iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 9. 2015
21:55 na ČT art

1 2 3 4 5

11 hlasů
6781
zhlédnutí

Artmix

Krajina jako nový impuls

52 minut o výtvarném umění

51 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:33 Největší kulturní událostí
    letošní podzimní sezóny
  • 00:00:36 je bezesporu výstava Má vlast -
    Pocta české krajinomalbě,
  • 00:00:40 která byla s velkým zájmem
    veřejnosti
  • 00:00:43 zahájena v Jízdárně
    Pražského hradu.
  • 00:00:45 Více než 500 obrazů
    a bezmála 100 kreseb
  • 00:00:47 zapůjčených z veřejných institucí,
    desítek galerií i soukromých sbírek
  • 00:00:51 předkládají návštěvníkům
    vývoj naší krajinomalby.
  • 00:00:56 Výstava na toto téma
    je u nás pořádána
  • 00:00:58 po dlouhé odmlce -
    po více než 30 letech.
  • 00:01:01 Představuje obrazy
    nejen našich slavných krajinářů
  • 00:01:04 od romantismu po současnost,
    ale k vidění jsou tu také díla
  • 00:01:08 významných osobností
    20. století,
  • 00:01:10 které, byť ve svém díle
    reflektovali krajinu okrajově,
  • 00:01:12 vytvořily mimořádná díla.
  • 00:01:17 -Stojíme před obrazem Antonína
    Slavíčka Silnce v Kameničkách.
  • 00:01:20 A Antonín Slavíček
    jako červená nit
  • 00:01:23 se vine celou instalací.
    Od úvodního panelu až po balkon.
  • 00:01:32 To byl krajinář zcela ryzí povahy,
    který vytýčil
  • 00:01:35 i metu uměleckého přístupu
    ke krajině pro další generace.
  • 00:01:41 Výstava nechce být školometsky
    návodná,
  • 00:01:43 ale přesto jsme zvolili
    chronologický postup.
  • 00:01:47 To znamená, že ukazujeme vývoj
    krajinomalby
  • 00:01:50 od založení krajinářské školy
    na pražské Akademii v roce 1806,
  • 00:01:54 přes jednotlivá slavná jména rodiny
    Mánesovy,
  • 00:01:58 přes Haushoferovu školu,
    Kosárka,
  • 00:02:01 po velký zjev
    Antonína Chittussiho...
  • 00:02:06 Po veliké období Mařákovy školy,
  • 00:02:08 jejíž tehdy mladí členové
    založili spolek Mánes.
  • 00:02:13 Nebo byli jedni z těch,
    kteří hýbali
  • 00:02:16 kulturním a výtvarným děním
    kolem roku 1900.
  • 00:02:19 Václav Špála, Otakar Marvánek,
    Jindřich Prucha,
  • 00:02:24 Kubišta, Čapek, Kremlička
    a další velká jména.
  • 00:02:32 Instalace v přízemí končí
    potom poválečnými tendencemi.
  • 00:02:36 Období už velmi rozmanitých
    individualistických přístupů.
  • 00:02:41 Kdy vznikaly vynikající práce
    ranného Zdeňka Sýkory,
  • 00:02:46 Stanislava Podhrázského,
    Oldřicha Smutného
  • 00:02:51 a celé řady dalších.
  • 00:03:01 A najdeme tady také samozřejmě
    kolekce
  • 00:03:04 Josefa Lady, Jiřího Trnky
    a těchto naprosto zásadních jmen.
  • 00:03:17 Na úvod instalace
    jsem si vyžádal monumentální obraz
  • 00:03:21 Luďka Maroda Soutok Labe s Vltavou -
    Pohled na Mělnický zámek.
  • 00:03:26 Jednak proto, že je z roku 1877,
    čili z roku,
  • 00:03:29 kdy byl spolek Mánes založen,
    to je taková vnější souvislost.
  • 00:03:32 A pochopitelně s ohledem
    na tu velkorysost
  • 00:03:35 malířského provedení, protože
    Marold byl také už v Mnichově,
  • 00:03:41 poznal moderní malování
  • 00:03:43 těch stříbřitých šedí
    perleťových odstínů.
  • 00:03:46 A vlastně ukázal už po Mánesovi
  • 00:03:49 modernější způsob
    pojetí staré veduty.
  • 00:03:53 A samozřejmě záměrně Mělník,
    protože co jiného
  • 00:03:56 než Říp nebo Mělník
    a soutok Labe s Vltavou
  • 00:03:59 dát na úvod instalace
    Pocta české krajinomalbě.
  • 00:04:07 Nacházíme se v sekci
  • 00:04:09 romantických krajinářů
    Haushoferovy školy.
  • 00:04:12 Kde nejvýznamnějším představitelem
    byl Adolf Kosárek.
  • 00:04:17 Za mnou ty tři obrazy jsou vlastně
    sumou Kosárkova mistrovství,
  • 00:04:22 kdy určitý typ romantické krajiny
    přetavil
  • 00:04:27 do takové poetické vize
    domoviny.
  • 00:04:30 A jsou samozřejmě
    těmi nejlepšími krajinami
  • 00:04:36 pro roce 1850,
    které u nás vznikaly.
  • 00:04:42 Ony určily i potom tu kvalitativní
    úroveň pro Antonína Chittussiho,
  • 00:04:47 pro Antonína Slavíčka
    a další generace.
  • 00:04:50 -Motivů, které umělce zajímaly,
    je bezpočet.
  • 00:04:55 Daleká panoramata,
    romantická zákoutí,
  • 00:04:57 polní a luční motivy,
  • 00:04:59 rozmanité odrazy vodní hladiny
    rybníků, potoků a tůní.
  • 00:05:05 Ale existují místa, kam se vraceli
    umělci všech generací.
  • 00:05:08 Jedním z nich je například Říp,
    který přitahoval
  • 00:05:11 mnoho malířů nejen jako symbol
    českých dějin,
  • 00:05:14 ale také pro svou malebnou
    siluetu.
  • 00:05:16 Jeden z nejznámějších obrazů
    je od Julia Mařáka,
  • 00:05:19 který jej namaloval pro královskou
    lóži Národního divadla.
  • 00:05:24 Využil realistický záběr
    a potom horu monumentalizoval
  • 00:05:27 do velké scenérie.
  • 00:05:39 Kromě Mařáka sem jezdili malovat
    také jeho žáci,
  • 00:05:41 například František Kaván.
  • 00:05:44 Podřipsko je také rodištěm
    slavných krajinářů
  • 00:05:46 jako byl například Antonín Hudeček
    nebo Otakar Nejedlý.
  • 00:05:59 Mnoho umělců také přitahoval
    soutok Labe s Vltavou.
  • 00:06:03 Nejslavnější obrazy odtud známe
    od Josefa Mánesa,
  • 00:06:06 který namaloval párové krajiny -
    labskou a řipský kraj.
  • 00:06:10 Jsou to vzácné oleje,
    která získala Národní galerie
  • 00:06:13 teprve před 60 lety.
    A to z Vídně.
  • 00:06:19 Dalším oblíbeným místem
    byla také Okoř nedaleko Prahy.
  • 00:06:27 -Okořský hrad, to je místo,
    dostaveníčko řady malířů.
  • 00:06:31 Svou velkou slávu zažila Okoř
    na konci 19. století,
  • 00:06:35 kdy v čele krajinářské třídy
  • 00:06:38 na pražské Akademii
    stál Julius Mařák.
  • 00:06:42 A v rámci svých pedagogických
    metod
  • 00:06:44 hodně brával své studenty
    do plenérů.
  • 00:06:50 Dost často Mařákovi žáci
    malovali vedle sebe týž motiv.
  • 00:06:55 Takže my odtud z Okoře
    známe třeba
  • 00:06:58 Chalupu na Okoři od Antonína
    Slavíčka, ale zároveň od Lebedy.
  • 00:06:59 Tady okařský potok známe
    od Antonína Hudečka,
  • 00:07:03 ale také od Slavíčka
    a také od Ullmanna a podobně.
  • 00:07:12 Nezapomeňme, že to je taky doba,
    kdy už skutečně
  • 00:07:15 taková ta akademická klišé,
    kdy se malovala rozervaná skaliska,
  • 00:07:18 rozeklané duby, bouřkové nálady,
    to všechno bylo pryč.
  • 00:07:22 Je to období nástupu mladého
    krajinářského pokolení
  • 00:07:25 sdruženého ve spolku Mánes.
  • 00:07:28 To jsou ta velká jména
    jako Antonín Slavíček,
  • 00:07:30 Antonín Hudeček, Kaván,
    Lebeda...
  • 00:07:34 A ten potok s tím,
    co světlo dělá na té hladině,
  • 00:07:38 jim umožňovalo zkoušet technické
    finesy,
  • 00:07:42 i nové materiály,
    které začali používat -
  • 00:07:44 olejovou temperu, mísené techniky.
  • 00:07:47 A zejména syntonos,
    což byl tehdy nový materiál.
  • 00:07:50 A v tomto okamžiku,
    kolem roku 1900
  • 00:07:53 mezi krajináři Mařákovy školy
    se ukázala už
  • 00:07:57 i ta technická vyspělost.
    Že téměř neměli technické limity.
  • 00:08:06 -Jsou malíři, kteří prakticky
    téměř celý život
  • 00:08:08 malovali jen na území,
    které důvěrně znali.
  • 00:08:11 Jedním z nich z nich byl například
    Václav Rabas,
  • 00:08:14 který celý život maloval
    víceméně pořád
  • 00:08:17 v rodných Krušovicích a Rakovnicku.
    Miloval svůj kraj.
  • 00:08:20 Sedlačil, také v plenéru tvořil
    velká plátna
  • 00:08:23 a právě jeden jeho obraz
    se stal logem výstavy.
  • 00:08:29 -My jsme záměrně vybrali tady
    ten obraz s úvozovou cestou
  • 00:08:33 jako takový pevný a přitom šťavnatý
    obraz rodné hroudy.
  • 00:08:38 Vlastně na tom obraze nic není.
  • 00:08:41 Je tam geologie terénu,
    cesta a mraky.
  • 00:08:44 Ale byť jde o realistickou krajinu,
    tak tady samozřejmě
  • 00:08:47 vidíme cézannovskou lekci
    i schopnost vyrovnávání se
  • 00:08:51 s podněty soudobých trendů -
    expresionismu, kubismu a dalších.
  • 00:08:57 Ale jsou přetaveny do naprosto
    svébytné,
  • 00:09:01 suverénní, osobní roviny,
    od které ten autor neuhnul.
  • 00:09:19 -Tak jako jsou Hrusice spojeny
    se jménem Josefa Lady,
  • 00:09:22 Krucemburk s Janem Zrzavým,
  • 00:09:24 tak s Antonínem Slavíčkem
    jsou napořád spojeny Kameničky.
  • 00:09:32 -Řada umělců už v 19. století
    odcházela
  • 00:09:35 z měst na venkov
    ve snaze hledat opravdovou krajinu,
  • 00:09:38 pravdivou krajinu, nestrojenou,
    nedekorativní.
  • 00:09:42 A Slavíček ve svých 33 letech
    našel možnost
  • 00:09:46 bydlet v Kameničkách
    i se svojí rodinou.
  • 00:09:50 A tak se snažil hledat
    novou cestu ke krajině.
  • 00:09:53 A dokonce napsal,
    že by celou svou tvorbu obětoval,
  • 00:09:57 aby mohl začít nový život,
    vlastní život i život umělce,
  • 00:10:00 aby začal malovat úplně
    jinak.
  • 00:10:05 Aby maloval krajinu bez příkras
    a aby vyjadřovala,
  • 00:10:08 co znamená člověk v krajině.
  • 00:10:13 Antonín Slavíček patří k největším
    českým krajinářům vůbec.
  • 00:10:16 On byl ten,
    který vlastně vytýčil cestu
  • 00:10:19 moderní krajinomalbě
    ve 20. století.
  • 00:10:23 Čili ne v té opisnosti,
    ale v tom, že obraz vzniká
  • 00:10:26 v autorově mysli, v srdci.
  • 00:10:32 -Oddíl zlatý věk krajinomalby
    představuje
  • 00:10:35 nejen slavné období
    Mařákovy školy,
  • 00:10:37 ale také velké solitéry,
    jako byl například Václav Radimský.
  • 00:10:42 Ten v roce 1889 odešel
    do Francie,
  • 00:10:46 kde pracoval v blízkosti
    Clauda Moneta.
  • 00:10:50 A právě to formovalo
    Radimského výtvarný rukopis.
  • 00:10:53 Vedle Moneta tak patří
    do velkého proudu
  • 00:10:56 světového impresionismu
    kolem roku 1900.
  • 00:11:01 -Sekce symbolismu a secese
    jsme nazvali jako Krajiny duše.
  • 00:11:04 To období kolem roku 1900
    máme spojené především
  • 00:11:07 se jmény Antonín Hudeček
    a Jan Preisler.
  • 00:11:11 Ale já jsem záměrně předsadil
  • 00:11:13 Jakuba Schikanedera
    a Beneše Knüphera.
  • 00:11:17 Protože si myslím,
    že Schikanederův obraz Stmívání
  • 00:11:20 a Letní krajina se vsí
    z Národní galerie
  • 00:11:23 a z Karlovarské galerie
    ukazují Schikanedera
  • 00:11:27 ne jako malíře pražských nokturn,
    ale jako velmi bytostného lyrika
  • 00:11:31 a jako člověka, který přesáhl
    hranice své generace.
  • 00:11:36 A to i technicky, protože vlastně
    vstřebal
  • 00:11:39 určité podněty seratovské malby
    a francouzské malby.
  • 00:11:42 Že to světlo vlastně vychází
    ze samotných obrazů.
  • 00:11:52 -Pomyslným srdcem výstavy
    je sekce Prvních výstav
  • 00:11:54 Spolku výtvarných umělců
    Mánes.
  • 00:11:57 Připomínají se tu velká jména
    Mánesáků,
  • 00:11:59 kteří ve 20. a 30. letech
    vytvářeli
  • 00:12:02 nezaměnitelné soubory krajin,
    což dokládá,
  • 00:12:05 že právě tato doba znamenala
    obrovský rozkvět
  • 00:12:07 výtvarné kultury u nás.
  • 00:12:14 Mánes vznikl v roce 1887.
  • 00:12:17 Od svého počátku sdružoval
    malíře, sochaře,
  • 00:12:20 architekty, skláře,
    historiky umění
  • 00:12:23 a svou autoritou
    pomáhal budovat vlastní stát.
  • 00:12:29 Spolek se hned při vzniku
    přihlásil k odkazu Josefa Mánesa
  • 00:12:32 a vedle svého vlastenectví
    otevíral zároveň okna do Evropy.
  • 00:12:38 Jeho členy byli nejlepší
    výtvarní umělci své doby.
  • 00:12:44 -Zaprvé, a to je nutné říci,
    jsou velmi vlastenečtí,
  • 00:12:50 jsou domácí, ale ta světovost
  • 00:12:52 je v jejich formě
    a v jejich uvažování.
  • 00:12:56 Oni nepřejímají nastupující vlnu
    impresionismu,
  • 00:12:59 která samozřejmě vane z Paříže,
  • 00:13:02 nabízejí svoje vidění světa
    a reagují po svém, česky.
  • 00:13:10 Ovšem svým velikým světovým
    přesahem.
  • 00:13:18 -Na výstavě najdete mnoho jiných
    podob a představ krajin.
  • 00:13:22 Svobodné tvůrčí osobnosti
    jakými byly bezpochyby
  • 00:13:25 Toyen nebo Jindřich Štýrský,
  • 00:13:27 vytvářely krajiny bezbřehé
    imaginace a veliké snovosti.
  • 00:13:31 Patřily k vůdčím zjevům
    našeho surrealismu
  • 00:13:34 a ve 30. letech svými díly
    obohatily
  • 00:13:37 velmi významně obraz
    naší krajinomalby.
  • 00:13:40 Ale kromě nich sem patří
    také další jména -
  • 00:13:42 František Janoušek,
    František Muzika,
  • 00:13:45 ale také Václav Tikal,
    Alois Wachsman a řada dalších,
  • 00:13:48 jejichž díla zejména
    z 30. a 40. let
  • 00:13:52 patří k velmi vzácným.
  • 00:14:07 Další zajímavým oddílem je období
    civilismu a městských krajin,
  • 00:14:11 které je ve výstavě zastoupeno
    klíčovými autory
  • 00:14:13 zejména skupiny 42,
    ale také třeba Janem Zrzavým.
  • 00:14:21 Soubor Kamila Lhotáka například
    ukazuje
  • 00:14:23 na zvláštní sepětí tradic
    ještě 19. století.
  • 00:14:27 Patřil k velkým milovníkům
    Antonína Chittussiho.
  • 00:14:30 A zároveň to je období,
    kdy se hledá krása
  • 00:14:33 i v předmětech všedních,
    odložených,
  • 00:14:36 předmětech technického světa.
  • 00:14:38 Lhoták provázal krásu přírody
    s přítomností člověka.
  • 00:14:50 -Bude jistě zajímavé
    pro uměnímilovnou veřejnost
  • 00:14:53 vidět ranné obrazy malířů, autorů,
    kteří se později
  • 00:14:58 vydali jinými cestami, cestami
    abstrakce, konceptu a podobně.
  • 00:15:03 A tak se nám podařilo pro výstavu
    získat dva ranné,
  • 00:15:07 krásné obrazy Zdeňka Sýkory
    z Poohří,
  • 00:15:11 i obraz Karla Malicha
    z 50. let z Holic.
  • 00:15:15 A nebo Václava Boštíka,
    v němž je vidět
  • 00:15:17 vlastně ten základ tradiční
    krajinomalby,
  • 00:15:21 cože je předválečná Boštíkova práce
    z roku 1939.
  • 00:15:37 -Stovky obrazů a stovky jmen.
  • 00:15:40 Na téhle výstavě
    je na co se dívat.
  • 00:15:43 Vyšetřete si na ni čas,
    pár minut rozhodně nestačí.
  • 00:16:11 Přední české aukční síně,
    jakými jsou například
  • 00:16:14 Galerie Kodl, European Arts
    nebo 1. Art Consulting Brno
  • 00:16:18 se shodují na tom,
    že česká krajinomalba
  • 00:16:21 léta stojí v centru zájmu
    sběratelů
  • 00:16:23 a díla jejich hlavních
    představitelů
  • 00:16:25 byla vždycky vysoko hodnocena.
  • 00:16:28 Špičkové práce Josefa Navrátila,
    Augusta Bedřicha Piepenhagena,
  • 00:16:31 Antonína Chittussiho,
    Antonína Slavíčka,
  • 00:16:34 Jindřicha Průchy, Adolfa Kosárka,
    Václava Špály a mnoha dalších
  • 00:16:38 se v současné době na aukcích
    pohybují v řádech miliónů korun.
  • 00:16:43 A protože obecně ceny obrazů
    na českém trhu stále stoupají,
  • 00:16:46 ani v oblasti krajinomalby
    tomu není jinak.
  • 00:16:51 -V poslední době
    i krajiny z 19. století
  • 00:16:54 začínají přesahovat částky milionů
    i dvou milionů korun.
  • 00:16:59 Opravdu, když jde o zásadní
    věc.
  • 00:17:03 Obecně jsou mezi krajináři
    nejvyhledávanější
  • 00:17:06 žáci Julia Mařáka.
  • 00:17:10 Nejslavnější z nich byl
    Antonín Slavíček.
  • 00:17:13 A nutno říct,
    že ten se v těch vysokých
  • 00:17:17 cenových hladinách pohybuje
    už přes 10 let.
  • 00:17:21 A kdykoliv se jeho dílo
    objeví na trhu,
  • 00:17:24 tak si nepamatuju,
  • 00:17:27 že by se prodávalo níž než 700, 800
    tisíc korun.
  • 00:17:30 Když to jsou velké věci,
    tak to jde do milionů.
  • 00:17:42 Václav Radimský, opravdu, řekněme,
    hvězda posledního roku.
  • 00:17:47 Sběratelé a i investoři,
    myslím, si povšimli
  • 00:17:52 a začínají oceňovat jediného
    českého autora,
  • 00:17:55 který maloval
    vedle Clauda Moneta.
  • 00:18:00 A jeho díla třikrát během
    posledního roku
  • 00:18:03 překonaly částku
    2,5 milionu korun.
  • 00:18:06 A v jednom případě
    dokonce i 5 milionů.
  • 00:18:12 Česká krajinomalba není jenom
    co si člověk běžně představí -
  • 00:18:16 Antonín Hudeček, Antonín Slavíček,
    August Bedřich Piepengagen,
  • 00:18:22 ale jsou to i díla moderní.
    Například od Josefa Šímy.
  • 00:18:28 A řekněme, že když se budeme bavit
    o ceně obrazů,
  • 00:18:31 tak tyto krajiny budou zdaleka
    nejdražší.
  • 00:18:35 -A na závěr se dech
    tají nad cenou a krásou
  • 00:18:37 Šelestění per od Toyen
    z roku 1955
  • 00:18:41 nebo Štyrského Deště
    z roku 1927.
  • 00:19:05 Jistě bychom našli mnohé,
    kteří si nad pojmem krajinomalba
  • 00:19:08 odplivnou, ale toto na první pohled
    překonané téma
  • 00:19:11 v současné době
    nabývá na důležitosti.
  • 00:19:14 V létě se například konala
    na Nákladovém nádraží Žižkov
  • 00:19:17 skupinová přehlídka studentů
    a absolventů
  • 00:19:20 Akademie výtvarných umění
    v Praze,
  • 00:19:22 kteří se věnují
    tématu krajiny a přírody.
  • 00:19:26 Výstava s názvem
    Voda hučí, bory šumí ukázala,
  • 00:19:29 v jak velké míře je na AVU
    krajina zájmem mnoha studentů.
  • 00:19:33 Malby, kresby, grafiky, videa,
    objekty a instalace
  • 00:19:36 směřují k jednomu -
    k vnímání přírody
  • 00:19:39 a mimolidských bytostí
    jako sobě rovných.
  • 00:19:44 -Já v podstatě v současné době
    mám krajinářský ateliér.
  • 00:19:48 Ač sám figuralista,
    tak mi tam jeden za druhým,
  • 00:19:53 ten student,
    začíná malovat krajinu.
  • 00:19:56 A dokonce se tam rozmáhá
    plenérismus.
  • 00:19:59 Takže váží si plátna k pouličním
    malbám,
  • 00:20:03 aby malovali ve velkých poryvech
    větru,
  • 00:20:07 malují s čelními svítilnami
    na hlavách noční scenérie,
  • 00:20:12 malují svítící mosty ve městě,
  • 00:20:16 stromy ve větru a tak dále
    a tak dále.
  • 00:20:21 A to nejenom u mě,
    to je po celý škole.
  • 00:20:24 Ale dnes už je tolik způsobů
    těch intervencí
  • 00:20:27 do společenských dějů
    a všechno možný,
  • 00:20:32 v tom postkonceptuálním světě,
    kdy se bankovní operace
  • 00:20:36 stává uměleckým dílem a tak dále,
    že to zase určitou skupinu lidí
  • 00:20:42 s určitým druhem talentu
    prostě přestává zajímat.
  • 00:20:46 Začne je zajímat něco úplně
    jiného.
  • 00:20:49 A nakonec proč ne?
  • 00:20:51 Tak je tady zase spousta diváků,
    které to zajímá taky.
  • 00:20:55 Takže jsou opravdu dneska
    mezi těmi mladými lidmi malíři,
  • 00:21:00 pro které je zásadní třeba
    atmosféra a světlo.
  • 00:21:06 Já jsem krajinu dělal v 90. letech
    výsostně, asi 5 nebo 6 let.
  • 00:21:12 A teď ji tak jako běžně mixuju
    s tou figurací.
  • 00:21:17 Mně se zdá, že je trošku méně
    intelektuální, dá se říct,
  • 00:21:20 než témata třeba figurální
    nebo i angažovaná,
  • 00:21:27 tak zrovna snad proto mě to
    přitahuje.
  • 00:21:35 Támhle mám třešeň a za sebou
  • 00:21:38 mám tu třešeň trošičku změněnou,
    ale namalovanou.
  • 00:21:44 Pochopitelně, že v tom se objevují
    nějaké drobné příběhy,
  • 00:21:48 protože já už bez toho příběhu
    asi nebudu.
  • 00:21:55 Ale tím,
    že já mám tady taky zahrádku,
  • 00:21:58 mám tam velkou kedlubnu...
  • 00:22:02 To je triumf letošní sezóny,
    ta kedlubna, fakt!
  • 00:22:06 To je právě základ mý
    inspirace.
  • 00:22:11 Já ji hodně pozoruju
    takhle celý dny.
  • 00:22:17 Mně se zdá, že na ní rostou
    další kedlubny, hele!
  • 00:22:23 A nedělej přírodu, no?
  • 00:22:26 Letos je to ve znamení tý kedlubny,
    no.
  • 00:22:40 -Tomáš Honz, čerstvý absolvent
    ateliéru malby Michala Rittsteina,
  • 00:22:44 patří mezi mladé umělce,
    kteří mají náboj a energii,
  • 00:22:47 což je na výrazu jejich obrazů
    znát.
  • 00:22:50 Maluje tradičním způsobem
    v plenéru,
  • 00:22:52 aby zachytil bezprostřední
    a ničím nezkreslený dojem.
  • 00:22:56 Hodně cestuje, skicuje si deník
  • 00:22:58 a světlo, barvy a atmosféra
    jsou pro něho klíčové.
  • 00:23:02 A protože delší dobu spolupracoval
    s filmovým průmyslem,
  • 00:23:05 uplatnil tuto zkušenost
    i ve svých plátnech.
  • 00:23:10 -Já jsem vlastně celý život chtěl
    dělat krajiny.
  • 00:23:12 Já jsem šel na tu akademii s tím,
    že chci být krajinář
  • 00:23:14 a chci dělat obrazy tak,
    jak jsem si vždycky představoval.
  • 00:23:18 Pak jsem přišel na tu školu
  • 00:23:20 a tam přinejmenším byly obrazy,
    které byly abstraktní.
  • 00:23:22 Jinak tam obrazy tehdy ani moc
    nebyly.
  • 00:23:24 Ale během těch 6 let se to změnilo,
    no.
  • 00:23:27 A teďka ten obraz z akády
    vypadá trošku jinak.
  • 00:23:29 Je tam tý krajiny docela dost.
  • 00:23:33 Jestli je teďka něco,
    co mě charakterizuje,
  • 00:23:36 tak je to, že chodím ven,
  • 00:23:38 normálně maluju v plenéru,
    jak se to dělalo dřív.
  • 00:23:41 Dělám si skici
    a sbírám ideje.
  • 00:23:43 A pak na základě toho
    vytvářím nový obrazy.
  • 00:23:46 Je to pro mě prakticky
    deník.
  • 00:23:50 Ačkoliv možná vypadají
    jako skutečná místa,
  • 00:23:52 tak nejsou zdaleka tak
    skutečný, jo?
  • 00:23:55 Vycházejí vlastně z několika věcí,
    co jsem viděl,
  • 00:23:58 ty spojuji dohromady
    a pak vznikne nová věc.
  • 00:24:03 Když jsem jel na stáž na Tchaj-wan
    na několik měsíců,
  • 00:24:06 tak jsem se tam učil tradiční
    čínskou malbu a kaligrafii.
  • 00:24:08 A to samozřejmě ovlivnilo můj
    rukopis hodně.
  • 00:24:15 To je hřbitov na Tchaj-wanu.
  • 00:24:16 Podle toho pak vznikl
    velký obraz.
  • 00:24:19 Vlastně tohle to byla původní
    skica.
  • 00:24:24 A k tomu vznikla
    takhle úplně nová kompozice.
  • 00:24:31 Tady to je třeba jeden
    z takových středních formátů,
  • 00:24:33 který přímo vychází z věcí,
    který jsem viděl na Tchaj-wanu.
  • 00:24:36 Ten obraz vlastně nezobrazuje
    žádný skutečný místo.
  • 00:24:39 Je to fantazie z věcí,
    které jsem sám viděl.
  • 00:24:41 Z věcí, které jsem musel vlastně
    přetvořit,
  • 00:24:44 abych dal vzniknout
    nějaký mojí ideje,
  • 00:24:46 abych jí dal formu.
  • 00:24:49 Než jsem šel na akádu,
    nebo v počátcích studia
  • 00:24:51 na Akademii výtvarných umění,
    tak já jsem se živil tím,
  • 00:24:54 že jsem dělal speciální efekty
    do filmu.
  • 00:24:56 Nebo že jsem tam dělal
    pozadí.
  • 00:24:58 A tam jsem se naučil pracovat
    s fotoshopem, s tabletem
  • 00:25:01 a jak vlastně tvořit obrazy
    digitálně.
  • 00:25:04 A to používám dodneška,
    protože když potom cestuju,
  • 00:25:06 tady to je třeba obraz Tcaj-wanu,
    to je chrám,
  • 00:25:08 který byl kousek od školy,
    kde jsem studoval,
  • 00:25:11 tak já tam přijedu,
    udělám si tušové skici,
  • 00:25:13 udělám si takové plenérové
    oleje.
  • 00:25:16 A když se pak vrátím,
    tak to všechno nafotím
  • 00:25:19 a dám to do počítače.
    A tam to ve fogoshopu spojím.
  • 00:25:21 Vytvořím vlastně
    novou digitální skicu.
  • 00:25:24 To je potom takový návod k tomu,
    jakým způsobem
  • 00:25:26 udělat později
    velký formát oleje.
  • 00:25:29 Takže pro mě je momentálně počítač
    důležitá součást
  • 00:25:32 toho tvůrčího procesu.
  • 00:25:35 Tady to je třeba skica
    k tomu oleji.
  • 00:25:38 A tam jsou vlastně dohromady
    spojeny
  • 00:25:40 všechny skici, co mám,
    spousta fotek.
  • 00:25:42 A pak další věc, co jsem si
    vymyslel,
  • 00:25:44 studoval jsem i nápisy,
    jak je udělat.
  • 00:25:47 Takže spousta práce,
    vlastně velká část práce
  • 00:25:49 je udělaná ještě předtím,
    než se dostanu
  • 00:25:51 k samotnému malování olejem.
  • 00:25:54 Je to prostě další médium,
    no.
  • 00:25:56 Ale už tak 10 let to používám,
    takže je to pro mne
  • 00:25:58 taková druhá nátura.
    Už je to pro mě jako štětec.
  • 00:26:18 Základem maleb Adama Kašpara
    je pokora vůči Zemi,
  • 00:26:22 která je podle něho
    mnohovrstevnatá živoucí bytost,
  • 00:26:25 jejíž jsme součástí tak,
    jako vše ostatní.
  • 00:26:31 Tady mám takový východiska,
    svoje oblíbený malíře.
  • 00:26:35 Často to jsou třeba detaily
    z obrazů,
  • 00:26:38 kde mě vyloženě něco zajímá,
  • 00:26:40 co bych tak jako chtěl
    nasát nebo se naučit.
  • 00:26:42 Třeba tady, to je taková rychlá
    plenérová studie mraků.
  • 00:26:49 Tam je tolik půltónů, mezitónů,
    který bych musel
  • 00:26:52 namíchat strašně rychle,
    protože sám vím nelíp,
  • 00:26:55 jak je těžký chytit mraky
    při západu slunce.
  • 00:26:57 To se mění každých pět minut.
  • 00:26:59 A přitom aby to neztratilo
    svižnost.
  • 00:27:02 Je to pro mě vlastně dokonale
    realistický,
  • 00:27:04 i když je to expresivní.
  • 00:27:11 Jsem teď ve 4. ročníku na akademii
    u Martina Mainera
  • 00:27:15 a té krajině se věnuji vlastně
    celou tu dobu, co jsem na akademii.
  • 00:27:18 Tak soustředěněji, ale vlastně to
    začalo už na střední,
  • 00:27:21 kdy jsme měli na malbu
    Zbyňka Linharta,
  • 00:27:25 mimochodem Martinova studenta.
  • 00:27:28 A dostali jsme zadání
    udělat nějaký velký obraz.
  • 00:27:32 A nevím už, co mě to popadlo
    nebo vedlo,
  • 00:27:35 ale udělal jsem takový velký pohled
    do lesního interiéru.
  • 00:27:39 A zároveň s tím jsem četl
    Keltskou knihu mrtvých.
  • 00:27:44 A nějak se to tak prolnulo,
    začala mě zajímat mytologie
  • 00:27:47 a ta mytologie v krajině,
    což mě vytáhlo
  • 00:27:50 mnohem víc ven.
    Nejenom malování v plenéru,
  • 00:27:52 ale i různý toulky, vycházky
    a jak jenom to nazvat.
  • 00:27:58 A víc a víc jsem si začal
    uvědomovat,
  • 00:28:00 že ta krajina není jenom ten povrch,
    jenom to, co vidíme,
  • 00:28:03 že to je vlastně nějaká
    mnohovrstevnatá bytost,
  • 00:28:06 do které se dá pronikat
    hloub a hloub.
  • 00:28:09 A ten první velký obraz
    mě vlastně odstartoval k tomu,
  • 00:28:12 abych začal dělat další a další
    a zjišťuju,
  • 00:28:15 že to nemá nikde konec.
    Ani v té formální stránce.
  • 00:28:17 Že je vlastně pořád -
    kam to vést.
  • 00:28:20 Jak je budovaný světlo, prostor,
    protože mě hrozně
  • 00:28:24 zajímají tady ty základní kameny
    malířství.
  • 00:28:27 Ale i po té vnitřní stránce.
    Ta krajina nemá žádný dno.
  • 00:28:30 Tam jde jít až do úplně jakékoliv
    hloubky
  • 00:28:33 a pak nakonec člověk zjistí,
  • 00:28:35 že je to jenom jeho vlastní
    hloubka.
  • 00:28:45 Za celou dobu těch 17 let učení
    jsem nepotkal člověka,
  • 00:28:51 který by se takhle cíleně
    zabýval malbou.
  • 00:28:54 Takovým způsobem.
    Klasickým a zároveň
  • 00:28:57 z mého úhlu pohledu moderním.
    Je to takový člověk,
  • 00:29:01 co rád chodí po horách,
    rád chodí pěšky.
  • 00:29:05 Samozřejmě do těch některých velkých
    krajin
  • 00:29:08 používá fotografii jako model.
  • 00:29:12 V podstatě to bylo vždycky,
    že jsem našel v ateliéru
  • 00:29:14 dva tři lidi, co to měli radši
    a měli rádi krajinu
  • 00:29:17 a chodili do krajiny,
    ale to, co je teď,
  • 00:29:20 co dělá Kašpar a Naďpal,
    to je jeho kolega
  • 00:29:23 ze stejného ročníku, tak ti jsou
    v něčem oba hodně výjimeční.
  • 00:29:33 -Dostal jsem se vlastně
    skrze geologii a paleontologii.
  • 00:29:39 Začal jsem jezdit po Praze,
    po Barrandienu,
  • 00:29:41 hledat zkameněliny.
    Tak nějak odkrývat ty vrstvy.
  • 00:29:45 A začal jsem vytvářet takovou
    sbírku.
  • 00:29:48 A samozřejmě jsem přemýšlel,
    jak bych to mohl použít
  • 00:29:50 v tom malířství.
    Tak jsem začal skládat
  • 00:29:53 takový jakoby holandský zátiší
    z trilobitů a ulit,
  • 00:29:56 ze všech těch zkamenělin.
    A malovat je v tom klasickým duchu.
  • 00:30:01 To jsou věci z Alp,
    který jsem dělal přímo tam.
  • 00:30:05 Něco jsou plenérovky,
    opravdu venku,
  • 00:30:07 ale potom jsem zjistil,
    jak je to šíleně náročný,
  • 00:30:10 když jsem se vláčel s tím kufříkem
    do nějaké rokle.
  • 00:30:12 Nejdřív bylo strašný horko,
    pak mi byla strašná zima.
  • 00:30:15 A pak třeba začne foukat vítr,
    nalepí se mi na to
  • 00:30:18 větvičky, listí, všechno.
    A obraz se mi stejně nepovedl.
  • 00:30:22 Plenér, to je martýrium.
  • 00:30:26 Ale je to hrozně přínosný.
  • 00:30:28 Já třeba moc rád dělám z hlavy
    a považuju to za nezbytný,
  • 00:30:31 ale u těch malých studijních věcí
    mně přijde,
  • 00:30:34 že mě to hrozně obohacuje.
  • 00:30:37 A když jsme se o tom bavili
    právě s Martinem Mainerem,
  • 00:30:39 tak mi říkal, že za jeho časů,
    když studoval na akademii,
  • 00:30:42 by bylo úplně nemyslitelný,
    kdyby přinesl krajinu.
  • 00:30:45 Že to prostě bylo nepředstavitelný!
  • 00:30:47 Že by na něj koukali
    jako na šílence.
  • 00:30:50 A dneska,
    když si procházím ty klauzury,
  • 00:30:52 tak je toho pořád víc a víc
    a víc.
  • 00:30:54 A nejenom, že si lidi na tom
    zkoušejí
  • 00:30:57 nějaké technické dovednosti
    a tak,
  • 00:31:00 ale objevuje se pořád
    víc a víc lidí,
  • 00:31:02 kteří se tomu opravdu věnují
    jako hlavní náplni své tvorby.
  • 00:31:23 Zrovna včera jsem se vrátil
    z nějakého plenéru,
  • 00:31:27 takže ten pocit naprostý
    nedostatečnosti před tou krajinou
  • 00:31:31 mám velmi čerstvý.
    A to není nějaký neurotizující.
  • 00:31:35 Je to prostě takový vědomí,
    kam patřím.
  • 00:31:38 Že to je prostě naprosto
    samozřejmý,
  • 00:31:42 úplně celistvý, svobodný.
  • 00:31:45 Prostě je to naprosto přirozeně,
    zatímco já se k tomu,
  • 00:31:49 k té přirozenosti
    musím jakoby propracovávat
  • 00:31:52 s nějakými odbočkami.
    To je lidský konání
  • 00:31:56 a to je ta příroda.
    Ve chvíli, kdy se to nějak protne,
  • 00:31:59 tak super.
    Ale to se vždycky nestane.
  • 00:32:04 Malíř a kreslíř Matěj Lipavský
  • 00:32:06 studoval na pražské AVU
    v ateliéru Jiřího Sopka.
  • 00:32:10 Obrazy, které maluje
    většinou v plenéru,
  • 00:32:13 bychom mohli nazvat
    portréty míst, světla a počasí.
  • 00:32:17 Zachycuje místa v krajině,
    která se ho osobně dotýkají.
  • 00:32:20 Pocit neokázalosti a civilnosti
    jeho obrazů je mimořádný.
  • 00:32:27 U mě to byla prostě intuitivní
    záležitost,
  • 00:32:29 protože jsem sice z Prahy,
    ale vždycky jsem se
  • 00:32:32 líp asi cítil na vesnici
    nebo někde v přírodě.
  • 00:32:35 A vždycky to byla věc,
    já nevím,
  • 00:32:39 já jsem se vždycky držel toho
    úplně jednoduchýho,
  • 00:32:42 co říkal Warhol:
    "Malujte to, co máte nejradši."
  • 00:32:45 Tak já to dělám.
  • 00:32:47 On teda na tuhle větu zareagoval
    tak,
  • 00:32:49 že maloval dolary,
    ale já maluju krajinu.
  • 00:32:54 Termín krajina, si myslím,
    patří téměř k těm termínům,
  • 00:32:57 které jsou tak obsažný,
    že už není možný
  • 00:33:00 nima v podstatě říct téměř nic.
    Nevím.
  • 00:33:04 Jako slovem láska nebo tak.
    Jistě se všichni shodnou,
  • 00:33:07 že má nějaký obsah,
    ale pro každýho tak jinej.
  • 00:33:10 A ještě měnící se v průběhu života
    a všechno možný,
  • 00:33:13 že použít to slovo
    v nějakým jednoznačným vyznění
  • 00:33:17 je skoro nemožný, že jo.
    Ale ta příroda je prostě úžasná.
  • 00:33:21 To, že nemá nějaký mantinely.
    A když to dělá člověk na místě
  • 00:33:26 s těma všema proměnama
    a s tím neuvěřitelně
  • 00:33:29 jemným koloritem,
    to se prostě nedá udělat.
  • 00:33:33 A protože se to nedá udělat,
    tak se to dělá pořád.
  • 00:33:37 To je takový docela dobrý
    paradox.
  • 00:33:44 Nějak bytostně mě to vlastně
    nikdy nezajímalo.
  • 00:33:47 Že v té krajině nebyla nikdy
    ta prostorová hloubka,
  • 00:33:50 to, co by byl můj zájem,
    že bych maloval
  • 00:33:53 nějaký hluboký rozhledy do údolí,
    kilometrový výhledy z Matternhornu.
  • 00:33:58 Mě vždycky zajímal,
    nebo pořád vlastně zajímá
  • 00:34:01 nějaký mělký, měkký prostor,
    který třeba vytváří
  • 00:34:05 vegetace nebo sníh.
    Spíš taková zákoutí nebo kotliny,
  • 00:34:09 nějaký prostorový dutiny,
    který v krajině vznikají.
  • 00:34:15 Většinou mě to vede k tomu,
    že některý ty obrazy
  • 00:34:19 maluju víckrát,
    protože právě zkouším
  • 00:34:23 různý způsoby,
    jak se víc přiblížit k té vizi.
  • 00:34:29 Nějakýho studenýho dne
    v zarostlý zahradě, řekněme.
  • 00:34:44 Třeba tohle je příklad trochu
    kaligrafičtějšího přístupu,
  • 00:34:47 který mě začal prostě
    poslední dobou zajímat.
  • 00:34:51 Protože ta vegetace má jakoby
    svý živý, přirozený rytmy,
  • 00:34:56 pro mě je to dobrý
    se tím zabývat i v plenéru,
  • 00:35:01 protože to jsou věci,
    které se obtížně vymyslí.
  • 00:35:04 A mě zajímají takové ty
    nahodilé, nečekané věci,
  • 00:35:07 které se prostě můžou dít
    jen v přírodě.
  • 00:35:11 Pořád se vlastně snažím,
    aby tam byly dominantní
  • 00:35:14 různé světelné podmínky,
    prostě různý světlo,
  • 00:35:17 jak se přirozeně v krajině,
    v zahradě střídá.
  • 00:35:21 Tohle je obraz barelu plného vody,
    který odráží to který světlo.
  • 00:35:29 To jsem dělal víckrát
    v různých druzích světla.
  • 00:35:33 Jo, tady je třeba
    ještě další varianta toho barelu,
  • 00:35:36 jak se dá vidět, co se s tou
    myšlenkou postupně odehrává.
  • 00:35:45 To jsem zase viděl úplně jednoduše
    v nějaký zahradě.
  • 00:35:48 Na tom bylo krásný,
    že on byl napuštěný
  • 00:35:51 úplně do roviny,
    nebo napršený.
  • 00:35:54 A odrážel to světlo.
    Takže v tom ztemnělém
  • 00:35:57 zahradním interiéru
    byla dokonalá ta elipsa.
  • 00:36:01 A to tělo toho barelu,
    jak se ztrácelo do toho šera
  • 00:36:04 jako takový levitující disk
    v tom houští.
  • 00:36:09 To se mně líbilo,
    tak jsem se to pokusil udělat.
  • 00:36:15 To je další téma.
  • 00:36:17 To je vlastně skleník,
    jak lidi zabílí tím vápnem
  • 00:36:22 ty tabule toho skla,
    aby tam nezářilo tolik světla,
  • 00:36:27 tak to se mi líbilo,
    tak to dělám tady.
  • 00:36:30 A pak ještě v tom velkým.
  • 00:36:36 Mě prostě zajímá sledovat
    tu původní ideu,
  • 00:36:39 která je vlastně nevýtvarná.
    Že bych si řekl:
  • 00:36:42 "To bude krásný obraz.
    Mě to zajímá,
  • 00:36:44 že mě to dojímá nebo vzrušuje
    jako lidsky.
  • 00:36:46 A pak se to snažím namalovat.
    Ale to je ta primární věc.
  • 00:36:49 Čili nemám nějaký mantinel stylu,
    v kterém bych se musel držet,
  • 00:36:52 abych to byl pořád já,
    protože mě zajímá ta věc.
  • 00:36:55 Ne nějaký můj malířský projev.
    Ten se může měnit.
  • 00:36:59 Nebo se z toho může stát
    něco jinýho než malba.
  • 00:37:02 Pokud budu důsledně sledovat
    nějakou myšlenku.
  • 00:37:06 To je vlastně v tom to vzrušující,
    že jo.
  • 00:37:35 A na závěr jako vždy
    ARTMIX PLUS.
  • 00:37:38 V Galerii hlavního města Prahy
    probíhá
  • 00:37:40 První retrospektiva umělce
    Jána Mančušky,
  • 00:37:43 který se své velké
    výstavy bohužel nedožil.
  • 00:37:46 Zemřel před čtyřmi lety
    ve věku 39 let,
  • 00:37:49 avšak jeho dílo,
    které se po sobě zanechal,
  • 00:37:51 rozhodně stojí za připomenutí.
  • 00:37:54 Mančuška vystudoval
    na pražské
  • 00:37:55 Akademii výtvarných
    umění malbu,
  • 00:37:58 ale kromě začátků
    se jí příliš nevěnoval.
  • 00:38:00 Více ho zajímaly
    instalace nebo práce s videem.
  • 00:38:04 Zásadní pro něho byla práce
    s jazykem, textem,
  • 00:38:07 zkoumal způsoby, jak jejich
    prostřednictvím komunikujeme.
  • 00:38:10 Fascinoval ho příběh
    a možnosti jeho vyprávění.
  • 00:38:17 -Tady vlastně stojíme
    v úvodu výstavy
  • 00:38:19 před takovou první významnou věcí,
    kterou jsme vybrali
  • 00:38:25 jako svým způsobem motto.
  • 00:38:27 Je to jediná věc, která nesleduje
    chronologický pořádek.
  • 00:38:29 To znamená, že je vyjmutá
    z nějakého klasického řetězce
  • 00:38:32 jakoby času.
    A tahle ta věc,
  • 00:38:35 která se jmenuje Hrnek,
    to je taková významná,
  • 00:38:37 signifikantní věc,
    která potvrzuje to,
  • 00:38:40 že Mančuška byl postkonceptuální
    umělec.
  • 00:38:42 To zjednodušeně znamená,
    že je to typ umění,
  • 00:38:45 který tvrdí, že neexistuje jiné
    poznání než skrze jazyk.
  • 00:38:52 Ta instalace tomu odpovídá,
    protože je to řetězec slov,
  • 00:38:55 řetězec slovních asociací.
  • 00:38:57 A dá se říct, že od jednoho bodu
    je schopný definovat
  • 00:39:00 celý vesmír významu.
  • 00:39:04 Práce, kterou bychom asi nazvali
    instalací,
  • 00:39:06 i když má trochu povahu v tom
    detailu
  • 00:39:09 jako takových sochařských objektů,
    vlastně uzavírá jedno období,
  • 00:39:13 který on sám pojmenoval jako
    nonspektakulární umění.
  • 00:39:18 On v té době vlastně používal
    materiály
  • 00:39:20 toho úplně nejkaždodennějšího
    života.
  • 00:39:22 Tady jsou knoflíky,
    některé ty instalace
  • 00:39:24 jsou hodně z nití,
    támhle je například sůl
  • 00:39:27 nebo nedopalky cigaret,
    čistítka do uší nebo brčka.
  • 00:39:32 A ty lepil na různé netrvanlivé
    podklady.
  • 00:39:35 Ty věci se měly rozpadnout.
  • 00:39:38 Tvrdil, že umění reaguje v tu
    chvíli,
  • 00:39:41 kdy vzniká, na nějaké konkrétní
    podmínky.
  • 00:39:43 A to, že se pak přesune do muzea
    a v to muzeu zůstane
  • 00:39:46 jakoby konzervované,
    tak jde proti smyslu toho umění.
  • 00:39:50 A proto vlastně ty instalace
    byly určeny k zániku.
  • 00:39:53 Takže my jsme často ty instalace
    museli rekonstruovat
  • 00:39:56 podle původních fotografií.
    A paradoxní, svým způsobem,
  • 00:39:59 je tady ta instalace,
  • 00:40:01 která skončila v Muzeu moderního
    umění v New Yorku,
  • 00:40:04 což je jedno z největších
    a nejbohatších světových muzeí.
  • 00:40:07 A vlastně jako jeden z mála českých
    umělců
  • 00:40:09 tam má Mančuška svou věc.
  • 00:40:17 Instalace hliníkových písmen
    v prostoru,
  • 00:40:19 která se jmenuje Oidipus,
    z roku 2006,
  • 00:40:23 krásně ilustrativně ukazuje záměr,
    o co Mančuškovi šlo.
  • 00:40:27 Je to jeden příběh,
    který je to, čemu on říkal
  • 00:40:30 "ready made příběh", to znamená,
    že to je příběh,
  • 00:40:33 který se skutečně stal.
  • 00:40:35 On sbíral příběhy od svých
    příbuzných, známých, kamarádů,
  • 00:40:38 ale i z doslechu,
    který mu někdo převyprávěl.
  • 00:40:41 A zapisoval si je.
    A některé z nich potom
  • 00:40:43 používal jako materiál.
  • 00:40:45 Jsou to tři linie, které se
    protínají na třech místech.
  • 00:40:49 A každá vypráví ten samý příběh,
    ale jakoby jiným hlasem,
  • 00:40:53 z jiné pozice.
  • 00:40:55 A ta místa, kde se ty věty
    protínají,
  • 00:40:57 tak můžete číst ten příběh
    a přeskočit.
  • 00:41:00 To znamená, že vlastně ten jeden
    příběh
  • 00:41:03 můžete popsat nekonečně možnými
    způsoby.
  • 00:41:07 Ta obsese, fascinace tím příběhem
    jakoby propojuje,
  • 00:41:10 prochází napříč těmi médii,
    takže se vlastně dá říct,
  • 00:41:15 že Ján Mančuška prošel vývojem
    od malovaného obrazu,
  • 00:41:18 od úplně klasického média,
    přes kresbu,
  • 00:41:22 pak přes sochařské objekty
    k instalaci
  • 00:41:26 až k filmu a divadlu.
  • 00:41:41 Tady je to trojprojekce,
    která zase vypráví
  • 00:41:44 v určité filmové kompozici
    jeden příběh,
  • 00:41:47 který je fiktivní, je vymyšlený.
    Jmenuje se to Ztráta paměti.
  • 00:41:51 Je to, dá se říct, taková fikce
    blízké budoucnosti.
  • 00:41:55 V novinách si ten hlavní hrdina
    čte,
  • 00:41:58 že došlo k nějaké nehodě
    a že lidi ztrácí paměť.
  • 00:42:01 A v tom filmu se vlastně jenom
    postupně vrší
  • 00:42:04 různé drobné události,
    které právě ukazují,
  • 00:42:06 že i on ztrácí paměť
    a že i on je obětí této katastrofy.
  • 00:42:15 To, co přesvědčuje,
    je jeho jakási naprostá
  • 00:42:19 koncentrovanost, urputnost
    a přesnost.
  • 00:42:22 Tím, že si našel určitý segment
    v tom umění,
  • 00:42:24 který ho zajímal.
    A s takovou obrovskou pílí
  • 00:42:27 se jmu věnoval,
    což byl ten příběh
  • 00:42:29 a způsob vyprávění,
    které vlastně byly do značné míry
  • 00:42:32 hodně konceptuálně analytické,
    ale zároveň to vždycky byl
  • 00:42:35 jakýsi existejciální rozměr toho
    příběhu.
  • 00:42:39 Že ty příběhy jsou dost často
    o smrti,
  • 00:42:41 jsou depresivní nebo smutné -
    prostě je tam nějaká
  • 00:42:43 existenciální hloubka.
    A Mančuška byl vlastně
  • 00:42:47 jeden z prvních,
    kterému se to podařilo
  • 00:42:50 takhle rychle a přesvědčivě.
  • 00:43:00 Pod názvem Prázdno
    vystavuje v pražské Špálovce
  • 00:43:03 své nejnovější obrazové cykly
    Ivana Lomová.
  • 00:43:07 Její obrazy, které se na první
    pohled
  • 00:43:09 mohou jevit
    jako obyčejné scenérie,
  • 00:43:11 prozrazují silný prožitek,
    neboť příběhy,
  • 00:43:14 který autorka svou malbou vypráví,
    jsou její osobní.
  • 00:43:17 Navíc obsahují určitou
    nostalgii,
  • 00:43:20 ironii, samotu, prázdno,
    ale i klid.
  • 00:43:24 Já jsem Prahu malovala
    už strašně, strašně dávno,
  • 00:43:27 ale vlastně jsem ji odstrkovala,
    moc se mi ji malovat nechtělo.
  • 00:43:31 Už taky kvůli tomu,
    že jsem vystudovala architekturu
  • 00:43:34 a nechtěla jsem být
    vlastně za tu architektku.
  • 00:43:36 Je to asi taková ta Praha,
    asi zase z mýho dětství,
  • 00:43:41 kdy je člověk tak jako citlivý
    a je to taková Praha,
  • 00:43:46 která už spíš moc není
    vidět.
  • 00:43:48 A tudíž je tady hodně věcí
    takových jako okrajových -
  • 00:43:51 nějaké periferie z Veleslavína,
    rozbitý skleníky, zahrádky.
  • 00:43:59 Tohle to je tramvajová zastávka
    v Libni,
  • 00:44:02 která už taky neexistuje.
  • 00:44:05 Takže vlastně je to takový dokument
    zanikajícího města.
  • 00:44:10 A zároveň je to ta atmosféra
    té nudy nedělních odpolední
  • 00:44:15 a návštěv s rodiči
    u různých příbuzných,
  • 00:44:19 by se taky třeba dalo říct.
  • 00:44:27 Autorku zajímají především
    témata,
  • 00:44:29 která se týkají společenských
    a rodinných rituálů,
  • 00:44:32 vztahů mezi blízkými lidmi,
    mezi mužem a ženou.
  • 00:44:36 Její cykly - ať už zachycují
    prostředí kaváren,
  • 00:44:39 vlaků, Prahy, nebo nejnověji
    galerií -
  • 00:44:41 jsou perfektně malířsky zvládnuté
    příběhy,
  • 00:44:44 které vypovídají
    o životě velkoměsta
  • 00:44:46 a mezilidských vztazích
    v něm.
  • 00:45:00 Tohle je ten nejnovější
    cyklus,
  • 00:45:02 který je z galerií
    a který vznikl víceméně náhodně
  • 00:45:06 na nějaký strašně veliký a nudný
    výstavě v Berlíně,
  • 00:45:11 kde jsem vlastně nenacházela
    nic zajímavějšího,
  • 00:45:15 než pozorovat kustody,
    kterých jsem si všimla
  • 00:45:19 z nedostatku jiných podnětů.
  • 00:45:21 A vlastně se mi to začalo
    líbit
  • 00:45:23 a začala jsem o nich přemýšlet.
  • 00:45:25 Jak tam chudáci stojí
  • 00:45:27 a co si asi o tom myslí,
    co hlídají.
  • 00:45:30 A připadalo mi, že ta situace
    těch kustodů
  • 00:45:34 občas něčím připomíná
    celkovou situaci
  • 00:45:38 v galeriích současného umění.
    I vlastně ve společnosti.
  • 00:45:41 A tak jsem potom jich udělala
    asi 13.
  • 00:46:02 Po osmi letech ukončila Trafačka
    ve Vysočanech
  • 00:46:05 svoji činnost pro veřejnost.
  • 00:46:07 Ale protože se nevzdává,
    otevřela teď svoje nové působiště,
  • 00:46:10 a to v prostorách bývalé pošty
    v Příčné ulici na Praze 1.
  • 00:46:19 Jak je vidět ze záznamu
    první vernisáže,
  • 00:46:21 radost všech jejích příznivců
    je nezměrná.
  • 00:46:28 Znovuotevřená Trafo galerie
    svůj provoz zahájila
  • 00:46:30 výstavou Forever!
    a křtem katalogu Jiřího Petrboka.
  • 00:46:36 Kurátorem galerie je Otto Urban,
    ředitelkou Blanka Čermáková.
  • 00:46:41 Máme tady krásný prostor
    po bývalé poště,
  • 00:46:44 což se tedy prolíná i do názvu
    celého tohoto
  • 00:46:47 160 m2 velkého prostoru,
    jmenuje se to EX POST.
  • 00:46:52 A máme to spolu s Prokopem
    Bartoníčkem
  • 00:46:55 v podstatě napůl
    v městské části Prahy 1.
  • 00:47:01 Ten druhý prostor bude sloužit
    pro vzdělávací účely
  • 00:47:03 jako ateliér, takový komunitní
    prostor,
  • 00:47:06 kde se toho bude dít víc
    najednou.
  • 00:47:08 Ten náš bude striktně výstavní.
  • 00:47:22 Jiřího Petrboka
    inspirovali bratři Chapmanové.
  • 00:47:27 Tam vepředu je červený srdce,
    co dělal Jeff Kunst,
  • 00:47:31 jedna z nejdražších soch
    současného umělce.
  • 00:47:34 On to má samozřejmě v bronzu
    a já jsem to udělal
  • 00:47:37 jako takový ten český produkt.
    Vevnitř je polystyrén,
  • 00:47:40 takže jsem to obil dvěma larisama,
    takový ten levnější český materiál.
  • 00:47:47 Jack Chapman napsal do katalogu
    poměrně rozsáhlou povídku,
  • 00:47:53 přímo o mně,
    která končí takovým jako
  • 00:47:56 drastickým způsobem,
    že nějaký stroj zabije
  • 00:47:59 nějakýho vědce tím způsobem,
    že mu vytetuje na záda
  • 00:48:02 Jiří Petrbok navždy.
  • 00:48:05 Takže vlastně ten "forever"
    je v tom názvu.
  • 00:48:08 A zároveň jsme si říkali,
    že takový to "navždy",
  • 00:48:12 trošku v uvozovkách,
    trošku ironicky zřejmě míněno
  • 00:48:16 je i ta Trafačka,
    která se jakoby znovu zrodila.
  • 00:48:21 Ta výstava a všechny ty věci
    jsou dělány tím způsobem,
  • 00:48:24 že jsem vzal umělecká díla
    ostatních lidí.
  • 00:48:27 A z velké části právě těch
    Chapmanů.
  • 00:48:29 Ale nejsou tam jenom oni,
  • 00:48:31 je tam Schermann, Kunst, Hirst
    a podobně.
  • 00:48:35 A já jsem to vzal jako jakési
    ingredience do takovýho guláše,
  • 00:48:39 že jsem tam vlastně všechno
    propojil
  • 00:48:41 a udělal jsem z toho takový
    novotvar, jakoby normální obrazy.
  • 00:48:47 Tohle to je celá kompozice
  • 00:48:49 čistě jenom z chapmanovských
    témat.
  • 00:48:51 Oni teda nemají
    žádnou ukřižovanou holčičku,
  • 00:48:53 tu jsem si tam jako udělal
    já.
  • 00:48:58 Oni vlastně reagovali podobným
    způsobem
  • 00:49:01 taky na cizí umělecký věci.
  • 00:49:03 To je akvarel od Hitlera
    a oni to nějakým způsobem doplnili.
  • 00:49:07 Udělali tam třeba do toho
    takový malý srdíčka.
  • 00:49:11 A já jsem na to jako třetí
    faktor,
  • 00:49:13 proto se to jmenuje Peklo na třetí,
    namaloval to srdce z pitevny.
  • 00:49:18 A tady třeba to samý.
    To byla předloha
  • 00:49:20 takovýho jejich fašouna
    a já když jsem ho
  • 00:49:24 jakoby zabil,
    tak jsem mu uřízl hlavu
  • 00:49:27 a ten pinďour tam je potom taky
    namalovanej.
  • 00:49:30 A tenhle ten hákový kříž
    jsem tam dal kvůli tomu,
  • 00:49:32 že je na tom katalogu
    jako na zadní straně.
  • 00:49:36 Protože jsem si uvědomil,
    že je to vlastně
  • 00:49:39 všechno složený z různých malých
    obrázků jednoho cyklu
  • 00:49:42 do určitýho tvaru, tak mě napadlo
    udělat takhle všechno.
  • 00:49:45 Takže třeba naproti je obrácený
    kříž.
  • 00:49:49 Támhle z toho jsem udělal
    smajlíky.
  • 00:49:52 Ale už jsou relativně hodně
    starý ty kresby,
  • 00:49:54 kdy jsem vlastně používal
    ty cizí umělecký věci,
  • 00:49:57 to už je jakoby dávno.
  • 00:49:59 Ještě aniž bych tušil,
    že budu mít s Chapmanama
  • 00:50:01 něco mít nebo tak.
  • 00:50:04 Já jsem se teda shodou okolností
    včera popral v hospodě,
  • 00:50:07 takže, to je teda fakt taky
    náhoda.
  • 00:50:11 Neudělal jsem to schválně,
    ale pamatuju si,
  • 00:50:13 že když měli Chapmani
    v Rudolfinu tiskovku,
  • 00:50:17 tak že tam přišli z hospody
    zmlácení úplně stejným způsobem.
  • 00:50:20 Takže takhle, no.
  • 00:50:44 Tady to je poslední věc,
    kterou jsem teď
  • 00:50:46 před chvilkou přinesl.
    Jmenuje se to Černá taška.
  • 00:50:50 Má to trošku připomínat
    tašku na zbraně,
  • 00:50:52 nebo třeba rakev,
    nebo něco takovýho.
  • 00:50:57 A to spočívá v tom,
    že jsem v podstatě udělal
  • 00:50:59 takovou loutku,
    jako dělají Chapmani.
  • 00:51:01 Já jsem si objednal
    takovou tu figurínu
  • 00:51:03 a nalepil jsem jí tam na nos
    vibrátor,
  • 00:51:05 dal jsem tomu boty, paruku -
    všechny takový ty prvky,
  • 00:51:08 který oni často používají.
  • 00:51:10 A jakoby jsem tu sochu
    do tý taky pohřbil.
  • 00:51:12 Úplně symbolická tečka
    tady toho cyklu.
  • 00:51:25 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2015

Související