iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 9. 2007
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

325 hlasů
132674
zhlédnutí

Au!

Domácí násilí se většinou odehrává za zavřenými dveřmi. Je ale konečně nutné ty dveře otevřít.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Au!

  • 00:00:30 Nadávky, údery pěstí,
    kopání, týrání psychické.
  • 00:00:37 Pistole, nože,
    či jen prosté pěsti.
  • 00:00:41 A původci všech utrpení
    jsou ti nejbližší -
  • 00:00:44 manželé, partneři, milenci.
  • 00:00:49 Podle dostupných statistik
  • 00:00:50 něco z toho zažila
    víc než každá šestá žena.
  • 00:00:54 Ale kolik je těch,
  • 00:00:56 které žádné statistiky
    podchytit nemohou?
  • 00:00:59 Mlčí totiž.
  • 00:01:02 Veškeré utrpení se odehrává
    za pevně zamčenými dveřmi.
  • 00:01:06 Doma.
  • 00:01:23 Já jsem svýho muže potkala
    na škole a musím říct,
  • 00:01:26 že to byl takovej šaramantní,
    společenskej člověk,
  • 00:01:30 přišel mi milej a laskavej.
  • 00:01:33 Nikdy jsem si neuměla představit,
  • 00:01:34 že by snad uměl zvýšit hlas,
    nebo snad něco víc.
  • 00:01:41 Byla to doba, kdy určitě jsem
    nepomýšlela na to,
  • 00:01:44 jestli se jednou vezmem,
    jestli založíme rodinu,
  • 00:01:47 ale stalo se,
    že jsme čekali miminko
  • 00:01:50 a můj muž mi řekl-
  • 00:01:52 a to mi přišlo,
    že je takový moudrý,
  • 00:01:54 že ještě pár let
    můžeme chodit po kavárnách,
  • 00:01:57 po koncertech a po klubech,
  • 00:01:59 a že ten den bude
    jeden jako druhej,
  • 00:02:02 a nebo budeme mít mimčo
  • 00:02:04 a náš život nabyde ještě
    nějakýho většího smyslu,
  • 00:02:11 čemuž si myslím,
    že ženská hrozně ráda věří.
  • 00:02:21 Těžko říct - láska,
  • 00:02:23 prostě to tak najednou
    vyplynulo ze situace.
  • 00:02:25 Byli jsme oba dva cizinci
    v cizí zemi,
  • 00:02:29 nějak asi, pravděpodobně,
    opuštění.
  • 00:02:35 Já jsem byla nadšená,
  • 00:02:36 najednou mi někdo poskytoval
    domov, zázemí,
  • 00:02:39 něco, co jsem předtím neměla,
  • 00:02:41 předtím to byly takové
    rozhárané vztahy,
  • 00:02:44 a tak jsem si říkala:
    Jo, to by mohlo vyjít!
  • 00:02:53 Chodili jsme spolu zhruba rok
    a po roce jsme se vzali,
  • 00:02:58 ale že by to byla nějaká
    velká romantická láska,
  • 00:03:01 to asi nebyla.
  • 00:03:03 Nebo takhle s odstupem času,
    když to posuzuju,
  • 00:03:07 tak bych to asi takhle řekla.
  • 00:03:15 My jsme spolu chodili
    tak nějak asi rok
  • 00:03:18 a po tý roční známosti
    jsme se teda vzali.
  • 00:03:22 A vlastně asi deset dnů po svatbě
    on měl těžkej úraz hlavy,
  • 00:03:27 kdy vlastně cestou z práce
    havaroval na motocyklu.
  • 00:03:33 My jsme se brali,
    protože jsme se vzít chtěli
  • 00:03:36 takže lékařka říkala, že si myslí,
  • 00:03:37 že v láskyplným prostředí
    se může z toho postupně dostat.
  • 00:03:47 Potkali jsme se s tímhletím pánem
    na ulici
  • 00:03:49 no a zpočátku to byla taková
    známost jakoby za kulturou,
  • 00:03:55 někam si posedět,
    potom jsme spolu začali chodit.
  • 00:04:01 Prostě mě to nějakým způsobem
    povzbuzovalo,
  • 00:04:03 asi proto, že to byl člověk,
  • 00:04:05 kterej byl hodně aktivní,
    společenskej,
  • 00:04:08 docela jsme měli spolu
    spoustu zájmů,
  • 00:04:11 ale už v těch začátcích
    to nebylo úplně v pořádku,
  • 00:04:15 už jsem viděla, že tam nejsou
    úplně nejlepší vlastnosti lidské.
  • 00:04:26 Moje dcera se seznámila se svým
    budoucím manželem někde na zábavě.
  • 00:04:32 Zpočátku to byla láska velká,
  • 00:04:34 i když on už jevil známky toho,
    že se rád napil.
  • 00:04:47 My jsme spolu vlastně vyrůstali
    úplně od mládí,
  • 00:04:50 chodili jsme spolu hodně dlouho
    před svatbou
  • 00:04:53 a myslím si,
    že to bylo všechno fajn.
  • 00:05:13 Já už v průběhu manželství,
  • 00:05:14 když jsme ještě
    oba dva byli na sobě
  • 00:05:16 více méně ekonomicky nezávislí,
  • 00:05:20 tak už občas se mi určitý
    druh reakcí nelíbil,
  • 00:05:25 ale říkala jsem si:
    Dobře, to přejde.
  • 00:05:28 Když je ženská zamilovaná,
    tak nad ledasčím zamhouří oko.
  • 00:05:31 Říkala jsem si:
    Dobře, tak to se stane každému,
  • 00:05:34 ty chlapi prostě vybouchnou,
    ty chlapi to mají nějak po svém.
  • 00:05:38 Takový symptomy toho,
    co potom vlastně následovalo
  • 00:05:43 a vyvrcholilo tím rozvodem
  • 00:05:46 a vlastně to, že byl odsouzenej,
  • 00:05:49 tak to začalo už v době,
    kdy jsme spolu začali chodit,
  • 00:05:53 ale já jsem to, prostě, neviděla.
  • 00:05:55 To si člověk vůbec neuvědomí
  • 00:05:57 a naopak některý věci
    vám třeba i lichotí,
  • 00:06:00 že třeba to pokládáte za takovou
    jako pozornost z jeho strany,
  • 00:06:04 což může i imponovat,
    ale ono všeho s mírou.
  • 00:06:08 Ale taková rozevlátost,
    ta tam určitě byla,
  • 00:06:13 ale v době toho studia
    je tohle atraktivnější,
  • 00:06:19 než dejme tomu podsaditý
    brýlatý chlapec,
  • 00:06:23 který se pilně věnuje studiu
  • 00:06:26 a který jednou se stane
    tím generálním ředitelem,
  • 00:06:30 naučí se hrát squash,
    chodí na golf
  • 00:06:33 a je velice milej a laskavej
    a jeho rodina se má dobře.
  • 00:06:37 Tak v určitou dobu tyto
    rodinný typy přece jenom,
  • 00:06:43 až na některé slovenské
    spolužačky,
  • 00:06:47 které mají na to čuch,
  • 00:06:49 jsme je nedokázaly ocenit.
  • 00:06:51 Signály byly v tom,
  • 00:06:53 že manžel se mě snažil vytvářet
    k obrazu svému,
  • 00:06:56 že mě tlačil do kouta
    trošičku despotismem,
  • 00:07:01 ale všude jsou nějaký problémy
    a postupem času,
  • 00:07:04 až poslední léta to začalo
    přerůstat
  • 00:07:06 v ty problémy o hodně silnější
    a už lehce neúnosný.
  • 00:07:11 Řvaní za každou maličkost,
  • 00:07:13 takové to, že jsem moc nemohla
    prosazovat svoje názory,
  • 00:07:18 byla velice těžká ta komunikace,
  • 00:07:20 když jsem chtěla o něčem mluvit,
    sdělovat svoje pocity.
  • 00:07:24 On si prostě tak chtěl žít
    ten svůj život,
  • 00:07:27 takový to - bude to takhle -
    a občas se mi přizpůsobil,
  • 00:07:32 ale s takovou jakoby - ano,
    když to teda chceš, tak dobře.
  • 00:07:44 Už vlastně zezačátku té známosti
    tam byla velká žárlivost,
  • 00:07:48 nenormální u dospělýho člověka.
  • 00:07:53 No a takže byly různé situace,
  • 00:07:54 kdy jsem se zlobila na něj,
    že jedná jako smyslů zbavenej,
  • 00:08:02 protože chci zavolat svý dceři,
  • 00:08:04 zeptat se jí,
    jestli je v pořádku a tak dále.
  • 00:08:07 Tam docházelo i k takovým stavům,
  • 00:08:09 že řídím auto
    a šel chlap po přechodu,
  • 00:08:11 tak jsem dostala vynadáno,
    kam se to koukám.
  • 00:08:13 A já jsem říkala:
    Kam bych se to koukala?
  • 00:08:15 Pouštím chodce a nevnímám to,
    jestli je to chlap nebo žena!
  • 00:08:18 Tak vždycky strašný scény, řev,
  • 00:08:20 že děti říkaly:
    Tati, nech tu mámu bejt!
  • 00:08:22 A já opravdu mám stav,
  • 00:08:24 že když vidím chlapa,
    tak je mi úplně špatně.
  • 00:08:28 Když mám svýmu šéfovi-
    a mám strašně hodnýho šéfa-
  • 00:08:29 podat ruku,
    tak já se úplně oklepu.
  • 00:08:33 Když jsme někde byli ve společnosti
    a třeba jsem zaregistrovala
  • 00:08:38 trošku zvýšenej zájem
    třeba jeho přátel vůči mně,
  • 00:08:44 tak on vůči nim začal bejt
    agresivní, protivnej,
  • 00:08:47 a většinou to skončilo tak,
    že jsme odcházeli.
  • 00:08:51 Začal žárlit.
  • 00:08:53 Moje dcera má kluka,
    má asi tříroční známost,
  • 00:08:58 v naší domácnosti je každý den,
    mladí se chtějí vidět,
  • 00:09:03 a on na tohodletoho chlapce
    začal jakoby žárlit.
  • 00:09:08 Já jsem si nejdřív říkala:
  • 00:09:09 Vždyť to není možný!
    Proč? Co by mu udělal?
  • 00:09:13 Vždyť oni mají svůj program,
    vůbec nám nezasahují do života,
  • 00:09:19 tak proč zasahuje do života
    on jim?
  • 00:09:35 Ten první signál byl,
    když se nám narodilo to miminko,
  • 00:09:39 a po tý první radosti
    přišla taková ta doba únavy,
  • 00:09:44 která na chlapy přijde
    o mnohem, mnohem dřív,
  • 00:09:47 tak jsem cítila,
    že se jakoby od nás vzdaluje,
  • 00:09:51 ale furt jsem se to
    snažila chápat.
  • 00:09:55 Už to bylo zvláštní,
  • 00:09:57 že se jim narodila
    do roka a půl dcera
  • 00:10:01 a za jedenáct měsíců se jim
    narodila další dcera
  • 00:10:04 a za rok se jim narodil syn.
  • 00:10:07 I toto bylo už něco takového
    zvláštního,
  • 00:10:10 že byl bezohlednej
  • 00:10:13 a nějakým způsobem - jak kdyby
    si chtěl Hanku pojistit.
  • 00:10:17 No a v pití pokračoval,
  • 00:10:20 dokonce děcka vozil do školky,
    ze školky v opilým stavu
  • 00:10:25 a bylo to teda hrozné.
  • 00:10:28 Hanka nic neříkala,
    ta se bála se svěřit.
  • 00:10:32 Totálně všechno se změnilo,
  • 00:10:34 když jsem ze dne na den
    odešla z práce,
  • 00:10:37 protože adopce není to,
    co bývá klasické těhotenství,
  • 00:10:41 a bum - najednou nám na konci
    prosince 2001 zavolali,
  • 00:10:45 že nás čeká krásná holčička.
  • 00:10:48 Ale tam potom plíživě,
    krok po kroku,
  • 00:10:52 jakoby se přitvrzuje.
  • 00:10:55 Myslím si, že nejdřív
    ten partner třeba odbíhá,
  • 00:11:01 je rád, že se netváříte,
    že mu to přejete,
  • 00:11:04 že řeknete:
    Pozdravuj ty a ty...
  • 00:11:07 A pak po koncertě neběží
    hned domů, aby vás viděl,
  • 00:11:13 ale ví, že ještě se dá jít tam
    a ještě se dá jít do Non stopu
  • 00:11:17 a přijde ve čtyři ráno.
  • 00:11:20 Najednou to nabývá
    jinej charakter,
  • 00:11:22 najednou zjistíte,
    že je pryč pět dní v tejdnu
  • 00:11:26 a možná by byl i víc,
  • 00:11:28 ale ten šestej den
    se potřebuje prostě vyspat,
  • 00:11:32 sedmej den si vás užije,
  • 00:11:33 protože přeci jenom
    tak nějak vás má rád,
  • 00:11:37 ale pak už ho to
    zas tak nějak svrbí, nutí...
  • 00:11:44 Já nevím, jestli tady mám říkat,
  • 00:11:45 co všechno tady ten byt zažil,
    co všechno tady slyšel.
  • 00:11:56 To pak už opravdu není
    o běžných normálních hádkách,
  • 00:12:00 protože tam končí diskuse
  • 00:12:04 a postupně se stáváte něčím
    jako služkou, hospodyní a au pair.
  • 00:12:11 Když jsem argumentovala,
  • 00:12:12 že mám nějaké svoje názory,
    nebo přístup k tomu-
  • 00:12:15 ne, ne, ne, bude to podle toho,
    jak to chci já!
  • 00:12:35 Nejdřív to bylo takový -
  • 00:12:36 a co kdybych tě zmlátil
    a co kdybych udělal támhleto..?
  • 00:12:42 Kdybych tě zmlátil,
  • 00:12:45 stejně většina mužskejch
    to takovýmhle způsobem řeší,
  • 00:12:49 tak že budu poslušná
  • 00:12:52 a že budu dělat jenom to,
    co on bude chtít.
  • 00:12:55 Jenomže potom on to,
    čím vyhrožoval,
  • 00:12:58 tak to postupně začal plnit.
  • 00:13:03 Myslím si, že můj muž
    není agresor od přírody,
  • 00:13:07 ale můj muž,
    ten byl opravdu schopnej
  • 00:13:09 mít před sebou řadu panáků,
    u toho pivo
  • 00:13:13 a do toho kouřit něco,
    co se nemá,
  • 00:13:17 a když si jakoby tím huntoval
    zdraví dostatečně dlouhou dobu,
  • 00:13:24 tak pak měl takový zkraty.
  • 00:13:27 A při jednom z nich
    se to stalo.
  • 00:13:33 V noci došlo k první ráně.
  • 00:13:34 Já jsem si vždycky říkala,
  • 00:13:36 jakmile přijde první rána,
    odcházím od manželství,
  • 00:13:39 protože jakmile přijde jedna rána,
  • 00:13:40 tak ty hranice se potom mění
    a můžou přijít další a další.
  • 00:13:44 A samozřejmě, že přicházejí.
  • 00:13:45 Ale pro mě, já tu hranici
    mám hodně posunutou.
  • 00:13:48 Začalo to trýzněním psychickým,
    nebo jak to mám nazvat,
  • 00:13:53 kdy ty telefonáty byly u nás,
  • 00:13:56 mně na mobilní telefon,
    na pevnou linku,
  • 00:14:00 číhání tady v ulici,
    kdy půjdu do práce,
  • 00:14:04 ošklivý smsky,
    výhružný dopisy na dveřích.
  • 00:14:09 Do těch smsek napsal třeba...
  • 00:14:12 byly takový zezačátku nenápadný,
    třeba: Přeju ti hodně zdraví,
  • 00:14:15 budeš ho hodně v tomhle roce
    potřebovat.
  • 00:14:20 Tak to byla taková
    jakoby zuřivost.
  • 00:14:22 Z ničeho nic ho třeba
    moucha rozčílila,
  • 00:14:25 která vlítla do kuchyně
  • 00:14:27 a začal mě mlátit a pěstí,
    já jsem byla několikrát dobitá,
  • 00:14:33 většinou to bylo pěstí,
  • 00:14:35 domodřinovaná v obličeji
    a po celým těle.
  • 00:14:38 Pak se na to nabalí takové
    zvyšování té agresivity
  • 00:14:43 ve smyslu -
  • 00:14:47 i v rovině sexuální,
  • 00:14:50 takový to - já mám moc
  • 00:14:52 a já to chci,
    protože já to mám takhle.
  • 00:15:00 Když jsem tak trošku
    argumentovala tím,
  • 00:15:02 že žena má taky duši, tak ne.
  • 00:15:06 Říkám, mluví se o tom
    velice, velice špatně,
  • 00:15:09 jsou to takové intimní věci,
  • 00:15:12 ale sex se pro mě stal
    velkou černou můrou,
  • 00:15:17 následky nesu dodneška,
  • 00:15:19 hodně mě to poznamenalo,
  • 00:15:21 došlo k blokům.
  • 00:15:26 Můj muž přijel po nějakém
    třídenním tahu,
  • 00:15:29 což mělo napůl bejt
    cosi od práce,
  • 00:15:32 a buď bylo nebo nebylo,
  • 00:15:33 a pokud bylo, tak se to zvrtlo,
  • 00:15:36 ale přišel tak,
    že jsem si ho vlastně musela
  • 00:15:39 odkudsi přivést a zastlat.
  • 00:15:42 A můj muž jak zombie
    se vztyčil z tý postele
  • 00:15:45 a on vám mi ji ubalil,
  • 00:15:48 že vlastně já to ani nevím,
    jak se to stalo,
  • 00:15:51 protože jsem se probrala
    na parketách,
  • 00:15:53 ležela jsem na parketách,
  • 00:15:55 přemejšlela jsem, co se stalo,
  • 00:15:58 pak mi to došlo.
  • 00:16:00 On už mezitím zase ležel
    na tý posteli a spal.
  • 00:16:04 Já jsem odešla vedle do obýváku,
    strašně jsem plakala,
  • 00:16:07 protože jsem věděla,
  • 00:16:08 že se stalo něco,
    co se nikdy nesmí stát,
  • 00:16:11 a že ten vztah už nikdy
    nebude tak, jak byl.
  • 00:16:15 Prostě najednou člověk ví,
    že něco skončilo.
  • 00:16:23 Příběh paní Katky.
  • 00:16:27 Když jsme spolu začali chodit,
    byla to veliká láska.
  • 00:16:31 Já byla mladá studentka,
    Petr o sedm let starší,
  • 00:16:34 moudrý, vzdělaný člověk.
  • 00:16:35 A navíc krásnej mužskej.
  • 00:16:38 Občas sice pil, ale byl veselý,
    vtipný, společenský,
  • 00:16:41 kamarádi ho zbožňovali
    a já taky.
  • 00:16:45 Uměl si ohromně získávat lidi.
  • 00:16:47 Trochu taky na mě žárlil,
    no trochu..,
  • 00:16:50 ale pro mě to byl tehdy důkaz,
    jak strašně mě miluje.
  • 00:16:56 Brali jsme se po pěti letech.
  • 00:16:58 Od chvíle, kdy jsem si navlékla
    ten jeho zlatý kroužek na prst,
  • 00:17:01 trochu přitvrdil.
  • 00:17:03 Poprvé mě zmlátil,
    když jsem byla těhotná.
  • 00:17:06 On byl opilý.
  • 00:17:08 Byla jsem v šoku.
  • 00:17:10 Plakala jsem
    a bála jsem se o naše dítě.
  • 00:17:14 Chtěla jsem utéct,
    ale zamknul mě v bytě.
  • 00:17:17 Po čase začal střízlivět,
  • 00:17:21 a když mu došlo, co udělal,
    začal se demonstrativně věšet.
  • 00:17:24 Prosila jsem ho, ať to nedělá,
    protože ho miluju.
  • 00:17:28 Narození dcery nás zase
    totálně spojilo.
  • 00:17:31 Byl tak šťastný,
  • 00:17:33 že jsem věřila, že teď už bude
    všechno jako v ráji.
  • 00:17:38 Místo ráje zase známý koloběh.
  • 00:17:41 Pití, hádky, žárlení, urážky,
  • 00:17:44 vulgarita nejvyššího stupně,
    fyzické napadání.
  • 00:17:48 Našel si milenku,
    ani se tím moc netajil,
  • 00:17:52 bylo to pohodlnější.
  • 00:17:54 Na rovinu říkal, že jde za ní,
  • 00:17:56 doma si vzal jenom čisté prádlo,
    vykoupal se, navoněl a šel.
  • 00:18:01 A noc co noc volal,
  • 00:18:03 jak si to se svou milou
    v posteli dělají,
  • 00:18:06 do detailu všechno popisoval,
    oplzle.
  • 00:18:10 Občas ji předal i k telefonu
    a pak do něj společně hekali.
  • 00:18:15 Byla jsem na pokraji sil,
  • 00:18:17 sebevědomí na nule,
  • 00:18:19 onemocněla jsem, dcerka taky.
  • 00:18:23 Ležely jsme doma v horečkách
    a bez pomoci, bez koruny.
  • 00:18:28 Pak zavolal manžel té milé,
  • 00:18:30 byla to totiž vdaná matka
    od dvou dětí,
  • 00:18:33 že on se s ní rozvede
  • 00:18:34 a mně půjde svědčit k soudu,
    pokud já rozvod taky podám.
  • 00:18:39 Ale já věděla,
    že se rozvést nechci.
  • 00:18:41 Musím to vydržet, říkala jsem si,
  • 00:18:43 přece nepřipravím dítě o tátu.
  • 00:18:48 Rozešel se s ní
  • 00:18:50 a já to chápala jako další důkaz
    naší velké lásky.
  • 00:18:54 Všechno jsem mu odpustila.
  • 00:18:57 Prosila jsem ho,
  • 00:18:58 ať s pitím skoncuje,
    ať se jde léčit.
  • 00:19:01 Vysmál se mi, že to nepotřebuje.
  • 00:19:04 Když chodil opilý v hluboké noci,
    já spala a on si chtěl povídat.
  • 00:19:09 Když jsem prosila, ať mě nechá,
    buď mě znásilnil,
  • 00:19:13 nebo mě vytáhl za vlasy
    z postele a začal mě mlátit.
  • 00:19:18 Jsem přece jeho žena, jeho majetek,
    musím mu být ve všem po vůli!
  • 00:19:24 Nebránila jsem se,
  • 00:19:26 byla jsem vždycky ochromená
    hrůzou.
  • 00:19:29 Ano, vždycky, tohle se dělo
    i několikrát do měsíce.
  • 00:19:34 Zamknul mě v bytě a sebral klíče,
  • 00:19:37 rozmlátil telefon
  • 00:19:39 a rozbíjel hlavně věci,
    které jsem měla ráda,
  • 00:19:42 trhal moje šaty, fotky, dopisy.
  • 00:19:45 Držel mi hlavu z okna
    a na krku veliký kuchyňský nůž.
  • 00:19:50 Radši mě podřeže!
    Pak dceru a pak sebe...
  • 00:19:59 Občas lidé z domu zavolali policii.
  • 00:20:02 Když přišla,
    vysvětlil jim s úsměvem,
  • 00:20:05 že jsem hysterická
    a on má styky nahoře,
  • 00:20:09 tak ať raději odejdou.
  • 00:20:12 A odešli. Nikdy ho neodvedli.
  • 00:20:15 Občas se vzbudila holčička,
  • 00:20:18 doteď vidím ten její
    zvláštní pohled,
  • 00:20:20 nebyla vyděšená,
    brala to jako normální věc,
  • 00:20:24 vyrůstala v tom odmalinka.
  • 00:20:28 Sama si hrála s panenkami
    na opilost.
  • 00:20:32 Trvalo to několik let,
    než jsem požádala o rozvod.
  • 00:20:37 Petr se bránil jako poraněné zvíře,
  • 00:20:40 nechodil k soudu,
    protahoval to, rozvedli nás.
  • 00:20:45 A Petr se za trest přestal
    s dcerou téměř stýkat.
  • 00:20:50 Teď už je dospělá,
    má vážnou známost
  • 00:20:53 a svého tátu dodnes miluje.
  • 00:21:03 Můj manžel je tak zvaný
    "inteligentní tyran"
  • 00:21:06 a je to vzdělaný člověk,
  • 00:21:09 ale bohužel ten alkohol mu bere
    pravděpodobně trošku dost rozumu.
  • 00:21:14 Jsem i ve spojení
    s psychiatrickou léčebnou
  • 00:21:17 a bohužel tam mi říkali,
    že ten člověk, který je nemocný,
  • 00:21:22 musí opakovaně žádat o to,
    aby se šel léčit.
  • 00:21:27 Ale já jsem říkala,
  • 00:21:28 že pokud je někdo ve čtvrtém
    stádiu alkoholismu,
  • 00:21:31 to čtvrté stádium je to
    poslední stádium,
  • 00:21:34 asi pravděpodobně ten rozum
    nebude takový,
  • 00:21:36 že opakovaně bude prosit o léčbu.
  • 00:21:39 Hrál u vás nějakou roli alkohol?
  • 00:21:42 Tak to v našem případě ne.
    Ne.
  • 00:21:48 Já nevím, tam se muselo
    něco probudit u něj,
  • 00:21:51 co prostě vyvolávalo takový to
    chování až nenormální
  • 00:21:56 a mně vyhrožoval,
    že si musím dávat pozor,
  • 00:21:59 když třeba čekám na refýži
    na tramvaj,
  • 00:22:01 aby mě třeba někdo nestrčil
    pod tramvaj,
  • 00:22:04 aby do mě někdo nestrčil v metru.
  • 00:22:06 Dokonce mi podal inzerát
    na nějaký sexy stránky,
  • 00:22:13 kde mě dal do služeb
  • 00:22:15 a mně potom začali volat
    různí muži
  • 00:22:18 a chtěli po mně ty služby,
    který tam údajně nabízím.
  • 00:22:23 Já jsem z toho byla vyděšená.
  • 00:22:27 Ta psychická šikana, ten teror,
    on totiž není vidět,
  • 00:22:29 vy nemáte ty modřiny
    na tom těle,
  • 00:22:32 ale co vám to udělá s duší,
    jak vám to vymasakruje psychiku,
  • 00:22:35 to je tisíckrát horší.
  • 00:22:37 A kdo to zažil, tak myslím,
    že mi to potvrdí.
  • 00:22:43 Jdi do prdele! Jdi do hajzlu!
    Za každou maličkost.
  • 00:22:46 Neser mě! Seš kráva!
    Seš vymatlaná!
  • 00:22:50 Jsi lidská troska!
    Jsi odpad společnosti!
  • 00:22:53 Uhni, nebudu se s tebou bavit!
  • 00:22:57 Když do vás někdo strká
    a práská vám dveřma...
  • 00:23:03 Po první facce za chvíli
    přišla další facka,
  • 00:23:06 ale tak,
    aby to moc nevidělo okolí.
  • 00:23:09 To znamená, že třeba to,
  • 00:23:12 že mě uhodil
    a já jsem se praštila o zeď,
  • 00:23:14 tak aby to bylo takový
    jako nenápadný,
  • 00:23:16 nebo třeba tahání v noci
    za vlasy z postele,
  • 00:23:19 takže neustále jsem se stěhovala
    s peřinou a podobně.
  • 00:23:22 Tak mě dostrkal do pokoje,
    tam mně začal nějak kroutit rukou,
  • 00:23:28 já jsem byla tichá jako myšička,
  • 00:23:30 protože jsem viděla
    ty jiskřičky v očích,
  • 00:23:33 že je takovej nepříčetnej
  • 00:23:37 a pak mě prostě nějak odrazil,
    že jsem upadla na zem.
  • 00:23:42 Práskl tady dveřmi,
    vysypalo se sklo,
  • 00:23:45 to bylo nějak opravdu
    dost po půlnoci,
  • 00:23:48 já jsem tady seděla na tom skle
    úplně vyšokovaná.
  • 00:23:54 Anebo na mě čekával u domu
  • 00:23:56 a zpoza rohu na mě vyskočil
    a začal mi tam nadávat
  • 00:24:00 a začal mě škrtit.
  • 00:24:03 Když už tady nebylo dusno
    vůči mně,
  • 00:24:04 tak se to obracelo proti dceři.
  • 00:24:06 Tam bylo sekýrování a řvaní
    za každou maličkost,
  • 00:24:10 to už jsme tady takhle
    nadskakovaly.
  • 00:24:15 Mezitím řezal za každou hloupost
    dítě páskem
  • 00:24:20 a to už jsme šly s dcerou
    do stavu totálního vyčerpání.
  • 00:24:24 Dcera už začala mít
    poruchy příjmu potravy,
  • 00:24:26 měla problémy ve školce,
  • 00:24:28 poruchy chování,
    toho už si všimli úplně všichni.
  • 00:24:33 Dětem ubližuje zase psychicky,
  • 00:24:35 protože starší děti napadá,
    nazývá je "bodyvrahama",
  • 00:24:40 což si asi spojil ze zkratky
    asi bodyguard a vrah,
  • 00:24:45 protože kluci jsou neustále
    v mý blízkosti,
  • 00:24:48 protože nemůžu být s ním
    doma sama, protože mi vyhrožuje,
  • 00:24:51 že jakmile nebudou synové doma,
  • 00:24:53 tak že mě zabije,
    že mi rozdrtí lebku,
  • 00:24:56 že mi uřízne hlavu,
    že se bude kutálet po zahradě,
  • 00:24:59 že dvěma ranama to se mnou vyřeší.
  • 00:25:02 A bohužel to říkal dvakrát
    i před policií a nic se nestalo.
  • 00:25:09 Nebere to vážně nikdo.
  • 00:25:11 Anebo si říkají,
    co je za dveřma, ať si to vyřídí.
  • 00:25:13 Asi si to tak myslí,
    ale to není tak,
  • 00:25:16 protože ta žena je přeci jenom
    slabý stvoření,
  • 00:25:19 ba naopak, když je týrána,
    tak je vystrašená, bojí se,
  • 00:25:25 bojí se, jenom se na něho
    podívá, na toho svýho tyrana,
  • 00:25:30 tak se bojí čehokoliv,
    bojí se o děti.
  • 00:25:33 Taková žena si sama neporadí,
    nemůže.
  • 00:25:37 Tohle byla otázka těch
    posledních pár let?
  • 00:25:40 Ne, tam to bylo hned,
    jak se vzali.
  • 00:25:44 Když vás někdo fyzicky napadne,
    tak musíte mít nejméně dva svědky.
  • 00:25:48 No a takovýhle člověk vám to
    neudělá na Václavským náměstí,
  • 00:25:52 takže to bylo cestou do zaměstnání,
    kde nebyla ani noha na silnici.
  • 00:25:58 No a totéž zase na policii:
    No tak, musíte...
  • 00:26:03 tak si vemte nějakej
    prostředek bojovej,
  • 00:26:06 vemte si obušek,
  • 00:26:08 vemte si slznej plyn
    nebo něco - paralyzér,
  • 00:26:12 ale musíte si dávat pozor,
    abyste se nebránila moc,
  • 00:26:17 abyste ho náhodou nepoškodila!
  • 00:26:21 A jak vás napadl?
  • 00:26:23 Zase mě profackoval na silnici,
    beze slov.
  • 00:26:26 Já jsem viděla,
    jak ke mně utíká,
  • 00:26:29 tak jsem popadla mobilní telefon,
    protože si nahrávám některý věci,
  • 00:26:35 ale to pro ně taky nic není,
  • 00:26:37 kde on se vysmívá,
    vysmívá se i tý policii,
  • 00:26:41 kdy tam říká: Ty policajti
    jsou stejně blbý, jako ty,
  • 00:26:44 já vím, že mi nemůžou nic udělat!
  • 00:26:47 Takže jsem vzala ten mobil,
  • 00:26:50 on mi ho vytrhl, hodil ho na zem
    a tam mě normálně profackoval.
  • 00:26:59 Pak přijdete do práce,
    já pracuju s miminama,
  • 00:27:05 takhle se mi klepou ruce.
  • 00:27:10 Mám jizvu tady na rtu,
    to mně dal pěstí.
  • 00:27:13 A pak mám tady jizvu,
  • 00:27:15 kdy mě narazil na elektrickou
    troubu, to mám tady.
  • 00:27:19 On jak mi trhal ty vlasy,
    tak mi to vytrhl, ten kruh
  • 00:27:23 a vytrh mi tady tu...
    tu úchytku.
  • 00:27:27 Tak to zůstalo pod stolem,
    rozbitý, ta naušnice.
  • 00:27:30 Já si pamatuju, že tenkrát
    jsem ani nebrečela tak bolestí,
  • 00:27:33 jako že mi zničil ty naušnice,
  • 00:27:36 který mi vlastně kluk
    za ty našetřený peníze koupil.
  • 00:27:44 Ale vy přesně nevíte,
    kdy to nastane.
  • 00:27:47 Mně se potom stávalo to,
    že chodil za mnou i do zaměstnání,
  • 00:27:51 protože věděl, jak to tady chodí.
  • 00:27:55 Tam třeba v pátek odpoledne
    nikdo není
  • 00:27:57 a on věděl, že tam jsem,
    tak prostě přišel tam
  • 00:27:59 a pak tam mě fyzicky napadl
    a já jsem se nemohla dovolat.
  • 00:28:05 On nám uklízí.
  • 00:28:06 Kolo, co měl syn, tak mu ho
    vyhodil do kontejneru,
  • 00:28:09 to bylo hned pryč,
    to bylo za jedenáct měsíců.
  • 00:28:13 Já ho včera rozčílila,
  • 00:28:14 nebo předevčírem hadice,
    jak se mu to špatně odvíjelo.
  • 00:28:17 Ono to sice stojí
    třeba jenom patnáct set,
  • 00:28:19 ale prostě to rozkopal,
    protože se to pomalinku odvíjelo.
  • 00:28:23 A ničí a ničí...
  • 00:28:24 Nebo se mu nelíbila pánvička,
    tak ji dal do popelnice.
  • 00:28:27 Ony jsou to drobnosti, jo,
    ale já jsem říkala -
  • 00:28:29 my za chvilku tady budeme žít
    jako v pastoušce, asi.
  • 00:28:33 Rádio nemáme,
    ani nějaký přehrávač,
  • 00:28:35 protože to taky rozmlátil.
  • 00:28:38 A já potřebuju k řízení brýle
  • 00:28:40 a řídím každý den,
    protože se tím i trošku živím,
  • 00:28:44 tak mi ty brýle, prostě,
    zahodil.
  • 00:28:47 To tehdy zdemoloval pracovnu,
  • 00:28:49 ale můžu vám říct,
    že být svědkem něčeho takovýho,
  • 00:28:53 jakýkoliv hloupý, prostoduchý
    destrukce, je hrozně skličující.
  • 00:29:00 A já jsem se krčila v koutku bytu
    a opravdu jsem si říkala:
  • 00:29:04 Pro mě si snad přijedou
    ve svěrací kazajce.
  • 00:29:07 To bylo tak mučivý,
  • 00:29:09 když něco, co jsme měli rádi,
    co jsme zařídili,
  • 00:29:13 tam někdo nepříčetně štípe,
  • 00:29:18 poličku po polici,
    trhá knihy hlava nehlava.
  • 00:29:23 Přišlo ráno, manžel když to viděl,
    tak se zděsil,
  • 00:29:27 a asi nejsem sama,
  • 00:29:29 kdy ten partner vás pak
    nosí na rukou,
  • 00:29:31 přísahá, sype si popel na hlavu,
  • 00:29:34 choděj kupovat květiny,
    prstýnky,
  • 00:29:36 slibujou odvykací léčbu.
  • 00:29:41 Zkouší, jak dlouho vydržím finančně
    a čeká, jak dlouho to vydržím,
  • 00:29:44 že přijdu škemrat
  • 00:29:46 a poprosím velkého pána,
    aby mně laskavě přispěl,
  • 00:29:49 protože dává velmi malé částky.
  • 00:29:51 Na tři děti jeden měsíc
    dva tisíce,
  • 00:29:53 druhej měsíc čtyři tisíce,
    není nic moc.
  • 00:29:58 Přišel na ten nápad,
  • 00:30:00 že by Hanku posadil na bobek,
    přivázal ji
  • 00:30:04 a že by jí zabil děcka,
    ty tři, co spolu měli,
  • 00:30:10 a ona by se na ně dívala,
    jak ony umírají
  • 00:30:13 a že by ji potom odvezli
    do blázince.
  • 00:30:15 No prostě,
    takové různé varianty,
  • 00:30:17 že my už jsme si s tím
    nevěděli vůbec rady.
  • 00:30:34 Snažila jsem se mu nějakým
    způsobem pomoct,
  • 00:30:36 ale ono to vždycky bylo
    ještě horší,
  • 00:30:38 nebo se to naopak obracelo
    proti mně.
  • 00:30:41 A jednou mě překvapil,
    že přišel dokonce i sám,
  • 00:30:47 že bysme to měli nějakým způsobem
    řešit
  • 00:30:50 a že si každej bude žít
    po svým.
  • 00:30:52 Odešel asi na týden
  • 00:30:56 a pak mi volal,
  • 00:30:58 že si uvědomuje,
    že beze mě nemůže žít,
  • 00:31:02 že mě strašně miluje.
  • 00:31:04 No a vypadalo to,
    že to bude fakt všecko v pořádku.
  • 00:31:08 Jenomže to nemělo dlouhýho trvání.
  • 00:31:09 To bylo pár dní a všecko
    začalo znovu, spíš naopak.
  • 00:31:14 My ženy máme v sobě nějakou
    opravdu pitomou -
  • 00:31:20 to není vlastnost,
    nějaký přesvědčení,
  • 00:31:22 že někoho můžeme předělat,
    nebo vychovávat ho,
  • 00:31:28 což je blbost, že jo.
  • 00:31:30 Pan doktor Plzák to pořád říká
    a pořád si to myslíme, že to jde.
  • 00:31:39 Já jsem si myslela,
    že se třeba změní, že bude lepší.
  • 00:31:45 No, pořád jsem si myslela,
    že se to zlepší,
  • 00:31:48 že s tím přestane.
  • 00:31:50 Myslela jsem si,
    že ho třeba donutí,
  • 00:31:52 když začneme chodit k lékaři,
  • 00:31:54 že tam vezmu vinu na sebe,
  • 00:31:56 že ano,
    já jsem spouštěč toho alkoholu,
  • 00:31:59 což asi jsem,
  • 00:32:00 já nevím, co ho atakuje na mně,
    že musí kvůli tomu pít.
  • 00:32:04 Zkoušeli jsme tuhletu cestu,
    že přijdeme na to, jak to řešit.
  • 00:32:08 Měl takové záchvěvy,
    že to chtěl řešit.
  • 00:32:11 No a pak se zase něco zlomilo,
    no a bohužel, nefunguje to.
  • 00:32:17 Když se jednoho dne opravdu
    náš obývák octl na zahradě
  • 00:32:21 a teď nevím, jestli je důležitý
    pro ten film,
  • 00:32:26 abych použila i ty slova,
  • 00:32:29 ale i když se na celý ty Dejvice
    nesly ty slova,
  • 00:32:33 tak jsem si říkala:
  • 00:32:35 Holka, ale ty už teď nebudeš
    záchranářka, ty už budeš kráva!
  • 00:32:39 Tady už to končí!
  • 00:32:43 To už byla i fáze,
    kdy jsem se ho bála,
  • 00:32:46 kdy jsem věděla,
    že teď už nebude lišit,
  • 00:32:49 jestli snad hodil dolů skříň,
    v tom stavu, ve kterým byl,
  • 00:32:53 že z toho balkónu
    můžu letět taky já.
  • 00:32:57 Tak jsem opravdu seděla
    a říkala si:
  • 00:32:59 Můžeš ho mít jak chceš ráda,
  • 00:33:01 ale teď už nebudeš za záchranářku,
    teď už budeš pitomá!
  • 00:33:16 Příběh paní Jany,
  • 00:33:17 který přišel do Bílého kruhu
    bezpečí ze zahraničí.
  • 00:33:22 Uplynuly už čtyři roky od chvíle,
  • 00:33:24 kdy jsem přes víkend sbalila svůj
    dosavadní život do dvou kufrů,
  • 00:33:27 a se dvěma malými dětmi
    jsem odešla z České republiky.
  • 00:33:34 Měla jsem za sebou téměř deset let
    domácího násilí.
  • 00:33:39 Ten inteligentní
    a příjemný mladý muž,
  • 00:33:41 kterého jsem si vzala,
  • 00:33:43 se změnil takřka okamžitě
    po svatbě.
  • 00:33:45 Určil pravidla, rozdělil úkoly
  • 00:33:48 a vládl pevnou rukou
    despotického diktátora.
  • 00:33:52 Stala jsem se služkou a rohožkou
    a neměla jsem tušení proč.
  • 00:33:57 Po večerech byl z našich oken
    slyšet jeho řev.
  • 00:34:00 Sousedům přes ulici bylo trapně,
  • 00:34:02 já se šíleně styděla
    a neříkala nikomu nic.
  • 00:34:08 Brala jsem na sebe vinu
  • 00:34:09 a při bouřích jsem seděla v koutě
    a čekala, až se přeženou.
  • 00:34:13 Netušila jsem, že dělám místo
    natékajícímu egu,
  • 00:34:17 které posléze dorostlo
    takových rozměrů,
  • 00:34:19 že se vedle něj nedalo dýchat.
  • 00:34:22 Křičel čím dál tím víc,
    trhal na sobě šaty, házel s věcmi,
  • 00:34:26 smýkal se mnou
    a nedovolil mi opustit místnost.
  • 00:34:30 S naším tříměsíčním synem v náručí
    mi oznámil,
  • 00:34:33 že se buď omluvím za utrpení,
    které mu působím,
  • 00:34:37 nebo ho hodí na zem.
  • 00:34:41 Mockrát chtěl jít skočit pod vlak.
  • 00:34:45 Bydleli jsme u nádraží
  • 00:34:46 a při pohledu do jeho
    vytřeštěných očí
  • 00:34:48 jsem neměla důvod nevěřit.
  • 00:34:50 A tak jsem ustupovala,
    prosila za odpuštění.
  • 00:34:53 Říkala jsem si, že vydržím všechno,
    jen aby děti měly úplnou rodinu.
  • 00:35:02 Sebrala jsem všechnu sílu
    a vyslovila ultimátum:
  • 00:35:05 Buď psychiatr, nebo rozvod.
  • 00:35:09 Diagnóza mého manžela zněla:
    Komplikovaná porucha osobnosti
  • 00:35:13 s dominantním narcistickým
    a hysterickým rysem.
  • 00:35:18 Bude-li se chtít léčit,
  • 00:35:20 bude to trvat léta
    a prognóza je nejistá.
  • 00:35:23 Nebude-li se chtít léčit,
  • 00:35:25 musím se prý postarat
    o sebe a děti.
  • 00:35:29 Dostat je pryč.
  • 00:35:33 Můj muž si odmítal připustit,
    že je něco v nepořádku.
  • 00:35:35 On je zdráv, cítí se skvěle
  • 00:35:37 a pomoc potřebujeme
    my všichni okolo.
  • 00:35:44 Tak tedy rozvod.
  • 00:35:46 Trvalo to rok.
  • 00:35:48 Otec mých dětí se choval
    jako drogově závislý,
  • 00:35:50 kterému sebrali
    ten milovaný heroin.
  • 00:35:53 Pronásledoval mě všude,
    páchal demonstrativní sebevraždy,
  • 00:35:58 volal mi tisíckrát za den
  • 00:36:00 a nechával obscénní zprávy
    na záznamníku.
  • 00:36:04 Na jaře unesl našeho syna od školy
    přímo před mýma očima.
  • 00:36:08 Týden jsem nevěděla, kde je.
  • 00:36:10 Poslední hřebíček do rakve
    bylo jeho prohlášení,
  • 00:36:15 že zabije obě děti,
  • 00:36:17 protože pak prý nebudu mít
    pro koho žít
  • 00:36:20 a vrátím se k němu.
  • 00:36:24 Policie, lékaři i soud
    jen krčili rameny.
  • 00:36:28 Dokud prý nepoteče krev,
    nemohou udělat nic.
  • 00:36:33 Léčení je čistě dobrovolnou
    záležitostí.
  • 00:36:40 K poslednímu rozvodovému stání
    jsem šla s najatou ochrankou.
  • 00:36:44 Byl to pátek.
  • 00:36:46 V úterý jsme seděli i s dětmi
    v letadle na cestě do Ameriky.
  • 00:36:50 Žijeme v zemi, která nás dokáže
    chránit lépe,
  • 00:36:52 než tomu bylo v naší vlasti.
  • 00:36:55 Domácí násilí je zde tvrdě
    postihovaným trestným činem.
  • 00:36:59 Za výstřelky,
  • 00:37:00 kterých se otec mých dětí
    dopouštěl v České republice,
  • 00:37:04 by zde byl odsouzen
    k několikaletému vězení.
  • 00:37:12 Upřímně, vaše Jana.
  • 00:37:15 P.S. Manžel se dodneška
    léčit nezačal.
  • 00:37:30 To ještě když byla vdaná,
    tak jsem jí říkala,
  • 00:37:32 že bude opravdu nejlepší,
    když se rozvede.
  • 00:37:36 Jenomže on řekl,
  • 00:37:37 že když se rozvede,
    tak že ji zabije.
  • 00:37:40 A když byly děcka malý,
    tak jí tvrdil,
  • 00:37:43 že když se rozvede,
    tak jí nechá sebrat děcka,
  • 00:37:46 protože on měl totiž známý
    na policii, tam měl kamarády.
  • 00:37:50 Takže on měl prostě dost
    takových vlivných přátel,
  • 00:37:53 že on by to udělal,
    že by jí ty děcka nechal vzít.
  • 00:37:59 Rodina a přátelé mě donutili,
    abych šla na policii.
  • 00:38:02 Tam bylo taky velice
    vlídný přijetí,
  • 00:38:05 tam jsme si o tom povídali,
    sepsali jsme protokol,
  • 00:38:08 nicméně od toho listopadu
    to trvalo sedm měsíců,
  • 00:38:13 než to došlo na přestupkové
    oddělení Obecního úřadu,
  • 00:38:19 a tam je to dodnes.
  • 00:38:24 Prostě ti policisté mi řekli:
    My vám nemůžeme pomoct,
  • 00:38:27 tohle není v zákoně
    jako trestný čin, to jsou přestupky
  • 00:38:35 a my musíme řešit každý
    ten přestupek zvlášť,
  • 00:38:39 takže když vám nafackuje,
    tak přijďte,
  • 00:38:42 když vás urazí, tak přijďte.
  • 00:38:45 Ale nemůžete být pětkrát
    denně na policii!
  • 00:38:49 Vy jste říkala, že vás fyzicky
    napadl, takže..?
  • 00:38:52 Tam to napadení musí být takové,
    že vám způsobil zdravotní újmu.
  • 00:38:59 No tak, újma...
  • 00:39:03 Když vám někdo dá pár facek,
  • 00:39:05 nemáte modřiny nebo podlitiny,
    tak to není zdravotní újma.
  • 00:39:10 Tak se s tím nedá nic dělat.
  • 00:39:13 Policie zapsala,
    že mi vyhrožoval smrtí,
  • 00:39:16 ale bohužel je to asi málo,
    asi se čeká, až toto nastane,
  • 00:39:22 protože jinak asi není nějaká páka,
    aby se něco dělo dál.
  • 00:39:26 Teď je možné,
    aby ho vykázali na delší dobu,
  • 00:39:28 ale bylo mně policií řečeno,
    a tím si na ně nechci stěžovat,
  • 00:39:32 protože opravdu nám
    i hodně pomáhali,
  • 00:39:35 ale na druhou stranu říkali,
    že příště, až ho budu vykazovat,
  • 00:39:39 tak že se mám nechat zmlátit tak,
  • 00:39:40 aby byly na mně viditelné
    stopy násilí,
  • 00:39:43 nejlépe více krve,
    ale ať se nenechám zabít.
  • 00:39:47 A já jsem říkala:
  • 00:39:47 Pánové, to se nezlobte,
    já nevím, jak se to dělá.
  • 00:39:50 Asi nevíte, jaký to je,
  • 00:39:52 když proti vám někdo jde
    s hrozící pěstí a jde vás mlátit.
  • 00:39:55 To mám čekat a nechat se ubít?
    To není moc jednoduchý...
  • 00:40:00 Nebo když stojí nade mnou
    a řekne: Tady tě oběsím na trámu!
  • 00:40:04 A drží mě v koutě postele.
  • 00:40:06 Taky to není moc příjemná
    situace.
  • 00:40:11 A to jsem ráno šla
    na Oddělení péče o dítě,
  • 00:40:13 kde jsem dělala dvouhodinový zápis
  • 00:40:16 a tam mi řekli, že dokonce to,
    že dceru trestal páskem,
  • 00:40:21 že to už se může jednat
    o trestný čin.
  • 00:40:25 To jsem koukala, to jsem netušila.
    Tak jsem šla na policii.
  • 00:40:30 Mě to až překvapilo, zaskočilo,
  • 00:40:31 protože takovou razanci
    jsem od policie nečekala,
  • 00:40:35 ale bylo to to nejlepší,
    co se mohlo stát,
  • 00:40:38 takže přišla sem policie
    a oznámila mému manželovi,
  • 00:40:42 že si má sebrat svoje
    nejnutnější věci,
  • 00:40:45 podepsal tady papíry,
    odevzdal klíče
  • 00:40:47 a byl vykázán na deset dní.
  • 00:40:51 Já jsem měla štěstí na to,
    že policie postupovala dobře,
  • 00:40:54 že pravděpodobně byli přes ten
    nový domácí zákon proškoleni,
  • 00:40:57 jako že asi byli proškoleni,
    a zaplať pánbůh za to.
  • 00:41:01 Zaplať pánbůh za to, no.
  • 00:41:04 My jsme dali na něj
    i trestní oznámení
  • 00:41:06 a oni řekli, že byl takový zákon,
  • 00:41:09 že až se něco provede,
    teprve můžou zakročit.
  • 00:41:12 A že on pokud nic neprovedl,
    tak nemohli.
  • 00:41:15 To, že svýho syna poškrábal nožem,
    nebo dceru že škrtil,
  • 00:41:22 tak to jim asi bylo málo.
  • 00:41:25 -A neodvedli ho?
    -Ne, neodvedli ho.
  • 00:41:29 Sepsali protokol, přišli,
    pohrozili mu a odešli pryč.
  • 00:41:33 Už první trestní oznámení udělala
    před rokem před touto událostí,
  • 00:41:38 potom jich udělala sedm
  • 00:41:40 a tam už to bylo všecko
    takový divný.
  • 00:41:43 Nám připadalo, jako kdyby my
    jsme je otravovali.
  • 00:41:52 Takže přišel ke mně, přešel ulici,
    ten telefon mi vytrhl z ruky,
  • 00:41:55 odhodil ho na zem,
    já jsem se pro něj shýbla
  • 00:41:58 a jak jsem se zvedala,
    tak mě několikrát udeřil do tváře.
  • 00:42:03 No a to jsem se chviličku
    vzpamatovávala,
  • 00:42:06 protože on potom hned ujel.
  • 00:42:09 Ještě jsem zavolala na policii
    na linku 158
  • 00:42:14 a tam jsem teda řekla,
    co se mi stalo
  • 00:42:16 a bylo mi řečeno:
    No a je tam ten pán ještě?
  • 00:42:18 A já jsem řekla:
    Samozřejmě, že tady není,
  • 00:42:20 odjel svým vozem
    té a té poznávací značky.
  • 00:42:23 A ta paní mi řekla:
  • 00:42:27 No, ale to pro vás nemůžeme
    nic udělat, když už je pryč,
  • 00:42:31 když tam není!
  • 00:42:34 Volal mi a vyhrožoval,
  • 00:42:36 že až se vrátí,
    ať se připravím a takhle.
  • 00:42:38 Tak jsem sebrala dceru
    a šla jsem na policii.
  • 00:42:41 To jsem si říkala,
    že už to nějak musím řešit,
  • 00:42:43 protože to jsem opravdu
    už měla strach.
  • 00:42:46 No tak, to vůbec nevěděli,
    co se mnou,
  • 00:42:49 jak to vůbec mají řešit,
    furt někam volali,
  • 00:42:52 co s tím a jakej formulář
    mají vzít
  • 00:42:55 na to sepsání té výpovědi.
  • 00:42:59 Potom, když u nás už byli
    asi potřetí,
  • 00:43:02 tak potom když odcházeli,
    tak říkali,
  • 00:43:04 že mají docela strach,
  • 00:43:05 že to u nás jednou
    velice špatně dopadne.
  • 00:43:11 Pak mi ještě říkal postraně
    jeden z těch policistů,
  • 00:43:13 že kdyby zase vyhrožoval,
    tak okamžitě ať jim volám.
  • 00:43:16 Jenomže já jsem jim říkala,
  • 00:43:18 že on mi vždycky třeba
    sebere ten telefon,
  • 00:43:19 že nemám možnost.
  • 00:43:21 A on říkal: Jakmile třeba jen
    bude za dveřma,
  • 00:43:23 tak nás hned volejte.
  • 00:43:25 Což jsem taky udělala,
  • 00:43:26 jenomže když přijeli,
    tak přijeli čtyři,
  • 00:43:30 vyskákali z auta, přišli nahoru
  • 00:43:33 a on se tvářil, jakoby nic,
    že je všechno naprosto v pořádku
  • 00:43:39 a že nechápe, proč jsem jim volala.
  • 00:43:42 Ale že nesměj překročit,
    že je do bytu nepustí.
  • 00:43:46 Oni říkali:
    No, on na to má právo,
  • 00:43:47 my nemůžeme jen tak
    k někomu vtrhnout.
  • 00:43:50 A já jsem říkala: Ale já jsem
    spolumajitelka bytu,
  • 00:43:52 tak já vás sem zase pustím!
  • 00:43:55 Já jsem se potom dostala
  • 00:43:58 zase přes ty lidičky,
    kteří mi chtěli pomoct,
  • 00:44:01 do Rosy - já snad budu bulet...
  • 00:44:14 a zase to pro mě bylo
    takový povzbuzení,
  • 00:44:17 že jsou lidi, který mi pomůžou.
  • 00:44:23 No ale nakonec mi řekli,
  • 00:44:25 že mi taky nemůžou nějak
    výrazně pomoct,
  • 00:44:29 že usilují o to,
  • 00:44:33 aby tyhlety případy byly
    hodnocený zvlášť v zákoně,
  • 00:44:40 jako slídění, obtěžování,
    vyhrožování,
  • 00:44:45 aby to bylo trestně
    postižitelný, což dodneška není.
  • 00:44:57 Když jeden politik urazí druhýho,
    tak se tím ty soudy zabývají
  • 00:45:04 a tady když vás někdo
    psychicky tejrá,
  • 00:45:07 tak s tím nejde nic dělat.
  • 00:45:17 Mně říkala Žanetka,
    že byla u toho,
  • 00:45:20 když on volal dopoledne ten den
    na policii,
  • 00:45:23 že ať přijedou, nebo že je hodlá
    všechny zabít.
  • 00:45:26 Dvakrát tam volal.
  • 00:45:27 Žanetka mu dokonce to telefonní
    číslo na tu policii vytáčela.
  • 00:45:31 A on ještě řekl:
    Tak vy nepřijdete?
  • 00:45:33 Vy si myslíte,
    že si z toho dělám..?
  • 00:45:36 nechci to sprostě opakovat.
  • 00:45:38 Tak však uvidíte,
    vy dneska stejně přijedete!
  • 00:45:42 Bylo to tak,
    to nám Filip vykládal,
  • 00:45:45 že přišel ze školy
    a chvilku seděl v obýváku,
  • 00:45:49 Vendulka se dívala
    a Hanka seděla na gauči.
  • 00:45:53 Filip si tam sedl taky
    a potom mně říkal,
  • 00:45:56 že jak kdyby ho nějaká strašná
    síla odtamtud poslala pryč.
  • 00:46:02 Tak šel do pokojíčku,
    Vendulka začala strašně křičet,
  • 00:46:05 Filip tam přiběhl a viděl,
    jak táta klečí na Hance
  • 00:46:08 a jak ji bodá.
  • 00:46:10 Tak vzal sprej
    a stříkal mu ho do očí
  • 00:46:12 a on už ten sprej vůbec nevnímal.
  • 00:46:15 Tak ještě utíkal, kdesi vzal
    hokejku a začal ho bít po hlavě,
  • 00:46:20 ale on na to vůbec nedbal.
  • 00:46:23 Ta Vendulka strašně řvala,
  • 00:46:24 tak on si tu Vendulku přitáhl,
    klekl si na ni
  • 00:46:28 a začal bodat do té Vendulky
  • 00:46:31 a Filip jenom říkal, že viděl,
  • 00:46:34 jak ta Vendulka se ještě zvedla,
    chtěla se posadit
  • 00:46:38 a on ten nůž jí zarazil
    do té hlavy a položil ji.
  • 00:46:42 Vendulka byla mrtvá hned.
  • 00:46:45 Hanka už tam ležela bezvládně,
    Vendulka taky,
  • 00:46:49 tak on začal stoupat
    a s tím nožem šel na Filipa.
  • 00:46:52 Filip jak to viděl,
    tak otevřel dveře a utekl.
  • 00:46:58 Mezitím ale Hanka jako kdyby
    se trochu probrala,
  • 00:47:01 tak odešla do dětského pokoje,
    tak se zamkla a volala sanitku.
  • 00:47:07 Všecky údaje jim tam nahlásila,
    všechno jim tam řekla,
  • 00:47:10 ale byla v tu dobu
    už hodně pobodaná
  • 00:47:13 a dokonce nám doktoři řekli,
  • 00:47:14 že už měla vypíchnuté
    i jedno oko, no v hrozným stavu.
  • 00:47:18 On jak zjistil,
    že ta Hanka tam není,
  • 00:47:20 tak začal ty dveře vyrážet,
  • 00:47:22 nakonec je vyrazil,
    přišel tam s dalším nožem,
  • 00:47:25 protože jeden se mu zlomil,
    tak přišel s dalším nožem.
  • 00:47:29 Ta Hanka před ním utíkala
    ke koupelně,
  • 00:47:33 tam on na ni skočil, dodupal
    a během chvilky už ji tam usmrtil.
  • 00:47:43 Takže pro tu Hanku
    to muselo být strašné utrpení,
  • 00:47:47 že ona si ty chvilky,
    co ještě žila,
  • 00:47:50 musela prožít, jak někde v hororu.
  • 00:47:57 Dostal osmnáct roků,
  • 00:47:59 protože to bylo
    za dvojnásobnou vraždu
  • 00:48:02 a navíc velice brutální, bestiální,
  • 00:48:06 protože on té Hance zasadil
    přes 38 bodných ran.
  • 00:48:12 On ji doslova od špičky noh
    až po hlavu pobodal
  • 00:48:18 a on ji ještě navíc
    jakoby rozšlapal.
  • 00:48:22 Šlapal po ní patou,
    žebra jí rozlámal,
  • 00:48:26 to všecko bylo potom v té pitvě
    a také u toho soudu.
  • 00:48:31 No a on je tak mstivý,
  • 00:48:33 že až se vrátí,
    tak se může začít i mstít.
  • 00:48:38 Protože on už z toho života
    stejně nic mít nebude,
  • 00:48:41 tak možná ještě bude chtít
    něco předvést, nevím.
  • 00:48:45 Je to ještě všecko takové
    otevřené
  • 00:48:47 a nevíme, jak to všecko dopadne.
  • 00:49:14 Myslím si, že nemůže nikdo setrvat
    se svým partnerem,
  • 00:49:17 když zjistí, že už se ho bojí.
  • 00:49:19 Ve chvíli, kdy já jsem opravdu
    už dostala strach,
  • 00:49:23 tak jsem si říkala:
  • 00:49:24 Jestli je ještě někdo víc,
    než je můj manžel,
  • 00:49:27 tak to je moje dítě.
  • 00:49:28 Mý dítě mě potřebuje
  • 00:49:31 a asi člověk má strach
    i sám o sebe.
  • 00:49:34 A jakmile se tam objevil strach,
  • 00:49:36 tak to přehlušilo všechny
    mý záchranářský snahy
  • 00:49:41 a věděla jsem, že je konec.
  • 00:49:44 Okamžitě pryč, okamžitě pryč.
  • 00:49:46 Víte co, nejšílenější je takový to
    za každou cenu zachovat rodinu,
  • 00:49:50 za každou cenu.
  • 00:49:51 Já když jsem viděla,
    jak jsem tady už potom chodila
  • 00:49:53 a ustupovala a ustupovala
    a ustupovala,
  • 00:49:55 furt jenom obrušujete,
    dolaďujete,
  • 00:49:57 vždyť přece zachovat rodinu
    za každou cenu! Ne.
  • 00:50:00 Protože je to čím dál horší,
    čím dál horší a stupňuje se to.
  • 00:50:06 Takový to vracení se k sobě,
  • 00:50:08 já si myslím,
    že se to bude opakovat,
  • 00:50:13 jakmile to ten člověk
    jednou udělá,
  • 00:50:15 tak to bude dělat dál.
  • 00:50:20 Usměj se na tetu!
  • 00:50:23 On se ti někdy nosí
  • 00:50:24 a je vyloženě vidět
    ta spokojenost, víš?
  • 00:50:28 Na můj vkus zrovna u mě
    na to, abych otevřela oči
  • 00:50:34 a viděla ty správný hodnoty
    na tom partnerovi,
  • 00:50:37 by stačilo mnohem míň,
    než jsem si prožila.
  • 00:50:43 Opravdu by stačil od toho
    života trošku menší kopanec,
  • 00:50:48 abych to měřítko hodnot upravila.
  • 00:50:58 A jsi dneska šťastná?
  • 00:51:04 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2007

Související