iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 3. 2008
19:00 na ČT1

1 2 3 4 5

80 hlasů
231962
zhlédnutí

BrainStorm

Komedie o tom, že život je zázračný, a tak někdy můžeme dostat šanci napravit, co jsme zanedbali

84 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

BrainStorm

  • 00:00:00 Doktore, mně je zle!
  • 00:00:03 Doktore, pomoc!
    Zvedněte ten telefon!
  • 00:00:07 -Počuješ? Niekto tu je.
    -Doktore, je mi zle!
  • 00:00:11 -Já se zblázním!
    -To je telefon.
  • 00:00:15 -Nemôžeš to vypnúť?
    Zajtra mám štátnicu.-Promiň.
  • 00:00:20 Ano?
  • 00:00:23 Ne, nerušíte. Povídejte.
  • 00:00:26 Kolik jste toho vzal?
  • 00:00:29 Zvracel jste?
  • 00:00:31 A kde jste teď?
  • 00:00:34 -Dobře, za chvilku jsem dole.
    -Ježišikriste.
  • 00:00:40 -On, akože, ide sem?
    -Spi.
  • 00:00:43 -Říkal jsem ti, že otvírám
    non-stop poradnu.-V noci?
  • 00:00:47 Víš, kolik je
    v týhle čtvrti psychologů?
  • 00:00:50 Ale žiadny neordinuje....
  • 00:00:53 -... o tretej ráno.
    -Taky žádnej nesplácí dvě hypotéky.
  • 00:00:57 -Neboj, na to si zvykneš.
    -Na to tvoje zvonenie asi ťažko.
  • 00:01:01 To mi tam dal David.
  • 00:01:04 Já ho roztrhnu,
    pořád se mi hrabe v telefonu.
  • 00:01:14 Budeš mi tu chýbať.
  • 00:01:17 Promluvím s ním
    a za chvilku jsem zpátky.
  • 00:01:21 -Je to samovrah?
    -Ne, soudce.
  • 00:01:26 Vím, že manžel dělá práci, která
    s sebou nese riziko popularity.
  • 00:01:31 Teď už mi to ani nevadí.
  • 00:01:33 Jsem šťastná,
    že má jako herec úspěch.
  • 00:01:41 To je dobře, paní Jeklová.
    Udělala jste velký pokrok.
  • 00:01:46 Ale co letos začal učit
    na konzervatoři,
  • 00:01:50 tak k nám do bytu chodí
    jeho studentky.
  • 00:01:53 Udělají všechno, aby se za ně
    pan profesor přimluvil v televizi.
  • 00:01:58 Kroutí mu před nosem tím svým
    rachitickým zadkem a já vím,
  • 00:02:03 že Toník není ze zlata,
    že je slabej mužskej.
  • 00:02:06 Nemůžu vůbec spát.
    Myslím na to, jak tam zkouší.
  • 00:02:11 Budím se zpocená.
    Slyším úryvky her.
  • 00:02:15 Hlasy, nevím, komu patří.
  • 00:02:19 Někdy ženský,
    ale třeba i mužský hlasy.
  • 00:02:23 -Brácho, zvedni to!
    -Teď zase.
  • 00:02:26 -Pane doktore?
    -Brácho, zvedni to!
  • 00:02:30 -Hlasy. -Brácho!
    -Pane doktore, já slyším hlasy.
  • 00:02:34 Počkejte. Promiňte. Telefon.
  • 00:02:37 -Omlouvám se, hned jsem zpátky.
    -Ano.
  • 00:02:41 Co je? Mám sezení.
    Zavolám ti později. Co?
  • 00:02:46 To je skvělý. Gratuluju.
  • 00:02:51 Počkej, počkej, počkej.
    To ne, to ne.
  • 00:02:55 To přece nejde.
    V žádným případě, brácho.
  • 00:02:59 Neexistuje, rozumíš?
    Říkám ti, že to... Brácho!
  • 00:03:06 Stalo se něco?
  • 00:03:08 Ne. Všechno v pořádku.
    Málo jsem spal.
  • 00:03:11 -Nechcete prášek? Mám ty vaše.
    -Ne. Promiňte, budeme pokračovat.
  • 00:03:16 Takže paní Jeklová...
  • 00:03:19 -Vy jste na manžela rozhněvaná.
    -To já právě nevím.
  • 00:03:23 Ale ano. Jste na něj
    docela obyčejně naštvaná.
  • 00:03:27 Nejradši byste ho chytla
    a zmáčkla pod krkem,
  • 00:03:31 protože si odjede do Chile a nechá
    vám na krku dementního dědka!
  • 00:03:40 Když myslíte.
  • 00:03:59 Pane Oubram, myslíte,
    že to bude do konce tejdne hotový?
  • 00:04:04 -Myslíte tu elektriku?
    -Ne, myslím celej spodek.
  • 00:04:07 Mám tam ordinaci, choděj mi
    tam pacienti a už je to neúnosný.
  • 00:04:12 Mám jenom dvě ruce, pane Hloch.
  • 00:04:15 Dneska natáhnu schodiště,
    potom to musím nechat zaschnout,
  • 00:04:19 pak to musím dvakrát natřít
  • 00:04:22 a to nemluvím
    o těch dvou cimrách nahoře.
  • 00:04:25 Na to jsem ani nesáhl. Jestli
    chcete zázrak, najměte si firmu.
  • 00:04:29 To nebylo ve zlým, pane Oubram.
    Hlavně, ať je to hezký.
  • 00:04:33 Pane doktore,
    dělám to celej život.
  • 00:04:37 -I kdybych chtěl, tak to nezmrskám.
    -To bych si taky přál umět.
  • 00:04:41 Musíte si sundávat boty, pánové,
    jinak to z těch parket nedostanu.
  • 00:04:46 Paní Morávková, tohle je stavba.
  • 00:04:48 Kdybych se měl ohejbat vždycky, když
    jdu pro vodu, tak mám dávno housera.
  • 00:04:53 -A takhle ho mám já!-Vy jste jako
    duha po bouřce, paní Morávková.
  • 00:04:58 -Bez vás bych byl ztracenej.-Ale
    napíšete mi ty lázně, viďte?
  • 00:05:03 To nemůžu, ale předepíšu vám klid
    kolik ho budete chtít.
  • 00:05:09 Fajn ženská tahle Morávková, co?
  • 00:05:13 Přišla za váma dcera,
    pane doktore.
  • 00:05:25 Co tady děláš?
    Jak to, že nejsi v Brně?
  • 00:05:28 -Ahoj.-Ahoj.
    -Přijela jsem dřív.-To vidím.
  • 00:05:32 -Nějaký problémy?-Tati,
    nemluv se mnou jako s pacientem.
  • 00:05:37 Tak se tak nechovej. Je úterý,
    máš bejt na intru, a sedíš tady.
  • 00:05:41 -Tak se jenom ptám, co se děje?
    Je to snad nelogický?-To je.
  • 00:05:47 -Asi o tom nechceš mluvit.-Vím,
    proč s tebou máma nemohla bejt.
  • 00:05:50 Ty vůbec neposloucháš,
    furt jenom radíš.
  • 00:05:53 Cyklíš se
    do svejch představ o problému.
  • 00:05:57 -Cože se?-Cyklíš.
    -Cyklím?-Jo.
  • 00:06:00 -Ty lupínky si přinesla Viki.
    -Tak ať si je sežere!
  • 00:06:03 -To jsi přehnala, holčičko.
    -Tebe to vůbec nezajímá!
  • 00:06:07 Z diagnostickýho hlediska ne.
    Hysterie je celkem dobře popsaná.
  • 00:06:11 Vyhodili mě z akademie.
  • 00:06:14 Proč?
    Už se jim nelíbí, jak maluješ?
  • 00:06:17 -Ne, jsem nejlepší.
    -Cítíš to?-Co?
  • 00:06:20 Plyn? Nebo samochvála?
  • 00:06:23 -Řekla mi to i profesorka.
    -Aha. A pak tě vyhodila.
  • 00:06:26 Ne, ale ve třeťáku máme na klauzury
    portrét. To je hlava.
  • 00:06:30 -Vím, co je portrét.
    -Tak jsem nakreslila dva.
  • 00:06:33 Jeden do školy a druhej jsem
    chtěla dát do hospody,
  • 00:06:36 -kam chodíme s holkama.
    -Je ti 16.
  • 00:06:39 Zkoušíme tam divadlo.
    Nemohla jsem vědět, že tam přijde.
  • 00:06:43 -Kdo?
    -Ředitel přece, vždyť ti to říkám.
  • 00:06:46 -Někdo mě prásknul.
    -Proč mu vadí, že hrajete divadlo?
  • 00:06:51 Když on je hrozně výraznej. Přímo
    si o to říkal, abych ho namalovala.
  • 00:06:55 Navíc ty ostatní modely
    jsou nuda.
  • 00:07:01 Jak se v tom poznal?
    Mně to přijde univerzální.
  • 00:07:05 Byl tam štítek a můj podpis.
  • 00:07:08 Dobře, ale kvůli tomu tě přece
    nemůžou vyrazit ze školy.
  • 00:07:13 Řekni mi číslo a já tam zavolám.
  • 00:07:15 Když on mě pak hrozně vytočil
    u klauzur, tak jsem mu řekla,
  • 00:07:19 že vím, jaký to má chyby a že mě
    mrzí, že jsem model povýšila.
  • 00:07:22 Jo tak.
    Byla jsi sprostá?
  • 00:07:26 Takže mi neuznali
    ani ten druhej obraz.
  • 00:07:29 Jo.
    Takže jsi urazila ředitele,
  • 00:07:32 nejspíš i ostatní pedagogy
    a jsi překvapená, že tě vyrazili.
  • 00:07:37 A co chceš ode mě, Eliško?
    Abych řekl, jak jsi statečná?
  • 00:07:40 -Nemohl bys zavolat mámě?
    -Ne.-Prosím.
  • 00:07:44 Jsi skoro dospělá, řeš svý problémy
    sama. Rozvíjíš tím osobnost.
  • 00:07:48 Hele, já ti uklidím, vyperu,
    udělám, co budeš chtít.
  • 00:07:52 -Znáš mámu.-Právě proto, že ji
    znám, protože je stejná jako ty.
  • 00:07:56 -Víš, co spustí za peklo.
    -Tatínečku.
  • 00:08:00 Nech si ty zdrobněliny, to na mě
    neplatí. Když řeknu ne, tak ne.
  • 00:08:09 Leda by ses u mámy přimluvila,
    aby k sobě na pár dní vzala dědu.
  • 00:08:14 Ten je u strejdy, ne?
  • 00:08:16 -Brácha jede do Chile
    a tam si tátu asi nevezme.-Fakt?
  • 00:08:21 -Kdy?
    -Zejtra.
  • 00:08:36 Tati, nech toho
    nebo vymlátíš baterku.
  • 00:08:39 -Kára je úplná funglovka,
    tak ji dej občas umejt, jo?-Jasně.
  • 00:08:44 Tady máš věci táty,
    který se musej denně větrat.
  • 00:08:48 Mně je to fakt blbý,
    ale nemohl by bydlet u tebe?
  • 00:08:51 Já bych za ním dojížděl.
    Víš, já mám doma staveniště.
  • 00:08:54 -Jo. Brácho a tady máš pleny.
    -Jaký pleny?
  • 00:08:58 No pleny. Brácho,
    vždyť ty jsi byl vždycky hájenej.
  • 00:09:02 "Jakoubek má malej byt.
    Jakoubek má dětičky."
  • 00:09:05 "Jakoubek má rodinu."
    Teď máš velkej barák, seš v něm sám,
  • 00:09:09 tak se snad můžeš půl roku starat
    o vlastního tátu, ne?
  • 00:09:13 Jakejch půl roku?
    Říkal jsi na pár dní.
  • 00:09:16 Brácho,
    on ti jich dal čtyřicet.
  • 00:09:19 Každej den musí cvičit
    na levou ruku, jo?
  • 00:09:22 -Mám doma staveniště. Slyšíš mě?
    -Vidíš? Třeba ti s tím píchne.
  • 00:09:27 Jasně, vtipnej jako vždycky.
    Hele, byl zlej, když byl normální.
  • 00:09:31 Já jsem půl dne na fakultě
    a druhou půlku v ordinaci.
  • 00:09:35 -Choděj mi tam pacienti. Víš, co
    všechno může udělat?-To zvládneš.
  • 00:09:39 -A sakra.-Co je?
    -Vzal ti roha.
  • 00:09:42 Pravidlo číslo jedna:
    nikdy ho nespouštěj z dohledu.
  • 00:09:46 Pravidlo číslo dvě: nehledej ho tam,
    kde se ti to zdá logický.
  • 00:10:23 -Jak se dostanu na plochu?
    -Tam nemůžete, to je celní prostor.
  • 00:10:27 -Mám tam otce. Utekl mi.
    -Nesmysl, tam se nikdo nedostane.
  • 00:10:32 -Jo?-Musel by projít
    detektorem a potom gatem.
  • 00:10:37 Tak se podívejte. Je tam.
  • 00:10:53 -Haló, pane? Tady ho máte.
    -Děkuju vám a omlouvám se.
  • 00:10:58 -Hlídejte si ho.
    -Jo. Díky.
  • 00:11:01 -Na shledanou.-Na shledanou.
    -Tak pojď.
  • 00:11:10 Nemůžeš se jen tak vypařit.
    To ti teď končí, jasný?
  • 00:11:15 Budeš sedět na zadku a poslouchat.
    Lucie tě zvládne, to se neboj.
  • 00:11:22 -Žízeň.
    -To vydržíš.
  • 00:11:24 -Žízeň, žízeň.
    -Dám ti napít až doma.
  • 00:11:31 (zpěv)"Vzal si dva leasingy,
    dvě hypotéky."
  • 00:11:35 "Měl z toho nervy,
    tak začal brát léky."
  • 00:11:39 "Do toho nějaký avantýry."
  • 00:11:43 "Bylo to nad jeho síly."
  • 00:11:46 "Čeho je moc,
    tak toho je příliš."
  • 00:11:50 "Než by se mu zkrátily žíly."
  • 00:11:53 "Teď na to navíc nějaký srágory."
  • 00:11:57 "Vždyť je to jedno,
    natáh bačkory."
  • 00:12:01 "Pořád makáme."
  • 00:12:05 "Na hubu padáme."
  • 00:12:09 "Nic z toho nemáme."
  • 00:12:12 "Nevím, co čekáme."
  • 00:12:15 Kde je Ela?
  • 00:12:17 Má zaracha.
  • 00:12:22 Mluvila s tebou?
  • 00:12:25 -Hele, je to tvůj táta, ne můj.
    -To snad netvrdím, ne?
  • 00:12:29 Chápu, že ti to leze do tvejch
    plánů na píchání mladejch holek.
  • 00:12:33 -Je tady David.-Myslíš, že to
    slovo ve spojení s tebou nezná?
  • 00:12:37 Davide, nic tam nenastavuj.
    Hlavně mi zruš to idiotský zvonění.
  • 00:12:42 -A co tam chceš?
    -Nevím. Něco normálního. Třeba crrr.
  • 00:12:47 -Vždyť máš mobil za 15 tisíc.
    -Prosím tě o to.
  • 00:12:50 Mám ho na kontakty a schůzky,
    ne na plašení zvěře.
  • 00:12:55 -Lucie, jde jen o pár dní.
    -Jo?
  • 00:12:58 Ela říkala,
    že brácha jel na půl roku.
  • 00:13:02 To říkala?
  • 00:13:04 Potřebuju dodělat barák,
    je to tam jak po válce.
  • 00:13:11 -Ani ho nemám kam dát.
    -Děláš na něm od rozvodu.
  • 00:13:16 Já už jsem opravdu utahanej.
    Splácím tenhle byt, splácím barák.
  • 00:13:20 -Nespím, na nic nemám čas.
    -Davide?
  • 00:13:24 Jdi do svýho pokoje.
  • 00:13:27 -Chtěl jsem se dívat na televizi.
    -Tak si ji pustíš u mě. Dělej.
  • 00:13:31 Pojď sem.
    Mobil. Mobil. Mobil.
  • 00:13:37 Tyhle tanečky zkoušej
    na ty svoje studentky, ano?
  • 00:13:41 Na mě tohle nezabírá! Kdo chtěl
    svobodu? Kdo se se mnou dusil?
  • 00:13:45 -Co mi to tady hraješ za vyčerpání?
    -Jsem prostě utahanej, to je celý.
  • 00:13:49 Tvůj otec byl a je
    nejkyselejší tvor na světě.
  • 00:13:52 Od svatby mi neřekl jinak
    než "účetní slepice"
  • 00:13:55 a teď bych si ho měla
    pověsit na krk? Na to zapomeň!
  • 00:13:58 -V pohodě, jen jsem se zeptal.
    -V pohodě?
  • 00:14:01 Elu vyhodili ze školy.
    Přišel bys i kvůli ní?
  • 00:14:04 -To sem nepleť.
    -David sedí celej den před televizí.
  • 00:14:07 -Zajímá tě to vůbec?
    -Tak mu to zakaž.
  • 00:14:10 Děkuji.
    To jsem fakt potřebovala slyšet.
  • 00:14:13 Podívej se někdy
    do těch svejch naučnejch knih
  • 00:14:16 jakou má matka autoritu
    u třináctiletýho pubescenta.
  • 00:14:19 -Tati, pojď. Jdeme.
    -Abych se bála ještě o další děcko.
  • 00:14:24 -Hele, počural ti židli.
    -Cože?-Kecám.
  • 00:14:27 Seš blbej. Aspoň si vyzkoušíš
    ty svoje kočičky,protože za pár let
  • 00:14:32 na tom budeš stejně a je dobrý
    vědět, co můžeš od ženský čekat.
  • 00:14:36 No jo.
    Děcka, v sobotu!
  • 00:14:52 Vedle to ještě není hotový,
    budeš to muset vydržet tady.
  • 00:14:56 Dám ti sem lehátko.
  • 00:14:59 Spal jsem na něm tři měsíce.
    Není to tak hrozný.
  • 00:15:06 Pořád jsem se to ještě nenaučil.
  • 00:15:12 -Tati?
    -Bude seriál.
  • 00:15:15 Tati, víš, kdo jsem?
  • 00:15:18 Luboš.
  • 00:15:20 Ne, Luboš odjel, já jsem Jakub.
  • 00:15:23 Neznám.
  • 00:15:28 Tady máš nějaký věci.
    Nechceš něco? Nemáš hlad?
  • 00:15:32 Udělám ti čaj.
  • 00:15:34 Posaď se.
  • 00:15:38 Tati, záchod je za rohem,
    kdybys potřeboval.
  • 00:15:42 Dojdu ti pro povlečení.
  • 00:15:50 Začínali jsme
    jako asistenti prodeje.
  • 00:15:54 Vašek se pak stal vedoucím projektu
    a nakonec ředitelem.
  • 00:15:59 Vašek vždycky věděl,
    jakým směrem má kopat.
  • 00:16:02 Nakonec se začal starat,
    aby povýšili i mě.
  • 00:16:06 Takže jste přátelé?
  • 00:16:11 Já nevím.
  • 00:16:13 Nevím, co se ve mně stalo.
    Když se o mě Vašek začal starat,
  • 00:16:17 něco se ve mně zlomilo
    a začal jsem ho nenávidět.
  • 00:16:23 Protože vám pomáhal?
  • 00:16:29 Protože znal
    všechny moje slabosti.
  • 00:16:32 Z kamaráda se stalo něco
    jako matka.
  • 00:16:36 Vím, že je to legrační,
    ale nevím, co se ve mně stalo.
  • 00:16:41 -Začal jsem ho takhle vnímat.
    -Na co koukáte?
  • 00:16:45 Měl jste problémy s matkou?
    Třeba v dětství, v pubertě?
  • 00:16:50 S maminkou?
  • 00:16:52 S matkou moc nemluvíme.
  • 00:16:56 Matka byla vždycky ambiciózní.
    Chtěla, abych byl jako ona.
  • 00:17:00 -Tady, pane, překážíte.-Promiňte.
    -Běžte nahoru nebo dolů.
  • 00:17:05 Rekonstruuju dům,
    je tu trošku zmatek.
  • 00:17:08 Omlouvám se.
    Hned jsem zpátky.
  • 00:17:15 Co se tady děje?
  • 00:17:17 -Tati, co tady děláš?
    -Pane Hloch, zkuste si to.
  • 00:17:21 Jen si to zkuste.
  • 00:17:24 Nešlo by to, že ne?
    Jenomže mně to taky nejde.
  • 00:17:27 Já se prostě nemůžu soustředit,
    když se na mě pořád takhle dívá.
  • 00:17:31 Říkal jste,
    že to chcete mít hezký.
  • 00:17:34 To bych rád. Vemte si to.
    Tati, potřebuješ něco?
  • 00:17:38 Chceš jít ven?
    Půjdeme ven až před večeří.
  • 00:17:42 Domů.
  • 00:17:44 Tati, doma seš teď tady.
    Takže čelem vzad.
  • 00:17:48 Pomalu. Pomalu.
    Půjdeme do tvého pokoje.
  • 00:17:55 -To je z hliníku.
    -Co říkáte, pane Oubram?
  • 00:17:59 Ta demence a tak.
  • 00:18:02 Moje bejvalá stará
    to všechno vyhodila.
  • 00:18:06 Bála se jako čert toho,
    abych taky nebyl jako mešuge.
  • 00:18:10 Co dělal pan otec?
  • 00:18:12 -Na letišti.
    -No jo, na letišti!
  • 00:18:16 Tam je to samej hliník.
    To víte, lehkej kov.
  • 00:18:26 Ano!
  • 00:18:30 Ježišikriste!
  • 00:18:32 Ešte!
  • 00:18:35 Počuj, to je strašne dobré.
  • 00:18:40 EROTICKÉ VZDECHY
    Ešte! Ešte!
  • 00:18:43 -Dobre? Dobre?
    -Jo. Pojď.
  • 00:18:46 Počkaj.
    Ježiš, to je dobré!
  • 00:18:50 ORGASTICKÝ ŘEV
  • 00:18:54 VÝKŘIK VIKI
  • 00:18:56 -Do riti.-Tati, nemůžeš zaklepat?
    -Čo tu robí?
  • 00:19:01 -Odvedu ho, nic se neděje.
    -Lucie, horko.
  • 00:19:10 Jestli je ti horko,
    tak ti otevřu okno. Pojď.
  • 00:19:21 Tati, to není Lucie, to je Viki.
  • 00:19:24 -Viki.
    -Viki.
  • 00:19:26 Brácha ti to neřekl?
    Rozvedl jsem se. Teď žiju s Viki.
  • 00:19:31 Slepice.
  • 00:19:33 Slepice tady není.
  • 00:19:39 Ruku mi dej sem.
  • 00:19:42 Posaď se.
  • 00:19:55 -Je to jenom na pár měsíců.
    -Nešla som kvôli nám
  • 00:19:59 na stáž do Barcelony,
    abysme mohli být spolu.
  • 00:20:05 Já jsem rád, že seš tady se mnou,
    žes neodjela.
  • 00:20:09 Teraz ma to trošku sere.
  • 00:20:14 Hodně?
  • 00:20:19 Ja viem, že to nemáš ľahké, ale
    každý si to musí v živote vyriešiť.
  • 00:20:23 -Zmieriť sa.-To je Norbert?
    -Grahame Hill, druhý diel.
  • 00:20:28 Dvojka.
  • 00:20:32 Dám ho do LDN.
  • 00:20:37 Nerob, čo nechceš.
  • 00:20:40 A to povedal kto?
  • 00:21:01 Tak pojď, tati.
  • 00:21:04 Pravou nohu. Levou.
  • 00:21:11 -Počkej tady na mě, jo?
    -Musím domů.
  • 00:21:15 Neboj, tady to bude skvělý.
  • 00:21:18 Mladý sestřičky,
    dobrý jídlo, ne jako ode mě.
  • 00:21:22 Pojď.
  • 00:21:30 Pozor, schod.
    Ještě jeden.
  • 00:21:41 -Bude seriál.
    -Bude seriál. Neboj.
  • 00:21:44 -To víš, že tady bude seriál.
    -Taky?-Taky.
  • 00:21:56 Ukažte, svlíkneme.
    Tahle ruka.
  • 00:21:59 Dobrý.
  • 00:22:01 Krása. Teď druhou.
    Ukažte, tu hůlku mi dejte.
  • 00:22:05 Co to děláte?
    Dejte mi tu hůlku!
  • 00:22:08 Slyšíte?
    Musíme to svlíknout.
  • 00:22:11 -Hůlku mu nechte, nemůže
    bez ní chodit.-A kam by chodil?
  • 00:22:15 Tady se odpočívá.
    Bere váš otec nějaký prášky?
  • 00:22:18 Nechce je polykat,
    je dost paličatej.
  • 00:22:21 My mu něco vymyslíme.
    Už jste byl v pokladně?
  • 00:22:25 Tak tam jděte.
    Je to na konci chodby vpravo.
  • 00:22:29 Okýnko vedle dveří.
    Ať nemáte problémy.
  • 00:22:33 Zapneme a bude to.
  • 00:22:36 Tak jděte.
  • 00:22:46 Na měsíc?
  • 00:22:48 Já nevím. Televizi už tam nedávejte,
    máma na to stejně nekouká.
  • 00:22:53 -A ovoce mám nechat?
    -Kolik to dělá?
  • 00:22:56 -200 korun.
    -Tak to nechte bez.
  • 00:23:00 -Kolik je to dohromady?
    -850,-.
  • 00:23:04 To je v hajzlu.
    To je peněz.
  • 00:23:09 Myslel jsem, že to bude dobrodružný.
    Nebylo.
  • 00:23:13 Tak se omlouvám.
    Scénář byl docela dobrej, ne?
  • 00:23:16 -Mně se to líbilo.
    -To se nedivím.
  • 00:23:18 Co kecáš? Že tam nikomu neustřelej
    palici, tak je to blbý, jo?
  • 00:23:22 -Seš vůl!-Eliško, o těchhle
    slovech jsme už mluvili.
  • 00:23:25 Vždyť to byla pitomost.
    Jenom samý kecy.
  • 00:23:28 -Bylo to o vztazích jako v životě.
    -Kdo takhle žije? Leda tady Ela.
  • 00:23:33 Počkej.
  • 00:23:35 Hele, nechte se.
    Nech toho.
  • 00:23:38 -Čau.
    -Necháme toho.
  • 00:23:40 Děti, rád bych vám představil...
  • 00:23:44 To je Viki, moje přítelkyně.
    To jsou moje děti, David a Eliška.
  • 00:23:49 -David je ten menší.
    -Čau. Viki.
  • 00:23:52 -Ahoj. Máš krásnou dceru.
    -Táta měl vždycky vkus.
  • 00:23:57 -Jenom nesmíš zestárnout,
    to nemá rád.-Eli, brzdíme.
  • 00:24:02 -Tak co, jdeme na bowling?
    -Spíš do playcentra, ne?
  • 00:24:07 -Nebo bysme mohli ísť
    do botanickej zahrady. -To ne. -Ne.
  • 00:24:11 Nějak už se domluvíme.
  • 00:24:14 A večer bysme mohli jít ke mně.
    K nám.
  • 00:24:17 Zahrát si kanastu nebo tak něco
    a přespat můžete u mě nahoře.
  • 00:24:22 A kde máš dědu?
  • 00:24:27 -Děda je v penzionu.
    -Počkej, v jakým penzionu?
  • 00:24:34 Tys ho dal do ústavu?
  • 00:24:37 Seš ubožák.
  • 00:24:39 Pojď, brácho, jdeme domů.
  • 00:24:46 ZVONÍ TELEFON
  • 00:24:48 Promiň.
  • 00:24:51 Ano?
    Ne, nejsem v ordinaci.
  • 00:24:54 -Ja idem do botanickej, hej?
    -Ano. Hej.
  • 00:24:57 Cože?
    Moment počkejte.
  • 00:25:04 Můžu tam být asi za půl hodiny.
  • 00:25:08 Ještě šátek, paní Vymrová.
  • 00:25:11 Jak jsem říkal, dechový cvičení
    dělejte dvakrát denně. Tady pozor.
  • 00:25:15 Klidně cestou do práce nebo domů.
    Ten tlak by měl přejít.
  • 00:25:20 Kdyby ne, nic se neděje.
    Něco vymyslím.
  • 00:25:24 -Prosím.
    -A vážně musím bzučet, pane doktore?
  • 00:25:28 Jde jen o pocit,
    který ve vás ten zvuk uvolní.
  • 00:25:32 Je to stará indická medicína.
  • 00:25:35 Za zkoušku nic nedáte.
    Sám to dělám.
  • 00:25:38 -Děkuju. Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:25:44 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:25:46 -Co tady děláš?-Poslouchám
    ty tvý nebetyčný hovadiny.
  • 00:25:51 -Že ti ty lidi za to platěj?
    -Protože jim pomáhám.
  • 00:25:55 -Něco se stalo dětem?
    -Jo.
  • 00:25:58 Prožily trauma
    tvejch nevyzrálejch koulí.
  • 00:26:02 Prosím tě, nemluv takhle.
    Víš, jak mluví Ela? Přesně jako ty.
  • 00:26:06 -Chtěl jsem, aby Viki poznali.
    Co je na tom špatnýho?-Nic.
  • 00:26:10 Ela říkala, že už tě nechce
    vidět, když máš teď druhou dcerku.
  • 00:26:14 Vlastně bych jí mohla říct,
    aby si ráno zabzučela, ne?
  • 00:26:18 Ha ha ha ha.
    Viki je 24 a za rok promuje.
  • 00:26:21 Mně je jedno, s kým spíš. Hlavně
    do toho netahej moje děti, ano?
  • 00:26:25 Šli jsme na kuželky. Jakou morální
    úhonu jsem jim tím mohl způsobit?
  • 00:26:29 Kvůli tomu jsem nepřišla.
  • 00:26:32 Tak pojď dál, prosím tě,
    nemusíme to řešit tady.
  • 00:26:48 Ten pan Oubram má ten tvůj kvartýr
    na celej život, ne?
  • 00:26:53 Takovou svoji Sixtinskou kapli.
  • 00:26:56 Je v invalidním důchodu,
    ale je šikovnej.
  • 00:26:59 -A levnej, viď?-Ano.
    -A pomalej.-Pečlivej.
  • 00:27:09 -Byla jsem za Abrahámem.
    -To seš hodná.
  • 00:27:13 -Je to tam fajn, ne?
    -Fajn?
  • 00:27:16 Řekněme lepší standard.
  • 00:27:21 -Nebyls tam ani jednou.
    -Jednou jsem tam byl. Zrovna spal.
  • 00:27:26 -Je tam 14 dnů a už přestal chodit.
    -Utahanej.
  • 00:27:30 A z čeho asi?
    Viděls, co tam do něj cpou?
  • 00:27:34 Začíná mít proleženiny.
  • 00:27:37 Je starej, po mrtvici.
    Pět let dementní.
  • 00:27:41 -Pořád s mlékem?
    -Jo.
  • 00:27:44 -Je to tvůj otec.
    -Vždyť víš, jaký to mezi náma bylo.
  • 00:27:48 Nepřišel ani,
    když jsem udělal doktorát.
  • 00:27:51 -Ani na naši svatbu si neudělal čas.
    -To o nic nepřišel.
  • 00:27:55 TŘÍSKNUTÍ DVEŘÍ
  • 00:27:57 To asi bude Viki.
    Aspoň vás představím.
  • 00:28:01 Zaplatila jsem mu dvojlůžko.
    Nekoupils mu ani televizi.
  • 00:28:05 -Ani blbou televizi, aby se tam
    cítil jako doma.-Nechtěl ji.
  • 00:28:09 -Doufám, že ti ty uškudlený prachy
    shnijou v kapse.-To není fér.
  • 00:28:14 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:28:19 -Jo, to je Viki...
    -Nazdar. -Dobrý.
  • 00:28:27 Hovoril si,
    že pacientov sem nevodíš.
  • 00:28:30 Bejvalá žena.
  • 00:28:59 Sestři, můžu s váma mluvit?
    Co má můj otec v kapačce?
  • 00:29:03 -Jen vitamíny a něco proti bolesti.
    -Proti bolesti?-Nejsem doktor.
  • 00:29:07 Ani vám nesmím nic říct.
  • 00:29:10 Váš tatínek prostě
    plive prášky po sestrách.
  • 00:29:13 Nic nespolkne.
    My se mu akorát snažíme pomoct.
  • 00:29:20 Tak ty jsi v baru, jo?
    To ti závidím, brácho.
  • 00:29:24 Ne, nespíme.
  • 00:29:26 Táta?
  • 00:29:28 Taky nespí.
  • 00:29:31 Jasně, že chodí ven.
  • 00:29:33 Jo. Je úplně v pohodě.
    Líbí se mu tady.
  • 00:29:37 Co? Co říkáš?
    Nějak tě špatně slyším.
  • 00:29:41 Asi spojení přes moře nebo co.
    Neslyším.
  • 00:29:47 Jo, lhát, to je jako zpívat.
    To se musí umět.
  • 00:30:02 -Pacient?
    -Ne. Spi.
  • 00:30:07 Nechce se mi ležet.
  • 00:30:13 Kvôli nej?
  • 00:30:17 Vadilo by ti,
    kdybych vzal tátu zase zpátky?
  • 00:30:23 -Vedle do tvého pokoje?
    -Veď ja som ho tam neodviezla.
  • 00:30:32 Já vím,
    že ten pokoj má patřit tobě.
  • 00:30:36 A zase bude. To ti slibuju.
  • 00:30:39 Musíme počkat, až se brácha vrátí.
    Stejně ještě není hotovej.
  • 00:30:44 Vieš čo? Rob, čo chceš.
    Je to tvoj dom.
  • 00:31:13 Jo, já vím.
    Lepší to asi nebude.
  • 00:31:16 Není ti zima?
    Nemám to zavřít, tati?
  • 00:31:22 Tak co tady máš?
  • 00:31:26 Srdce, žaludek.
  • 00:31:29 Proti bolesti.
  • 00:31:34 Po tomhle by přestal chodit i kůň.
    Davide?
  • 00:31:37 Tati, bolí tě vůbec něco?
  • 00:31:40 Davide? Skoč dědovi do lékárny
    pro něco na hlavu.
  • 00:31:45 -Ať je to ginkgo nebo lecitin.
    -Já vůbec nevím, co po mně chceš.
  • 00:31:49 Oni ti poraděj.
    Něco na hlavu pro starý lidi.
  • 00:31:53 -Není lepší to koupit přes internet?
    -To jde?
  • 00:31:57 -To nevíš?
    -Nech si ten tón. Jasně, že to vím.
  • 00:32:01 -Tak to běž...
    -Ty to neumíš připojit?
  • 00:32:05 Chceš radši převlíknout dědu?
  • 00:32:08 Tak vidíš.
  • 00:32:17 Hele, co tohle? Jinan dvoulaločný
    s vitamínem E za sto pade.
  • 00:32:21 Ne, máma si myslí,
  • 00:32:23 že pro dědu nic nedělám,
    tak ať je to aspoň za pětikilo.
  • 00:32:27 -Řekneš jí to, jasný?
    -A to mu pomůže?
  • 00:32:31 Kdyby existovalo něco, co mu pomůže,
    myslíš, že už by to nedostal?
  • 00:32:36 Co to má pak za smysl?
  • 00:32:39 To pochopíš, až budeš starší.
    Každopádně mu to neublíží.
  • 00:32:43 Hele, tady je něco za čtyři kila
    a ještě s nějakým proenzymem.
  • 00:32:48 Tak já to objednám.
  • 00:32:52 -Co to je?-Nic, jen teď platíš
    tři stovky za minutu.
  • 00:32:56 Tak to zastav. Dělej s tím něco.
    Vypoj to ze sítě nebo něco.
  • 00:33:01 -Čemu se směješ?
    -Seš srandovní.
  • 00:33:04 Počkej. Počkej.
  • 00:33:07 Brain Storm Pills.
    Po mrtvici, úrazy hlavy.
  • 00:33:11 -Jak to objednáme?
    -Nevím, není tady adresa ani cena.
  • 00:33:15 Tak na to aspoň klikni.
  • 00:33:18 To je k ničemu.
    Jak by ti to asi doručili?
  • 00:33:21 Můžeš jít do lékárny.
    To je tvůj styl.
  • 00:33:25 -To je aspoň za litr.
    -Já to říkám pořád.
  • 00:33:28 -Máš mít normální rychlý připojení
    a ne tenhle pravěk.-Půl šestý.
  • 00:33:32 -Máma bude nervózní.
    -Máma je furt nervózní.
  • 00:33:35 Od doby, co se vrátila Ela,
    jenom řve.
  • 00:33:38 Je přísná.
    Ke všem, ale i k sobě.
  • 00:33:41 Když budeš poslouchat,
    tak nebude řvát. Jednoduchá rovnice.
  • 00:33:46 Pojď, půjdeme do lékárny spolu.
  • 00:34:03 -Nedopozeráme to vedľa?
    -Dobře.
  • 00:34:14 -Pšt!
    -Já vím.
  • 00:34:18 Jedna pacientka mi slíbila televizi.
    Má z ní deprese.
  • 00:34:22 -Tos jí perfektně naordinoval.
    -To bych ti nepřál, holčičko.
  • 00:34:28 Ta tvoje diagnóza.
    To už by jsi měla znát.
  • 00:34:32 Počkej.
  • 00:34:35 Dobrý.
  • 00:34:42 Televize!
  • 00:34:46 Nie je dementný, je geniálny.
  • 00:34:54 DOMOVNÍ ZVONEK
    To je pacient?
  • 00:34:58 Já nevím, asi jo.
    Vem to, prosím tě.
  • 00:35:02 Hned jsem zpátky.
  • 00:35:07 -Dobrej večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:35:10 -Stalo se něco?
    -Nestrašte. Jedeme non-stop.
  • 00:35:14 -Tady.-Ale já nic nečekám.
    -Pane, to není moje věc.
  • 00:35:19 -Asi bych se nemohl podívat, co?
    -Asi ne.-Jo, jasně.
  • 00:35:23 -Možná, že kluk si něco objednal.
    -Podle papíru tipuju cizinu.
  • 00:35:27 Cizina? Já ho roztrhnu.
    Co kdybych to nechtěl?
  • 00:35:31 -V tom případě to podepište
    tady nahoře.-Jo.
  • 00:35:35 Možná, že to byla Viki. Přítelkyně.
    Bude mít narozeniny.
  • 00:35:40 -Tak když to chci přijmout?
    -Tady dole.
  • 00:35:46 -Co jsem dlužnej?
    -Nic, je to proplacený.
  • 00:35:50 Proplacený.
    To jste měl říct rovnou.
  • 00:35:54 A z který země...
  • 00:36:39 Tati?
  • 00:36:41 Prášky.
  • 00:36:45 No tak. Je to na čurání,
    ať v noci nemusíš.
  • 00:36:50 Pomož mi, prosím tě.
    Buď tak hodnej. Vidíš.
  • 00:36:54 Počkej, donesu ti čaj,
    ať to můžeš zapít.
  • 00:36:58 Pojď sem. Ale no tak, tati.
    Tak to ne. To ne.
  • 00:37:01 Je to kvůli tobě,
    není to kvůli mně.
  • 00:37:04 Nechtěl jsi lecitin.
    Dobře, co se dá dělat.
  • 00:37:07 Stál sice pět stovek,
    ale tohle si vezmeš. Jasný?
  • 00:37:10 Podívej, já si to taky vezmu.
    Není to proti ničemu.
  • 00:37:15 Prosím tě.
  • 00:37:18 Jen se ti udělá líp.
    No tak, tati. Dobře. Dobře.
  • 00:37:22 Jak chceš.
  • 00:37:24 Nechceš, nebudeš.
  • 00:37:30 Tak aspoň vypij ten čaj.
  • 00:37:33 Ať ti můžu udělat novej.
  • 00:37:39 Pomalu.
  • 00:37:43 No vidíš.
  • 00:38:05 Čo je?
  • 00:38:09 Čo? Nevím.
    Nějak mě rozbolela hlava.
  • 00:38:15 Starecká migréna.
  • 00:38:18 Když už můžu spát, tak nemůžu.
  • 00:38:24 Víš, co mi řekla Ela?
  • 00:38:27 Že se mi cyklí představy
    o cizích problémech.
  • 00:38:31 -Fakt? A to je z čoho?
    -Z ničeho. Je to úplná hovadina.
  • 00:38:37 Mám ale pocit,
    že se mi to dneska děje.
  • 00:38:41 -Jasné. Otvorím ti okno.
    -Hej.
  • 00:38:55 Já už nevím, jak bych vám to řekl,
    pane doktore.
  • 00:39:00 Tu kuchyň bych obložil palubkama.
    Pěknejma smrkovejma palubkama.
  • 00:39:06 -Viki myslela spíš na dlaždice.
    -To je studený.
  • 00:39:10 Do starýho baráku to chce dřevo
    a navíc to přijde levnějc.
  • 00:39:15 Podívejte se.
  • 00:39:18 Metr smrkovejch palubek
    stojí 186 korun.
  • 00:39:22 Je to zhruba 13 metrů.
    Takže krát 13 to je...
  • 00:39:25 -2.418,-.
    -To je...
  • 00:39:30 2.418,-.
  • 00:39:33 Je vidět, že máte univerzitu,
    pane doktore. To teda...
  • 00:39:38 A ty vaše dlaždice stojí
    264,- metr krát 13.
  • 00:39:44 -Takže rozdíl je...
    -1.014,-.
  • 00:39:48 Potom mínus.
  • 00:39:53 1.014,-.
  • 00:39:55 Ty vole.
  • 00:39:58 Nebouchly dveře?
  • 00:40:02 Dveře?
  • 00:40:04 -Ne, já jsem nic neslyšel.
    -Dejte tam ty dlaždice.
  • 00:40:08 -Palubky dáme do chodby,
    jak jsme se dohodli.-Jak chcete.
  • 00:40:13 Můj názor jste slyšel.
    Vy jste investor.
  • 00:40:16 -Eli, to už je sobota?
    -Čau.-Čau.
  • 00:40:20 Jenom čau?
  • 00:40:25 -Pohádala jsem se s mámou.
    -Eliško, máma má pravdu,
  • 00:40:29 u toho kluka nemůžeš bydlet,
    je ti šestnáct.
  • 00:40:33 -Jak to víš?-Co?
    -Že chci jít k Dýnovi.
  • 00:40:41 Dneska mě strašně bolí hlava.
  • 00:40:47 (z televize)
  • 00:40:49 Čermák se trefil Čechmánkovi
    20 centimetrů vedle pravé tyče.
  • 00:40:54 Moravec jede k zadní klíčové
    dvojici mužstva přesilovky.
  • 00:40:59 Na druhé straně by trenér
    v týmu přivítal Jana Peterka,
  • 00:41:03 ale v zápětí musel škrtnout
    Rostislava Martinka.
  • 00:41:10 Ještě uvažovali, že by ho dopravili
    na dnešní utkání autem,
  • 00:41:15 ale Martinek je
    po viróze zesláblý...
  • 00:41:54 Nechám tě tu jenom proto,
    že Viki jela k rodičům.
  • 00:41:58 Zejtra se vracíš k mámě.
    Jasný?
  • 00:42:01 Nejsem žádnej útulek
    pro seniory a rozháranou mládež.
  • 00:42:05 -Protože s tebou nemůžu spát?
    -Protože tak je to správně.
  • 00:42:10 Měli jsme s maminkou soud, jestli
    to nevíš. Navíc Viki přece nesnášíš.
  • 00:42:15 -Já ne. Je dobrá. Hezká.
    -Jo?
  • 00:42:19 Tati, aspoň na tejden.
    Já to tam teď fakt nemůžu vydržet.
  • 00:42:25 -Chceš taky těstoviny?
    -Myslíš tohle, jo?
  • 00:42:31 Dělám je měkčí,
    aby to děda rozkousal.
  • 00:42:35 -Měl bys je nejdřív vyprat.
    -Nekecej.
  • 00:42:38 Když to nechceš jíst, tak mu to
    odnes a lžíci mu dej do pravý ruky.
  • 00:42:43 Nepůjdu.
    Mně vadí, jak se na mě kouká.
  • 00:42:47 -Tohle, ať vypije.
    -A smrdí.
  • 00:42:51 -Chceš, abych zavolal mámě nebo ne?
    -Vydírání.
  • 00:43:13 Jídlo, dědo.
  • 00:43:30 A vypij to.
  • 00:43:47 -Neměl byste začínat odspodu?
    -Od očí.
  • 00:43:51 Pamatujte si, pane Hloch,
    vždycky od očí.
  • 00:43:57 Jo. No jo.
  • 00:43:59 -Co je?
    -Nechce to.
  • 00:44:04 Vždyť jsem vám to říkal.
    Jak přestane jíst, je konec.
  • 00:44:09 S mým tátou bylo to samý.
    Za dva dny papírový boty.
  • 00:44:13 -Říkal něco?
    -Jo.
  • 00:44:15 A co jako?
  • 00:44:17 Něco ho bolí?
  • 00:44:20 Že by to nežral ani pes.
  • 00:44:23 -To řekl? Vždyť to včera jedl.
    -A taky chce dnešní noviny.
  • 00:44:27 Jak dnešní noviny?
    Vždyť 5 let nečte.
  • 00:44:31 -Je dementní.
    -Ale s tím jídlem to trefil, ne?
  • 00:44:39 Já vám říkal,
    že palubky vyjdou levnějc.
  • 00:44:44 -Ahoj, Lucko.
    -Nazdar.
  • 00:44:47 -Sbal si věci.
    -Proč? Chci bejt u táty.
  • 00:44:50 To mě opravdu dojímá,
    ale nemám chuť o tom diskutovat.
  • 00:44:53 Říkal jsem ti,
    že je to jen na pár nocí.
  • 00:44:56 -Zopakuješ to u soudu?-Neblbni,
    vždycky jsme se dohodli.
  • 00:44:59 Tak ať si přestěhuje
    všechny věci sem, ano?
  • 00:45:02 Aspoň si vyzkoušíš,
    jaký to je vychovávat vlastní děti.
  • 00:45:06 Přestaň si hrát na Matku Terezu,
    protože oba víme, že mám pravdu.
  • 00:45:09 Je jí šestnáct, vyhodili ji ze školy
    a chce se nastěhovat
  • 00:45:13 k nějakýmu feťákovi,
    kterej jí do půl roku naseká děti.
  • 00:45:16 -To ti přijde normální? -Není feťák.
    -Samozřejmě, že máš pravdu.-Tati!
  • 00:45:21 Musíte se uklidnit.
    Jste teď plný emocí.
  • 00:45:24 -Musíte dejchat a...
    -Jdi do háje. -Jdi do háje.
  • 00:45:27 Víš, co? Rozhodni se.
    Chceš ji tady mít napořád?
  • 00:45:31 Je to tvoje dcera, ne?
    Máte k sobě blízko.
  • 00:45:34 Všechny ty Lotovy pouta...
  • 00:45:37 -Nech toho.
    -Jasně. Nakonec jsem já ta zlá,
  • 00:45:41 nechápavá macecha,
    která chce jen to nejhorší.
  • 00:45:44 -Takže jedno slovo a bydlí u tebe.
    -Tak řekni, že to chceš!
  • 00:45:53 Sbal si věci.
    Čekám tě v autě.
  • 00:46:01 Vaše tělo se napíná
    a znovu uvolňuje.
  • 00:46:06 Pulzuje s vaším dechem,
  • 00:46:09 s energií,
    která do vás vstupuje
  • 00:46:13 a pak z vás znovu vychází
  • 00:46:16 a očišťuje vaše tělo i vaši mysl.
  • 00:46:24 S každým výdechem se cítíte lépe,
  • 00:46:27 lehčí a uvolněnější.
  • 00:46:32 Soustřeďte se na svůj nos.
    Pokud...
  • 00:46:37 Pokud sama nebudete chtít,
    nebudete chrápat.CHRÁPÁNÍ
  • 00:46:43 Nechcete chrápat.CHRÁPÁNÍ
    Zakažte to svému vědomí.
  • 00:46:54 -Ahoj.
    -Ahoj. Ako si sa mala?
  • 00:47:03 -Kde ste sa nám túlaly?
    -Prestaň!
  • 00:47:07 Nám bolo moc smutno. Moc.
    A těraz...
  • 00:47:10 -Nie těraz, teraz.
    -Teraz urobím prehliadku.
  • 00:47:16 Ježišikriste!
  • 00:47:18 -Co tady děláš?
    -Večeři.
  • 00:47:21 Večeři.
  • 00:47:23 Seš u mámy.
  • 00:47:26 -Mě přece nenávidíš, ne?
    -To bylo včera.
  • 00:47:30 Lepší tebe nenávidět,
    než s ní žít.
  • 00:47:33 -A navíc mám prázdniny.
    -Holčičko, nemáš žádný prázdniny.
  • 00:47:36 Vyrazili tě ze školy. Teď si běž
    sbalit svý věci a jeď domů.
  • 00:47:40 Počkaj. Ty zostaň tu.
    Vezmem si veci a idem.
  • 00:47:44 Neblázni, to je úplná blbost.
    Ela odpoledne vysmahne.
  • 00:47:48 Nechcem ti ničiť rodinu.
    Je to tvoja dcéra, nie?
  • 00:47:51 Môže s tebou byť
    kedy chce a koľko chce.
  • 00:47:53 Viki, nic neničíš.
    To jsou pubertální nesmysly.
  • 00:47:57 -Večer tu budeme zase jen my dva.
    -A starý pán.
  • 00:48:00 -Pustíme mu televizi a bude klid.
    -Víš, co chce k večeři?
  • 00:48:03 -To mě nezajímá.
    -Bramborák.
  • 00:48:06 -Ty to vieš robiť?
    -Ne, ale je tu kuchařka.
  • 00:48:10 Jaká kuchařka? Ono mu odlehne
    a je z něj zase uzurpátor?
  • 00:48:14 Žádnej bramborák. Žádnej.
  • 00:48:21 Ty děláš fildu?
  • 00:48:24 -Psychologii.
    -Jo. Táta tě učí.
  • 00:48:29 Teraz už nie.
  • 00:48:31 -Mě vyhodili ze školy, protože jsem
    namalovala ředitele. -Fakt?
  • 00:48:36 -Tvoj otec mi nehovoril, že maluješ.
    -Mluví furt o sobě.
  • 00:48:42 To je fakt.
  • 00:48:49 Kde je?
  • 00:48:59 -Není tady.-Třeba šel na záchod.
    -Tři neděle nevstal z postele.
  • 00:49:04 -Má tu paličku.
    -Unesli ho Marťani.
  • 00:49:07 Na pokusy.
  • 00:49:09 -Eli, nech toho, prosím tě.
    -Máš lepšie vysvetlenie?
  • 00:49:13 Musíme ho najít.
    Já ho roztrhnu!
  • 00:49:29 -Tati?
    -Pšt, spí.
  • 00:49:36 -Jak ses sem dostal?
    -Dveřma.
  • 00:49:40 Aha.
  • 00:49:42 -Ty přece nemůžeš chodit.
    -Vážně?
  • 00:49:45 Jo.
  • 00:49:49 To je zázrak.
  • 00:49:52 -Je ti dobře?-Ne. Jo.
    -Tak jo nebo ne?-Já nevím.
  • 00:49:56 Tomu brácha neuvěří.
    Vždyť se mnou normálně mluvíš.
  • 00:50:01 -Chceš se posadit?-Ne.
    -Tak jo.
  • 00:50:04 -Já snad mám halucinace.
    -To si myslím taky.
  • 00:50:08 -Jak to, že tu máš jen starý noviny?
    -Ty jsou tady kvůli malování.
  • 00:50:13 Tati!
  • 00:50:15 -Tati, pojď, půjdeme si lehnout.
    -Ne, ne, ne.
  • 00:50:18 Tady jsou všichni posedlí spaním.
    Hergot, já chci spát v noci!
  • 00:50:23 -Kolik je hodin?-Klid,
    paní Sokolová, všechno je v pořádku.
  • 00:50:28 -To je můj otec.
    -Dobrý den. Já jsem asi usnula.
  • 00:50:32 Jistě, ale byl to klidný lehký
    relaxační hypnotický spánek.
  • 00:50:38 -Opravdu?-Ano.
    -A nebylo slyšet to moje...
  • 00:50:42 Vůbec ne, paní Sokolová. Příznaky,
    které máte, se v hypnóze léčí.
  • 00:50:47 Spala jste jako děťátko.
  • 00:50:50 Až na to chrápání.
  • 00:50:54 Vidíte?
  • 00:50:56 Paní Sokolová, neplakejte.
  • 00:50:59 Víte, otec dlouho ležel.
  • 00:51:02 Je po těžké nemoci.
  • 00:51:04 Teď nám vstal,
    ale musí odpočívat.
  • 00:51:08 -Já se omlouvám.
    -Neomlouvejte se, to já se omlouvám.
  • 00:51:12 -Tati, pojď.
    -Ne.
  • 00:51:14 -Půjdeme do tvého pokoje.
    -Bez hůlky nemůžu.
  • 00:51:17 Dobře.
    Takže bez hůlky to nejde.
  • 00:51:20 Malé strpení.
    Hned jsem zpátky.
  • 00:51:28 A co se vám vlastně stalo?
  • 00:51:31 Už jsem byla na dvou operacích,
    na akupunktuře i na laseru.
  • 00:51:35 -Muž se se mnou chce dát rozvést.
    -Proč?
  • 00:51:39 -Protože chrápu.
    -Jo, chrápete.
  • 00:51:43 Ale já si myslím,
  • 00:51:46 že když chrápe žena,
    je to známka její spokojenosti.
  • 00:51:51 A jestli váš muž
    kvůli tomu nemůže v noci spát,
  • 00:51:55 tak by tu měl sedět on, ne vy,
  • 00:51:58 protože chrápání
    to je něco jako hodiny.
  • 00:52:05 -Uspává to.-Myslíte?
    -Na to vemte jed.
  • 00:52:11 Moje máma chrápala jako motorová
    pila a byla to skvělá ženská.
  • 00:52:17 Chrápání je dar.
  • 00:52:43 -Myslím, že se ti povedly.
    Jsou výborné. -Myslíš?
  • 00:52:47 Možná je tam málo koření.
  • 00:52:51 Co?
  • 00:52:55 Tati, uděláme si pravidla.
  • 00:52:59 Tati?
  • 00:53:01 Říkám, že si uděláme pravidla.
    Vymezíme si tu takový lajny.
  • 00:53:06 Všichni jsme rádi,
    že se ti ulevilo. Že jo? Že jo?
  • 00:53:10 Tak. Pohybovat se budeš
    ve svým pokoji.
  • 00:53:13 Můžeš do kuchyně, na záchod,
    na zahradu, ne do ordinace.
  • 00:53:17 Eliška to samý.
  • 00:53:20 -A ja?-Viki, táta mi zkazil
    celý sezení. Dva měsíce práce.
  • 00:53:24 Víš, kdo je ta Sokolová?
    Je to žena radního.
  • 00:53:27 Není tam česnek!
  • 00:53:30 Česnek?
    Měli jsme jen sušenej.
  • 00:53:34 Eliška se s tím dělala
    celý odpoledne.
  • 00:53:38 Je dobře, že tam není.
    Česnek mě nadýmá.
  • 00:53:42 Fakt?
  • 00:53:44 Už ani nevím,
  • 00:53:46 kdy naposledy jsem měl takovou
    dobrotu po všech těch šlichtách.
  • 00:53:51 -Nic špatnýho jsi nejedl.
    -Dobre.
  • 00:53:54 -Čo ste robili pred tým?
    -Pilota.-Fakt? -Fakt?
  • 00:53:58 Tati, nedělal jsi pilota.
    Byls asistent navigátor na věži.
  • 00:54:03 Ale pilotovat bych uměl.
    Lítal jsem za války.
  • 00:54:06 Lítal s poštou
    mezi Prahou a Ostravou jako úředník.
  • 00:54:09 A byla válka? Byla.
    Byl jsem válečný pilot.
  • 00:54:13 -To ste mali dobrodružné.
    -Tati, nechceš si jít odpočinout?
  • 00:54:18 -Taky jsem lítal do Bratislavy.
    -Ty kokso.
  • 00:54:31 Děkuju.
    Můžete vstát, prosím?
  • 00:54:34 Udělejte pár kroků.
  • 00:54:42 Šlo by to bez té hole?
  • 00:54:46 Proč ne.
  • 00:54:51 He va vri va. He va vri va.
  • 00:54:54 He va vri va.
  • 00:54:56 Yes my baby now!
  • 00:55:01 Jakube, já nevím, co říct.
    Vidím, to co ty.
  • 00:55:05 Tady stojí: těžká levostranná
    mrtvice přes polovinu hemisféry.
  • 00:55:10 Před náma poskakuje
    zdravej chlap.
  • 00:55:14 -A co tohle?
    -Yes my baby now!
  • 00:55:17 -To obsahuje každej druhej lék
    proti demenci.-Jaká demence?
  • 00:55:22 Třeba je to v poměrech.
  • 00:55:25 -Vždyť to nemá ani razítko státní
    kontroly.-He va vri va.
  • 00:55:29 To jsi koupil
    někde v tržnici, ne?
  • 00:55:32 Rozemelou acylpyrin, céčko,
    přidaj trávu,
  • 00:55:35 vymyslí bombastickej název
    a nějakej blbec si to vždycky koupí.
  • 00:55:39 -Víš, kolik je 13 x 186? Z hlavy?
    -To nevím. Zkoušíš mě?
  • 00:55:44 -Já jsem to věděl po jediný pilulce.
    -Jo? Tak kolik to je?
  • 00:55:48 Teď už to nevím.
    Byl to takovej záblesk.
  • 00:55:52 -Jakube, jsem doktor, ne šaman.
    -Dva tisíce čtyři sta osmnáct.
  • 00:55:57 Jestli je to acylpyrin s trávou,
    tak to má docela slušný účinky, ne?
  • 00:56:04 Jakube, víš, proč jsem
    ještě nechtěl umřít?
  • 00:56:10 Protože umírat se má v klidu.
  • 00:56:13 VRTÁNÍ
  • 00:56:15 A tady pořád někdo řve
    a vrtá do zdi.
  • 00:56:19 Teď by si pro mou duši
    nepřišel ani čert.
  • 00:56:24 -Vy jste za války lítal, pane Hloch?
    -Jo.
  • 00:56:28 Vy máte rád letadla?
  • 00:56:39 Jen aby vám tam něco nezatvrdlo,
    pane Oubram.
  • 00:56:43 Já už vám ty kýble
    vymejvat nebudu.
  • 00:56:46 Paní Morávková.
  • 00:56:49 Martičko.
  • 00:56:51 Od první chvíle,
    co jsem vás uviděl,
  • 00:56:55 mě napadlo,
    že bysme to mohli dát dohromady.
  • 00:56:59 -Co říkáte?
    -Prosím vás, pane Oubram.
  • 00:57:03 Podívejte,
    já jsem rozvedenej, vy jste vdova.
  • 00:57:07 Nezlobte se na mě,
    ale na tohle já nejsem.
  • 00:57:13 A přišli bysme si
    na pěkný peníze.
  • 00:57:17 Já mám řemeslo.
    Prachy vydělám.
  • 00:57:20 Vy zas umíte dát věci
    hezky dohromady.
  • 00:57:23 Nezlobte se,
    ale na tohle já nejsem.
  • 00:57:36 Chudák stará.
  • 00:57:40 Jeden už ani neví,
    jestli mu něco nechybí.
  • 00:57:45 Jemu už je to dávno fuk.
  • 00:57:48 Člověk má žít,
    dokud to jde, Martičko.
  • 00:57:53 Co myslíte,
    dědek za pár dní natáhne brka.
  • 00:57:57 Já to tady vymaluju
    a pak zmizím.
  • 00:58:00 Už tady nebudu.
    Budu pryč.
  • 00:58:05 Nebude vám to líto, co?
    Bude. Přiznejte se.
  • 00:58:09 Ale pane Oubram...
  • 00:58:12 Vodu!
  • 00:58:15 -Dědek mizerná. Já se tak lekl!
    -Rychle, běžte pro vodu.
  • 00:58:19 -A zavolejte někoho.
    -Všichni jeli nakupovat.
  • 00:58:23 Tak sanitku. Ne, sanitku ne.
    V kuchyni je rum. Běžte!
  • 00:58:29 Máte ráda letadla?
  • 00:58:39 Úplně jsem zapomněl,
    jak voní listí.
  • 00:58:44 -Nehejbej se.
    -Nehejbal jsem se 5 let, děvenko.
  • 00:58:51 Víš, že jsi na mě hrozně křičel,
    když jsem byla malá?
  • 00:58:56 Strašně jsem se tě bála.
  • 00:58:58 -Že tě ruším.
    -Vážně?
  • 00:59:04 Brácha si myslí, že tě v tý LDN
    vyměnili, že to nemůžeš bejt ty.
  • 00:59:10 Starý lidi si jsou podobný,
    jako miminka.
  • 00:59:14 Je tvůj.
  • 00:59:16 -Po kom to máš?
    -Takhle maluje skoro každej.
  • 00:59:20 Tak to jsem já?
  • 00:59:24 No jo, černý čáry.
  • 00:59:30 -Kam jdeš?
    -Jdu si sbalit.
  • 00:59:33 -Ty odjíždíš?-Jdu k mámě.
    Nechci, aby Viki odešla.
  • 00:59:37 Není tak hrozná,
    jak si máma myslí.
  • 00:59:43 Tak tohle jsem já.
  • 01:00:08 -Něco potřebuješ?
    -Ne.
  • 01:00:11 Jenom jsem chtěl vědět,
    jestli bereš ty prášky.
  • 01:00:15 -Jo, beru.
    -Tak to je dobře.
  • 01:00:20 Jakube,
    můžu si s tebou promluvit?
  • 01:00:25 Jasně.
  • 01:00:28 -Jako s psychologem.
    -Tati, nech toho.
  • 01:00:42 Pojď dál.
  • 01:00:46 Tady si lehni.
  • 01:00:51 Dobrý?
  • 01:00:55 Uvolni se.
    Zhluboka dýchej.
  • 01:00:58 Nech toho, to je dobrý.
  • 01:01:01 Jakube, co se se mnou děje,
    není asi moc obvyklé, že jo?
  • 01:01:08 Ne tak docela,
    ale já nejsem doktor medicíny.
  • 01:01:12 Mám takovej pocit,
    že bych teprve teď měl začít žít.
  • 01:01:18 Jako bych se narodil.
  • 01:01:21 Možná, že mrtvice vymazala
    kus tvý paměti. To se stává.
  • 01:01:25 Ne, pamatuju si všechno.
  • 01:01:28 Jenom tomu nerozumím.
  • 01:01:31 Pleteš si jména, vztahy?
  • 01:01:34 Nerozumím tomu, jak jsem žil.
  • 01:01:38 Tak jak jsi žil?
  • 01:01:41 Hodně jsem na vás křičel.
  • 01:01:43 -Nebylo to tak hrozný.
    -Na mámu, tebe, Lucku.
  • 01:01:48 A taky na děti.
  • 01:01:52 Na to ti jako psycholog
    nemám co říct.
  • 01:01:57 A jako syn?
  • 01:02:00 Bylo těžký tě mít rád.
  • 01:02:12 Děkuju.
  • 01:02:28 -Promiň.
    -V pohodě.
  • 01:02:34 -Je toho teď asi nějak moc.
    -Ja viem.
  • 01:02:40 -Tak na to nemysli.
    -To bych moc rád.
  • 01:02:43 Vieš čo?
    Mohla by som prerušiť
  • 01:02:47 a ísť s naším projektom
    na rok do Japonska.
  • 01:02:52 Copak umíš japonsky?
  • 01:02:56 -Je to v angličtině.
    -Jo?
  • 01:02:59 -Prihlásila som sa.
    -Přihlásila?
  • 01:03:04 Jak přihlásila? Proč jsme si o tom
    nejdřív nepromluvili?
  • 01:03:09 -Ty by si mi to chcel vyhovoriť.
    -Proč bych ti to rozmlouval?
  • 01:03:14 Prostě pojedeš na rok pryč,
  • 01:03:17 já tady budu čekat, hnít
    a trápit se, co se s tebou děje.
  • 01:03:21 -Tak vidíš.
    -Viki, rok bez tebe je věčnost.
  • 01:03:25 -Umřu z toho čekání.
    -Nechcem, aby si čakal.
  • 01:03:28 -Rob si, čo chceš a keď sa vrátim,
    tak sa uvidí.-Co se uvidí?
  • 01:03:32 Sa uvidí,
    či sa eště budeme chcieť.
  • 01:03:34 Ty si tam nabrnkneš nějakýho
    samuraje, abys pak měla alibi?
  • 01:03:37 Bože, si ako malé decko!
  • 01:03:39 Viki, ty mi tady dáváš kopačky
    a já se chovám jako malý děcko?
  • 01:03:43 -Copak jsme to tady spolu
    nenaplánovali?-Naplánovali.
  • 01:03:46 -Společně?-Veď hej.
    -No tak.
  • 01:03:50 Máš skvelú rodinu. Otca,
    na ktorého si nikdy nemal čas.
  • 01:03:55 Dve deti, ordináciu.
  • 01:03:58 Nechápeš,
    že ja som tu trochu navyše?
  • 01:04:02 Viki, to je úplná blbost.
    ZVONÍ TELEFON
  • 01:04:06 -Máš telefon.
    -Seru na telefon!
  • 01:04:17 -Ano? -Čau brácho.
    Jak se vám tam na severu hnije?
  • 01:04:21 -A kdo volá?-Luboš přece, ty blbe.
    Víš, jak je to drahý?
  • 01:04:25 Jako tvoje měsíční hypotéka.
    Jak je tátovi?
  • 01:04:29 Už ti to všechno prochcal?
  • 01:04:32 Musíš mu jednou za měsíc koupit
    matraci, jinak to strašně smrdí.
  • 01:04:37 -Jakube? Jakube?
    -Ale to jsem já, Lubo.
  • 01:04:41 -Táta.-Ty si fakt myslíš,
    že to neplatím, viď?
  • 01:04:48 -Tati?-Ani nevíš, jak se mi
    po tobě stejská.
  • 01:04:52 Tati, co s tebou udělal?
    To není možný.
  • 01:04:56 Neřekl jsi
    jednu souvislou větu tři roky.
  • 01:05:00 Kdy přijedeš?
  • 01:05:02 Chtějí mi tu nabídnout práci
    na celý období, na tři roky.
  • 01:05:07 Nevím, jestli to mám vzít.
    Chtěl jsem o tom mluvit s bráchou.
  • 01:05:11 Přiletíš na Vánoce?
  • 01:05:14 Jasně. I dřív.
    Na podzim pro věci.
  • 01:05:19 -Neboj se, já to Jakubovi řeknu.
    -Ty myslíš, že to mám vzít?
  • 01:05:26 Musíš to vzít.
  • 01:05:29 Nesmíš nic propásnout.
  • 01:05:32 Jo, asi máš pravdu, tati.
    Je to výborná nabídka, tati.
  • 01:05:36 -Víš, je to...
    -Jo.-Jo.
  • 01:05:45 Tati, ty nepij.
  • 01:05:48 Zaprvý to zvyšuje tlak
    a zadruhý ses s nikým nerozešel.
  • 01:06:00 Víš, kolikrát jsem se
    já rozešel a nenapil se?
  • 01:06:06 To nevím.
    Jednou určitě. S mámou.
  • 01:06:09 No vidíš.
    Tak jí to dlužím, ne?
  • 01:06:18 Prostě si sbalila svý věci a odešla.
  • 01:06:22 Žádný slzy, žádný...
    Prostě nic.
  • 01:06:28 Protože tak to nefunguje.
  • 01:06:31 Zlý věci se vrací
    jako bumerang.
  • 01:06:34 Něco provedeš,
    pak na to zapomeneš...
  • 01:06:42 ... a dostaneš za uši.
  • 01:06:45 Myslíš Lucii?
  • 01:06:48 Myslím sebe.
  • 01:06:56 Tos mi měl říct
    před dvaceti lety.
  • 01:06:59 -Ahoj, tati.
    -Ahoj, Davide.
  • 01:07:02 -Ahoj, tati.
    -Ahoj. Pojď dál.
  • 01:07:05 -Lucko, nechceš zajít na oběd?
    -Mám nějakou práci.
  • 01:07:08 Ne kvůli mně. Táta vaří.
    Rád by tě pozval.
  • 01:07:11 -Počkej, táta vaří?
    -Tys to mámě neřekla?
  • 01:07:14 -Ne, slečna se mnou nekomunikuje.
    -Dědovi se udělalo líp, no.
  • 01:07:19 Tak to si nenechám ujít, jak
    tenhle mizogyn dělá dobrej skutek.
  • 01:07:32 Ochutnej to.
  • 01:07:35 -Je to kyselý.
    -Tak to má být.
  • 01:07:38 To je krakowská blička.
    Dá se na to smetana a ta to zjemní.
  • 01:07:42 -Vy jste nikdy nevařil, ne?
    -Ne.
  • 01:07:45 -Jakube, ale ty bys vařit měl.
    -Jo, a pilotovat.
  • 01:07:49 Davide, vem příbory a ubrousky.
  • 01:07:57 Davide, aspoň u jídla dej pokoj.
  • 01:08:00 -Ani nevíš, co jíš.
    -Maso a hnědou omáčku.
  • 01:08:06 Tohle je
    australské hovězí na tymiánu
  • 01:08:09 a to je zapečený brambor
    v ovčím sýru.
  • 01:08:13 Vždyť je to kuře.
  • 01:08:17 Možná kuře, možná hovězí.
    U masa to člověk nikdy neví.
  • 01:08:21 Normální hnědá omáčka, maso,
    a brambory jako ve škole.
  • 01:08:26 Prosím tě, jez pořádně.
    Se v tom jídle nimrá jako ty.
  • 01:08:30 Já se nenimrám.
  • 01:08:37 Vidíš to?
  • 01:08:39 Tohle je malej domek
    na pobřeží Austrálie.
  • 01:08:44 A tuhle páru sem nese vítr
    z korálových útesů.
  • 01:08:52 U domku sedí mrňavý chlapec
    a přemejšlí.
  • 01:08:56 Přemejšlí.
  • 01:08:58 Jak by zblbnul starýho rybáře,
  • 01:09:02 aby utekl do velkýho města.
  • 01:09:08 Tak to sněz.
  • 01:09:16 Abych nezapomněl. Jestli bude
    Ela chtít a tobě to nebude vadit,
  • 01:09:21 tak bych byl rád,
    kdyby bydlela tady.
  • 01:09:25 -Pokoj už je hotovej.
    -To je super. Mami?
  • 01:09:31 -A mladý paní to vadit nebude?
    -Ne.
  • 01:09:34 Žádná mladá paní už tady není.
  • 01:09:42 DOMOVNÍ ZVONEK
    To je pro mě. Tak já jdu.
  • 01:09:45 -Říkala jsi, že budete s tátou.
    -Budeme na zahradě.
  • 01:09:57 -To snad není možný.
    -Ty jo, on má skútr.
  • 01:10:01 Je rozumnej.
    Mluvil jsem s ním.
  • 01:10:04 -Chce jít na medicínu.
    -Tenhleten jo?
  • 01:10:07 To mě má uklidnit?
    Taky jsme si hráli na doktora.
  • 01:10:11 -Já tam jdu.
    -Luci, počkej. Já jsem jí to slíbil.
  • 01:10:15 -Ale já ne.-Možná o těch věcech
    vědí víc, než my tři dohromady.
  • 01:10:20 -Čtyři.
    -Tři a půl.
  • 01:10:25 Neměli bychom
    to tam nechat vystydnout.
  • 01:10:29 V Austrálii je mnohem tepleji,
    tam se dá při jídle kecat.
  • 01:10:33 My to budeme jíst studený.
  • 01:10:48 Nech toho hraní,
    skončíš u psychologa.
  • 01:10:52 Davide, dědovi docházej ty prášky.
    Mohl bys je nějak objednat?
  • 01:10:57 Neznám adresu.
  • 01:10:59 -Tak nějak bez adresy.
    -Bez adresy to nejde.
  • 01:11:05 No jo.
  • 01:11:48 Třeba už je nepotřebuju.
  • 01:12:03 Ty vole, dědo,
    tys jim poslal můj portrét!
  • 01:12:06 Oni mě zase přijali!
  • 01:12:11 Píšou mi ze školy, dědo.
    Oni mě zase přijali.
  • 01:12:16 Dědo?
  • 01:12:18 Chci spát.
  • 01:12:25 Počkej, já ti pomůžu.
  • 01:12:39 Tyhle všechny obsahují
    stejný látky.
  • 01:12:42 -Lecitin, calibrum, ginkgo biloba.
    -Já ale potřebuju Brain Storm.
  • 01:12:47 Ptal jsem se na ministerstvu
    a žádnej takovej lék neexistuje.
  • 01:12:51 Ani ho nezkoušeli. Nikde v Unii.
    Prostě jsi koupil nějakej podfuk.
  • 01:12:56 Copak to byl podfuk,
    že chodil a myslel?
  • 01:13:00 Jakube, to je život.
  • 01:13:03 Včera jsem ho našel na terase.
  • 01:13:06 Skoro mě nepoznal.
  • 01:13:09 Mám kolegu ve Vancouveru,
  • 01:13:12 tak se zeptám,
    jestli ten lék neznají tam.
  • 01:13:16 -Obchodujou s Asií.
    -Děkuju.
  • 01:13:19 Já si stejně myslím,
    že to bylo jen chvilkový rozjasnění.
  • 01:13:24 Že to s tímhle
    nemá nic společnýho.
  • 01:13:28 Pak se to nemělo stát.
  • 01:13:48 Moment.
  • 01:13:53 -Ahoj.
    -Ahoj. Co je?
  • 01:13:56 Potřebuju mluvit s Davidem
    kvůli telefonu.
  • 01:14:01 Jel se skautem do Adršpachu.
    Vždyť jsi to platil.
  • 01:14:05 A jo, jasně. Vidíš. Promiň.
  • 01:14:08 Děje se něco?
  • 01:14:11 Dal mi do telefonu arabštinu,
    a já vůbec nevím, kdo mi volá.
  • 01:14:17 Dobrá výchova.
    Kdo jsou asi jeho rodiče, že?
  • 01:14:23 Co táta?
  • 01:14:25 -Je to zlý?
    -Už mu zase dávám pleny.
  • 01:14:32 -Tak...
    -Nechceš jít dál?
  • 01:14:35 Je to divný,
    ale mám tady volnej byt.
  • 01:14:39 Někdy mi to ani nepřijde fajn.
    Skoro se tu bojím.
  • 01:14:45 Uděláš mi kafe?
  • 01:14:48 Pomerančovou šťávu.
    Pojď.
  • 01:14:58 Tak co, dědo, co?
    Došla nám nějak šťáva, ne?
  • 01:15:03 No jo, ono taky v tomhle věku
    dělat ramena je na pováženou.
  • 01:15:12 Víte, že jsem Martičku
    pozval na večeři?
  • 01:15:16 A hádejte, co mně řekla?
    Že půjde a ráda.
  • 01:15:22 To byste neřekl, co?
  • 01:15:44 Eli, nechtěla bys
    ten pokoj v podkroví?
  • 01:15:49 -Mně se líbí ten, co mám.
    -To já vím.
  • 01:15:54 Ten nahoře je větší.
    Měla bys tam víc soukromí.
  • 01:16:00 -Třeba na návštěvy.
    -Tati, ty nikdy neřekneš nic přímo.
  • 01:16:08 Myslel jsem,
    že by v tvým pokoji bydlela máma.
  • 01:16:12 Je to dobrý, ne?
  • 01:16:14 Cože?
  • 01:16:19 My jsme s tátou přemejšleli,
    že platit dvě hypotéky je nesmysl.
  • 01:16:24 -To jo.
    -Barák je skoro opravenej.
  • 01:16:28 Vlastně se sem
    všichni vejdeme a...
  • 01:16:32 Pak se uvidí.
  • 01:16:35 -Tati, to nejde.
    -Proč by to nešlo?
  • 01:16:38 Ty jsi skoro celej rok na intru
    a já tu nechci bejt sám.
  • 01:16:43 -David to má blíž do školy.
    -Vždyť tady máš dědu.
  • 01:16:49 Víš, jak na tom děda je.
    Asi bude muset zpátky do nemocnice.
  • 01:16:54 Co tam uděláte? Obejvák?
  • 01:16:57 Třeba se to zase zlepší.
  • 01:17:00 ZVONÍ TELEFON
  • 01:17:04 Nehoupej se.
  • 01:17:10 Ano? Čau brácho.
  • 01:17:15 Jo, máme se.
  • 01:17:18 Ne, teď s tebou mluvit nemůže.
  • 01:17:23 Já mu to vyřídím.
  • 01:17:26 Brácho?
  • 01:17:29 Nebo nic. Ahoj.
  • 01:17:35 Chce, aby za ním děda přijel.
  • 01:17:53 Ježíšmarjá, ona už je jedna.
  • 01:17:57 -Jo. Podle mejch zad je půl čtvrtý.
    -Vstávám v šest, máme audit.
  • 01:18:02 Aha.
  • 01:18:06 Nechceš přespat tady?
  • 01:18:12 -Promiň.
    -To nic.
  • 01:18:15 Mám vedle lehátko,
    jsem na něj zvyklej.
  • 01:18:19 -Dobrou.
    -Díky. Dobrou.
  • 01:18:26 Spali jsme vedle sebe 15 let.
    Možná bychom to zvládli.
  • 01:18:35 Nejdeš na to nějak moc rychle?
  • 01:18:40 Když vidím tátu, tak mám pocit,
    že na nic není čas.
  • 01:18:47 Víš to, že volal k Ele do školy?
    Že ji prej musej zase přijmout.
  • 01:18:52 Prej na ně strašně řval.
  • 01:18:55 Myslel jsem, žes to byla ty.
  • 01:18:58 Já, jo?
    Tak děkuju za kompliment.
  • 01:19:02 Možná jsem ho za celý ty roky
    vůbec neprokoukla.
  • 01:19:06 Možná, že za celý ty roky
    on neprokoukl sám sebe.
  • 01:19:17 Kterou chceš stranu?
  • 01:19:24 Pořád tu stejnou.
  • 01:20:21 Jak jedu kolem,
    tak mě napadlo mrknout se na tebe.
  • 01:20:29 To neříkej.
    Měl jsi celej život.
  • 01:20:32 29.165 dnů.
  • 01:20:35 Kolik bys jich chtěl?
    To je nadprůměr.
  • 01:20:38 ZVONÍ TELEFON
  • 01:20:41 Už budu muset jít.
    Starej volá.
  • 01:20:44 Už beztak budu mít malér,
    že jsem ti dal ten měsíc.
  • 01:20:51 Teď kecáš.
    Ty jsi lítal na stíhačce, jo?
  • 01:20:57 To tady nemám.
    Tak povídej.
  • 01:21:02 Cože?
  • 01:21:04 No jasně.
  • 01:21:06 Hele, ale v kokpitu
    musí bejt šílenej tlak, ne?
  • 01:21:10 Ty jo!
  • 01:21:12 To já vím.
  • 01:21:17 Já bych se taky nebál.
  • 01:21:22 Proti Japoncům, jo?
  • 01:21:25 To je teda síla, jestli nekecáš.
  • 01:21:28 Ne.
  • 01:21:31 Nekecej, že ti ho ukradli Vlčata.
    Normálně jsi ho ztratil.
  • 01:21:36 -Řekni si mámě, ať ti koupí novej.
    -Máma mi na něj nedá.
  • 01:21:39 Potřebuju mobil,
    abys věděl, kde jsem.
  • 01:21:43 Jo takhle.
    To ti mám věřit, jo?
  • 01:21:46 -Tati, půjčíš mi auto?-Jaký auto?
    -Tvoje.-V žádným případě.
  • 01:21:50 Prosím. Jen 500 metrů do parku.
    Mám tam sraz s Dýnem.
  • 01:21:55 -Řekli jsme jen po polních cestách
    a se mnou.-Tam se nic nenaučím.
  • 01:21:59 Až budeš mít řidičák, tak ti auto
    půjčím, kdy budeš chtít. Možná.
  • 01:22:57 Skryté titulky: Zuzka Kmentová
    Česká televize, 2008

Související