Husáka
    zeptali,
  • 01:50:06 která stanice se mu nejvíc líbí.
    Řekl nám, že se mu těžko vybírá,
  • 01:50:09 protože jedna stanice
    je hezčí než druhá.
  • 01:50:12 Zároveň popřál stavbařům,
    aby udrželi tempo
  • 01:50:16 při výstavbě dalších tras.
  • 01:50:29 Čeká nás rok oslav
    významných jubileí.
  • 01:50:33 Republice bude 70 let.
  • 01:50:42 Ať žije Havel!
    Ať žije Havel!
  • 01:51:42 Dobrý večer, vítám vás u prvních
    Událostí roku 1998.
  • 01:51:46 Tak vám v tomto novém roce přeji
    hodně zdraví a štěstí.
  • 01:51:51 Po finančním skandálu
    v Občanské demokratické straně
  • 01:51:54 byla jmenována nová,
    úřednická vláda Josefa Tošovského.
  • 01:51:58 ...přijal křeslo ministra
    pro místní rozvoj.
  • 01:52:01 Ve vládě nechybí ani Ivan Pilip,
    Stanislav Volák a Michal Lobkowicz.
  • 01:52:04 Účast této čtveřice
    v Tošovského vládě
  • 01:52:07 ovšem Klausovo vedení ODS
    ostře odmítá.
  • 01:52:11 Tato vláda nevznikla
    zcela obvyklým způsobem,
  • 01:52:14 tedy na základě výsledků voleb
    nebo domluvy parlamentních stran,
  • 01:52:18 připomíná prezident Václav Havel.
    Dodává, že politické strany
  • 01:52:21 nebyly schopny potřebné shody
    dosáhnout.
  • 01:52:24 Tento fakt bychom měli podle mě
    chápat mimo jiné i jako varování
  • 01:52:30 před přílišnou mocí
    politických stran
  • 01:52:34 a z toho vyplývajícím stranickým
    egoismem stavějícím zájmy dílčí
  • 01:52:40 nad zájmy obecné a ztěžujícím tak
    možnost politické dohody.
  • 01:52:46 Premiér Tošovský děkuje
    odstupujícímu kabinetu V. Klause.
  • 01:52:50 Na dosažené pozitivní výsledky
    je připravena navázat
  • 01:52:54 i dnes jmenovaná
    nová česká vláda.
  • 01:52:57 Vstup do evropských struktur,
    obnovení dynamiky hospodářských
  • 01:53:01 reforem, boj proti korupci
    a průhlednost rozhodování
  • 01:53:04 jsou jejími hlavními prioritami.
  • 01:53:06 Otevíráme zlatou bránu
    olympijského turnaje.
  • 01:53:10 Jsme olympijští vítězové.
  • 01:53:14 Přepište dějiny.
  • 01:53:16 Česká republika vyhrála zimní
    olympijské hry v ledním hokeji.
  • 01:53:28 Nejlepší brankář světa,
    Pardubičan.
  • 01:53:32 68. Jaromír Jágr je tady.
  • 01:53:36 Největší borec kapitán
    Vláďa Růžička.
  • 01:53:48 Ivan Hlinka.
  • 01:53:53 Trenér českého olympijského
    družstva Ivan Hlinka.
  • 01:53:58 Česká strana sociálnědemokratická
    32,1 %.
  • 01:54:04 Občanská demokratická strana
    27,8 %.
  • 01:54:09 Komunistická strana Čech
    a Moravy 11,2 %.
  • 01:54:14 KDU-ČSL rovných 9 %,
    Unie svobody 8,7 %.
  • 01:54:20 Sdružení pro republiku -
    Republikánská strana Československa
  • 01:54:24 3,8 %, republikáni v této chvíli
    nejsou v Poslanecké sněmovně.
  • 01:54:29 Stejně tak
    Důchodci za životní jistoty.
  • 01:54:32 Smlouva o vytvoření stabilního
    politického prostředí
  • 01:54:35 v České republice,
    tak je nazvána dohoda,
  • 01:54:37 kterou dopoledne podepsali
    zástupci ODS a ČSSD.
  • 01:54:41 Opoziční smlouva,
    v naší zemi
  • 01:54:44 patrně poslední významný akt
    20. století.
  • 01:54:48 Tak můžeme začít.
    To byla poslední slova
  • 01:54:51 Miloše Zemana před podpisem
    povolební dohody
  • 01:54:54 mezi sociálními demokraty a ODS.
    Už dřív se Miloš Zeman
  • 01:54:57 svým blízkým svěřil,
    že ze všeho nejvíc se těší na to,
  • 01:55:01 až si při podpisu vymění
    s Václavem Klausem pero.
  • 01:55:07 V pracovně Miloše Zemana tady
    v budově Poslanecké sněmovny
  • 01:55:10 poté lidé z vedení obou stran
    setrvali se sklenkou v ruce
  • 01:55:14 ještě asi půl hodiny
    v přátelském rozhovoru.
  • 01:55:17 Byli seriózní
    a šlo to vcelku hladce,
  • 01:55:20 liboval si nad čerstvě podepsanou
    smlouvou Miloš Zeman.
  • 01:55:30 20. století skončilo.
    Je čas na bilanci.
  • 01:55:34 Jak se s ní jeden každý z nás
    asi vypořádá?
  • 01:55:39 Šlechtictví je způsob,
    jak člověk se postaví k životu,
  • 01:55:45 jak vnímá život,
    jak se chová atd.
  • 01:55:52 Já si myslím, že existuje mnoho
    šlechticů, kteří šlechtici nejsou,
  • 01:55:56 a mnoho šlechticů,
    u kterých by bylo možná líp,
  • 01:56:00 kdyby jimi nebyli.
    Zda zrušit nebo nezrušit titul,
  • 01:56:05 žijeme v 21. století,
    je to úplně jedno,
  • 01:56:10 jestli ho člověk má nebo nemá,
    protože buď je slušný člověk,
  • 01:56:15 nebo ne.
    O to jde daleko víc.
  • 01:56:22 Matematika je taková nějaká souhra
    konkrétních objektů,
  • 01:56:29 které nám připadají
    z různých důvodů zajímavé.
  • 01:56:35 V různých dobách nám připadají
    různé objekty zajímavé.
  • 01:56:40 Potom těch principů
    jakýmsi způsobem obecných, že jo?
  • 01:56:45 Samozřejmě když se snažíme mluvit
    v obecných principech,
  • 01:56:50 tak tam se zdá,
    že osmička nefiguruje,
  • 01:56:54 ale ta nejkrásnější část
    matematiky, to je ta mezihra
  • 01:56:58 mezi tím konkrétním
    a tím obecným.
  • 01:57:04 A dějiny končí.
  • 01:57:10 Padá na ně prach.
    Slyším jenom šustot papíru.
  • 01:57:17 A tak poděkujme osmičkám
    za všechny radosti i strasti
  • 01:57:22 a také mnohá ponaučení,
    budou-li nám ovšem co platná.
  • 01:57:26 Jisté je, že na dalších 10 let
    ze scény mizí.
  • 01:57:30 Vlády se ujímají devítky.
    Buďte nám vítány.
  • 01:59:32 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2008

Související