iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 2. 2014
21:50 na ČT art

1 2 3 4 5

7 hlasů
6613
zhlédnutí

Artmix

Start up nejmladší výtvarné generace

51 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:33 Galerie hlavního města Prahy
    vždy patřila
  • 00:00:35 k nejvýznamnějším galeriím
    v naší zemi.
  • 00:00:37 I když její vznik nebyl jednoduchý
    a prošla mnoha složitými obdobími,
  • 00:00:41 tak díky práci mnoha kurátorů
    má tato instituce
  • 00:00:43 už léta oprávněné renomé.
  • 00:00:47 Současná výstava v Domě U prstenu
    předkládá zajímavou,
  • 00:00:49 dnes už padesátiletou historii
    této umělecké galerie.
  • 00:00:53 Připomíná důležité projekty,
    které se zásadním způsobem
  • 00:00:56 podílely na podobě
    českého dějepisu umění -
  • 00:01:00 ať to byla například
    váchalovská výstava z roku 1967
  • 00:01:03 či o dva roky později
    výstava Josefa Mařatky,
  • 00:01:06 nebo expozice věnovaná
    Devětsilu z roku 1986
  • 00:01:09 a řada dalších
    monotématických výstav.
  • 00:01:16 Galerie hl.m. Prahy se hrála
    poměrně důležitou roli
  • 00:01:22 v otevírání různých
    důležitých témat,
  • 00:01:24 zejména z historie umění
    20. století.
  • 00:01:29 A stálo za to připomenout
    všechny ty důležité milníky.
  • 00:01:34 A abychom učinili ten obraz
    co nejkomplexnějším,
  • 00:01:37 tak jsme se rozhodli
    s výstavou uvést
  • 00:01:40 takovou stručnou historii,
    která je tady kolem mne.
  • 00:01:44 A je to ozvláštněno tak,
    že kurátorka Hana Rousová
  • 00:01:47 vybrala některé artefakty,
    které v té či oné době
  • 00:01:53 byly do galerie zakoupeny
    nebo darovány,
  • 00:01:56 nebo získány jinými cestami.
  • 00:02:12 V dalších patrech
    Domu U prstenu
  • 00:02:14 je pak 20 vybraných projektů
    z celé historie.
  • 00:02:19 Soustředili jsme se
    na ty nejvýznamnější
  • 00:02:21 a na ty, co byly nějakým
    pozitivním přínosem.
  • 00:02:26 Vyhnuli jsme se takovým
    tendenčním projektům,
  • 00:02:29 které tady samozřejmě
    chyběly po celá ta léta,
  • 00:02:31 zejména v době normalizace,
    ale my jsme chtěli
  • 00:02:35 spíš ukázat to,
    co přispělo
  • 00:02:38 k nějakému rozšíření vědomostí
    o vývoji českého výtvarného umění.
  • 00:02:45 A my v tom trendu budeme
    pokračovat,
  • 00:02:48 protože je tady ještě
    řada osobností,
  • 00:02:52 které k tomu zhodnocení nedospěly.
  • 00:02:55 Na podzim to bude třeba
    Milan Grygar.
  • 00:02:58 A teď zrovna probíhá
    výstava Stanislava Podhrázského.
  • 00:03:01 A další takovou linií,
    kterou bychom nechtěli opustit,
  • 00:03:07 je sledování té nejmladší
    generace,
  • 00:03:10 které se děje v cyklu výstav
    START UP.
  • 00:03:16 -Termín Start Up se stal
    populární koncem 90. let
  • 00:03:19 v době internetové horečky.
  • 00:03:21 A svou renesanci zažívá
    opět v současnosti,
  • 00:03:23 kdy se tímto pojmem dá označit
  • 00:03:25 jakýkoliv začínající projekt,
    tedy i umělecký.
  • 00:03:28 Musí obsahovat nejen nápad
    a provedení,
  • 00:03:31 ale také jistou serióznost.
    Teprve pak dostane šanci.
  • 00:03:39 Dnes vám představíme
    výstavní cyklus Start Up,
  • 00:03:41 který zahájila před pár lety
    právě GHMP.
  • 00:03:45 Mapuje tvorbu
    talentovaných mladých autorů
  • 00:03:48 na startovní čáře
    jejich umělecké kariéry.
  • 00:03:50 A na rozdíl od Chalupeckého ceny
    nemá žádná omezení.
  • 00:03:59 Kurátorka Monika Doležalová
    sleduje
  • 00:04:01 nejrůznější umělecké školy
    a pečlivě vybírá.
  • 00:04:04 Vzniká tak zajímavá přehlídka
    rozmanitých uměleckých talentů.
  • 00:04:17 Program START UP probíhá
    od roku 2009.
  • 00:04:22 A je jediným programem
    ve veřejnoprávní instituci,
  • 00:04:24 který v pravidelném sledu
    představuje
  • 00:04:27 tu nejmladší generaci,
    začínající umělce.
  • 00:04:36 Jmenuju se Pavel Vašíček,
  • 00:04:39 narodil jsem se v roce 1979
    v Mladé Boleslavi.
  • 00:04:43 Studoval jsem v ateliéru
    klasických malířských technik
  • 00:04:46 u profesora Zdeňka Berana.
  • 00:04:49 -Jsou tam umělci,
    kteří mě zaujali,
  • 00:04:51 všech uměleckých disciplín.
  • 00:04:52 Nejsou tam představeny
    jenom projevy,
  • 00:04:54 které teď převažují
    v ostatních galeriích,
  • 00:04:57 ale taky třeba fotografie,
  • 00:04:59 která v tom START UPu
    předtím nebyla představena.
  • 00:05:01 A nebo klasická malba,
    realismus.
  • 00:05:05 Já jsem Honza Bigas,
    teď jsme u Kutné Hory,
  • 00:05:08 kde je takový srdce
    mojí tvorby.
  • 00:05:11 A rád tady hledám ticho.
    Fotím tady takový různý momenty,
  • 00:05:18 který nacházím,
    který mi přijdou zajímavý,
  • 00:05:20 kde mám pocity nějakého
    jakoby vnitřního rozrušení.
  • 00:05:27 Co mě láká na těchto umělcích,
    které jsme přestavila ve START UPu
  • 00:05:29 je chuť experimentovat, nebát se,
    zkoušet nový věci.
  • 00:05:37 Jmenuji se Hana Hillerová,
    zabývám se především
  • 00:05:40 sochou a instalací,
    ale také koláží,
  • 00:05:44 kresbou, digitálními médii.
  • 00:05:48 Moje tvary se nikdy
    neřídí gravitací.
  • 00:05:51 Vždycky opisuji nějaký proud
    energie.
  • 00:05:54 -Pro mě je zajímavý odhadovat
    nebo říkat si,
  • 00:05:57 kdo z nich přečká
    tu dobu nějaké nejistoty,
  • 00:06:00 kdo vydrží,
    kdo bude třeba příští -
  • 00:06:03 Zdeněk Sýkora
    nebo Kryštof Kintera?
  • 00:06:06 Nebo naopak někdo
    z performativního umění
  • 00:06:09 jako je třeba Tamara Moyzes,
    kdo se prosadí.
  • 00:06:14 -Jmenuju se Tereza Černá,
  • 00:06:16 vystudovala jsem malbu v Ostravě
    u Daniela Balabána.
  • 00:06:20 A momentálně se věnuju
    malbě a kresbě.
  • 00:06:27 Hodně ve svých věcech
    řeším nějaký svět za zrcadlem
  • 00:06:31 a něco,
    co nejsou viditelné věci,
  • 00:06:37 které normálně lidé
    nevidí nebo si jich nevšímají.
  • 00:06:39 Nebo jsou uvnitř nich.
  • 00:06:42 Pro ně je to
    obrovská příležitost.
  • 00:06:45 Už jenom to,
    že mají výstavu v instituci
  • 00:06:47 tohoto typu pro ně mnoho znamená.
    Je to prostě start.
  • 00:07:13 Výstavní cyklus zahájil
    v roce 2009 Jakub Janovský.
  • 00:07:22 Do třetího patra.
    Tam je ta moje kukaň.
  • 00:07:28 Tady vlastně probíhají
    takové dvě bojovky.
  • 00:07:32 Část lidí tady stříká
    po stěnách graffiti,
  • 00:07:37 část druhá se to naopak
    snaží zamalovávat.
  • 00:07:42 Takže jsou tady takový
    malý umělecký střety.
  • 00:07:47 Názorový boje.
  • 00:08:01 Já jsem vlastně původem
    z Jihlavy.
  • 00:08:03 Z Českomoravské vrchoviny,
  • 00:08:05 kde jsem chodil
    na soukromou výtvarnou školu.
  • 00:08:08 Po ní jsem se vlastně
    hlásil do Prahy
  • 00:08:11 na akademii výtvarných umění,
  • 00:08:13 do ateliéru kresby
    Jitky Svobodové.
  • 00:08:16 A asistenta Jitky, Petr Boka.
  • 00:08:19 A zůstal jsem tomu ateliéru
    věrný po celou dobu studia.
  • 00:08:22 To znamená 6 let,
    kdy jsem se převážně
  • 00:08:26 věnoval kresbě,
    určitým přístupům k té kresbě.
  • 00:08:33 Asi to gró té práce
    spočívalo v tom,
  • 00:08:37 že jsem chodil
    do vybydlených baráků,
  • 00:08:39 kde jsem si udělal takový
    vlastní způsob vyjadřování.
  • 00:08:42 Udělal jsem si
    takový soukromý nástěnný skicák,
  • 00:08:45 já jsem si to tak pojmenoval.
  • 00:08:47 Místo toho, abych si třeba
    zaznamenával denní příběhy,
  • 00:08:50 tak jsem chodil do těch domů,
    kde jsem si vlastně čmáral.
  • 00:08:56 Vlastně to není legální,
    protože každý objekt
  • 00:08:58 někomu patří,
    párkrát se mi poštěstilo
  • 00:09:01 se i dostat do křížku
    se zákonem,
  • 00:09:04 ale vždycky převažovalo
    to dobrodružství
  • 00:09:06 a to, že člověk vlastně není
    vůbec limitovaný tím formátem.
  • 00:09:10 To znamená,
    že spolu s tím prostorem
  • 00:09:12 může vytvářet
    kolikrát i objekt,
  • 00:09:16 který je přímo zasazený
    v tom daném místě.
  • 00:09:19 Pro mě to bylo naopak
    osvobozující.
  • 00:09:22 Jako kdyby se člověk
    toho břímě té dotírající kresby
  • 00:09:25 ze sebe zbavil
  • 00:09:28 a mělo to takový katarzní charakter,
    víceméně.
  • 00:09:30 Kdy jsem pak i natáčel
    kresby,
  • 00:09:33 pak jsem třeba i vystavoval
    videa...
  • 00:09:35 Nebo jsem se snažil vystavit
    kresbu,
  • 00:09:38 která parazitovala
    na lidském těle,
  • 00:09:41 vlastně ta kresba ožila tím
    rozpohybováním.
  • 00:09:43 To bylo vidět i na výstavě
    v cyklu START UP.
  • 00:09:47 Bylo to pojmenované stejně
    jako katalog KANGO MORTALE.
  • 00:09:54 U kresby je asi nejlákavější
    a to, co je na ní nejzajímavější,
  • 00:09:57 že to je bezprostřední
    záznam nějaké reality,
  • 00:10:00 skutečnosti, dojmu nebo pocitu.
  • 00:10:03 A já se snažím variovat
    ty přístupky ke kresbě,
  • 00:10:07 ale ta kresba sama o sobě
  • 00:10:10 obsahově je, myslím,
    docela dost klasická.
  • 00:10:27 Paralelně k těm kresbám
    jsem i vytvářel obrazy s tím,
  • 00:10:30 že jsem se snažil pořád
    uplatnit ten kresebný přístup.
  • 00:10:33 Nebo snažím se dodneška,
    protože to je docela dost aktuální,
  • 00:10:36 a využívám k tomu
    silikonových pistolí s tím,
  • 00:10:39 že se snažím dosáhnout
    pokud možno
  • 00:10:42 co nejdokonaleji tou stopu,
    díky té silikonové pistoli,
  • 00:10:45 co nejpřesněji,
    co nejexaktnější tvar.
  • 00:10:49 Ale ono to vlastně
    není možný,
  • 00:10:52 takže je v tom strašný prvek
    té náhody.
  • 00:11:01 Mně to připadá na jednu stranu
    hrozně napínavý,
  • 00:11:04 na druhou stranu hrozně
    neumětelský.
  • 00:11:07 Člověk ví,
    jak by to chtěl udělat.
  • 00:11:10 A je v tom i dobrodružství
    právě to,
  • 00:11:14 že silikon,
    když začne vysychat,
  • 00:11:18 tak už s tím nemůžu
    nic udělat.
  • 00:11:20 Takže ten obraz vzniká ala prima,
    když to takhle řeknu.
  • 00:11:30 Hodně mě třeba ovlivnil
    art brut
  • 00:11:32 nebo takoví
    čeští solitérní umělci
  • 00:11:35 typu Alen Diviš,
    Vladimír Boudník...
  • 00:11:38 Kolikrát mě ovlivňuje i myšlení
    a přístup
  • 00:11:40 někoho, kdo dělá diametrálně
    odlišný věci.
  • 00:11:42 Ať jsou to třeba
    čistý minimalistický instalace.
  • 00:11:45 Nebo nějaký intervence
    do veřejného prostoru.
  • 00:12:01 Já jsem si právě
    před dvěma roky na kole
  • 00:12:04 ošklivě zlámal pravý zápěstí.
  • 00:12:07 Takže jsem asi rok nemohl
    vůbec pořádně malovat.
  • 00:12:10 Opravdu to s tím asi souvisí.
  • 00:12:12 Já to spíš beru
    jako kompoziční prvek, to kolo.
  • 00:12:15 Stejně jako motorku, auto...
    Je to v kontrastu
  • 00:12:19 s lidskou figurou,
    která je živá, je taková oblá,
  • 00:12:26 tak tyto předměty jsou takové
    strojové, technicistní.
  • 00:12:28 Přitom mám teď v hlavě další věci,
    které se zase týkají aut a kol.
  • 00:12:33 Tak nevím.
    A přitom já nemám ani řidičák.
  • 00:12:39 Třeba tohle se mi tam líbilo,
    jak vlastně ta guma
  • 00:12:43 dělá takový zvláštní
    reliéf.
  • 00:12:58 Ty menší věci ani nestojí tolik
    na tom nízkým reliéfu,
  • 00:13:02 jako že to jsou spíš
    koláže z různých předmětů.
  • 00:13:07 Spíš tak nějak intuitivně,
    co se mi tam hodí.
  • 00:13:14 Občas ty lidi láká,
    že ty věci jsou docela haptický.
  • 00:13:18 Protože ten silikon vypadá,
    že je pořád živý.
  • 00:13:22 Že nikdy neusychá.
  • 00:13:28 Někomu to může přijít nepříjemný,
    mě docela baví na to šahat.
  • 00:13:37 Je to pak hodně úderný.
  • 00:13:39 Lidi jsou na mě občas nasraný,
    když se mnou musí vystavovat.
  • 00:13:43 Protože ty obrazy
    dost žerou ti ostatní
  • 00:13:45 díky tomu,
    že jsou takový jako naléhavý.
  • 00:13:48 Že je to takový až jako na hraně,
    někdy takový přepjatý.
  • 00:13:52 Ono je to vlastně záměrně,
    že to jde až na dřeň.
  • 00:14:18 Jakub Petr patří
    mezi další naše talenty.
  • 00:14:20 Tento umělec už dávno přesáhl
    hranice pouhého designu skla.
  • 00:14:26 Jdeme k továrně,
    kterou vlastní moji rodiče.
  • 00:14:29 A v okolí bývalé textilní továrny
    jsou moje dílny.
  • 00:14:34 Mám tady i svůj ateliér.
  • 00:14:43 Ke sklu jsem se dostal
    prostřednictvím mého otce,
  • 00:14:48 který studoval
    stejné sklářské školy.
  • 00:14:50 Tak ta volba byla vlastně
    jasná.
  • 00:14:52 Tou střední školou byla
  • 00:14:53 STŘEDNÍ UMĚLECKOPROMYSLOVÁ ŠKOLA
    SKLÁŘSKÁ V ŽELEZNÉM BRODĚ
  • 00:14:56 obor HUTNÍ TVAROVÁNÍ SKLA,
    kde jsem se učil čtyři roky foukat.
  • 00:15:00 Potom jsem se dostal
    na první pokus
  • 00:15:03 k profesoru Kopeckému na sklo
    na VŠUP v Praze.
  • 00:15:09 A tam jsem pokračoval
    u profesora Roniho Plesla.
  • 00:15:23 Teď je tam jenom 780.
  • 00:15:26 Tady mám umístěnou točnu
    se sádrovo-pískovou formou.
  • 00:15:31 A pomocí odstředivé síly
    a gravitace
  • 00:15:34 tvaruju parabolické křivky.
    To je moje konstrukce.
  • 00:15:40 Vlastně několik technologií
    spojených dohromady.
  • 00:15:44 A tím je to vlastně
    novátorský.
  • 00:15:48 Vymýšlím tyto pokusné
    technologie.
  • 00:15:51 Některé vycházejí, některé méně.
  • 00:15:54 Tohle je zrovna
    jedna z těch úspěšnějších.
  • 00:15:56 Je to vlastně technika
    tavené plastiky
  • 00:15:58 spojená
    s odstředivým tavením,
  • 00:16:01 které se používá třeba při odlévání
    oceli nebo stříbra, zlata.
  • 00:16:06 A v NASA vlastně takhle trošku
    odstřeďovali
  • 00:16:10 zrcadla do teleskopů
    ve vesmíru.
  • 00:16:14 Tak já jsem si to trošku
    upravil k obrazu svému
  • 00:16:17 a dělám z toho
    rádoby umělecké předměty.
  • 00:16:27 Ještě můžeme zkusit zhasnout.
  • 00:17:02 Já se zabývám elektrotechnikou
    a zároveň sklem.
  • 00:17:06 A to jak designem,
    tak i volnou tvorbou.
  • 00:17:09 Takže vlastně je to takový
    průnik všech oborů dohromady.
  • 00:17:13 Spousta věcí,
    nebo většinu si toho vyrábím sám,
  • 00:17:17 takže soustružení,
    frézování nebo sváření.
  • 00:17:19 Takže i ty konstrukce
    si vlastně dělám sám.
  • 00:17:25 Tady se nacházíme
    v naší kovodílně.
  • 00:17:29 Na těchto soustruzích
    a frézách se snažím
  • 00:17:31 vytvářet různé mechanizmy,
    které používám ve svých projektech.
  • 00:17:35 Například v projektu,
    který byl prezentován
  • 00:17:39 v rámci START UPu
    v Galerii hl.m. Prahy,
  • 00:17:43 tak vlastně většinu těch dílů jsem
    si přetvářel zde.
  • 00:17:50 Dřív jsem měl opravdu vizi,
    že budu dělat
  • 00:17:52 skleničky, vázičky,
    tu užitnou tvorbu,
  • 00:17:55 ale postupně jsem měl
    spoustu inspirace
  • 00:17:58 a nedalo se to všechno vyjádřit
    v rámci designu.
  • 00:18:01 A tak jsem tu svoji inspiraci
    začal aplikovat na věci,
  • 00:18:05 které neměly tak účelnou
    funkci.
  • 00:18:09 A tak začala vznikat ta díla,
    kterou prvně byla STRUNA,
  • 00:18:14 kdy to byl rotující
    elektroluminiscenční drát,
  • 00:18:17 který vytvářel různé počty závitů,
    sinusovky.
  • 00:18:21 A pak jsem vytvořil TOROID.
    A tam jsou to dva rotační pohyby.
  • 00:18:27 Jeden horizontální
    a jeden vertikální.
  • 00:18:29 A ve spojitosti těchto dvou pohybů
    vznikají
  • 00:18:32 závity šroubovice
    na tom povrchu toroidů.
  • 00:18:35 A proměňuje se to.
  • 00:18:37 Je to vlastně
    matematika, mechanika,
  • 00:18:39 elektronika a zároveň i fyzika,
    protože to je
  • 00:18:42 vlastně jeden z mých
    inspiračních zdrojů.
  • 00:18:58 V rámci našeho ateliéru na Umprumce
    jde primárně o to sklo.
  • 00:19:04 A samozřejmě tam jde primárně
    o design skla,
  • 00:19:07 ale nejde jen
    o tu samotnou nádobu,
  • 00:19:09 ale o to pozadí,
    o tu inspiraci za tím.
  • 00:19:11 A tady například můžete vidět
    jeden z projektů,
  • 00:19:14 kdy mi byla inspirací
    Platonská tělesa.
  • 00:19:16 Vznikla velká prostorová
    instalace na stěně,
  • 00:19:19 která měla asi 3x5 metrů.
    A můžete vidět,
  • 00:19:22 že jsem to aplikoval
    na nějakou mísu a vázu.
  • 00:19:37 Teď třeba pracuji
    na svítidlech,
  • 00:19:39 která budou navazovat
    na to svítidlo,
  • 00:19:42 která jsme dělal ve 4. ročníku
    u Roniho Plesla.
  • 00:19:46 To můžeme vidět tady.
    To bylo plazmové
  • 00:19:50 mikrovlnné svítidlo,
    které využívalo jako zdroj energie
  • 00:19:53 nějakou křemennou baňku
    bez elektrod,
  • 00:19:56 která byla umístěna
    ve mikrovlnném poli.
  • 00:19:59 A asi bych chtěl využít
    tenhle ten zdroj
  • 00:20:02 a doplnit ho o parabolu,
    která nebude takhle jednoduchá,
  • 00:20:07 ale bude rozlehlejší
    a bude vytvořena z kovových dílů.
  • 00:20:12 Budou tam výklopná zrcadla,
    která se budou dál programovat
  • 00:20:17 a naklápět pomocí různých takovýchto
    mechanizmů.
  • 00:20:20 Nebo malých servomotorků,
    které jsou používané v modelářství.
  • 00:20:29 Tohle je jeden z těch objektů,
    které vznikají
  • 00:20:31 tou mojí vymyšlenou technologií
    odstředivého tavení skla,
  • 00:20:35 co jsme viděli v mojí dílně.
  • 00:20:38 A já jsem takový perfekcionalista,
    že se snažím,
  • 00:20:41 aby ty věci
    byly absolutně dokonalý,
  • 00:20:43 což někdy zavádí až k tomu,
  • 00:20:45 že vypadají pomalu
    skoro jako z plastu.
  • 00:20:48 A snažím se o nějakou
    až platónskou estetiku.
  • 00:20:52 Vlastně to použití je dvojí.
    Jako umělecký objekt
  • 00:20:54 a zároveň se dá použít jako čočka
    nebo zrcadlo do teleskopu.
  • 00:21:03 Tohle je například užitný soubor
    na čaj,
  • 00:21:05 kde jsem vytvořil konvičku takového
    bauhausovského tvarosloví.
  • 00:21:10 S nerezovým sítkem.
  • 00:21:13 Je to průnik někde mezi válcem
    a koulí.
  • 00:21:15 Potom umístění té hubičky
    se docílí
  • 00:21:19 absolutního vylití
    už při otočení jenom o 90 stupňů.
  • 00:21:23 Takovéhle přemýšlení
    o těch věcech je pro mě důležité.
  • 00:21:26 I když to na první pohled
  • 00:21:29 třeba není na těch objektech
    až tak vidět.
  • 00:21:36 Když si čtu nějaký
    naučně-populární knížky
  • 00:21:39 o teoretické fyzice,
    tak se to ve mně chvěje.
  • 00:21:42 Když dělám ty věci,
    tak o tom ani nepřemýšlím,
  • 00:21:45 jestli je to umění,
    jestli je to design.
  • 00:21:47 Já mám nějakou inspiraci,
    ta je mi na tom to nejvyšší
  • 00:21:50 a potom je spíš
    na tom divákovi nebo publiku,
  • 00:21:53 jestli to tak ohodnotí.
  • 00:21:56 A pak u těch volných věcí
    mám otevřenější pole působnosti
  • 00:22:00 v tom,
    že se zbavím těch pout toho,
  • 00:22:03 že to je užitný objekt,
    který by měl něčemu sloužit,
  • 00:22:06 že to může být
    věc sama pro sebe.
  • 00:22:22 Tohle je bílý vodník.
  • 00:22:25 A ten má jako trošku vylezlý
    voči.
  • 00:22:28 A já se v tom cítím trošku
    jako pes nebo liška
  • 00:22:32 nebo prostě
    nějaký takový zvířátko.
  • 00:22:42 Tereza Damcová
    vystavovala na Start Up
  • 00:22:44 v květnu 2012.
  • 00:22:46 Její výstava se jmenovala
    Frída Kakao a vyvrhelové.
  • 00:22:49 Žije v Brně, kde absolvovala
  • 00:22:51 Fakultu výtvarného umění
    v ateliéru Margity Titlové.
  • 00:22:54 Tereza kreslí, dělá animace,
    vyluzuje zvuky
  • 00:22:57 a na místní přehradu chodí venčit
    paneny, jak je sama nazývá.
  • 00:23:01 Mám tady jenom z toho morfínku
    hlavičky.
  • 00:23:08 A to je vlastně 40 panen.
  • 00:23:15 Nejdřív byly panenky
    s keramickou hlavou,
  • 00:23:19 hadrové, vycpané plyšem.
    Ty vyděl Milan Kozelka
  • 00:23:28 a o některých z nich napsal
    pohádky.
  • 00:23:32 O FRÍDĚ KAKAO, O ĎÁBLOVI OCASATÝM,
    O BÍLÝM VODNÍKOVI
  • 00:23:39 a ještě spousta
    jiných panen tam je,
  • 00:23:46 který jsou tady vlastně
    nakreslený.
  • 00:23:48 ZPĚV
  • 00:23:50 Bytosti se převtělují
    Jedna do druhé
  • 00:23:56 Myšlenky oscilují
    Les je rájem a peklem
  • 00:24:05 Póry jsou prosycené
    Vlhkými vůněmi
  • 00:24:13 Bytosti svlékají
    Starodávné kroje...
  • 00:24:22 S Pavlem Pasekou
    jsme už dřív animovali
  • 00:24:26 spíš takový snový filmy.
  • 00:24:29 Tak jsme si řekli,
    že ty pohádky jsou parádní
  • 00:24:33 a že zkusíme jednu udělat
    jako animaci.
  • 00:24:37 ZPĚV
    Vzdálenosti se zkracují...
  • 00:24:43 Tohle jsou hlavičky,
    které se morfují jedna do druhé.
  • 00:24:49 V pohádce NĚKDE TADY,
    NĚKDE TAM.
  • 00:24:53 Některé působí spíš
    jako pohádkové bytosti,
  • 00:24:57 některý jako zvířata
  • 00:25:02 a zase některý mají
    normální spíš lidský tváře.
  • 00:25:09 ZPĚV
    Mrtví tančí
  • 00:25:12 Smyslné valčíky
    Na kluzkých plochách...
  • 00:25:21 Já jsem nikdy neměla takovou
    jako úzkou profilaci nebo zaměření.
  • 00:25:29 Mě totiž bavilo si hrát,
  • 00:25:33 takže mě bavilo všechno,
    co s tím spočívá.
  • 00:25:37 To vlastně znamená kresba,
    vydávání zvuků,
  • 00:25:42 focení, vytváření objektů...
  • 00:25:47 Proto jsem vlastně
    netoužila být jenom na soše
  • 00:25:52 nebo jenom na grafice.
  • 00:26:01 Toto je KLÍŠTĚ,
    toto je FILOMÉNA,
  • 00:26:07 NETOPÝR, FRIDA KAKAO,
  • 00:26:10 dneska LÍDA MALKAO,
    ona se přejmenovala.
  • 00:26:14 ŽIRAFA, RYBÁK,
    ale někdo mu taky říká RYPÁK.
  • 00:26:23 Já už jich teď mám
    v současné době třeba 50.
  • 00:26:27 Nepočítala jsem to,
    jen to odhaduji.
  • 00:26:30 Ony jsou trošku oživlé.
    I vlastně těmi pohádkami.
  • 00:26:34 Že se pořád kreslí, fotí.
    A prostě u mě bydlí.
  • 00:26:40 Prostě jednou přišly,
    nastěhovaly se a nechtějí odejít.
  • 00:26:47 Asi se jim u nás líbí,
    no.
  • 00:26:58 To převtělování, to je takový
    jako můj vděčný motiv.
  • 00:27:04 Že se to přibližuje
    do těch zvířecích pannen.
  • 00:27:08 Že vlastně ta panena
    tím může ožít.
  • 00:27:40 Mateřídouška,
    to bylo audio-vizuální duo,
  • 00:27:44 kde jsem vystupovala
    s Jirkou Suchánkem.
  • 00:27:49 A tohle to je BUBAČKA UPÍRKA
    z animace.
  • 00:27:55 Ona tady takhle vystrkuje
    jazyk.
  • 00:28:00 Trošku to je hororový.
  • 00:28:17 Pro START UP jsem vyrobila
    tři kresby na plátno tuší,
  • 00:28:24 které jsme vyráběla
    tady v Brně ve Zbrojovce.
  • 00:28:30 Byly černobílé
    a na nich byly nakresleny
  • 00:28:37 legendy nebo příběhy panen.
  • 00:28:41 Takže tam bylo třeba
    12 apoštolů...
  • 00:28:47 Tohle je 12 apoštolů.
    Apoštol, to zní velkolepě.
  • 00:28:54 Spíš to byl jenom název,
    než že bych se
  • 00:28:57 chtěla přiblížit
    k nějakému biblickému motivu.
  • 00:29:06 A v tom duchu jsem pokračovala,
    že jsem udělala rajský strom.
  • 00:29:12 Tady je KAREL, FRÍDA
    A BÍLÝ VODNÍK.
  • 00:29:22 ZPĚV
    Měsíček tajemný je
  • 00:29:26 Broučkům svítí
    prdelky
  • 00:29:31 Trpaslíci sbíraj
    í jahůdky
  • 00:29:36 A kukačka sama
    Ztratila se v lese
  • 00:29:42 Jsem Frída Kakao...
  • 00:29:54 A to už jsme
    v Coloredo Mansfeldském paláci,
  • 00:29:57 kam se Start Up přestěhoval.
  • 00:29:59 Svůj projekt pod názvem
    Worstseller
  • 00:30:02 tu představuje Tomáš Roubal.
    Tomáš pochází z Prostějova.
  • 00:30:04 Nejprve studoval
    na střední škole uměleckých řemesel
  • 00:30:07 a poté pokračoval na Vysoké škole
    výtvarných umění v Bratislavě,
  • 00:30:10 v ateliéru volné grafiky
    Roberta Jančoviče,
  • 00:30:13 kde absolvoval v roce 2008.
  • 00:30:16 Nějakou dobu strávil
    na zahraničních stážích,
  • 00:30:19 až se konečně přestěhoval do Prahy,
    kde žije už šest let.
  • 00:30:22 Věnuje se kresbě, nástěnné malbě,
    grafice a občas i objektu.
  • 00:30:27 Svými díly kriticky komentuje
    současnou společnost,
  • 00:30:30 politickou propagandu,
    katolickou církev
  • 00:30:32 či projevy masové kultury.
  • 00:30:37 -Tyhle ty věci pocházejí
    z roku asi 2008.
  • 00:30:42 V té době
    jsem řešil téma tetování.
  • 00:30:45 Hodně mě zajímala
    různá vězeňská tetování z Ruska.
  • 00:30:50 Jsou to úplně koláže
    absurdních symbolů
  • 00:30:53 a sexuálních výjevů a všeho.
  • 00:30:55 A má to nějaký skrytý význam,
    v čem se vyzná
  • 00:30:58 pouze ta vězeňská komunita.
  • 00:31:00 A tyhle věci jsem potom
    nějak skombinoval s tím,
  • 00:31:03 jak funguje
    grafický design v reklamě.
  • 00:31:05 A vlastně jsem si navrhl
    vlastní kompozice.
  • 00:31:09 Je to tetované do králičích kůží
    obyčejným tetovacím strojkem.
  • 00:31:18 Tady tyhle ty jsou ty,
    na kterých to začalo.
  • 00:31:23 To je stažený králík.
  • 00:31:25 A postupně se to transformovalo
    až do nějaké absurdní reklamy,
  • 00:31:30 tady na motorku Kawasaki
    nebo na kačenku do vany.
  • 00:31:52 Tohle je série,
    která se jmenuje
  • 00:31:56 Nekonečné prázdniny
    pro výstavu na Slovensku.
  • 00:32:00 A je to vlastně série deseti
    fotomontáží.
  • 00:32:05 Jsou to fotky,
    které jsou stáhnuté z internetu.
  • 00:32:09 A jsou ve fotoshopu dodělány tak,
    aby působily staře.
  • 00:32:14 A každý jednotlivý obrázek
    je nějakým způsobem pozměněný.
  • 00:32:18 Na první pohled je to v pořádku,
    ale něco tam nesedí.
  • 00:32:22 Například tady Aralské jezero
    v Kazachstánu.
  • 00:32:24 Ještě v roce 1980,
    když tam bylo ještě plno vody,
  • 00:32:28 ale je tam uděláno,
    že jsou tam dvě slunce.
  • 00:32:31 Některé mají logiku.
    Tady například Holandsko 1925.
  • 00:32:36 Ty roky jsou samozřejmě
    absolutní fikce,
  • 00:32:38 ale je ta přidáno více plachet,
    aby to působilo jako květina.
  • 00:32:45 Tady nějaký obrovský pomník
    a ta monumentalita toho,
  • 00:32:50 když k tomu člověk přijde
    a nějaká socha
  • 00:32:55 tam má 40 metrů -
    to je neskutečný.
  • 00:32:57 Takže tady je zase
    taková hra s tím,
  • 00:32:59 že jsem to kubisticky přeházel,
    celého toho Stalina -
  • 00:33:02 vznikne nějaký novotvar.
    Tady paní hlasatelka
  • 00:33:05 v Severokorejské televizi
    má tři nohy.
  • 00:33:10 Bují tam jaderný program.
  • 00:33:14 Toto je monument Vladimíra
    Vladimíroviče Putina.
  • 00:33:18 Tohle to je vlastně výsledek,
  • 00:33:20 co tady jednou
    z tohoto geroje zůstane.
  • 00:33:23 A tady je k tomu
    takový menší příběh.
  • 00:33:27 Jak z nenápadného klučíka,
    který postupně roste,
  • 00:33:31 má větší a větší moc,
    tady už se dostává
  • 00:33:33 přímo do Kremlu, vchází na scénu,
    umí hrát výborně na piáno,
  • 00:33:38 umí střílet, ve Formuli 1,
    umí lovit, má rád zvířata.
  • 00:33:43 Další strana,
    tady už se to mísí
  • 00:33:45 s lidovou tvořivostí
    ruského internetu.
  • 00:33:47 Tady už je to vrchol, protože už mu
    Rusové udělali vodku.
  • 00:33:51 Už má vodku Putinka.
  • 00:33:53 A tady už se z něj stal
    ten pomník.
  • 00:33:55 Tady už ho ruský mistr
    vylil z bronzu jako judistu.
  • 00:33:59 A tady už je Vladimír spokojený,
    tak na nás mrkne.
  • 00:34:03 Tady to je jedna věc dohromady.
  • 00:34:09 Za svoji autorskou knihu
    Black Book,
  • 00:34:12 za tzv. "Černé listiny křivd",
    jak je nazývá,
  • 00:34:14 obdržel ocenění
    Nejkrásnější kniha roku 2012
  • 00:34:17 od Ministerstva kultury
    v kategorii krásné beletrie.
  • 00:34:24 Je to soubor 48 kreseb,
    které se většinou
  • 00:34:28 tématicky dotýkají
    nějakého problému náboženství,
  • 00:34:33 církve, ale nejenom toho.
    Ale většinou je to o tom.
  • 00:34:38 A ta témata, co tam jsou,
    jsou možná trošku kontroverzní.
  • 00:34:44 Jako taková Černá kniha.
    Takový BLACK LIST.
  • 00:34:50 Tady je artist a kurátor.
    Pravdivý příběh našich galerií.
  • 00:34:54 Pokud se člověk nekamarádí se
    správným kurátorem,
  • 00:34:58 tak tě nevystaví.
    To je taková tečka na konec.
  • 00:35:08 Výstava Worstseller
    má dvě části:
  • 00:35:10 drobné plastiky
  • 00:35:12 a z nich vycházející
    dvě nástěnné malby.
  • 00:35:17 Jedná se o sérii soch inspirované
    kýčovitou sexistickou reklamou.
  • 00:35:25 Ze které potom vychází dvě
    velkoformátové malby.
  • 00:35:29 Tohle představuje reklamu
    na lešení.
  • 00:35:31 S mottem:
    POSTAVÍME VÁM HO VŠUDE.
  • 00:35:34 Kde je lešení?
    Tady je!
  • 00:35:38 POSTAVÍME VÁM HO VŠUDE.
    Krása.
  • 00:35:44 Tahle ta socha
    je reklama na plastová okna.
  • 00:35:47 Prý nejlepší okna
    ze širokého okolí.
  • 00:35:51 Kde samozřejmě stála nahá paní,
    která držela plastový rám.
  • 00:35:56 Tady - to jsem ještě nestihl
    udělat.
  • 00:36:00 To je MILUJEME HLINÍK.
  • 00:36:02 Když dvě slečny olizují hliníkovou
    tyč.
  • 00:36:06 To nemá chybu.
  • 00:36:08 Tohle to představuje procento,
    symbol pro slevu.
  • 00:36:13 Kde jsou zobrazeny vytřeštěné oči
    a ohlodaná kost,
  • 00:36:17 která nahrazuje to lomítko.
  • 00:36:23 To je neskutečný.
  • 00:36:26 KDO CHCE V SRPNU ZASUNOUT -
    reklama na MICROSOFT.
  • 00:36:29 Nebo tady -
    velká štíhlá holka
  • 00:36:31 s velkým plnícím otvorem -
    reklama na pračku.
  • 00:36:34 Záclony a design -
    POSLEDNÍ KAPKA JDE DO TEXTILU.
  • 00:36:39 Prostě lidová tvořivost, no.
    Krása.
  • 00:36:41 Mě by to nenapadlo,
    něco tak blbýho.
  • 00:36:47 Tohle to je druhá část výstavy,
    kterou tvoří vlastně dvě malby.
  • 00:36:51 A na těch už jsou namalované
    ty sochy.
  • 00:36:55 Od nich se to vlastně
    všechno odvíjí.
  • 00:36:58 A konkrétně v tomto obrazu
    jsem vytvořil takovou rovnici:
  • 00:37:01 Pokud jsi velice tlustý,
    neúspěšný, k ničemu,
  • 00:37:07 tak když přidáš
    tuhle tu úžasnou lahvičku,
  • 00:37:10 užiješ náš preparát
    rovná se budeš
  • 00:37:13 úžasný, svalnatý, zdravý,
    úspěšný.
  • 00:37:16 A tady je ještě znázorněná
    reklama na americký...
  • 00:37:23 Jako vždycky musí být
    nahá rozkročená slečna
  • 00:37:26 a název NOW OPEN,
    máme otevřeno.
  • 00:37:49 S velkým zájmem se setkala
    výstava v pražském DOXU,
  • 00:37:52 která byla přehledným
    doplňkem k vydání
  • 00:37:54 nové obsáhlé publikace
    Vetřelci a volavky.
  • 00:37:57 Autorský tým pod vedením
    sochaře a pedagoga Pavla Karouse
  • 00:38:00 v ní podrobně zmapoval
    fenomén sochařství
  • 00:38:03 ve veřejném prostoru
    za normalizace v Československu.
  • 00:38:06 Publikaci vydalo
    nakladatelství Arbor Vitae.
  • 00:38:16 Je to vlastně projekt,
    který se zabývá dokumentací,
  • 00:38:20 především fotodokumentací,
    popularizací
  • 00:38:22 a potažmo ochranou
    výtvarného umění
  • 00:38:24 ve veřejném prostoru
    ze 70. a 80. let.
  • 00:38:28 V rámci toho projektu
    jsme vytvořili
  • 00:38:30 webové stránky
    VETŘELCI A VOLAVKY,
  • 00:38:33 kde je dokumentováno
    kolem 1.500 uměleckých artefaktů
  • 00:38:36 ze 70. a 80. let
    z celého Československa.
  • 00:38:41 Vydali jsme mapu
    s lokacemi jednotlivých děl v Praze
  • 00:38:43 a uspořádali několik výstav,
    velké množství přednášek
  • 00:38:47 a komentovaných prohlídek
    v terénu.
  • 00:38:50 Náš asi poslední
    a nejdůležitější výstup,
  • 00:38:53 který jsme v rámci tohoto projektu
    udělali,
  • 00:38:55 možná i poslední,
    je vydání této publikace
  • 00:38:58 VETŘELCI A VOLAVKY,
    atlas výtvarného umění
  • 00:39:00 ve veřejném prostoru
  • 00:39:02 v Československu v období
    normalizace.
  • 00:39:05 A to je vlastně
    asi definitivní
  • 00:39:07 nebo závěrečný výstup
    tady z tohoto projektu.
  • 00:39:12 Estetické a ideologické
    vyznění
  • 00:39:14 veřejného prostoru totalitního
    Československa
  • 00:39:16 bylo výhradní výsadou
    státu.
  • 00:39:19 Sochy doslova zaplavily
    veřejná prostranství,
  • 00:39:21 vznikala díla
    nejrůznější kvality a úrovně,
  • 00:39:24 na jejich tvorbě
    se podíleli
  • 00:39:26 komunistickou stranou prověření
    umělci.
  • 00:39:28 Do jejich řad ale občas
    pronikly i výjimky,
  • 00:39:31 a tak lze najít
    také zajímavé realizace
  • 00:39:33 od umělců zakázaných,
    často pod jinými jmény.
  • 00:39:36 Dnes tato díla nikomu nepatří,
    autoři jich našli přes 500.
  • 00:39:56 Více než dvacet let
    fotografoval
  • 00:39:58 přední český dokumentarista,
    kladenský rodák
  • 00:40:00 Jiří Hanke život,
  • 00:40:02 který se odehrával
    přímo pod okny jeho bytu.
  • 00:40:04 A teď konečně
    vychází jeho projekt
  • 00:40:06 díky nakladatelství KANT
    také knižně.
  • 00:40:09 Fotografie označené
    pouze datem události
  • 00:40:11 vytvářejí jakýsi historický
    deník -
  • 00:40:14 jednoduše řečeno
    pod jeho oknem šly dějiny.
  • 00:40:19 Tady v tom domě, který tady vidíte,
    tak jsem bydlel
  • 00:40:22 asi přes 30 let
    a z toho 23 let
  • 00:40:28 jsem fotografoval
    támhle z toho okna.
  • 00:40:31 Svůj soubor
    POHLEDY Z OKNA MÉHO BYTU.
  • 00:40:34 Ten soubor začal někdy v 81. roce
    a skončil v roce 2003,
  • 00:40:38 když jsme ten byt s manželkou
    a s rodinou opustili.
  • 00:40:49 V roce 81, když tady byla
    vedle těch chodníků
  • 00:40:52 alej velkých stromů
    a oni je všechny porazili,
  • 00:40:56 tak já jsem tenkrát
    první fotku udělal to,
  • 00:40:58 jak tady rozporcovávají
    ty stromy.
  • 00:41:01 No a od té doby jsem začal
    fotografovat,
  • 00:41:03 vlastně 23 let, z tohoto okna.
  • 00:41:05 Vždycky, když tady bylo
    něco zajímavého.
  • 00:41:08 Takže tady tím oknem, dá se říct,
    šly dějiny.
  • 00:41:10 Tady chodily průvody,
    tady se stavělo,
  • 00:41:12 tady jezdily
    cyklistické závody,
  • 00:41:14 krásné grafické koleje ve sněhu
    od aut.
  • 00:41:20 Takže ten soubor
    jsme potom zakončili
  • 00:41:22 takovou symbolickou fotografií,
    poslední fotografií z okna,
  • 00:41:25 kdy jsme sem pozvali přátele
    a udělali jsme v tom bytě mejdan.
  • 00:41:29 A všichni si stoupli pod okno
    a svítili baterkami,
  • 00:41:32 zapalovačem, sirkami, autama...
  • 00:41:35 A já jsem udělal symbolicky poslední
    fotografii z okna
  • 00:41:37 a s tím bytem jsme se
    rozloučili.
  • 00:41:44 Ústředním motivem,
    který autor fotografoval
  • 00:41:46 stále ze stejného místa,
    byla silnice
  • 00:41:49 mezi dvěma chodníky
    a novinový stánek v pozadí.
  • 00:41:52 Pár metrů čtverečních
    stačilo Jiřímu Hankemu
  • 00:41:54 k dokonalému zobrazení
    našeho života v totalitě.
  • 00:42:19 Zóna v pohybu,
    tak pojmenovala svoji výstavu
  • 00:42:22 v pražském DOXu
    respektovaná vizuální umělkyně
  • 00:42:24 Adéla Matasová,
    jejíž umělecká tvorba
  • 00:42:27 vynikala monumentalitou
    a na svou dobu
  • 00:42:30 odvážnými intermediálními
    přesahy,
  • 00:42:32 což nebylo v 70. a 80. letech
    vůbec jednoduché.
  • 00:42:37 Ve svém uměleckém dialogu,
    který tu vede se svými studenty
  • 00:42:40 zúročila své mnohaleté
    pedagogické působení,
  • 00:42:43 a to především
    na VŠUP v Praze,
  • 00:42:46 kam nastoupila v roce 1990
    a kde mnoho let vedla ateliér
  • 00:42:50 konceptuální a intermediální
    tvorby.
  • 00:42:54 Já se vlastně v poslední době
    zabývám prvočísly.
  • 00:42:58 A to je taková
    nekonečná řada čísel.
  • 00:43:02 Dá se říct, že to trošku
    je taková vesmírná záležitost.
  • 00:43:07 A tuhle problematiku
    jsem řešila na té věci,
  • 00:43:13 kde jsem uveřejnila takovou
    Pascalovu tabulku,
  • 00:43:19 která končí nějakými
    dvěma tisíci,
  • 00:43:23 ale může to pokračovat
    donekonečna.
  • 00:43:31 Já pracuji s pohybovými projekty,
    to znamená kinetický objekt,
  • 00:43:36 který je řízen buď mechanicky
    nebo počítačově.
  • 00:43:41 Například tato věc
    se jmenuje ČEŘENÍ PROSTORU.
  • 00:43:45 Čili prostě čeří prostor
    té výstavní síně.
  • 00:43:50 Sociální angažovanost,
    kritika, fikce,
  • 00:43:53 realita i osobní prožitek -
    to všechno se odráží
  • 00:43:56 v objektech a instalacích
    Jiřího Černického,
  • 00:43:59 který patří
    mezi studenty Adély Matasové.
  • 00:44:01 A sám už čtvrtým rokem
  • 00:44:03 vede ateliér malby
    na pražské Umprumce.
  • 00:44:06 Každá jeho věc
    je zajímavou výpovědí -
  • 00:44:08 pro své bumerangy,
    které vystavuje tady v DOXu
  • 00:44:11 využil osobní předměty
    i věci patřící jeho rodině.
  • 00:44:18 Na české výtvarné scéně
    už etablovaná
  • 00:44:19 fotografka Alena Kotzmannová,
    si všímá tajemných oblastí,
  • 00:44:23 které normální smrtelník nevidí.
    Vidí je jen ona sama.
  • 00:44:27 Její neobvyklé snímky
    jsou jakýmsi dialogem
  • 00:44:30 mezi autorem a divákem
    a určitě vás donutí k přemýšlení.
  • 00:44:38 Kateřina Kubalová se zabývá
    objekty,
  • 00:44:42 je velmi nadaná pro objekty,
    které jsou spojené s performance.
  • 00:44:48 Tady to je pro dva lidi
    a dá se v podstatě formovat tím,
  • 00:44:53 že do toho vstoupí člověk.
  • 00:45:04 Práce Tatiny Šaman se zabývá
    takovým principem
  • 00:45:10 českým a orientálním a dává tyto
    národnosti do nějakého vztahu.
  • 00:45:16 Toto je česká půda
    a tady je orientální ornament.
  • 00:45:23 Je to nesmírně současná
    tématika,
  • 00:45:27 která vydává jakýsi
    obraz současné doby.
  • 00:45:38 Evička Suma,
    která má za manžela Japonce,
  • 00:45:41 nám ukazuje
    jakýsi národnostní obraz.
  • 00:45:45 A je strašně zajímavý,
  • 00:45:48 jak se tou japonskou tématikou
    orientuje i v té malbě.
  • 00:46:02 Výtvarní umělci,
    kteří pracují už v současnosti
  • 00:46:05 a jsou nejmladší generací,
    je Matěj který vytvořil
  • 00:46:11 přímo pro tady ten
    prostor ping-pongový stůl.
  • 00:46:17 Dá se to aplikovat
    přímo na život.
  • 00:46:20 Některý věci jsou použitelný
    a některý jsou nepoužitelný.
  • 00:46:48 Doslova v prales soch se proměnila
    Jízdárna Pražského hradu,
  • 00:46:51 kde své celoživotní dílo
    vystavuje sochař Olbram Zoubek,
  • 00:46:54 který zanedlouho oslaví
    88. narozeniny.
  • 00:46:58 Expozice zahrnuje
    více než tři stovky děl
  • 00:47:01 vytvořených od poloviny 50. let
    až po současnost,
  • 00:47:03 včetně jeho nejznámější sochy
    Jana Palacha.
  • 00:47:06 Ve své tvorbě vychází
    z klasických námětů světových bájí,
  • 00:47:10 především z antické,
    ale i slovanské mytologie.
  • 00:47:15 Jestlipak víte, co se stalo
    s hrdiny Trojské války po válce?
  • 00:47:22 Kdo ji způsobil?
  • 00:47:26 Paris,
    který dal jablko Afroditě,
  • 00:47:32 která mu dala nejkrásnější ženu,
    což byla Helena Trojská
  • 00:47:37 vdaná za Meneláa
  • 00:47:40 a pak ji unesl a z toho pak byla
    Trojská válka.
  • 00:47:46 Když skončila ta Trojská válka,
    tak Paris utekl do hor,
  • 00:47:52 kde byl původně vychovávaný.
  • 00:47:54 A tam našel vílu Oinone,
    která se do něj zamilovala.
  • 00:48:01 Tak on po té Trojské válce,
    když žil v horách,
  • 00:48:09 tak měl nějakou jinou
    a ta Oinone, chudinka, se upálila.
  • 00:48:16 To je děj naruby.
    Když on jí sahá na rameno a říká:
  • 00:48:24 "To jsi ty, pravá.
    Jsi moje Oinone."
  • 00:48:29 Čím vás řecká mytologie
    tak přitahovala?
  • 00:48:33 Protože to je ze života.
    Ze života je ta Trojská válka.
  • 00:48:37 Tohle byl můj život.
    Ale je to hezčí.
  • 00:48:40 No, je lepší se
    milovat nebo bojovat u Tróje?
  • 00:48:45 No?!
  • 00:48:46 "Celý život dělám figury
    a vlastně nikdy
  • 00:48:49 jsem nepocítil potřebu
    dělat něco jiného," říká autor.
  • 00:48:52 "Zajímá mě napětí
    mezi nadčasovostí a současností,
  • 00:48:55 patosem a všedností,
  • 00:48:57 směřováním k řádu
    a nemohoucností ho dosáhnout."
  • 00:49:25 Patří ke cti pražského Musea Kampa,
    že nezapomnělo
  • 00:49:27 na nedožité 90. narozeniny
    významného
  • 00:49:30 českého malíře, grafika
    a ilustrátora Jiřího Johna.
  • 00:49:34 Byl členem Umělecké besedy,
    sdružení Hollar
  • 00:49:37 a spolu s manželkou
    Adrienou Šimotovou
  • 00:49:39 působil ve skupině UB 12.
  • 00:49:42 V roce 1951 ukončil studia
    na Vysoké škole uměleckoprůmyslové
  • 00:49:46 v ateliéru
    Josefa Kaplického.
  • 00:49:48 A právě slova jeho profesora
    použil kurátor výstavy
  • 00:49:51 Pavel Brunclík
    pro název současné výstavy.
  • 00:49:58 Když v roce 1947
    procházel Josef Kaplický
  • 00:50:01 svým ateliérem,
    aby korigoval práce svých studentů,
  • 00:50:04 zastavil se u nového obrazu
    Jiřího Johna Zima,
  • 00:50:07 a po chvíli mlčení řekl:
  • 00:50:10 "Pane Johne,
    za ten obzor bych chtěl jít,
  • 00:50:13 abych se setkal s tím,
    co je za ním."
  • 00:50:15 A byl to skutečně právě obzor
    či horizont,
  • 00:50:18 který byl pro tohoto umělce
    příznačný a určující
  • 00:50:20 již od jeho raných začátků.
  • 00:50:23 Svůj talent uplatnil
    nejen v malbě a grafice,
  • 00:50:26 ale také v mnoha ilustracích
    a dílech pro architekturu.
  • 00:50:29 Centrem jeho pozornosti
    byla příroda
  • 00:50:31 a s podobným údivem
    jako archeolog
  • 00:50:34 obdivoval Jiří John
    všechna tajemství země,
  • 00:50:36 která tvořila
    hlavní zdroj jeho tvorby.
  • 00:50:41 Vrstvy, Horniny, Pole, Černá země,
    Klíčení, Zimní slunce -
  • 00:50:46 celé jeho dílo
    je dialog s přírodou.
  • 00:50:50 Při vyslovení jména tohoto umělce
    se nám vybaví
  • 00:50:52 krajiny, pole, zátiší,
    městská předměstí,
  • 00:50:56 nebarevnost, odstíny šedé,
    ticho,
  • 00:50:59 existenciální osamělost
    a silný lyrický akcent.
  • 00:51:04 Jeho předčasný odchod
    v roce 1972
  • 00:51:07 byl velkou ztrátou
    pro české výtvarné umění.
  • 00:51:13 A výstavou Jiřího Johna
    se s vámi loučíme
  • 00:51:16 a těšíme se na vás
    opět za měsíc.
  • 00:51:44 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2014

Související