iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
31. 3. 2012
22:05 na ČT24

1 2 3 4 5

7 hlasů
5542
zhlédnutí

1992: Rozpad Československa

1992: Rozpad Československa

26 min | další Zpravodajství »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

1992: rozpad Československa

  • 00:00:11 Dobrý večer.
  • 00:00:13 Vítejte u dalšího dílu
    našeho celoročního speciálu
  • 00:00:16 ke 20. výročí rozdělení
    Československa.
  • 00:00:18 Dneska se podíváme na tehdejší dění
    na kulturní scéně,
  • 00:00:21 konkrétně mezi spisovateli.
    Platila ona okřídlená věta o tom,
  • 00:00:25 že byli v dobách před 20 lety
    svědomím národa?
  • 00:00:28 Tak právě o tom budou
    příští minuty.
  • 00:00:31 Ještě jednou dobrý večer.
  • 00:00:38 Téma knižní trh určitě nebylo
    v roce 1992 tím,
  • 00:00:41 co by nějak zásadně hýbalo
    společenskou scénou,
  • 00:00:44 ale o to zajímavější je
    podívat se na to,
  • 00:00:47 jaké knihy se tehdy
    v porevolučních dobách vydávaly
  • 00:00:50 a jaký o ně byl zájem.
    Tak se podívejme spolu
  • 00:00:53 na archivní reportáž
    tehdejší Československé televize.
  • 00:00:56 Vydávat, tisknout, prodávat a číst
    knížku je krásné dobrodružství.
  • 00:01:01 Starými aktéry i zákonitostmi
    však otřásl listopad.
  • 00:01:05 Z falešného piedestalu spadla kniha
    jako netržní kulturní statek
  • 00:01:09 a v okamžiku, kdy neregulovaná
    produkce přinesla na trh brak,
  • 00:01:14 vzala zasvé také iluze
    o jednolité kulturnosti národa.
  • 00:01:18 Český čtenář je stejný
    jako kdekoliv jinde.
  • 00:01:21 Může-li si vybrat,
    pak v 10 případech sáhne
  • 00:01:24 po Švandrlíkovi
    a v jednom po Klímovi,
  • 00:01:27 tvrdí Alexandr Tomský,
    který vydal oba autory.
  • 00:01:30 S ním a Ivanem Klímou
    si povídáme
  • 00:01:33 o stavu knižního trhu
    a současné pozici literatury.
  • 00:01:36 Důvod určité krize
    na knižním trhu jsou
  • 00:01:42 velice nízké platy inteligence,
    které ve srovnání se světem
  • 00:01:46 jsou desetinové,
    a inteligence tvoří všude na světě
  • 00:01:50 základní kádr čtenářů
    dobré, vážné a odborné literatury,
  • 00:01:54 takže to je první důvod.
  • 00:01:56 A druhý důvod, který vidím,
    který přispěl ke krizi,
  • 00:02:00 je stav nebo rozpad
    knihkupeckého trhu,
  • 00:02:04 spousta knihkupců zanikla a ti,
    co zůstali, mám pořád pocit,
  • 00:02:08 že v tom neumí chodit a nezvykli si
    ještě na tržní hospodářství.
  • 00:02:13 Když přijdete v Anglii nebo kdekoli
    na Západě do knihkupectví
  • 00:02:18 a hledáte knihu,
    což u dobrého čtenáře,
  • 00:02:22 ten většinou jde pro určitou knihu,
    ne že by hledal na pultě,
  • 00:02:26 a oni ji nemají, tak řeknou
    promiňte, stačí za dva dny?
  • 00:02:30 A za dva dny si tam
    pro tu knížku můžete přijít.
  • 00:02:33 U nás řeknou nemáme
    a tím to končí.
  • 00:02:36 Když jste na malém městě,
    kde je dnes jedno knihkupectví,
  • 00:02:39 tak máte možnost jet pro knihu
    do Prahy, nebo ji nedostanete.
  • 00:02:43 Tím při těch nákladech, které
    pochopitelně budou stále nižší,
  • 00:02:46 protože bude
    stále větší konkurence,
  • 00:02:48 více a více titulů,
    tím vlastně ještě klesá
  • 00:02:51 prodejnost té knihy,
    až se stává ta kniha nerentabilní
  • 00:02:55 a jednoho dne ten nakladatel
    se ji bude bát vydat.
  • 00:02:58 Bojí se někdo vydat
    nebo vzít do prodejny pana Klímu?
  • 00:03:03 Ano, je to veliký paradox,
    protože Ivan Klíma patří
  • 00:03:09 k našim nejúspěšnějším autorům
    nepochybně,
  • 00:03:12 ale u nás je zvláštní mentalita
    soukromých knihkupců.
  • 00:03:14 Oni tu knihu chtějí nejdřív vidět.
  • 00:03:16 On by rád měl tu vazbu,
    rád by viděl jakost toho papíru,
  • 00:03:20 protože se to dá vydat
    i na hajzlpapíru.
  • 00:03:22 Oni se bojí gaunerů
    i v tom nakladatelském podnikání.
  • 00:03:24 Spisovatel Ivan Klíma je
    i po 20 letech hostem
  • 00:03:28 dnes už České televize.
    Jsem rád, že jste přišel.
  • 00:03:30 -Dobrý večer, pane Klímo.
    -Dobrý večer.
  • 00:03:34 Řekl byste to dneska jinak?
    Ono se říká,
  • 00:03:37 že v těch prohlášeních, která
    byla v dobách zakladatelských,
  • 00:03:40 byla řada naivity nebo moc naivity,
    ale řekl bych,
  • 00:03:44 že byste to mohl podepsat
    i dneska, ne?
  • 00:03:47 Já myslím, že jo, já jsem
    celkem vždycky dost realista.
  • 00:03:52 Pokud se týkalo rozpadu trhu
    na český a slovenský,
  • 00:03:56 tak myslím, že to rozdělení
    nehrálo velkou roli.
  • 00:04:01 K tomu se jistě dostaneme,
    ale obecně jaká byla tehdy
  • 00:04:04 situace na knižním trhu?
    Opravdu platilo,
  • 00:04:07 že najednou byl ten trh zaplaven
    literaturou méně kvalitní
  • 00:04:10 a že vy, spisovatelé s velkým "SŞ,
    jste museli najednou velmi obtížně
  • 00:04:14 hledat svoje místo na trhu?
    Jak jste to vnímal?
  • 00:04:18 Já si myslím, že pro zavedené
    autory to nebyl takový problém.
  • 00:04:23 Byl to problém pro mladé autory
    nebo neznámé autory,
  • 00:04:28 jejichž náklady při tržní úvaze
    nakladatele a knihkupce
  • 00:04:33 šly prudce dolů.
  • 00:04:36 Jaká byla role
    tehdejší spisovatelské organizace,
  • 00:04:39 protože vy jste byl tehdy
    v čele PEN klubu,
  • 00:04:43 krátce jste vedl Obec spisovatelů,
    vlastně na sklonku roku 1989.
  • 00:04:47 Já ji zakládal, já ji nevedl.
    Já jsem vedl PEN klub,
  • 00:04:52 který se tímto v té době
    málo zabýval.
  • 00:04:56 Já bych řekl, že s trhem nic
    nenadělá žádná organizace.
  • 00:05:01 My jsme byli zvyklí,
    že tu organizaci jsme potřebovali
  • 00:05:06 pro boj s ÚV KSČ
    a s těmi byrokraty.
  • 00:05:11 To zmizelo a s trhem
    žádná organizace nic nenadělá.
  • 00:05:16 Jaká vlastně byla tehdy role
    třeba právě PEN klubu,
  • 00:05:20 kdybychom se měli bavit o něm?
  • 00:05:24 Náš první úkol byl dbát
    na svobodu vyjadřování
  • 00:05:30 a tisku vůbec.
    Ta v té době byla úplná,
  • 00:05:35 koneckonců zůstala i dodnes,
    takže tento úkol my jsme plnili
  • 00:05:40 na mezinárodním poli,
    že jsme protestovali proti něčemu,
  • 00:05:45 co se stalo v Číně
    nebo Íránu nebo tak.
  • 00:05:50 Druhá věc byla podporovat
    mezinárodní styky spisovatelů.
  • 00:05:55 V tom jsme třeba tady uspořádali
    kongres PEN
  • 00:06:00 a přijela řada
    cizích spisovatelů.
  • 00:06:05 To je do jisté míry užitečné,
    přijeli třeba nakladatelé
  • 00:06:10 pro upevnění nebo navázání
    mezinárodních styků.
  • 00:06:15 Čili něco
    jako zastřešující organizace,
  • 00:06:18 která by pomáhala právě
    třeba těm mladým,
  • 00:06:21 začínajícím, hůře se prosazujícím
    autorům.
  • 00:06:24 Tuhle roli PEN klub nehrál
    ani nemohl hrát?
  • 00:06:28 Na to byla Obec spisovatelů tehdy
    jako odborová organizace
  • 00:06:33 spisovatelů a měla na to dbát.
  • 00:06:36 Jak dbala, dbala-li?
  • 00:06:39 Já myslím, že byla zaskočena
    tou tržní situací,
  • 00:06:44 takže nenadbala moc.
  • 00:06:50 PEN klub, o kterém teď byla řeč
    s Ivanem Klímou,
  • 00:06:54 byl pochopitelně,
    jak už bylo naznačeno,
  • 00:06:58 mezinárodní organizací,
    a proto se v porevolučních letech
  • 00:07:02 pěstovaly vzájemné kontakty,
    jak už bylo řečeno.
  • 00:07:05 A to i s českými autory,
    kteří byli organizováni
  • 00:07:08 v cizích PEN klubech
    z celkem pochopitelných důvodů,
  • 00:07:11 tedy z důvodů své emigrace.
  • 00:07:13 Účastníky konference
    exilového PEN klubu
  • 00:07:16 německé jazykové oblasti
    zahájené včera večer na Dobříši
  • 00:07:19 dnes dopoledne přivítal
    na Staroměstské radnici
  • 00:07:22 náměstek primátora Jiří Exner.
    Ve své uvítací řeči zdůraznil,
  • 00:07:25 že Praha tímto setkáním
    se spisovateli exulanty vrací
  • 00:07:28 dluh jak jim, tak své pověsti
    křižovatky kulturní Evropy.
  • 00:07:32 Zajímalo nás,
    co je obsahem dobříšské konference.
  • 00:07:35 Na otázku odpovídal prezident
    exilového PEN klubu
  • 00:07:38 doktor Rudolf Ströbinger.
  • 00:07:40 Především chceme hovořit o tom,
    co může exilový PEN klub udělat
  • 00:07:44 ze své činnosti exilového
    PEN klubu
  • 00:07:49 pro českou a slovenskou kulturu.
    Zadruhé jsme se chtěli setkat
  • 00:07:52 s českými a slovenskými
    spisovateli,
  • 00:07:54 představiteli Obce spisovatelů
    českého a slovenského PEN klubu.
  • 00:07:57 Zatřetí chceme hovořit o možnosti
    spolupráce s Německem,
  • 00:08:00 německou jazykovou oblastí
    a českými spisovateli.
  • 00:08:03 A to je hlavní obsah
    našeho jednání v Praze.
  • 00:08:06 Mezi 70 přítomnými je
    i spisovatel Ota Filip,
  • 00:08:09 který hodnotí současnou situaci
    kultury u nás takto.
  • 00:08:13 Jeví se to především nadějné.
    Takové ty jevy,
  • 00:08:18 o kterých jsme tady také mluvili,
    třeba ta komercionalizace kultury,
  • 00:08:21 zaplavení knižního trhu
    brakovou literaturou.
  • 00:08:24 Víte, já se na to dívám
    s velkým odstupem
  • 00:08:27 a vlastně trochu lehkomyslně.
    To je jev, který musel přijít.
  • 00:08:31 To tříbení kulturní teprve nastane,
    až se etablují nová nakladatelství,
  • 00:08:36 až se etabluje třeba
    i nový kulturní smysl
  • 00:08:40 v televizi, v rozhlase,
    tak ta skutečná kultura hodnotná,
  • 00:08:43 ta kulturní hodnota, znova přijde.
    Já nejsem pesimista.
  • 00:08:47 A ještě jednou Ivan Klíma.
  • 00:08:50 V Bratislavě už je připraven
    i spisovatel Lubomír Feldek.
  • 00:08:53 Pane Feldeku, do Bratislavy
    vám přejeme dobrý večer.
  • 00:08:56 Já vám též do Prahy.
  • 00:08:59 První otázka k vám do Bratislavy.
    Jak to bylo po roce 1989
  • 00:09:03 se spisovatelskými organizacemi
    na Slovensku?
  • 00:09:06 Jaké byly a jakou měly roli,
  • 00:09:08 pokud tedy vůbec
    nějakou zásadní hrály?
  • 00:09:11 Spisovatelé se účastnili
    něžné revoluce
  • 00:09:16 podobně jako v Praze.
  • 00:09:18 Potom se většinou spisovatelé
    vrátili k svému psaní,
  • 00:09:23 překládání, do svých pracoven.
  • 00:09:27 Jen lidé, kteří v sobě objevili
    politický talent,
  • 00:09:32 zůstali v politice.
  • 00:09:34 Máme ale, myslím, i jiné výročí,
  • 00:09:38 desáté výročí
    rozdělení republiky.
  • 00:09:42 Nevím,
    jestli je to zvláštní otázka,
  • 00:09:45 nebo zda o tom mohu hovořit,
  • 00:09:47 ale to je teď takových 10 let
    v roce 2012.
  • 00:09:52 Tam hráli také úlohu
    při rozdělení spisovatelé,
  • 00:09:57 ale jiní, ne ti,
    kteří se zúčastnili něžné revoluce,
  • 00:10:02 ale spíš ti,
  • 00:10:04 kteří tu něžnou revoluci zmeškali
    a potom se realizovali.
  • 00:10:08 Na to jsem se chtěl ptát.
    Jen malinko opravím.
  • 00:10:12 -Ono je to už 20 let, ne deset.
    -Dvacet let, pardon.
  • 00:10:16 Ale chtěl jsem se na to ptát,
    jací spisovatelé hráli jakou roli,
  • 00:10:19 ale k tomu se za chviličku
    dostaneme.
  • 00:10:21 Ještě se zeptám Ivana Klímy,
    jaké byly po roce 1989
  • 00:10:24 kontakty mezi českými
    a slovenskými spisovateli?
  • 00:10:26 Ptám se i proto,
    že téma Slovensko přece
  • 00:10:29 už tehdy v Česku bylo
    hlavním tématem dne
  • 00:10:32 v téměř všech
    společenských diskusích.
  • 00:10:35 Vztahy byly dobré.
  • 00:10:40 Názor většiny kolegů českých byl,
    že pokud slovenští kolegové
  • 00:10:46 podporují rozdělení republiky,
    takže je to jejich plné právo,
  • 00:10:52 jako je vůbec právo Slováků,
    aby měli samostatný stát,
  • 00:10:57 pokud ho chtějí.
  • 00:11:00 Já jsem k tomu napsal jeden článek
    do Banské Bystrice
  • 00:11:04 pro místní časopis,
    kde jsem říkal,
  • 00:11:07 že jenom musíme mít
    jednu věc na zřeteli,
  • 00:11:11 že nemusí mezinárodní situace
    být tak příznivá, jako je teď,
  • 00:11:16 a že pro určité daleko méně
    radostné nebo méně příznivé doby
  • 00:11:21 je lepší, když zůstane jeden
    větší stát než dva malé.
  • 00:11:26 To jsem si myslel
    a jinak jsem vždy zastával názor,
  • 00:11:30 že je to právo Slováků.
  • 00:11:33 Na druhou stranu jeden větší stát,
    ale taky jedna větší literatura?
  • 00:11:37 Vždyť přece česká a slovenská
    literatura sice v jednom státě
  • 00:11:41 vedle sebe existovaly,
    ale neřekl bych,
  • 00:11:44 že to byl jeden prostor,
    jestli rozumíte, co tím myslím.
  • 00:11:48 Já myslím, že ty literatury
    se vyvíjely samostatně, odděleně,
  • 00:11:53 přičemž platilo to,
    že slovenský čtenář četl
  • 00:11:58 poměrně daleko více českou
    literaturu než naopak.
  • 00:12:03 Češi prostě nebyli zvyklí číst.
  • 00:12:07 V každém slovenském knihkupectví
    na malém městě byla
  • 00:12:12 jedna skříň s českými knihami,
    zatímco tady byla
  • 00:12:16 jedna prodejna slovenské knihy
    a konec.
  • 00:12:20 Mimochodem tato situace, kterou
    popisujete, je prakticky dodnes.
  • 00:12:23 Když přijedete na Slovensko,
    tak ve všech větších knihkupectvích
  • 00:12:26 jsou české knihy v regálu
    a u nás je jedno knihkupectví
  • 00:12:29 se slovenskými knihami.
    Pane Feldeku, stejná otázka na vás.
  • 00:12:33 Jak vy jste vnímal existenci,
    teď myslím i před rokem 1989
  • 00:12:36 i těsně po roce 1989,
    těch dvou literatur?
  • 00:12:40 Byly to tedy dvě literatury,
  • 00:12:42 byť tehdy ještě
    v jednom společném státě?
  • 00:12:45 Určitě to byly dvě literatury
    a určitě žily
  • 00:12:49 v takové ideální koexistenci,
    že ta jedna usilovala
  • 00:12:53 poznat tu druhou, ale co se
    týká takových lidí jako já,
  • 00:12:58 já jsem produkt
    Československé republiky.
  • 00:13:01 Já jsem měl českého otce,
    slovenskou matku
  • 00:13:04 a pod vánoční stromeček
    jsem dostával knihy české
  • 00:13:06 od svých českých bratranců
    starších,
  • 00:13:10 takže já jsem byl majitel
    Záhady hlavolamu i Erbenovy Kytice.
  • 00:13:15 Už v mém raném dětství
    pro mě byla česká literatura
  • 00:13:20 stejný pramen poznání
    jako slovenská.
  • 00:13:23 Ale musím potvrdit to,
    co říkal přítel Klíma,
  • 00:13:28 byly to dvě literatury,
    jsou to dvě literatury.
  • 00:13:31 A ty dvě literatury spolupracují
    třeba i tím,
  • 00:13:34 že se vzájemně poznávají.
    Já si vzpomínám,
  • 00:13:37 že jsme se vždy ve škole učili,
    že když ještě české kulturní
  • 00:13:43 prostředí nedocenilo genialitu
    Karla Hynka Máchy a vyšel Máj,
  • 00:13:48 tak první nadšená recenze,
    nadšený článek vyšel na Slovensku.
  • 00:13:53 Napsal ho Karol Kuzmány
    v roce 1836.
  • 00:13:58 Toto trvá dodnes,
    že ta domácí kultura někdy,
  • 00:14:03 když vidí zblízka toho svého génia,
    toho talentovaného člověka,
  • 00:14:09 tak někdy ho ani nechce vidět,
    protože tam může působit žárlivost,
  • 00:14:15 a musí ta druhá pomoci.
    Například se nedávno stalo,
  • 00:14:19 že vynikající slovenský spisovatel
    Lubo Dobrovoda,
  • 00:14:25 o kterém se ale téměř nepíše
    na Slovensku,
  • 00:14:29 protože je příliš dobrý,
    objevil ho předseda
  • 00:14:33 mezinárodního PEN klubu Jiří Gruša,
    vybral si ho na slavné čtení
  • 00:14:38 v 17 evropských kavárnách,
    kdy v Praze četl Havel
  • 00:14:42 a v Římě Umberto Eco,
    tak v Praze se proslavil
  • 00:14:46 Lubo Dobrovoda touto knížkou,
    já vám ji ukážu.
  • 00:14:49 Já jsem ji vzal jako důkaz toho,
    že existuje i dnes
  • 00:14:54 ta vzájemná výpomoc,
    že tuto knížku,
  • 00:14:57 o které na Slovensku
    téměř nikdo nepíše,
  • 00:15:00 objevila česká kultura,
    takže stále je to vzájemné,
  • 00:15:04 tak jako to bylo vzájemné
    už před 420 lety,
  • 00:15:08 když se narodil Komenský,
    neboť máme dnes výročí Komenského,
  • 00:15:13 on má dnes
    téměř kulaté narozeniny,
  • 00:15:16 který též symbolizuje
    tuto spolupráci dvou kultur.
  • 00:15:20 Dovolte mi otázku na rok 1992.
    Vy už jste to trochu naznačil.
  • 00:15:25 Najednou se objevili spisovatelé,
    kteří stáli na druhé straně fronty
  • 00:15:30 než řada slovenských umělců.
    To znamená,
  • 00:15:34 že se v nich najednou probudilo
    nějaké uzavřené národovectví,
  • 00:15:39 které najednou mohlo ven,
    nebo čím to bylo?
  • 00:15:44 Třeba to rozlišovat, protože
    i hodně slušných lidí si myslí,
  • 00:15:49 že mít dvě hvězdičky v Evropské
    unii není nic tragického
  • 00:15:54 a že nakonec jsme se
    v Evropské unii sešli.
  • 00:15:59 Pokud má někdo dvě občanství,
    jako mám například já,
  • 00:16:04 já stále žiji
    v Československé republice,
  • 00:16:06 tak mám ten pocit i v Evropské
    unii a též si nemyslím,
  • 00:16:11 že se stala nějaká tragédie,
    když Slovensko má
  • 00:16:15 samostatné hokejové mužstvo
    a podobně.
  • 00:16:18 V tom čase způsob,
    jakým se ty věci řešily,
  • 00:16:23 ta rétorika,
    která se tehdy pěstovala,
  • 00:16:27 drsná, krutá, surová,
    vulgární často,
  • 00:16:30 ta nebyla pro ty lidi,
    kteří pěstují kulturní vzájemnost.
  • 00:16:35 To bylo jednoduše nepřijatelné.
  • 00:16:39 A takoví lidé se ani potom
    raději do politiky nemontovali,
  • 00:16:45 protože pokud měla být politika
    něco tak drsného,
  • 00:16:49 jako byla za Mečiara,
    tak radši od politiky dále.
  • 00:16:55 Ale abych udělal takový skok
    přes to dvacetiletí,
  • 00:17:00 ta veřejnost, ten volič,
    který je vždy trošku moudřejší
  • 00:17:04 než jeho politici,
    dal zapravdu nakonec
  • 00:17:08 té slušné koexistenci,
    přátelské koexistenci
  • 00:17:11 dvou národů, dvou kultur.
    Kromě jiného se to potvrdilo
  • 00:17:16 i tím, že největší rozbíječi
    Československé republiky
  • 00:17:20 se v posledních slovenských volbách
    vůbec nedostali do parlamentu.
  • 00:17:25 -To též o něčem svědčí.
    -Pane Feldeku,
  • 00:17:28 děkuji vám do Bratislavy.
    Snad jedna jediná poznámka
  • 00:17:31 k tomu slovenskému
    hokejovému mužstvu.
  • 00:17:34 Teď ho trénuje mimochodem
    český trenér.
  • 00:17:36 I to je asi důkaz
    dobré vzájemnosti.
  • 00:17:37 -Děkuji, že jste se připojil.
    -I to by se líbilo Komenskému.
  • 00:17:41 -Všechno dobré vám do Prahy.
    -Vám také. Na shledanou.
  • 00:17:43 Pane Klímo, bylo to téma
    té porevoluční doby
  • 00:17:46 třeba i pro české spisovatele
    už tehdy zajímavé,
  • 00:17:49 nebo se k němu možná dostanou
    až s odstupem času,
  • 00:17:52 třeba i to rozdělení
    Československa.
  • 00:17:54 Já myslím,
    že to asi se stane tématem,
  • 00:18:02 až se najde autor, kterého se to
    bude buď osobně týkat,
  • 00:18:06 nebo ho to zaujme,
    ale já myslím, že my,
  • 00:18:10 jak si na to vzpomínám,
    jsme to prožívali zcela poklidně
  • 00:18:15 a s pochopením a věřili jsme,
    že i když se republika rozpadne,
  • 00:18:20 že tu zůstanou
    dva naprosto přátelské státy.
  • 00:18:24 To se splnilo navzdory
    některým nacionalistickým výkřikům
  • 00:18:28 na obou stranách, to zaniklo,
    a pokud znám statistiky,
  • 00:18:34 tak se uvádí na obou stranách
    jako nejbližší národ
  • 00:18:38 -český a slovenský.
    -A to uplynulo 20 let.
  • 00:18:43 Děkuji i vám, že jste přišel.
    Na shledanou.
  • 00:18:48 A teď ještě jedna reportáž,
    která se týká budoucnosti knihy,
  • 00:18:51 tedy budoucnosti,
    jak se jevila v roce 1992.
  • 00:18:54 Nás čtenáře však více
    než obtížně se formující
  • 00:18:59 seriózní zákulisí zajímá
    především předpokládaná cena.
  • 00:19:07 Polygrafické náklady od minulých
    let se příliš nezměnily.
  • 00:19:10 Stouply zhruba o 10 až 15 procent.
    Kniha potom tedy u nás vyráběná
  • 00:19:15 v té měkké vazbě má cenu
    asi tak od 7 do 14 korun za výtisk
  • 00:19:21 při použití horšího papíru,
    tedy středně jemného papíru.
  • 00:19:26 Na bezdřevém papíru se její cena
    pohybuje od 15 do 20 korun.
  • 00:19:32 Pokud jde o knihy exkluzivnější,
    cena těchto knih bude
  • 00:19:38 o něco vyšší podle toho,
    jak budou bohatě ilustrovány.
  • 00:19:44 Bude-li to kniha, řekl bych,
    román, dobrý román v tuhé vazbě,
  • 00:19:50 tak ta se může pohybovat
    v ceně mezi 25 až 30 korunami
  • 00:19:56 za jeden výtisk podle toho,
    jak vysoký bude náklad.
  • 00:20:01 Smiřme se spíše
    s horními hodnotami,
  • 00:20:04 protože v malé svobodné zemi
    náklady knih nikdy vysoké nebudou.
  • 00:20:09 Nakladatel Ladislav Horáček.
    Přeji vám dobrý večer.
  • 00:20:13 Dobrý večer.
  • 00:20:15 Měly tyto reportáže možná
    trochu optimistické pravdu,
  • 00:20:18 když se díváte po 20 letech
    na to, jak se formoval knižní trh
  • 00:20:21 a co se předpokládalo,
    jak bude vypadat?
  • 00:20:23 Tenkrát se předpokládalo...
  • 00:20:28 Podívejte se,
    to se měnilo rok od roku.
  • 00:20:31 Tam na tom začátku roku 1990
    to vypadalo,
  • 00:20:36 že bude pořád drahý,
    ale potom najednou přišel rok 1992,
  • 00:20:42 aniž by to souviselo
    s rozdělením republiky,
  • 00:20:48 a ty náklady šly dolů,
    protože konkurence už přišla.
  • 00:20:54 -Už tady byla.
    -Na to jsem se právě chtěl ptát,
  • 00:20:57 co bylo větším přelomem,
    jestli rok 1989
  • 00:21:01 nebo rozpad Československa.
    Já osobně jsem si myslel,
  • 00:21:04 že rok 1989, vy říkáte,
    že rok 1992 také,
  • 00:21:07 ale ne v žádné souvislosti
    s tím rozdělením.
  • 00:21:10 V žádné souvislosti s tím.
    Rozpad se Slovenskem
  • 00:21:14 pro mě znamenal
    spíš takové úsměvné věci.
  • 00:21:18 Jako například,
    že mi napsal pan Mojžíš,
  • 00:21:22 pamatuji si to dobře,
    z Banské Bystrice,
  • 00:21:25 že by chtěli v Banské Bystrici
    založit nakladatelství
  • 00:21:29 pod jménem Paseka, protože
    vydáváme Ottův slovník naučný.
  • 00:21:34 Tak já jsem tam odjel
    s grafičkou
  • 00:21:38 a udělali jsme mu velký nápis
    nakladatelství Paseka,
  • 00:21:43 tedy knihkupectví Paseka
    uprostřed Banské Bystrice.
  • 00:21:48 Nechal jsem mu tam
    asi za 250 000 korun knížky
  • 00:21:53 a odjel jsem zpátky.
    Na hranicích mě zatkli,
  • 00:21:58 že ty knížky nemám proclené,
    což já jsem vůbec nevěděl,
  • 00:22:00 že mám mít proclené nazpátek,
    takže nám ty knížky nechtěli
  • 00:22:04 vůbec pustit zpátky,
    tak jsme říkali,
  • 00:22:07 že je vyložíme na celnici
    a pojedeme dál.
  • 00:22:10 Byla to taková úsměvná historka
    už potom samozřejmě.
  • 00:22:15 Máte pocit, že to,
    že se někdy mluví
  • 00:22:19 o jednotném kulturním prostoru,
    který pořád přetrvává,
  • 00:22:23 některé komerční televize mají
    společné projekty
  • 00:22:27 se slovenskými
    komerčními televizemi,
  • 00:22:30 slovenští zpěváci běžně vystupují
    v Česku, čeští na Slovensku,
  • 00:22:34 pořád naštěstí to nevnímáme
    úplně jako cizinu,
  • 00:22:37 ale je něco takového i v oblasti
    třeba knižního trhu a knížek?
  • 00:22:41 Ty knížky, tam je to tak,
    že asi 3 nebo 4 procenta
  • 00:22:47 českých knih jdou na Slovensko,
    kdežto slovenské knihy
  • 00:22:51 se v Čechách nikdy nečetly
    a číst nebudou. Babo, raď!
  • 00:22:56 Je pravda, že když si člověk jde
    do jediného knihkupectví v Praze,
  • 00:23:00 kde se prodávají slovenské knihy,
    nějakou slovenskou knihu,
  • 00:23:03 tak většinou pan majitel Adam
    docela naříká,
  • 00:23:06 že je na tom dost špatně.
    Ale čím to je?
  • 00:23:08 Jak je možné, že na Slovensku,
    když přijdete do knihkupectví,
  • 00:23:12 tak tam mají celé regály
    českých knih a u nás to tak není?
  • 00:23:16 Podívejte se, já mám pocit,
    že je to i tou naší ješitností
  • 00:23:21 a takovou tou maličko,
    že jsme na tom kulturně výš.
  • 00:23:26 Tedy pořád něco
    jako starší brácha.
  • 00:23:29 Jako starší brácha třeba budu
    číst knížky od mladšího bráchy.
  • 00:23:33 Znamená to,
    že slovenští autoři
  • 00:23:35 třeba pro vás nakladatele
    nejsou vůbec zajímaví?
  • 00:23:37 Myslím, kdybyste je vydali
    v českém překladu.
  • 00:23:40 My jsme vydali v českém překladu
    zatím dvě knihy.
  • 00:23:46 Vydali jsme knihu paní Jany Beňové,
    to byla velmi dobrá kniha,
  • 00:23:51 která pojednávala o životě
    na Petržalce,
  • 00:23:56 a potom Irenu Brežnou,
    to je Slovenka žijící ve Švýcarech.
  • 00:24:01 Obou knížek se prodalo
    asi 800 výtisků.
  • 00:24:06 Zdali je to málo nebo moc,
    zkrátka se to neuživí.
  • 00:24:10 Musíte na to sehnat dotaci.
  • 00:24:14 Nevím o slovenské knize,
  • 00:24:17 která by měla
    nějaký třeskutý úspěch.
  • 00:24:22 Mě třeba zajímaly v 60. letech,
    když jsem studoval filozofii,
  • 00:24:27 různé slovenské
    filozofické antologie,
  • 00:24:31 protože to v Čechách vycházet
    nesmělo.
  • 00:24:34 Jak známo, na Slovensku vycházely
    daleko zajímavější věci než u nás.
  • 00:24:38 Daleko zajímavější věci
    a v té době se
  • 00:24:41 ještě slovenská kniha četla.
    Dneska když tady může vyjít
  • 00:24:45 cokoliv v češtině, tak slovenské
    knihy ve slovenštině už vůbec ne.
  • 00:24:50 Mimochodem je zvláštní,
    že ve slovenštině jsme schopni
  • 00:24:55 pořád sledovat televizní programy
    a poslouchat písničky.
  • 00:24:59 Ale jak máte číst...
  • 00:25:02 Já čtu třeba slovensky rád, ale
    je to tak 1 procento z té četby.
  • 00:25:08 Mně je to líto spíš z toho
    obecně kulturního hlediska,
  • 00:25:14 ten rozpad Československa,
    protože já jsem tam rád jezdil,
  • 00:25:20 měl jsem tam spoustu kamarádů,
    ať už to byly Tatry,
  • 00:25:26 Bystrica nebo Bratislava,
    měl jsem vždycky Slováky moc rád.
  • 00:25:31 Já myslím, že nejste sám.
    Děkuji mockrát, že jste přišel
  • 00:25:34 do dnešního speciálu ČT 24.
    Díky za návštěvu a na shledanou.
  • 00:25:37 Na shledanou.
  • 00:25:44 Pro dnešek je to všechno.
    Děkuji vám za pozornost,
  • 00:25:47 kterou jste věnovali tomuto dílu
    speciálu ČT 24
  • 00:25:50 o rozdělení Československa.
    Příště na shledanou.
  • 00:25:58 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2012

Související