iVysílání

Cesta do Vídně a zpátky

• 00:00:00 .
• 00:00:06 HUDBA.
• 00:00:35 ZAŤUKÁNÍ NA DVEŘE.
• 00:00:37 Dále.
• 00:00:40 Kamilo, tak já už jdu.
• 00:00:43 Fajn. Prosím tě,
  mohla bys to dát do pošty?
• 00:00:46 -Jo.
  -Díky.
• 00:00:49 -Chtěla jsem ti to říct už včera.
• 00:00:55 -Copak? Něco se stalo?
• 00:00:59 -Jo, stalo.
  Dala jsem výpověď.
• 00:01:05 -A proč, pro Boha?
• 00:01:07 Proč takovou věc neprobereš
  nejdřív se mnou?
• 00:01:10 Nejdřív šéf, potom já?
• 00:01:12 -Copak tebe zajímají
  problémy druhých lidí?
• 00:01:15 -Ty vnímáš jenom sebe
  a svoji práci. Promiň!
• 00:01:21 Je to kvůli Michalovi.
  Dělá mi doma dusno.
• 00:01:24 Že chodím pořád pozdě.
  Jednou v 6, podruhý v 8.
• 00:01:28 Však to znáš, ne?
• 00:01:29 -Ne. Neznám.
• 00:01:32 Prosím tě, zítra mám vedení,
• 00:01:34 potřebuji připravit podklady
  ohledně těch dvou nabídek.
• 00:01:37 -Jasně, ráno to máš na stole.
  Ještě něco?
• 00:01:40 -Jo, s tou výpovědí
  si to ještě rozmysli.
• 00:01:43 Už se stalo.
• 00:01:53 HUDBA.
• 00:02:33 ZVONĚNÍ MOBILU.
• 00:02:41 Prosím.
• 00:02:45 Ahoj! Jak se máš?
• 00:02:48 Že si na mě někdy vzpomeneš,
  Irčo!
• 00:02:52 Cože? Do Vídně?
  Co bych tam dělala?
• 00:02:59 ZVONEK U BYTU.
• 00:03:02 Jaká výstava?
• 00:03:04 Ne, tenhle víkend fakt nemůžu,
  mám toho hodně.
• 00:03:08 -Dobrý večer.
  -Čau.
• 00:03:11 Ne, jsi hrozně hodná,
  že sis na mě vzpomněla,
• 00:03:14 ale fakt to nejde.
  Příště. Tak jo. Ahoj.
• 00:03:19 Jak to, že dneska?
  -Je středa.
• 00:03:24 No jo, promiň.
  Jsem fakt ráda, žes přišel.
• 00:03:33 -Kdo to byl?
  -Irena.
• 00:03:36 -Jaká Irena?
• 00:03:38 -Tu neznáš. Bejvalá spolužačka.
  Bydlely jsme spolu na koleji.
• 00:03:43 Zve mě na víkendovej zájezd.
• 00:03:46 -Víkendovej zájezd? Tebe?
  Kam prosím tě?
• 00:03:51 -Exkurze po vinných sklípků,
• 00:03:53 Mikulov, Valtice, Lednice
  a v neděli Vídeň.
• 00:03:58 Je tam nějaká
  zajímavá výstava secese.
• 00:04:02 Víš, že jsem ještě nikdy
  nebyla ve Vídni?
• 00:04:05 Ani ve vinném sklípku,
  ani v Lednici.
• 00:04:09 -A co tvoje lednice?
• 00:04:13 -Tam jsem taky dlouho nebyla.
• 00:04:28 -Co je?
• 00:04:31 -Je přece středa.
• 00:04:37 HUDBA.
• 00:04:52 To je krásný.
• 00:04:57 Teď bych si dala to víno.
• 00:05:07 -Rád bych si s tebou promluvil.
• 00:05:09 -A o čem?
• 00:05:11 -O nás dvou.
  O tom, jak si to představuješ dál?
• 00:05:16 -Já si nic nepředstavuju.
  Je mi s tebou fajn, funguje nám to.
• 00:05:22 -Jak funguje?
• 00:05:24 Jednou nebo 2x týdně
  se spolu vyspíme,
• 00:05:27 občas zajdeme do kina
  nebo na večeři.
• 00:05:31 Takhle to nejde do nekonečna.
  Mě už to nebaví.
• 00:05:34 -A co chceš dělat? Rozejít se?
• 00:05:37 -Měli bychom si na sebe
  udělat více času.
• 00:05:41 -A kde ho mám brát?
  -Tak vidíš. -Promiň.
• 00:05:46 No, tak se nějak domluvíme
  a všechno si naplánujeme.
• 00:05:52 -Kamilo, já potřebuju vědět, že
  když ti zavolám, tak mi neřekneš:
• 00:05:58 Promiň, nic jsme si nenaplánovali,
  až ve středu Igorku, pá-pá.
• 00:06:03 -Chceš, abych ti byla pořád
  k dispozici, nebo co?
• 00:06:06 -Ty mi nerozumíš.
  -Asi ne.
• 00:06:09 -Takhle to přece nejde
  do nekonečna. Vždyť ti bude 40.
• 00:06:12 -Díky za připomenutí.
• 00:06:14 Měla jsem dneska
  náročnej den.
• 00:06:16 Můžeme si o tom promluvit příště?
• 00:06:19 -Spát mám jít zase do obýváku.
  Jako vždycky. A to mě taky štve.
• 00:06:24 Kamilo! Proč mě nenecháš spát
  aspoň jednou ve svý posteli?
• 00:06:28 -Už jsme o ti to říkala
  aspoň tisíckrát.
• 00:06:31 Prostě neusnu,
  když vedle mě dejchá někdo cizí.
• 00:06:34 -Ale já nejsem cizí.
  A nedejchal bych.
• 00:06:38 -Prosím tě.
• 00:06:39 -Ležel bych tiše jako myšička
  a snil o tom,
• 00:06:43 jak si vyrazíme třeba na výlet.
  Třeba do Vídně.
• 00:06:46 Jenom my dva, co říkáš?
• 00:06:48 -Ty jsi fakt jako malý dítě.
  Běž už. Neblbni.
• 00:06:54 -Tak já jdu.
• 00:07:10 PÍSEŇ.
• 00:07:19 Možná zbývá písek v hodinách,
  možná chvíli čeká čas
• 00:07:35 Ještě platí zprávy v novinách,
  a je ráno a je zas
• 00:07:52 Možná zbývá víno v karafách,
  možná chvíli čeká čas
• 00:08:03 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ.
  PÍSEŇ.
• 00:08:10 Ještě stojí skrýše v jistotách,
  a je ráno a je zas a zas
• 00:08:21 BUDÍK.
  PÍSEŇ.
• 00:08:26 Křídou po stěnách dál o snahách,
  můžem si psát
• 00:08:36 Než smyje déšť ta znamení,
  ten vzkaz
• 00:08:44 Křídou po stěnách dál o snahách,
  můžem si psát
• 00:08:54 Ať ještě jednou příjdou,
  jak znáš je, jak ji znáš
• 00:09:23 Je to od tebe milý, ale...
• 00:09:25 Tohle se neodmítá.
  A šéf to podepíše, věř mi.
• 00:09:29 Kamilo, už jsem se rozhodla.
  Nebaví mě to tady.
• 00:09:34 Nebaví?
• 00:09:37 Promiň Martino, ale myslím si,
  že jsi moc závislá na Michalovi.
• 00:09:44 Je to tvůj život,
  měla by sis ho zorganizovat.
• 00:09:48 Právě proto odcházím.
• 00:09:50 Čas, který můžu strávit s dětma,
  neobětuju žádný práci.
• 00:09:54 Za to mně ty prachy nestojej.
• 00:09:56 Proboha, Kamilo,
  podívej se na sebe!
• 00:09:59 Copak si myslíš,
  že chci dopadnout jako ty?
• 00:10:02 A jak jsem dopadla!
  Co ty víš o mým životě?
• 00:10:04 Že za moc nestojí.
• 00:10:06 Zač by taky mohl stát,
  když ho prosedíš tady?
• 00:10:09 -Dej inzerát, že je tu volný místo.
• 00:10:11 -Už se stalo.
• 00:10:16 HUDBA.
• 00:10:44 Ahoj, Igore!
• 00:10:46 Víš, jak jsi mluvil o tom výletě,
  že bychom mohli spolu někam jet?
• 00:10:51 Co bys řekl tomu,
  že bychom jeli tento víkend?
• 00:10:56 Potřebuji vypadnout
  tady z toho blázince.
• 00:11:01 Ty už něco máš?
  Tak to odvolej!
• 00:11:08 Hele, čím to může bejt,
  že mi nehraje televize?
• 00:11:15 Šňůra je v zásuvce,
  nedělej ze mě úplného magora!
• 00:11:22 Nemohl bys přijít
  a podívat se na to?
• 00:11:26 A kdy?
  Až ve středu?
• 00:11:32 Máš plnou pusu řečí o našem
  vztahu a když tě potřebuju...
• 00:11:40 Ahoj!
• 00:11:46 HUDBA.
• 00:12:08 Ahoj, Irčo! Neruším?
  Co ta Vídeň, máš už někoho?
• 00:12:19 O jednom zájemci bych věděla.
• 00:12:24 HUDBA.
• 00:12:35 My jsme Kamešovi.
• 00:12:36 -Sedadla 3,4.
• 00:12:40 HUDBA.
• 00:12:59 Ahoj!
  -Ahoj!
• 00:13:02 -Ty vypadáš pořád stejně!
  -Ty taky. -Dík.
• 00:13:08 To jedeme tímhle?
  -Pokud se tam vejdeme.
• 00:13:12 Řekla jsem ti,
  že je to jenom na 3 dny?
• 00:13:15 -Máš dojem,
  že jsem to přehnala?
• 00:13:17 -Ale ne, vůbec ne.
• 00:13:19 Vzalas i notebook! Skvělý.
  Máš nahraný nějaký filmy?
• 00:13:23 -Ne, proč?
  -Dobrý den!
• 00:13:25 -Jsem ráda, že jedeš.
  Prospěje ti to, uvidíš.
• 00:13:28 -Nastupujeme, prosím!
  Jedeme!
• 00:13:32 HUDBA.
• 00:13:44 -Stále svobodná?
  -Hm.
• 00:13:47 -Stále vdaná?
  -Hm.
• 00:13:51 Pořád chodíš s tím?
  -Ne, s jiným.
• 00:13:55 -Jakej je?
  -Vlastně stejnej.
• 00:14:03 -A žes přijela taxíkem.
  Že tě nepřivezl?
• 00:14:08 -Ale, pohádali jsme se.
  -Jo, pohádali. A proč?
• 00:14:13 -Mám pocit, že mě chce uhnat.
• 00:14:18 -Chtěl by si tě vzít?
  Tak neváhej! Máš nejvyšší čas.
• 00:14:23 -Prosím, poslužte si.
  -Děkuji.
• 00:14:28 -Něco do pusinky?
  -Ne. Díky.
• 00:14:47 -Pardon. Promiňte.
  Mám dlouhý nohy.
• 00:14:53 -Chtěj se bavit.
• 00:14:55 -Chápeš to?
  Prý dlouhý nohy. Trpaslík.
• 00:15:01 HUDBA.
• 00:15:19 -Je tady krásně, viď?
  -Jo, moc hezky.
• 00:15:23 -Nevíš, co to je?
• 00:15:27 -To je Svatý kopeček!
  Nechcete se tam podívat?
• 00:15:31 -To bych nevyšlapala.
  -Se mnou jo. Vynesl bych vás.
• 00:15:36 -Pojďte! Než se vrátí z muzea,
  jsme zpátky.
• 00:15:40 -Nevadí?
  -Mně ne.
• 00:15:48 -Zejtra nás čeká lednický zámek.
  Těšíte se?
• 00:15:51 -Těším, ale domů.
• 00:15:54 -Heleďte,
  chce se vám do toho muzea?
• 00:15:57 -Co kdybychom skákli
  někam na vínko?
• 00:16:00 -Promiňte, ale já nemůžu pít.
  Jenom vodu nebo čaj.
• 00:16:03 -Nějaký zdravotní problémy?
  -Zánět vaječníků.
• 00:16:07 Doktor mi zakázal úplně všechno.
  Jako jeptiška.
• 00:16:19 -To je příšerný.
  -Jenom pij!
• 00:16:26 Proboha, kde lítáte?
  Čekáme už skoro hodinu!
• 00:16:28 -Nezlobte se.
• 00:16:35 -Promiňte, trochu jsme se zdrželi.
• 00:16:39 -Jsme všichni? Můžeme jet.
• 00:16:49 Škoda, že jsi nešla s námi.
  -Taky jsi o něco přišla.
• 00:16:54 Vůbec nevíš, jakou
  perspektivu má tento region.
• 00:16:58 -Jsi naštvaná?
  -Proč?
• 00:17:01 Aspoň vím, že největším nepřítelem
  zdejších vinařů jsou špačci.
• 00:17:05 -Kamilo...
• 00:17:07 -Zatáhneš mě na vlastivědný zájezd
  a pak mě necháš napospas tomuhle.
• 00:17:12 -Hele, pozítří je Vídeň,
  dáme si tam dortíček a kafíčko.
• 00:17:15 -Ještě jednou se na mě vykašleš,
  tak ti napráskám.
• 00:17:19 -Co?
  -Prásknu to Alešovi.
• 00:17:21 -To bys neudělala.
  -Ale udělala.
• 00:17:25 -Jaký to bylo
  na tom Svatým kopečku?
• 00:17:28 -My tam vůbec nedošli.
• 00:17:39 Co to je?
  Tady už fakticky začíná Orient.
• 00:17:47 HUDBA.
• 00:18:03 Špatně odtéká voda.
  -Čemu se divíš? Levnej zájezd.
• 00:18:07 Na večeři nejdu.
  -Co blbneš, je to v ceně.
• 00:18:12 -No právě proto,
  dovedu si to představit.
• 00:18:16 Musím ještě něco napsat.
  -Ty fakt nejsi normální.
• 00:18:20 Vykašli se na práci,
  jsme na vejletě!
• 00:18:23 -Tobě se to povídá,
  jsi státní zaměstnanec.
• 00:18:26 Mně nikdo nic zadarmo nedá, víš?
• 00:18:28 -A mně snad jo?
  -Je to vůbec možný?
• 00:18:32 3 roky jsme se neviděly,
  nejsme spolu ani den,
• 00:18:35 a už se hádáme.
• 00:18:37 -Já se nehádám.
  Jen říkám, že nikam nejdu.
• 00:18:40 ZVONEK MOBILU.
• 00:18:45 Čau, miláčku! Právě vybaluju.
  Co? Já tebe taky.
• 00:18:59 -Ježíš, co je zase tohle?
• 00:19:05 ZPĚV A KŘIK Z VEČÍRKU.
• 00:19:39 RUCH Z CHODBY.
• 00:19:52 Trochu jsme to přepískli.
• 00:19:56 -Nechtěli jsme vás probuditi-ti...
• 00:20:00 -Jdeš spát?
  -Hm.
• 00:20:04 -Pojď ještě chvilku si povídat.
  -Musíme jít spinkat, Vlastíku.
• 00:20:11 -Dobrou.
  -Dobrou.
• 00:20:22 No tak. Jedna ruka, druhá ruka.
  Máš tady cucflek.
• 00:20:28 -Fakt?
  -Dělám si srandu.
• 00:20:33 -Já mu řekla, že jsem zadaná.
• 00:20:38 Nemysli si,
  on má taky charakter.
• 00:20:43 Je ženatej a řekl mi to.
  To se mi na nich líbí.
• 00:20:48 -Na kom?
  -Na ženatejch.
• 00:20:52 -Co?
  -Že jsou zodpovědní.
• 00:21:00 -Kde máš pyžamo?
  -Nechci pyžamo.
• 00:21:06 -Mohla jsem tušit,
  že to takhle dopadne.
• 00:21:09 -Nebuď labuť.
  Jsi pořád naštvaná.
• 00:21:14 Neumíš se vůbec to...
  radovat ze života.
• 00:21:21 -Jasně.
• 00:21:28 Je ti špatně?
  -Je mi báječně.
• 00:21:33 -Tohle se fakt nedá vydržet.
• 00:21:39 Můžete se ztišit?
• 00:21:42 -Pojďte za náma,
  co tam nahoře?
• 00:21:45 -V tomhle kraválu se nedá spát!
  -Pojďte sem!
• 00:21:54 Já jim zvednu mandle, domorodcům.
• 00:21:57 Je po půlnoci
  a oni hulákají jako v pralese!
• 00:22:00 -Dej si vatu do uší.
  -Nemám vatu.
• 00:22:03 Všechno jsem si vzala,
  jenom vatu ne!
• 00:22:10 -Dobrý večer! Přejete si něco?
• 00:22:14 -Dobrý večer!
  Co je to tady za kravál?
• 00:22:16 Nedá se tady vůbec spát.
  Nemůžou se ztišit?
• 00:22:20 -To asi nepůjde. To víte, oslava.
• 00:22:23 -Aha, oslava.
  Zavolejte mi vedoucího.
• 00:22:27 -Když on tam s nimi taky.
• 00:22:29 -To mě nezajímá.
  Chci s ním mluvit.
• 00:22:33 Tak já se ho jdu zeptat.
• 00:22:40 Pane šéf, už dost, nechte toho.
  Ta paní s vámi chce mluvit.
• 00:22:47 Oč jde, madam?
  -Copak nevíte, kolik je hodin?
• 00:22:54 -Ne.
  -Po desáte má být klid.
• 00:22:58 Jestli vy nemáte pocuchané nervy
  jako všeci Pražáci.
• 00:23:05 Jestli tady nezřídíte pořádek,
  zavolám policii!
• 00:23:08 Madam, to nebude potřeba.
  My jsme špicovej hotel. Moment.
• 00:23:13 Jarine! Ke mně a fofrem!
  -Keho mám odprásknút, šéfe?
• 00:23:21 Nemějte strach, dělá prču.
• 00:23:25 Zasuň! -Co?
  -Zasuň!
• 00:23:29 -Chlapi, co tady vyvádíte?
  Proč hulákáte?
• 00:23:33 -Paní si přišla stěžovat.
• 00:23:36 -Promiňte, to je moje vina.
  Oslava narozenin.
• 00:23:40 Spíš oslava
  promarněných let,
• 00:23:42 a oni se zlomyslně radují,
  protože jsou na tom líp než já.
• 00:23:47 Vy už máte, madam,
  narozeniny za sebou?
• 00:23:49 Ty loňské ano.
  A teď bych se hlavně chtěla vyspat.
• 00:23:52 Opravdu?
• 00:23:54 Vypadáte, že jste střízlivý,
  ale nejste.
• 00:23:57 Hlavně nejsu tak naštvaný jako vy.
• 00:23:59 A co vaše kamarádka,
  ta taky nemůže spát?
• 00:24:02 Jak jste přišel na to,
  že jsem tady s kamarádkou?
• 00:24:05 Kdybyste byla s chlapem,
  tak přijde chlap. To je jasné.
• 00:24:09 -Logika.
  Proč já nemám tvoju hlavu, Laďo?
• 00:24:13 -Protože by ti neslušela, Jarinku.
• 00:24:15 Vy jste se hledali!
• 00:24:18 A ještě něco, madam!
• 00:24:20 Víte, že když se usmějete,
  tak jste taková...
• 00:24:22 -Krásná.
• 00:24:24 -To zrovna ne, ale taková lidská!
  Skoro jako člověk!
• 00:24:29 -Díky za poklonu. Dobrou.
• 00:24:31 -Prosím.
  Dobrou.
• 00:24:33 Chlapi, teď jí ukážeme, co umíme.
• 00:24:36 OPILECKÝ ZPĚV.
• 00:24:46 Vypitý hlavy.
• 00:24:50 Pardon.
• 00:24:56 Panebože...
• 00:25:10 Vy kouříte?
  Vypadáte tak zdravě.
• 00:25:14 -Přestala jsem, ale znáte to.
• 00:25:18 -Já jsem taky přestala.
  Naposledy včera.
• 00:25:24 -Co to je to zač,
  ten co tady oslavuje?
• 00:25:28 -Laďa Pavlica.
• 00:25:31 Už 3x byl na léčení.
  Chlastal první ligu.
• 00:25:34 -Tihle alkoholici
  jsou zhouba lidstva.
• 00:25:38 -To říká máma taky.
• 00:25:40 Alkoholici a Pražáci,
  zhouba lidstva.
• 00:25:43 -A co ještě máma říká?
• 00:25:46 -Promiňte. Na vás to neplatí.
  Vy jste náhodou docela sympatická.
• 00:25:51 -Edo, ještě nechoď!
  -Musím.
• 00:25:54 -Jak musím?
  -Znáš Vendulu. Měl bych doma peklo.
• 00:25:57 -Tak to jo. To chápu. Ahoj!
• 00:26:00 Vidíte, už mně utíkají hosté.
• 00:26:03 Za chvíli tady bude klid
  jako v hrobě.
• 00:26:06 A co vy, že nespíte?
• 00:26:09 -Asi nemůžu usnout, ne?
• 00:26:12 -Tak víte co?
  Pojďte, zvu vás na panáka.
• 00:26:16 -Běžte, aspoň se pobavíte.
• 00:26:19 -Přece mi nedáte košem,
  když mám narozeniny?
• 00:26:23 Uděláte mi radost. Pojďte!
  Prosím.
• 00:26:29 -Tak jo, ale jenom na chvilku.
• 00:26:43 HUDBA.
• 00:26:47 Ještě jsem se nepředstavil.
• 00:26:49 Jsem Ladislav,
  ale říkají mi Laďo.
• 00:26:53 -Kamila.
• 00:26:56 -Jste první Kamila, kterou znám.
• 00:27:03 Nepůjdeme si zatancovat?
  Pojďte!
• 00:27:09 HUDBA.
• 00:27:43 POTLESK.
• 00:27:46 Já už nemůžu...
• 00:27:48 -To je špatná fyzička,
  sedavé zaměstnání, málo pohybu,
• 00:27:53 škodlivé stravovací návyky,
  kouření.
• 00:27:56 -Jen svátečně. Vy jste doktor?
• 00:28:00 -A víte, že to, co jsem vyjmenoval,
  se týká i psů?
• 00:28:04 Podívám se na člověka a hned vím,
  co je psovi. A naopak.
• 00:28:08 -Tak co jste?
  Lékař nebo veterinář?
• 00:28:11 -Záleží na tom?
  Já se považuju za experta na bobry.
• 00:28:15 -Na co? Na bobry?
  -Na bobříky všeho druhu.
• 00:28:19 Pojďte se napít.
• 00:28:37 -Víte, že jsem ještě nikdy
  nebyla ve vinném sklípku?
• 00:28:41 -Ne?
  To já jsem tady vyrostl.
• 00:28:43 Tak co si dáme? Červené, bílé?
• 00:28:49 Dáme si tohle.
• 00:28:51 -Co to je?
  -Uvidíte.
• 00:28:56 Prosím.
• 00:28:58 -Na vás a na ty vaše bobry.
  Ať se vám daří!
• 00:29:01 Na zdraví!
• 00:29:08 Copak? Ta umí, co?
• 00:29:11 Táta ju pil furt. Zdravý jaká řípa.
  Vůbec nevěděl co je nemoc.
• 00:29:15 Když pak umřel,
  hořel v krematoriu 3 dny,
• 00:29:18 jak dobře byl anložený.
  -Ježíšmaria.
• 00:29:21 Co je tohle?
  -To je takový vinařský zvyk.
• 00:29:26 Když přijede nějaký host
  a nalepí minci na strop,
• 00:29:30 tak má 100% jistotu,
  že se sem vrátí.
• 00:29:33 -Do druhé nohy.
  -Ne, já už nebudu pít.
• 00:29:36 -Kamilo, ta se nepije,
  ta se koštuje.
• 00:29:40 Teď na vás! Šup to tam!
• 00:29:49 To je dobrý.
• 00:29:52 Všechno je otázka zvyku.
• 00:29:55 No tak, Kamilko,
  ještě kousek a už tam budeme.
• 00:30:00 -Ty to umíš s ženskejma,
  ty bobříku jeden.
• 00:30:04 -Tak takhle hezky mi
  ještě nikdo neřekl.
• 00:30:08 -Je to na mě tak vidět, Ládíku?
• 00:30:12 -Jako že jsi nalitá?
  -Ne, jako že jsem ten...workholik?
• 00:30:21 -Já alkoholik, ty workoholik,
  to bysme byli skvělej pár.
• 00:30:25 Ty bys makala
  a já bych všechno prochlastal.
• 00:30:30 To přece feministky chtějí, ne?
  Patříš k nim, co?
• 00:30:33 -Vypadám tak příšerně?
  -Ne. Vypadáš tak dobře.
• 00:30:39 Pozor!
• 00:30:46 To mě fakt dojalo, jak jsi řekl,
  že jsem lidská, skoro člověk.
• 00:30:51 -Neboj se, z toho se vyspíme,
  z té lidskosti.
• 00:30:55 Jsi náhodou hezká baba,
  i když jsi zbořená.
• 00:30:58 -Schválně.
  Jestli vypadám na to, kolik mi je.
• 00:31:05 -Nevypadáš, to ti říkám rovnou.
• 00:31:11 -Ty taky nevypadáš na těch
  svejch padesát.
• 00:31:16 -45.
• 00:31:18 -No to už vůbec ne.
  Vlastně jo.
• 00:31:21 -Mně je úplně fuk, jak vypadám.
• 00:31:23 Mně ani nezáleží na tom,
  jestli se dožiju zítřka.
• 00:31:27 Kamilo, prosím.
  -Jé, děkuji.
• 00:31:32 SMÍCH.
• 00:31:38 -Tady někde to určitě je.
  -Ty neznáš číslo svého pokoje?
• 00:31:44 -33 asi! Chceš občanku?
• 00:31:47 -V občance máš datum narození,
  tam není číslo pokoje.
• 00:31:51 -Stejně ji nemám.
• 00:31:54 -Teď si vůbec nepamatuju
  jak se jmenuju,
• 00:31:56 kde jsem se narodila,
  kdy jsem se narodila.
• 00:31:59 To všechno kvůli tobě.
• 00:32:02 Zkusím to tady.
  -Ty nemáš klíč od pokoje?
• 00:32:07 -U mě bylo otevřeno,
  když to spolu dělali.
• 00:32:10 -Co dělali? Kdo dělal?
• 00:32:12 -Irena s tím proutníkem.
  Normálně to dělali, víš?
• 00:32:17 Bingo! Pojď!
  Neboj, naši nejsou doma.
• 00:32:23 -Ty jsi číslo.
• 00:32:28 -Pšt, potichu.
  Ať neprobudíme Irenku.
• 00:32:30 VÝKŘIK.
• 00:32:32 Irčo, neřvi!
• 00:32:34 -Co se děje?
  Bedřichu! Zloději!
• 00:32:38 -Cože?
• 00:32:40 -Promiňte, to je omyl.
• 00:32:42 -Heleďte, vy dva, a co kdybyste
  se šoupli na jednu postel?
• 00:32:46 Jsme přece lidi.
• 00:32:48 -Jaký šoupli? Co tady děláte?
• 00:32:50 Jste opilá. Běžte střízlivěj
  do své vlastní postele.
• 00:32:54 -Zavoláme na vás vedoucí!
• 00:32:56 -Jdeme, Kamilko, jdeme.
  Tady nás nechtějí.
• 00:32:58 -Budeme si na vás ztěžovat.
  -Neřvi!
• 00:33:01 -Kamilo, soustřeď se.
• 00:33:03 Řekni, jaké je to číslo pokoje,
  nebo tě tady nechám a mizím.
• 00:33:07 -To bys mě tady nechal
  takhle samotnou samotinkou?
• 00:33:14 Takhle si mě opiješ
  a ani toho nezneužiješ?
• 00:33:24 Počkej!
• 00:33:30 Jako kobyla...ve stoje...
• 00:33:39 ...a těžká jako prase.
• 00:33:45 HUDBA.
• 00:33:52 ZVUK MOTORU.
• 00:34:14 Jěžíšmaria!
• 00:34:23 Běž jinam!
  Jedeš!
• 00:34:48 Haló!
  Je tu někdo?
• 00:35:04 Dobré...
• 00:35:06 Dobrý den!
• 00:35:08 Laďa jel do města pro rohlíky!
  Hned sa vrátí!
• 00:35:12 Laďa? Ježíšmaria!
• 00:35:17 Pane! Hej,pane!
• 00:35:33 ZVUK AUTA.
• 00:35:40 Dobré ráno.
  -Dobré ráno.
• 00:35:43 -Kampak? Na výlet?
  -Ten už jsem prošvihla.
• 00:35:46 Myslíte, že byste mě mohl
  hodit k penziónu?
• 00:35:49 My si vykáme?
  Jste Kamila, ne?
• 00:35:53 Na tykání jsme si připíjeli včera,
  pokud si matně vzpomínám.
• 00:35:58 Nasedni. Posnídáš a pak tě hodím,
  kam budeš chtít.
• 00:36:08 ZVUK AUTA.
• 00:36:31 Co je?
  -Nejde to otevřít.
• 00:36:34 -To je můj patent,
  aby mi neutíkaly.
• 00:36:36 Kdo?
• 00:36:38 -Ženský. Drkni.
  -Cože?
• 00:36:40 -Drkni! Zatlač.
• 00:36:45 -Promiň.
• 00:36:48 -No nic.
  Ke snídani bude vaječina.
• 00:36:54 -Ten včerejšek mě hrozně mrzí.
• 00:36:56 Muselo to bejt
  se mnou hrozný, viď?
• 00:36:59 -Ne. Chovala ses úplně normálně.
  Nikoho jsi neurážela, nervala ses,
• 00:37:03 neplivalas na podlahu,
  zkrátka dáma do poslední chvíle.
• 00:37:07 -No právě, do poslední chvíle.
• 00:37:09 Je to hrozný,
  probudit se v cizí posteli.
• 00:37:12 -Je to otázka zvyku.
• 00:37:12 -Mně vůbec nevadí probouzet se
  v cizích postelích.
• 00:37:15 A jak se ti spalo?
• 00:37:17 -Docela to ušlo.
  Ani mě moc nebolí hlava.
• 00:37:20 -Po tom cos pila,
  můžeš maximálně jenom oslepnout.
• 00:37:24 -To bych nejraději.
  Aspoň bych se neviděla.
• 00:37:27 Máš tady někde koupelnu?
  -Jo.
• 00:37:29 -I když mě vlastně olízal
  už tvůj pes.
• 00:37:32 -Fakt? To on běžně cizím nedělá.
  Musíš mu být sympatická.
• 00:37:37 -Co to je za chlapa?
• 00:37:40 -To je Jarin. Parťák.
  Pak vás seznámím.
• 00:37:43 Ukážu ti koupelnu
  a půjčím ti ručník.
• 00:38:00 Laďo!
• 00:38:04 Laďo!
  -Co je?
• 00:38:07 -Máš tady nějaký hřeben?
• 00:38:11 -Hřeben? To bude horší.
• 00:38:15 Podívej se pod umyvadlo,
  třeba tam nějaký najdeš.
• 00:38:31 ZPĚV.
• 00:39:16 Páni!
• 00:39:18 -Pan Machač.
  Paní Kamila.
• 00:39:20 -Machač!
  -Už jsem slyšela.
• 00:39:22 -Je hluchý, jenom odezírá.
• 00:39:26 -Posnídáme po našemu?
• 00:39:34 -Já ne. Dám si kafe.
• 00:39:39 -Kolik cukru?
  -Jednu.
• 00:39:42 -Mléko?
  -Ne.
• 00:39:46 Můžu se tě na něco zeptat?
• 00:39:48 -Jen se ptej,
  než se do mě zamiluješ.
• 00:39:51 Ženatý nejsu,
  už 10 roků rozvedený.
• 00:39:53 A ty? Já bych se ráda rozvedla,
  ale nejdřív se musím vdát.
• 00:39:59 -Tak sa vdejte, čistotná jste,
  to je hned vidět, ta hygiena!
• 00:40:05 -Už dost, Jarine!
  Musíš ještě poklidit klece.
• 00:40:09 Ne abys tam usnul s čápem
  jako minule.
• 00:40:11 -Čáp už je pryč.
  -Jak pryč?
• 00:40:14 -Laďo, kdybys viděl, jak vzlítnul
  a jak letěl! Jako jumbo jet.
• 00:40:20 -To teda moc daleko nedoletí.
• 00:40:23 Náš Honzík doletí!
  Je to kabrňák! Na našeho čápa!
• 00:40:31 -Co vlastně děláš v Praze?
• 00:40:33 -V jedné marketingové firmě
  manažerku.
• 00:40:36 -Já tady taky šéfuju.
  -Hlavně po našemu.
• 00:40:40 -Jarine!
  Kamila si pak bude myslet,
• 00:40:42 že tady máme nějakou
  chlastací základnu.
• 00:40:45 -No a né? Copak se to dá
  jinak přežít, takové život?
• 00:40:49 -Taky si to myslím.
• 00:40:51 -Ona taky myslí. Slyšíš?
  -Já jo.
• 00:40:57 -Když jde o chlast,
  tak najednou všichni slyší.
• 00:41:01 -Říkals něco?
• 00:41:09 Máš to tady takové romantické.
• 00:41:12 -Když v tom žiješ každý den,
  ani ti to nepřijde.
• 00:41:15 -Máš děti?
  -Proč? Chceš je adoptovat?
• 00:41:20 -Pardon, že se ptám.
• 00:41:23 -Tohle jsou moje děcka.
• 00:41:26 -Co to tady máš za zvěřince?
  -Je to záchranná stanice.
• 00:41:30 Když se najde zraněný zvíře,
  tak ho přivezou sem.
• 00:41:33 -Budu muset jet.
• 00:41:37 Irena o mně nic neví
  a bude mít určitě starost.
• 00:41:40 Ani jí nemám dát jak vědět.
• 00:41:43 -Chceš mobil?
  -Máš?
• 00:41:46 -Mám. Nerad, ale půjčím.
  -Tak dík.
• 00:41:54 Ireno, ty mi nemáš co vyčítat.
  Vzala sis mě jenom jako alibi.
• 00:41:59 Co to tam bublá? Ve skleníku?
  A proč tak kňouráš? Cože ti mačká?
• 00:42:08 Vzpamatuj se!
  Já to zvládnu. Já jo.
• 00:42:13 Jo, večer tam budu.
  To stihnu. Tak ahoj!
• 00:42:31 Co jí je?
• 00:42:33 -Srazilo ji auto.
  Má zlomený křídlo.
• 00:42:37 -Co s ní bude?
  -Dožijem tu spolu.
• 00:42:42 -Můžu si ji pohladit?
• 00:42:46 -Nebojíš se?
  -Bojím.
• 00:42:56 -To je Kamila, Alfe.
  -Těší mě.
• 00:43:01 -Tohle jsou další dvě.
  Obě zmrzačené.
• 00:43:05 Tak jsme je zpárovali a vyšlo to.
  Každý rok vysedí mladé.
• 00:43:09 -Co s těmi mladými děláte?
  -Grilujeme.
• 00:43:14 Když odrostou, vracíme je do lesa.
  Na zvířatech teprve vidíš,
• 00:43:19 jak to v přírodě jednoduše
  a přitom geniálně zařízené.
• 00:43:23 Každá fenka, každá samice
  chce mít na jaře mladé.
• 00:43:28 -Možná jsem svůj samičí věk
  prošvihla.
• 00:43:31 -Ty? Jedna Rumunka
  měla děcko v sedmdesáti.
• 00:43:35 -Že bych jí trumfla?
  -Tobě už bylo 70?
• 00:43:38 -Ze všeho si děláš legraci, že?
• 00:43:41 A kohopak máme tady?
  No tak se ukaž!
• 00:43:45 -Liška!
  -Liška Eliška.
• 00:43:48 Někdo ji dost blbě postřelil.
  -Ale to je škodná!
• 00:43:52 -Žádné zvíře není škodná.
  Jednom člověk.
• 00:44:00 Bylas někdy v Anglii?
  -No.
• 00:44:03 -Vidělas ty jejich vypelichané
  zdegenerované lišky?
• 00:44:07 -Ne.
  -Tahle je proti nim hvězda.
• 00:44:11 Nicol Kidmann v liščí podobě.
  -To je fór.
• 00:44:16 Eliško!
• 00:44:18 HUDBA.
• 00:44:26 Zajímalo by mě,
  jestli taková krásná žena,
• 00:44:30 sebevědomá, vzdělaná, zazobaná.
  -Počkej! To vypadám zazobaně?
• 00:44:37 -Na první pohled nadstandardně.
  -To zní líp. Pokračuj.
• 00:44:43 -Jestli ti to všechno nepřekáží.
  -A v čem?
• 00:44:46 -V užívání si života.
• 00:44:49 Není líp tomu, kdo nic nemá,
  kdo o nic neusiluje,
• 00:44:52 protože se může na všechno
  a na všechny vykašlat?
• 00:44:55 -A to jsi jako ty?
• 00:44:57 -Já, kdepak. Já jsem tak
  v polovině. Měšťák na policisty.
• 00:45:01 Rozhodně nepatřím k těm lidem,
  co mají v životě štěstí.
• 00:45:05 -Někde jsem četla,
  že štěstí je vlastnost.
• 00:45:08 Buď ji máš nebo ne.
• 00:45:10 -To jsi četla? -Jo.
  Na to bych nespoléhal.
• 00:45:15 Nevadilo by ti,
  kdybych si cestou něco vyřídil?
• 00:45:19 -Klidně. Oni už stejně odjeli.
  -Tak fajn.
• 00:45:27 HUDBA.
• 00:46:27 Můžu?
  -Můžeš.
• 00:46:31 Mamo!
• 00:46:37 Pěknú nevěstu sis vybral,
  Ládinku.
• 00:46:41 Kamila není moje nevěsta,
  mami.
• 00:46:46 -A proč ne? Je pěkná.
• 00:46:52 Už musíme jít.
• 00:46:54 Chtěl jsem jenom vědět,
  jestli něco nepotřebuješ.
• 00:46:58 -Ještě nechoďte. Mosím ti něco
  důležitého řéct, synku.
• 00:47:06 -Tak povídej, mami.
• 00:47:10 -Minule, kdyžs tu byl,
  křičels na mňa.
• 00:47:15 Ale mami, já přece...
• 00:47:17 -Co všecko sem já mosela
  kvůli němu vytrpět.
• 00:47:20 A tak se mně odvděčuje.
  Křičí na mňa, nadává.
• 00:47:26 -On to tak nemyslel,
  paní Pavlicová.
• 00:47:30 -Ty jsi hodná, on si ťa nezaslúží.
  Uteč od něho.
• 00:47:39 -Uteču.
• 00:47:46 Něco ti dám na cestu.
• 00:47:53 Dostaneš husu.
• 00:48:02 Kterú chceš?
• 00:48:04 -Já? Žádnou. Co bych s ní dělala?
• 00:48:08 -Jednu si vybrat musíš,
  jinak se mama urazí.
• 00:48:11 -Vy ji chcete zabít?
• 00:48:13 Tak si ju řízni sama.
• 00:48:19 Mamo, necháme to na příště.
• 00:48:21 Co možeš udělat dnes,
  neodkládaj na jindy.
• 00:48:25 Pojďte holky!
• 00:48:37 Ta je pěkná, co říkáš?
  Vykrmená, i sádlo bude.
• 00:48:43 Je ti něco?
  Ne. To je dobrý.
• 00:48:47 HUSÍ KEJHÁNÍ.
• 00:49:03 Co sa jí stalo?
• 00:49:06 Není zvyklá, je z Prahy.
• 00:49:08 -Z Prahy? To bude chudokrevná.
  -Nashledanou.
• 00:49:13 Mamo, tu husu nechceme!
• 00:49:16 -A co s ňú mám dělat?
  -Někomu ju prodej.
• 00:49:19 -Mrtvou? A komu?
  -Nevím! Ale já ju nechcu.
• 00:49:22 -Zas na mě křičíš!
  -Nekřičím, ahoj!
• 00:49:27 -Ladinku, víš co?
• 00:49:29 Udělám vám ju zítra k obědu!
  Přídete?
• 00:49:35 -Tak jo. Ahoj!
• 00:49:43 Kdyby to viděli ochránci zvířat.
• 00:49:46 -To jako já?
  -Mně to zas tak vtipný nepřipadá.
• 00:49:52 -Víš co je zajímavé?
• 00:49:54 Když si koupíš husu v supermarketu,
  ani ti to tak divný nepřipadne.
• 00:49:58 Přitom ji taky někdo musel zabít.
  -No jo.
• 00:50:01 Bylas někdy na jatkách?
  -Ne.
• 00:50:04 -To si vůbec neumíš představit,
  jak to tam vypadá.
• 00:50:08 Mam ju podřízla tak,
  že vůbec nic necítila nic.
• 00:50:11 -Je fakt, že odvahu má.
  Já bych mezi ty husy ani nevlezla.
• 00:50:15 -Ještě před pěti lety
  byla plná síly a elánu.
• 00:50:19 Když pak zemřel tata,
  ze dne na den zestárla o 10 let.
• 00:50:25 Přestala si pamatovat.
• 00:50:31 HUDBA.
• 00:50:47 Tak ahoj!
• 00:50:50 -Co budeš dělat do večera,
  než se vrátí?
• 00:50:55 -Mám s sebou nějakou práci.
• 00:50:58 -Tak ahoj!
  -Ahoj!
• 00:51:06 A co ti tvoji bobři?
  Že jsem u tebe žádného neviděla?
• 00:51:13 Bobři jsou plaché zvířata.
• 00:51:16 Ale kdybys chtěla,
  to ještě zvládneme.
• 00:51:19 Normálně bys je neuviděla,
  ale se mnou jo.
• 00:51:22 -Jak to, že s tebou jo?
• 00:51:24 -Jsme na sebe zvyklí.
  Je to zážitek!
• 00:51:27 Na stará kolena o tom
  budeš vyprávět vnoučatům.
• 00:51:30 -Ze všeho dělá jenom legraci.
  -Já? -Jo. -Ne.
• 00:51:35 Jsou nádherní. Pojeď.
• 00:51:42 Tak jo. Jenom se převlíknu.
• 00:51:53 Proboha, co sis to vzala?
  V tomhle chceš jít do lesa?
• 00:51:57 -Nic jinýho na sebe nemám.
• 00:52:00 -Nevadí, něco ti půjčím.
  Ale sluší ti to.
• 00:52:03 -Díky.
• 00:52:10 HUDBA.
• 00:53:17 Tohle bobři dokážou.
  Skvělé, ne?
• 00:53:23 -Hezký.
• 00:53:25 -Podívej.
• 00:53:27 -Slíbils, že mně ukážeš bobry
• 00:53:29 a ukazuješ
  mně nějaké ohryzané klacky.
• 00:53:32 Kam pořád spěcháš?
  Na bobry nemůžeš tak rychle.
• 00:53:36 -Na mě taky ne.
• 00:53:42 Vypadáš jako nějaký vojevůdce.
• 00:53:47 Můžu se taky podívat?
  -Jasně.
• 00:54:01 Ty nosíš brýle?
  -Dvě dioptrie. Ale brýle nenosím.
• 00:54:05 -To je výborný.
  Tak já se s tebou plahočím,
• 00:54:08 abych ti ukázal to nejzajímavější,
  a ty si nevezmeš ani brýle!
• 00:54:12 Hele Kamilo, že ty ani nevíš,
  jak vlastně vypadám!
• 00:54:18 -Fešák. Spokojený?
  -Jo. Spokojený fešák.
• 00:54:28 Za chvíli by se měli ukázat.
  -Jen aby.
• 00:54:33 Dokázal bys žít ve městě?
• 00:54:37 -Po vysoké jsem zůstal v Brně
  15 let.
• 00:54:40 -Už bych se do města nevrátil.
  Nikdy.
• 00:54:45 -Proč ne?
  -Děsí mě davy.
• 00:54:49 Mám problémy
  nakoupit v supermarketu.
• 00:54:52 Ve městě je všeho nějak moc,
  hlavně lidí.
• 00:54:57 Co máš proti lidem?
• 00:55:00 Serou mě.
• 00:55:03 Já se už nemůžu dívat
  ani na televizi.
• 00:55:06 Objeví se tam nějaký populární
  ksicht a mám hned po náladě.
• 00:55:09 Ty koukáš jen na naučný filmy.
  Viď, misantrope? -No, jasně.
• 00:55:16 -Támhle se něco vynořilo
  a Lochneska to asi nebude.
• 00:55:20 -Ukaž.
  No jo, přehlídka začíná.
• 00:55:29 HUDBA.
• 00:55:38 Kdybys tu byla s někým jiným,
  neuviděla bys je.
• 00:55:41 Neukázali by se ti.
• 00:55:43 -Kdybych nevěděla, že se mají
  ukázat, tak by mi to nevadilo.
• 00:55:47 Nebuď drzá, nebo tě k nim hodím.
  To je krasavec.
• 00:56:00 -Nechce něco? Třeba rohlík?
• 00:56:03 -Třeba se chtěl podívat na brášku.
  -Sprosťáku!
• 00:56:09 Doufám, že ses neurazila,
  inženýrko?
• 00:56:18 HUDBA.
• 00:56:45 HUDBA.
• 00:56:55 Já tady u nás v poradně
  nemůžu zvolit taktiku,
• 00:56:58 která by platila na klienta
  ve městě. Třeba v Praze.
• 00:57:01 -To chcete říct, že jsou takové
  rozdíly mezi lidmi?
• 00:57:04 -Edo, musíš jí vysvětlit,
• 00:57:06 jaký je rozdíl
  mezi blbcem tady a blbcem v Praze.
• 00:57:10 -Laďo, žádný.
  Rozdíl je jenom v přístupu.
• 00:57:12 Znáš Mičkovou?
  -Tu tlustou pošťačku?
• 00:57:14 -Jo. Chce se rozvádět, protože
  ten její si našel mladší.
• 00:57:18 Ale on se přitom rozvádět nechce.
• 00:57:20 Tohle by se dalo urovnat,
  jenže s Mičkovou se nedá mluvit.
• 00:57:24 Já jí poradím, co by měla
  ve vztahu k manželovi udělat,
• 00:57:27 a víte, co mi odpoví?
  Osrala bych ho.
• 00:57:30 Hodinu s ní mluvím a ona mi na
  každou dobře míněnou radu řekne:
• 00:57:34 Osrala bych ho.
• 00:57:36 Tak se jí zeptám,
  co po mně chce, a ona řekne:
• 00:57:39 -Osrala bych vás, pane doktore!
  -Jo.
• 00:57:41 -Edo, nebylo by ti líp,
  kdybys dělal gynekologa?
• 00:57:44 -Znáte tu jeho teorii,
  že gynekolog je vlastně
• 00:57:48 takový humanisticky
  založený veterinář?
• 00:57:50 -To jsem nikdy neřekl,
  takovou nehoráznost!
• 00:57:53 -No, neřekl, ale mně se to líbí.
  -A co jste poradil tomu Mičkovi?
• 00:57:57 -Kopl jsem ho do prdele,
  dal jsem mu pár po čuni.
• 00:58:02 A víte, co mi řekl?
• 00:58:04 Přesně tohle jsem potřeboval
  slyšet, pane doktore. A odešel.
• 00:58:09 Za pět minut vyřízeno!
• 00:58:10 -Tak reaguje pravý chlap!
  Jsem hrdý na naše plemeno.
• 00:58:14 -Edo, pojď! Už jdeme!
  -Pardon, stará mě volá. Už musím.
• 00:58:18 -A je to. Stará volá.
  Psycholog pod pantoflem.
• 00:58:23 -Ty jsi někdy navštívil
  manželskou poradnu?
• 00:58:26 -Nebylo třeba.
• 00:58:28 Můj rozvod byl rychlý,
  hladký průběh, oboustranná dohoda.
• 00:58:32 -A příčina, smím-li se ptát?
• 00:58:35 -Nevím.
  Lhostejnost, nuda, odpor, hnus.
• 00:58:40 Najednou toho druhého nemůžeš
  ani vystát a jsi vděčná
• 00:58:47 za každou chvilku, kdy ho nevidíš.
  A když už ho musíš vidět,
• 00:58:51 tak si na něm všímáš jen toho
  nejhoršího, nejodpudivějšího.
• 00:58:58 -To stačí.
  -Mně to taky stačilo.
• 00:59:01 -Ale to neznamená, že by ses měla
  nechat odradit a nevdat se.
• 00:59:05 -Já bych nikdy nepřipustila,
• 00:59:07 abych k někomu pociťovala
  nenávist a hnus.
• 00:59:11 -To je pěkné předsevzetí.
  Jen aby ti vydrželo, Kamilko.
• 00:59:16 -Taky doufám.
• 00:59:23 -Jsi dneska moc hezká.
• 00:59:25 -Jo, ale jenom dneska.
• 00:59:30 Počkej, nemáš drobný?
• 00:59:43 ZVONĚNÍ MOBILU.
• 00:59:47 Prosím, Pavlica.
• 00:59:52 Tak ho zabal do deky a přijeď.
  Musíme domů.
• 00:59:56 -Stalo se něco?
• 01:00:08 Polož ho.
• 01:00:14 -Do řiti s kamionama.
• 01:00:19 Já bych ty hovada tirácká střílel.
• 01:00:24 Jeden za druhým.
  Pátek, svátek. Furt.
• 01:00:28 Máš prácu, abys uhlídal děcka,
  natož psa?
• 01:00:34 -Je mi to líto, Pepo.
  Má rozdrcenou pánev,
• 01:00:39 přeraženou páteř.
  Asi tam bude vnitřní krvácení.
• 01:00:45 -Ale vždyť ještě dýchá!
  -To jo, dýchá.
• 01:00:49 Dal bych mu injekci,
  aby se netrápil.
• 01:00:59 -Kurva, děcka od Jiřky
  sú z něho celé zblázněné.
• 01:01:04 Je to jejich mazlíček.
• 01:01:12 -Už bych ho netrápil, Pepo.
• 01:01:19 -Tak mu ten sajrajt dej.
• 01:01:23 Když ty říkáš, že sa nedá
  nic dělat, tož to tak bude.
• 01:01:35 Ale potom si ho vezmu domů.
• 01:01:44 Děcka mu na zahrádce
  udělají hrobeček.
• 01:01:51 -Koupíte si nového.
• 01:01:54 Tady sa psi nekupujú, paní.
  Tady vždycky nějaký dojde sám.
• 01:02:02 Takový už žádný.nebude.
  Žádný.
• 01:02:26 To byl tvůj kamarád?
• 01:02:28 -Znám ho od dětství.
• 01:02:32 Jako kluk jsem mu na zahradě
  kradl trnky.
• 01:02:37 Střílel po mně z praku.
• 01:02:39 To už je tak dávno,
  že už to ani není pravda.
• 01:02:45 Ty někdy mluvíš,
  jako by ti bylo 100 let.
• 01:02:48 Občas se tak cítím.
• 01:02:53 To už bys měl pomýšlet
  na reinkarnaci.
• 01:02:57 Věříš na ni?
  -Jasně. Každý veterinář na ni věří.
• 01:03:02 -Jak to?
• 01:03:04 -Když se podívám na nějakého
  člověka, hned ti řeknu,
• 01:03:08 čím byl v minulým životě.
  Jestli byl pes, osel, had.
• 01:03:13 -To já bych byla čáp, že?
  -Ty bys byla žirafa.
• 01:03:17 -Ne, já bych byla labuť.
• 01:03:22 -A co jsi byl ty?
• 01:03:25 -Já?
  Já byl labradorem. Že, Nore?
• 01:03:32 -Máš takový psí oči.
  -Nemám.
• 01:03:38 Od té doby právě nemám rád lidi.
• 01:03:41 Když se topili,
  pořád jsem je musel tahat z vody.
• 01:03:44 Dřel jsem se přitom jako kůň,
  A přitom jsem byl pes.
• 01:03:48 -A čistě náhodou
  jsi nějakou labutěnku nezachránil?
• 01:03:52 -Ne.
  Ty jsem jenom plašil a proháněl.
• 01:04:00 Když jsem se tě ptala, jestli bys
  byl schopen žít ve městě?
• 01:04:06 Proč ty se mě nezeptáš, jestli
  bych byla schopna žít na samotě?
• 01:04:17 A ty bys chtěla?
• 01:04:30 Nemusíš starýmu psovi
  všechno říkat. Jsi velká holka.
• 01:04:40 Ta k jo.
  Jdu spát.
• 01:04:48 -Za chvilku půjdu taky.
• 01:05:01 Hodíš mě ráno k penziónu?
• 01:05:03 V kolik?
• 01:05:06 V sedm.
• 01:05:08 To víš, že jo.
• 01:05:10 Tak ahoj!
• 01:05:14 Ahoj!
• 01:05:17 PÍSEŇ.
• 01:05:21 Možná schází síla na cestách,
  možná chvíli nebyl čas.
• 01:05:31 Ještě čeká stránka v novinách,
  pak je září a je zas a zas.
• 01:05:49 Křídou po stěnách, dál v obměnách,
  můžeš psát,
• 01:05:59 než smyje déšť ta znamení,
  ten vzkaz.
• 01:06:06 Křídou po stěnách, dál v obměnách,
  dál můžeme psát.
• 01:06:16 Pak deště se nám sejdou,
  jak znáš ji, jak je znám.
• 01:06:38 ZVONEK MOBILU.
• 01:06:47 Dík, žes mě probudila.
• 01:06:50 Zaspala jsem.
  Já sebou hodím. Stihnu to.
• 01:06:55 Tak čau!
• 01:07:15 CHRÁPÁNÍ.
• 01:07:35 Čau!
  -Čau.
• 01:07:47 Prosím.
  -Díky.
• 01:07:51 -Táta říkal,
  že jste na cestě do Vídně.
• 01:07:55 -Na cestě jsem, to jo.
• 01:08:00 -Dlouho jsem váhala, jestli mám
  přijet říct mu o tý Austrálii.
• 01:08:04 Mám na rok dostanu stípko,
  ale potřebuju prachy na letenku.
• 01:08:09 -Už o tom ví?
  -Byl úplně namol.
• 01:08:12 -Nevíte, co se stalo?
• 01:08:15 -Byli jsme včera ve sklípku.
• 01:08:18 -Táta, když se prdne,
  tak je jako malý kluk.
• 01:08:21 Hlavně neví, kdy přestat.
• 01:08:24 -Chtěla jsem vědět,
  proč se rozvedl, a ...
• 01:08:26 Proč? Za vším byl ten jeho chlast.
  Kdybyste slyšela ty hádky.
• 01:08:32 My jsme si s bráchou
  museli zacpávat uši,
• 01:08:35 jak po sobě s mámou vyjížděli.
  Když pak od nás odešel,
• 01:08:39 tak jsem vlastně nevěděla,
  jestli mám být ráda nebo ne.
• 01:08:43 Na dětství
  teda moc ráda nevzpomínám.
• 01:08:48 To je škoda.
• 01:08:50 -Tenkrát učil na fakultě,
  psal disertaci.
• 01:08:55 Pití mu zkazilo život.
  Namlouvá si,
• 01:08:59 že mu všichni ublížili,
  a přitom to bylo naopak.
• 01:09:02 -Do prdele.
• 01:09:04 -Máma ho měla ráda
  a pomáhala mu.
• 01:09:06 -Co to tady meleš?
  Co to vyprávíš cizímu člověku?
• 01:09:12 -Tak sorry.
  -Nic tak hrozného neřekla.
• 01:09:15 -Co se do toho pleteš!
  Přestaň se mi montovat do života!
• 01:09:19 -No, tak tady nemusím bejt.
• 01:09:22 A pokud jde o montování se
  druhým do života,
• 01:09:25 tak na to jste mistr vy,
  pane chytrej!
• 01:09:28 PRÁSKNUTÍ DVEŘMA.
• 01:09:45 Já ti to pak vrátím.
  -Proč neřekneš mámě? Ta nemůže?
• 01:09:51 -Víž, že Žije od výplaty k výplatě.
  -Ale dobře. Na rozdíl ode mě!
• 01:09:55 -Tatí, taťuldo, prosím tě!
• 01:10:01 -Tak jo.
  -Fakt? Ty seš úžasnej.
• 01:10:05 -Jsi ten nejlepší táta na světě.
  -Ty taky ujdeš, potvůrko jedna.
• 01:10:15 -Je to v suchu!
  -Jo?
• 01:10:17 -A nezlobte se ně něho,
  on už je prostě takový.
• 01:10:22 -Tak já frčím. Nashle.
  -Nashle a hodně štěstí v Austrálii.
• 01:10:27 -Přivydělávám si jako hosteska.
  Dneska máme akci Boj proti AIDS,
• 01:10:32 tak kdybyste se neurazila.
  -Tohle fakt nesbírám.
• 01:10:36 -Neblbněte, ty se můžou hodit.
  Čau. -Tak čau!
• 01:11:09 ZVONĚNÍ MOBILU.
• 01:11:14 Prosím.
• 01:11:18 Jo, hned jsem tam.
• 01:11:31 Jarine, další orel.
• 01:11:40 ZVUK AUTA.
• 01:12:01 Na shledanou.
• 01:12:03 -Musel odjet. Našli mořského orla,
  asi otráveného.
• 01:12:07 To dělají rybáři,
  aby jim nelovili ryby.
• 01:12:10 Vinaři zase střílejí špačky,
  aby jim nezobali hrozny.
• 01:12:15 Taky bych si s chutí rád
  někdy zastřílel.
• 01:12:19 A na Laďu se nezlobte.
  Je to hodný člověk.
• 01:12:23 Platí mě ze svého a myslí si,
  že to nevím.
• 01:12:27 Laďa je fajn, ale je smutný.
• 01:12:30 On sa směje, ale furt je smutný,
  všimla jste si?
• 01:12:34 Žije sám, občas má nějakou ženskou.
  No, ženskou, děvku.
• 01:12:40 Kvůli souloži, víte? Aby se mu to
  nevrazilo do hlavy. To se musí.
• 01:12:49 -Tak nashle.
  -Nashle.
• 01:12:56 HUDBA.
• 01:13:13 ZVUK AUTA.
• 01:13:33 Promiň. Musel jsem odjet.
• 01:13:35 -Já vím, pan Machač mě informoval.
• 01:13:44 -Chtěl jsem říct:
• 01:13:46 Promiň, že jsem ráno
  na tebe tak vyjel. Mrzí mě to.
• 01:13:51 -To nic, to je v pořádku.
• 01:13:54 -Chceš někam hodit?
• 01:13:57 -Že by do Vídně?
• 01:14:01 -Panebože, ta Vídeň.
  Já jsem hovado.
• 01:14:05 Já jsem na to úplně zapomněl.
• 01:14:07 Vůbec se tím nezatěžuj.
• 01:14:09 Asi mně není souzená,
  jako mnoho jiných věcí.
• 01:14:12 Byla bych ti vděčná,
  kdybys mě hodil aspoň k penziónu.
• 01:14:16 Jo?
• 01:14:19 Jo.
• 01:14:22 Co budeš dělat v penziónu?
  Autobus přijede někdy k večeru.
• 01:14:27 -To jo.
• 01:14:29 -Ježíšmaria, máma.
• 01:14:32 Slíbil jsem, že přijdeme na oběd.
• 01:14:38 Jsem rád, že jedeš.
  Máma bude mnít radost.
• 01:14:42 Je tam pořád sama.
  Už ani do kostela nechodí.
• 01:14:46 -Ty jsi věřící?
• 01:14:50 -Jako kluk jsem chodil do kostela.
• 01:14:53 Teď už nevěřím.
  Ze zásady nikomu.
• 01:14:58 -A dobře děláš.
  -Myslíš?
• 01:15:00 Lidi, co chodí do kostela,
  jsou šťastnější,
• 01:15:04 možná vyrovnanější, spokojenější.
• 01:15:07 -To bude asi tím,
  že moc nepřemýšlejí.
• 01:15:10 -To bude asi tím, že moc
  nepřemýšlejí o blbostech. -Tak.
• 01:15:20 Vidíš, zase nezavřela.
• 01:15:23 Musím ji kontrolovat,
  protože nikdy nevím, co udělá.
• 01:15:27 Nechá puštěný sporák,
  nevypne vodu.
• 01:15:29 -Proč si ji nevezmeš k sobě?
• 01:15:31 -To jsem jí navrhoval
  a měsíc se mnou nemluvila.
• 01:15:33 Urazila se,
  že z ní dělám chudáka.
• 01:15:35 -Panebože!
  -No vidíš! Mamo!
• 01:15:39 Mamo!
• 01:15:52 -Mamo! -Co je?
  -Dobrý den.
• 01:15:55 -Co chceš?
  -Proč nezavíráš?
• 01:15:58 -To bylo narafičené.
  Kvůli zlodějom.
• 01:16:03 Hlásili v televizi,
  že okrádajú staré lidi.
• 01:16:09 Tak jsem si počíhala.
• 01:16:13 -Spalas.
• 01:16:15 -Zas lžeš a vymýšláš si!
  Že jsem nespala?
• 01:16:20 -Ne.
  -No dobře, ale zavírej!
• 01:16:25 -Nekřič na mě.
  -Křičím?
• 01:16:30 -Křičíš.
• 01:16:32 Křičím, protože nezavíráš.
• 01:16:35 -A jak vám chutnala husa?
  -Moc dobrá.
• 01:16:42 -To su ráda.
• 01:16:45 -Byla moc dobrá. A zavírej.
• 01:16:52 -Budu.
• 01:17:06 Co se na mě tak díváš?
• 01:17:08 To bylo jako z filmu pro pamětníky.
  -Co?
• 01:17:13 -To, jak jsi políbil mámě ruku.
  -Prosím tě.
• 01:17:17 Počkej, to bylo krásný. Fakt.
  -Fakt?
• 01:17:25 Co tvojí rodiče? Jací jsou?
  Mám taky už jenom mámu.
• 01:17:30 Když jsem byla malá,
  tak byl pro mě vzorem táta.
• 01:17:36 Vědec, kapacita.
• 01:17:39 Máma jenom uklízela, prala.
  Starala se o mě a o sestru.
• 01:17:43 Když táta loni umřel,
  tak to se mnou ani nehnulo.
• 01:17:49 Jako kdyby odešel někdo cizí.
  Až umře máma ....
• 01:17:55 To si ani nedovedu představit.
• 01:18:00 Není to zvláštní,
  že chlapi umírají dřív než ženský?
• 01:18:05 A nakonec na ně zapomenou
  i jejich vlastní děcka.
• 01:18:09 No, takový už je úděl trubců.
• 01:18:13 To je drzost.
• 01:18:15 Ne, to je fakt.
  Děkuji.
• 01:18:21 Co kdybych tě do Vídně zavezl sám?
  -Kdy?
• 01:18:26 -Čemu se směješ? Domluvíme si
  termín a můžeme vyrazit.
• 01:18:32 -Dneska večer odjedu
  a zítra si na mě ani nevzpomeneš.
• 01:18:36 -Tak tě hodím aspoň
  na zámek do Lednice.
• 01:18:39 Ukážu ti park. To ještě stihnem.
• 01:18:48 HUDBA.
• 01:19:07 Líbí se ti tu?
  -Hm.
• 01:19:12 Měl bych výčitky svědomí,
  žes neviděla aspoň tohle.
• 01:19:15 -Nemusím vidět vševhno.
  -Nebuď skromná.
• 01:19:19 -To opravdu nejsem.
• 01:19:22 Díky tomu
  mám taky v životě problémy.
• 01:19:26 Jak to dopadlo s tím orlem?
• 01:19:28 -Asi otrávený. Museli jsme ještě
  odeslat vzorky na ptačí chřipku.
• 01:19:34 -To je zajímavý.
• 01:19:35 V televizi když mluví
  o ptačí chřipce,
• 01:19:38 ukazují jenom mrtvé labutě.
• 01:19:41 -Labutě nemají žádné protilátky,
  proto umírají nejrychleji.
• 01:19:47 V tomto případě je to asi výhoda.
  Aspoň se dlouho netrápí.
• 01:19:55 -Máš pravdu,
  proto tady taky žádné nejsou.
• 01:20:01 Rybník bez labutí je smutnej.
• 01:20:13 Laďo, mohl bys mě vzít zpátky?
  -Máš ještě dost času.
• 01:20:19 -To je jedno. Už chci jet.
• 01:20:26 HUDBA.
• 01:20:34 ZVUK AUTA.
• 01:20:53 Co je?
• 01:20:59 -Všechno jsem zkonila.
  -Mluvíš jako veterinář.
• 01:21:04 -To je fuk.
• 01:21:08 -Nemám nikoho, koho bych měla ráda.
• 01:21:11 -Nemám ani přátele,
  jenom takový jako třeba Irena.
• 01:21:18 -No, vidíš,
  to jsme na tom stejně.
• 01:21:22 Já mám akorát zvířata a ty,
  když na to přijde,
• 01:21:25 se na mě taky vyserou.
• 01:21:27 Na nikoho není spolehnutí,
  ani na bobry ne.
• 01:21:30 -A co na sovy?
  -Sovy nejsou, kým se zdají být.
• 01:21:34 -Á, pán je znalec.
  Twin Peaks, co?
• 01:21:38 -A pak že se nekoukáš na televizi.
  -Nesmíš věřit všemu co říkám.
• 01:21:43 -Taky nejsi, kým se zdáš být.
• 01:21:51 Jeď.
• 01:21:57 ZVUK AUTA.
• 01:22:08 Už jsme vás chtěli dát hledat.
  -Promiňte, trochu jsem se zdržela.
• 01:22:13 -Příště prosím,
  vyklidit pokoj do 12 hodin.
• 01:22:18 PÍSEŇ.
• 01:22:21 Ještě zbývá cosi na cestách
  a je ráno, nedal čas
• 01:22:34 Možná chutná víno po slzách,
  možná chvíli, možná zas
• 01:22:52 Ještě zbývá léto v zahradách,
  pak je září, nebyl čas
• 01:23:09 Křídou po stěnách, dál v obměnách,
  můžem si psát
• 01:23:21 TROUBENÍ AUTOBUSU.
• 01:23:25 -Tak už jsou tady.
  Musím jít.
• 01:23:30 -Tak jo. Pomůžu ti s taškami.
• 01:23:36 PÍSEŇ.
• 01:23:38 Snad deště se nám sejdou,
  jak znáš je, jak je znám.
• 01:24:00 Tak ahoj!
• 01:24:04 Kamilo, není to banalita,
• 01:24:06 když ti řeknu,
  že jsem tě moc rád poznal?
• 01:24:09 -Je. Příšerná.
• 01:24:10 Máš skvělou dceru,
  tu ti fakt závidím.
• 01:24:13 -Dokud ti není 70,
  tak máš ještě šanci.
• 01:24:17 Tak to mám ještě 14 dní čas.
  -Tak můžeme už konečně?
• 01:24:24 -Promiňte, doufám,
  že jsem vám nezkomplikovala život.
• 01:24:26 -Doufám,
  že jste ho nezkomplikovala sobě.
• 01:24:29 No, hurá.
  POTLESK.
• 01:24:33 Co se děje?
  Panebože, to je zase ta ženská!
• 01:24:39 -Nazdar!
  -Ahoj.
• 01:24:56 -Fešák. Tipla bych mu tak 40,
  víc ne.
• 01:25:01 -Pětačtyřicet.
  Slavil narozky. Předevčírem.
• 01:25:06 -To muselo bejt velkolepý, když
  jsi kvůli němu obětovala i Vídeň.
• 01:25:11 -To víš, Moravák.
  -Kanec, viď?
• 01:25:16 -Strašnej. Veterinář.
• 01:25:33 Ahoj, Igore!
• 01:25:35 Právě jsme vyjeli, asi
  za 2 a půl hoďiny budeme v Praze.
• 01:25:40 Můžeš mně přijít naproti?
• 01:25:48 Chtěla jsem ti říct,
  žes měl pravdu.
• 01:25:52 Měli bychom si promluvit.
• 01:25:57 PÍSEŇ.
• 01:26:01 Možná schází stránka novinám,
  možná málem, možná vám
• 01:26:18 Ještě zbývá, cosi hodinám
  a je ráno každej sám
• 01:26:34 Křídou po stěnách a z holých vět,
  píšeme dešťům náš tajný vzkaz
• 01:26:54 Křídou po stěnách tady a teď,
  píšeme dešťům náš tajný vzkaz
• 01:27:07 Skryté titulky:
  Alena Pelikánová
• 01:27:10 .