iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 12. 2007
20:25 na ČT1

1 2 3 4 5

174 hlasů
64366
zhlédnutí

Osudy hvězd

Antonín Kala

13 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Osudy hvězd - Antonín Kala

  • 00:00:09 Ve třetí třídě jsem měl hodně
    energie a naši nevěděli co se mnou.
  • 00:00:16 Hrál jsem fotbal, ping-pong.
    Bylo to asi málo.
  • 00:00:20 Naši zaslechli něco o Pírku,
    dramatickém kroužku.
  • 00:00:23 Šel jsem tam na konkurz,
    kde jsem uspěl.
  • 00:00:33 Ahoj, ty jsi nějak zestárl
    a vyrostl.
  • 00:00:37 To bylo dětské hraní a tam přišla
    režisérka Barušová.
  • 00:00:42 Ta potřebovala dítě do pohádky
    Vašíček a lesní muži.
  • 00:00:46 Byl jsem pozván na konkurz
    a tím to všechno začalo.
  • 00:00:50 Tam mně Marcel rozbil hlavu
    kytarou.
  • 00:00:54 To jsme se na chodbě hádali
    o Ditu Špačkovou
  • 00:00:58 a Marcel se to snažil vyřešit...
  • 00:01:01 Já myslela Jana Česárikova.
  • 00:01:03 My o dvě, o Janu Časárikovou
    a Ditu Špačkovou.
  • 00:01:07 Tonda byl jako ti ostatní.
  • 00:01:09 Marcel, když jsme si prohlíželi
    fotografie,
  • 00:01:13 tak hráli trošičku větší role
    než ti ostatní v tom představení.
  • 00:01:17 Těžko odhadnout v tom věku,
    jak se kdo bude vyvíjet.
  • 00:01:21 Táta pěstuje zeleninu ve velkým
    a ještě jiný věci.
  • 00:01:25 Celá rodina mu v tom pomáhá.
    Docela to nese.
  • 00:01:28 Nechce, abys byl po něm zedník?
  • 00:01:30 Kdepak, říká, že je to za málo
    peněz hodně dřiny.
  • 00:01:34 Břeťa se učí na automechanika.
    Táta chce, abych byl instalatér.
  • 00:01:40 Já už nechci.
  • 00:01:41 Není to hodně brzy, abys věděl,
    čím budeš?
  • 00:01:45 Film, na který jsem i dnes pyšnej
  • 00:01:48 je Poslední návrat s Ottou
    Šimánkem.
  • 00:01:51 Točilo se to kousek od Brna.
  • 00:01:54 Toho si cením víc než toho
    Čestmíra,
  • 00:01:57 kde jsem byl slavnej a velkej.
  • 00:02:00 Největší radost jsem měl
    z Posledního návratu.
  • 00:02:02 Podej mi fanku.
  • 00:02:08 To není fanka, fanka je tohle.
  • 00:02:15 Teď bys měl začít křičet a nadávat.
  • 00:02:17 To, kdyby mně instrumentář místo
    lžice podal kleště,
  • 00:02:20 to byl byl jinej mazec.
  • 00:02:23 K Čestmírovi jsem se dostal
    přes Poslední návrat.
  • 00:02:27 Otto Šimánek věděl, že pan Vorlíček
    shání děti do Létajícího Čestmíra.
  • 00:02:32 Pozvali mě na konkurz a z 500
    vybírali 4 hlavní představitele.
  • 00:02:36 Hned na prvním konkurzu mně bylo
    řečeno, jestli mám zájem
  • 00:02:40 a byly mně předány scénáře.
  • 00:02:42 Já žasnu, Čestmíre, takhle rychle
    by to nedokázal ani Einstein.
  • 00:02:48 -Prosím, on má něco v uchu.
    -Co máš v uchu?
  • 00:02:53 Hvězdou jsem se asi stal.
  • 00:02:55 Moji fanoušci se dělili přesně
    na dvě poloviny.
  • 00:02:59 Ti, kteří toho blba měli rádi
    a ti, kteří ho nenáviděli.
  • 00:03:04 Negativní reakce, s těma jsem
    se nesetkal.
  • 00:03:07 Všichni to brali: "Jo, to je ten
    z toho Čestmíra. To je ten blbec."
  • 00:03:11 -Nechte mě, jsme nemocnej.
    -Oskárku.
  • 00:03:14 Právě, že chceme, aby byl zdravej.
  • 00:03:17 Tady si čuchneš ke kytičce,
    nic víc. Maminka tě o to prosí.
  • 00:03:24 -Mami, co to?
    -Hned si čuchni k této,
  • 00:03:28 abys byl chytrej a uměl se pěkně
    vyjadřovat.
  • 00:03:33 Třeba i nyní se mně stává, že mě
    někdo za 14 dní až za měsíc potká.
  • 00:03:38 Když někdo říká: "Hele, to je ten
    z toho Čestmíra,
  • 00:03:41 tak se ptá, koho jsem tam hrál."
  • 00:03:43 Nejlepší definice je:
    "Největší blb z celého seriálu."
  • 00:03:46 Všechny přízraky nemoci zmizely
  • 00:03:48 a jsem zcela zdráv a těším se do
    školy.
  • 00:03:51 Hlavně pak na slovní úkoly
    o sjednocení dvou množin,
  • 00:03:54 jejichž průnik není prázdný.
    Promiňte, jdu se obléci.
  • 00:03:58 Scén s Japoncem bylo několik
    a vždycky to bylo tak,
  • 00:04:01 že pan Vorlíček napsal v češtině
    text, který chtěl,
  • 00:04:05 abych ho přeložil do japonštiny.
  • 00:04:07 Překladatelka to přeložila
    do japonštiny latinkou.
  • 00:04:09 Dala mně to a já jsem se to naučil.
    V té době jsem s tím neměl problém.
  • 00:04:13 Uměl jsem to za 5 - 15 minut.
  • 00:04:16 Pak se zkoušelo, jestli je to
    opravdu japonsky.
  • 00:04:19 Tak já jsem to říkal Japonci.
  • 00:04:22 MLUVÍ JAPONSKY
  • 00:04:35 Z japonštiny si pamatuju poměrně
    dost.
  • 00:04:38 Občas, když se večer sejdeme
    a někdo to chce slyšet,
  • 00:04:42 tak to dávám k dobrému. Nejdříve to
    říkám japonsky a pak česky.
  • 00:04:46 -Byla to zdravice.
    -MLUVÍ JAPONSKY
  • 00:05:00 Čestmíra jsem točil, když jsem
    chodil do 5. třídy.
  • 00:05:04 Bylo to v pohodě a je pravda,
    že se to točilo 8 měsíců.
  • 00:05:08 A tak jsem do školy 8 měsíců
    chodil - nechodil.
  • 00:05:11 Měl jsem ale dobré známky.
  • 00:05:13 Když proběhl Čestmír v televizi,
    tak začal být trochu problém
  • 00:05:18 s mojí třídní učitelkou, která ze
    mě udělala homosexuála.
  • 00:05:24 Pozvala rodiče do školy a řekla
    jim, že bych se měl léčit,
  • 00:05:28 protože asi nejsem opravdu
    v pořádku.
  • 00:05:31 Na rovinu mně řekli, jestli budu
    chtít doporučení na nějakou
  • 00:05:35 uměleckou školu, na konzervatoř,
    tak mně ho nikdy nedají.
  • 00:05:40 To teď? Náhodou jsme byli na
    dovolené, kde jsme se seznámili
  • 00:05:44 s jednou učitelkou ze školy v jiné
    části Brna a ta říkala,
  • 00:05:48 že to není problém, ať jde k nám.
  • 00:05:52 Konzervatoř jsem studoval v Praze.
    To bylo opět další štěstí.
  • 00:05:57 Když jsem chtěl jít, tak brněnská
    konzervatoř otevírala každý
  • 00:06:01 druhý rok, tak jsem zkusil
    pražskou, kde mě vzali hned.
  • 00:06:06 Shodou okolností, od dalšího roku
    se brněnská konzervatoř
  • 00:06:11 otevírala každoročně.
  • 00:06:14 To bylo štěstí, že jsem se dostal
    do Prahy.
  • 00:06:17 Jak se holky jmenujete?
  • 00:06:18 Hádej, Carmen. A vy?
  • 00:06:23 To je vojenský tajemství.
  • 00:06:25 Kšeft jsem chytil v 6. ročníku
    do Jihlavy do divadla,
  • 00:06:29 kde bylo všechno domluvený.
    Bylo to před podpisem smlouvy.
  • 00:06:33 Měl jsem být brán na místo jednoho
    mladého muže, který měl odcházet
  • 00:06:37 na vojnu.
  • 00:06:39 Ale dostal roční odklad a tak
    z toho angažmá sešlo.
  • 00:06:43 A já jsem v Praze zůstat nechtěl.
    Do Brna se mně moc nechtělo.
  • 00:06:46 Tak jsem zkusil Zlín a tam jsem
    dostal 3 roky angažmá.
  • 00:06:53 Byl jsem mladý, aktivní a všechno
    mě bavilo.
  • 00:06:56 Jeden čas se tam hrálo
    12 představení,
  • 00:07:00 a já jsem v 10 z nich hrál.
  • 00:07:02 Moc jsem z divadla nevycházel
    a také ani nebyl důvod,
  • 00:07:06 protože jsem bydlel v divadle
    ve 3. patře v garsonce.
  • 00:07:10 Konec chodby přehradili a udělali
    tam rádio.
  • 00:07:13 A tak jsem měl do rádia jako do
    práce 2,5 metru,
  • 00:07:16 tak proč to nezkusit a začalo mě
    to bavit.
  • 00:07:19 Pak jsem se chtěl vrátit do svého
    rodného města Brna.
  • 00:07:22 Zkusil jsem to v Krokodýlu
    a už jsem tu 13 let.
  • 00:07:25 Božíčku dopusť, abych uviděl
    všechna představení cirkusu
  • 00:07:29 a také krmení zvěře, což je za
    polovičku vstupné.
  • 00:07:34 Všichni hoši tam budou a já bych
    neměl?
  • 00:07:37 Zato můžeš mít ode mě všechno,
    co hrdlo ráčí.
  • 00:07:40 Budu hodný pořád, furt, i když mně
    hoši budou nadávat,
  • 00:07:44 že jsem jako svatý Utřinos.
  • 00:07:46 Budu koukat ctnostně a chodit
    pomalu, myslet spravedlivě
  • 00:07:51 a mluvit způsobně a zdravit
    hlasitě.
  • 00:07:55 Takhle to každé ráno vypadá.
  • 00:07:56 Přijdu, dám si cigáro a přečtu
    si noviny a zjistím,
  • 00:07:59 co se děje a pak jdu na to.
  • 00:08:02 Vysílám každý všední den mezi
    9 - 12 dopoledne.
  • 00:08:05 Mezi 9. - 10. jsou devadesátky,
    což je moje krevní skupina.
  • 00:08:09 Je to to nejlepší z 90. let.
  • 00:08:11 A pak 3 - 4krát do hodiny máme
    vstupy o tom, co se děje.
  • 00:08:15 Občas to jsou soutěže a zprávy.
    Nemáme ale specifický pořad.
  • 00:08:20 Čerpám z toho, co zažívám
    každodenně.
  • 00:08:24 Jako, že mně někdo nedá přednost
    a že stojím ve frontě.
  • 00:08:28 Že na mě paní omylem plivne.
    Prostě všechno použiju.
  • 00:08:34 Bohužel, týká se to i rodiny,
    ale oni z toho nejsou nadšení.
  • 00:08:37 Říkám, co jsem s nimi zažil.
  • 00:08:39 Použiju úplně všechno
    a zdroje jsou úplně různé.
  • 00:08:42 Ťuky, ťuky, už mám počasí napsaný,
    což je výborný.
  • 00:08:45 Než nám začnou zprávy, tak se mrknu
    na internet,
  • 00:08:48 abych zjistil, kde vás to čeká.
  • 00:08:50 A teď jsou tady Chinaski
    a tak dále.
  • 00:08:57 Točím jednu rubriku 30krát týdně
    a už ji dělám 8 let
  • 00:09:01 a matematikou dojdu k nějakému
    číslu, ani nevím k jakému.
  • 00:09:05 Každý týden točím 30 vtipů a někdy
    mám problém,
  • 00:09:09 protože musí být slušné.
  • 00:09:11 Co mně lidé posílají, tak se z toho
    dá použít asi 10 procent.
  • 00:09:15 Každý den je to 5 nových vtipů.
  • 00:09:21 Indián leží na asfaltu, poslouchá
    a říká: "Mazda, modrá metalíza.
  • 00:09:28 Rychlost 95, žluté disky,
    řidič prasečí ksicht."
  • 00:09:35 A lidi říkají: "To všechno
    slyšíte?" "Ne, srazila mě."
  • 00:09:41 Můžete nás poslouchat na D1 z Brna
    až do Prahy.
  • 00:09:45 Můžete nás naladit a my vám
    řekneme, na jakém kilometru
  • 00:09:48 a my vám přejeme šťastnou cestu.
  • 00:09:52 S profesionálním divadlem jsem
    skončil, ale mám hodně kamarádů
  • 00:09:57 v Krkonoších a jednou ročně jezdíme
    kousek od Mladé Boleslavi.
  • 00:10:03 Je to vždy poslední víkend
    představení letními prázdninami.
  • 00:10:06 Říkáme si "Krkonošské národní
    divadlo."
  • 00:10:09 Jeden je v zastupitelstvu,
    jeden je hoteliér,
  • 00:10:12 další je elektrikář a další
    je údržbář.
  • 00:10:15 Hrajeme Krkonošské pohádky,
    jsou to ty klasické.
  • 00:10:18 Krakonoš, Trautenberk, Anča, Kuba
    a hajný.
  • 00:10:22 V posledních letech tam hraju
    císaře pána,
  • 00:10:24 který se spolčí s Trautenberkem
    a děláme Krakonošovi zle.
  • 00:10:33 Jsme na autobusovém nádraží
    Zvonařka, kde jsem byl 12 let.
  • 00:10:38 Cestoval jsem do Prahy na natáčení.
    8 měsíců Čestmír.
  • 00:10:42 6 let do Prahy na konzervatoř.
    Tam a zpátky a každý týden 2krát.
  • 00:10:46 Tři roky do Zlína a tak si myslím,
    že mám asi 2 miliony km bez nehod.
  • 00:10:52 Někdy najezdím za měsíc
    3 - 4 tisíce kilometrů.
  • 00:10:54 Mě cestování baví, protože jsem
    pořád někde jinde.
  • 00:10:58 Není to na jednom místě a to je
    ono, co mě na té práci baví.
  • 00:11:01 Není to přijít v 6.30 a píchačky
    do tří do odpoledne
  • 00:11:05 a pořád to samé.
  • 00:11:07 Volný čas? Někdy ho mám dost
    a někdy vůbec ne.
  • 00:11:12 Někdy třeba nemám 2 měsíce volný
    den, ale když má volno,
  • 00:11:16 tak chodím na ryby a je to velký
    relax. Já vláčím a chytám dravce.
  • 00:11:23 Je to občas fyzicky náročné občas
    a kolem vody najedu 1 - 5 km,
  • 00:11:29 že domů občas nic nepřivezu,
    to je jiná věc.
  • 00:11:32 Letos jsem chytil jednu rybu.
    Sumce 95 a hodil jsem ho zpátky,
  • 00:11:41 protože 95 je ještě rybí miminko.
  • 00:11:48 Rybář chytá u vody 2 - 4 hodiny
    ryby a pořád nic. Najednou z vody
  • 00:11:52 vykoukne krokodýl a povídá:
    "Berou, berou?"
  • 00:11:55 On říká: "Vůbec nic." Krokodýl:
  • 00:11:58 "Tak se na to vyprdni a pojď
    se koupat."
  • 00:12:00 Přece byste mu nevěřili?
  • 00:12:07 Co je úplný extrém, tak jsem si
    letos skočil padákem.
  • 00:12:12 Kdo to nezažil, tak moc neví,
    o čem to je.
  • 00:12:15 Padák, to je věc.
  • 00:12:19 Nejhorší věc je, když je člověk
    zavěšený za tím člověkem.
  • 00:12:23 Je k němu připoután a podívá se
    pod sebe
  • 00:12:25 a má tam 4 kilometry místa.
  • 00:12:28 Adrenalin stříká očima.
  • 00:12:34 Je to tou kytkou.
  • 00:12:35 Létající Čestmír létá tam a zpět,
  • 00:12:39 já ho podezírám,
    že zná jiný svět.
  • 00:12:44 Oskare, okamžitě zpátky.
  • 00:13:04 Skryté titulky
    Miroslav Hanzlíček

Související